Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 2 Vydán dne 16. listopadu 2004 Částka 4 OBSAH:

Transkript

1 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 2 Vydán dne 16. listopadu 2004 Částka 4 OBSAH: Usnesení vlády České republiky ze dne 2. června 2004 č. 547 o majetkoprávních změnách a konečných dislokacích u vybraného majetku České republiky Usnesení vlády České republiky ze dne 16. června 2004 č. 607 k Informaci o plnění usnesení vlády, týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečnění opatření přijatých těmito sneseními k 31. prosinci 2003 a k návrhu třetí aktualizace Koncepce romské integrace Usnesení vlády České republiky ze dne 30. června 2004 č. 663 ke Zprávě o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2003 Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 Usnesení vlády České republiky ze dne 21. července 2004 č. 718 ke Zprávě o plnění Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí (léta 2002 až 2004) a k jeho aktualizaci na další období (léta 2004 až 2006) Usnesení vlády České republiky ze dne 1. září 2004 č. 824 ke Strategii podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb Usnesení vlády České republiky ze dne 15. září 2004 č. 892 o změně některých usnesení vlády, týkajících se nemovitostí po bývalých okresních úřadech 4. Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 8. října 2004 č.j.: PO 365/IZS 2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti Sdělení Ministerstva vnitra Sdělení Ministerstva vnitra o ztrátě a odcizení úředních razítek a průkazek mimořádných výhod

2 Strana 190 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 USNESENÍ vlády České republiky ze dne 2. června 2004 č. 547 o majetkoprávních změnách a konečných dislokacích u vybraného majetku České republiky Vláda I. mění z důvodu veřejného zájmu cílové dislokace uvedené v příloze č. 2 usnesení vlády ze dne 19. června 2002 č. 663, k využití administrativních budov v majetku státu, využívaných dosud okresními úřady a o změně usnesení vlády z 29. května 2002 č. 551, o řešení aktuálních problémů Pardubického kraje, podle přílohy tohoto usnesení; II. povoluje podle 21 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, výjimku z 21 odst. 1 cit. zákona, k převodu budovy čp. 602 na stavební parcele č. 826 (ulice L.Váchy), k. ú. Prštné a pozemků, jejichž parcelní čísla a katastrální území jsou uvedena v bodě 5. přílohy tohoto usnesení, z vlastnictví České republiky do vlastnictví města Zlín; III. schvaluje ve smyslu usnesení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1324, ke Statutu Vládní dislokační komise a o Zásadách postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace, majetkoprávní změny a konečné dislokace u vybraných administrativních budov s pozemky tak, jak je uvedeno v příloze tohoto usnesení, s tím, že při uzavírání smluv o bezúplatném převodu vybraných nemovitostí budou respektovány podmínky uvedené v Příloze č. 2 k usnesení vlády ze dne 10. prosince 2003 č. 1235, o bezúplatném převodu vybraných nemovitostí po bývalých okresních úřadech z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí s rozšířenou působností; IV. ukládá 1. místopředsedovi vlády a ministru financí a) zabezpečit ve spolupráci s generálním ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových realizaci bodu III tohoto usnesení, b) zajistit zveřejnění tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, 2. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s místopředsedou vlády a ministrem financí a s generálním ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při realizaci bodu III tohoto usnesení. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy, generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Předseda vlády PhDr. Vladimír Špidla v. r.

3 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 191 VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 2. června 2004 č Majetkoprávní změny a konečné dislokace u vybraných administrativních budov s pozemky na území města České Budějovice Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Předávající Přejímající Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Číslo Název subjektu Kapacita Počet změny Název IČ Název IČ území číslo parcely budovy Jeronýmova 1/218 České město České bezúplatný ÚZSVM město České Budějovice 6 Budějovice převod Budějovice Mánesova 3/1803 České /2 Úřad práce archiv změna ÚZSVM Finanční Budějovice 7 Finanční ředitelství 150+archiv příslušnosti ředitelství NKÚ 13 hospodařit St. fond. živ. prost. 1 Svaz nesl. a zdr. post. 6 Česká obch. inspekce 30 Ministerstvo vnitra 15 město České Buděj. 2 Min. život. prostředí 13 Mze-Pozemkový úřad 18* Prokišova 5/1202 České ÚZSVM změna Finanční ÚZSVM Budějovice 6 příslušnosti ředitelství hospodařit * Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad bude kancelářské prostory užívat pouze do konce roku 2005.

4 Strana 192 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 2. Majetkoprávní změny a konečné dislokace u vybraných administrativních budov s pozemky na území města Blansko Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Předávající Přejímající Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Číslo Název subjektu Kapacita Počet změny Název IČ Název IČ území číslo parcely budovy nám. 1316/1 Blansko /1, město Blansko bezúplatný ÚZSVM město Blansko Republiky 784/5, převod st.1421, st.1422/1 st.1423, st.4653/1 B. Němcové 2023/1a Blansko ÚZSVM zůstává MV-Cizinecká policie 5* v Centrum služ. příslušnosti pro zdrav. postižené 1* hospodařit Svaz těles. postiž. 1* ÚZSVM * akceptují-li subjekty nabídku k redislokaci, budou uvolněné prostory využity Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových 3. Změna příslušnosti hospodařit a konečná dislokace v administrativní budově s pozemkem Branská č.p. 5, Domažlice Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Předávající Přejímající Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Číslo Název subjektu Kapacita Počet změny Název IČ Název IČ území číslo parcely budovy Branská 5 Domažlice Česká školní inspekce 16 6 změna ÚZSVM Česká školní Pedag.-psych. poradna 5 příslušnosti inspekce Ústav sociálních služ. 4 hospodařit Pedagogické centrum 1

5 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana Majetkoprávní změny a konečné dislokace u vybraných administrativních budov s pozemky na území města Hradec Králové Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Předávající Přejímající Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Číslo Název subjektu Kapacita Počet změny Název IČ Název IČ území číslo parcely budovy třída ČSA * 419/49 Hradec /108, město Hradec Králové bezúplatný ÚZSVM město Hradec Králové 239/114, převod Králové 239/115, 239/116, 239/162, st.987 Horova 180 Pražské ÚZSVM archiv bezúplatný město ÚZSVM předměstí 3960 Lékařská ordinace 2 převod Hradec 859/13 Králové Ulrichovo 810 Hradec 1436 Policie ČR zůstává nám. Králové MZe-Zem. agentura 12 v MZe- Pozemk. úřad 19 příslušnosti Stát. zem a int. fond 2 hospodařit MZe-Ag. SAPARD 19 Ministerstva Katastrální úřad 60 + archiv vnitra Nejv. kont. úřad 9 * do ukončení rekonstrukce prostor v objektu Okresního soudu v Hradci Králové bude Státní zastupitelství dislokováno na základě smlouvy o výpůjčce v objektu třída ČSA č.p. 419/49. Po ukončení rekonstrukce bude Státní zastupitelství přestěhováno do objektu Okresního soudu v Hradci Králové. Uvolněné prostory budou využity pro potřeby města.

6 Strana 194 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 5. Bezúplatný převod administrativní budovy s pozemky L. Váchy č.p. 602, Zlín, dle 21 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Předávající Přejímající Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Číslo Název subjektu Kapacita Počet změny Název IČ Název IČ území číslo parcely budovy L. Váchy 602 Prštné /3, město Zlín bezúplatný ÚZSVM město Zlín /22, Zdravotnická převod 416/33, záchranná služba 416/34, Zlínského kraje /35, 416/36, st.826, st.1054 Zlín 982/25, 982/30, 982/31, 6. Konečná dislokace u vybraných administrativních budov na území města Příbram a Žďár nad Sázavou Určení nemovitostí Konečná dislokace Majetkové Ulice č.p./č.o. Katastrální LV Název subjektu Kapacita Počet změny území číslo budovy nám. T.G.M. 145 Příbram město Příbram zůstává v příslušnosti ÚZSVM 30 hospodařit ÚZSVM Obvodní báňský úřad 26 Úřad práce 58 MZe Zemědělská agentura a pozemkový úřad 35 Komenského 1786 Město Žďár Finanční ředitelství zůstává v příslušnosti MF - Celní úřad 37 hospodařit ÚZSVM

7 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 195 USNESENÍ vlády České republiky ze dne 16. června 2004 č. 607 k Informaci o plnění usnesení vlády, týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečnění opatření přijatých těmito usneseními k 31. prosinci 2003 a k návrhu třetí aktualizace Koncepce romské integrace Vláda I. bere na vědomí Informaci o plnění usnesení vlády, týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečnění opatření přijatých těmito usneseními k 31. prosinci 2003, obsaženou v části III materiálu č.j. 797/04, s úpravami podle připomínek vlády; II. schvaluje třetí aktualizovanou Koncepci romské integrace, obsaženou v části IV materiálu č.j. 797/04 (dále jen Koncepce ); III. mění 1. usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě, ve znění usnesení vlády ze dne 14. října 2002 č a usnesení vlády ze dne 12. března 2003 č. 243, tak, že se a. zrušuje bod III/3f, b. dosavadní bod III/3g označuje jako III/3f, 2. přílohu k usnesení vlády ze dne 14. července 1999 č. 720, ke Zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998 tak, že se a. zrušuje část úkolu bod II /7 za slovy trestního řízení, b. bod II/7 schvaluje ve znění: 7. Průběžně sledovat vyřizování trestních věcí s extremistickým podtextem soudy z hlediska rychlosti a plynulosti trestního řízení, 3. usnesení vlády ze dne 7. listopadu 2001 č. 1145, k Návrhu opatření k zintenzivnění implementace Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti tak, že se zrušuje bod II/2b, 4. usnesení vlády ze dne 7. dubna 2004 č. 323, k Informaci o současné situaci v oblasti včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí a k Návrhu cílů koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání, a to tak, že se zrušuje bod III/b), 5. přílohu k usnesení vlády ze dne 7. ledna 2004 č. 3, o Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2004 a výhledu na 2. pololetí 2004 tak, že se bod 6 přehledu plánovaných úkolů, jejichž předkladatelem je KVL, schvaluje ve znění: 6. Třetí aktualizace Koncepce romské integrace ; IV. ukládá místopředsedovi vlády a ministru vnitra předložit vládě do 31. prosince 2005 zprávu o postupu a průběžných výsledcích zavádění Národní strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám, 2. ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a) zajistit průběžné fungování programu podpory romských žáků středních škol, b) předložit vládě do 28. února návrh koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, c) do 31. prosince 2004 promítnout do prováděcích předpisů k platným školským zákonům finanční a organizační opatření podporující inkluzi žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, d) předložit vládě do 31. října 2004 návrh programu podpory romských studentů na vysokých školách, 3. ministru zdravotnictví zpracovat ve spolupráci s místopředsedou vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a vládě do 31. října 2004 předložit návrh zřízení funkce zdravotnického asistenta, 4. ministru pro místní rozvoj a) podporovat v rámci Společného regionálního operačního programu České republiky na léta projekty zaměřené na revitalizaci lokalit obývaných skupinami ohrožených sociální exkluzí, b) podporovat průběžně v rámci Programu výstavby podporovaných bytů projekty zřetelně zaměřené na integraci romských komunit a předložit Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity do 31. prosince 2004 informaci o plnění, 5. místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a) předložit vládě do 31. července 2004 studii proveditelnosti agentury k předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách, b) ve spolupráci s předsedou Českého statistického úřadu a ministrem práce a sociálních věcí zpracovat a vládě předložit do 30. září 2004 návrh provedení dlouhodobého (7 let) komplexního terénního sociologického výzkumu mapujícího situaci romských komunit v České republice, v intencích materiálu Zpráva o návrhu postupu ke zjišťování statistického zastoupení příslušníků romských komunit ve školách, v evidenci úřadů práce a v jiných

