ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.

Transkript

1 Posouzení koncepce podle 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. na lokality a druhy soustavy NATURA 2000 SVRKYNĚ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č. 1 Zpracoval: RNDr. Adam Véle, Ph.D. září

2 Obsah 1. ÚVOD ZADÁNÍ CÍL POSTUP VYPRACOVÁNÍ HODNOCENÍ ÚDAJE O KONCEPCI ÚDAJE O EVL A PO IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT POPIS DOTČENÝCH LOKALIT... 7 EVL Zákolanský potok (CZ )... 7 Rak kamenáč HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVL A PO HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE VČETNĚ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ZČÚ Z6 - plocha pro technickou infrastrukturu ČOV vč. dočišťování ZČÚ Z14 - plocha pro ČOV Hole Zákolanský potok Výskyt raka kamenáče v Zákolanském potoce v úseku pod Okoří Návrh technologie pro ČOV Svrkyně Posouzení vlivu navrhované ČOV Svrkyně na kvalitu vody v Zákolanském potoce ZÁVĚR NAVRŽENÁ ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ LITERATURA PŘÍLOHY

3 Posuzovaná koncepce: Svrkyně - Územní plán obce, změna č. 1 Umístění záměru: Kraj: Středočeský Obec: Svrkyně K.ú.: Svrkyně, Hole Objednatel: Obec Svrkyně Svrkyně 94 Svrkyně Zpracovatel: Adam Véle, Ph.D. Železný Brod Železný Brod tel: adam.vele@e-ko.cz web: IČ: osoba autorizovaná k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Č.j.: 630/2912/05 Spoluřešitel: RNDr. Jitka Svobodová, VÚV TGM, v.v.i. Ing. Filip Wanner, VÚV TGM, v.v.i. V Železném Brodě Adam Véle 3

4 1. ÚVOD 1.1 Zadání Předkládané hodnocení bylo vypracováno na objednávku obce Svrkyně. Hodnocení vzniklo na základě koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje čj /2011/KUSK-OŽP/Mer ze dne , které významný vliv návrhu samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). 1.2 Cíl Cílem předkládaného naturového hodnocení je zjistit, zda záměry v koncepci uvedené či koncepce jako celek může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO. 1.3 Postup vypracování hodnocení Hodnocení bylo vypracováno na základě provedení terénního průzkumu, studia podkladových materiálu a odborné literatury. Informace o průtocích, které byly potřebné pro výpočet směšovací rovnice, poskytl Český hydrometeorologický ústav. Údaje o výskytu raků v zájmové oblasti a návrh technologie a emisních limitů poskytla RNDr. Jitka Svobodová. Posouzení bylo vypracováno dle Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a s ohledem na ustanovení zákona č.114/1992 Sb., v platném znění, směrnice o ptácích 79/409/EHS a směrnice o stanovištích 92/43/EHS. Významnost vlivů byla hodnocena podle stupnice uvedené v tab. č. 1. 4

5 Tab. č. 1: Stupnice, podle níž byla hodnocena významnost vlivů Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. -1 Mírně negativní vliv Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Záměr nemá žádný prokazatelný vliv +1 Mírně pozitivní vliv +2 Významný pozitivní vliv Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. 2. ÚDAJE O KONCEPCI Území řešené územním plánem je dáno rozsahem katastrálního území Svrkyně a Hole. Níže je uveden seznam změn, jež jsou posuzovanou změnou UP řešeny. ZČÚ Z1 plocha pro výrobní areál a soukromé zahrady souvisejí s plochami pro bydlení 5

6 ZČÚ Z2 plochy pro bydlení a veřejné prostranství vč. řešení místních komunikací, pěšího napojení a plochy pro vedení technické infrastruktury ZČÚ Z3 pěší a cyklistická doprava v samostatném pásu vymezená jako účelová komunikace ZČÚ Z4 bydlení s řešením místní komunikace podmínkou pro realizaci lokality je napojení místní komunikace obousměrného provozu do dopravní obslužné struktury obce a přeložení trafostanice která umožní rozšíření komunikace ZČÚ Z5 plocha pro technickou infrastrukturu vodovod, ATS Noutonice ZČÚ Z6 - plocha pro technickou infrastrukturu ČOV vč. dočišťování ZČÚ Z7 - plocha pro technickou infrastrukturu vodovod, ATS ZČÚ Z8 rozvoj pro bydlení u zemědělské farmy ZČÚ Z9 rozvoj zemědělského areálu ZČÚ Z10 - dostavba a rozvoj zemědělského areálu chovu koní včetně souvisejících služeb ZČÚ Z11 - plocha pro areál domu seniorů, obslužnou komunikací, parkoviště, veřejný prostor a bydlení (na 1 parcele 1 RD) 1 ZČÚ Z12 - návrh vedení regionálního biokoridoru přes navrhovanou silnici II/240 ekomostem spolu s účelovou komunikací ZČÚ Z13 - návrh vedení silnice II/240 ZČÚ Z14 - plocha pro ČOV Hole ZČU ZX15 plocha pro rozšíření areálu, který je určen k přestavbě Plochy přestavby ZČÚ P1, P2 změna využití území z ploch výroby na smíšené území ZČÚ P3 - nevyužitý zemědělský areál v dominantní poloze jižního svahu má stanovené podmínky pro využití a podmínky pro prostorové využití s ohledem na místo krajinného rázu ZČU P4 změna využití území na smíšenou funkci vzhledem k charakteru budov a nově využité plochy směrem na východ. Využití je navrženo tak, aby vznikl vhodný přechod mezi chovem hospodářských zvířat a bydlením 6

