Miroslav Merenda. Název: Organické těkavé látky v okolí provozoven malých truhlářských firem a školních dílen ABSTRAKT

Transkript

1 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní doc. Ing. Daniele Tesařové, Ph.D za odborné vedení a cenné rady, Ing. Petru Čechovi Ph.D za odborné rady a technickou podporu, a všem, kteří mi umožnili tuto práci zrealizovat. 1

2 Miroslav Merenda Název: Organické těkavé látky v okolí provozoven malých truhlářských firem a školních dílen ABSTRAKT Práce řeší problematiku emisí organických těkavých látek tzv. VOC (Volatile Organic Compounds) těkajících do pracovního, obytného a pobytového prostředí. Cílem práce bylo stanovit, závislost kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC, jež ovlivňují obytné či pobytové prostředí nacházející se v bezprostřední blízkosti prostředí pracovnímu u malých truhlářských firem a školních truhlářských dílen v rámci jedné budovy v dlouhodobém rozsahu měření ve třech ročních obdobích (podzim, zima, jaro). Součástí práce bylo i vzájemné porovnání s prostory stejného typu, které nejsou pracovním prostředím ovlivněny. Vzorky ovzduší pracovních, obytných a pobytových prostor zatížené emisemi VOC byly odebírány pomocí čerpadla na odběrové desorpční trubičky. Metodika odběru vzorků byla prováděna dle normy ČSN EN ISO , 5, stanovující parametry měření emisí VOC. Klíčová slova: těkavé organické látky, TVOC; obytné, pobytové a pracovní prostředí; plynový chromatograf, hmotnostní spektrometr, termální desorpce, truhlářská dílna 2

3 Miroslav Merenda Title: Volatile organic compounds in the surroundings workroom of the small joiner firm and school wing shop ABSTRAKT This work is dealed with emission of volatile organic compound VOC evasiving to work, indoor and sojourn environment. The aim of the work is determine addiction of qualitive and quantitative structure of emission VOC which influence indoor and sojourn environment. This environment is situated in the proximity of the environmet to work at small joiner firms and school joiner wing shop within one building in the longterm range measure in three season (autumn, winter, spring). This work include mutually comparison with areas of the same type which isn t influence by work environment. The samples of the air which is burdened by emission VOC emitting to work, indole and sojourn environment. These samples are picking thanks to comsumption desorption tubes. The methodics of the bleeding of the samples was carried out according to the norm ČSN EN ISO , 5, which set the parameters of measure emission VOC. Key words: Volatilization organic compounds, TVOC, housing,sojourn and work surrnoundings, gas chromatograph, massic chromatograph, termal desorption, joiner room. 3

4 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Výzkumná činnost je zaměřena Literární část Organické těkavé látky, rozdělení, vlastnosti a jejich vliv na životní prostředí Rozdělení VOC Organické těkavé látky VOC používané ve výrobě nábytku Zdroje VOC v interiéru Vliv vnějšího ovzduší Sick Building Syndrom Nejčastější příčiny vzniku SBS v budově Rozpouštědla z pohledu na lidský organismus Charakteristika analyzovaných organických látek Legislativa ČR Kategorie VOC podle míry působení na člověka, zvířata a životní prostředí podle vyhlášky 355/2002 Sb Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť Materiál a metodika práce Metodika práce Způsob odběru Během měření byly dodržovány následující podmínky Použité normy při měření Metodika práce měření emisí VOC látek Vnitřní prostředí (podzim, zima, jaro) Venkovní prostředí (podzim, zima, jaro) Materiály vyskytující se v měřených prostorech Použité stroje a zařízení Laboratorní přístroje Plynová chromatografie

5 Hlavní části plynového chromatografu Popis měřených místností Množství emisí VOC bylo měřeno v následujících prostorech Rozměry obytných, pobytových a pracovních prostor Prostory, ve kterých se prováděl odběr emisí VOC látek a jejich vzájemný vztah Výsledky měření Tabulkové zpracování výsledků Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory Porovnávací místnosti rodinných domů bez truhlářských dílen Grafické znázornění naměřených hodnot a jejich vzájemné porovnání Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory Diskuse výsledků Truhlářská dílna poblíž Starého Jičína Truhlářská firma v okolí Valašského Meziříčí Truhlářská firma na Novojičínsku Truhlářská dílna MZLU v Brně Překročené limitní koncentrace emisí VOC byly naměřeny Závěr Summary Seznam použitých zkratek Seznam použití literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých příloh

6 1. ÚVOD Problematika kvality vnitřního prostředí obytných, pracovních či účelových budov a jeho vlivu na zdraví člověka se dostává do stále větší pozornosti. Průměrný člověk tráví % svého času ve vnitřních prostorách různých budov. Koncentrace VOC látek v interiérech budov je prokazatelně vyšší než koncentrace VOC látek v exteriérech. Výsledky mnohých pozorování poukazují na přímou závislost mezi zhoršujícím se zdravotním stavem lidí a jejich pobytem v znečištěných prostorách. Problematika emisí VOC látek v obytném i pracovním interiéru patří mezi faktory výrazně ovlivňující kvalitu životního prostředí v interiéru. Zvýšená koncentrace těchto látek v interiéru je způsobena nejen větším počtem předmětů v domácnosti a větším podílem synteticky připravených materiálů, ale i kvalitnějšími okny, která z důvodu energetických úspor snížila přirozenou výměnu vzduchu oproti starším typům oken desetkrát. Zejména v zimních měsících dosahují pak koncentrace organických látek v interiéru limitních hodnot. Důvod proč se zabývat tématem organických těkavých látek v okolí provozoven malých truhlářských firem a školních dílen je především: zjistit, zda-li a v jaké míře je ovlivněno obytné či pobytové prostředí nacházející se v bezprostřední blízkosti prostředí pracovnímu v rámci jedné budovy analyzovat jakou měrou se kvalita venkovního ovzduší projeví na kvalitě ovzduší v obytném, pobytovém či pracovním prostředí Zvýšenou koncentrací emisí VOC trpí zejména: o o o o děti - neustálý vývin senioři - náchylnější k nemocem (snížená vitalita) těhotné ženy - ovlivnění plodu dítěte nemocní lidé - oslabená imunitní schopnost 6

