Úvodník. Vánoce. Švýcarsko: Zdejší děti nacházejí za dveřmi tajemného Monsieura Chalandé, obrovského panáka plného dárků.

Transkript

1 1 Deváťácké noviny č. 9; školní rok 2012/2013

2 Úvodník Nesem Vám noviny, poslouchejte... Přesně tak začíná jedna velmi známá vánoční koleda. Vánoce už ale skončily a stojíme na počátku roku Do něj vám naše skupina ve složení Pepa, Erika, David a Kristýna přeje vše nejlepší! V tomto čísle Deváťáckých novin se dozvíte, co se dělo od 24. prosince 2012 do 6. ledna 2013 v naší škole, ale hlavně mimo ni byly přece prázdniny. Vánoce Vánoce byly původně oslavami zimního slunovratu, ale zejména vlivem křesťanství se postupně přeměnily ve svátky narození Ježíše Krista. Štědrý den byl považován za nejvýznamnější den zimního období, a tak byl vždy doprovázen řadou pověr a zvyků. Některé z nich se ve většině domovů dodržují dodnes, jiné znají jen v některých regionech a některé upadly v zapomnění. Štědrý den končil půlnoční mší. Druhý den následoval Boží hod vánoční, který lidé oslavovali v rodinném kruhu. 26. prosince, na sv. Štěpána, patrona koní, se v kostele světil oves a děti chodily na koledu. Jak se slaví Vánoce v České republice každý z nás ví, ale jak se Vánoce slaví v jiných zemích? Spojené státy americké: Dárky naděluje Santa Claus, který létá na saních tažených sobím spřežením a do domů se spouští komínem. Menší dárky dává do punčoch zavěšených na krbu, větší pod stromeček. Dárky se nadělují až 25. prosince ráno. Německo: Německé Vánoce jsou velmi podobné těm českým. Jedním z mála výrazných rozdílů je Ježíšek, kterého si v Německu představují jako staršího muže se zrzavými vlasy a vousy. Na sobě má šedý kabát s kapucí. Nazývá se Weihnachtsmann (vánoční muž). Velká Británie: Zde dárky naděluje tzv. Father Christmas (Otec Vánoc). Nosí dlouhý červený nebo zelený kostým. Dárky se také nadělují až 25. prosince ráno. Švýcarsko: Zdejší děti nacházejí za dveřmi tajemného Monsieura Chalandé, obrovského panáka plného dárků. Brazílie: Na oslavách se odrážejí zvyky a tradice mnoha kultur, neboť vedle sebe žijí potomci Španělů, Portugalců, Italů, Němců, Japonců, indiánů, černochů a míšenců. A tak se všichni radují nejen z narození bílého Ježíška, ale i z boha plodnosti a sklizně Oxalá s černou tváří, kterého doprovází Lemanjá, bohyně moře. 2 Deváťácké noviny č. 9; školní rok 2012/2013

3 Austrálie: Vánoce se slaví podobně jako ve Velké Británii, ale děti se zároveň mohou radovat z letních prázdnin. Vánoční hostina má formu pikniku s množstvím barevných balónků. Mezi ovocnými a zeleninovými saláty a zákusky nesmí chybět meloun. Rusko: Po zákazu Vánoc roku 1918 upadly původní vánoční zvyky v zapomnění. Místo toho slaví většina Rusů Nový rok s jolkou a dárky od Dědy Mráze. Čína: V této zemi mají křesťané starého vánočního muže, kterého nazývají Tun Čche Lao-žen. Japonsko: Japonským dětem zase nosí dárky jeden ze starých šintoistických bůžků Hoteišó. Židé: Tento národ Vánoce neslaví, ale na vánoční čas připadá pohyblivý osmidenní židovský svátek Chanuka, připomínající vítězství Židů nad bezvěrci. Doufáme, že jste si tyto svátky pohody a míru užili v klidu a přejeme Vám spoustu štěstí a zdraví v nastalém novém roce Silvestr Silvestrovské oslavy se konají vždy poslední den v roce 31. prosince. Často představují velmi veselou a bujarou oslavu. Protože se nejedná o státem uznaný svátek (z pohledu kalendáře jde vlastně o běžný všední den), probíhají tyto oslavy pouze na základě místních zvyklostí a dlouhodobě zažitých tradic, zpravidla velice neformálním způsobem. Velmi často je člověk slaví ve společnosti dalších lidí na různých večírcích, v restauracích, klubech i na ulicích a náměstích. Tyto oslavy mohou trvat někdy až do časných ranních hodin. Obvykle se zde ve zvýšené míře konzumuje alkohol a společně se odpočítávají poslední sekundy starého roku. Nový rok se vítá přípitkem šampaňským vínem nebo sektem. O půlnoci se odpalují ohňostroje a jiná zábavná pyrotechnika. Někteří lidé si také dávají novoroční předsevzetí, která se snaží v novém roce dodržet. Mnoho lidí však tyto oslavy prožívá buď doma v soukromí, nebo u příbuzných či přátel, část populace tento den tráví v zahraničí, na horách nebo v rekreačních chatách a chalupách. V rozhlase a v televizi obvykle vysílají komedie a různé speciální zábavné silvestrovské pořady. 3 Deváťácké noviny č. 9; školní rok 2012/2013