7 Plochy změn v nezastavěném území ZX1 - plochy pro protierozní opatření na území s vysokým zatížením vodní eroze ZX2 - plochy nivních půd určených k retenci dešťových vod, rozlivu, revitalizaci údolních niv a v horní části pro záplavu způsobenou zvláštní povodní pod hrází rybníka 3. ÚDAJE O EVL A PO 3.1 Identifikace dotčených lokalit Vzhledem k charakteru koncepce je jedinou potenciálně dotčenou lokalitou EVL Zákolanský potok, jež má sloužit jako recipient vody z plánované ČOV. 3.2 Popis dotčených lokalit EVL Zákolanský potok (CZ ) Zákolanský potok byl zařazen mezi evropsky významné lokality, s kódem lokality CZ pod názvem Zákolanský potok, a s návrhem na vyhlášení Přírodní památky z důvodu výskytu chráněného a kriticky ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium). Evropsky významná lokalita začíná na Dobrovízském potoce pod retenční nádrží v Hostouni, v místě křížení potoka se silnicí mezi Hostouní a Jenčí. Dobrovízský potok se pod Hostouní stéká se Sulovickým potokem a po 1 km se Zákolanským potokem. Tento potok je navržen do EVL až k soutoku s Dřetovickým potokem nad obcí Kováry. Zákolanský potok je, podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, zařazen mezi kaprové vody. Úsek je vyhlášen od soutoku Dobrovízkého potoka se Sulovickým potokem až k soutoku se Zákolanským potokem. Zákolanský potok je vyhlášen od Vélkého Přítočna až po soutok s Vltavou. Číslo stanovené vody podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. je 151. Z geologického hlediska tvoří okolí Dobrovízského a Zákolanského potoka turonské písčité slínovce až jílovce spongilitické, často silicifikované (opuky) či proterozoické fylitické droby a břidlice. V okolí lze dále nalézt pleistocénní deluvioeolické nezpevněné sedimenty tvořené hlínami a písky. V nivě potoka se nacházejí nečleněné nezpevněné holocénní fluviální sedimenty hlíny, písku a sedimentů nádrží. Dobrovízský potok a Zákolanský potok protékají 7

8 relativně plochou krajinou, ve které, zejména na styku s břidlicemi a drobami, vytváří hlavně Zákolanský potok hlubší zářezy a srázy. Významná část toku byla v minulosti regulována, v současnosti se tok částečně samovolně navrací do původního stavu. Dno potoka je hlinité, štěrkovité až kamenité, v úsecích pod rybníky se vyskytuje jemný, bahnitý sediment. Okolní krajina je do značné míry odlesněná s převahou zemědělské půdy a s častou zástavbou, potoky protékají intravilánem několika sídel. Na vymezeném úseku EVL leží několik obtočných nádrží a dvě průtočné. Biota Poloha, hlinité partie a přítomnost zvláště průtočných rybníků (retenční nádrž nad Hostouní a chovný rybník u Okoře) formují biotu typickou spíše pro nížinaté toky. To se projevuje např. vysokým zastoupením drobných kaprovitých ryb. Zajímavý je výskyt koljušky tříostné zjištěný v horní části lokality. Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) se vyskytuje společně s rakem říčním (Astacus astacus). Pozoruhodné je, že rak kamenáč zde osidluje i pro něj netypická stanoviště - nory ve dně a březích. Kvalita a význam Lokalita raka kamenáče, která je nejseverovýchodněji položená v rámci středočeského regionu. Jedná se o tok v poměrně kulturní a odlesněné krajině (ve srovnání s lokalitami např. na Křivoklátsku), a to včetně pramenné oblasti. Zajímavý je také fakt, že se jedná o přímý přítok Vltavy (narozdíl od lokalit křivoklátských). Je jedním z mála toků, kde se vyskytuje společně rak kamenáč a rak říční. Zranitelnost Regulace a prohrábky koryta. Předmět ochrany: rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) 8