7 Tato skupina lidí je ohrožena nejen díky momentálnímu fyzickému stavu, ale i délce jejich pobytu v interiéru. Pro ovzduší pracovního prostředí jsou stanoveny vyšší hodnoty koncentrací VOC látek než pro obytné či pobytové prostředí. Vyšší povolené koncentrace VOC stanovené pro pracovní prostředí mohou svou výší (povolenou) koncentrací ovlivňovat obytné či pobytové prostory, které se vyskytují v jejich těsné blízkosti. Prostory a jejich vybavení, popř. aktivity, obyvatel samotných svým způsobem naznačují či předurčují výskyt a množství těkavých organických látek. Při obecném hodnocení emisního limitu v pracovním prostředí platí skutečnost, že existují velké individuální rozdíly ve vnímavosti lidí k jednotlivým škodlivinám. Extrémní rozdíly vznikají např. u přecitlivělostí a také u dalších projevů mohou být velmi výrazné. Obdobné rozdíly jsou i u jiných faktorů, a to nejen chemických. 1 V současné době lze vysledovat trend, že nové stavby jsou projektovány tak, aby docházelo k co možná nejmenším energetickým ztrátám. Používá se stále dokonalejších materiálů pro utěsnění unikajícího tepla, a tím i snížení nákladů na energie. To vede k zamezení možnosti přirozené výměny vzduchu v objektech a zvýšení koncentrací emisí VOC. Proměny obývaného prostředí dnes předbíhají schopnost adaptability lidského organismu a tato skutečnost se projevuje zvýšeným nárůstem takzvaných civilizačních onemocnění. Důkazem této skutečnosti je statisticky podložený nárůst onemocnění obyvatelstva a dramatický vzestup prostředků investovaných do oblasti zdravotnictví. Příčinou zvýšené nemocnosti je zřejmě proměna životního prostředí člověka a nový životní styl března března

8 2. CÍL PRÁCE Práce řeší problematiku emisí organických těkavých látek tzv. VOC (Volatile Organic Compounds) těkajících do pracovního, obytného a pobytového prostředí. Cílem práce bylo stanovit, závislost kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC, jež ovlivňují obytné či pobytové prostředí nacházející se v bezprostřední blízkosti prostředí pracovnímu, v malých truhlářských firmách a školních truhlářských dílen v rámci jedné budovy, v dlouhodobém rozsahu měření, ve třech ročních obdobích (podzim, zima, jaro). Součástí řešení bylo vzájemné porovnání s prostory stejného typu, které nejsou pracovním prostředím ovlivněny. 2.1 Výzkumná činnost je zaměřena: na kvalitativní a kvantitativní složení emisí VOC v pracovním, obytném a pobytovém prostředí o při analýze kvality ovzduší v interiéru byl sledován stav významných těkavých organických látek (VOC), obsažených ve: vnitřním dílenském prostředí malých truhlářských firem a jejich dětských pokojích v rámci jednoho domu školních truhlářských dílnách a jejich vyučovacích místnostech vyskytující se v jejich těsné blízkosti srovnávacích rodinných domech (bez truhlářských dílen), sledovaná místnost byla užívaná jako dětský pokoj porovnávacích vyučovacích místnostech škol bez truhlářských dílen, byla zvolená klasická výuková místnost Vzorky ovzduší truhlářských dílen byly odebírány za provozu v průběhu pracovní směny, přičemž ve stejnou dobu bylo analyzováno obytné prostředí (dětský pokoj), nebo pobytová část budovy (vyučovací místnost), zároveň i prostředí venkovní, které se také podílí na množství výskytu VOC. Kvalitativní a kvantitativní složení emisí VOC 8

9 bylo odebíráno v dlouhodobém rozsahu měření ve třech ročních obdobích (podzim, zima, jaro). stanovení kvalitativního a kvantitativního složení jednotlivých zástupců organických těkavých - VOC stanovení kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC v závislosti na jednotlivých ročních obdobích (podzim, zima, jaro) stanovení vlivů jednotlivých činností provozovaných v truhlářských dílnách, jež mají vliv na kvalitu ovzduší obytného, nebo pobytového prostředí, nacházející se v jejich bezprostřední blízkosti v rámci jednoho objektu Kvalitativní a kvantitativní složení emisí VOC ve vnitřním obytném prostředí malých truhlářských firem, se prováděla v prostorech užívaných jako dětské pokoje. Ve školních objektech se souběžně s truhlářskou dílnou posuzovala i vyučovací místnost, nacházející se v bezprostřední blízkosti školní truhlářské dílny. 9

10 3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Organické těkavé látky, rozdělení, vlastnosti a jejich vliv na životní prostředí Na základě epidemiologických studií prováděných v 80. a 90. letech minulého století v zemích Evropské Unie (např. v Holandsku) i v USA se odhaduje, že denní pobyt ve venkovním prostředí se dnes pohybuje pravděpodobně od 2-3 hodin, zbylou část dne lidé tráví v bytě, v práci nebo v dopravních prostředcích. Podle výsledků dotazníkové studie v projektu 3, který se prováděl v rámci České republiky, tráví dnes většina našich dětí hodin v bytě a přibližně 6 7 hodin ve škole. 4 Nábytek, jehož základní funkcí je sloužit a usnadňovat lidem život, je i zdrojem zátěže vnitřního životní prostředí. Mezi významné problémy znečisťování životního prostředí náleží emise VOC emitované při výrobě i při používání nábytku. Dřevěný nábytek nejen při své výrobě ale i dlouhodobě u uživatele uvolňuje emise organických těkavých látek, které se řadí k jedno-mu z největších zdrojů znečistění vnitřního i vnějšího životního prostředí. Emitované emise patří k nejzávažnějším překážkám splnění současného hlavního požadavku, "požadavku trvale udržitelného rozvoje", jež se zařadil v souladu s IPPC mezi signifikantní nároky současné doby. Organické těkavé sloučeniny představují významný problém, který je potřeba, s ohledem na environmentální požadavky současné doby, řešit. 5 K těkavým organickým látkám VOC patří mezi dle znění zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., 2 6 je VOC organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 C (293,15 K) má tlak par 0,01 kpa nebo více, nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití a může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxydantů. 3 Drahoňovská, Gajdoš, 2009, Projekt 1.B Vnitřní ovzduší (SZÚ), Praha, KHS Ostrava, 150 s března Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 6 Zákon 86/2002, Sb., 2, Zákon o ochraně ovzduší, Praha, Tiskárna Ministerstva vnitra, s. 10

11 Světová zdravotnická organizace WHO definovala VOC jako organické sloučeniny s bodem varu od 50 C do 240 C (pro polární sloučeniny v rozmezí C), resp. Jsou to látky, jejichž tlak sytých par při 20 C je roven nebo větší než 1,3 kpa. V České republice se pod těmito látkami rozumí těkavé organické látky s bodem varu pod 250 C. 7 WHO dále definuje těkavé organické látky s teplotou varu nižší (VVOC very volatile organic compounds) a vyšší (SVOC semi-volatile organic compounds), než je rozmezí bodů varu pro VOC. Významnými představiteli VOC jsou heterocyklické sloučeniny (herbicidy, fungicidy, insekticidy a barviva), aldehydy a ketony (Formaldehyd, Acetaldehyd, Akrolein), aromatické uhlovodíky (Benzen, Toluen, Xylen, Ethylbenzen) a halogenderiváty uhlovodíků Rozdělení VOC a) Nízkovroucí - Benzen - Toluen - Xylen - Chlorovaná rozpouštědla (perchlorethylen, dichlormethan) b) Vysokovroucí - Polychlorované bifenyly (PCB) - Biocidy v ochranných prostředcích na dřevo (lindan, pentachlorfenol - PCB, Pyretroidy) c) bod varu v rozmezí C - pro tyto látky se často používá označení VVOC (velmi prchavé organické sloučeniny) - Formaldehyd (pro svůj zdravotní význam je brán separátně) - 1,4 Butadien 7 Horská E., Podíl VOC v bytovém interiéru. Diplomová práce. MZLU Brno, 60 s. 8 Wenzel, S., Dicke Luft. S.Hirzel Verlag. Stuttgart. ISBN , 120 s. 11

