SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY státní příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí, člen Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní ISCA

Transkript

1 9. zpřístupněné jeskyně SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY státní příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí, člen Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní ISCA Správa jeskyní ČR Květnové nám. čp Průhonice IČ: ID sxwrr4r spravajeskynicr@caves.cz prijmeni@caves.cz Představitelé a předmět činnosti je uveden v kapitole 2.2. na str. 44 této Hornické ročenky. Správa jeskyní České republiky, zřízená podle ustanovení 79 odst. 3 písm. w) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 1. dubna 2006, plní všechny statutární činnosti, zejména úkoly zajišťující bezpečnost, ochranu, provoz a prezentaci všech zpřístupněných jeskyní v ČR, úkoly k obnově a modernizaci stavebního a technického vybavení podzemních i nadzemních objektů a podle pokynů MŽP naplňuje i úlohu odborné a dokumentační činnosti. ÚKOLY A ČINNOST SPRÁVY JESKYNÍ ČR V ROCE 2011 Správa a provoz zpřístupněných jeskyní V roce 2011 Správa jeskyní České republiky (dále SJ ČR) pečovala o 15 jeskynních systémů, z toho o 14 veřejnosti zpřístupněných jeskyní. Všechny jeskyně byly průběžně udržovány v bezpečném stavu, zajišťována jejich ochrana, monitorovány jejich mikroklimatické a hydrologické poměry a podle otevíracích hodin a návštěvních řádů byly přístupny návštěvníkům. Jeskyně Výpustek a Na Špičáku umožnily v celém rozsahu zájemcům bezbariérovou prohlídku, jeskyně Sloupsko-šošůvské ji umožnily zčásti. Jeskyně Punkevní, Bozkovské dolomitové a Výpustek byly veřejnosti přístupny po celý rok. Od listopadu 2011 se k nim připojily i jeskyně Sloupsko-šošůvské. Ostatní jeskyně byly otevřeny pouze od jara do podzimu, hlavní návštěvní sezóna většiny jeskyní byla již tradičně od 1. dubna do 31. října. V zimním období v nich byl zachován nezbytný klid pro hibernaci přísně chráněných druhů netopýrů a vápenců. Systém podzemních pseudokrasových dutin, vzájemně propojených štolami opuštěného důlního díla, přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem, není zpřístupněn veřejnosti. Po předchozí domluvě je zde umožněna návštěva pouze odborným a zájmovým exkurzím. Mladečská jeskyně byla otevřena až od května v důsledku probíhající rekonstrukce vstupního areálu. V roce 2011 navštívilo zpřístupněné jeskyně ČR celkem návštěvníků, což je o méně než v roce 2010 (pro porovnání: v r jeskyně navštívilo , což bylo o méně než v r. 2009). Nejnavštěvovanější byly tradičně Punkevní jeskyně v Moravském krasu s propastí Macochou a vodní plavbou na ponorné říčce Punkvě, následují jeskyně Koněpruské v Českém krasu a na třetím místě zájmu veřejnosti byly Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší. Prohlídky jeskyní jsou postupně rozšiřovány o vstupní expozice, přibližující jejich vědecký význam i historii (např. jeskyně Mladečské, Bozkovské, Na Pomezí, Na Špičáku, Balcarka, Výpustek). V areálu Na Pomezí byla otevřena nová geologická expozice pod širým nebem, kde rozměrné vzorky hornin Jesenicka doprovází vysvětlující panely. V sezóně 2011 některé správy jeskyní zatraktivnily běžný rutinní provoz. Sloupsko-šošůvské jeskyně otevřely třetí prohlídkový okruh nazvaný Historická procházka Šošůvkou, návštěvníci Jeskyně Na Turoldu měli prohlídku rozšířenu o sestup do Jezerního dómu. Velký zájem veřejnosti je o tzv. oživené prohlídky. Ve Výpustku se konají v podání ochotnického divadelního souboru Křový ze Křtin, v Balcarce a v Koněpruských jeskyních jsou v podání zaměstnanců SJ ČR. Průvodcovský