9 Tab. 2: Charakteristika populace raka kamenáče v EVL Zákolanský potok Stálá populace Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení běžný druh 2 až > 0 % průměrná nebo není izolovaná, významná nedostatečná uvnitř areálu Rak kamenáč Ekologie a biologie Rak kamenáč se vyskytuje především v horních úsecích meandrujících toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody. Plodnost raka kamenáče pohybuje se od ks vajíček. Jedinci pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života. Rozmnožují se na podzim a to pomocí spermatoforů, které samci nalepují samicím do blízkosti párovitých pohlavních otvorů na kyčlích 3. páru hrudních noh. Oplodněná samice umísťuje vajíčka na spodní část zadečku a zde upevněná je opatruje do jara následujícího roku, kdy ukončují svůj vývoj. V období od května do července se v závislosti na teplotě líhnou larvy, které se až do prvního svlékání přidržují brv na břišních nožkách pod ohnutým zadečkem samice. Tam se ještě ukrývají i pár dní po svlékání, dokud postupně nepřejdou na samostatný způsob života. Malí ráčci se po vykulení živí planktonem, ale později je potravní základna mnohem pestřejší.. Rozšíření v ČR Na území České republiky jsou dnes známy stabilní populace zejména v oblasti Plzeňska, Příbramska a Českého lesa, na Kladensku a na území CHKO Křivoklátsko a CHKO České středohoří. Výskyt druhu je doložen z více než 30 toků. Izolovaná lokalita od všech předchozích se nachází v Podkrkonoší a představuje severovýchodní okraj rozšíření raka kamenáče. Na Moravě nebyl jeho výskyt potvrzen. Ohrožení Existence raka kamenáče je ohrožena několika negativními vlivy, zejména znečišťováním toků odpadními vodami z průmyslu, odpadem a chemikáliemi používanými v zemědělství, lesním hospodářství, ale také komunálními odpadními splašky. Silné usazeniny sedimentů v důsledku přísunu ze zemědělství vedou pro stálé vyplňování dutých prostorů k vyhynutí obsádek nebo zabraňují novému osídlení. Dalším velmi závažným faktorem jsou 9

10 vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Příčinou ohrožení tohoto druhu bývá rovněž narušení biologické rovnováhy v tocích vysazením nadměrného množství pstruhů likvidujících mladé jedince či predace přemnoženým nepůvodním druhem - norkem americkým. Velmi významným negativním vlivem působícím na naše původní druhy raků je onemocnění zv. račí mor, jehož původcem je plíseň Aphanomyces astaci. Péče o druh V rámci péče o druh je nutné zejména zachovat čistotu vody a přirozený charakter koryta toků i jejich okolí, ve kterých se ještě rak kamenáč vyskytuje. Z opatření směřujících ke zlepšení stavu populací druhu je podstatné odstraňování nevhodných vodohospodářských zásahů, zamezení možnému znečištění vody a zanášení koryta sedimenty. V určitých oblastech lze doporučit provedení monitoringu populace norka amerického a v případě zjištění výskytu významnější populace přistoupit k její eliminaci. V souvislosti s hrozícím onemocněním račího moru je nutná maximální opatrnost při záchranných transferech, výzkumech, souvisí s upozorněním rybářů na problematiku možného výskytu račího moru, dezinfekcí společně se sledováním výskytu nepůvodních druhů raků, kteří jsou přenašeči onemocnění a snahou zamezit jejich dalšímu šíření. 4. HODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVL A PO 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Dodané textové a mapové podklady jsou kompletní a pro posouzení vlivu koncepce na EVL a PO dostačující. 4.2 Hodnocení vlivů koncepce včetně kumulativních vlivů Níže je uveden seznam změn uvedených v předloženém UP, které by mohly ovlivnit předměty ochrany, rozlohu či integritu soustavy Natura Ostatní změny uvedené v posuzované koncepci jsou vzhledem ke svému charakteru od soustavy Natura 2000 dostatečně vzdáleny a nebudou na ni mít přímé ani nepřímé vlivy. 10

11 ZČÚ Z6 - plocha pro technickou infrastrukturu ČOV vč. dočišťování ZČÚ Z14 - plocha pro ČOV Hole Obě plochy se nacházejí mimo území EVL. Dle navržené změny UP bude voda vytékající z obou ČOV vypouštěna do Zákolanského potoka, kde žije rak kamenáč předmět ochrany EVL Zákolanský potok. Níže je uvedeno hodnocení vlivu záměru výstavby ČOV na obou stanovených plochách. Jakost vody byla srovnávána s imisními standardy pro kaprové vody podle nařízení vlády č.71/2003 Sb. Pro dobrý vývoj prosperující populace raka kamenáče a raka říčního, by bylo vhodnější, aby voda splňovala imisní standardy pro lososové vody (Svobodová et al., 2008). Parametry, které nejvíce ovlivňují populace raků, tedy volný amoniak a amonné ionty mají přípustné imisní standardy pro kaprové i lososové vody v nařízení vlády č.71/2003 Sb. totožné, liší se však cílovými limity. Problematická je koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě, u které jsou přípustné imisní standardy v nařízení vlády č. 71/2003 Sb. pro kaprové vody méně přísné. Koncentrace kyslíku pro kaprové vody by neměla poklesnout pod 4 mg.l -1, zatímco pro raka kamenáče a raka říčního by byl příznivější limit pro lososové vody, který je 6 mg.l -1. Pro dusitany jsou v nařízení vlády č. 71/2003 Sb. pro kaprové vody stanovené pouze málo přísné cílové imisní standardy, které neodpovídají nárokům raka říčního a raka kamenáče. V novele nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb., jsou již stanoveny pro kaprové vody pro dusitany přísnější imisní standardy, které více odpovídají nárokům našich původních raků. V nařízení vlády č.71/2003 Sb. nejsou imisní standardy pro parametry dusičnany a celkový fosfor, tyto parametry byly proto hodnoceny podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., podle obecných požadavků přípustného znečištění povrchových vod. Naměřené koncentrace dusičnanů a celkového fosforu by však neměly mít zásadní vliv na populace raka kamenáče a raka říčního. Při hodnocení jakosti vody Zákolanského potoka bylo dále přihlédnuto k závěrům z hodnocení vlivu jakosti vody na populace raka říčního a raka kamenáče (Svobodová et al., 2008, Svobodová et al., 2009). Zákolanský potok Zákolanský potok spolu s Radotínským potokem ve Středočeském kraji patří k nejvíce znečištěným tokům s výskytem kriticky ohroženého raka kamenáče. 11