12 Formaldehyd, různé uhlovodíky, Toluen, Benzen aj., uvolňované z různých materiálů v interiérech budovy jsou označovány jako těkavé organické sloučeniny VOC Organické těkavé látky (VOC) Ve vnitřním prostředí se vyskytují četné organické sloučeniny. V závislosti na těkavosti jsou přítomny v plynné fázi nebo jsou vázány k povrchu prachových částic, které jsou rozptýleny v ovzduší nebo které sedimentují. Pracovní skupina Světové zdravotnické organizace (WHO) člení tyto organické látky na základě teploty bodu varu, viz Tabulka I., str. 13 Klasifikace organických těkavých látek 10 S pojmem VOC je spojen pojem TVOC (total volatile organic compounds) používaný při měření celkového množství organických těkavých látek v atmosféře vnitřního prostoru. Hodnota TVOC udává indikaci stavu vzduchu vnitřního prostoru. Termín TVOC (total volatile organic compounds) se používá při měření složení vzduchu vnitřního prostředí a stanovení celkového množství organických komponentů v ovzduší. Hodnotu TVOC stanovíme pomocí plynového chromatografu, kde se jednotlivé sloučeniny identifikují a jejich naměřené hodnoty koncentrací se sčítají. VOC mohou v interiéru pocházet z různých pramenů. V okolním vzduchu je hlavním zdrojem emisí silniční provoz a průmysl. Ve vnitřních prostorech byly jako hlavní prameny emisí shledány stavební látky, nábytek a metabolismus lidského těla, který je také zdrojem VOC tzv. MVOC. U nábytku je důležitým parametrem velikost plošného zastoupení v interiéru. 11 Přehled významných VOC používaných ve výrobě nábytku, jejich výskyt a účinky na lidský organismus jsou popsány v kapitole 3.1.3, str. 14 VOC používané ve výrobě nábytku, viz. Tabulka II., str. 14 VOC používané ve výrobě nábytku. 9 Čech P., Zatížení ovzduší učeben emisemi VOC. Diplomová práce. MZLU Brno, 90 s. 10 Vnitřní ovzduší - část 5, Postup odběru vzorků těkavých organických látek (VOC), ČSN EN ISO , 16 s. 11 Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 12

13 Tabulka I: Klasifikace organických těkavých látek 12 Klasifikace organických látek znečišťujících vnitřní ovzduší Interval teploty bodu varu Tenze par Popis Zkratka a) dolní ( C) horní ( C) (kpa) Příklady vzorkovacích materiálů a) Vysoce těkavé organické látky VVOC < 0 50 až 100 > 15 Aktivní uhlí, kryogenní past, molekulární síla, kanistrová metoda Těkavé organické látky VOC 50 až až 260 > 10-2 grafitizovaný uhlík nebo Tenax, aktivní uhlí Středně těkavé organické látky SVOC 240 až až až 10-8 PUF b) nebo XAD-2 Organické látky zachycené na částicích POM < 380 Filtry a) b) Informace WHO byly doplněny Polyuretanová pěna 12 Vnitřní ovzduší - část 5, Postup odběru vzorků těkavých organických látek (VOC), ČSN EN ISO , 16 s. 13

14 3.1.3 VOC používané ve výrobě nábytku Tabulka II: VOC používané ve výrobě nábytku 13 VOC Výskyt Účinky Azo barviva součástí barvených kůží mohou se rozštěpit na karcinogenní aminy Biocidy Kadmium Diisokyanáty ochranné prostředky na dřevo a potahové textile (roztoči) pigmentové nátěry, elektrolytické povlaky kovového nábytku plastické hmoty na bázi polyuretanu dýchací potíže, onemocnění kůže, únavy, bolesti hlavy, porušení imunity, porušení nervové soustavy a mozku, může způsobovat těžká chronická onemocnění defekty kostí, poruchy ledvin, určité sloučeniny kadmia jsou karcinogenní. dráždění kůže, dráždění dýchacích cest, alergické reakce a astma. Alifatické uhlovodíky rozpouštědla nátěrových hmot dráždění pokožky Aromatické uhlovodíky Estery (Butylacetát, Etylacetát a Metylacetát) Bromované Uhlovodíky s Oxidem Antimonu Freony (Fluorchlór, Uhlovodíky Formaldehyd Uhlovodíky obsahující Halogeny Lindan PCB Polychlorované Bifenyly PCP pentachlor fenol Pyretroidy Styren Terpeny rozpouštědla nátěrových hmot a lepidla rozpouštědla nátěrových hmot, změkčovadla plastických hmot snížení hořlavosti čalounických materiálů PUR pěny používané u čalouněného nábytku konstrukční desky nábytku, laky, potahové látky aj. v některých rozpouštědlech NH v ochranných prostředcích na dřevo změkčovadlo nátěrových a plastických hmot v ochranných prostředcích na dřevo, nátěrových hmotách, lepidlech, v textiliích a kůži. úpravy čalounických materiálů proti roztočům součástí plastických hmot a rozpouštědel v éterických olejích a přírodních pryskyřicích obsahuje celá řada dřevin a dokončovaných prostředků mnohé jsou považovány za karcinogenní negativní účinky na kůži a narkotické účinky ve zplodinách hoření dioxiny a furany, potencionální karcinogenní látky. poškozují ozonovou vrstvu a podílí se na skleníkovém efektu látka dráždivá, potencionální karcinogen, alergizující účinky podráždění kůže a centrálního nervového systému, poruchy mozku, jater, ledvin a srdce. poškození krevního, imunního a nervového systému onemocnění jater a ledvin Dráždění kůže, dýchacích orgánů a bolesti hlavy, potencionální karcinogen karcinogenní a poškozuje imunitní systém potencionální karcinogenní látka, může způsobovat dráždění a alergie dráždění kůži, očí a může vyvolat rovněž alergie a některé terpeny jsou v současné době prověřovány z hlediska jejich karcinogenních účinků 13 Brunecký, P., Analýza významných VOC ve výrobě nábytku. MZLU Brno, 38 s. 14

15 3.1.4 Zdroje VOC v interiéru Ve vnitřním ovzduší se vyskytuje více než 900 těkavých organických sloučenin. Koncentrace jednotlivých látek se výrazně liší v závislosti na zdroji. Tyto zdroje působí v interiéru buďto krátkodobě ve vysokých koncentracích (proces aplikace nanášení nátěrových hmot, izolací, nebo použití čisticích prostředků), dále pak dlouhodobě v nízkých koncentracích (během užívání). Můžeme je rozdělit podle charakteru na 14 : Statické - Stavební materiály zdi izolační materiály impregnace dřeva vnitřní nátěry zdí a podlahoviny - Vnitřní zařízení nábytek materiály na bázi dřeva tapety, koberce nátěrové hmoty, lepidla syntetické hmoty Podmíněné aktivitami obyvatel úklid, domácí chemie dezinfekce, kosmetika kancelářské stroje kutilství topení, vaření kouření Vnější vlivy silniční provoz sousedství závodů, čerpacích stanic skládky odpadů 14 Flüchtige Kohlenwasserstoffe in der Atmosphäre Luftqualitätskriterien VOC, Akademie der Wissenschaften. Bundesministerium für Umwelt. Jugend und Familie. Wien 15