výklad je přitom upraven a herci v kostýmech hranou formou interpretují různé události z historie jeskyní, místní pověsti nebo prostředí jeskyně využijí jen jako atraktivní kulisu pro pohádková nebo mikulášská vystoupení určená dětem. Působivé prostředí jeskyní je stále častěji hostitelem kulturních akcí. V řadě jeskyní byly uspořádány koncerty, z nichž k nejvýznamnějším patřil každoroční hudební festival Čarovné tóny Macochy. Novinkou roku 2011 byla série koncertů didgeridoo a alternativní hudby v osmi jeskyních. Tradicí už se staly také komorní koncerty v Jeskyni Na Špičáku a Chýnovské, loutková vystoupení v Javoříčských jeskyních, i výstavy výtvarného umění ve Zbrašovských aragonitových. Propagační prezentace byly pořádány pro novináře a pracovníky cestovního ruchu, stejně jako probíhaly prezentace na mezinárodních výstavách a veletrzích, v médiích, i v regionálních informačních střediscích. Rekonstrukce, údržba a modernizace zpřístupnění a technické výbavy jeskyní V září 2011 byla dokončena generální rekonstrukce provozního areálu Mladečských jeskyní firmou Stavos a.s. Brno. V provizorních podmínkách však byla jeskyně otevřena veřejnosti již od května a to nouzovým východem štolou. V říjnu 2011 byla zahájena přestavba provozní budovy Chýnovské jeskyně, návštěvní provoz jeskyně však nebyl omezen. Do Operačního programu životního prostředí 6.2. byl podán projekt na doplnění návštěvnické infrastruktury o expozice v jeskyních Kateřinské, Balcarce, Kůlně, Výpustku a projekt expozice muzejního charakteru v provozní budově Výpustku. Všechny se zaměřují na přiblížení vědeckého významu jeskynních systémů, jejich vzniku a vývoje, paleontologie, archeologie i historie výzkumů. Pro podání do téhož operačního programu byly dokončeny projekty nových provozních areálů Punkevních a Javoříčských jeskyní. Na žádost MŽP byla zpracována studie zpřístupnění přírodní památky Orty, starého důlního díla, kaolinového dolu u Českých Budějovic. 253

2 9. Zpřístupněné jeskyně hornická ročenka 2011 Realizace ochranářského managementu v jeskyních Technická i organizační opatření a zásahy zajišťující důslednou ochranu jeskyní podle zákona č.114/1992 Sb. a směřující k zachování mimořádně významných podzemních ekosystémů a zlepšování podmínek pro jejich další optimální vývoj jsou prováděna podle plánů péče v rámci programů tzv. ochranářského managementu. Podle těchto dokumentů bylo realizováno celkem 52 konkrétních managementových opatření, která jsou finančně kryta prostředky MŽP z podprogramu Správa nezcizitelného státního majetku v ZCHÚ (MaS), Programu péče o krajinu (PPK) a Programu podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK). Práce na povrchu byly zaměřeny na údržbu skalních stěn nad vstupy do jeskyní, zajištění a údržbu přístupových cest k jeskyním i povrchových areálů. Zásahy v podzemí cílily k ochraně a revitalizaci podzemních ekosystémů. Převážně se jednalo o čištění jeskyní, odstraňování starých deponií, zavážek a zakládek, o likvidaci lampenflory, i opravy a doplňování zařízení k zabezpečení krápníkové výzdoby a konstrukcí technické výstroje jeskyní. Stálými managementovými opatřeními je tradičně očista jeskyní tlakovou vodou (v jeskyních Punkevních, Sloupsko-šošůvských, Javoříčských, Kateřinské, Balcarce a Výpustku a likvidace lampenflory a houbových povlaků v Bozkovských dolomitových, Koněpruských, Chýnovské, Na Pomezí a Na Špičáku). Unikátní výzdoba ve Zbrašovských aragonitových jeskyních je soustavně monitorována a chráněna před destrukcí opakovanými specifickými zásahy. Protože jemné aragonitové krystaly poškozují mikroorganizmy, jsou pravidelně prováděny mikrobiologické rozbory