12 Podle provedených rozborů na Zákolanském potoce dochází ke zhoršené situaci hlavně v letních měsících, při nižších průtocích a vyšší teplotě vody. Nejhorší situace je mezi obcemi Číčovice, pod rybníkem v Okoři a jakost vody se ještě více zhoršuje pod Okoří. Tento stav je zřejmě způsoben hlavně špatným čištěním odpadních vod v malých obcích podél Lidického a Zákolanského potoka. Jedná se např. o obec Středokluky, kde jsou splaškové vody čištěny v zastaralé čistírně odpadních vod, kde je pouze oběhová aktivace, takže čistírna je na hranici funkčních možností. Na tuto nevyhovující ČOV je napojena i obec Běloky, zatímco obce Číčovice a Okoř nejsou v současné době napojeny na žádnou ČOV. Zlepšení situace v povodí můžeme očekávat zprovozněním nové čistírny odpadních vod v Makotřasech pro 600 EO. Řešením, této nepříznivé situace týkající se zhoršené jakosti vody, je vybudování obecních ČOV v obcích, které dosud nemají zajištěno čištění v centrálních ČOV a také rekonstrukce (intenzifikace) starých ČOV. Povodí Zákolanského potoka se nachází převážně v zemědělské krajině, na 64% plochy se nachází zemědělská půda, takže další příčinou znečištění a zanášení toků mohou být splachy z polí. Důvodem splavování zeminy do toku je orba až těsně k hranici toku a rovněž chybějící ochranné vegetační pásmo podél potoka. Na toku často dochází k podemletí břehů a potom, spolu s orbou prováděnou až k břehové linii, dochází k porušení stability břehů, takže jsou odnášeny zeminy jak z polí, tak i z obnažených a porušený břehů toku. Znečištění toku mohou způsobit také dusíkatá hnojiva nebo pesticidy, která jsou splachována ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Negativní vliv mají také rybníky, které jsou díky zvýšené eutrofizaci a erozi ze zemědělských půd zanášeny sedimentem. Pod produkčními rybníky dochází často k zanášení koryt potoků kaly a jemným bahnem a působením eutrofizace dochází ke zhoršování kvality vody v toku pod rybníky. Při vypouštění a výlovu rybníku se usazené nečistoty dostávají ve velkém množství do toku pod rybníkem, tedy i do míst předpokládaného zaústění ČOV Svrkyně. Nejhorší zatížení znečišťujícími látkami Zákolanského potoka pod rybníkem bylo zjištěno v době nízkého stavu vody a vysokých venkovních teplot. V tuto dobu byly zaznamenány značně podlimitní koncentrace rozpuštěného kyslíku, které se pohybovaly okolo 30% nasycení, což jsou koncentrace nesplňující požadavky pro vodní živočichy. Současně byly na Zákolanském potoce zjištěny nejvyšší koncentrace amonných iontů, volného amoniaku a dusitanů ze všech lokalit v České republice, na kterých se vyskytuje rak kamenáč. Imisní standardy pro kaprové vody byly překročeny pro všechny výše zmíněné ukazatele. Pod rybníkem v obci Okoř bylo naměřeno 1,4 mg.l -1 amonných iontů, které při vyšších teplotách a vyšším ph přecházejí na nedisociovaný volný amoniak (NH 3 ), který je pro vodní organizmy daleko více toxický než 12

