Zajištění závazků. Bankovní institut vysoká škola, a.s. Katedra práva. Bakalářská práce. Pavlína Hradová. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola, a.s. Katedra práva Zajištění závazků Bakalářská práce Autor: Pavlína Hradová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Ing. Mgr. Eva Kutová Vyškov Červen, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Vyškově dne Pavlína Hradová

3 Poděkování: Mé poděkování patří Ing. Mgr. Evě Kutové za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnovala.

4 Anotace Práce je zaměřena na téma zajištění závazků. Předkládá obecný pohled na vznik, změnu a zánik závazků a dále na charakteristiku zajištění závazků. Podrobněji rozvádí vybrané zajišťovací instrumenty a komparaci dosavadní právní úpravy a nového občanského zákoníku. Obsahuje též shrnutí obsahu celé bakalářské práce, dosažené cíle a vlastní pohled na danou problematiku. Klíčová slova: charakteristika závazků, zajištění závazků, vybrané zajišťovací instrumenty, komparace dosavadní právní úpravy a nového občanského zákoníku Annotation The work is focused on ensuring of commitments. It deal swith creation, modification and terminativ of commitments and describes security of obligations. It focuses on the selected hedging instruments and comparison of existing legislation and the new Civil Code. It also in cludes a summary of the bachelor thesis and author s own conclusions. Keywords: describes obligations, security of obligations, selected hedging instruments, comparison of existing legislation and the new Civil Code

5 Obsah Úvod Charakteristika závazků Vznik závazků Změny závazků Změna obsahu Změna účastníků Zánik závazku Zajištění závazků Vybrané zajišťovací instrumenty Ručení ( NOZ) Dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ( NOZ) Zajišťovací převod práva ( NOZ) Uznání dluhu ( NOZ) Jistota ( NOZ) Komparace dosavadní právní úpravy a nového občanského zákoníku Komparace právní úpravy zajištění závazků Komparace předmětu zajištění závazků Komparace funkce zajištění závazku Komparace instrumentů zajištění dluhu Jistota Ručení Finanční záruka Zajišťovací převod práva Komparace vybraných institutů utvrzení dluhů Smluvní pokuta Uznání dluhu Komparace dalších důležitých změn Plnění ze závazku

6 4.6.2 Základní podmínky závazkového vztahu Závdavek Postoupení pohledávky Převzetí majetku Postoupení smlouvy Změna v obsahu závazku Zajištění a utvrzení dluhu Zástavní právo Splnění Poukázka Kvitance Prominutí dluhu Prodlení Odstoupení od smlouvy Započtení Odstupné Prominutí dluhu Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek

7 Úvod Téma zajištění závazků jsem si vybrala z toho důvodu, protože mi bylo z nabízených témat nejvíce blízké a zaujalo mě. V dnešní době není vůbec jednoduché pořídit si jakýkoliv majetek. Je doba krize a lidé nemají finance na jeho pořízení. Pokud nechtějí čekat, než si peníze našetří, to by však mohlo také ale trvat několik desítek let (v případě majetku movitého), nezbývá jim nic jiného, než si na něj někde půjčit nebo si danou věc vzít na splátky. Nikdo Vám ale nic nedá, pokud nebude mít jistotu, že své peníze dostane zpět a tak se musíte věřiteli něčím zaručit (movitou nebo nemovitou věcí), že splníte vůči němu svůj závazek. Mnoho lidí však podepíše jakýkoliv papír, hlavně že dostane potřebné finance nebo danou věc, a potom se diví, když u něj doma zazvoní exekutor. Cílem mé práce je analyzovat vybrané zajišťovací instrumenty v českém právním řádu. V první části své práce, kde se budu zabývat charakteristikou závazku, bych chtěla vzhledem k rozsahu ve stručnosti popsat vznik, změnu a zánik závazku. Tuhle teorii považuji za podstatnou, kdybych se začala hned od začátku věnovat zajištění závazků a nezmínila bych se o tom, jak vlastně vůbec závazek vzniká, že může dojít k různým změnám a jak vůbec závazek zaniká, bylo by práce jako tělo bez duše. Druhou část práce, ve které se budu věnovat zajištění závazků, chci pojmout velice krátce a stručně, protože zmíněným instrumentům se budu věnovat dále a nechci se opakovat. Třetí část práce bude obsahovat vybrané zajišťovací instrumenty, které budou tvořit spolu se čtvrtou částí většinu práce. Nejvíce se budu asi věnovat části čtvrté, která bude velice přínosná a důležitá, protože bude obsahovat komparaci dosavadní právní úpravy a nového občanského zákoníku. Doufám, že se dozvím něco nového a samozřejmě užitečného pro případ, že bych někdy v budoucnosti potřebovala i já svůj závazek zajistit. 7

8 1 Charakteristika závazků Závazek je v širším slova smyslu vztah mezi věřitelem a dlužníkem. V užším slova smyslu znamená závazek povinnost, která vyplývá z právního vztahu. Je to takový vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužník má povinnost tento dluh věřiteli splnit, uspokojit jeho právo ( 1721 NOZ). Plnění ze závazku je nově upraveno v 1722 NOZ, který říká, že předmět závazku musí mít majetkovou povahu a musí odpovídat zájmu věřitele. Na straně věřitele i dlužníka může být více subjektů. Tady mluvíme o tzv. společném vztahu. Společné závazky dělíme na závazek dílčí, který znamená, je-li více dlužníků, tak je každý z nich zodpovědný za svůj podíl, který má splnit a na závazek nerozdílný neboli solidární jeden za všechny a všichni za jednoho. Stručný pojmový obsah slov dlužník - osoba, která plní dluh to, co má být plněno věřitel ten, komu se plní pohledávka právo na plnění Zásady závazkového práva Zásada smluvní volnostiv právech a v povinnostech. Tahle zásada vychází z římského práva. Dávám, abys mi něco za to dal. Dávám, abys pro mne za to něco udělal. Dělám něco, abys mi za to něco dal. Dělám něco, abys za to něco udělal pro mě. Zásada smluvní volnosti stranznamená, že každý má právo zvolit si druhou stranu, obsah smlouvy, typ i formu. Zásada povinnosti uzavřít smlouvu jedná se především o zákonné pojištění motorových vozidel, odběr vody, elektřiny, plynu, pojištění pro případ vzniku škody, smlouva o pojištění zaměstnanců. 8

