LESY ČESKÉ REPUBLIKY. Lubomír Kincl. Olomouc 2005
|
|
- Antonín Beran
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 LESY ČESKÉ REPUBLIKY Lubomír Kincl Olomouc 2005
2 Salix herbacea Rubus chamaemorus Magnolia sp. NÁRYS FLOROGENEZE VE ČTVRTOHORÁCH PLEISTOCÉN silné ochlazení doby ledové (v pleistocénním maximu pokrýval ledovec téměř 30 % povrchu Země); severský kontinentální ledovec pronikl opakovaně do střední Evropy (max. až ke 40. rovnoběžce) zánik některých taxonů (sekvoje, magnólie aj.) příchod severských druhů (např. vrba bylinná, ostružiník moruška)
3 Česká republika nebyla nikdy souvisle zaledněna (průnik k Liberci a k Hranicím); čs. země mezi severským a alpským ledovcem představovaly významný koridor spojující nezaledněné oblasti z. a v. Evropy (významný vliv i na migraci flóry na sklonku zalednění)
4 Vegetace v pleistocénu: území ČR bylo ± bezlesé horské oblasti a území v kontaktu s ledovcem severská tundra (mechy, lišejníky, trávy, ostřice, dryádka osmiplátečná, bříza trpasličí aj. nižší polohy (j. Morava, stř. Čechy) studené subarktické stepi (pelyňky, kostřavy atp.) teplotně nejpříznivější oblasti stromovitá vegetace charakteru lesotundry (borovice, břízy aj.) Předpokládá se, že během teplejších období pleistocému se místy mohly tvořit souvislejší lesostepní březoborové porosty Betula nana
5 HOLOCÉN (postglaciál) starší: preboreál, boreál; střední: atlantik, subboreál; mladší: subatlantik Preboreál výraznější oteplení a mírné zvlhčení klimatu vznik podmínek pro zpětné šíření dřevin (z jihoevropských refugií) a pro rozvoj lesa (zejména borovobřezové lesy s osikou; na lužních stanovištích rostou vrby i olše) Boreál zpočátku v lesích dominuje borovice, bříza a líska později šíření dubů a jilmů ( rozvoj doubrav); ve vyšších polohách na sklonku boreálu migrace smrku, nad HHL kleč v nížinách na spraších šíření (leso)stepní vegetace Atlantik (cca let B.P.) výrazné zvlhčení a současné oteplení klimatu (oceánický charakter) holocenní klimatické i vegetační optimum maximální rozvoj lesů: v luzích převládaly olšiny, jilmové a lipové doubravy, na jižních expozicích teplomilné doubravy; smíšené doubravy sahaly o 200 až 250 m výše, HHL probíhala o m výše než dnes
6 zesiluje migrace buku, později se objevuje jedle a habr, v horách se šíří smrk; podíl borovice v lesích postupně klesá; koncem atlantiku se utvořila dnešní vegetační stupňovitost další expanzi lesa zastavil až příchod neolitického člověka (před až lety) v atlantiku bylo dosaženo největší přirozené druhové diverzity flóry! Subboreál relativně vlhké klima s postupným ochlazováním expanze smrku do středních poloh, v nižších polohách se výrazně šíří habr; v širokých nivách přetrvává tvrdý luh; intenzívní osídlení nivy člověkem člověk rozšiřuje plochu bezlesí rozvoj zemědělstv lství (toulavé zemědělství) a pastevectví (vznik pastevní krajiny s vřesovišti, nízkými trávníky a pastevními lesy) Subrecent klima: současného typu, s výraznějšími vlhkostními i teplotními výkyvy; Ze středověku doloženo jak tzv. malé klimatické optimum ( ; Velká Morava, v Grónsku rostly stromy) tzv. malá doba ledová ( ) nárůst teplot v důsledku průmyslové revoluce.