13 amonné ionty, neboť snáze proniká buněčnými membránami (Pitter, 1999). Pod obcí Okoř + byly koncentrace NH 4 dokonce naměřeny v hodnotě 3,4 mg.l -1 a imisní standard pro NH 3 byl překročen 5x (0,12 mg.l -1 ). Na Zákolanském potoce byly současně zaznamenány nízké koncentrace kyslíku, které mohou být pro raky kritické, neboť s klesající koncentrací rozpuštěného kyslíku, se zvyšuje toxicita volného amoniaku. V úseku pod Okoří byly opakovaně naměřeny koncentrace rozpuštěného kyslíku okolo 3 mg.l -1. Vysoké byly i koncentrace dusitanů (1,7 mg.l -1 ), jejichž toxicita pro vodní organismy značně kolísá a závisí na mnoha vnitřních i vnějších faktorech (druh a věk živočicha, kvalita vody a další) a snižuje se při zvyšující se koncentraci chloridů, a to až do koncentrace 300 mg.l -1 (Svobodová et al., 1987). Dlouhodobější působení dusitanů rovněž zapříčiňuje oslabení obranného systému vodních živočichů, což vede k větší náchylnosti k infekčním onemocněním (Yildiz & Benli, 2004). Dalším ohrožením populací raka kamenáče a raka říčního je epizodické zhoršování kvality vody na Zákolanském potoce v oblasti od Středokluk až k soutoku s Dřetovickým potokem. Nejspíš je způsobeno nelegálním vypouštěním odpadních splaškových vod přímo do toku z okolních obcí nebo ze špatně fungujících ČOV. Populace, která je neustále ovlivňována různými negativními vlivy, je značně oslabená a se zhoršeným obranným systémem. Přežije pravděpodobně jen několik málo jedinců, čímž se výrazně snižuje genetická diverzita. Organickému znečištění toku nasvědčuje i nález nálevníka rodu Epistylis na raku kamenáči a i raku říčním v úseku mezi Okoří a Novým Mlýnem. Tento komenzál byl v minulosti zaznamenán jen v chovných nádržích s rakem signálním nebo na raku červeném v organicky znečištěných vodách. Záznamy o výskytu nálevníka rodu Epistylis na raku kamenáči jsou výjimečné, neboť tento rak se většinou nachází na lokalitách s optimálními přírodními podmínkami s dobrou kvalitou vody. Výskyt raka kamenáče v Zákolanském potoce v úseku pod Okoří Potok v tomto úseku má přírodní charakter, převážně meandrující s občasnými peřejemi. Úsek je částečně zastíněn nivním lesem, ve kterém převládá olše, javor klen a jasan na pravé straně toku, levý břeh tvoří olšina. Stromy jsou na obou březích toku a jejich kořeny zasahují v celém úseku do koryta, takže tvoří přirozené úkryty pro raka kamenáče i raka říčního. Na dně převažují kameny s občasnými kamennými hrázkami a střídají se s úseky s jílovitým, občas písčitým charakterem dna. Sediment je převážně bahnitý ale i s nezetlelým organickým 13

14 materiálem a pískem. V létě roku 2010 bylo v úseku nalezeno větší množství raků (rak kamenáč i rak říční), kteří byli pokryti slizovitou hmotou. Mikroskopickým vyšetřením bylo zjištěno, že se jedná o nálevníky rodu Epistylis (Obr. 1-2). V úseku Nového Mlýna se raci vyskytují pod jízkem (obr. 5-6 ), který byl vybudován k náhonu mlýna. Potok pod jízkem v období nižších průtoků tvoří tišinu, která je vhodným útočištěm pro raky. Charakter toku je zde přírodní, kromě zmiňovaného jízku a pravého břehu těsně pod jízkem, který je zpevněný betonovým panelem. Vymleté prostory pod panelem jsou raky rovněž využívány jako vhodné úkryty. Tok tvoří občasné meandry s peřejemi, se střídajícími se tůňkami. Potok zde protéká lesíkem, který potok částečně zastiňuje, s javorem babykou, olší a vrbou. Levý břeh pak přechází v louku. Kořeny stromů zde zasahují do koryta a tvoří vhodné úkryty pro raky. Dno je v úseku převážně kamenité, místy písčité až štěrkovité. I zde je zčásti bahnitý sediment, ale v daleko menší míře než pod Okoří. Šířka potoka je zde mezi 3 až 3,5 m s maximální hloubkou 40 cm, v mělčích místech s 25 cm. Úsek v oblasti Nového Mlýna je díky přírodnímu charakteru toku velmi vhodnou lokalitou pro výskyt raka kamenáče, jakost vody je v úseku daleko lepší než v úseku těsně pod obcí Okoř, který je znečišťován vodou z obce a z rybníka. Vliv organického znečištění toku se projevuje i v tomto úseku, neboť i zde byly raci pokryti nálevníky, ale v menší míře než pod Okoří. V červenci 2010 bylo na tomto 10 m dlouhém úseku nalezeno 14 raků kamenáčů. Raci se v roce 2010 vyskytovali i na zahradě Nového Mlýna. Rak kamenáč zde obývá spojovací náhony mezi soustavou rybníčků, v roce 2009, v době nízkých průtoků, zde byl nalezen i ve vybetonované nádrži. Návrh technologie pro ČOV Svrkyně Z předložených materiálů vyplívá, že pro obec Svrkyně je potřeba vybudovat čistírnu odpadních vod pro zhruba 500 ekvivalentních obyvatel (EO). Předkládaný návrh technologie obsahuje základní obecné principy, které by měl projektant při konkrétním návrhu chystané ČOV vzít v potaz. Plánovaná ČOV spadá do nejnižší velikostní kategorie ČOV podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 229/2007 Sb. a NV č. 23/2011 Sb. V této velikostní kategorii jsou stanoveny emisní standardy pouze pro organické znečištění vyjádřené parametry CHSK Cr a BSK 5 a nerozpuštěné látky. Vhledem ke skutečnosti, že vyčištěné odpadní vody mají být z ČOV vypouštěny do recipientu Zákolanský potok, je nanejvýš žádoucí, aby nově vybudovaná ČOV byla schopna účinně odstraňovat nejenom organické znečištění, ale alespoň 14

