PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY

Transkript

1 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/ Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

2 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í ELEKTRONIKA I ZÁKLADNÍ OBVODY, ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY USMĚRŇOVAČE A STABILIZÁTORY Autorem tohoto výukového materiálu je Ing. Milan Škvrna SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

3 Elektronika - úvod Elektronika je oblast vědy a techniky zabývající se jevy elektrické vodivosti ve vakuu, plynech a polovodičích. Pod pojmem elektronika rozumíme různé druhy obvodů, které se třídí podle druhu signálu (analogová,impulsová a číslicová elektronika) podle oblasti použití ( spotřební, průmyslová, lékařská), podle funkčního hlediska (informační měřící,řídící, sdělovacíči výkonovou, sloužící pro přeměnu a přenos elektrické energie)

4 Základní pojmy elektroniky Elektronické obvody konstrukční útvary vzniklé spojením elektronických součástek se zdrojem elektrické energie Elektronická zařízení zpracovávají signály analogové a číslicové, nebo tyto signály vytvářejí Obvodová součástka elektronický prvek, který má přesně dané elektrické vlastnosti parametry, např. odpor rezistoru, kapacita kondenzátoru, prahové napětí diody, proudové zesílení tranzistoru apod. Obvodová veličina napětí a proud v obvodu

5 Elektronický obvod Základní pojmy

6 Součástky 1.podle voltampérové charakteristiky - lineární prvky základní parametr (kapacita, indukčnost) nezávisí na procházejícím proudu či napětí, mají lineární charakteristiku, platí Ohmův zákon - nelineární prvky existuje závislost základního parametru na proudu či napětí, mají nelineární V-A charakteristiku

7 Součástky Lineární a nelineární závislost proudu i na napětí u Poměry, za kterých je prvek v elektrickém obvodu provozován, označujeme jako pracovní bod. Ten je určen napětím a proudem na prvku při jeho činnosti v obvodu. Statický odpor Dynamický odpor

8 Součástky 2. podle množství vývodů, kterými je prvek připojen k obvodu dvoupóly rezistory, diody čtyřpóly transformátory vícepóly integrované obvody 3. podle energetického hlediska - pasivní mají elektrické vlastnosti stálé, nezávislé na přiváděném proudu a napětí v obvodu se chovají jako spotřebiče (odpor, kondenzátor) - aktivní elektrické vlastnosti jsou proměnlivé a řiditelné změnou napětí a proudu v obvodu se chovají jako zdroje (tranzistory, některé diody)

9 Součástky

10 Součástky Rezistory parametry rezistorů - jmenovitý odpor rezistoru předpokládaný odpor součástky v ohmech - tolerance jmenovitého odporu - dovolená odchylka od jmenovité hodnoty - jmenovité zatížení výkon, který se smí přeměnit v teplo, aniž by teplota povrchu překročila přípustnou velikost - největší dovolené napětí maximální dovolené napětí mezi vývody. Při jeho překročení může dojít k poškození součástky. - teplotní součinitel odporu určuje změnu odporu rezistoru způsobenou změnou teploty

11 Součástky Náhradní schéma skutečného rezistoru Rezistor má v obvodu střídavého proudu kroměčinného odporu R ještě odpor R f vlivem povrchového jevu. Povrchový jev (skinefekt) způsobuje vlivem vlastní indukce uvnitř vodiče nerovnoměrné rozložení hustoty elektrického proudu ve vodiči. Největší hustota proudu je pod povrchem vodiče, což způsobuje, že při průchodu střídavého proudu vodičem klade tento vodič mnohem větší odpor než při průchodu stejnosměrného proudu. Dále má rezistor indukční reaktanci vyvolanou indukčností L a kapacitní reaktanci tvořenou kapacitou C mezi závity u rezistorů vinutých drátem a mezi vývody.