8 Strana 196 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 institucích č.j.: 1329/03, projednaného na zasedání vlády dne 20. října 2003, c) předložit vládě do 28. února 2005 návrh revidované Koncepce romské integrace a Informaci o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých souvisejícími usneseními, d) zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2004 v součinnosti s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra a ministrem práce a sociálních věcí návrh novelizace zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, jež podrobněji upraví působnost krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úseku integrace příslušníků romských komunit do společnosti, včetně metodického řízení výkonu státní správy v této oblasti, e) zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2004 zprávu o stavu romských komunit v České republice, f) zajistit zveřejnění Koncepce a tohoto usnesení ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, 6. místopředsedovi vlády a ministru financí zajistit přesunutí částky tis. Kč na realizaci programu Podpora romských žáků středních škol pro rok 2005 z položky Podpora projektů integrace romské komunity kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu do kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, V. vyzývá hejtmany, primátora hlavního města Prahy, primátory statutárních měst, starosty obcí s rozšířenou působností a představitelé Svazu měst a obcí České republiky k aktivní účasti při naplňování Koncepce. Provedou: 1. místopředseda vlády a ministr vnitra, místopředseda vlády a ministr financí, místopředseda vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje a předseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, ministři zdravotnictví, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, předseda Českého statistického úřadu, zmocněnec vlády pro lidská práva Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy primátoři statutárních měst, starostové obcí s rozšířenou působností, Svaz měst a obcí České republiky 7. ministru práce a sociálních věcí realizovat na místní úrovni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti cílená opatření pro uchazeče o zaměstnání z odlišného sociokulturního prostředí, tj. zejména pro příslušníky romských komunit; Předseda vlády PhDr. Vladimír Špidla v. r.

9 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 197 KONCEPCE ROMSKÉ INTEGRACE 1. Základní východiska 1.1. Vláda přistupuje k řešení romských záležitostí ze tří pohledů z perspektivy lidských práv, z perspektivy národnostní a z širší perspektivy sociokulturní. Tyto přístupy nejsou v rozporu, nýbrž se vzájemně doplňují. Redukce romské problematiky na kterýkoli z nich by byla nežádoucím zkreslením. Vyváženému pojetí, které bere v úvahu všechna tři hlediska, odpovídá i struktura poradních orgánů vlády První z těchto perspektiv vyplývá z nutnosti zajistit, aby všichni občané České republiky, tedy i Romové, mohli v plné míře a bez jakékoli diskriminace užívat všech individuálních práv zaručených jim Ústavou, Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána. Z hlediska lidských práv se romskou problematikou zabývá Rada vlády ČR pro lidská práva 1) jako poradní orgán vlády, který sleduje vnitrostátní dodržování přijatých a ratifikovaných smluv o lidských právech, připravuje (v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky) zprávy o plnění závazků plynoucích z těchto smluv a navrhuje vládě či jednotlivým členům koncepční kroky směřující k posílení ochrany lidských práv. Z jednotlivých výborů Rady pro lidská práva se problémům lidských práv Romů věnuje zejména výbor pro odstranění všech forem rasové diskriminace, který připravuje antidiskriminační opatření na úrovni právní úpravy i aplikace. V menší míře se romských záležitostí týká i práce dalších výborů Rady pro lidská práva, například výboru pro práva sociální, hospodářská a kulturní. 1) Dále jen Rada pro lidská práva (zřízena usnesením vlády ze dne 9. prosince 1998 č. 809) 2) Rada byla zřízena v souladu s 6 odst. 3 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Druhá perspektiva, národnostní, se opírá o specifická práva příslušníků národnostních menšin, jak jsou definována v Hlavě III. Listiny základních práv a svobod, Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, a to včetně práv kolektivních. Tato specifická práva jsou konkrétně upravena zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen menšinový zákon, novelizován zákonem č. 320/2002 Sb.) Národnostní menšina je v 2 odst. 1 tohoto zákona vymezena znaky subjektivními ( projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem ) i objektivními ( společenství občanů České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi ). Rovněž jednotlivá práva garantovaná zákonem i výše uvedenou Rámcovou úmluvou úzce souvisejí s kulturou, jazykem a subjektivně pociťovanou kolektivní identitou (právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, právo na užívání tohoto jazyka v úředním styku a před soudy, na rozšiřování a přijímání informace v tomto jazyce, právo na uchování a rozvoj vlastní kultury, aj.). Česká republika uznává Romy jako národnostní menšinu, která má své zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny, 2) poradním orgánu vlády pro záležitosti národnostních menšin, a může tak vyvíjet úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury, jak uvádí ustanovení 2 odst. 1 uvedeného zákona. V tomto směru se na Romy vztahují stejná práva jako na kteroukoli jinou národnostní menšinu žijící v České republice Třetí perspektiva, sociokulturní, vychází z širšího pojetí romské komunity obsaženého v důvodové zprávě k usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. O tuto perspektivu se opírá činnost třetího z poradních orgánů vlády, Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity 3). Pojem romská komunita se s pojmem romská národnostní menšina překrývá jen částečně. Zatímco definičním znakem příslušníka romské národnostní menšiny je aktivní vůle být za příslušníka menšiny považován a společně s ostatními rozvíjet jazyk a kulturu, příslušníkem romské komunity je de facto každý, koho majorita jako příslušníka této sociálně a etnicky definované skupiny identifikuje. Mnozí z těchto příslušníků romských komunit se ve sčítáních lidu nehlásí k romské národnosti a neprojevují aktivní vůli rozvíjet vlastní jazyk a kulturu. Vědomí své odlišnosti čerpají spíše ze svého postavení ve společnosti, tj. z toho, že jsou majoritní společností odmítáni a marginalizováni. Vzhledem ke své tíživé sociální situaci se mnozí Romové otázkou své příslušnosti k národnostní menšině ani nezabývají; přitom však právě tato kategorie sociálně marginalizovaných Romů musí být adresátem státní politiky, jež bude řešit záležitosti spíše sociální (v oblasti zaměstnanosti, sociální péče a bydlení) než úzce národnostní (rozvoj kultury, jazyka, národnostního školství). V souladu s výše uvedenou definicí je i skutečnost, že se příslušníky romské komunity za určitých okolností stávají též osoby neromského původu, které se do romského prostředí začlenily a trvale v něm žijí. Přesnější než pojem romská komunita se přitom jeví použití termínu v množném čísle, romské komunity. Předmětem politiky vlády jsou totiž i jednotlivé komunity definované jak lokálně, tak rozdílným původem (např. komunita olašských Romů). Vláda ve svém přístupu zohledňuje různorodost a stratifikaci romských komunit a problémů, se kterými se jednotlivé skupiny potýkají. To se týká zejména romských žen Jak uvádí Analýza možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (dále jen Analýza sociálního vyloučení ) 4), je sice dlouhodobá a hluboká chudoba považována za základní a nejfrekventovanější příčinu sociálního vyloučení, avšak proces sociálního vylučování nelze na tento aspekt redukovat. Svou odezvu v tomto procesu může najít i symbolická exkluze, tj. přesvědčení většiny o tom, kdo do 3) Nový Statut Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity schválen usnesením vlády č. 100 ze dne 28. ledna 2004 (dříve Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity). 4) Usnesení vlády ČR ze dne 13. listopadu 2002 č.1113 k Analýze možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (str. 3).

10 Strana 198 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 společnosti nepatří, kdo by z ní měl být vyloučen. Podstatnou roli v procesu vylučování tak sehrávají rovněž předsudky vůči některým odlišným jedincům skupinám obyvatelstva, zejména skupinám, které se liší od většinové společnosti svou barvou pleti, původem či kulturou V České republice se v praxi sociální vyloučení překrývá s postavením značné části romských komunit, kdy pak etnický charakter chudoby vytváří kromě závažného sociálního problému rovněž i problém politický. Tento problém se každoročně v minulých letech projevoval při růstu žádostí příslušníků romských komunit o přiznání postavení uprchlíka ve Velké Británii a další státech, jak zřetelně prokázala Analýza důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci zčr 5) (dále jen Analýza romské emigrace ). Současně roste podle dostupných údajů též počet příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky, kteří migrují do ČR a usazují se většinou právě v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením. Tato skutečnost se projevila mj. při evakuacích příslušníků romských komunit v průběhu povodní v srpnu Roste i počet slovenských občanů žádajících o přiznání postavení uprchlíka v ČR 6) Přes základní rozdělení přístupu k romským záležitostem na lidskoprávní, národnostní a sociokulturní je pochopitelné, že v řadě oblastí se nejméně dvě z těchto perspektiv prolínají. Např. v otázkách školství či zaměstnanosti se řešení sociálních problémů spojuje s obecnou ochranou lidských práv, zejména s ochranou před diskriminací. Samo pojetí integrace příslušníků romských komunit jako politiky vlády pak spojuje dva imperativy, překonání sociálního vylučování a snahu o zachování romské kulturní identity. Integraci příslušníků romských komunit do české společnosti a zabránění jejich dalšímu sociálnímu vylučování považuje vláda za naléhavý úkol, který se musí odrazit ve vládní politice Ztráta romské identity, kultury a jazyka nesmí představovat podmínku začlenění Romů do české společnosti. Integrací je zde myšleno plnohodnotné začlenění Romů do společnosti, které jim umožní, aby si volili, která kulturní specifika a odlišnosti si přejí zachovat. Proto je základním postojem vlády při její politice vůči příslušníkům romských komunit respekt k romství, jeho tradicím a kultuře. 5) Informace o analýze důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z České republiky, projednána na zasedání vlády dne 13. listopadu 2002 (Čj. : 7810/02 KRP) 6) Dle statistického přehledu odboru azylové a migrační politiky MV ČR, v roce 2000 to bylo 723 žadatelů o azyl ze SR, v roce 2001 to bylo 388 žadatelů, v roce 2002 to bylo 843 žadatelů a v roce žadatelů, 1.9. Listina základních práv a svobod zakazuje všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování, ke ztrátě vlastní kultury a jazyka, a to včetně způsobů nepřímých. Integraci je proto nutno odlišit od asimilace, tedy odnárodnění a plného kulturního přizpůsobení Romů majoritní společnosti. Každý jednotlivec se sice může pro asimilaci rozhodnout, ale taková volba musí být svobodná; nikomu v ní nelze bránit, avšak nesmí k ní být ani nucen. I když také asimilační cesta může vést k plnohodnotnému občanství, je vláda přesvědčena, že by bylo kulturní ztrátou pro celou společnost, kdyby se asimilace stala pro všechny Romy řešením. Případná kolektivní asimilace Romů by vždy musela vyvolávat podezření, že je způsobena neochotou či neschopností majoritní společnosti přijmout Romy při zachování jejich kulturní identity Koncepce romské integrace je plně slučitelná s procesem emancipace, tj. nalézání a upevňování vlastní kulturní identity, který se mezi Romy již rozvíjí. Vychází z přesvědčení, že čím více se budou Romové cítit Romy, tím budou svobodnějšími a odpovědnějšími občany. Svými opatřeními bude vláda sledovat, aby emancipačnímu úsilí Romů nebyly ve společnosti kladeny překážky a aby bylo naopak podporováno (podobně jako úsilí jiných emancipujících se skupin). Emancipace jako taková je ovšem výsledkem svobodného rozhodnutí Romů samotných, nikoli výsledkem politiky vlády Vláda uznává také evropský rozměr romské emancipace. Respektuje i politický názor, že ti Romové, kteří se považují za příslušníky evropského (či světového) romského národa, mají právo být takto přijímáni. Sdílení tohoto politického názoru se ovšem nekryje s definicí romských komunit a patrně ani s tím, kteří Romové se hlásí k romské národnosti anebo projevují vůli být považováni za příslušníky romské národnostní menšiny Ve snaze dosáhnout bezproblémového soužití mezi majoritní společností a romskými komunitami přijímá vláda takovou koncepci, jež směřuje k nápravě křivd spojených se staletími diskriminace a škod způsobených před rokem 1989 politikou vynucované asimilace. Současně je vláda připravena čerpat ze všech pozitivních zkušeností, které byly v minulosti získány, a využít je při naplňování vládního programu. Hlavním cílem je dosažení bezkonfliktního soužití příslušníků romských komunit s ostatní společností. Jako dílčí cíle je vytýčeno šest priorit: a) odstranění vnějších překážek, které brání začlenění příslušníků romských komunit do společnosti, tedy především odstranění všech forem diskriminace jednotlivců i celých skupin vymezených rasou, barvou pleti, národností, jazykem, příslušností k národu či etnické skupině (viz kap. 3.) b) pomoc při odstraňování vnitřních překážek, které brání začlenění příslušníků romských komunit do společnosti, tedy především odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci (viz kap. 4.); c) zlepšení sociální úrovně příslušníků romských komunit, tedy především snížení jejich nezaměstnanosti, zlepšení bytové situace a následně zdravotní situace (viz kap. 4.), předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků (viz kap. 8.); d) zajištění rozvoje romské kultury a romského jazyka (viz kap. 5.); e) vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené rasou, barvou pleti, národností, jazykem či příslušností k národu není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce a zacházení s ním (viz kap. 6.); f) zajištění bezpečnosti příslušníků romských komunit (viz kap. 7.) V souvislosti se vstupem ČR do EU se vláda zavazuje využít všechny nové a dostupné prostředky napomáhající k sociálnímu začleňování příslušníků romských komunit.