15 částečně i dusík a fosfor. Jako vhodná technologie se i z tohoto důvodu jednoznačně jeví nízkozatěžovaná aktivace s aerobní stabilizací kalu. Podle předložených územních plánů jsou pro obec Svrkyně plánovány dvě ČOV v těsné blízkosti vedle sebe. Toto řešení ovšem nelze považovat za vhodné z několika důvodů. V první řadě bude nutné vybudovat dvě funkční ČOV včetně mechanického předčištění a kalového hospodářství. Tato skutečnost bude jistě znamenat větší investiční ale zároveň i provozní náklady, než při řešení s pouze jednou centrální ČOV. Na základě zkušeností z jiných lokalit, kde je odpadní voda čištěna na vícero ČOV lze konstatovat, že provozování systému dvou ČOV je mnohem náročnější a účinnost čištění odpadních vod méně stabilní, než řešení s jednou centrální ČOV. Největší problém, který bude permanentního rázu lze spatřit ve správném nastavení a rozdělení hydraulického a látkového zatížení na obě ČOV. Tento systém bude mnohem náchylnější k přetížení jedné a naopak podtížení druhé ČOV, což se v obou případech negativně projeví zhoršenou účinností čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu lze jednoznačně doporučit výstavbu pouze jedné ČOV s dvěma nebo vícero vodními linkami, které by se uváděly do provozu postupně podle aktuálního nárůstu množství přitékajících odpadních vod. Navrhovaná ČOV by měla být určena pouze k čištění odpadních vod přitékajících na ČOV kanalizací a tudíž by ČOV neměla sloužit k likvidaci odpadních vod shromaždovaných v žumpách či jiných bezodtokých jímkách a dovážených na ČOV feka vozy. Díky dlouhé době zdržení a anaerobním podmínkám panujícím v žumpách představuje tento druh odpadních vod pro čistírnu velkou zátěž, která by vzhledem k velikosti navrhované ČOV znamenala téměř jistě negativní ovlivnění účinnosti čištění odpadních vod. Samotná ČOV musí být vybavena dobře řešeným obtokem, který by zabránil vyplavení ČOV v případě intenzivních dešťových srážek. Především na menších ČOV může při náhlém hydraulickém přetížení dojít poměrně snadno k vyplavení a odtoku veškerého aktivovaného kalu do recipientu, což nejenom že bude znamenat nepřípustné znečištění recipientu, ale výrazné omezení provozu ČOV po této události. Na druhé straně obtok nesmí umožnit obtékání odpadních vod v bezdeštném období. Mechanické předčištění by mělo být řešeno pomocí jemných strojně stíraných česlí. Doporučit lze rovněž zařazení lapáku písku. V případě většího rozšíření průmyslu či služeb v obci je vhodné uvažovat i o lapáku tuků. Biologická část ČOV by měla být řešena jako systém D-N. V případě jedné centrální ČOV s dvěma či třemi paralelnímí vodními linkami, které by se zapojovaly do provozu podle 15

16 aktuálního nárůstu množství přitékajících odpadních vod. Denitrifikace od nitrifikace by měla být oddělena přepážkou. Míchání denitrifikace je lépe zajistit pomocí míchadel, než za pomocí středně či hrubobublinných aeračních elementů. Jak již bylo zmíněno, přestože v této velikostní kategorii není požadavek na odstraňování dusíkatého znečištění, je vhledem k recipientu nanejvýš žádoucí, aby navrhovaná ČOV byla schopna odstraňovat i dusíkaté znečištění formou nitrifikace a alespoň částečné denitrifikace. Separaci kalu v této velikostní kategorii ČOV dobře zajistí vertikálně protékaná dosazovací nádrž odvozena od takzvaného dortumdského typu. Pro úsporu místa lze uvažovat o jejím vnoření do nitrifikační části. Pro optimalizaci procesu nitrifikace se jeví jako vhodné osadit nitrifikační část kyslíkovými sondami a proces provzdušňování dmychadly řídit nejen podle předem zadaných časových intervalů, ale i podle aktuální koncentrace rozpuštěného kyslíku v aktivační nádrži. Tímto opatřením se zabrání zbytečnému plýtvání elektrickou energií provozováním dmychadel na plný výkon při vysoké koncentraci rozpuštěného kyslíku v aktivační nádrži a zároveň se zabrání inhibice nitrifikace při náhlém poklesu koncentrace rozpuštěného kyslíku pod hranici 0,5 mg/l například při přítoku odpadní vody do aktivace. Dnešní moderní systémy řízení ČOV ovšem umožňují regulovat čas provzdušňování a množství dodávaného vzduchu do aktivačních nádrží nejenom podle koncentrace rozpuštěného kyslíku, ale i podle aktuální koncentrace amoniakálního dusíku. Součástí řízení a regulace ČOV by mělo být i měření jednotlivých technologických proudů na ČOV (průtok vratného kalu, přebytečného kalu, přítoku odpadní vody). Lze doporučit zvážit zařazení terciálního stupně dočištění odpadních vod, které je zmiňováno v přehledu nejlepších dostupných technologií metodického pokynu k NV č. 229/2007 Sb. a jejich použití se již v řadě míst osvědčilo. Vhodnou možností jsou bubnová mikrosíta, která fungují na principu filtrace přes plachetku. Čištění filtračního zařízení se provádí zpětným proplachem prací vodou. Bubnová mikrosíta slouží především k odstranění zbytkových koncentrací nerozpuštěných látek v odtoku zachycením na filtračním médiu. Slouží tak i jako pojistka před případnými havarijními stavy ČOV spojené s únikem kalu z dosazovacích nádrží. Snížením koncentrace nerozpuštěných látek dojde zároveň i k zlepšení odtokových koncentrací dalších ukazatelů znečištění (CHSK, BSK 5,celkový dusík, celkový fosfor). Posouzení vlivu navrhované ČOV Svrkyně na kvalitu vody v Zákolanském potoce 16