7 v lesích ustupuje líska, stoupá podíl buku a habru (habrové doubravy); rozvoj (jedlo)bučin vytlačení smrčin do vyšších poloh horské klimaxové smrčiny iny. Středověké odlesňování vedlo k silným splachům půdy a k její akumulaci v nivách řek velké záplavy převládá měkký luh (trvalé osídlení údolní nivy končí ve 13. století) odlesňování: (1) kolem 6. st. dokončeno velkoplošné odlesnění nížin, (2) přelom 11. a 12. st. a zvláště ve 13. a14. st. druhá kolonizace, (3) v 16. a 17. st. v části moravských Karpat proběhla tzv. valašská kolonizace; od 16. století byla vegetace hor ovlivňována horskou pastvou Romantické představy o neprostupném panenském pralese (viz Jirásek) je mýtus pravěký přírodní (pra)les byl rozvolněný a ± dobře průchodný; existovala pohyblivá vegetační mozaika lesních a nelesních ploch atlantik současnost: krajina s postupným otvíráním udržovaného antropogenního bezlesí rostlo soustavné ovlivňování lesa: těžba vybraných stromů, ořezávání stromů pro letninovou píci (seno začalo konkurovat listnaté píci až v době železné!), lesní pastva, hrabání steliva, vypalování lesních porostů aj. změny v rozmístění a druhovém složení lesů (smrkové a borové monokultury), fragmentace porostů, introdukce cizích druhů rostlin (i živočichů)
8 SOUČASNÝ STAV NAŠICH LESŮ lesy ve střední Evropě prošly složitým a dlouhodobým vývojem po skončení doby ledové (pleistocénu) před asi lety přirozeně vzniklé lesy u nás z velké části zmizely začátkem středověku kvůli dolům na stříbro a železným hutím; další zhoršení stavu lesů pak bylo spojeno s rozvojem sklářství za kritické období je považováno 15. až 17. století, kdy došlo k masivnímu odlesnění mnoha oblastí a celková lesnatost byla zhruba poloviční než dnes; hrozící katastrofě zabránila až M. Terezie vydáním Lesního řádu, který poprvé zakazoval i vlastníkům samovolné kácení lesů lesy, které původně pokrývaly téměř celé území ČR, zaujímají v současnosti ha, což představuje 34,4 % její rozlohy (lesnatost v Evropě přitom činí v průměru jen 28,9 %) současný stav našich lesů však není zdaleka uspokojivý na většině lokalit jsou lesní porosty poškozovány průmyslovými imisemi (kolem 60 % poškozených lesů nás řadí na první místo v Evropě) přibývá škod způsobených hmyzími škůdci, houbovými chorobami i nadměrnými stavy spárkaté zvěře
9 výrazně převažují lesy, jejichž druhové složení, stejně jako též prostorová i věková struktura, se značně odchylují od původních přirozených lesů; v nich listnaté dřeviny měly přibližně dvoutřetinový podíl! dnes mají převahu málo stabilní stejnověké jehličnaté porosty (hlavně smrkové a borové, s téměř 80 % zastoupením) Současn asné druhové složen ení lesů České republiky 3% 3% 9% 1% 0,7% 5% 6% 54% 18% smrk borovice dub buk modřín bříza olše jedle ostatní
10 PŘÍRODĚ BLÍZKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ přírodě blízké (= ekologicky orientované) pěstování lesů využívá strukturní rozmanitost lesa a genetickou rozmanitost přítomných složek lesního ekosystému k racionálnímu plnění všech požadovaných funkcí lesa (včetně produkce dřeva) uplatnění principu trvale udržitelného hospodaření ve všech lesích představuje základní strategický cíl našeho lesního hospodářství (posilování tohoto principu je zahrnuto i mezi společné rysy lesnické strategie Evropské unie) mezi dílčí dlouhodobé cíle patří dosažení trvalé vyváženosti všech funkcí lesa a zvýšení druhové diverzity lesních dřevin (s cílem přiblížit se k přirozené skladbě lesů) v roce 2002 byla u nás zahájena regionální certifikace lesů regionální certifikace lesů podle systému PEFC (Pan Eurropean Forest Certification), dokládající hospodaření podle schváleného standardu trvale udržitelného hospodaření v lesích; příslušné audity bude provádět Národní certifikační centrum ÚHÚL