11 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 199 V této souvislosti budou všechny její aktivity odpovídat Společnému memorandu o sociálním začleňování, podepsanému 18. prosince 2003 v Bruselu mezi ministrem práce a sociálních věcí ČR a komisařkou EU pro oblast zaměstnanosti a sociální záležitosti, a Národnímu akčnímu plánu pro sociální začleňování, za který odpovídá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda podpoří zavedení takových mechanismů, jež zaručí využití strukturálních fondů EU (obzvláště pak Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje) na podporu programů směřujících k sociálnímu začleňování příslušníků romských komunit, včetně jejich využití pro výzkumné a evaluační studie hodnotící současnou situaci romských komunit v ČR a dopad programů financovaných ze strukturálních fondů EU na příslušníky romských komunit Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti (dále jen Koncepce ), v níž jsou tyto priority obsaženy, přijala vláda svým usnesením č. 599 ze dne 14. června 2000, její první aktualizaci usnesením ze dne 23. ledna 2002 č. 87 a druhou aktualizaci usnesením ze dne 12. března 2003 č Třetí předkládaná aktualizace k 31. květnu 2004 odráží vývoj situace od doby schválení druhé aktualizace Koncepce, tj. především dopady dokončené reformy veřejné správy, zkušenosti s rozvojem jednotlivých programů, legislativní změny v oblasti antidiskriminačních opatření, závěry Společného memoranda o sociálním začleňování a mimo to odráží také očekávaný vývoj v oblasti sociálního začleňování po vstupu ČR do EU. Tato aktualizace také odráží priority mezinárodních dokumentů a závazků, které ČR v mezidobí přijala, a to zejména priority Dekády romské inkluze a Akčního plánu OBSE pro Roma a Sinti. Protože však objektivní okolnosti (reforma veřejné správy, vstup do EU) zásadně mění možnosti praktické implementace Koncepce, byla v roce 2003 zahájena práce na její důkladné revizi, jež bude předložena v roce ) Pojem integrace příslušníků romských komunit se od roku 2002 stává součástí právního řádu České republiky. Tato změna se odehrála v souvislosti s reformou veřejné správy a dotýká se činnosti samospráv, tj. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Jde o novelizaci menšinového zákona (č. 273/2001 Sb.) zákonem č. 320/2002 Sb., v následujícím znění: 7 Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. 8 Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. 2. Institucionální zajištění romské integrace 2.1. Na integraci příslušníků romských komunit se významně podílejí dva výše uvedené poradní orgány vlády Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Rada vlády ČR 7) Tato potřeba byla plně vyjádřena na zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity 25. června pro národnostní menšiny. Na jednotlivých ministerstvech dále působí speciální odborné orgány, zejména pracovní komise ministra práce a sociálních věcí. Součástí institucionálního zajištění na lokální úrovni jsou romští poradci a asistenti, jakož i koordinátoři romských poradců na krajských úřadech. V širším slova smyslu patří k institucionálnímu zajištění i další romští profesionálové zaměstnávaní státem či samosprávou, tj. vychovatelé asistenti učitele. Analýza sociálního vyloučení prokázala nedostatečnost dosavadního institucionálního zajištění; za hlavní nedostatek označila faktickou absenci nástrojů k ovlivňování přístupu samospráv k romským komunitám. Nutnost institucionálního posílení romské integrace potvrzuje také Společné memorandum o sociálním začleňování 8) Rada vlády pro záležitosti romské komunity Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity (do 19. prosince 2001 Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity dále jen Meziresortní komise ), jakožto poradní, iniciativní a koordinační orgán vlády pro otázky spojené s postavením Romů v české společnosti, byla zřízena usnesením vlády ze dne 17. září 1997 č. 581 o zřízení Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Předsedou Rady je člen vlády. Členy Rady jsou: zmocněnec vlády ČR pro lidská práva, náměstci dvanácti ministrů a čtrnáct představitelů romských komunit. Kancelář Rady je zřízena při Úřadu vlády ČR a skládá se z tajemníka Rady a pěti pracovníků V letech se Rada věnovala mezi jinými tvorbě a administraci dotačních programů položky Podpora projektů romské integrace kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Z těchto programů se vyvinuly dva specifické programy: program terénní sociální práce a program podpory romských žáků středních škol. Oba tyto programy byly do roku 2002 administrovány přímo kanceláří Rady; od roku 2003 program podpory romských žáků středních škol administruje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Od roku 2003 se Rada stále častěji zabývá negativním přístupem samospráv k integraci romských komunit a využívá všech dostupných (bohužel však nedostatečných) prostředků k tomu, aby motivovala samosprávy k pozitivnímu přístupu k integraci romských komunit. Rada se také stále častěji potýká s nedostatkem relevantních a validních informací o situaci romských komunit Protože se dosud neprosadilo pověření či vytvoření nového nástroje pro aktivní ovlivňování samospráv, původně navrhované jako součást Analýzy sociálního vyloučení, zůstává Rada pro nejbližší období hlavní formou institucionálního zajištění záležitostí romských komunit a jejich integraci. Jako poradní orgán vlády však není a patrně ani nemůže být optimálně vybavena (působností, prostředky ani personálně) k tomu, aby byla partnerem samosprávám, jež mají být nabídkou služeb a zdrojů pozitivně motivovány k realizaci integračních řešení. Jako vhodnější řešení se proto jeví přenesení realizace integračních programů na agenturu působící v oblas- 8) V Memorandu se uvádí, že pro urychlení integrace Romů do společnosti je třeba založit agenturu, jejímž cílem bude realizace programů směřujících k integraci příslušníků romských komunit a dále předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků s využitím strukturálních fondů EU.