17 Recipient v profilu Nový Mlýn v místě zaústění ČOV v k.ú. Svrkyně, má tato hydrologická data: hydrologické povodí Q 355 v místě zaústění ČOV = 36 l/s průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) = 238 l/s Kvalita vody v recipientu v místě zaústění ČOV Ukazatel BSK5...3,3 mg/l CHSK...24,9 mg/l NL...16,8 mg/l V návrhu je výstavba 2 ČOV s kapacitou 2 x 300EO Celkem tedy Qd = 600 x 140 l/os.den = 84 m 3 /den = 3,5 m 3 /hod = 1 l/sec Podle směšovacích rovnic pro nejlepší dostupnou technologii při Q 355 = 36 l/s a odtok z ČOV 1 l/s, dojdeme k těmto imisním standardům Tab. 1 Dosažitelné hodnoty koncentrací znečištění dle NV č.61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Kategorie ČOV (EO) <500 CHSK Cr (mg/l) BSK 5 (mg/l) NL105 (mg/l) limit "m" limit "p"

18 Výpočet imisní hodnoty: CHSK Cr p mg/l 1 x x 24,9 = 27,2 mg/l 1+36 BSK 5 p - 30 mg/l 1 x x 3,3 = 4,02 mg/l 1+36 NL p x x 16,8 = 17,4 mg/l 1+36 Podle nařízení vlády č.61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb. jsou při emisních standardech při použití nejlepší dostupné technologie překročeny imisní standardy pro BSK 5 (imisní standard - 3,8 mg/l, výpočet imisní hodnoty - 4,02 mg/l) a pro CHSK Cr (imisní standard - 26 mg/l, výpočet imisní hodnoty - 27,2 mg/l). V obou případech se jedná o imisní standardy pro povrchové vody (imisní standard pro kaprové vody není stanoven). Pokud bychom uvažovali, že pro dobrý vývoj prosperující populace raka kamenáče a raka říčního, by bylo vhodnější, aby voda splňovala imisní standardy pro lososové vody (Svobodová et al., 2008), průměrná hodnota BSK 5 by měla být do 2 mg/l, což v současné době tok nesplňuje. Důsledkem takto znečištěného toku je rozvoj komenzálů na racích v Zákolanském potoce, vyskytujících se v organicky zatížených vodách. Vypuštění dalšího znečištění do toku by situaci ještě více zhoršilo. Pro zvýšení účinnosti čištění odpadních vod a plnění imisních standardů v recipientu lze doporučit výstavbu zemního filtru, který byl sloužil k dočišťováni vyčištěných odpadních vod vypouštěných z nově vybudovaných ČOV. Z těchto důvodů by bylo dobré uvažovat také o výstavbě pouze jedné ČOV s lepší účinností čištění místo navržených dvou čistíren. Na základě výše uvedených informací, lze konstatovat, že v případě realizace navržených opatření bude mít výstavba obou ČOV mírně negativní vliv. 18

19 5. ZÁVĚR Koncepce Svrkyně - Územní plán obce, změna č. 1 nebude mít v případě dodržení níže navržených zmírňujících opatření významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Navržená zmírňující opatření ČOV bude využívat technologii nízkozatěžované aktivace s aerobní stabilizací kalu. ČOV bude využívána pouze k čištění odpadních vod přitékajících na ČOV kanalizací, tzn. nebude sloužit k likvidaci odpadních vod shromaždovaných v žumpách či jiných bezodtokých jímkách a dovážených na ČOV feka vozy. ČOV bude vybavena dobře řešeným obtokem, který by zabránil vyplavení ČOV v případě intenzivních dešťových srážek. Obtok nesmí umožnit obtékání odpadních vod v bezdeštném období. Mechanické předčištění bude řešeno pomocí jemných strojně stíraných česlí. Doporučit lze rovněž zařazení lapáku písku. V případě většího rozšíření průmyslu či služeb v obci je vhodné uvažovat i o lapáku tuků. Biologická část ČOV by měla být řešena jako systém D-N. Denitrifikace od nitrifikace by měla být oddělena přepážkou. Míchání denitrifikace je lépe zajistit pomocí míchadel, než za pomocí středně či hrubobublinných aeračních elementů. K separaci kalu bude využita vertikálně protékaná dosazovací nádrž odvozena od takzvaného dortumdského typu. Pro optimalizaci procesu nitrifikace bude nitrifikační část osazena kyslíkovými sondami a proces provzdušňování dmychadly bude řízen nejen podle předem zadaných časových intervalů, ale i podle aktuální koncentrace rozpuštěného kyslíku 19