16 3.1.5 Vliv vnějšího ovzduší Množství škodlivin v interiéru výrazně ovlivňuje intenzita větrání a stav venkovního ovzduší. Venkovní vzduch proniká dovnitř a mísí se vzduchem v interiéru. Ve vnějším ovzduší se prakticky stále vyskytují určité koncentrace těkavých látek, pocházejících z automobilové dopravy, průmyslu nebo spalování odpadů, přičemž existují velké rozdíly mezi ovzduším ve městech a průmyslových oblastech a na venkově. To může mít za následek zcela odlišné hodnoty koncentrací v interiérech, které jsou jinak svými zdroji uvnitř budovy porovnatelné. Emitované koncentrace VOC z vnitřního vybavení interiéru jsou do značné míry závislé na množství a stáří těchto zdrojů. V případě stáří platí, že na začátku jsou emise VOC několikanásobně vyšší (i desetkrát a víc) než je průměr a časem se pomalu snižují. Je známo, že z nového nábytku se do 24 hodin po nanesení nátěrové hmoty uvolní až 99% VOC. Zbytek se uvolňuje v průběhu následujících týdnů a měsíců. Malé koncentrace těkavých látek však možno naměřit ještě i několik let po uložení tohoto nábytku v interiéru. Dalším významným činitelem ovlivňujícím koncentrace VOC je také velikost místnosti nebo bytu. Hodnoty koncentrací jsou pak přímo úměrné podílu emitujících ploch (nábytku) a objemu vnitřního prostoru místnosti. 15 Ve vzduchu vnitřního prostoru bylo identifikováno a naměřeno 50 až 300 složek. Koncentrace jednotlivých složek přitom překračují zřídka hodnotu 50 µg/m 3. Avšak směsi VOC nízkých koncentrací ve vzduchu vnitřního prostředí, jak dokládají dosavadní laboratorní výzkumy zdravotních potíží obyvatel, spojené současně s měřením emisí VOC v budovách a obytných prostorech, mohou mít rozdílné specifické efekty uvedené v tabulce III., str. 17. Vyhodnocení výzkumu u obyvatel zjistilo, že zdravotní efekty mohou nastat už při značně nízkých TVOC koncentracích. Základem těchto efektů jsou dlouhé expoziční časy rozdílně smíšených organických těkavých látek, jejich vzájemná interakce a interakce s jinými faktory (teplota, relativní vlhkost a rychlost výměny vzduchu) Horská E., Podíl VOC v bytovém interiéru. Diplomová práce. MZLU Brno, 60 s. 16 Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 16

17 Tabulka III: Vztah koncentrací TVOC látek k účinkům na lidský organismus Celková koncentrace TVOC [mg/m 3 ] Syndromy Oblast expozice pod 0,20 Žádná dráždivost, žádné potíže Duševní pohoda 0,20 3,0 3,0 25 Možná dráždivost a potíže, pokud jsou dodatečné jiné expozice (záření) Možné bolesti hlavy, pokud jsou dodatečné jiné expozice (záření) Multifaktoriální expozice Nepohodlnost přes 25 Bolesti hlavy, možné jiné neurotoxické účinky Toxická oblast Ale již u nízkých koncentrací VOC můžeme také zpozorovat tzv. Sick Building Syndrome SBS, Syndrom nemocných budov nebo Building Related Illness BRI nemoci související s budovami Sick Building Syndrom V mnohých administrativních, ale také některých obytných budovách, zejména těch, které jsou postaveny v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, způsobují VOC nevhodné vnitřní klima tzv. syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrom SBS). Jedná se o soubor nespecifických příznaků, typických pro VOC látky, jako jsou bolesti hlavy, únava, alergické reakce, dráždění sliznic dýchacích cest, očí aj., projevujících se několik desítek minut až několik hodin po vstoupení a ustupujících nebo úplně mizících krátce po opuštění nemocné místnosti nebo budovy. O SBS se mluví v případě, pokud se tyto příznaky projevují u více než 20 % uživatelů budovy, přičemž přetrvávají déle než dva týdny a po opuštění budovy ustoupí významné procento z nich. Podle údajů skupiny odborníků WHO z r se vyskytuje ve více než 30 % nově postavených nebo přestavovaných budov. Tento závěr byl podpořen řadou dalších studií Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 18 Horská E., Podíl VOC v bytovém interiéru. Diplomová práce. MZLU Brno, 60 s. 17

18 Nejčastější příčiny vzniku SBS v budově jsou 19 : - klimatizace s možností chlazení - nemožnost přívodu venkovního vzduchu - příliš vysoká nebo nízká teplota a vlhkost vzduchu, kolísání v průběhu dne - nový nábytek, koberce, nové malby a nátěry - velké množství čalouněného nábytku - chemické znečištění, jako je tabákový dým, ozón, VOC ze stavebních materiálů a zařízení budovy - mnoho otevřených regálů, kartotéky - prachové částice a vlákna ve vzduchu - blikající osvětlení a osvětlení ostře zářící nebo slabé - nedostatečná nebo nevhodná údržba budovy Některé budovy jsou zařazeny mezi tzv. Buildings Related Illness BRI (budovy přispívající ke vzniku onemocnění). Jsou to budovy, ve kterých na člověka také působí řada chemických látek a dalších nepříznivých faktorů. Tyto vyvolávají onemocnění, které na rozdíl od SBS po opuštění budovy nemizí, ale přetrvávají. Jedná se zejména o vznik respiračních onemocnění nebo rakoviny (např. působením radonu unikajícího ze základů budovy nebo dlouhodobým vdechováním částeček azbestových vláken apod.), případně také ztrátu sluchu v důsledku hluku. Také VOC mají v případě BRI určitý podíl na vzniku zdravotních potíží. 20 Při měření znečistění vzduchu ve vnitřním prostředí se zjistilo, že znečistění ovzduší v interiéru je 2-5 x koncentrovanější někdy i 10 x než v exteriéru. Tyto hodnoty se týkají hlavně zateplených domů s utěsněnými okny, vybavených klimatizací. 21 První změna celosvětový vzrůst cen energie a hrozba vyčerpání zdrojů vedla k šetření energie pro vytápění objektů. Podřízení konstrukcí budov zábranám tepelných 19 Syndróm chorých budov, WHO, Regionálny úrad pre Európu. ISBN , 35 s. 20 Šabíková, J., Vnútorné prostredie budov a zdravie. časopis Žitotné prostredie. č. 3/2002, 50 s. 21 Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 18