12 Strana 200 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 tech náležících do působnosti různých resortů, celorepublikově, ale na lokální úrovni Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro národnostní menšiny, jež navazuje na předchozí Radu pro národnosti, byla zřízena v souladu s 6 odst. 3 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (menšinový zákon). Statut Rady vlády pro národnostní menšiny, schválený usnesením vlády ze dne 10. října 2001 č. 1034, o zřízení Rady vlády pro národnostní menšiny, mj. stanoví, že členy této Rady jsou vedle zástupců orgánů veřejné správy zástupci jedenácti národnostních menšin. Podobně jako slovenská a polská menšina mají i Romové v Radě vlády pro národnostní menšiny tři zástupce Jedním z klíčových výsledků činnosti Rady vlády pro národnostní menšiny je vznik Nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity. Zmocnění k vydání tohoto nařízení vyplývá z menšinového zákona. Nařízení systémově zajišťuje dotační politiku státu se zaměřením na vytváření podmínek pro naplňování práv národnostních menšin. Týká se podpory uchování, rozvoje a prezentace kultur národnostních menšin, rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin (mj. vydávání národnostního tisku), vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy a zvláště podpory integrace romských komunit. Konkrétně ve vztahu k Romům jde nejen o zajištění standardních dotačních programů, jaké využívají všechny národnostní menšiny, ale i o podporu programu vyrovnávání podmínek romských komunit v oblasti vzdělávací a sociální s důrazem na zamezení společenského vylučování romských komunit a zajištění spoluúčasti Romů při zavádění integračních programů, vytváření důvěry, porozumění a tolerance ve společnosti, poznání historie a tradic romské kultury a zlepšení komunikace mezi majoritní společností a romskými komunitami Odborné orgány jednotlivých ministerstev Komise ministra práce a sociálních věcí k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na příslušníky romské komunity (dále jen Komise ministra práce a sociálních věcí ) vznikla příkazem ministra práce a sociálních věcí č. 4/1998. Komise zabezpečuje jako poradní orgán ministra především plnění úkolů plynoucích z usnesení vlády ze dne 23. června 1999 č. 640 o opatřeních na podporu osob obtížně umístitelných na trhu práce (se zřetelem na příslušníky romské komunity), Národního plánu zaměstnanosti, a dalších usnesení vlády k této problematice Potřeby kulturních aktivit národnostních menšin realizuje v působnosti Ministerstva kultury Poradní sbor I. náměstka ministra pro otázky národnostní kultury. Členy poradního sboru jsou zástupci národnostních menšin, včetně zástupce romské menšiny. Pro oblast integrace romské komunity byl následně zřízen z pokynu Rady vlády pro záležitosti romské komunity samostatný Poradní sbor I. náměstka ministra pro integraci romské komunity. Členy poradního sboru jsou romští zástupci z Rady vlády pro záležitosti romské komunity a nezávislí odborníci romisté. Oba poradní sbory plní mj. funkci výběrové dotační komise pro vyhodnocování projektů přihlášených do výběrových dotačních řízení v příslušných programech V oblasti vzdělávání dětí a mládeže příslušníků národnostních menšin působí Poradní skupina pro otázky národnostního školství, která je poradním orgánem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavním cílem poradní skupiny je zajišťovat koordinaci postupů v oblasti vzdělávání národnostních menšin na základních a středních školách O zajištění bezpečnosti příslušníků romských komunit usiluje Pracovní skupina Rady vlády pro záležitosti romské komunity pro oblast vnitra a Policie ČR, která působí při Ministerstvu vnitra. Pracovní skupinu v současné době tvoří 25 stálých členů: 14 romských koordinátorů krajských úřadů, 8 pracovníků Ministerstva vnitra a Policie ČR a 3 zástupci Rady vlády Romští poradci a asistenti, krajští koordinátoři Romští poradci a asistenti byli ustaveni na okresních úřadech podle usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686, ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. K 1. lednu 1999 bylo romskými poradci obsazeno všech 73 okresů České republiky, přičemž asi polovinu těchto poradců tvořili příslušníci romské komunity. Romští poradci vykonávali svou funkci dílem v kanceláři přednosty, dílem na sociálních odborech okresních úřadů, i když původním záměrem bylo, aby působili výlučně v kancelářích přednostů Ukončením činnosti okresních úřadů k 31. prosinci 2002 byla většina jejich romských poradců a asistentů delimitována na obce s rozšířenou působnosti. V současné době v naprosté většině případů byla agenda romského poradce na pověřené obci spojena s jinými, často nesouvisejícími agendami, anebo byl naplňováním romské integrace pověřen dosavadní pracovník obce s několika jinými agendami. Řada romských poradců byla propuštěna, někteří delimitaci odmítli a další odešli po krátké době výkonu kumulované funkce. Podle dostupných informací se zdá, že mnohé pověřené obce tuto agendu svěřily vybraným pracovníkům jen formálně, nebo dokonce ani neurčily pracovníka, který ji bude mít na starosti. Lze konstatovat, že souvislá síť romských poradců pokrývající celé území státu byla do značné míry rozdrobena. Tím, že zřízení funkce romského poradce a asistenta není uloženo zákonem, nelze ani obce přimět k tomu, aby takové pracovníky zaměstnaly. Vláda by tudíž měla usilovat o to, aby tuto problematiku řešil zákon o obcích Zákonem 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) byla zřízena funkce krajského romského koordinátora. Proces jmenování krajských koordinátorů romských poradců byl dovršen; ve všech krajích byli koordinátoři v průběhu let jmenováni. I když funkce romského krajského koordinátora za krátkou dobu své existence získala poměrně značný význam, zůstává problémem jak kumulace agendy, tak i nejednotné zařazení krajských koordinátorů v rámci kraj-

13 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 201 ských úřadů a neexistence metodického vedení koordinátorů ústředním orgánem státu (jde hlavně o celoživotní vzdělávání a standardizaci výkonu profese po reformě veřejné správy). Není jednoznačně určeno, který orgán státní správy odpovídá za metodické vedení krajských koordinátorů. V zájmu stabilizace funkce krajských koordinátorů bude nutno dále tuto funkci posilovat v jednáních se samotnými hejtmany a řediteli krajských úřadů Výbory pro národnostní menšiny Výbory pro národnostní menšiny byly dosud ustaveny na úrovni obcí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na úrovni krajů zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a hlavního města Prahy zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 3. Antidiskriminační opatření 3.1. Vláda považuje úsilí o odstranění rasové diskriminace ve všech oblastech života za nezbytnou součást snahy o vybudování právního řádu demokratické společnosti, založené na důsledném dodržování lidských práv. Toto úsilí se pochopitelně netýká jen diskriminace Romů, ale vůbec diskriminace příslušníků národnostních menšin, migrantů, azylantů a dalších cizích státních příslušníků pod jurisdikcí České republiky. Pojem rasový přitom v souladu s Úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace označuje jakoukoli diskriminaci na základě barvy pleti, etnického původu či národnosti. Diskriminace vůči Romům je tedy nepochybně rasovou diskriminací, což je potvrzeno i rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky Romové jsou jen jednou ze skupin, jež může být vystavena rasové diskriminaci, a samy rasové důvody jsou jen jedním z důvodů možné diskriminace (vedle diskriminace z důvodu pohlaví, zdravotního postižení, vyznání, věku či sexuální orientace). Vláda nicméně považuje za nesporné, že právě Romové jsou velmi častým terčem diskriminačního jednání. Stále přetrvává diskriminace Romů v přístupu k zaměstnání, k bydlení, ve službách i v dalších oblastech života. Je přitom zřejmé, že jen malá část této diskriminace je účinně postihována. Vláda si uvědomuje, že tento stav je předmětem kritiky jak ze strany příslušníků romských komunit, tak ze strany jednotlivých monitorovacích a kontrolních orgánů mezinárodních smluv o lidských právech, tj. především Výboru pro odstranění rasové diskriminace (dále jen CERD ) a Výboru pro lidská práva 9). Za významnou považuje vláda i kritiku ze strany Evropské komise proti rasismu a intoleranci (dále jen ECRI ) a Poradního výboru pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, které patří mezi orgány Rady Evropy 10). 9) Jde o mechanismy Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 10) viz usnesení vlády ze dne 28. ledna 2004 č. 90 k závěrečným doporučením Výboru pro odstranění rasové diskriminace kontrolního orgánu Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (); český překlad závěrečných doporučení je obsažen v příloze č. 2 k usnesení a znění dokumentu CERD/C/63/CO/4 ze dne 22. srpna 2003 v anglickém jazyce je dostupné na internetových stránkách úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva 3.3. K účinné ochraně před diskriminací nestačí rovnost plynoucí z Ústavy České republiky, zákaz diskriminace obsažený v Listině základních práv a svobod, ani skutečnost, že Česká republika přijala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace jako úmluvu o lidských právech ve smyslu článku 10 Ústavy České republiky, tj. jako úmluvu bezprostředně vykonatelnou, která má přednost před zákonem. Praxe ukazuje, že reálná ochrana před diskriminací je velmi malá. V současné době jsou ustanovení na ochranu před diskriminací roztroušeny jen v některých zákonech, zejména z oblasti pracovního práva. Během roku 2004 by měl být přijat nový zákon zákon o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o rovném zacházení (antidiskriminační zákon), který ochranu před diskriminací upraví jednotně a komplexně. Věcný záměr tohoto zákona schválila vláda usnesením č. 931 ze dne 22. září Antidiskriminační zákon upraví právo na rovné zacházení a ochranu před diskriminací mj. i z důvodu rasy, jazyka, národnosti nebo etnického původu. Povinnost zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminaci se bude vztahovat na oblasti v rozsahu čl. 3 směrnice č. 2000/43/ES; zákon tak upraví právo na rovné zacházení ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ve věcech pracovních a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, členství a činnosti v profesních komorách včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, sociálního zabezpečení a sociálních výhod, zdravotní péče, vzdělání a přístupu ke zboží a službám, které jsou k dispozici veřejnosti včetně bydlení, a jejich poskytování. Zákon dále stanoví výjimky, za kterých je rozdílné zacházení zákonné, a právní rámec pro uplatňování pozitivních opatření. Zákon také stanoví nároky, jichž se mohou oběti diskriminace domáhat K posílení možnosti ochrany Romů i jiných skupin před rasovou diskriminací přispěje také vytvoření institucionálního zajištění ochrany před diskriminací. Problematika rovného zacházení bude svěřena buď nově vytvořenému orgánu Centru pro rovné zacházení, které bude orgánem specializovaným na problematiku rovného zacházení a diskriminace nebo již existujícímu veřejnému ochránci práv, který se bude rovným zacházením zabývat vedle svých stávajících agend. Centrum nebo veřejný ochránce práv tak budou působit jako poradensko informační a osvětový orgán v této oblasti, zároveň budou také zprostředkovávat právní pomoc obětem diskriminace, až již poskytnutím právního poradenství nebo poskytnutím informací o možnostech právní pomoci. 4. Vyrovnávací postupy 4.1. Kromě trvalého úsilí o odstranění rasové diskriminace, tj. o zajištění rovného zacházení, je nutno rozvíjet i vyrovnávací postupy 11) zaměřené na osoby, které jsou ve znevýhodně- 11) Pojem vyrovnávací postupy je širší než např. pojem pozitivní akce či afirmativní akce, jak je známe např. z USA. Tento pojem zahrnuje jak užší cílená podpůrná opatření, jako je např. program podpory pro romské žáky středních škol, kde při účasti v daném programu je příslušnost k romské komunitě klíčovým znakem, tak širší vzdělávací a sociální programy jako je např. Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, které podporují sociální začlenění, nebo mají za cíl prevenci sociálního vyloučení (oblast bydlení).