11 Výchozí situace pro zavádění ekologicky orientovaného hospodaření v lesích České republiky není příliš dobrá: až na nepatrné výjimky jde u nás výhradně o les pasečný, obhospodařovaný na základě věkových tříd, jehož druhové složení i výstavba se výrazně odchylují od původních přirozených lesů; věková struktura našich lesů vykazuje některé anomálie, zejména jde o velmi nízké zastoupení nejmladších porostů do 50 let (může mít negativní důsledky na vyrovnanost těžeb v budoucnu!); převládá holosečná forma pasečného způsobu hospodaření; převažují nesmíšené jehličnaté porosty, vyskytující se zpravidla na stanovištích původních listnatých či smíšených lesů; dřeviny přirozených lesů výrazně ustoupily, jejich podíl v současných porostech je značně snížen (buk, jedle, duby, ostatní listnáče); lesní porosty na většině lokalit jsou poškozovány antropogenními faktory (hlavně průmyslovými imisemi), v rostoucí míře jsou rovněž poškozovány hmyzími škůdci, houbovými chorobami a nadměrnými stavy spárkaté zvěře;
12 Principy přírodě blízkého hospodaření v lesích, jejichž základním normativním rámcem je lesní zákon č. 289/1995 Sb. (včetně navazujících prováděcích předpisů), je třeba přednostně prosazovat v chráněných územích (v 1. a 2. zónách velkoplošných CHÚ, v maloplošných CHÚ, v biocentrech ÚSES aj.).
13 PŘEHLED HLAVNÍCH LESNÍCH SPOLEČENSTEV ČESKÉ REPUBLIKY Mokřadní olšiny osidlují zamokřené terénní sníženiny, zbahnělé okraje rybníků a lesní močály, hlavně v nížinách a pahorkatinách (asi do 400 m n.m.) půdy jsou mokré až zbahnělé, s nadbytkem vody, stagnující po většinu roku v úrovni povrchu roztroušený výskyt po celém území ČR
14 ID: olše lepkavá, ostřice prodloužená, karbinec evropský, lilek potměchuť aj. Lycopus europaeus
15 Solanum dulcamara Ohrožení: odvodňování výsadba smrku Management: zachovat původní vodní režim a přirozenou dřevinnou skladbu
16 Lužní lesy představují trvalá (nikoli klimaxová!) společenstva, jejichž stanoviště bývají periodicky či alespoň občas zaplavována nejsou jednotnou kategorií: zahrnují porosty, v nichž se uplatňuje aspoň jeden z faktorů nivní dynamiky buď povrchové záplavy, nebo vliv podzemní vody lužní lesy plní významnou břehoochrannou a půdoochrannou funkci, mají pozitivní vliv na mezoklima krajiny Vrbo-topolové luhy společenstva měkkých lužních lesů, vázaná na široké nivy nížinných řek planárního stupně, zpravidla v nadm. výšce 150 až 220 m kromě mladých říčních náplavů podél řek osidlují i terénní deprese starých říčních ramen
17 nejdůležitější ekologické faktory podmiňující existenci měkkých luhů: pravidelné a často vícekrát do roka se opakující záplavy výrazně kolísající hladina podzemní vody během roku jarní aspekt, charakteristický pro kontaktní společenstva tvrdých luhů, zcela chybí! společenstva měkkých luhů se dnes vyskytují jen ve fragmentech v nížinných polohách moravských úvalů, Ostravské pánve a České křídové tabule a patří mezi silně ohrožené typy vegetace ČR Ohrožení: narušení vodního režimu krajiny přeměna na monokultury rychle rostoucích severoamerických hybridních topolů do některých porostů pronikají invazní neofyty: netýkavka žláznatá, třapatka dřípatá aj.