9 Zásada smlouvy buď též plněny, dodržovány (pactasuntservanda) pokud uzavřu smlouvu, jsem povinen ji plnit. Pokud ji plnit nebudu, bude na mě plnění vymáháno. Zásada ochrany dobré víry BONA FIDES. Zákon chrání toho, kdo jedná v dobré víře, v souladu s právem a v souladu se zákonem. Nikdo se nemůže dovolávat s úspěchem své vlastní nepoctivosti. 1.1 Vznik závazků Vznik závazků byl upravený v 489 Občanského zákoníku, nyní jej ale nalezneme v 1723 Nového občanského zákoníku. Nedošlo k žádným změnám mezi těmito úpravami, princip zůstal zachován, došlo pouze k formulačním úpravám. Závazky vznikají na základě právních skutečností (projev vůle), z právních úkonů dvoustranných či vícestranných (ze smluv). Může vzniknout i z jednostranného úkonu, ale tento případ je ojedinělý. Takovým úkonem může být například výpověď z bytu. Závazky mohou vzniknout i z právních událostí a jsou to především závazky, které vyplývají z odpovědnosti za vzniklou škodu. Každý závazek má tři složky: Složky podstatné, ty které musí být ve smlouvě, smlouvu charakterizují a bez nich by smlouva nevznikla. U kupní smlouvy to musí být předmět koupě, kupující, prodávající a cena. Složky obvyklé nemají vliv na vznik smlouvy, to znamená, že smlouva je nemusí obsahovat. Například u kupní smlouvy to může být ujednání o tom, kde a kdy bude prodávaná věc převzata, apod. Složky nahodilé se objevují ojediněle, nahodile. Může to být ujednání o způsobu balení výrobku a jeho dopravy. 9

10 1.2 Změny závazků Strany si mohou podle své vůle ujednat změnu svých práv a povinností ( 1901 NOZ). Rozlišujeme dva typy změn závazků. Těmito změnami může být změna v obsahu nebo změna účastníků. Otázku změny závazku považuji za podstatnou, proto ji ve své práci uvádím. V zajištění závazků může dojít například ke změně dlužníka či věřitele a tímdochází ke změnám, které se týkají plnění závazku. A tohle je jeden z důvodů, proč chci změnu závazků mít ve své práci. Chci, aby ten, kdo bude tuhle práci číst, věděl, že závazek jen nevzniká a nezaniká, ale že může dojít i k určitým zásadním a důležitým změnám v průběhu trvání závazku Změna obsahu Dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. 1 Prodlení dlužníka K prodlení dlužníka dochází tehdy, pokud dlužník nesplní závazek včas a řádně ( 1968 NOZ). Dlužník je tedy v prodlení a věřitel má právo odstoupit od smlouvy za podmínek ujednaných v kontraktu nebo stanovených právními normami ( 1969 NOZ). Dlužník nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikla z jakékoli příčiny, ledaže prokáže, že by škoda vznikla i při řádném plnění jeho povinností nebo že škodu způsobil věřitel nebo vlastník věci. To platí i tehdy, nakládá-li dlužník s věcí v rozporu s jinými svými povinnostmi ze závazku. 2 ( 1974 NOZ). Byla-li ve smlouvě sjednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že na pozdním plnění nemá věřitel zájem, zaniká závazek dnem počátku prodlení dlužníka, neoznámí-li bez zbytečného odkladu věřitel dlužníku, že na splnění kontraktu trvá ( 1980 NOZ). Se zánikem závazku nastávají stejné účinky, jako by věřitel od smlouvy 1 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

11 odstoupil. Při škodě, která vznikla nesplněním peněžitého dluhu, má věřitel právo na náhradu škody jen v případě, že není kryta úroky z prodlení. Věřitel má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. 3 Dovolat se neúčinnosti obchodních podmínek, které odporují výše uvedenému odstavci, může i právnická osoba, která je založena k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů ( 1972 NOZ). Je-li dohodnuto, že plnění již splatného dluhu bude provedeno ve splátkách, a požaduje-li věřitel, aby ve splátkách dlužník platil i úroky, které vznikly prodlením, musí to být výslovně dohodnuto ( 1973 NOZ). Prodlení věřitele Věřitel se dostane do prodlení, nepřijme-li řádně nabídnuté plnění nebo v případě, neposkytne-li dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu ( 1975 NOZ). Paragraf 1976 Nového občanského zákoníku říká, že pokud je předmětem plnění věc, věřitel zodpovídá po dobu svého prodlení za nebezpečí škody, která může být na věci způsobena z jakéhokoli důvodu. To ale neplatí pro případ, že by škodu způsobil dlužník. Dojde-li prodlením strany k porušení podstatné smluvní povinnosti, má právo druhá strana od smlouvy odstoupit, oznámí-li to prodlévajícímu bez zbytečného odkladu po zjištění ( 1977 NOZ). Nastane-li prodlením strany porušení nepodstatné smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy, nesplní-li prodlévající svoji povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou ji druhá strana poskytla (výslovně nebo mlčky). 3 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

12 Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil. 4 Není-li věřiteli poskytnuta dlužníkem přiměřeně dlouhá dodatečná lhůta k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, účinky odstoupení nastanou až po marném uplynutí dodatečné doby. To platí i pro případ, kdy věřitel od smlouvy odstoupí bez poskytnutí dodatečné lhůty k plnění. Novace Dohoda mezi dlužníkem a věřitelem o tom, že dosavadní závazek bude nahrazen závazkem novým, starý závazek tedy zaniká. V případě, že může dosavadní závazek vedle nového obstát, není považován za zrušený ( 1902 NOZ). Pokud byl zanikající závazek založen písemně, musí být forma dodržena i u novace. Byl-li původní závazek zajištěn ručením nebo zástavním právem, trvá ručení a zástavní právo i nadále a zajišťuje závazek vzniklý novací. V případě, že ručitel nebo zástavce neprojeví s novací souhlas, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny námitky proti původnímu závazku zůstávají zachovány. Narovnání Pokud jsou ve smlouvě některé sporné či pochybné věci, nejsou-li jednoznačně dány, dojde k tomu, že strany se dohodnou na nové smlouvě, vznikne tedy nový právní vztah, přičemž původní vztah zaniká. Dohoda musí mít písemnou formu, pokud byl původní závazek zřízen písemně nebo pokud se narovnání týká promlčeného závazku. Narovnání se může týkat jednoho práva nebo všech vzájemných práv. 4 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