14 Strana 202 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 né situaci z různých sociálních a historicky podmíněných důvodů, přičemž toto vymezení není omezeno jen na příslušnost k romské komunitě. Ani důsledná ochrana proti diskriminaci, jejíž dosažení je samo o sobě dlouhodobým procesem, totiž nestačí k odstranění dlouhodobého, po generace utvářeného znevýhodnění. Zastavit společenský propad romských komunit lze pouze vyrovnávacími postupy, jež budou sledovat jako hlavní cíl integraci romských komunit a získání ekonomické soběstačnosti jejich členů. V tomto smyslu musí být specifický přístup kombinován s úsilím o přizpůsobení obecných opatření a zdrojů s ohledem na specifické podmínky a potřeby Romů. Z cíle vyrovnávacích postupů vyplývají i vhodné prostředky, jimiž jsou především aktivity vedoucí ke zvýšení vzdělanostní úrovně a profesní kvalifikace Při vyrovnávacích postupech nejde vláda cestou kvót, které by určovaly počty Romů v určitých zaměstnáních nebo mezi přijatými uchazeči o studium, ale cestou cílené asistence, která umožní těmto osobám překonat znevýhodnění a vyrovnat se s požadavky na ně kladenými. Vláda přistupuje k vyrovnávacím postupům s perspektivou dosáhnout cílů s nimi spojovaných do roku Vyrovnávací postupy směřující k překonání historicky vzniklého znevýhodnění některých skupin jsou výslovně povoleny jak Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace, tak i Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin, tak i směrnicí Evropské unie 2000/43/ES, která je přímo doporučuje. Z dikce těchto předpisů vyplývá, že taková opatření nelze považovat za diskriminaci, a to ani za tzv. diskriminaci pozitivní. Vláda proto označuje takováto opatření důsledně jako vyrovnávací postupy, ne jako pozitivní diskriminaci Pro praktické využití vyrovnávacích postupů a implementaci jakýchkoliv programů směřujících k integraci romských komunit je nezbytné mít k dispozici relevantní dlouhodobé informace a data o počtu příslušníků romských komunit a jejich situaci. V materiálu předloženém vládě dne 20. října ) bylo navrženo řešení využití již dostupných dat a informací z interních resortních statistik a sčítání lidu v kombinaci s dlouhodobými sociologickými výzkumy. Zjišťování takových informací je často odmítáno nesprávnými odkazy na čl. 3 odst. 2 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež směšují rovinu individuální (svoboda rozhodování o národnosti, ochrana osobních údajů) s rovinou hromadných, neindividualizovaných dat zjišťovaných pro statistické účely 13). Vyřešení tohoto problému, který je spíš metodologický než právní, odstraní jeden z faktorů, jež dosud limitují uplatnění vyrovnávacích postupů v celé řadě oblastí Vyrovnávací postupy ve vzdělávání V oblasti vzdělávání Romů je cílem vyrovnávacích 12) Zpráva o návrhu postupu ke zjišťování statistického zastoupení příslušníků romských komunit ve školách, v evidenci úřadů práce a jiných institucích. Předloženo ČSU 13) Ačkoli je s použitím těchto nesprávných argumentů často paušálně odmítána jakákoli statistická evidence počtu či zastoupení Romů v určitých sektorech populace, jež by nebyla porušením Listiny, jsou paradoxně v jiných oblastech státní správy (např. zdravotnické registry) nadále vedeny či navrhovány individualizované seznamy s uvedením romské etnicity u konkrétních jedinců bez jejich souhlasu, což samozřejmě porušením Listiny je. postupů zásadní změna dosavadní situace, kdy značný počet romských dětí dosahuje jen nejnižšího možného stupně vzdělání. Komplexní přistup k romským dětem před jejich vstupem do školy by měl být zajištěn realizací Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. K překonání sociokulturního handicapu potřebují tyto děti přípravný program a cílenou asistenci. Osvědčenou formou přípravného programu jsou přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (dále jen přípravné třídy ) či zajištění alespoň dvouleté docházky dítěte do mateřské školy. Formou cílené asistence je využívání vychovatelů asistentů učitele 14) (dříve označovaných jako romští pedagogičtí asistenti ), kteří pochází v převážné většině z romských komunit. Vychovatel asistent učitele v souladu s pokyny pedagoga pomáhá žákům s aklimatizací a usnadňuje komunikaci pedagoga s žáky, jejich rodiči a případně celou romskou komunitou. V oblasti sekundárního a terciárního vzdělávání jsou to pak nástroje typu stipendií, jež pomohou překonat sociální znevýhodnění studentů Zásadní změny jsou žádoucí zejména v předškolní výchově, neboť mateřskou školu dosud navštěvuje nedostatečný počet romských dětí. V důsledku toho pak mnohé nastupují školní docházku nepřipraveny, což má negativní vliv na jejich další úspěšnost. V návrhu zákona o počátečním vzdělávání (školského zákona) je proto obsaženo i zavedení bezplatné docházky do mateřských škol v posledním roce před nástupem do školy. Součástí předškolního vzdělávání jsou ovšem též zmíněné přípravné třídy, u nichž je prokázáno, že výrazně zvyšují úspěšnost romských dětí v dalším vzdělávacím procesu Přípravné třídy i vychovatelé asistenti učitele by měli působit všude tam, kde špatné výsledky romských dětí na potřebu této přípravy a asistence ukazují. Ačkoli počet přípravných tříd i vychovatelů průběžně roste 15), je objektivní potřeba zjevně daleko větší. Dosud na mnoha místech či dokonce v celých regionech nebyly zřízeny přípravné třídy ani vytvořeny funkce vychovatelů z důvodu neinformovanosti či nezájmu vedení či zřizovatelů škol. Funkce vychovatele asistenta učitele by měla být zřizována nejen v nultých či prvních ročnících, ale i ve vyšších třídách základních škol. Jako vhodné se jeví i její rozšíření do dalších stupňů škol, zejména do odborných učilišť, ale též do institucí ústavní a ochranné výchovy. Postupně se zvyšuje počet vychovatelů asistentů učitele, kteří dosáhli středoškolského a vyššího vzdělání, nebo mají o dosažení vyššího vzdělání zájem. Tento žádoucí zájem je třeba podpořit vytvořením vstřícných programů, které umožní těmto mladým lidem vyšší pedagogické vzdělání dosáhnout i při zaměstnání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v naprosté většině již není zřizovatelem škol a nemůže tedy 14) První romské pedagogické asistenty zavedly nevládní organizace Nová škola a Společenství Romů na Moravě. Od 1. září 1997 do 30. června 2000 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavádění vychovatelů asistentů učitele, jakož i vytváření přípravných tříd, experimentálně ověřovalo. Po vyhodnocení experimentu jako úspěšného jsou tyto třídy a funkce zřizovány na základě Metodického pokynu MŠMT č.j / ) K 31. prosinci 2001 jich je asi 230, o rok později již přes 250. V roce 2003 pracovalo ve školských zařízeních především v přípravných a prvních třídách základních a zvláštních škol celkem 227 vychovatelů asistentů učitele.

15 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana 203 jako v minulosti uplatňovat přímé metody jejich řízení. Není však přípustné, aby stát ponechal zavádění vyrovnávacích postupů ve vzdělávání pouze na zřizovatelích, neboť mu zůstává odpovědnost za plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o lidských právech 16). Ministerstvo může využít řadu nepřímých motivačních nástrojů. Významnou roli v dalším rozšiřování počtu škol, které využijí možnosti ustanovení funkce vychovatele asistenta učitele a zřízení přípravného ročníku, hraje zprostředkování motivujících informací. Ministerstvo může též napomoci šíření praktických zkušeností s využitím těchto postupů prostřednictvím vzdělávací nabídky pedagogických fakult univerzit, pedagogických center a Institutu pedagogicko psychologického poradenství. Vláda proto usnesením ze dne 7. listopadu 2001 č uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy průběžně zintenzivňovat podporu a propagaci zřizování přípravných tříd a funkce vychovatel asistent učitele s cílem rozšířit tyto formy vyrovnávacích postupů systematicky tam, kde se u romských žáků projevují vzdělávací problémy a přípravné třídy a funkce vychovatel asistent učitele dosud zřízeny nebyly. Systémově se však jeví potřebné zajistit, aby v prováděcích předpisech ke školským zákonům byla promítnuta finanční a organizační opatření podporující inkluzi žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu Potřeba vyrovnávacích postupů v oblasti vzdělávání je ovšem vyvolána nejen sociokulturním handicapem romských dětí (nedostatky ve strukturaci pojmů, ve vyučovacím jazyce a v pojetí kázně jako důsledek odlišné rodinné výchovy), ale i selektivností vzdělávacího systému, který není připraven na projevy sociální diferenciace a kulturní odlišnosti. Vyrovnávání příležitostí podpoří i změna současné základní školy a posílení její schopnosti udržet v hlavní proudu vzdělávání i děti ze sociálně a kulturně handicapujícího prostředí. Cestou k tomuto cíli je diferencovaný a individuální přístup k dětem v základní škole a zejména zohlednění tohoto úkolu školy jak v pregraduální přípravě učitelů, tak v jejich dalším vzdělávání Součástí speciální přípravy učitelů by kromě obecné multikulturní výchovy (viz 6) mělo být i povinné minimum znalostí o romské komunitě, romském jazyce a kultuře a o zvláštnostech komunikace s romskými rodiči. To se týká jak začínajících učitelů, kteří by velkou část těchto informací měli získat již při studiu na pedagogických fakultách, tak učitelů, kteří učí po delší dobu, ale kteří se s romskými dětmi setkávali dosud jen ojediněle. Pokud možno ještě před nástupem dítěte do školy by měli být romským poradcem nebo vychovatelem asistentem učitele seznámeni se situací rodiny, z níž dítě pochází Romským dětem, ale i dospělým Romům je třeba umožnit kultivaci romského jazyka v bezplatných jazykových kurzech. V těchto kurzech budou děti i další zájemci seznamováni s romskou tradiční kulturou, literaturou i historií K vyrovnávacím postupům v romském vzdělávání nepatří vytváření odděleného romského školství, jakým je 16) Neuspokojivý stav romského vzdělání se týká mj. závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte, Mezinárodního paktu o právech sociálních, hospodářských a kulturních, jakož i Mezinárod ní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, a bývá pravidelně předmětem kritiky příslušných výborů. národnostní školství polské; Romové ve své většině rovněž zřizování takového národnostního školství nepožadují. Je však nutno vzít v úvahu již existující školy s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí (nepřesně označované jako tzv. komunitní školy), do nichž spádově, ale i z důvodu přístupu majoritní společnosti chodí převážně romské děti 17). Cílem státní politiky není uměle zvyšovat počet takových škol, což by mohlo být považováno za podporu segregačních tendencí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však musí usilovat alespoň o to, aby za situace, kdy už vzdělávací segregace fakticky nastala, mohly tyto školy poskytnout romským dětem plnohodnotné vzdělání a přispět k jejich integraci do společnosti. Proto vláda uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy 18) úkol vedoucí ke zpracování projektu škol s celodenním programem, na jehož nevýukové části je účast žáků dobrovolná Pokud jde o transformaci zvláštních škol na školy základní, navrhuje se změna současného financování škol školskými normativy a finanční zvýhodnění těch škol, které budou mít ve třídách určité procento sociálně znevýhodněných žáků. Dalším navrhovaným opatřením je umístění třídy s vyučovacím programem základní školy přímo ve zvláštních školách a postupné přeřazování připravenějších dětí do tohoto programu. Tento postup umožní využít schopností speciálních pedagogů zvláštních škol (především individuální přístup k žákům), přičemž děti z jedné rodiny zůstanou v jedné škole, i když jedno bude vyučováno nadále v programu zvláštní školy, druhé již v programu základní školy. Je rovněž možné, aby dítě absolvovalo část předmětů podle programu základní školy (popř. národní nebo obecné školy) a část podle programu zvláštní školy. Pokud mají školy jednoho zřizovatele, je možno sloučit školu základní se školou zvláštní a transformaci provést uvnitř takto nově vzniklé školy. Pokud je nemají, je žádoucí usilovat o jejich sjednocení příslušným předpisem Pro romské žáky, kteří dnes navštěvují zvláštní školy, lze připravit na základě doporučení pedagogicko psychologických poraden individuální programy, včetně doučování. Dále je pro ně nutno v rostoucí míře zřizovat vyrovnávací třídy, jejichž cílem je, aby tito žáci mohli pokračovat ve vzdělávání v některém programu základní, obecné nebo národní školy Součástí překonávání vzdělanostního handicapu je i vzdělávání dospělých, kteří v důsledku sociokulturního znevýhodnění v minulosti absolvovali pouze zvláštní školu a cesta k dalšímu vzdělání se jim tím uzavřela. Pro tyto dospělé již byly vytvořeny kurzy k doplnění základního vzdělání, které však potřebují nejen aktivnější propagaci; žádoucí je také větší orientace těchto kurzů na dovednosti prakticky uplatnitelné na trhu práce Další prioritou je i potřeba umožnit sociálně znevýhodněným studentům, včetně romských, v rostoucím počtu dosažení středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Program podpory romských žáků středních škol má jednoznačně vyrovnávací (afirmativní) charakter. Jeho cílem je prostřednictvím finanční podpory (úhrada školného na soukro- 17) Takové školy jsou např. v Chánově (Most), v Předlicích (Ústí nad Labem), v Ostravě Přívoze, v Praze 3 a v dalších místech. 18) Bod II. 1 b) usnesení vlády ze dne 7. listopadu 2001 č