18 Impatiens glandulifera Rudbeckia laciniata
19 Management: zachovat přirozené druhové složení měkkých luhů
20 Údolní jasanovo-olšové olšové luhy sdružuje společenstva lužních lesů, vázaná hlavně na potoční či říční nivy na středních a horních tocích řek v pahorkatinném až horském stupni jasanovo-olšové luhy se vyskytují podél vodních toků v celé ČR (s výjimkou širokých úvalů velkých nížinných řek) ID: krabilice srstnatá, řeřišnice hořká, vrbina hajní, škarda bahenní, přeslička lesní, kuklík potoční aj.
21 Chaerophyllum hirsutum Lysimachium nemorum Stellario-Alnetum glutinosae
22 Tvrdé luhy nížinných řek společenstva topolových a jilmových jasenin a doubrav v úvalech velkých nížinných řek Labe, Ohře, Morava, Dyje aj. (= úvalové luhy), v teplých a srážkově chudších oblastech tvrdé luhy se vyskytují na výše položených a relativně sušších stanovištích (v porovnání s měkkými luhy); typickým rysem je pohyblivá podzemní voda a její výrazné kolísání během roku bohatý a nápadný je aspekt jarních geofytů (česnek medvědí, dymnivka dutá, křivatec žlutý, sněženka podsněžník, bledule jarní aj.)
23 Ohrožení: : narušování vodního režimu krajiny (hlavně odvodňování) výsadba hybridních topolů či jiných nepůvodních dřevin rozšíření invazních či expanzivních druhů (netýkavka malokvětá, ostružiník ježiník, slunečnice topinambur) převod na louky (po odvodnění na pole a pastviny), přezvěření Management: zachování přirozené druhové skladby udržování nízkých stavů zvěře Helianthus tuberosus
24 Dubohabřiny představují převážně mezofilní listnaté lesy na obvykle hlubších půdách kyselých i bazických hornin osidlují různé reliéfové tvary roviny, terénní deprese i svahy různého sklonu i expozic (asi do 450, zřídka až do 550 m n.m.) v minulosti byly dubohabrové háje obhospodařovány jako pařeziny, což v některých územích mohlo vést k šíření habru na úkor dubu a zejména buku na jaře se vyvíjí výrazný aspekt s geofyty dymnivky, sasanky aj. ID::zvonek řepkovitý, z. broskvolistý, habr obecný, jaterník podléška, černýš hajní, ptačinec hajní, barvínek menší aj. dubohabřiny patř tří mezi ustupující lesní společenstva enstva Ohrožení: převod na jehličnaté kultury, přezvěření invazní a expanzivní druhy: netýkavka malokvětá,, akát; konvalinka vonná, ostružin iník k křovitýk aj. Management: zachování přirozené skladby stromového patra
25
26 Suťové a roklinové lesy představují trvalá a vesměs maloplošně rozšířená společenstva listnatých lesů v pahorkatinném až horském stupni nejčastěji se vyskytují na strmých svazích říčních údolí, příp. v inverzních údolích menších vodních toků nebo v hlubokých krasových žlebech (roklinové lesy) charakteristickým znakem těchto lesů je druhově bohaté stromové patro spřevahou suťových dřevin: javor mléč, j. klen, jasan ztepilý, jilm horský, lípa velkolistá suťové a roklinové lesy patří do kategorie účelových lesů; plní zejména protierozní funkci a jejich obnova se provádí hlavně přirozeným zmlazením cenných porostotvorných listnáčů Rozšíření: roztroušeně ± po celém území ČR, především Český a Moravský kras, Pavlovské vrchy, Křivoklátská vrchovina, Karlštejnská pahorkatina, Oderské vrchy, Jeseníky.