12 Součástky

13 Součástky Kódy pro značení rezistorů

14 Součástky

15 Součástky - rezistory

16 Kondenzátory Kondenzátory mají tu vlastnost, že v sobě hromadí elektrický náboj. Množství náboje Q = C U. kondenzátory podle druhu dielektrika. Vzduchové nejčastěji se vyrábí proměnné. Mají vysokou jakost a jsou použitelné pro vysoké kmitočty. Kapalinové v těchto kondenzátorech je dielektrikem olej s dobrými izolačními vlastnostmi. Používají se v obvodech s vysokým napětím. Papírové elektrody jsou tvořeny fóliemy a jsou odděleny speciálním papírem, který zajišťuje vysokou kvalitu kondenzátoru při vysokých kmitočtech. Slídové elektrody jsou tvořeny vrstvami stříbra napařené na slídové destičky. Mají vysokou jakost. Keramické elektrody jsou tvořeny kovovou vrstvou vypálenou do keramického tělíska. Vakuové jsou podobné jako vzduchové, mají vysokou jakost. Používají se ve vysokofrekvenčních obvodech a v obvodech s vysokým napětím. Elektrolytické jedna elektroda je hliníkový plech a druhá elektroda je tvořena vhodným elektrolytem. Dielektrikum je tvořeno zoxidovaným hliníkem působením elektrolytu. Mají velmi vysokou kapacitu při malých rozměrech. Nesmí se přepólovat.

17 Kondenzátory Vlastnosti kondenzátorů Jmenovitá kapacita hodnota kapacity, kterou má kondenzátor. Bývá uvedena přímo na kondenzátoru. Skutečná kapacita hodnota kapacity, kterou změříme pomocí měřícího přístroje. Provozní napětí maximální napětí, které můžeme trvale připojit na kondenzátor aniž bychom ho zničili. Izolační odpor stejnosměrný odpor dielektrika Ztrátový úhel úhel o který je fázový posun menší než 90.

18 Součástky- kondenzátory

19 Součástky - kondenzátor C vlastní hodnota kapacity Ls parazitní sériová indukčnost je dána tvarem elektrod a přívodů Rp..parazitní paralelní odpor je dán materiálem dielektrika, způsobuje svod kondenzátoru Rs.. Parazitní sériový odpor je určen jak elektrodami, tak dielektrikem

20 Součástky - kondenzátory

21 Součástky - kondenzátory

22 Součástky - kondenzátory Použití kondenzátorů - uchovávají energii na krátkou dobu - jelikož se napětí na kondenzátoru nemůže změnit okamžitě, používají se na vyhlazení napětí - jsou užívány na oddělení střídavých a stejnosměrných signálů - Kondenzátory spolu s cívkami se používají na vytvoření rezonančních obvodů, které jsou základem radiotechniky

23 Součástky - cívky jsou součástky, jejichž podstatou je vodič navinutý do tvaru šroubovice nebo spirály. Základní vlastností je vlastní indukčnost. Indukčnost závisí na počtu závitů, jejich geometrickém uspořádání a na magnetických vlastnostech prostředí, které závity obepínají i které cívka obklopuje.

24 Cívky Charakteristické vlastnosti cívek U cívek je napětí fázově posunuto oproti proudu o 90. To však platí pro ideální cívku. U skutečných cívek podobně jako u kondenzátorů dochází ke ztrátám. Ty opět představuje ztrátový odpor, který přiřazujeme buď paralelně nebo sériově k ideální cívce. To znamená, že u skutečné cívky je fázový posun mezi celkovým napětím a proudem o něco menší než 90. Ztrátový tg d = UR / UL = R / wl Činitel kvality je to převrácená hodnota tg d. Q = 1 / tg d d - ztrátový úhel

25 Součástky - cívky použití cívek - cívky slouží k udržování konstantního proudu, brání náhlým změnám proudu, které by jinak mohly poškodit ostatní součástky. Používají se u filtrů a stabilizátorů napětí a proudů - cívky vytvářejí magnetické pole,které přitahuje železo a tím vyvolává pohyb. Z toho důvodu je cívka součástí relé, motorů, reproduktorů,