13 1.2.2 Změna účastníků Změna v osobě věřitele Postoupení pohledávky (cese) Postoupení pohledávky (cese) je dohoda mezi věřitelem (postupitelem) a třetí osobou (postupníkem), na jejímž základě přechází na třetí osobu spolu s postoupenou pohledávkou i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Souhlasu dlužníka při postoupení pohledávky není třeba. 5 Postoupena může být i pohledávka, kterou lze zcizit, nevylučuje-li to ujednání dlužníka a věřitele. Pohledávka, která zaniká smrtí nebo pohledávka, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil, nemůže být postoupena ( 1881 NOZ). Smlouva o postoupení pohledávky již nemusí mít písemnou formu. Do doby, než postupitel dlužníka vyrozumí, nebo dokud neprokáže postupník dlužníkovi postoupení pohledávky, může se dlužník zprostit své pohledávky tak, že postupiteli splní nebo se s ním vyrovná jinak. Dojde-li k postoupení pohledávky několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dozvěděl nejdříve ( 1882 NOZ). V případě, že je pohledávka zajištěna například zástavním právem nebo ručením, je postupitel povinen o postoupení pohledávky osobu, která zajištění závazku poskytla vyrozumět nebo ji prokázat postoupení pohledávky, do té doby je postoupení pohledávky neúčinné ( 1883 NOZ). Postoupením pohledávky se nemůže zhoršit postavení dlužníka, dlužníkovi zůstávají zachovány i po postoupení pohledávky všechny námitky, které mohl uplatnit proti pohledávce v době jejího postoupení. Pohledávku lze postoupit za úplatu tak i bezúplatně. Dojde-li k postoupení pohledávky za úplatu, ručí postupitel postupníkovi (do výše přijaté úplaty i s úroky) za to, že pohledávka v době postoupení trvala a také dává jistotu dobytnosti pohledávky. To neplatí v případě, kdy postupník věděl, že je postupovaná pohledávka nedobytná, nejistá nebo budoucí. 5 ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN

14 Stala-li se pohledávka nedobytnou náhodou nebo chybou postupníka až po postoupení pohledávky, neodpovídá postupitel za její nedobytnost. Více se o právech a povinnostech postupitele a postupníka můžeme dozvědět v 1914 až 1925 Nového občanského zákoníku. Postupník může požádat postupníka, aby nárok vymáhal sám svým jménem na jeho účet. Po oznámení postoupení cese nebo po jejím prokázání může postupitel vymáhat pohledávku na dlužníkovi, jestliže prokáže postupníkův souhlas a nevymáhá-li pohledávku sám postupník ( 1886 NOZ). Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník namítat proti ní své vzájemné pohledávky, jež má vůči postupiteli, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi. 6 Může dojít i k postoupení souboru pohledávek (současných i budoucích), pokud je soubor dostatečně určen, hlavně pokud se jedná o pohledávky jistého druhu, které vznikly věřiteli v určité době nebo různé pohledávky, které mají stejný právní důvod ( 1887 NOZ) Změna v osobě dlužníka Převzetí dluhu Nový občanský zákoník dopadá obecně na dluhy, ne pouze na peněžité závazky. Nastává na základě dohody dlužníka s třetí osobou, která přijímá jeho dluh a nastupuje v závazkovém vztahu na jeho místo, bude-li s tím věřitel souhlasit. V tomto případě je nutný souhlas věřitele, který může být dán jak původnímu dlužníkovi, tak postupníkovi, který dluh převzal, to znamená novému dlužníkovi ( 1888 NOZ). Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát 6 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

15 k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. 7 V případě, že věřitel nebude s převzetím dluhu souhlasit, je povinností přejímatele dluhu vůči dlužníkovi zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. To je i povinností toho, kdo se dlužníkovi zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli ( 1889 NOZ). Převzetí dluhu již nemusí mít písemnou formu. Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Proto nový dlužník má vůči věřiteli všechny námitky, které měl vůči věřiteli dlužník původní. Převzetím nejsou dotčena ani vedlejší práva spojené s pohledávkou. Pokud byl závazek zajištěn třetí osobou, její zajištění trvá jen tehdy, jestliže třetí osoba vysloví souhlas se změnou v osobě dlužníka ( 1890 NOZ). Situace, kdy se zruší stávající dluh a místo něj nastoupí nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, se nazývá novace ( 1891 NOZ). Přistoupení k dluhu ( 1892 NOZ) Ujedná-li někdo bez souhlasu dlužníka s věřitelem, že za něj splní dluh, stává se novým dlužníkem místo původního dlužníka a je spolu s ním společně a nerozdílně zavázán. Je-li dluh původního dlužníka zajištěn třetí osobou, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, nedala-li k tomu souhlas. Převzetí majetku ( 1893 a 1894 NOZ) Dojde-li k převzetí majetku, nabyvatel se stává solidárním dlužníkem z dluhů, jež se vztahují k nabytému majetku, o kterých musel vědět, a to do hodnoty nabytého majetku. Výše uvedené omezení se nevztahuje na osobu zciziteli blízkou, neprokáže-li, že si dluhů nebyla vědoma. Ujednání odporující této úpravě je vůči věřiteli neúčinné. Cílem téhle úpravy je zabránit účelovým převodům majetku, pomocí nichž se dlužníci snaží zprostit svých závazků. 7 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