16 Strana 204 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 mých školách, cestovného, stravného, školních pomůcek) umožnit romským žákům středních škol pokračovat či zahájit studium, kterého by se jinak ze sociálních důvodů museli vzdát. 19) Je však nezbytné, aby tento program podpory romských žáků středních škol byl replikován také v rámci vysokoškolského vzdělávání. Finanční zajištění těchto programů bude zajištěno v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušný rok a nepřekročí schválené střednědobé výdajové rámce Vyrovnávací postupy v zaměstnávání Dostupné informace o zaměstnanosti příslušníků romských komunit jsou velice kusé; lze však odhadovat, že jde o nadpoloviční (někde až 70 90procentní) nezaměstnanost. Současná dynamika pracovního trhu zapříčiňuje jejich velice obtížnou integraci do normálních zaměstnání. Tuto situaci způsobuje kumulace nedostatků na úrovni vzdělávání, v odborné kvalifikaci a v motivaci pracovat jako zaměstnanci za peníze nepřevyšující obligatorní sociální dávky. Navíc je přístup k pracovním příležitostem výrazně ovlivňován diskriminací na základě etnické příslušnosti z důvodu hluboko zakořeněných předsudků v české společnosti. Kombinace těchto faktorů dramaticky zhoršuje podmínky pro zaměstnávání Romů Vysoký stupeň nezaměstnanosti romské populace je však také způsoben chybějící motivací, kdy práce za mzdu, která příliš nepřevyšuje poskytované obligatorní sociální dávky, není nikterak lákavá. Pokud nedojde ke změně poměru výše minimální mzdy a příjmů poskytovaných ze sociálního systému, jsou všechna ostatní opatření v konečné účinnosti sporná a jejich efektivita omezená Lze konstatovat, že Romové jsou oproti jiným skupinám populace jen málo zasaženi obecnou vládní politikou zaměstnanosti. Velké procento Romů čelí výrazným obtížím v získávání přístupu na pracovní trh, což je reálným důvodem pro zavedení cílených a specializovaných opatření adresovaných romským komunitám Úspěšné začlenění na trh práce vyžaduje schopnost přizpůsobit se stávající nabídce práce na lokální úrovni, a to především přes nabídku lepšího a flexibilnějšího odborného vzdělání. To by se nemělo zaměřit pouze na výcvikové kurzy, ale mělo by být spíše pružnější, se zaměřením na nejrůznější druhy vzdělávacích modelů přizpůsobených potřebám rozdílných skupin a osobních situací. Školení se nesmí omezit na učení se profesi, ale musí být založeno na komplexním plánu (přijímání nových zaměstnanců, předběžná příprava, výcvik, doprovodný program, zařazení na pracovní trh). Tyto iniciativy by měly být rovněž dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobily situaci každého jednotlivce a obzvláště těch, kteří mají největší problémy (přizpůsobení rychlosti kurzů jejich úrovni, pedagogická metodika). Existuje i potřeba specifických vzdělávacích programů pro romské ženy, které jsou často vystaveny dvojí diskriminaci. Veškeré vzdělávací programy by měly primárně vznikat na lokální úrovni při zohlednění poptávky na trhu práce a ve spolupráci všech relevantních institucí; pro jejich vznik je však nutná podpora ze strany státu Dalším opatřením napomáhajícím začleňovat osoby obtížně umistitelné na trhu práce je partnerství mezi všemi relevantními institucemi na lokální úrovni a zejména partnerství veřejných a soukromých subjektů při využití terénních sociálních pracovníků. S ohledem na zaměstnaneckou politiku a opatření směřující k romské komunitě takové partnerství umožní, aby do společných projektů na vytvoření pracovních míst bylo zahrnuto více subjektů; napomůže sdílení informací a výměně know how a poskytne též významnou příležitost k posílení role nevládních organizací, jež budou zahrnuty do systému jako klíčové subjekty pracující v sociální oblasti. Aby byl zaručen příznivý vliv na posílení zaměstnanosti a místních plánů rozvoje, je důležité, aby se do systému partnerství aktivně začlenili sami Romové Dalším využitelným vyrovnávacím postupem je zvýhodňování subjektů zaměstnávajících osoby obtížně umistitelné na trhu práce. Nepodařilo se však dosud dosáhnout meziresortní shody o náležitosti takového zvýhodňování, natož pak o jeho formě. V úvahu přichází několik možností: daňové zvýhodnění, tedy možnost odepsat z daňového základu fixní částku za zaměstnání každé takové osoby, přímé zvýhodnění poskytnutím fixní částky na každého zaměstnaného z výše vymezené skupiny koncem každého kalendářního roku, zvýhodnění firem při zadávání veřejných zakázek, zaměstnají li stanovené procento osob obtížně umistitelných na trhu práce, obdobně firmám, jež zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností Členství v EU může poskytnout významnou příležitost ke zlepšení situace romské komunity s ohledem na přístup na trh práce. Na nová opatření týkající se zaměstnanosti by mělo být pohlíženo ze širšího pohledu hlavních směrů daných EU prostřednictvím Evropské strategie zaměstnanosti nebo směrnic strukturálních fondů. V tomto smyslu by se vláda měla zaměřit na zavedení mechanismů, které by umožnily, že Evropský sociální fond bude přednostně využit na podporu zaměstnanosti nejvíce znevýhodněných skupin, včetně Romů. Integrovaný přístup, jenž je zvolen v příloze k Operačnímu programu rozvoje lidských zdrojů 20) musí být kombinován s vyrovnávacími postupy, které v tomto případě mají směřovat k vytvoření cílených programů zaměřených na zaměstnatelnost příslušníků romských komunit. Ze zahraničních zkušenosti je patrné, že pokud se neuplatní výše zmíněný přístup, (programy cílené na romské komunity), nemusí k požadovanému a očekávanému pozitivnímu dopadu ESF na příslušníky romských komunit dojít Rasová diskriminace na pracovním trhu není jen překážkou, ale je i vážnou bariérou k integraci Romů do něj. Acquis communautaire EU obsahuje antidiskriminační opatření, která budou brzy zavedena v ČR prostřednictvím antidiskriminačního zákona (viz část 3.3. a 3.4.). Nové právní instrumenty musí být co nejúčinněji aplikovány v praxi. 20) 19) Celkem bylo v roce 2000 podpořeno asi 900 žádostí, v roce 2001 již 1531, v roce 2002 bylo uspokojeno přibližně 2500 žádostí a v roce 2003 bylo uspokojeno žádostí na jednotlivá pololetní.

17 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana Pokud jde o přístup romské populace na pracovní trh, projevuje se zde nedostatek informací (hlavní činnosti a obory, pracovní profily, zkušenosti z výcviku, atd.). Aby se zlepšila příprava zaměstnanecké politiky a opatření týkajících se romské komunity, je nezbytné prohloubit analýzy skutečných potřeb romské populace v souvislostí s jejich prací. Chybí také specifické informace o formách a důsledcích diskriminace a sociálního vyloučení romských žen na trhu práce Vyrovnávací postupy v sociální a zdravotní péči Prosazovaná změna sociální politiky spočívá v přechodu od poskytování sociálních dávek k sociální pomoci s důrazem na práci s klienty přímo v romské komunitě. Vytvoření a realizaci programu Terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách za účasti vyškolených romských terénních pracovníků, kteří působí v nejohroženějších romských komunitách, lze považovat za vyrovnávací postup v širším smyslu. Cílem práce terénního sociálního pracovníka je analyzovat sociální situaci romské rodiny a vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce přispět k odstranění nežádoucích faktorů bránících jejich integraci do společnosti. Program významně přispívá k žádoucí reorientaci sociální práce od práce založené na přesvědčení, že jedinci sami nemohou poznat, co jim nejvíce prospívá a jakým způsobem mohou svých cílů dosáhnout, k modernímu pojetí založenému na porozumění situaci klientů a jejich aktivním zapojení do řešení jejich životní problémové situace. V roce 2000 byla místa terénních pracovníků vytvořena u okresních úřadů; v letech byli nově zaměstnáváni převážně při samosprávách; po zrušení okresních úřadů jsou terénní sociální pracovníci zaměstnáváni pouze na samosprávách. 21) Nezanedbatelný počet terénních pracovníků zaměřených na romské komunity působí i v nestátním neziskovém sektoru. Zavedený program terénní sociální práce v romských sociálně vyloučených komunitách vyžaduje začlenění do systému sociálních služeb, včetně jasně daných požadavků na terénního sociálního pracovníka (např. požadovaná kvalifikace, požadavek celoživotního vzdělávání a metodické vedení.) Po třech letech existence tohoto programu je nutné zařazení této sociální služby do připravovaného zákona o sociálních službách. Tato služba by se měla rozšířit o pracovníky, jejichž úkolem bude zdravotní prevence nebo spolupráce s policií Specifickou skupinou adresátů sociální péče jsou mladí lidé propouštění po dovršení zletilosti z ústavní výchovy a pěstounské péče, mezi nimiž je mnoho Romů. Pokud se po propuštění z ústavní péče či náhradní rodinné výchovy nemají kam vrátit, hrozí jim bezdomovectví a s ním spojené rizikové faktory, vznik závislosti na návykových látkách, prostituce. Jedním z řešení jsou domy na půl cesty, které umožňují postupnou integraci těchto mladých lidí do normálního života. Tyto projekty, dosud vytvářené ve spolupráci obcí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí, je nutno rozšířit tak, aby nabídka domů na půl cesty odpovídala skutečné potřebě a počtu propouštěných. 21) V roce 2000 šlo o 16 lokalit, v roce 2001 o 35 lokalit, v roce 2002 působili terénní pracovníci již v plných 50 lokalitách po celém území ČR a v roce 2003 působilo 90 terénních sociálních pracovníků v 59 lokalitách V oblasti zdravotní politiky patří úsilí o redukci sociálních rozdílů ve zdraví k prioritám a nacházíme je mezi prvními cíli programu WHO Zdraví pro 21. století. Mezi základní bariéry při zlepšování zdravotního stavu romské populace patří komunikace lékaře s rodinami svých pacientů, dále provázanost sociálních problémů s problémy zdravotními a rizikový životní způsob. Jednou z možností, jak napomoci řešení těchto problémů, je vytvoření funkce zdravotnického asistenta, který bude v úzké spolupráci s terénními pracovníky působit na příslušníky romské komunity v oblasti zdravotní péče. Tato funkce byla pilotně ověřována v Ostravě v roce 2002, kde se osvědčila V oblasti sociální a zdravotní péče o příslušníky romských komunit se zejména projevuje značný nedostatek relevantních a ověřených informací vycházejících z dlouhodobých výzkumů. Aby bylo možné zefektivnit nástroje a opatření používané v této oblasti vůči příslušníkům romských komunit, je nezbytné provádět dlouhodobé sociologické výzkumy Vyrovnávací postupy v bydlení V oblasti bydlení ke zlepšení situace příslušníků romské menšiny nedochází. Naopak lze konstatovat, že stávající problémy se i nadále hrozivě stupňují. To však není nic překvapivého vzhledem k politice prováděné v této oblasti některými obcemi, jež preferují postupy řešící dané problémy represivními způsoby přinášejícími okamžitý efekt bez ohledu na to, že tak dochází k ještě většímu sociálnímu propadu a beznaději lidí, vůči nímž jsou tato opatření uplatňována. Stát má jen omezené možnosti situaci ovlivnit, neboť problematika bydlení patří především do samostatné působnosti obcí, které podle zákona o obcích vytvářejí podmínky pro uspokojování bytových potřeb svých občanů. Role obcí v oblasti bydlení je zákonem vymezena neurčitě a nedostatečně, což v praxi vede k tomu, že je velmi obtížné jednoznačně stanovit, co mají obce v oblasti bydlení dělat, a kontrolovat, zda je jejich činnost v této oblasti dostatečná a správná. Přesto stát nesmí v žádném případě rezignovat na hledání řešení, neboť za nedostatky v oblasti bydlení a za vylučování romských komunit nese ve svém důsledku zodpovědnost. Z tohoto důvodu by vláda měla navrhnout takové legislativní změny, které zajistí na místní úrovni plnění úkolů, k nimž se v mezinárodněprávních dokumentech zavázala Většina Romů nemá vzhledem ke své sociální situaci přístup k vlastnickému bydlení a využívá proto bydlení nájemní. Stávající občansko právní úprava nájemních vztahů má však kontraproduktivní dopad zejména na ty skupiny osob, které se z různých důvodů ocitají mimo trh s byty a mimo jednotlivé formy státní pomoci. Současná právní úprava se tak paradoxně jedním z důvodů využívání vytěsňovacích mechanismů obcemi, které v konečném důsledku vedou k prohlubování efektu sociálního vyloučení zranitelných skupin obyvatelstva. Dostupnost nájemního bydlení však není pro většinu Romů omezena pouze stávajícím systémem, ale i jejich přímou a nepřímou diskriminací v přístupu k bydlení. Romové jsou diskriminováni při hledání bydlení, a to jak ze strany soukromých pronajímatelů, tak i obcemi, které nezřídka nastaví podmínky pro přidělování obecních bytů tak, že jsou z přístupu k obecním bytům vyloučeni ve velké míře právě příslušníci romské komunity Závažným problémem však není pouze omezení pří-