19 ztrát vedlo k omezení přirozeného větrání okny, ke zvýšenému používání klimatizace a ke kumulaci škodlivin ve vnitřním ovzduší. 22 Druhá změna explozivním používáním chemických látek v budovách, nových konstrukčních materiálů, nábytku, dekoračního materiálu prostoru, apod. a v používání čisticích, úklidových, desinsekčních a desinfekčních prostředků. Svým působením vedly ke zvýšení znečištění vnitřního ovzduší. 23 VOC svou přítomností a součinnosti s prachem likvidují v interiéru volné biogenní prvky (ionty) nutné pro člověka a současně zatěžují i quenchers (zhášedela) v lidském těle, které eliminují škodlivé zplodiny (volné radikály) biochemických procesů těla. 24 Vzhledem k tomu, že některé z těchto chemických sloučenin, které znečisťují ovzduší, mají dlouhou testovací dobu, projeví se jejich účinky na lidské zdraví a životní prostředí, až po delší době působení. Dnešní generace je z hlediska sledování vlivu znečistění životního prostředí po celou dobu života na lidské zdraví první pokusnou skupinou Rozpouštědla z pohledu účinků na lidský organismus Organické rozpouštědla mají narkotický účinek. Velikost tohoto působení je dána nejen chemickou strukturou, ale i těkavostí. Také toxicita pro lidský plod je univerzální vlastností. O škodlivosti aromatických sloučenin ví jistě téměř každý. Do této skupiny patří toluen a xylen, které se používají i dnes, protože jsou levné. V dřívější době byl běžně rozšířený příjemně vonící benzen, který je však prokazatelně identifikován jako karcinogen a jeho výskyt v přípravcích se pozorně sleduje. Z důvodu obsahu benzenu je celá řada ropných produktů klasifikovaná jako toxická. Tyto látky jsou označeny speciálními piktogramy Brunecký, P., Domiciologie, nauka o obývaném prostředí, MZLU Brno, 167 s. 23 Brunecký, P., Domiciologie, nauka o obývaném prostředí, MZLU Brno, 167 s. 24 Brunecký, P., Tesařová D., Emise VOC z nábytkových dílců, Monografie, MZLU Brno, 67 s. 25 Tesařová, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 26 Čech P., Emise VOC v interiéru, SVOČ, MZLU Brno, 47 s. 19

20 3.1.8 Charakteristika analyzovaných organických látek 27 a) Benzen C 6 H 6 látka toxická, karcinogen. Příznaky otravy jsou zvracení a mdloby. Chronická otrava vyvolává poškozením kostní dřeně, jater, ledvin a úbytek bílých krvinek. Dlouholeté působení malých koncentrací může vyvolat leukémii. R45, R48, R23, R24, R25, R11, 36/38, 65, T, F. Bod varu 80,1 C. b) Toluen C 7 H 8 páry toluenu mají narkotický účinek, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždí oči a dýchací cesty. Toluen se vstřebává pokožkou, kterou odmašťuje a dráždí. Účinky na kůži závisí na době trvání a intenzitě expozice. Při dlouhotrvajícím a intenzivním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky. Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. F11, R20, R38. Bod varu 110,6 C. c) Ethylbenzen C 8 H 10 působí na nervovou soustavu, dýchací cesty a poškozuje sliznici. Při vystavení vysokým koncentracím Ethylbenzenu v ovzduší trpí lidé závratěmi, podrážděním či pálením očí a v hrdle a problémy s dýcháním. R11, R20. Bod varu 136 C. 27 Somborn R., Lösemittel, Vincentz Verlag. ISBN , 136 s. 20

21 d) Xyleny C 8 H 10 zdraví škodlivé při vdechování, při požití, dráždí pokožku. Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. R10, R20, R21, R38. Bod varu 137 až 140 C. ortho-xylen meta-xylen para-xylen e) Butylacetát C 6 H 12 O 2 R10-hořlavý, R66-opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže, R67-vdechování par může způsobit ospalost a závratě. Bod varu 126 C. f) Pentanal C 5 H 10 O R11-vysoce hořlavý, R38-dráždí kůži, R41-nebezpečí vážného poškození očí, bod varu 103 C. g) Hexanal C 6 H 12 O R10-hořlavý, R36/38-dráždivý pro oči a kůži, bod varu 131 C. 21

22 4. LEGISLATIVA ČR Základní legislativní rámec k problematice VOC tvoří zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 472/2005 Sb. Dále je to vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu ve znění novely č. 509/2005 Sb. A zákon o ochraně veřejného zdraví 471/2005 Sb. 4.1 Kategorie VOC podle míry působení na člověka, zvířata a životní prostředí podle vyhlášky 355/2002 Sb.: a) Látky, které jsou označeny R-větou a jsou klasifikovány jako: - karcinogenní (R45, R49), - mutagenní (R46), - toxické pro reprodukci (R60, R61) b) halogenované organické látky klasifikované podle zvláštního právního předpisu R-větou R40, c) VOC nespadající pod výše uvedené body Výrobci dřevěného nábytku musí své zaměstnance pracující s nebezpečným látkami obsahující organická rozpouštědla chránit v smyslu zákona 471/2005 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podle míry výskytu nebezpečí a vlivu na zdraví zaměstnanců stanoví zákon čtyři kategorie rizikovosti. Zařazení do kategorií se provádí na základě zákoníku práce 65/1965 Sb. (novela 155/2000 Sb.) a na řízení vlády 178/2001 Sb. (novela 523/2002 Sb). Rizikové práce jsou takové, u nichž je riziko vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací. Zaměstnavatel je povinen od přidělení rizikové práce zaměstnanci vést evidenci. V evidenci je uveden počet odpracovaných směn záznamy lékařských prohlídek a vliv vystavení organismu nebezpečným látkám. Tuto evidenci je povinen archivovat po dobu 10 let od ukončení expozice. Vystavení zaměstnance účinkům chemických látek je řešeno zákonem č. 25/1999 Sb., ve znění zákona 22

23 258/2001 Sb., se kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemickým přípravků, způsob jejich klasifikace a označování. Přípustné expoziční limity (PEL) jsou maximální možné koncentrace škodlivých látek, které při celoživotním vystavení nebudou mít vliv na zdraví zaměstnance. Toto platí, pokud se jedná o tělesnou práci, při které plícní ventilace pracovníka nepřesáhne 20 l/min, čas výkonu práce nepřesáhne 8 hodin. Pokud je doba výkonu delší než 8 hodin a plícní ventilace přesahuje 20 l/min, stanoví limit příloha č.5 nařízení vlády 178/2001. Limity chemických látek v pracovním ovzduší stanoví příloha č.2. Při práci s karcinogeny a mutageny, což jsou látky označené R-větami R45, R49, R46 a prach tvrdých dřev, musí být stanoveny maximální doby expozic. Za chemické karcinogeny se považují přípravky s obsahem od 0,1% chemických látek označených R-větami R45, R49 a R46. Zaměstnavatel je povinen minimálně jednou za rok vyhodnotit rizika vystavení zaměstnance těmto látkám a provést odpovídající opatření. Nejvyšší přípustné koncentrace chemických (NPK-L) látek v pracovním prostředí je limit, kterému nesmí být zaměstnanec v průběhu pracovní doby vystaven. Dle možností chemické analýzy je však povoleno max. 10 minut expozice. VOC jsou těkavé organické látky, které ovlivňují nejen prostředí pracovní, ale i obytné či pobytové, nacházející se v bezprostřední blízkosti prostředí pracovního v rámci jednoho objektu. 23