a aplikovány desinfekční postřiky. Při rekonstrukci areálu Mladečských jeskyní byly revitalizovány jeskynní prostory tzv. sklepa a zřízen zde nový východ z jeskyní, opatřený informačními panely, navazujícími na malou vstupní expozici. V jeskyních Pod Sněžníkem byly čištěny cesty důlním dílem, zpevněno kolejiště vstupní úpadnice a pokračoval výkliz odpadu a nepotřebné výstroje. Omyty byly výchozy fluoritových žil pro další studium. V Moravském krasu byla zahájena kompletní výměna ochranných a záchytných plotů nad skalními stěnami Punkevních jeskyní, generální oprava schodiště mezi Horním a Dolním můstkem nad Macochou a zrekonstruována stavidlová lávka vodní plavby. Nad stavidlovou komorou byl staticky zajištěn skalní blok. Všechny skalní stěny a skalnaté srázy nad areály a portály jeskyní byly podrobeny důkladné každoroční revizi a očistě od uvolněných a nebezpečných kamenů a stromů. Obdobná pozornost byla věnována skalním stěnám v Macoše. Na vybrané skalní stěny byly zpracovány znalecké posudky geotechniků. Monitoring, dokumentace a výzkum Jedním ze základních podkladů pro ochranu jeskyní jsou výsledky monitoringu jejich mikroklimatických poměrů. Toto sledování je sloučeno s plněním povinnosti měření jeskynního ovzduší podle vyhlášky ČBÚ č. 55/96 Sb. a se sledováním koncentrací radonu podle nařízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V roce 2011 byl ukončen čtyřletý výzkumný úkol SP/2d5/05/07 Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR. Řešitelem byla SJ ČR, spoluřešitelem Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno. Modelovým územím výzkumu byl Moravský kras, z jeskyní zejména Punkevní, Kateřinská, Sloupsko-šošůvské a pro srovnání také nezpřístupněná Amatérská jeskyně. Úkol navázal na dlouhodobý mezinárodní program (ČR, Polsko, SRN), při kterém byl v Punkevních jeskyních již dříve instalován automatizovaný kontinuální monitorovací systém. Jeho výstupem jsou mj. též informace pro návštěvníky jeskyní na velkoplošném displeji v hale provozní budovy. Prvním krokem nového úkolu bylo proto vyhodnocení dosavadních údajů, analýza možných vlivů počasí na mikroklima jeskyní, vlivu návštěvnosti na dynamiku jeskyní a predikce vnějších klimatických podmínek podle scénářů změny klimatu s možným ovlivněním jeskyní. Následně byla instalována síť meteorologických stanic pro sledování vnějších klimatických podmínek a automatický stacionární systém kontinuálního sledování mikroklimatických poměrů na vybraných místech jeskyní. Závěrečná zpráva shrnuje výsledky všech měření a hodnotí stav, proměny a vývoj jeskynního prostředí v závislosti na technických opatření k jejich zpřístupnění (prorážky vchodů a chodeb), návštěvním provozu (působení pobytu návštěvníků), na vlivu protékajících vodních toků a denních i ročních proměnách počasí. Důležitým výstupem je také Metodika monitoringu mikroklimatických poměrů v jeskynních systémech, která přináší přehled doporučených postupů a typů měřicí techniky pro kvalitní sledování mikroklimatických poměrů v jeskyních, postupy pro souběžná měření v okolí jeskyně tak, aby bylo možné stanovit vzájemné interakce. Metodika bude sloužit pro měření ve všech jeskyních bez ohledu na zpřístupnění a návštěvnost. Dodržením doporučených metod měření a zpracování výsledků bude možné kvalifikovaně vyhodnotit jeskynní mikroklima jak pro vědecké účely, tak i pro hodnocení možných vlivů. Na základě výzkumu již bylo navrženo několik technických opatření k ochraně jeskynního prostředí. Automatizovaný monitoring mikroklimatických poměrů probíhá již řadu let také ve Zbrašovských aragonitových jeskyních, kde mj. z důvodů bezpečnosti osob měří