26 Součástky - cívky - cívky jako součást transformátorů se používají na změnu napětí a proudu - společně s kondenzátory vytvářejí rezonanční obvody

27 Děliče napětí Frekvenčně nezávislý dělič napětí -tvoří ho sériově spojené rezistory R 1 a R 2 -může pracovat naprázdno nebo být zatížen odporem R z -pracuje-li dělič napětí naprázdno (nezatížený dělič napětí), je zatěžovací proud I z = 0, tzn., že I 1 = I 2 -výstupní napětí U 20

28 Děliče napětí - U zatíženého děliče napětí není zatěžovací proud nulový a tím bude U 2 menší než u nezatíženého děliče. Pro výpočet použijeme těchto vztahů:

29 Děliče napětí Frekvenčně závislý dělič napětí a) Integračníčlánek RC přenosová charakteristika

30 b) Integračníčlánek RL Děliče napětí

31 Děliče napětí c) Derivačníčlánek RC Z charakteristiky vyplývá, že nejmenší přenos napětí je při nízkých frekvencích, se zvyšující frekvencí přenos stoupá. A u U = U 2 1 = R 2 R + X 2 c

32 Děliče napětí d) derivačníčlánek RL U A= U 2 1 = X X 2 L L + R 2

33 Děliče napětí Kapacitní dělič napětí Čistě kapacitní dělič napětí je frekvenčně nezávislý. A U = U U 2 1 = X C1 X C2 + X C2 = 1 2π fc π fc 2π fc 1 2 = C 1 C + 1 C 2

34 Reaktančníčtyřpóly Při přenosu signálů se často požaduje oddělení signálů rozložených v jedné frekvenční oblasti od signálů rozložených v jiné frekvenční oblasti. K tomu se používají elektrické filtry. Podle rozložení frekvenční oblasti dělíme filtry na: - dolnopropustní - hornopropustní - pásmové propusti, které v určité oblasti frekvenční signály propouštějí, mimo tuto oblast signály tlumí - pásmové zádrže, které v určité oblasti frekvencí signály tlumí V těchto zapojeních se používají RC a RL filtry.

35 Reaktančníčtyřpóly Dolnopropustní filtry RC a RL frekvenční charakteristika

36 Reaktančníčtyřpóly Hornopropustní filtry RC a RL frekvenční charakteristika

37 Nelineární obvody Nelineárním obvodem je každý obvod, který obsahuje alespoň jeden nelineární prvek. Při řešení se takový obvod zjednoduší pomocí Théveninovy poučky tak, že právě tento prvek se vynechá pro výpočty U 0 a R i. (napětí zdroje U = 5 V)

38 Nelineární obvody Pro dalšířešení použijeme graficko-početní metodu. Nejprve zobrazíme VA charakteristiku nelineárního prvku. Do stejného obrázku zakreslíme zatěžovací charakteristiku skutečného zdroje. Pracovní bod je v průsečíku obou charakteristik. Pro I = 0 je U = U 0 Pro U = 0 je I k = U/R

39 Polovodiče Struktura křemíku Při zvýšení teploty se některé vazby Při teplotě 0 K poruší. Po elektronech, které opustily vazbu, zůstane nenasycená vazba - díra d

40 Polovodiče Elektron je částice se záporným nábojem, díra vlastně představuje částici s kladným nábojem. Může se totiž rovněž přesouvat. Elektron ze sousední vazby přeskočí do vedlejší díry a ta se tak "posune" o místo vedle (ve skutečnosti se jedna díra zaplní a jiná vznikne, ala efekt je stejný, jakoby nic nezanikalo ani nevznikalo a díra se jen přesunula. Mluví se proto o pohybu díry)