16 Ustanovení 1893 NOZ není použitelné při přeměně právnické osoby, zcizení závodu nebo pobočky. Postoupení smlouvy ( NOZ) Postoupit lze celou smlouvu nebo jen její část. Převedení práv nebo povinností ze smlouvy či její části třetí osobě může provést kterákoli strana jako postupitel, souhlasí-li s tím postoupená strana a nebylo-li již splněno. U smluv s pravidelně opakujícím se plněním, lze postoupit smlouvu jen s těmi účinky, které nebyly ještě splněny ( 1895 NOZ). Při částečném postoupení smlouvy nebo při postoupení smlouvy několika postupníkům nelze zkrátit práva postoupené strany z vedlejších doložek ve smlouvě, jako jsou zejména ujednání o podmínce, záloze, závdavku, smluvní pokutě, odstoupení od smlouvy a odstupném nebo o rozhodčí doložce. 8 Postoupení smlouvy je účinné od souhlasu postoupené strany. Je-li dán souhlas předem, je postoupení účinné od okamžiku, kdy postupník postoupené straně postoupení oznámí nebo prokáže. Je-li smlouva uzavřena písemně a obsahuje ujednání, že je uzavřena na řad, postupuje se rubopisem tak, že se postupuje podle právních předpisů vztahujících se na směnky. Podle těchto ustanovení se rovněž posuzuje, od koho může požadovat listinu ten, kdo o ni přišel. V momentě, kdy je postoupení smlouvy vůči postoupené straně účinné, je postupitel zbaven povinností dle rozsahu postoupení. Tomu ale může postoupená strana zabránit prohlášením, že výše zmíněné osvobození odmítá. Následně může postoupená strana požadovat plnění po postupiteli, neplní-li povinnosti postupník. Prohlášení by mělo být učiněno do 15 dnů ode dne zjištění, že postupník neplnil. Výše uvedené účinky má i opožděné prohlášení, ale postoupená strana je povinna uhradit škodu, která vznikla prodlením. 8 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

17 Poukázka Na základě poukázky je poukazník oprávněn vlastním jménem vybrat u poukázaného plnění a pro poukázaného představuje poukázka příkaz plnit poukazníkovi na účet poukazatele ( 1939 NOZ). Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 9 Poukázka může být vystavena mimo jiné i na řad nebo na doručitele. Dluží-li již poukázaný poukazateli to, co mu má plnit, je vůči němu povinen poukázce vyhovět a jeho dluh zanikne teprve tím, že poukazníkovi splní. Má-li být poukázkou splněn dluh poukazatele u poukazníka, který k tomu přivolil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil. 10 Poukázaný je povinen plnit jen na základě kvitované poukázky ( 1944 NOZ). Nechce-li poukazník poukázku použít, nebo pokud poukázaný odepře přijetí poukázky či její plnění, musí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu sdělit poukazateli ( 1941 NOZ). Poukázaný přijímající poukázku má právo uplatnit vůči poukazníkovi námitky, jež se týkají platnosti přijetí, neplatnosti poukázky nebo jejích vad, či námitky založené na výslovném ustanovení poukázky, nebo ty námitky, které opravňují poukázaného vznést je vůči poukazníkovi ( 1943 NOZ). Do doby, než dojde k přijmutí poukázky poukázaným vůči poukazníkovi, může ji poukazatel odvolat. Jestli odvolání poukázky působí i na poukazníka zaleží na právním poměru mezi poukazatelem a poukazníkem. Běží-li mezi poukazníkem a poukazatelem promlčecí doba týkající se závazku, jehož předmětem je plnění, a to před okamžikem kdy bylo poukazníkovi sděleno přijetí poukázky, běží promlčecí lhůta mezi poukázaným a poukazníkem od této doby ( 1945 NOZ). 9 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

18 Ustanovení 1946 Nového občanského zákoníku říká, že je-li poukázka vystavena na řad, převede se rubopisem, pomocí kterého přechází všechna práva vyplývající z poukázky na osobu oprávněnou z rubopisu. Náležitosti rubopisu i to, kdo je z rubopisu oprávněn a jak se prokazuje, upravují předpisy o směnkách. Stejně tak je v nich upraveno posouzení, od koho může požadovat poukázku ten, kdo o ni přišel. Poukázaný má povinnost zaplatit dluh každému, kdo mu předloží poukázku vystavenou na doručitele ( 1947 NOZ). 1.3 Zánik závazku Závazkový vztah zaniká v důsledku určité právní skutečnosti, s níž právo spojuje zánik závazku. Tato právní skutečnost může vyplývat ze zákona, ze smlouvy uzavřené smluvními stranami, z rozhodnutí příslušného orgánu. O zániku závazku bych se ráda zmínila jen velice okrajově. Zánikem závazku se rozumí splnění dluhu, které může nastat následujícími způsoby: splněním (obecně o splnění NOZ, řádné plnění NOZ, způsob plnění NOZ, místo plnění NOZ, čas plnění NOZ, společná ustanovení NOZ) - Poukázka ( NOZ) - Poukázka na řad ( 1946 NOZ) - Poukázka na doručitele ( NOZ) - Kvitance ( NOZ) - Dlužní úpis ( 1952 NOZ) - Náhradní splnění ( 1953 NOZ) - Prodlení dlužníka ( NOZ) - Prodlení věřitele ( NOZ) - Fixní závazek ( 1980 NOZ) jiným způsobem zániku závazků - Dohoda ( 1981 NOZ) 18

19 - Započtení ( NOZ) - Odstupné ( 1992 NOZ) - Splynutí ( NOZ) - Prominutí dluhu ( NOZ) - Výpověď ( NOZ) - Odstoupení od smlouvy ( NOZ) - Následná nemožnost plnění ( NOZ) - Smrt dlužníka nebo věřitele ( 2009 NOZ) 19