24 4.2 Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť Tabulka IV: Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v ovzduší pracovišť 28 Látka Jednotka Hygienické limity látek PEL NPK-P Aceton mg.m Benzen mg.m Toluen mg.m n-butylacetát mg.m Xyleny (suma) mg.m Etylbenzen mg.m Styren mg.m Butoxy-ethanol mg.m methoxy-2-propanol mg.m ,2,3-Trimethylbenzen mg.m ,2,4-Trimethylbenzen mg.m ,3,5-Trimethylbenzen mg.m Výše uvedené skutečnosti se týkají problematiky VOC v pracovním prostředí zatíženého emisemi VOC nebo znečištěním vnějšího ovzduší. Limitní koncentrace emisí VOC pro vnitřní prostředí je mnohonásobně nižší, viz Tabulka V., str. 25 v porovnání s Tabulkou IV., str Nařízení vlády 178/2001 Sb. Příloha č.2. 24

25 Tabulka V: Limitní hodinové chemické koncentrace 29 Látka Jednotka Limitní koncentrace Amoniak µg.m Benzen µg.m -3 7 Toluen µg.m Suma xylenů (m,p,o) µg.m Styren µg.m Etylbenzen µg.m Formaldehyd µg.m Trichloretylen µg.m Tetrachloretylen µg.m Hygienické limity chemických látek pro vnitřní prostředí pobytových místností některých druhů staveb jsou předepsány vyhláškou č. 6/2003 Sb., jako jednohodinové za standardních podmínek, tj. 20 C a tlaku vzduchu 101,32 kpa. Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí staveb se pokládají za splněné, nepřekročí-li střední hodnota hodinové koncentrace zjišťované látky v měřeném intervalu za standardních podmínek limitní koncentrace uvedené v Tab. V., str Limitní hodinové chemické koncentrace 30 Na hotové výrobky se pak vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Zákon ukládá povinnost výrobcům uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Bezpečný výrobek je takový, který neohrožuje bezpečnosti a zdraví uživatele. Tyto zákony doplňuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku č. 59/1998 Sb., ve znění novely 209/2000 Sb. Výrobce je zodpovědný za vady výrobku vlivem, kterým dojde k poškození na zdraví, usmrcení nebo škodě na jiné věci. 29 Vyhláška 6/2003 Sb. Příloha č.2. Praha. Tiskárna ministerstva vnitra, s. 30 Vyhláška 6/2003 Sb. Praha. Tiskárna ministerstva vnitra, s. 25

26 5. MATERIÁL A METODIKA PRÁCE 5.1 Metodika práce Vzorky ovzduší analyzovaných truhlářských dílen, obytných či pobytových částí budov, byly odebírány za provozu a užívání jejich majiteli či studenty při plné výuce nacházející se ve školních prostorách. Předmětem byly vzorky vzduchu různě zatížené aromatickými VOC látkami, které byly odebírány do odběrových trubiček dle normy ČSN EN ISO Složení emisí odebraného vzorku vzduchu a množství jednotlivých emitovaných látek v odběrových trubičkách byly analyzovány na plynovém chromatografu s hmotnostní spektroskopií a termální desorpcí. Vzorky ovzduší truhlářských dílen byly odebírány za provozu v průběhu pracovní směny, přičemž ve stejnou dobu se analyzovalo i obytné prostředí, nebo pobytová část budovy (vyučovací místnost), ale i prostředí venkovní. Podle normy ČSN EN ISO Zároveň byl sledován vliv uvolňování VOC v dlouhodobém rozsahu třech ročních období (podzim, zima, jaro). Jednalo se o rozmezí doby říjen 2008 až duben podle normy ČSN EN ISO (způsob odběru dle SZU - Metodický návod č. 6) Způsob odběru: o z vnitřního prostoru truhlářských dílen, obytných prostor (dětských pokojů), pobytových místností (školních vyučovacích místností) a venkovního prostředí se odebere vzorek vzduchu zatížený emisemi na odběrovou trubičku o obsah odběrové trubičky je poté analyzován na plynovém chromatografu s termální desorpcí a hmotnostním spektrometrem o po analýze na plynovém chromatografu s hmotnostním spektrometrem a termální desorpcí je stanovena koncentrace jednotlivých vybraných zástupců organických těkavých látek a rovněž je uvedeno celkové zatížení emitovaným prostorem (TVOC) 26

27 o Vyhodnocení dosažených výsledků - získané hodnoty emisí VOC pobytových a obytných prostor se porovnávají s limitními hodnotami sledovaných zástupců VOC stanovenými pro vnitřní pobytové prostředí vyhláškou MZ ČR č. 6/2003 o zjištěné hodnoty emisí VOC pracovních prostor truhlářských dílen se porovnávají s hygienickými limity látek v ovzduší pracovišť dané nařízením vlády 178/2001 (příloha 2) Během měření byly dodržovány následující podmínky: o způsob měření: ve stejný den v týdnu ve stejnou hodinu ve stejné výšce, popř. ve více výškách na stejném místě (jestliže se měří ve stejné místnosti) o v době, kdy probíhalo měření interiéru (dílny, obytné či pobytové místnosti), jsme prováděli zároveň i měření exteriéru, neboť koncentrace celkových emisí VOC látek závisí na: velikosti pracovních prostor velikosti obytných a pobytových prostor množství výměně vzduchu Použité normy při měření: - ČSN EN ISO ČSN EN ISO Vyhláška MZ ČR č. 6/ Nařízení vlády 178/2001 (příloha 2) 27

28 5.1.4 Metodika práce měření emisí VOC látek Vnitřní prostředí (podzim, zima, jaro) o pracovní prostory školní truhlářská dílna na Novojičínsku - A truhlářská dílna poblíž Starého Jičína - C truhlářská dílna v okolí Valašského Meziříčí - E truhlářská lakovna - F truhlářská dílna na Novojičínsku - H truhlářská dílna MZLU v Brně - J o obytné prostory dětský pokoj - D dětský pokoj - I dětský pokoj - S2 dětský pokoj - S3 dětský pokoj - S4 o pobytové prostory vyučovací místnost - B kancelář - G učebna P K jazyková učebna - S1 poslechová učebna T18 S Venkovní prostředí (podzim, zima, jaro) o výskyt měřeného objektu, analýza vnějšího prostředí a možnost ovlivnění interiéru sledovaných místností Materiály vyskytující se v měřených prostorech o běžné materiály vyskytující se v interiéru 28