41 Polovodiče Pohyb elektronu a díry se musí dít najednou (elektron uvolní vazbu, zaplní díru a ta se tak pohybuje). Vypadá to tedy tak, že na jednu stranu se vždy pohybuje záporný elektron, na druhou stranu kladná díra. Toto je princip vlastního polovodiče. Má stejný počet elektronů a děr. Připojíme li polovodič ke zdroji napětí, pohybují se elektrony směrem ke kladné zdířce zdroje a díry směrem k záporné zdířce. Polovodičem protéká elektrický proud I. Odpor polovodiče bude ale silně záviset na tom, jakou mu dodáme energii. To znamená například na světle a na teplotě. Ale třeba i na tlaku. Pro použití v elektrotechnice je proto zcela nevhodný. Elektrické vlastnosti vlastních polovodičů lze upravit pomocí elektricky aktivních příměsí. K tomuto účelu jsou nejvhodnější prvky, které s křemíkem Si nebo germániem Ge sousedí v periodické soustavě prvků.

42 Polovodiče příměsový polovodič polovodič typu N - s pětimocnou příměsí uvolní se pátý elektron od atomu arsenu

43 Polovodiče Atom arsenu má pět valenčních elektronů, ale poslední z nich je velmi slabě vázán. Proto se již při nízkých teplotách uvolní a stane se volným. Na jeho místo k atomu arsenu se však nemůže navázat žádný jiný elektron, protože vazba je na to příliš slabá (arsen ho "nechce"). Atomy arsenu se stanou nepohyblivými kladnými ionty. Díky každému atomu arsenu tak vznikne jeden elektron, ale žádná díra.takovýto polovodič má tedy více elektronů než děr (páry elektron díra samozřejmě vznikají z atomů křemíku stejně jako u vlastního polovodiče) a nazývá se polovodič s elektronovou vodivostí neboli polovodič typu N. Elektrony se nazývají majoritní (většinové) nosiče náboje, díry minoritní (menšinové) nosiče. Atomy příměsy (zde As) se nazývají donory ( darují elektron).

44 Polovodiče Indium má jen tři valenční elektrony, ale velmi snadno naváže ještě jeden další elektron. Potom ho již "nepustí", takže se z atomu india stane nepohyblivý záporný iont. Nazývá se proto akceptor (příjemce). Díky každému atomu india vznikne jedna volná díra, ale žádný elektron.v takovémto polovodiči je tedy více děr než elektronů. Je to polovodič s děrovou vodivostí neboli polovodič typu P. Díry se nazývají majoritní (většinové) nosiče náboje, elektrony minoritní (menšinové) nosiče. Příměsový polovodič s třímocnou příměsí Polovodič typu P atom příměsy přijme elektron a vytvoří se tak volná díra d

45 Polovodiče - dioda Polovodičová dioda je součástka s jedním PN přechodem, tedy s částí typu P a s částí typu N (přechod je vytvořen v jednom materiálu - nejsou to dva kousky přitisknuté k sobě!!!). V okamžiku vytvoření diody (PN přechodu) vypadá situace takto:

46 Polovodiče -dioda V blízkosti přechodu je velká koncentrace děr i elektronů => elektrony pronikají do části P a díry do části N a vzájemně rekombinují => volnéčástice s nábojem mizí z oblasti přechodu a začíná se projevovat difuzní elektrické pole Ed vytvářené nepohyblivými ionty příměsí. Další elektrony a díry se nemohou dostávat k přechodu (elektrické pole na ně působí silami směrem od přehodu)

47 Polovodiče - dioda Na PN přechod připojíme vnější napětí s plus na P a mínus na N => intenzita vnějšího el. pole E má směr proti intenzitě Ed. Celková intenzita elektrického pole na přechodu je dána vektorovým součtem intenzit E a Ed. Bude-li tedy E větší než Ed (přiložené napětí bude dostatečně velké), bude mít celková intenzita směr od P k N, kladně nabité díry a záporně nabité elektrony se budou pohybovat směrem k přechodu a přes přechod bude procházet elektrický proud. PN přechod je zapojen v propustném směru.