18 Strana 206 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka 4 stupu Romů k bydlení, ale i vylučování Romů z užívání bydlení, tedy z existujících nájemních vztahů, které se nezřídka projevuje velmi tvrdým jednáním orgánů obcí při vystěhovávání příslušníků romských komunit z bytů, které potřebují uvolnit. Pokračuje tak proces segregace romské menšiny v tzv. holobytech za účelem vytěsnění Romů z atraktivnějších míst ve městech. Romové jsou často vytěsňováni do ubytoven v okrajových částech měst bez dostupnosti ke službám. Dokazování rasové diskriminace v takových případech je však velmi obtížné a bude obtížné i po přijetí nové právní úpravy, jež konkrétně upraví zákaz diskriminace v bydlení, neboť jde často o rodiny vyznačující se kromě odlišné etnické příslušnosti i různými sociálními problémy, nebo narušující občanské soužití. Vytěsňováním Romů tak dochází k vytváření novodobých ghett, v nichž se koncentruje sociálně nejslabší vrstva obyvatelstva, což povede ke vzniku zdravotních, hygienických a bezpečnostních krizí a k rozvoji sociálně patologických jevů v těchto ghettech. Obce si musí uvědomit, že tyto problémy bude muset v budoucnu řešit, avšak s mnohem většími náklady, než jaké by vyžadoval aktivní a preventivní přístup předcházející sociálnímu vyloučení v současnosti Pro řešení uvedených problémů je jednou z nezbytných podmínek vytvoření systému sociálního bydlení. Je nutné nejenom obsahově vymezit pojem sociální bydlení, ale také stanovit kdo a za jakých podmínek má na sociální bydlení nárok, toto legislativně upravit včetně vazeb na bytovou politiku státu a obcí. Vytvoření systému sociálního bydlení však představuje dlouhodobou a náročnou záležitost, vyžadující širokou politickou shodu a podporu zejména pro dokončení transformace v oblasti nájemního bydlení. Chybí zákon o nájemném z bytu; současná právní úprava vztahů mezi nájemci a pronajímateli brání vzniku funkčního trhu s byty, není vyjasněna role bytového fondu obcí. Přestože je v současné době nová bytová výstavba s podporou státu zcela jednoznačně určena pro sociální účely (program na výstavbu podporovaných bytů a výstavba nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby), negativní trend zhoršování bytových podmínek sociálně slabých obyvatel pokračuje, protože realizace těchto programů je zcela závislá na aktivním přístupu obcí. Součástí systému sociálního bydlení by tedy měly být i mechanismy, kterými by bylo možno ovlivňovat přístup měst a obcí při zajišťování bytových potřeb občanů Stávající právní a administrativní rámec obcím poskytuje nástroje, které by umožnily vzniku problémů spojených s bydlením účinně předcházet, případně by zabránily jejich dalšímu prohlubování. Obce mohou využívat terénní sociální práci s rodinou, při níž je analyzována sociální situace rodiny. Terénní sociální práce poté vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce směřuje k odstranění nežádoucích faktorů např. neplacení nájemného, narušování občanského soužití, apod Vzniku nebo nárůstu dluhu na nájemném, které jsou často důvodem pro vystěhovávání romských rodin, lze předcházet také využíváním tzv. institutu zvláštního příjemce dávek. Většina romských rodin, které mají dluhy na nájemném, patří mezi sociálně nejslabší skupinu obyvatelstva a jsou příjemcem dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče. Nejsou li tyto dávky využívány ke svému účelu, tedy k úhradě nájemného nebo služeb spojených s užíváním bytu, měl by příslušný státní orgán ustanovit zvláštního příjemce, kterému bude tato dávka vyplácena. I v případech, kdy již rodiny mají dluhy na nájemném, měly by obce využívat takové postupy (např. splátkový kalendář splácení dluhů, terénní sociální práci), které nepovedou k dalšímu vyloučení a sociálnímu propadu romských rodin K větší ochraně před diskriminací v bydlení, zejména pokud jde o přístup k němu, by měla přispět také novela občanského soudního řádu, která v souladu se směrnicí EU č /43/ES rozšíří přenos důkazního břemene v případě diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu i na přístup k bydlení I v oblasti bydlení příslušníků romských komunit se projevuje značný nedostatek relevantních a ověřených informací. Pro zlepšení jak státní, tak regionální a lokální politiky bydlení příslušníků romských komunit je nezbytné provádět dlouhodobé sociologické výzkumy. 5. Podpora rozvoje romského jazyka a kultury 5.1. Romskému jazyku a romské kultuře musí být věnována odpovídající odborná pozornost. Předním úkolem při rozvoji romské kultury je výzkum a podpora aktivního rozvoje kultury a jazyka. Pod vlivem postupující jazykové a kulturní asimilace zejména mladé generaci Romů hrozí reálné nebezpečí ztráty kulturních tradic, lidové slovesnosti i jazyka samotného. Pro udržení a aktivní rozvoj romské kultury a jazyka se doporučuje pokračovat ve vypisování grantů na projekty sběru lidové slovesnosti. Trvá zájem o pořádání regionálních i celostátních akcí na podporu a propagaci romského jazyka a kultury, ať již hudebních, literárních či divadelních V této souvislosti je zvláště aktuální zajistit transformaci Muzea romské kultury v Brně, dosud působícího jako obecně prospěšná společnost, na státní příspěvkovou organizaci, zřizovanou Ministerstvem kultury. Muzeum jako jedinečná romistická instituce má všechny předpoklady významně působit v oblasti uchování a rozvoje romské kultury a romského jazyka, provádět vědeckovýzkumnou činnost v oboru romistiky, poskytovat služby veřejnosti se zaměřením na historii a kulturu Romů, vzdělávání a vytvářet prostor k všestrannému rozvoji romské národnostní menšiny Předním odborným pracovištěm v oblasti romské kultury a jazyka je seminář romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je jediným pracovištěm v České republice, které připravuje odborníky romisty v komplexním magisterském programu. Jejich počet je vzhledem k aktuální i výhledové potřebě plně vzdělaných odborníků zcela nedostačující. Zatím byl jazykový obor otevřen pouze třikrát, v letech 1991, 1996 a 2002; v roce 2003 se bude poprvé otevírat také v bakalářském programu. Romistika na Filozofické fakultě UK je pouze seminářem Indologického ústavu a potýká se s naprosto nedostatečnými finančními a prostorovými podmínkami pro výuku i odbornou činnost; náklady jsou hrazeny z různých grantů 22). Významnou vzdělávací a ediční činností přispívá k poznání romské historie a kultury také program romského vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci. 22) V letech též z položky Podpora projektů romské integrace kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, jejíž využití doporučovala Rada vlády (Meziresortní komise) pro záležitosti romské komunity.