4 Konec prázdnin aneb školní příprava Vánoce jsou za námi a my, ač neradi, už se zase připravujeme do školy. Ve čtvrtek 3. ledna 2013 ráno jsme ospalí a s taškou na zádech vyrazili do školy. Poněkud mrzutí jsme byli hlavně proto, že jsme se doslechli, že žáci některých základních škol začínali až v pondělí. Překvapením pro nás ve škole bylo, že paní učitelka Finková je na instruktorském lyžařském kurzu. A tak jsme se museli ve čtvrtek a v pátek spokojit s náhradním suplováním a spojováním s 8. třídou. O kurzu naší paní učitelky se dozvíte něco více v dalším čísle Deváťáckých novin, takže si je určitě nenechte ujít. Tři králové pomoci určit budoucnost, byly podobné jako na Štědrý den (lití olova, pouštění skořápek s malými svíčkami apod.). Ráno, ještě před východem slunce, se mladé dívky omývaly sněhem, což prý zaručovalo bělostnou pleť. Pokud se někdo dokázal ponořit celý do ledové vody, měl během roku zajištěno pevné zdraví. Napití svěcené tříkrálové vody chránilo podle lidové víry před nemocemi. Svátkem Tří králů se končil cyklus vánočních svátků. Toho dne se obvykle odstrojoval vánoční stromeček, v některých krajích ho však nechávali spolu s betlémem až do Hromnic. O víkendu ledna jsme mohli ve městech i na vesnicích zaznamenat tříkrálovou sbírku. Děti v dlouhých bílých hábitech s vysokými papírovými korunami na hlavách obcházeli za zpěvu koled domy, kde byly obdarovány finanční částkou, která byla odevzdána na charitativní účely. Tři králové, Kašpar, Melichar a Baltazar, napsali na dveře či rám nad nimi svěcenou křídou písmena K+M+B spolu s datem, což znamená požehnání Christus mansionem benedicat česky Kristus žehnej tomu domu. V předvečer Tří králů zapalovali v některých krajích všichni členové domácnosti stejně veliké svíce a věřili, že první zemře ten, komu nejdřív dohoří. I další zvyky, které měly 4 Deváťácké noviny č. 9; školní rok 2012/2013

5 Pozdrav z hor od Kristýny Vánoční prázdniny byly dlouhé, a proto mnoho lidí (hlavně asi rodiny s dětmi) využilo možnosti jet na hory. Využila jsem toho i já! Jeli jsme, jako už každoročně, do Říček v Orlických horách. Jezdíme sem už dlouho, takže jsme po cestě mimořádně nezabloudili. Cesta byla dobrá, dokonce skoro bez sněhu, a tak jsme se trochu báli, aby na sjezdovce sníh byl. Ale bát jsme se nemuseli, na sjezdovce bylo nakonec sněhu moře... Hned po příjezdu jsme si šli sjezdovku obhlédnout, stavili se na čaj v bufetu a pozdravili jsme naše staré známé. Za tmy jsme pak dorazili do chaty, pozdravili další kamarády, kteří přijeli dříve než my a šli jsme na večeři. Po silvestrovské večeři jsme seděli a povídali si. V noci se potom pouštěly rachejtle. Druhý den jsme už nemohli dospat, jak jsme se těšili na lyžování. No, možná to bylo i jinou postelí, ale to sem míchat nebudu. První lyžování bylo prostě skvělé. Krásné počasí a báječný sníh do nás vnesly spoustu energie. A protože to bylo 1. ledna 2013, na svahu bylo málo lidí, mnozí totiž v noci popíjeli a byli unavení. Další dny bylo lyžování také krásné, i když už nebylo takové počasí a sem tam třeba pršelo nebo byly plotny. Ať už jezdíte na lyžích, snowboardu či na sáních, vřele doporučuji vyrazit kdykoliv to jen jde. 5 Deváťácké noviny č. 9; školní rok 2012/2013