20 v aktivační nádrži. Součástí řízení a regulace ČOV by mělo být i měření jednotlivých technologických proudů na ČOV (průtok vratného kalu, přebytečného kalu, přítoku odpadní vody). Za ČOV bude zařazen terciální stupeň dočištění odpadních vod, který je zmiňován v přehledu nejlepších dostupných technologií metodického pokynu k NV č. 229/2007 Sb. a jejich použití se již v řadě míst osvědčilo. Vhodnou možností jsou bubnová mikrosíta, která fungují na principu filtrace přes plachetku. Navržená opatření nebude nutné realizovat v případě, že voda v Zákolanském potoce bude i po výstavbě ČOV ve Svrkyni a v Holích dosahovat průměrné hodnoty BSK 5 do 2 mg/l. 20

21 6. LITERATURA Anonymus, 2001: Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Anonymus, 2001: Péče o lokality soustavy Natura Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, Planeta: 4. Mejsnarová, J., 2010: Svrkyně UP obce, změna č. 1 - návrh. Mejsnarová, J., 2010: Svrkyně UP obce, změna č. 1 - odůvodnění Mourek, J., Zavadil, V., Fischer, D., Štambergová, M., Hoffmannová, K. (2006): Dva druhy raků v Zákolanském potoce. - Budeč let. II. Příroda - krajina - člověk, Kováry. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Pitter, P. (1999). Hydrochemie. Vydavatelství VŠCHT, 568 pp., Praha. Roth, P. (ed.), 2003: Legislativa evropských společenství v oblasti územní a druhé ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/EHS). MŽP, Praha. Svobodová, J., Douda, K. & Vlach, P. (2009). Souvislost mezi výskytem raků a jakostí vody v České republice. - Bulletin VÚRH Vodňany, 45, 2-3: Svobodová, J., Štambergová, M., Vlach, P., Picek, J., Douda,K.& Beránková, M., (2008). Vliv jakosti vody na populace raků v České republice porovnání s legislativou ČR.- Vodní hospodářství 12, VTEI 6: 1-5. Svobodová, Z., Gelnarová, J., Justýn, J., Krupauer, V., Simanov, L., Valentová, V., Vykusová, B. & Wohlgemuth, E. (1987). Toxikologie vodních živočichů. SZN, 231 pp. Praha. Yildiz, HY. & Benli, ACK Nitrite toxicity to crayfish, Astacus leptodactylus, the effects of sublethal nitrite exposure on hemolymph nitrite, total hemocyte counts, and hemolymph glucose. Ecotoxicology and Environmental Safety 59: Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Mapové a informační zdroje: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ministerstvo životního prostředí, Natura 2000, Cenia, Portál veřejné správy ČR 21

22 Oprava zárubní zdi nad galerií Říkovského tunelu II v km 104,960 na trati Stará Paka - Liberec PŘÍLOHY Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje k vlivům koncepce na lokality soustavy Natura 2000 Seznam použitých zkratek PO ptačí oblast EVL evropsky významná lokalita UP územní plán ČOV čistírna odpadních vod Nezávazné doporučení Ačkoliv záměr nemá významný negativní vliv, bylo by vhodné místo 2 plánovaných ČOV, vystavět pouze jednu. Na základě zkušeností z jiných lokalit, kde je odpadní voda čištěna na vícero ČOV lze konstatovat, že provozování systému dvou ČOV je mnohem náročnější a účinnost čištění odpadních vod méně stabilní, než řešení s jednou centrální ČOV. Největší problém, který bude permanentního rázu lze spatřit ve správném nastavení a rozdělení hydraulického a látkového zatížení na obě ČOV. Tento systém bude mnohem náchylnější k přetížení jedné a naopak podtížení druhé ČOV, což se v obou případech negativně projeví zhoršenou účinností čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu lze jednoznačně doporučit výstavbu pouze jedné ČOV s dvěma nebo vícero vodními linkami, které by se uváděly do provozu postupně podle aktuálního nárůstu množství přitékajících odpadních vod. Stránka 22 z 26

23 Fotodokumentace Obr.1: Rak kamenáč pokrytý nálevníky rodu Epistylis v roce 2010 (Zákolanský potok) Obr.2: Detail nálevníků rodu Epistylis Obr.3: Rak kamenáč (Zákolanský potok) 23

24 Obr. 4: EVL Zákolanský potok 24

25 25

26 26