kontinuálně koncentrace CO 2 a automaticky spouští odsávací zařízení při překročení povolené koncentrace na návštěvní trase. Nově byl v roce 2011 zahájen podrobnější monitoring jeskynního prostředí v rámci úkolu, zaměřeného na průzkum, dokumentaci a navržení způsobů záchrany mimořádných epigrafických fragmentů na stěnách Jeskyně Na Špičáku. Tyto práce zajišťují archeologové a historici Muzea a galerie v České Lípě ve spolupráci se specialisty z dalších pracovišť, akce je rozložena do tří let. Součástí výzkumu jeskynního prostředí byl i v roce 2011 biospeleologický výzkum vybraných jeskyní pro základní inventarizaci jeskynní entomofauny, významné složky podzemního ekosystému. SJ ČR pokračovala v provádění a shromažďování odborné dokumentace jeskyní v rámci celé ČR a dle aktuální potřeby evidovala a dokumentovala i další podzemní prostory, ať už se jedná o historické podzemí nebo stará důlní díla. Shromažďovala údaje do celostátní evidence jeskyní JESO (Jednotná evidence speleologických objektů), ve které dosáhla evidence již jeskyní. Všechny monitorovací aktivity v jeskyních i na povrchu plní současně i povinnosti k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti a ochrany zdraví návštěvníků podle obecně platných předpisů, zejména Vyhlášky ČBÚ č.55/1996 Sb. a platných opatření a rozhodnutí orgánů státní báňské správy. Lze s uspokojením konstatovat, že v žádné z jeskyní ve správě SJ ČR nedošlo v roce 2011 ke vzniku nebezpečné události nebo nebezpečného stavu. Hygienické a bezpečnostní limity složení ovzduší nebyly v žádné jeskyni překročeny, stropy a stěny zpřístupněných částí jeskyní jsou již několik desítek let na vytipovaných inhomogenitách sledovány indikačními pásky, kontrolovanými při denních i pololetních prohlídkách, přesná dilatometrická měření probíhají na zvláště sledovaných místech rozsáhlého stropu Kateřinské jeskyně, nad portálem Sloupsko-šošůvských jeskyní a vývěrem Punkvy, automatizovaný kontinuální monitoring seismických a stabilitních poměrů ve vztahu k trhacím pracem velkého rozsahu ve Velkolomu Čertovy schody je v provozu v Koněpruských jeskyních. 254

3 hornická ročenka Zpřístupněné jeskyně Jeskyně České republiky V České republice (dále jen ČR) je v evidenční databázi JESO registrováno k celkem jeskyní (2 371 krasových a pseudokrasových). Tvoří významný podíl mezi přírodními, kulturními i historickými hodnotami ČR. Dokládají nejen vývoj horninových masivů a krajiny, ale uchovávají i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života a lidské kultury. Vedle geologických a mineralogických unikátů, vedle krás krápníkové výzdoby, jsou v jeskynních výplních uchována nepřeberná množství kosterních pozůstatků prehistorické zvířeny, významných archeologických artefaktů, mnohé jeskyně jsou cennými biotopy vzácných a ohrožených živočichů, jejich odkrývání a využívání je významnou součástí historie. To vše je nevyčerpatelným a nenahraditelných zdrojem poznání přírody i lidské společnosti v řádech milionů let. Krasové jeskyně jsou v ČR vázány zejména na vápence, krystalické vápence (mramory) a vzácně i dolomity. Jejich rozsáhlejší výskyty tvoří krasová území. Největší z nich, Moravský a Český kras, jsou budované vápenci staroprvohorního, převážně devonského stáří ( mil. let). Moravský kras je nejlépe vyvinutou krasovou oblastí u nás, tzv. holokarst. Severně od Brna se na ploše 78 km 2, ve strukturách devonských vápenců, nachází jeskyní, mezi nimi i dva nejdelší jeskynní systémy ČR: soustava Amatérské jeskyně (35 km) a systém Rudické propadání - Býčí skála (13 km). Leží zde světoznámá propast Macocha (hloubka 139 m k hladině jezírka, cca 190 m k dosud dosaženému