48 Polovodiče - dioda Na přechod dáme vnější napětí s opačnou polaritou, tj. plus na N. Intenzita vnějšího pole E a intenzita Ed mají stejný směr a "odtlačují" volné elektrony a díry ještě dále od přechodu. Na přechodu nejsou volné majoritníčástice s nábojem. Přechod je zapojen v závěrném směru. Dioda je tedy součástka, kterou může procházet elektrický proud jen jedním směrem (propustným).

49 Polovodiče - dioda. Provedení diod: Hrotová dioda použití pro malé proudy a vysoké frekvence (např. detekce radiových signálů) Plošná dioda použití pro velké proudy a nízké frekvence

50 Polovodiče I při nenulovém napětí na diodě menším než cca. 0,6 V je proud diodou stále nulový. Proud diodou začne procházet teprve tehdy, když intenzita vnějšího elektrického pole E převýší intenzitu difuzního elektrického pole Ed.Difuzní napětí vytvářené difuzním elektrickým polem na přechodu má typicky hodnotu právě kolem 0,6 V. Aby diodou začal procházet proud, musí být vnější napětí větší než difuzní napětí. Charakteristika diody není exponenciální. Materiál, ze kterého je dioda vyrobena, má nenulový elektrický odpor a tudíž se chováčástečně jako rezistor. Náhradní schéma diody: Při malém proudu (do asi 1 ma) se ještě neprojevuje ohmický úbytek napětí na diodě a její charakteristika je exponenciální. Při vyšších proudech již ohmický úbytek (úbytek na rezistoru ) převáží a charakteristika se stává lineární jako u běžného rezistoru.

51 Polovodiče - diody Usměrňovací diody pro usměrňování střídavého proudu. U těchto diod se požaduje malý úbytek napětí v propustném směru, velký propustný proud a velké závěrné napětí.

52 Polovodiče - diody Svítivá dioda LED dioda vyzařující světlo. Je to výbojový zdroj, který na polovodičovém přechodu přetváří elektrický proud na světlo. Přibližný úbytek napětí na LED diodách: červená 1,7 V, zelená 1,85 V, žlutá 2 V, modrá 3,5 V

53 Polovodiče - diody Zenerova dioda Používá se ke stabilizaci napětí. Je určena k zapojení v závěrném směru.

54 Polovodiče - diody

55 Polovodiče - diody

56 Usměrňovače Používá se jako napájecí zdroj pro zařízení s malým odběrem elektrické energie.

57 Usměrňovače U tohoto typu je nutný síťový transformátor s vyvedeným středem sekundárního vynutí.

58 Usměrňovače Výhodou je jednodušší síťový transformátor, jsou zde však nutné čtyři usměrňovací diody.

59 Usměrňovače Usměrňovač, který na výstupu dává napětí jak kladné,tak záporné vůči nule.

60 Usměrňovače

61 Vysokonapěťový usměrňovač Aby se diody nepoškodily, řadí se do série, aby se na nich vn rozložilo. Ke zlepšení tohoto rozložení se použijí přídavné odpory. Usměrňovače

62 Usměrňovače Schéma představuje usměrňovač střídavého proudu, použitý na lokomotivách např. řady 240 (S499.0) Českých drah. Slouží pro usměrňování střídavého proudu, který je odebírán z troleje (jednofázové napětí 25 kv) a usměrňován pro trakční elektromotory.

63 Usměrňovače Princip: V usměrňovači jsou použity křemíkové diody. V každé větvi můstku jsou diody zapojeny po sedmi paralelně a čtyřech v sérii. Kondenzátory C1-C16 chrání diody před přepětím vznikajícím při přechodu z vodivého do závěrného stavu. Rezistory R1-R87, které jsou připojeny mezi diodami, zlepšují paralelní rozdělení proudu. Ke stejnému účelu slouží tlumivky T1-T14. Ochranu pro případ průrazu usměrňovače tvoří soustava rezistorů R85-R92 a relé B1-B4. Při průrazu některé diody projde proud cívkou relé a relé zapůsobí. Přes jeho pomocné kontakty se porucha hlásí na stanovišti strojvedoucího. Střídavý proud vstupuje do usměrňovače kontakty A, B, stejnosměrný proud se odebírá na svorkách +e, -e, usměrnění je dvoucestné.