29 5.2 Použité stroje a zařízení Laboratorní přístroje o Teploměr - zjištění teploty při měření ( C), rozsah: -20 až 50 C, jeden d.= 0,1 C o Vlhkoměr - zjištění vlhkosti při měření (%), rozsah 20 až 90%, jeden d. = 1% o Stopky - stanovení doby měření (min.), jeden d. = 1s o Mobilní chladicí box - používá se pro převoz odběrových trubiček v zmraženém stavu o Ocelový svinovací metr - pro měření rozměrů místností o Čerpadlo vzduchu Gilian LFS 113 DC - přečerpávající vzduch přes membránová čerpadla s průtokem vzduchu 6 a 12 l.h -1 přes odběrové trubičky Obrázek 1: Odběrové čerpadlo Gillian LFS 113 o Plynový chromatograf s hmotnostní spektroskopií a termální desorpcí Obrázek 2: Plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem, typ Agilent 5973 Network MSD 29

30 o Odběrová trubička - pro stanovení emisí těkavých organických látek je předepsán Tenax TA v množství 100 mg/trubička. Obrázek 3: Kovová desorpční odběrová trubička Plynová chromatografie Plynová chromatografie je separační metoda, která rozděluje složky mezi dvě heterogenní fáze, které se dělí na stacionární a mobilní fázi. Stacionární fáze je nejčastěji kapalina, mobilní fáze je plyn. Metoda analyzuje látky za daných podmínek, které jsou v plynné nebo parní fázi a nedochází za těchto podmínek k rozkladu analyzovaných látek. 31 Podle druhu stacionární a mobilní fáze se chromatografie rozděluje na systémy: o Stacionární fáze v GSC systém plyn-pevná látka (adsorbent), stacionární fázi tvoří povrchově aktivní látka, např. aktivní uhlí. Adsorbent vykazuje velkou plochu, na kterou se adsorbují molekuly analytů. o Stacionární fáze v GLC systém plyn-kapalina, stacionární fází je kapalina zakotvená na povrchu inertního nosiče. Na rozdíl od systému GSC není způsob separace systému GLC založen na adsorpci, ale na rozpuštění. 31 Bagda,1996, Engin, et al. Emissionen aus Beschichtungsstoffen : Stand der Technik, Analyse der Emissionen und deren Einfluss auf die Innenraumluft. Renningen- Malmsheim : Expert-Verlag, ISBN s. 30

31 Hlavní části plynového chromatografu 32 Ze zásobníku nosného plynu (1), prochází plyn přes čistící (2) a regulační zařízení (3). Vzorek se do nosného plynu vpraví dávkovačem (4) a pokračuje do kolony (5). V koloně dochází k rozdělení vzorku na jednotlivé složky, které jsou dále přiváděny do detektoru (6) se zapisovačem (7). Součástí stanice je počítačová jednotka pro vyhodnocování výsledků (8). Dávkovač, kolona a detektor vyžadují zahřívání (9), (10)zpravidla na různou teplotu. Výstupem je grafický záznam chromatogram. Obrázek 4: Blokové schéma plynového chromatografu 32 Zíka J. a kol., 1979, Analytická příručka díl I, SNTL, Praha, 150 s. 31

32 6. POPIS MĚŘENÝCH MÍSTNOSTÍ 6.1 Množství emisí VOC bylo měřeno v následujících prostorech Rozměry obytných, pobytových a pracovních prostor Tabulka VI: Rozměry truhlářských dílen, obytných a pobytových místností Rozměry truhlářských dílen, obytných a pobytových místností Interiér Rozměr prostoru (mm) délka šířka výška Plocha (m 2 ) Objem (m 3 ) Typ oken A - Truhlářská dílna ,8 415,2 plastová B - Vyučovací místnost ,2 245,8 plastová C - Truhlářská firma ,7 236,9 dřevěná dvojitá D - Dětský pokoj ,4 49,2 dřevěná zdvojená E - Strojovna truhl. firmy , ,8 dřevěná zdvojená F - Lakovna truhl. firmy ,8 185,9 dřevěná zdvojená G - Kancelář truhl. firmy ,5 42,8 dřevěná zdvojená H - Truhlářská firma ,6 186,5 dřevěná zdvojená I - Dětský pokoj ,7 dřevěná zdvojená J - Truhlářská dílna MZLU K - Učebna P 220 MZLU , plastová ,1 plastová S1 - Jazyková učebna ,2 189,4 plastová S2 - Dětský pokoj ,8 37,8 dřevěná zdvojená S3 - Dětský pokoj ,4 47,8 dřevěná dvojitá S4 - Dětský pokoj ,5 32,5 plastová S5 - Učebna T 18 MZLU ,9 109,1 dřevěná 32

33 6.2 Prostory, ve kterých se prováděl odběr emisí VOC látek a jejich vzájemný vztah Tabulka VII: Prostory, ve kterých se prováděl odběr emisí VOC látek Prostory, ve kterých se prováděl odběr emisí VOC látek Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory Rodinné domy a školy bez truhlářských dílen 1. Střední škola na Novojičínsku S1. Základní škola na Novojičínsku 2. Truhlářská firma poblíž Starého Jičína 3. Truhlářská firma v okolí Valašského Meziříčí 4. Truhlářská firma na Novojičínsku 5. Truhlářská dílna MZLU v Brně S2. Dětský pokoj v Bernarticích nad Odrou S3. Dětský pokoj č. 1 v Janovicích na Novojičínsku S4. Dětský pokoj č. 2 v Janovicích na Novojičínsku S5. Poslechová učebna T18 MZLU v Brně V tabulce VII, str Prostory, ve kterých se prováděl odběr emisí VOC, jsou znázorněny jednotlivé truhlářské dílny s obytnými nebo pobytovými prostory (1 až 5), zároveň rodinné domy a školní místnosti (S1 až S5), které slouží ke srovnání výše naměřených hodnot VOC. Výsledky měření jsou obsaženy v kapitole 7, str Výsledky měření, které jsou dále rozpracovány tabulkově a graficky. 33

34 7. VÝSLEDKY MĚŘENÍ 7.1 Tabulkové zpracování výsledků Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory Porovnávací místnosti rodinných domů a škol bez truhlářských dílen 7.2 Grafické znázornění naměřených hodnot a jejich vzájemné porovnání Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory 34

35 7.1 Tabulkové zpracování výsledků Truhlářské dílny s obytnými a pobytovými prostory 1. Střední škola na Novojičínsku V tabulce VIII., str Střední škola na Novojičínsku a její pokračování na str. 37, je popisováno prostředí školní truhlářské dílny a vyučovací místnosti ovlivněné prostředím pracovním ve třech ročních obdobích (podzim, zima, jaro) ve vztahu k venkovnímu ovzduší. 35