dnu), jeskyněmi protékají naše nejdelší podzemní toky (přes 10 km) a nachází se zde i nejrozsáhlejší přírodní podzemní prostory a dómy (Obří dóm v Rudickém propadání d. 70, š. 30 a v. 60 m). Povrch Moravského krasu brázdí největší krasové kaňony v ČR s jeskynními portály, mnoho nálevkovitých závrtů, ponorů i vývěrů krasových vod (Vývěr Punkvy l.s -1 ) a kamenná škrapová pole. Jeskyně Moravského krasu patří k nejvýznamnějším paleontologickým a archeologickým nalezištím Evropy. Z jeskyní Kůlna a Švédův stůl pochází i kosterní pozůstatky neandertálských lidí, nejstarší v ČR (cca let). Pět jeskyní je zpřístupněno veřejnosti. Punkevní jeskyně (cca 4750 m) s propastí Macochou a vodní plavbou na podzemní Punkvě jsou nejnavštěvovanějšími jeskyněmi v ČR (ročně okolo návštěvníků). Kateřinská jeskyně (950 m) má unikátní typy sloupkových stalagmitů a největší zpřístupněnou podzemní prostoru (Hlavní dóm d. 97, š. 44 a v. 20 m). Balcarka (1 150 m), s pestrou krápníkovou výzdobou, je také významnou archeologickou lokalitou, reprezentovanou zde malým muzeem. Sloupsko-šošůvské jeskyně (4 890 m), rozsáhlý dvoupatrový systém mohutných chodeb a až 60 m hlubokých podzemních propastí, bohaté naleziště pozůstatků pleistocenní fauny, je nejdelší zpřístupněnou jeskyní (trasa měří m); její součástí je jedna z nejvýznamnějších archeologických jeskyní Evropy Kůlna, s největším jeskynním portálem (š. 40, v. 8,5 m), 14 kulturními vrstvami a nálezy pozůstatků neandertálce. Výpustek je jeskyní s mimořádně pohnutou minulostí archeologicky významná, jedna z nejstarších turisticky navštěvovaných, jejíž hlavní prostory byly zničeny těžbou fosfátových hlin, vojenským skladem, nacistickou podzemní továrnou, protiatomovým krytem vojenského velení Varšavské smlouvy; nyní je postupně revitalizována a symbolicky proměňovaná na expozici Člověk a jeskyně. Český kras, který se rozprostírá jihozápadně od Prahy, je sice plošně rozsáhlejší (cca 114 km 2 ) než kras Moravský, ale méně příznivé geologické podmínky silurských a devonských sedimentů pražské pánve zde neumožnily vznik krasových jevů takového rozsahu. Tento, tzv. merokarst, má 647 registrovaných jeskyní. Nejdelší z nich, veřejnosti zpřístupněné Koněpruské, se třemi patry, unikátními krápníkovými formami a paleontologickými i archeologickými nálezy, jsou délkou m také nejdelšími jeskyněmi Čech. Největší hloubky v Českém krasu dosahuje jeskyně Javorka nad Karlštejnem, hluboká aktuálně 129 m. Také mnoho jeskyní Českého krasu je významnými paleontologickými a archeologickými nalezišti, s kosterními pozůstatky fauny staré až 10 mil. let a obývány byly lidmi již od starší doby kamenné. Na rozdíl od Moravského krasu zde byly největší jeskyně odkryty převážně v lomech při těžbě vápenců. Další, již méně rozsáhlé oblasti vápenců, také převážně devonského stáří, jsou nepravidelně roztroušeny v různých částech Českého masivu. Patří k nim zejména Hranický kras u Hranic na Moravě. Zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně (1 322 m) jsou unikátní hydrotermální jeskyní s aragonitovými speleotémami a aktivními výrony CO 2. Zdejší Hranická propast je nejhlubší propastí ČR. Z dosud ověřené hloubky 289,5 m tvoří suchá šachta propasti 69,5 m, zbývající hlubina je zaplavena vodou. Propast je evropským unikátem, vznikla na výronech minerálních vod a jejího dna dosud nebylo dosaženo. Významné jsou také ostrovy vápenců v Bouzovské vrchovině a Hornomoravském úvalu, tvořící Javoříčský a Mladečský kras. Z řady jeskyní jsou zde zpřístupněny veřejnosti Javoříčské jeskyně (cca m) s mimořádně bohatou krápníkovou výzdobou a Mladečské jeskyně (1 250 m), které patří k největším a nejstarším (přes let) sídlištím člověka moderního typu v Evropě. Krystalické vápence (mramory), tvoří na území ČR převážně jen nevelká území s menším počtem nepříliš rozsáhlých jeskyní, roztroušená v komplexech starých metamorfovaných hornin. Svými rozměry i genezí jsou mezi nimi výjimkou Jeskyně Na Pomezí u Jeseníku, délkou m (včetně Liščí díry) největší jeskyně v krystalických vápencích, Jeskyně Na Špičáku v Rychlebských horách (410 m), mimořádného historického významu (v literatuře uvedena r. 1430, letopočet v jeskyni 1519) a Chýnovská jeskyně u Tábora (1 400 m), všechny také zpřístupněné veřejnosti. Jediný výskyt dolomitu s jeskyněmi se nachází v Podkrkonoší u Semil a jsou v něm zpřístupněny Bozkovské dolomitové jeskyně (1 075 m) s unikátními křemennými strukturami, krápníkovou výzdobou a největším podzemním jezerem Čech. V karpatské soustavě na východě ČR ojediněle vystupují mladší vápence druhohorního stáří (jura křída, cca mil. let). Budují zejména Pavlovské vrchy, Stránskou skálu v Brně a Štramberský kras na severu Moravy. I zde jsou vyvinuty krasové jevy a jeskyně, z nichž největší je Jeskyně Na Turoldu u Mikulova (2 800 m, vč. Liščí j.) s ojedinělou morfologií a strukturami stěn (zpřístupněna veřejnosti) a archeologicky významné torzo jeskyně Šipka na Kotouči u Štramberka, ze které pochází první nález kosterních zbytků neandertálského člověka u nás (K. J. Maška, 1880). Specifickou skupinou podzemních přírodních dutin jsou jeskyně pseudokrasové. Na rozdíl od krasových jeskyní se na jejich vzniku podílejí převážně procesy mechanické, jako rozevírání skalních masivů, tektonické pohyby, řícení, sesuvy, zvětrávání. Výsledkem jsou jeskyně rozsedlinové, puklinové, suťové, skalní sluje či převisy (tzv. abri) převážně nevelkých rozměrů. Nejčastěji vznikají v pískovcích a v opukách, ojediněle ve všech dalších typech hornin. Nejvíce se proto vyskytují v pískovcových skalních městech Českého Švýcarska, Českého ráje, v Adršpašsko teplických skalách, na Kokořínsku, v Broumovských stěnách či Tisských skalách, provází i třetihorní pískovce údolí Ohře u Sokolova a rozsáhlé rozsedliny a sesuvy v pískovcových masivech Beskyd a Karpat. Mineralogicky významné jsou rozsedliny v pískovcích s fluoritovým zrudněním, odkryté v dolech pod Děčínským Sněžníkem, unikátem je také složitý systém až 40 m hlubokých rozsedlin v aktivních skalních srázech údolí Dyje u Vranova (Ledové sluje). I když pseudokrasové jeskyně jsou převážně slujemi malých rozměrů (metry až desítky metrů), nejdelší z nich Teplická jeskyně blokového typu v Teplických skalách je dlouhá m a nejhlubší pseudokrasová propast tamtéž - Dračí, dosahuje hloubky 71 m. Všechny jeskyně na území ČR (včetně jejich projevů na povrchu a bez ohledu na lokalizaci) jsou předmětem přísné ochrany podle 10 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Moravský a Český kras jsou chráněnými krajinnými oblastmi, menší krasová území národními přírodními rezervacemi či přírodními rezervacemi, vybrané jednotlivé objekty národními přírodními památkami či přírodními památkami podle téhož zákona. Podle 61 nejsou jeskyně součástí pozemků a nejsou předmětem vlastnictví. Při prodeji pozemků souvisejících s jeskyněmi má předkupní právo orgán ochrany přírody. Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů lze povinnosti podle 10 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti ( 90). Povinnosti dokumentace jeskyní, zjištěných při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací, upravuje vyhláška MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. Na všechny jeskyně s archeologickými nálezy se také vztahuje ochrana podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu podléhají dozoru státní báňské správy podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, s podrobnostmi upravenými zejména vyhláškou ČBÚ č. 55/1996 Sb. 255

4 9. Zpřístupněné jeskyně hornická ročenka 2011 Orgány, příslušnými k ochraně jeskyní, jsou na území národních parků příslušné Správy národních parků, na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních rezervací a přírodních památek uvnitř chráněných krajinných oblastí, příslušné Správy chráněných krajinných oblastí (pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR). Ve volné krajině a na území přírodních rezervací a přírodních památek, ležících vně národních parků a chráněných krajinných oblastí jsou příslušnými orgány krajské úřady. Organizací, pověřenou ochranou, správou a provozem jeskynních systémů zpřístupněných veřejnosti a dalších vybraných jeskyní, podzemních prostor a geologických objektů, prováděním průzkumu, výzkumu, monitoringu a dokumentace těchto objektů, je pověřena příspěvková organizace Ministerstva životního prostředí Správa jeskyní České republiky. Výzkumem, průzkumem a dokumentací jeskyní se na základě povolení příslušných orgánů ochrany přírody zabývají také odborná pracoviště Akademie věd ČR, vysokých škol, muzeí aj. Speleologické aktivity, průzkumy (převážně prolongační) a dokumentaci v krasových oblastech a jeskyních, na základě povolení příslušných orgánů ochrany přírody, konají také složky České speleologické společnosti, občanského sdružení. Tato společnost organizuje také dobrovolnou Speleologickou záchrannou službu, která je smluvní součástí integrovaného záchranného systému ČR. Doporučené odkazy: - oficiální stránky Správy jeskyní ČR (adresy a kontakty na všechny zpřístupněné jeskyně ČR, aktuality, interaktivní celoroční kalendář pro návštěvu jeskyní, základní údaje o zpřístupněných jeskyních, jejich charakteristiky, fotogalerie). - oficiální stránky Správy jeskyní ČR - správy jeskyní Moravského krasu (kontakty pro objednávky do jeskyní Moravského krasu, aktuální informace, základní údaje o zpřístupněných jeskyních Moravského krasu, jejich charakteristiky, fotogalerie). - oficiální stránky České speleologické společnosti, občanského sdružení (aktuality o činnosti a akcích našich jeskyňářů, kontakty na všechny základní organizace ČSS). - oficiální stránky Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti (obsahuje mj. důležité kontakty pro případ ohrožení zdraví a životů v jeskyních). oficiální stránky Jednotné evidence speleologických objektů (JESO). Doporučená literatura: Absolon K. (1970): Moravský kras 1. Academia, 415 s., Praha. Absolon K. (1970): Moravský kras 2. Academia, 345 s., Praha. Bosák P., Ed. (1988): Jeskyňářství v teorii a praxi. SZN, 216 s., Praha. Hromas J., Bílková D. (1998): Jeskyně a krasová území České republiky. Mapa 1: s doprovodným textem. AOPK ČR a Kartografie Praha a.s., Praha. Hromas J., Ed. (2009): Jeskyně. Edice Chráněná území ČR, svazek XIV, 608 s., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Kučera B., Hromas J., Skřivánek F. (1981): Jeskyně a propasti v Československu. Academia, 252 s., Praha. Musil R., Ed. (1993): Moravský kras labyrinty poznání. J.Bližňák, GEO program, 336 s., Adamov. Panoš V. (2001): Karsologická a speleologická terminologie. Knižné centrum, 352 s., Žilina. Přibyl J., Ed. (1992): Základy karsologie a speleologie. Academia, 354 s., Praha. RNDr. Jaroslav Hromas Ing. Daniela Bílková Informace o představitelích a činnosti Správy jeskyní ČR jsou v této Hornické ročence také v podkapitole

5 hornická ročenka Zpřístupněné jeskyně 257

6 9. Zpřístupněné jeskyně hornická ročenka