19 Částka 4 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Strana V souladu s Nařízením vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity je od roku 2002 Ministerstvo kultury poskytovatelem státních dotací na činnost redakcí romských národnostních periodik Nedílnou součástí rozvoje romské kultury a jazyka je i výzkumná činnost etnografická (tradice, folklór) a lingvistická (včetně dialektologických studií). Pro kvalifikované vytváření politiky romské integrace je ovšem nanejvýš potřebný také výzkum v širším smyslu, tj. kulturně antropologický a sociologický výzkum dynamiky vnitřního vývoje romských komunit i jejich interakcí s majoritní společností. Mezi priority takového výzkumu patří vztahy a zkušenosti Romů s postoji majority 23), rozvoj sociální exkluze, zejména v bydlení 24), demografický vývoj a sociální mobilita. 6. Působení na majoritní společnost Součástí Koncepce je kromě antidiskriminačních opatření, vyrovnávacích postupů a podpory rozvoje romské kultury a jazyka též působení na majoritní společnost. Dlouhodobým cílem je vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, v němž příslušnost ke skupině vymezené barvou pleti, národností, jazykem či příslušnost k národu není důvodem k odlišnému posuzování jednotlivce. Vláda i nadále bude financovat Kampaň proti rasismu, jejímž smyslem je prosazovaní myšlenek tolerance. Kampaň si klade za cíl podporu vzájemného poznávání a lepšího chápání různých kultur, které žijí ve společném státě. Důraz je opakovaně kladen na prezentaci romské kultury, která představuje nejvýraznější menšinovou kulturu v České republice. Nedílnou součástí působení na majoritu musí být vyvážené informace o romské komunitě a jejích příslušnících, jež budou prezentovány v médiích, a podpora pozitivního obrazu romského etnika spolu se zdůrazněním kladného přínosu pro celou společnost. 7. Zajištění bezpečnosti Romů 7.1. Romové, kteří v minulých letech žádali o azyl v zahraničí, velmi často uváděli jako důvod své žádosti pocit ohrožení, rasově motivované násilí a nedostatečnou ochranu ze strany státu. Zásadní význam má nadále úsilí o omezení bagatelizace rasisticky motivovaných trestných činů a zlepšení jejich rozeznávání. Lze konstatovat dílčí zlepšení o němž svědčí důslednější postih některých rasově motivovaných trestných činů. Existuje řada svědectví o tom, že je dosud, jako stereotypní, vnímání Romů coby potenciálních pachatelů trestných činů, nikoli jako jejich obětí. Podceňování informací poskytovaných Romy jako svědky či oznamovateli trestných činů pramení z toho, že mnozí policisté podobně jako nemalá část širší veřejnosti vnímají Romy jako kriminální subkulturu, jejíž příslušníci jsou a priori nedůvěryhodní. Překonání těchto stereotypů a profesionálních deformací nebude snadné, avšak nelze na ně rezignovat. 23) Tyto aspekty jsou předmětem výzkumu realizovaného pod dohledem Rady vlády pro záležitosti romské komunity (dříve Meziresortní komise) s podporou Evropské unie. Jde o jednu ze složek komplexního programu Phare 1999 (viz ). 24) Viz též Socioklub: Zpráva o výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě, 2001 (příloha č. 2. části IV. předloženého materiálu); Baršová, A.: Problémy bydlení etnických menšin a trendy k rezidenční segregaci v České republice (2001) Další možnost, jak stimulovat účinnější postupy proti rasově motivovaným trestným činům, představuje využití zkušebního projektu resocializace pachatelů méně závažných rasisticky motivovaných trestných činů, vypracovaného zmocněncem vlády pro lidská práva v součinnosti s ministry spravedlnosti a práce a sociálních věcí v roce Ani v trestním řízení s pachateli rasisticky motivovaných trestných činů totiž není vhodné počítat pouze s represí, ale je namístě usilovat i o sekundární a terciární prevenci. Probační a mediační služba již činí první kroky k realizaci tohoto programu Občanská sdružení hlásající rasovou nenávist lze podle ustanovení 12 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, rozpustit. Tento postup byl v roce 2000 uplatněn proti neonacistickému seskupení Národní aliance. Ministerstvo vnitra rovněž opakovaně odmítlo registraci politických stran založených neonacistickými aktivisty. Rovněž postup Policie ČR proti kolektivním vystoupením neonacistů se znatelně zlepšil a roste i kvalita pravidelné Zprávy o problematice extremismu na území České republiky. Na základě usnesení vlády č. 903 ze dne 12. září 2001 ke Zprávě o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000 byla zřízena meziresortní Komise pro boj s extremismem, rasismem a xenofobií, která je poradním orgánem ministra vnitra Pozitivním krokem je spolupráce Rady vlády pro záležitosti romské komunity s Ministerstvem vnitra ČR při vytváření funkce asistentů policie z romské minority, tak jak je definována v Národní strategii pro práci policie ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám v ČR. 25) Asistenti policie z řad romských komunit mají posílit vzájemnou důvěru mezi Policií ČR a romskou komunitou 26). 25) Jedná se o základní koncepční materiál, který se dotýká problematiky vztahu minorit a Policie ČR. Návrh Strategie přijala vláda ČR dne 22. ledna 2003 usnesením č. 85. Strategie prosazuje principy moderní policejní práce v multikulturní společnosti. Jejím cílem je vytvořit mechanismy, které by Policii ČR umožnily efektivní práci ve vztahu k menšinovým komunitám, a vytvořit institucionální rámec preventivních policejních aktivit orientovaných podle potřeb klienta, které by v problematice vztahu policie a národnostních a etnických minorit představovaly ekvivalent represivního pojetí policejní práce. Strategie vytváří předpoklady, aby příslušníci Policie ČR v dostatečné míře disponovali dovednostmi pro policejní práci v multikulturní společnosti, navrhuje mechanismy a opatření pro komunikaci s minoritami, hledá cesty, jak do policejní práce příslušníky národnostních menšin zapojit. Strategie se soustřeďuje zejména na tyto oblasti: oblast vzdělávání a formování kariéry policistů;potírání diskriminačního jednání příslušníků Policie ČR; zvyšování zaměstnanosti příslušníků národnostních a etnických menšin v řadách Policie ČR; monitoring xenofobní hodnotové orientace policisty v rámci základní odborné přípravy; realizace pilotních projektů Plán činnosti Policie ČR ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám, Styčný důstojník pro problematiku menšin a Asistent Policie ČR pro potírání lichvy v sociálně vyloučených romských komunitách. 26) V roce 2003 se uskutečnil pilotní projekt boje proti lichvě v romské komunitě v Ostravě. Dvě romské policejní asistentky zaměstnané v o.s. Vzájemné soužití se významně podílely na práci policie v boji proti lichvě a pomáhaly obětem lichvy v romské komunitě. V roce 2004 byl odstartován druhý projekt tohoto druhu v Chebu, kde dvě terénní sociální pracovnice zaměstnané na MěÚ Cheb polovinu své pracovní náplně věnují spolupráci s policií.

20 Strana 208 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Částka Klíčovou součástí úsilí o omezení bagatelizace trestných činů je školení příslušných pracovníků, zejména policistů. Osoby připravující se na práci policisty školeny jsou, avšak proces výchovy k lidským právům a interkulturní výchově vyžaduje další pozornost. Školení musí být spojeno s přidělením dostatečných finančních prostředků na jeho realizaci. Do budoucna je nutné usilovat o zapojení nepolicejních odborníků, zástupců akademické obce i občanské společnosti do procesu vzdělávání policistů. Tento bod se týká nejen výchovy proti rasismu a k toleranci, ale i lidských práv obecně V souvislosti se změnami systému poskytování sociálních dávek ve Slovenské republice, která postihla zejména romskou komunitu, je nutné vývoj situace na Slovensku neustále sledovat a vyhodnocovat. Z dostupných informací není jasné, zda existuje pravděpodobnost, že slovenští Romové budou skutečně migrovat do ČR, popř. zda se ČR stane cílovou či tranzitní zemí migrujících slovenských Romů. Kromě restriktivních opatření, o nichž se v této souvislosti hovoří, však bude nutno přijmout preventivní opatření, jež pomohou případnou kritickou situaci v rychlém čase zvládnout. Jedním z takových opatření by mohlo být i vytvoření tělesa agenturního typu, jež by se zabývalo romskou integrací na lokální úrovni Vláda ČR přijala dne 28. dubna 2004 svým usnesením č. 393 Strategii prevence kriminality na léta Strategie obsahuje priority mezi které patří kriminalita s rasistickým a extremistickým podtextem, včetně prevence xenofobie. Mezi prioritně podporované cílové skupiny strategie zařadila sociálně vyloučené skupiny a komunity. 8. Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho následků 8.1. Stav, kdy značná část příslušníků romské komunity v ČR neparticipuje plně na ekonomickém a sociálním životě společnosti a kdy jejich přístup k příjmu a ostatním zdrojům jim neumožňuje dosáhnout životní standart, který je považován v české společnosti za přijatelný, plně odpovídá obecně přijímaným definicím sociálního vyloučení. 27) Snížit nebezpečí chudoby a sociálního vyloučení a posílit sociální soudržnost Evropské unie je jedním ze strategických cílů stanovených na summitech v Lisabonu (březen 2000), v Nice (prosinec 2000) a Stockholmu (červen 2001). Evropský sociální program stanoví společné cíle, podle kterých je v současné době sestavován Národní akční plán sociálního začleňování. Součástí tohoto dokumentu je mj. předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho následků Analýza sociálního vyloučení uvádí, že sociální pomoc státu je sice převážně funkční ve směru k většinové společnosti, opomíjí však specifické postavení příslušníků romských komunit, které záchranná sociální síť nezachycuje. Romská komunita je ve větší míře než většinová společnost v ČR vystavena všem rizikovým faktorům, uváděným v Evropském sociálním programu: dlouhodobé nezaměstnanosti, dlouhodobě nízkým nebo nepřiměřeným příjmům, nízkému vzdělání a kvalifikaci, předčasnému opuštění školy, zdravotnímu postižení, špatnému zdravotnímu stavu, neuspokojivému bydlení, nerovnosti podle pohlaví, diskriminaci, rasismu, rozpadu rodiny, životu ve velmi znevýhodněných oblastech, a závislosti na drogách a alkoholismu Jedním z šesti základních úkolů, které si Evropská unie klade v souvislosti s dostupností hlavních služeb poskytovaných státem, je větší propojení mezi jednotlivými politickými oblastmi a koordinace provádění programů a plánů s přístupy na regionální a místní úrovni. Důraz se klade také na propojování národní, regionální i místní úrovně pro efektivní implementaci jednotlivých politik. Členské země EU se na summitu v Nice (prosinec 2000) zavázaly přijímat opatření vedoucí k dosažení čtyř cílů: usnadnit účast v zaměstnání a přístup ke zdrojům, právům, zboží a službám všem lidem; prevence rizika sociálního vyloučení; pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva; mobilizace všech stran účastnících se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Integrované poskytování služeb v oblasti sociálního vyloučení romských komunit je svou povahou činnost značně specifická, neboť musí brát v úvahu sociokulturní odlišnosti dané historickým vývojem od většinové společnosti. Malá úspěšnost dosavadních opatření směřujících k odstranění a prevenci sociálního vyloučení, resp. k integraci romských komunit, je způsobena především tím, že jednotliví realizátoři opatření tj. zejména ministerstva řeší jen dílčí problémy. Ministerstva realizují Koncepci romské integrace nanejvýš v úzké výseči vymezené kompetenčním zákonem. Problémy související se sociálním vyloučením jsou však komplexní, složité a vnitřně provázané. Většina příslušníků romských komunit se potýká se začarovaným kruhem ztíženého přístupu ke kvalitnímu bydlení, vzdělání a možnostem výdělečné činnosti. 28) 8.5. Prohlubující se sociální vyloučení příslušníků romských komunit a souběžná fragmentace sítě romských poradců vyvolávají naléhavou potřebu vzniku nástroje k realizaci politiky státu ve spolupráci se samosprávou. Jako reálný model se jeví pověření existujícího subjektu, nebo vytvoření nového, ke zprostředkování přímé sociální intervence v lokalitách výskytu sociálního vyloučení, zamezování takového vylučování a odstraňování jeho následků. Pověřené nebo nově vytvořené těleso vypracuje nabídku služeb pro samosprávy a romské komunity v jejich působnosti. Tato nabídka bude směřovat do oblasti bydlení, kde bude provázána s přihlášením se obce do Programu výstavby podporovaných bytů Ministerstva pro místní rozvoj, poskytováním terénních sociálních služeb a pomocí v přístupu ke vzdělávání a výdělečné činnosti. Pověřený subjekt může čerpat finanční prostředky z položky Předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, a to podle rámcového rozdělení doporučeného Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Pověřený subjekt může dále využívat zdroje z Evropského sociálního fondu s možností implementace programu v oblasti romské integrace do budoucna. 27) Viz kap. 2. Analýzy sociálního vyloučení: vymezení termínu sociální vyloučení/vylučování. 28) Analýza sociálního vyloučení.