20 2 Zajištění závazků Zajištění závazků je v Novém občanském zákoníku obsaženo v části čtvrté, kde jsou zařazena relativní majetková práva, v hlavě I., v díle 8 (Zajištění a utvrzení dluhu), v oddíle 1 3. Oddíl 1 Obecné ustanovení Jistota Oddíl 2 (Zajištění dluhu) Ručení Finanční záruka Zajišťovací převod práva Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů Oddíl 3 (Utvrzení dluhu) Smluvní pokuta Uznání dluhu Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. 11 Osoba, která spravuje jistotu ve prospěch věřitele, může proti dlužníkovi či poskytovateli jistoty použít stejná práva a využít povinnosti jako má věřitel ( 2010 NOZ). Věřitel má povinnost na vyžádání sdělit bez zbytečného odkladu tomu, kdo poskytl jistotu výši zajištěného dluhu ( 2011 NOZ). 11 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

21 3 Vybrané zajišťovací instrumenty 3.1 Ručení ( NOZ) Prohlásí-li třetí osoba ručiteli, že ho uspokojí v případě, že dlužník nesplní svůj dluh, stává se dlužníkovým ručitelem. Věřitel se sám může rozhodnout, zda ručitele přijme nebo ne. Nepřijme-li ho, pak po něm ale nemůže plnění požadovat. Ručitelské prohlášení musí mít písemnou formu. Nový občanský zákoník zrušil povinnost věřitele informovat ručitele o výši závazku. Ručitel je oprávněn vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění by byl oprávněn dlužník. Uplatní-li tyto námitky a byly-li neúspěšné, musí dlužník ručiteli uhradit náklady, které mu tím vznikly. Ručení je poměrně časté zajištění závazku zejména však při poskytování menších finančních částek. Na jednu částku může být i více ručitelů s tím, že každý z nich ručí věřiteli za celý dluh. Ručitel má k ostatním spoluručitelům totožná práva jako spoludlužník. Nově je zakotvena úprava zákonného ručení za nepeněžitý dluh, s nímž je zajištěna peněžitá pohledávka, která věřiteli náleží v případě porušení zajištěného dluhu. Ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Platnosti ručení nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro nedostatek jeho způsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel. 12 Váže-li se ručení pouze na část závazku, závazek ručitele se nesnižuje, přesahuje-li neuhrazená část závazku výši, která je zajištěná ručením. Nesplnil-li dlužník plnění, i přesto, že jej k tomu věřitel písemně vyzval, má věřitel právo požadovat plnění po ručiteli. Je-li jasné, že dlužník dluh nesplní nebo nemůže-li věřitel učinit výzvu, není výzvy třeba.v případě ručení na dobu určitou je zachován nárok věřitele, vyzve-li věřitel ručitele k plnění v dané době. 12 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

22 Dojde-li k zavinění, které způsobil věřitel a zapříčiní to, že pohledávka nemůže být dlužníkem splněna, může ručitel plnění odepřít. Uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, může dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které byl oprávněn uplatnit vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal. Dlužník však nemůže vůči ručiteli uplatnit námitky, na které dlužník ručitele neupozornil bez zbytečného odkladu poté, co mu ručitel oznámil, že věřitel uplatnil právo z ručení. 13 Nikdy nedojde k tomu, že by se právo věřitele vůči ručiteli promlčelo před promlčením práva vůči dlužníkovi. Uznání dluhu dlužníkem, je vůči ručiteli účinné pouze v případě, vysloví-li s tím ručitel souhlas. K zániku ručení dochází především zánikem závazku, který ručení zajišťuje. To neplatí v případě, že závazek zanikl pro nemožnost plnění dlužníka, avšak je splnitelný ručitelem. Ručení tedy nezaniká smrtí dlužníka. 3.2 Dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ( NOZ) Dluh lze zajistit dohodou uzavřenou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách z jeho mzdy nebo jiných příjmů, se kterými se při výkonu rozhodnutí nakládá jako s platem, mzdou nebo odměnou, ve výši, která nesmí přesáhnout jejich polovinu. Dohodu o srážkách musí zaměstnavatel schválit předem, netýká-li se to uspokojení jeho práva. Účinnost vzniká dnem předložení dohody tomu, kdo je plátcem příjmů. Náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy nebo platu; má-li však plátce mzdy nebo platu plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. 14 Srážky zanikají splněním pohledávky nebo tehdy, není-li již vyplácena mzda. 13 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

23 3.3 Zajišťovací převod práva ( NOZ) Dlužník nebo třetí osoba převádí dočasně své právo na věřitele, a to na dobu, než bude dluh vůči věřiteli zaplacen. Věřitel se tak stává vlastníkem, resp. oprávněnou osobou, jde-li o převod jiného než vlastnického práva. Pro zajišťovací převod práva již není vyžadována písemná forma. Týká-li se převod práva věci, která je zapsaná ve veřejném seznamu, zajištění vzniká zápisem do tohoto seznamu včetně zápisu dočasné povahy zajišťovacího převodu. Je-li právo sloužící k zajištění převedeno a věc předána, je věřitel oprávněn ji mít po dobu trvání zajištění u sebe a také je povinen vykonávat prostou správu věci. Pokud má věc u sebe osoba, která věřiteli převodem práva jistotu zřídila, musí správu věci vykonávat ona. Zanikne-li důvod trvání zajišťovacího převodu, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla plný výkon práva a zároveň ji vydá všechny přírůstky a zisky. Odečíst si může účelně vynaložené náklady, které vznikly v důsledku výkonu práva. Není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje Uznání dluhu ( NOZ) Ten, kdo uzná svůj dluh co do důvodu i jeho výše písemným prohlášením, má se za to, že dluh v uznaném rozsahu v době uznání trvá. Placení úroků je považováno za uznání dluhu ohledně částky, z níž dlužník úroky platí. Z částečného plnění dlužníkem vyplývají účinky uznání zbytku dluhu, nasvědčují-li tomu okolnosti. Tvrzení tohoto odstavce neplatí v případě, že je pohledávka již promlčena. 15 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