64 Zdvojovač napětí Když je potřeba, aby výstupní napětí bylo vyšší, než napětí sekundárního vinutí, používají se zdvojovače napětí. Výstupní napětí U 2 = 2. U 1

65 Zdvojovač napětí Sepneme-li spínač, začne se v první záporné půlperiodě nabíjet přes diodu D1 kondenzátor C1 a nabije se na amplitudu napětí zdroje Následuje kladná půlperioda napětí. Dioda D1 je v závěrném směru, napětí zdroje a napětí na kondenzátoru C1 jsou vůči kondenzátoru C2 v sérii. Kondenzátor C2 se tedy nabije na napětí na kondenzátoru C1 (což je amplituda napětí zdroje) plus amplituda napětí zdroje, tedy na dvojnásobek amplitudy zdroje

66 Zdvojovač napětí Princip činnosti zdvojovače napětí

67 Násobič napětí Je-li třeba zvýšit napětí více, použije se násobič napětí. Příkladem je násobič, který se používá např. ve zdrojích VN v televizorech, kde napájejí vysokým napětím (10 25 kv) obrazovku.

68 Násobič napětí Násobič napětí třemi - postupné nabíjení

69 Stabilizátory Stabilizátor se stabilizační (Zenerovou) diodou

70 Popis činnosti Stabilizátory

71 Stabilizátory Stabilizátor s tranzistorem Stabilizátor s diodou dosahuje malé účinnosti a je použitelný pouze pro malé proudy. Proto se stabilizační dioda doplňuje vhodným zapojením tranzistoru. Celé zapojení pracuje takto:

72 Polovodiče - tyristor Tyristor je polovodičová součástka se třemi PN přechody, která se používá jako spínač k regulaci výkonu - tzv. bezeztrátové regulaci.

73 Polovodiče - triak Triak je pětivrstvá polovodičová součástka

74 Polovodiče - triak Triak nahrazuje dva antiparalelněřazené tyristory. Řídícím napětím lze triak sepnout při obou polaritách. Má pouze blokovací a propustný stav. Používá se k řízení výkonů ve střídavých obvodech.

75 Polovodiče - diak Diak Diac Diode Alternating Curent Switch = diodový spínač střídavého proudu Třívrstvá součástka, kterou lze sepnout v obou směrech překročením blokovacího napětí U BO

76 Polovodiče tunelová dioda Při závěrné polarizaci se tunelová dioda chová jako lineární rezistor s malým odporem (tzn. propouští proud). Při propustné polarizaci její proud nejprve vzrůstá, dosahuje maxima I p v bodě P při napětí U asi 0,1 V. Při dalším růstu napětí proud klesá až do bodu V. Při napětí 0,3 až 0,4 V se VA charakteristika podobá běžné diodě. Mezi P a V je oblast záporného diferenciálního odporu. Této vlastnosti se dá využít např. u oscilátorů bez zpětné vazby.

77 Polovodiče- kapacitní dioda VARIKAP využívá kapacity na PN přechodu. Zapojuje se v závěrném směru. Se zvětšujícím se napětím se zvětšuje vzdálenost mezi oběma vodivostmi a tím dochází ke snižování kapacity. Napětí pro ovládání se pohybuje 0 30 V. Pro své malé rozměry a snadné ovládání se používá v laděných rezonančních obvodech jako náhrada za proměnné kondenzátory

78 Použité prameny Miloslav BEZDĚK Elektronika I 2005 Klaus TKOTZ a kolektiv Příručka pro elektrotechnika abcdimenze. wz.cz/elektronika/usmernovace.html