36 Tabulka VIII: Střední škola na Novojičínsku - naměřené množství VOC a TVOC Název měření : Venk. prostředi Venk. prostředí Venk. prostředí B - Vyuč. místnost B - Vyuč. místnost B - Vyuč. místnost Mistnost: Pobytová Pobytová Pobytová Roční období Podzim Zima Jaro Podzim Zima Jaro Klimatické podm. měření Teplota ovzduší [ C] -0,3 7, ,5 19,3 Rel. vlhkost vzduchu [%] Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd neměřeno Ethyl acetate - 0,4 0,0 0,0 1,8 2,1 Benzen - 0,8 0,4 1,0 0,4 0,8 I-methoxy-2-propanol - 0,6 0,5 2,5 0,8 1,2 Pentanal - 0,5 0,0 2,4 0,0 1,9 Trichlorethylene - 0,3 0,0 0,3 0,4 0,3 Toluen - 20,8 0,2 21,8 23,6 36,1 Hexanal - 2,3 0,4 24,6 1,6 7,6 Tetrachlorethylene - 0,6 0,2 0,5 0,5 0,3 n-butyl acetate - 5,5 0,1 5,6 1,1 14,3 Ethylbenzen - 2,4 0,1 24,4 1,6 4,6 m,p-xylen - 7,9 0,1 32,3 4,3 16,9 Styrene - 0,1 0,0 8,0 0,1 0,3 o-xylene - 1,7 0,1 3,1 1,0 3,4 Butoxy-Ethanol - 0,3 0,2 2,0 0,9 0,5 a-pinene - 3,5 0,1 1,4 2,2 0,9 Camphene - 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 3 nebo 4-Ethyl-Toluene - 0,7 0,2 2,6 1,0 2,1 1,3,5-Trimethyl-Benzene - 0,2 0,1 2,8 0,2 0,8 b-pinene - 1,6 0,5 0,5 0,4 0,6 2-Ethyl Toluene - 0,2 0,0 0,8 0,3 0,7 Myrcene - 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzene - 0,5 0,3 2,6 0,8 3,0 a-phelandrene - 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3-d-Carene - 0,7 0,0 0,9 0,4 0,3 1,2,3-Trimethyl-Benzene - 0,1 0,1 0,5 0,2 0,7 Limonene - 1,2 0,1 0,4 5,5 2,5 g-terpinene - 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Bornyl Acetate - 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Suma - 52,7 3,6 140,9 48,9 101,6 TVOC NESTANOVENO 50 NESTANOVENO

37 Pokračování Tabulky VIII: Střední škola na Novojičínsku Název měření : A - Truhlářská dílna A - Truhlářská dílna A - Truhlářská dílna Mistnost: Pracovní Pracovní Pracovní Roční období Podzim Zima Jaro Klimatické podm. měření Teplota ovzduší [ C] 24 20,2 20,6 Rel. vlhkost vzduchu [%] Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd Ethyl acetate 0,0 0,0 0,6 Benzen 0,3 1,0 0,6 I-methoxy-2-propanol 0,0 2,1 0,8 Pentanal 0,5 3,7 0,2 Trichlorethylene 0,3 1,5 0,3 Toluen 21,0 151,2 47,3 Hexanal 2,2 11,0 4,0 Tetrachlorethylene 0,4 3,0 0,4 n-butyl acetate 2,7 28,3 2,2 Ethylbenzen 0,9 10,4 24,4 m,p-xylen 3,1 33,5 91,7 Styrene 0,0 2,0 0,8 o-xylene 0,7 6,7 28,2 Butoxy-Ethanol 2,3 1,1 2,1 a-pinene 10,9 14,5 10,4 Camphene 0,3 0,6 0,4 3 nebo 4-Ethyl-Toluene 0,7 2,3 2,9 1,3,5-Trimethyl-Benzene 0,2 1,2 0,7 b-pinene 5,9 5,7 4,5 2-Ethyl Toluene 0,3 0,7 0,8 Myrcene 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzene 0,7 2,0 2,5 a-phelandrene 0,0 0,0 0,0 3-d-Carene 0,7 2,5 2,5 1,2,3-Trimethyl-Benzene 0,2 0,4 0,6 Limonene 2,1 5,4 3,6 g-terpinene 0,0 0,1 0,1 Bornyl Acetate 0,0 0,0 0,0 Suma 56,4 290,6 232,8 TVOC

38 2. Truhlářská firma poblíž Starého Jičína V tabulce IX., str Truhlářská firma poblíž Starého Jičína a její pokračování na str. 40, je popisováno prostředí truhlářské dílny a dětského pokoje ovlivněného prostředím pracovním ve třech ročních obdobích (podzim, zima, jaro) ve vztahu k venkovnímu ovzduší. 38

39 Tabulka IX: Truhlářská firma poblíž Starého Jičína - naměřené množství VOC a TVOC Název měření : Venk. prostředi Ven. prostředí Venk. prostředí D - Dětský pokoj D - Dětský pokoj D - Dětský pokoj Mistnost: Obytná Obytná Obytná Roční období Podzim Zima Jaro Podzim Zima Jaro Klimatické podm. měření Teplota ovzduší [ C] 16,3 8,7 6,6 19,5 19,2 16,7 Rel. vlhkost vzduchu [%] Odběr: VOC ug.m -3 Formaldehyd Ethyl acetate 0,0 0,0 237,5 21,7 21,5 3,8 Benzen 0,2 0,6 3,9 1,2 1,7 0,8 I-methoxy-2-propanol 0,0 0,5 0,8 0,9 0,8 0,6 Pentanal 0,0 0,0 0,9 1,2 1,2 0,0 Trichlorethylene 0,0 0,0 0,2 0,2 0,2 0,0 Toluen 0,5 0,2 81,9 80,7 176,2 78,2 Hexanal 0,4 0,5 5,5 7,0 7,2 2,7 Tetrachlorethylene 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 n-butyl acetate 0,4 0,1 61,1 25,9 6,7 12,8 Ethylbenzen 0,2 0,1 2,3 1,7 2,4 0,9 m,p-xylen 0,3 0,0 7,2 5,0 7,2 2,2 Styrene 0,0 0,0 0,5 0,0 0,1 0,4 o-xylene 0,0 0,1 2,0 1,9 2,4 0,8 Butoxy-Ethanol 0,0 0,0 0,4 1,3 1,3 0,5 a-pinene 0,1 0,1 5,7 6,5 4,0 1,5 Camphene 0,0 0,0 0,2 1,1 0,6 0,2 3 nebo 4-Ethyl-Toluene 0,1 0,2 1,1 1,2 1,7 0,7 1,3,5-Trimethyl-Benzene 0,0 0,0 0,3 0,3 0,4 0,1 b-pinene 0,8 0,7 1,6 0,7 0,6 0,6 2-Ethyl Toluene 0,0 0,0 0,3 0,4 0,5 0,2 Myrcene 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2,4-Trimethyl-Benzene 0,1 0,1 1,2 1,3 2,0 0,8 a-phelandrene 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3-d-Carene 0,1 0,0 0,9 4,0 1,5 0,4 1,2,3-Trimethyl-Benzene 0,0 0,0 0,3 0,4 0,6 0,2 Limonene 0,0 0,1 0,9 216,5 19,8 43,2 g-terpinene 0,0 0,0 0,0 0,2 0,3 0,1 Bornyl Acetate 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Suma 3,5 3,4 417,0 381,3 261,2 152,0 TVOC NESTANOVENO NESTANOVENO