24 3.5 Jistota ( NOZ) Jistota není sama o sobě samostatným zajišťovacím prostředkem. Poskytnutí jistoty lze splnit zřízením zástavního práva nebo způsobilým ručitelem, za kterého je považována osoba s vhodným majetkem, a kterou lze žalovat v tuzemsku. Nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny obvyklé ceny. 16 Stavební pozemek či nemovitost sloužící k podnikatelským účelům jsou dostatečnou jistotou do poloviny obvyklé ceny, to platí i pro právo stavby, bude-li částka sjednána jako stavební plat splacena do 5 let před koncem zániku práva stavby. Cenný papír, který zajišťuje bezpečný výnos je dostatečnou jistotou do ¾ obvyklé ceny. Vklady v bankách, spořitelnách a v úvěrních družstvech se jedná o výši pojištění. Jistotou jsou úroky z finančního dluhu zajištěny maximálně do výše zákonné úrokové sazby, nebyla-li osoba poskytující jistotu předem seznámena se sjednanou vyšší úrokovou sazbou. Pokud je zajištěn dluh, který je již úročený, jsou zajištěny i úroky, které prozatím nepřirostly. Zakládá-li se jistota různých věřitelů na různých právech k téže věci, uspokojí se v rozsahu těchto práv a v pořadí podle vzniku zajištění postupně v první skupině věřitelé zajištění věcným právem zapsaným ve veřejném seznamu nebo rejstříku zástav a ve druhé skupině věřitelé zajištění věcným právem nezapsaným ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav. Poté se ve třetí skupině uspokojí věřitelé zajištění závazkovým právem. 17 Ztratí-li jistota na ceně a zajištění se tím pádem stane nedostatečným, má právo věřitel od dlužníka požadovat doplnění zajištění; neučiní-li tak dlužník, část pohledávky, která není zajištěna, se stane splatnou. Předchozí zmíněné ustanovení se použije, i když byla jistota čerpána oprávněně. 16 Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN Nový občanský zákoník 2014: rejstřík: redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 2012, s ÚZ. ISBN

25 4 Komparace dosavadní právní úpravy a nového občanského zákoníku 4.1 Komparace právní úpravy zajištění závazků Ustanovení staré i nové právní úpravy mají stejný cíl. Pan Slíva ve své publikaci uvádí, že právní úprava zajištění obchodních závazků sleduje cíl posílit hospodářské, popřípadě i procesní postavení subjektů oprávněných ze závazkového vztahu (věřitelů), jejich jistotu, že povinnosti subjektů povinných (dlužníků) budou splněny a práva věřitelů uspokojena řádně a včas. Vyšší míra jistoty a bezpečnosti v konkrétním závazkovém vztahu je dosahována tím, že k původnímu zajišťovanému závazkovému vztahu (základnímu), zpravidla přistupuje nový vztah zajišťovací (vedlejší). 18 Základy staré právní úpravy jsou obsaženy v Občanském zákoníku a v Obchodním zákoníku. Jedná se tedy o duální úpravu zajištění závazků. To znamená, je-li v názvu oddílu Obchodního zákoníku napsáno, že jde o ustanovení některá je potřeba použít i ustanovení Občanského zákoníku. V opačném případě, je-li v Obchodním zákoníku řečeno, že se jedná o základní ustanovení, má ustanovení kogentní povahu a nelze se od něj odchýlit. Občanský zákoník se zajištění závazků věnuje v části osmé, hlavě první, oddíle pátém. Zajištění závazků upravují paragrafy , které se věnují smluvní pokutě, ručení, dohodě o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, zástavní smlouvě, zajištění závazku převodem práva, zajištění postoupením pohledávky, jistotě a uznání závazku. Obchodní zákoník se zajištění závazků věnuje v části třetí, hlavě první, díle šestém. Jedná se o úpravu obsaženou v i. Zde jsou upravena některá ustanovení týkající se smluvní pokuty, ručení, bankovní záruky a uznání závazku. Nový občanský zákoník slučuje ustanovení Obchodního zákoníku a Občanského zákoníku. Oproti stávající právní úpravě je v NOZ hovořeno o zajištění a utvrzení dluhu, jehož ustanovení jsou obsažena v Zapomenout nesmíme také na právo zástavní a právo zadržovací, jejichž úprava je obsažena v NOZ. 18 PLÍVA, Stanislav. Obchodní závazkové vztahy. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, s. 74. ISBN

26 Můj názor na sloučení výše zmíněných právních předpisů je kladný, protože již nemusíme nahlížet do dvou různých zákonů, ale vše máme v jednom kodexu. Nový občanský zákoník je sice velice obsáhlý (obsahuje 3081 paragrafů), došlo k mnoha změnám, ale věřím, že nebude trvat dlouho a všichni si na něj zvyknou. 4.2 Komparace předmětu zajištění závazků Předmětem zajištění závazků je závazek. Stávající právní úprava Občanského zákoníku upravuje zajištění závazku v části zajištění ( 544 an.) různými způsoby. Můžeme hovořit o ručení ( 546) nebo o dohodě o srážkách ze mzdy ( 551). Splnění závazku též zajišťuje převod práva ( 553), oproti tomu pohledávka je zajištěna postoupením pohledávky ( 554). A nakonec v 558 nalezneme uznání dluhu. V Novém občanském zákoníku se mluví o zajištění a utvrzení dluhu. Paragrafy 2010 a 2011 se věnují obecnému ustanovení a se zabývá jistotou. Zajištění dluhu je obsaženo v , kde najdemeručení, finanční záruku, zajišťovací převod práva a dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Utvrzení dluhu je možno smluvní pokutou ( ) nebo uznáním dluhu ( ). 4.3 Komparace funkce zajištění závazku Obě právní úpravy plní několik zajišťovacích funkcí. Věřiteli plní zajištění funkci zajišťovací a uhrazovací, oproti tomu dlužníkovi plní funkci preventivní, donucovací a sankční. K nejčastějším funkcím zajištění patří funkce zajišťovací a uhrazovací. Zajišťovací funkce chrání věřitele v případě, že dlužník nechce nebo není schopen plnit své závazky. Cílem funkce uhrazovací je splnění splatného závazku dlužníkem. Nedojde-li k splnění dluhu, může věřitel za sjednaných podmínek požadovat uspokojení po třetí osobě. Stávající i nová právní úprava se zaměřuje na to, aby byly závazky splněny včas a řádně. 26

27 4.4 Komparace instrumentů zajištění dluhu Základ stávající právní úpravy zajištění závazků tvoří Občanský zákoník a Obchodní zákoník. Jak jsem již zmiňovala, jedná se o duální úpravu zajištění závazků. Občanský zákoník se zajištění závazků věnuje v Tato ustanovení obsahují smluvní pokutu, ručení, dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, zástavní smlouvu, zajištění závazku převodem práva, zajištění postoupením pohledávky, jistotu a uznání závazku. Obchodní zákoník upravuje zajištění závazků v i a dále upravuje pouze některá ustanovení o smluvní pokutě, ručení, bankovní záruce a uznání závazku. Dualitu výše zmíněných kodexů zrušil Nový občanský zákoník. Současná právní úprava obou zákonů hovoří o zajištění závazků, zatímco Nový občanský zákoník rozlišuje zajištění a utvrzení dluhů. Zajištění a utvrzení dluhů obsahují ustanovení NOZ, které upravují jistotu, ručení, finanční záruku, zajišťovací převod práva, dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů, smluvní pokutu a uznání dluhu. Ustanovení 2010 konstatuje, že dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo za ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. 19 Z toho vyplývá, že s ručením, finanční zárukou, zajišťovacím převodem práv a dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů souvisí funkce zajišťovací. Naopak smluvní pokuta a uznání dluhu patří k instrumentům utvrzení dluhu. Kromě výše uvedených instrumentů nesmíme zapomenout na instituty, které řadíme do věcných práv k cizím věcem tedy právo zástavní a právo zadržovací, které však v bakalářské práci rozebírat nebudu zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ]. 27

28 4.4.1 Jistota Jistota plní funkci osobního nebo majetkového zajištění, neboli to, co někdo dá k zajištění, že splní dluh. Jistota je buď dána přímo věřiteli, nebo ve prospěch věřitele. Osobní jistotou je především ručení nebo finanční záruka. Majetkovou jistotu představuje věc, jež je věřiteli dána nebo v jeho prospěch jako zajištění, že dlužník svůj dluh splní. Jako příklad bych mohla uvést zástavní právo nebo zajištění převodem práva. Majetkovou jistotou nemusí být jen způsob zajištění, tuto funkci bude plnit i například složení finanční částky jako kauce ve prospěch věřitele. Jistotou naopak nemůže být nepeněžitý vklad do nadace, majetek nadačního fondu nebo nadační jistina. Důležitým pravidlem týkajícím se jistoty, jež má pro zajištění v soukromém právu obecný dopad je, že věřitel má vůči osobě, která zajištění poskytla, povinnost informovat ji o aktuální výši zajišťovaného dluhu bez ohledu na způsob poskytnutí zajištění. Toto pravidlo je praktické zejména pro třetí osoby, které zajištění poskytly, aniž by byly sami dlužníkem. Stávající právní úprava tuto informační povinnost znala jen u ručení. Na veškeré případy zajištění se váže pravidlo, že jistota zajišťuje nejen jistinu dluhu, ale i úroky. Strany si ale mohou sjednat, že se jistota na úroky vztahovat nebude, nebo je bude zajišťovat jen částečně, či jinak pravidlo modifikovat. Jde-li ale o úroky, vztahuje se jistota pouze na příslušenství předvídatelné pro osobu, která jistotu dává. Posledním důležitým pravidlem, které se týká jistoty, a které dopadá i na ostatní zajištění, je řešení situace, kdy jistota klesne na ceně. Věřiteli pak vzniká právo požadovat doplnění jistoty. Neučiní-li tak dlužník, stane se nezajištěná část pohledávky splatná. Občanský zákoník znal toto pravidlo v 163 odst. 2 ohledně poklesu ceny zástavy. Nově se povinnost doplnit jistotu, klesne-li na ceně, bude vztahovat například i na hodnotu práva převedeného zajišťovacím převodem. Toto pravidlo lze však použít jen na případy, kdy je jistotou věcněprávní zajištění. Jistotu upravuje Občanský zákoník v , kde ustanovení 555 stanovuje, že závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva způsobilými ručiteli. 20 To znamená, že strany si mohou vybrat i jiný zajišťovací instrument. Typickou jistotou je zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ]. 28

29 ručení, zástavu a uznání dluhu. O zajišťovacím převodu práva, smluvní pokutě či postoupení pohledávky lze jako o prostředku zajištění z teoretického pohledu pochybovat. Stávající právní předpis jistoty nevyžaduje zvláštní formu. Budeme-li však vycházet z typických jistot, musí mít závazek poskytnutí jistoty písemnou formu, protože dle ustanovení zákona vyžaduje zřízení zástavního práva písemnou formu smlouvy a uznání dluhu či ručení písemnou formu prohlášení. Nový občanský zákoník upravuje zajištění obecnými ustanoveními o jistotě ( 2012 a násl. NOZ), v nichž lze najít pravidla společná pro všechny zajišťovací prostředky. Nová úprava výslovně zmiňuje dát jistotu nejen věřiteli, ale i třetí osobě, která ji spravuje ve prospěch věřitele ( 2010 NOZ).Ztratila-li jistota na ceně a zajištění se tím pádem stalo nedostatečným, má věřitel právo od dlužníka požadovat, aby zajištění bez zbytečného odkladu doplnil. Nedoplní-li dlužník jistinu, stane se část pohledávky, která není zajištěna splatnou ( 2017 NOZ). Nová právní úprava nevyžaduje zvláštní formu jistoty. Smlouva o zřízení zástavního práva nevyžaduje písemnou smlouvu, oproti tomu ručitelské prohlášení dané způsobilým ručitelem písemnou formu požaduje. Nový občanský zákoník vychází ze stávající právní úpravy a upravuje jistotu v ustanoveních nového občanského zákoníku. Již není zařazena mezi jednotlivými zajišťovacími instrumenty, ale je upravena v obecných ustanoveních týkajících se zajištění a utvrzení dluhu, nevyvolává již tedy dojem samostatného zajišťovacího instrumentu. Dle mého názoru, je nová právní úprava podrobnější, přehlednější, přínosnější a pro spoustu laiků více pochopitelná, právě třeba z toho důvodu jak jsem již výše zmiňovala, že ve stávající právní úpravě mohla být jistota pochopena jako samostatný zajišťovací instrument Ručení Stávající úprava ručení pro obchodněprávní vztahy jekomplexně upravenav Obchodním zákoníku ( ), to znamená, že úprava není závislá na Občanském zákoníku.výjimkou je způsob vzniku, který vychází z Občanského zákoníku vyžadujícího smluvní způsob ručení.ustanovení 303 Obchodního zákoníku vyžaduje pro uplatnění instrumentu ručení písemnou formu. Jedná se tedy o písemné prohlášení a jednostranný právní úkon, na jehož základě se ručitel věřiteli zavazuje, že uspokojí jeho pohledávku 29

30 v případě, nebude-li splněno dlužníkem. Povinnost ručitele uspokojit pohledávku vzniká okamžikem, kdy je věřitelidoručeno písemné prohlášení. Nová úprava vyžaduje nejen písemné prohlášení ručitele o převzetí ručení, ale i přijetí ručení věřitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic požadovat, nastane-li situace nesplnění dluhu. Dále by se dalo hovořit o tom, že nová právní úprava upřesňuje smluvní povahu vzniku ručení. V Obchodním zákoníku nejsou přímo stanoveny náležitosti, které by mělo obsahovat písemné prohlášení o převzetí ručení. Náležitosti si ale můžeme odvodit z 303, který říká, že ten, kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. 21 Ze zmíněné citace je zřejmé, že prohlášení o převzetí ručení musí obsahovat identifikaci ručitele, dlužníka, věřitele a pohledávka, jež byla zajištěna ručením, musí být přesně specifikována. Jako důležitý poznatek bych chtěla uvést, že se ručení nemusí týkat celé pohledávky, ale může zajišťovat jen její část, která musí být vymezena v prohlášení. Ustanovení dle stávající právní úpravy Obchodního zákoníku konstatují, že podmínkou pro vznik ručení je platný závazek dlužníka v případě, že platnosti ručení nebrání neplatnost závazku dlužníka z důvodu nedostatku dlužníkovy způsobilosti zavazovat se k povinnostem. Podmínkou však je předpoklad, že ručitel o výše uvedeném ustanovení při převzetí ručitelského závazku věděl. Obchodní zákoník připouští i možnost zajistit ručením závazek budoucí či závazek, na který se váže splnění podmínky. Podmínkou pro vznik ručení podle nové právní úpravy je opět platný dluh dlužníka a skutečnost, že platnost ručení není zamezena neplatností závazku dlužníka z důvodu jeho nezpůsobilosti zavazovat se k povinnostem. Nový občanský zákoník vypouští podmínku, že ručitel musí vědět o platnosti ručitelského závazku. Nyní postačí, pokud o ní vědět musel. Podobně jako stávající právní úprava, tak i úprava nová připouští použití instrumentu ručení na dluhy budoucí či podmíněné. Paragraf 2019 NOZ rozšiřuje možnost ručení na soubor zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ]. 30

31 dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. 22 Jelikož je nová právní úprava v mnohém, co se předmětu ručení týká totožná se stávající právní úpravou, dá se předpokládat, že stávající judikaturu budou soudy používat i při rozhodování dle Nového občanského zákoníku. O zajištění ručením se mluví jako o časově neomezeném, které lze časově omezit jen záznamem v písemném prohlášení o převzetí ručení. Ustanovení obchodního zákoníku upravují situaci, kdy je zajištěna jen část závazku nebo se poskytne zaručení více ručitelů. V případě, že dojde k zaručení závazku více ručiteli, pak podle ustanovení 307 ručí každý z nich za celý závazek. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník. 23 Instrument ručení je v Novém občanském zákoníku upraven v Nová úprava opět, s ojedinělými změnami, přebírá obsah z Obchodního zákoníku a jen těžko lze tedy najít zásadní rozdíly oproti stávající právní úpravě. Dle ustanovení 306 Obchodního zákoníku platí, že věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní. 24 Dle stávající právní úpravy není povinností ručitele před splněním dlužníka informovat, pak má ale dlužník právo vůči němu uplatnit veškeré námitky, které mohl dlužník vůči věřiteli uplatnit, vymáhal-li by věřitel splnění na něm. Uplatnění námitek dlužníka vůči věřiteli pro případ, kdy dojde k uspokojení věřitele bez vědomí dlužníka je řešeno shodně se stávající právní úpravou zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.in: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ] zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ] zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ]. 31

32 Obsahem 310 Obchodního zákoníku je, že právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi. 25 Stávající právní úprava Obchodního zákoníku konstatuje, že uznání dluhu dlužníkem je účinné bez souhlasu ručitele a tím dochází ke zhoršení postavení ručitele, protože uznání závazku má účinky i vůči ručiteli. Otázky týkající se promlčení ručení jsou podle nové právní úpravy ve většině případů shodné se stávající právní úpravou Obchodního zákoníku. Změnou vůči účinné obchodněprávní úpravě je ustanovení 2025 odst. 2 NOZ, které se týká uznání dluhu a je v něm stanoveno, že uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, vysloví-li s tímto ručitel souhlas 26, přičemž jde o převzatou zásadu stávající právní úpravy Občanského zákoníku. Dle mého zhodnocení je nová právní úprava obsažena v Nového občanského zákoníku a v mnoha případech je totožná se stávající právní úpravou uvedenou v Obchodním zákoníku, což znamená, že došlo pouze k nepatrným změnám. Nový občanský zákoník upřesňuje smluvní povahu vzniku ručení, přináší novou úpravu subrogace a přebírá promlčení závazku v souvislosti s uznáním dluhu dlužníkem stávající občanskoprávní úpravu jako obecné pravidlo. Vzhledem k výše uvedenému můžeme předpokládat, že od se bude v mnoha případech používat i stávající judikatura zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ] odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit ]. 32