27 Aceri-Carpinetum
28 Lunaria rediviva Management: hospodařit pouze výběrným způsobem sobem, zaměř ěřeným k zachování přirozené skladby stromového patra Ohrožení: hlavně těžba a výsadba nepůvodních dřevin Aruncus vulgaris
29 Bučiny klimaxová společenstva enstva listnatých lesů s dominantním m bukem lesním s těžištěm m rozší šíření v podhorském m a horském m vegetačním m stupni (celkové výškové rozpětí je značné 300 až m n.m.) ID: kyčelnice cibulkonosná, kokořík přeslenitý, věsenka nachová, samorostlík klasnatý aj. Prenanthes purpurea Ohrožení: výsadba stanovištně cizích jehličnatých monokultur přezvěření, ruderalizace porostů Management: udržovat nízké stavy zvěře zajistit ochranu přirozenému zmlazení dřevin
30 Bučiny přirozené bučiny se u nás zachovaly většinou jen v nesouvislých zbytcích (na větších plochách pouze v chráněných územích)
31 Melico-Fagetum
32 Orthilia secunda Corallorrhiza trifida Cephalanthera longifolia
33 Teplomilné doubravy naše e druhově nejbohatší lesní společenstva enstva (hlavně v bylinném a keřovém patře) těžiště rozší šíření teplomilných doubrav leží v termofytiku (České středohoří, Český kras, Křivoklátsko, jižní Morava (od Brna na jih) všechny typy teplomilných doubrav byly zpravidla v minulosti těženy na palivové dříví a obhospodařovaly se jako pařeziny
34 Corno-Quercetum Sorbus torminalis
35 Viburnum lantana Ohrožení: vysoké stavy zvěře (i mimo obory!) převody na borové monokultury invaze akátu tracheomykózy eutrofizace Lithospermum purpurocaeruleum Management: obnova porostů se zachováním přirozené druhové skladby udržování nízkých stavů zvěře
36 Horské klimaxové smrčiny přirozené smrčiny s dominantním smrkem, který tvoří různověké porosty, a s příměsí některých listnáčů (javor klen, jeřáb obecný) jsou vázány na kyselé (silikátové) podklady, s těžištěm rozšíření v supramontánním stupni (v nadm. výšce 1100 až 1350 m, kde tvoří horní hranici lesa) Calamagrostio villosae-piceetum
37 Blechnum spicant Trientalis europaea Luzula sylvatica
Rostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
Lesy ČR a vegetační stupňovitost
Lesy ČR a vegetační stupňovitost Lesy ČR - obecně Společenstvo rostlin, které se rozvíjí v těsném vztahu se živočichy a v závislosti na prostředí Vytváří lesní ekosystémy, tvoří nosný, stabilizační prvek
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý
Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ČR PŘEHLED PŘEDNÁŠEK Úvod Utváření středoevropské přírody a krajiny Přirozené lesní ekosystémy Problematika ochrany lesů Přirozené i antropogenní nelesní ekosystémy Problematika
Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků
Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.
Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb
Základní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.
Historický vývoj lesů. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Historický vývoj lesů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah přednášky 1. Vývoj půdy a lesa v holocénu 2. Důsledky antropogenních
lesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1
Typy vývoje lesa Plochy jsou převzaty z výstupů provozní inventarizace, bez generalizace hranic v rámci vytyčení jednotek prostorového rozdělení lesa. V přehledu jsou uvedeny skutečné druhové skladby ve
Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů
Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu
6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
Babí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,
Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald
Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická. KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta filozofická KATEDRA ARCHEOLOGIE Doc. PhDr. Martin Gojda, CSc. 10. ZÁKLADNÍ TYPY KRAJIN, GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY, SÍDELNÍ ZÓNY Nížina Pahorkatina, vrchovina, hornatina Sídelní
T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
(ha) 147 0,6453 45/list 167 0,2565 41/list 176 0,18 45/list habr, dub, lípa habr, bříza, dub, klen lípa, habr, dub úmyslného zásahu 2 úmyslného zásahu 2 úmyslného zásahu 181 20,8527 45/smrk smrk nepůvodní
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:
Les jako ekosystém 1
1 dominantními rostlinami (edifikátory) v lesním ekosystému jsou stromy existence lesa závisí i na mnoha jiných organizmech všechny tyto organizmy na sebe spolu s neživým prostředím působí každý zásah
Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách
Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách Fotografie Karolína Gelatičová Nedaleko Prahy u obce Velký Osek se na pravém břehu Labe rozkládá Národní přírodní rezervace Libický luh. Se svými
lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody
EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky
Korespondenční soutěž Tajemství lesů
Korespondenční soutěž Tajemství lesů I. kolo Kategorie MLADŠÍ Tým: Škola: Třída: 1. Co je to les? Vysvětlete vlastními slovy. 2. Lesy ve světě. V závislosti na různých podmínkách (podnebí, hydrologické,
± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :
LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE
H O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Jaronínská
Historický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU
Historický vývoj krajiny České republiky Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU nepojmenovatelna@gmail.com Základní principy krajinné ekologie ve vztahu ke změnám v krajině Struktura - Prostorová - Časová
Modul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně
Digitální podoba dat nadregionálního územního systému ekologické stability na detašovaném pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Brně Územní systém ekologické stability Zákon ČNR č. 114/92
PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY LESOSTEPNÍ EKOSYSTÉMY PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY DOUBRAVY
PŘIROZENÉ LESNÍ EKOSYSTÉMY LESOSTEPNÍ EKOSYSTÉMY Skalní lesostepi a lesostepi - v nejteplejších, suchých oblastech, na vápencích nebo na vyvřelinových podložích - druhově velmi pestrá společenstva (kosatec
Tematická oblast: Život na Zemi Přírodní společenstvo - les. Ročník: 5. Mgr. Alena Hrušková Datum: Školní rok: 2012/2013
Základní škola a mateřská škola, Tupesy, příspěvková organizace 687 07, Tupesy 112 Tematická oblast: Život na Zemi Téma: Přírodní společenstvo - les Předmět: Přírodověda Ročník: 5. Autor: Mgr. Alena Hrušková
A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty
MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních
Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková
Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
Historický vývoj krajiny České republiky
Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu
Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace
Chráněná území v CHKO Beskydy Co skrývají lesní památky a rezervace Většina přírodních rezervací a památek v Beskydech chrání lesy, z celkového počtu 53 je jich 42 alespoň částečně lesních. Mnohé lesní
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU POSOUZENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU A FUNKČNOSTI VYBRANÝCH SEGMENTŮ RÚSES MSK Terénní průzkum byl proveden dne 29. září 2017. Jeho cílem bylo porovnání funkčního hodnocení
CZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 27 olšová stanoviště na podmáčených půdách Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 29a 1T
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody
A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek
Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy
Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a
b)klimatické faktory: sluneční záření, přítomnost vody v atmosféře, t, srážky, proudění
Otázka: Ekologie krajiny Předmět: Biologie Přidal(a): Marian Charakteristika krajiny: 1. Struktura prostorové vztahy mezi EKS nebo složkami 2.Funkce vztahy mezi prostorovými složkami (toky látek, E, druhů)
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce
Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Oblast 5, Envelopa Obr. 1 výsadba lip srdčitých na tř. Kosmonautů (22. 6. 2014) Obr. 2 vrby
původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti
Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:
JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané
Prezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
Soutok Moravy a Dyje. promarněná šance české ochrany přírody? Jan Miklín
Soutok Moravy a Dyje promarněná šance české ochrany přírody? Jan Miklín Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vymezení území navrhovaná CHKO rozloha
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 8 Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka Zřizovací předpis: Vyhláška, usnesením č. XIX/0-07 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. stupně: Kuřim Katastrální území: Lelekovice
3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ
Ústav tvorby a ochrany krajiny Zemědělská 3 613 00 Brno LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ Petr Kupec strana 2 Přednáška č. 2 Legislativní aspekty funkcí lesů ČR Lesní porosty hlavních dřevin v ČR Funkce lesů v krajině
Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice
Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice (samostatná část
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno
photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté
Historický vývoj lesu
Historický vývoj lesu Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah prednášky 1. Vývoj pudy a lesa v holocénu 2. Dusledky antropogenních
doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.
Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ Jan Kadavý, LDF MENDELU 1. 11. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK Jan Kadavý, LDF MENDELU 4. 10. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL JAN KADAVÝ ÚHÚLAG LDF MENDELU 7.9.2017, Křtiny Lesnická adaptační hospodářská opatření smysl, účel a význam globální změna klimatu hospodářská
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Základy lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních