SAVCI. Obsah: Vývoj Charakteristika Vejcorodí Vačnatí Hmyzožravci Letouni

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "SAVCI. Obsah: Vývoj Charakteristika Vejcorodí Vačnatí Hmyzožravci Letouni"

Radek Toman
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 SAVCI Obsah: Vývoj Charakteristika Vejcorodí Vačnatí Hmyzožravci Letouni

2 Vývoj savců DRUHOHORY první savci (před 200 miliony let) z drobných plazů TŘETIHORY největší rozvoj savců na konci první předchůdci člověka ČTVRTOHORY (před 2 mil. let) vyhynutí velkých savců: mamut, jeskynní medvěd, jeskynní lev, šavlozubý tygr, srstnatý nosorožec před lety Homo sapiens sapiens (člověk současný)

3 jeskynní medvěd jeskyně Šipka ve Štramberku

4 srstnatý nosorožec

5 Charakteristika savců asi 4300 druhů Povrch těla srst složená z chlupů (delší = pesíky; kratší, izolační = podsada) kůže bohatá na žlázy: mazové, potní, pachové, mléčné Kostra a svalstvo 7 krčních obratlů mohutné žvýkací svaly u některých mimické svaly

8 Trávicí soustava Charakteristika savců 4 typy zubů (řezáky, špičáky, třenové, stoličky) ne u všech někteří mají dělený žaludek zakončena konečníkem Dýchací soustava všichni dýchají plícemi Oběhová soustava stálá tělesná teplota srdce: 2 síně + 2 komory (jako u ptáků) Vylučovací soustava ledviny 2 močovody močový měchýř moč. trubice

10 Charakteristika savců Nervová soustava rozvinutý mozek schopnost učení Smyslová soustava nejdokonalejším smyslem je čich, ostatní smysly také dobré ušní boltce Rozmnožování odděleného pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost vnitřní oplození mláďata vyživována mateřským mlékem

11 Dělení savců VEJCORODÍ Ptakořitní ŽIVORODÍ Vačnatí Placentálové hmyzožravci letouni hlodavci zajíci šelmy ploutvonožci kytovci chobotnatci lichokopytníci sudokopytníci primáti

12 VEJCORODÍ SAVCI PTAKOŘITNÍ nejprimitivnější savci kladou vejce pomocí kloaky, ale mláďata olizují mateřské mléko pouze Austrálie Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy Ježura snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci

13 Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy

14 Ptakopysk podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy

15 Ježura australská snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci

16 Ježura australská

17 ŽIVORODÍ SAVCI VAČNATÍ mláďata po narození ve speciálním vaku na břiše výskyt: Austrálie, Amerika zástupci: klokan velký klokan rudý koala vačice virginská vakokrt písečný vakoveverka větší ďábel medvědovitý (=tasmánský čert)

18 vačnatí Klokan velký žije ve skupinách (souboje o ) rostlinná potrava malinké mládě (2-3 cm) Klokan rudý největší ( až 90 kg) skáče rychlostí až 50 km/h, délka skoku až 10 m lidmi považován za škůdce Koala živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ( získání hodných bakterií)

19 vačnatí Vačice virginská S. Amerika všežravá Vakokrt písečný obrácený vak Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom Ďábel medvědovitý (=tasmánský čert) masožravý vřeštivé zvuky ohrožený rakovinou tváře

20 Klokan velký žije ve skupinách (souboje o ), rostlinná potrava, malinké mládě (2-3 cm)

21 Klokan rudý největší ( až 90 kg), lidmi považován za škůdce

22 Klokan rudý

23 Koala medvídkovitá živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ( získání hodných bakterií)

24 Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt

25 Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt

26 Vačice viržinská S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt

27 Vakokrt písečný obrácený vak

28 Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom

29 Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom

30 Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert) masožravý, vřeštivé zvuky, ohrožený rakovinou tváře

31 Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert)

32 PLACENTÁLOVÉ mláďata se vyvíjejí v děloze samice toto období se nazývá březost (u člověka těhotenství) v době březosti mají vyvinutou placentu placenta plod vyživuje, zásobuje kyslíkem a odvádí odpadní látky plod je s placentou spojen pupeční šňůrou (při porodu se přetrhne, nebo ji samice překousne) při porodu dojde i k vyvržení placenty ta je většinou sežrána (z hygienických a bezpečnostních důvodů)

33 PLACENTÁLOVÉ

34 Hmyzožravci drobní noční dravci velký počet málo rozlišených zubů hlava protažená v rypáček dobře vyvinutý čich a hmat

35 Ježek hmyzožravci živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů ježek východní - rozcuchané ostny Krtek obecný zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci! Rejsek obecný podobný myši, ale je hmyzožravý Rejsec vodní v norách na březích vod, loví ve vodě Bělozubka šedá karavany mláďat

36 Ježek živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů

37 Ježek ježek východní - rozcuchané ostny

38 srovnání ježka západního a východního

39 Krtek obecný zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci!

40 Rejsek obecný podobný myši, ale je hmyzožravý

41 Rejsec vodní v norách na březích vod, loví ve vodě

42 karavany mláďat Bělozubka šedá

43 Bělozubka šedá karavany mláďat

44 Letouni jediní savci schopní aktivního letu mezi končetinami létací blána noční, přes den v úkrytech orientují se echolokací = vydávání ultrazvukových signálů (tlamou netopýři, nosem vrápenci) a zachycováním jejich odrazu blanitými výrůstky (v uchu netopýři, na nose vrápenci)

45 a) Netopýři žijí v koloniích při odpočinku visí na stěnách, blány podél těla živí se hmyzem v ČR (24 druhů) ohrožení Netopýr velký rozpětí 35 cm

46 Netopýr velký rozpětí až 35 cm

47 Netopýr velký rozpětí až 35 cm

48 b) Vrápenci visí na stropě, blánami zahaluje celé tělo hmyzožraví v ČR 2 druhy, kriticky ohrožení Vrápenec malý lesy, budovy Vrápenec velký hlavně krasové oblasti

49 Vrápenec velký hlavně krasové oblasti

50 c) Kaloni v tropech aktivní i ve dne (většina bez echolokace) živí se ovocem Kaloň Lyleův - Asie

51 Kaloň Lyleův

52 d) Upíři živí se krví teplokrevných živočichů kousne, pak olizuje vytékající krev (ve slinách látky zabraňující jejímu srážení) Upír bělokřídlý Jižní Amerika

53 Upír bělokřídlý

Podobné dokumenty

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.