ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR

Transkript

1 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, Klatovy; , fax internet: Kód přílohy vzdělávací materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_ 13 Autor: Mgr. Petra Kadlecová Vzdělávací oblast předmět: Zeměpis Ročník, cílová skupina: 9.ročník, 14 let Téma DUM: Přírodní poměry ČR Druh učebního materiálu: Prezentace Časová náročnost: 1 vyučovací hodina Potřeby pro realizaci: Zeměpisný atlas, Dataprojektor, Microsoft PowerPoint Anotace, základní pojmy: Přírodní poměry- geomorfologie, povrch Datum vytvoření: Ověřeno ve výuce (datum, třída, jméno , 9.A, Mgr. Petra Kadlecová ověřovatele): ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 1

2 GEOLOGICKÝ VÝVOJ Území naší republiky se skládá ze dvou odlišných jednotek. Česká vysočina - vyplňuje většinu státu - nejvíce ji poznamenalo Hercynské vrásnění v prvohorách Karpaty - východní část republiky - vytvořily se ve třetihorách při Alpínském vrásnění Alpínské vrásnění ovlivnilo i Českou vysočinu rozlámání povrchu a projevy sopečné činnosti. Ve čtvrtohorách zasáhlo území republiky několik ledových dob. 2

3 Geologický vývoj- etapy 1. Starohory vývoj České vysočiny 2. Prvohory Hercynské vrásnění, horniny České vysočiny zvrásněny a vyzdviženy v pohoří, pánve zatopeny vodou hromadění písků, jílů, přesliček a plavuní sloje černého uhlí (Ostravsko, Kladensko) 3. Druhohory Hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána, v severních Čechách mělké moře, usazování pískovců a jílovců vytvoření České tabule 4. Třetihory po nárazu Euroasijské a Africké desky -Alpínské vrásnění Karpatská pohoří. V České vysočině podél zlomů vyzdviženy Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky. Pokleslá území pánve (sloje hnědého uhlí). Sopečná činnost České středohoří, Doupovské hory 5. Čtvrtohory střídání dob ledových a meziledových. Pevninský ledovec na severní Moravě, horské ledovce. Po roztání ledovců vznik jezer (Šumava). Říční síť dostává dnešní podobu. Úkol- pojmenuj pomocí atlasu jednotlivé oblasti. Úkol- pojmenuj pomocí atlasu jednotlivé oblasti. 3

4 Zastoupení typů reliéfu v ČR Typ reliéfu Relativní výška [m] Územní podíl [%] roviny do 30 4 pahorkatiny vrchoviny hornatiny velehornatiny nad Povrch- pohoří, nížiny, pánve Nejnižší bod ČR Hřensko (115 m.n.m.) Nejvyšší bod ČR Sněžka (1602 m.n.m.) Na území ČR se nachází 4 geomorfologické jednotky: 1. Česká vysočina většina území 2. Západní Karpaty východ Moravy a Slezska 3. Panonská pánev výběžek na jižní Moravě 4. Středopolská nížina výběžek ve Slezsku 4

5 1.ČESKÁ VYSOČINA- Česká kotlina -Třeboňská a Českobudějovická pánev (rybníky) - Středočeská pahorkatina - Brdy - Český kras (Koněpruské jeskyně) - Pražská plošina - Křivoklátská vrchovina (biosférická rezervace) - Chebská, Sokolovská a Mostecká pánev (těžba hnědého uhlí) - Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří (sopečné útvary) - Česká tabule (plochý povrch tvořený usazenými horninami, největší zásoby podzemních vod, skalní pískovcová města) České středohoří Chebská, Sokolovská, Mostecká pánev Česká tabule Doupovské hory Pražská plošina Křivoklátská vrchovina Slavkovský les Český kras- Koněpruské j. Brdy Středočeská pahorkatina Českobudějovická, Třeboňská pánev 5

6 Pohraniční pohoří- České kotliny - Novohradské hory (Žofínský prales) - Šumava (NP a CHKO Šumava, Boubínský prales, ledovcová jezera) - Český les - Krušné hory - Děčínská vrchovina (NP České Švýcarsko ochrana pískovcových skalních útvarů) - Lužické hory - Ještědsko-kozákovský hřbet - Jizerské hory - Krkonoše (nejvyšší české pohoří, Krkonošský NP), Labský a Obří důl kamenná moře (stopy po zalednění ve čtvrtohorách) - Broumovská vrchovina největší pískovcová skalní města v Česku (Adršpach, Teplice nad Metují) - Orlické hory Krušné hory Lužické hory Jizerské hory Děčínská vrchovina Krkonoše Ještědsko- kozákovský hřbet Broumovská vrchovina Orlické hory Český les Šumava Novohradské hory 6

7 Moravskoslezská část- České vysočiny - Králický Sněžník (pramen řeky Moravy) - Rychlebské hory - Hrubý a Nízký Jeseník (nejvyšší pohoří Moravy) - Českomoravská vrchovina - Boskovická brázda - Brněnská (Drahanská) vrchovina (vápencové útvary Moravského krasu jeskyně, propast Macocha, ponorná říčka Punkva) Rychlebské hory Králický sněžník Hrubý a Nízký Jeseník Českomoravská vrchovina Boskovická brána Drahanská vrchovina 7

8 2. ZÁPADNÍ KARPATY Vněkarpatské sníženiny - pásmo sníženin, které odděluje Českou vysočinu a Karpaty - Dyjsko-svratecký úval (úrodná oblast), Vyškovská brána, Hornomoravský úval (úrodná oblast), Moravská brána, Ostravská pánev (ložiska černého uhlí) Vnější Západní Karpaty - Středomoravské Karpaty (Ždánický les, Chřiby) - při moravsko-slovenské hranici se táhnou Bílé Karpaty a Javorníky - Hostýnské a Vsetínské vrchy (viz. mapa 1.,2.) - Moravskoslezské Beskydy Ostravská pánev 1.,2. 8

9 3. Panonská pánev Na jižní Moravu proniká výběžek Panonské pánve, který se nazývá Vídeňská pánev. - Dolnomoravský úval (podél řeky Moravy, úrodná a teplá oblast, vinice) - Pavlovské vrchy (vápencové, CHKO Pálava) 9

10 4. Středopolské nížiny Ve Slezsku zasahuje z Polska do ČR výběžek Středoevropské nížiny (okolí Hlučína na Ostravsku). [cit. 11.června 2012] [cit. 11.června 2012] [cit. 13.června 2012] [cit. 13.června 2012] [cit. 19.června 2012] 10