Sociodemografická analýza

Transkript

1 Sociodemografická analýza Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Leden 2011 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

2 Obsah 1 Úvod Základní popis území Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Geografické vymezení území Základní geografické údaje Základní popis území v rámci 7 správních obvodů Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Demografická analýza Základní demografické údaje na území správního obvodu ORP Tábor Pohyb obyvatelstva Demografický vývoj vývojové trendy, projekce budoucího vývoje Vzdělanost Demografické údaje v rámci 7 správních obvodů Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Ekonomická aktivita a trh práce Ekonomická aktivita Nezaměstnanost Sociální aspekty zaměstnanosti Hlavní zaměstnavatelé na území ORP Tábor Dojížďky za prací Průměrné mzdy Sociálně patologické jevy, kriminalita Kriminalita na území ORP Tábor Probační a mediační služba na území ORP Tábor Přestupky Kriminalita dětí a mladistvých Ostatní sociálně patologické jevy Městská policie na území ORP Tábor Použité prameny a zdroje dat Seznam tabulek, obrázků, grafů...89 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 2

3 1 Úvod Sociodemografická analýza spolu s dotazníkovým šetřením pro plánování sociálních služeb slouží jako orientační a informační materiál o území, populaci a aktuální sociální situaci na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (SO ORP Tábor), s výjimkou samotného města vč. příměstských částí. Hlavním cílem sociodemografické analýzy je zachycení geografického a demografického vývoje na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, příp. srovnání jednotlivých aspektů se situací v Jihočeském kraji, resp. v České republice. Sociodemografická analýza na území správního obvodu ORP Tábor byla vytvořena na základě sběru dostupných dat (získání již zpracovaných studií a dokumentů za dané území, statistická data) a jejich následného zpracování. Data se vztahují jednak k území správního obvodu ORP Tábor jako celku, jednak k 7 vymezeným správním obvodům, které takto vytvořila koordinátorka projektu pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy a dotazníkového šetření: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny, Chýnov. 7 správních obvodů pokrývá celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor kromě samotného města Tábor vč. příměstských částí. Obsahem následující práce jsou základní statisticky zjistitelná data geografických, demografických a sociologických ukazatelů, která jsou základním východiskem pro aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb na daném území a odůvodněním a oporou pro další výzkumy. Předkládaná data jsou často výstupem expertíz Českého statistického úřadu, Úřadu práce a dalších institucí znění původních textů je ponecháno, pokud splňuje cíle této analýzy a soustředí se na popis základních demografických trendů, které se přímo týkají i rozvoje sociálních služeb. Popis použitých odborných termínů se v uvedené práci neuvádí, neboť se předpokládá, že se získanými informacemi budou pracovat odborníci z oblasti poskytování sociálních služeb. Ačkoli byla při zpracování analýzy použita aktuálně dostupná data, je nutné mít na zřeteli, že všechny sociální jevy se neustále mění a jejich evidence se liší v závislosti na způsobu a četnosti sběru dat (některé sociální události nejsou statisticky bohužel vůbec evidovány). programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 3

4 2 Základní popis území 2.1 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou ministerstva vnitra 388/2002 Sb. výčtem obcí, které do nich spadají. Zpravidla tvoří správní obvod rozšířené působnosti část okresu, ale v některých případech je totožný s územím okresu. Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Do roku 2006 některé správní obvody obcí s rozšířenou působností zasahovaly v rámci samosprávného kraje do více okresů. Podle vyhlášky 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, se hranice okresů změnily tak, že již správní obvod žádné obce s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres. Celkem bylo v Jihočeském kraji k zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji: Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany V tabulce 1 je uveden seznam všech obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, pro něž je Městský úřad Tábor pověřeným úřadem a obcí s rozšířenou působností. Pro potřeby zpracování sociodemografické analýzy jsou obce rozděleny do 7 správních obvodů: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Malšice, Jistebnice, Chotoviny a Chýnov. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 4

5 Tabulka 1. Obce ve správním obvodu ORP Tábor Bechyně Mladá Vožice Sezimovo Ústí Malšice Jistebnice Chotoviny Chýnov Bechyně Běleč Košice Bečice Jistebnice Borotín Bradáčov Březnice Hlasivo Planá n. Lužnicí Dražičky Alenina Lhota Chotoviny Dolní Hořice Čenkov u B. Mladá Vožice Sezimovo Ústí Libějice Božejovice Jedlany Chýnov Černýšovice Nová Ves u M.V. Skrýchov u Malšic Lom Cunkov Košín Nová ves u Ch. Dobronice u B. Oldřichov Ústrašice Malšice Drahnětice Nemyšl Radenín Radimovice u Sudoměřice u Haškovcova Lhota Pojbuky Zhoř u Tábora Ž. Hodkov T. Turovec Hodětín Řemíčov Želeč Slapy Hubov Balkova Lhota Vodice Beranova Hodonice Slapsko Bezděčín Čenkov Hůrka Lhota Zadní Střítež Radětice Smilovy Hory Borek Dobřejice Chlum Broučkova Lhota Babčice Rataje Šebířov Doubí Hnojná Lhotka Javoří Boratkov Bítov Sudoměřice u B. Vilice Doudov Třebelice Jezviny Červené Záhoří Blatnice Záhoří Zhoř u M.V. Lhota Samoty Maršov Křivošín Dědice Dlouhá Lhota Dobronice u Bechyňská Smoleč Bendovo Záhoří Strkov Nové Lány Makov Dědičky Ch. Bežerovice Blanice Staré Lány Nehonín Hatov Dolní Světlá Blatec Buková Všechlapy Orlov Hejlov Domamyšl Hutě Bzová Opařany Ostrý Hoštice Hájek Hvožďany Dolní Kouty Řepeč Ounuz Chomoutova Lhota Hartvíkov Kozín Elbančice Dražice Padařov Jeníčkova Lhota Horní Hořice Nová Ves Františkov Drhovice Podol Kamenná Lhota Horní Světlá Senožaty Hlasívko Hájky Pohoří Libenice Hroby Horní Kouty Hodušín Smrkov Liderovice Chabrovice Horní Střítež Kášovice Stružinec Moraveč Chotčiny Hrnčíře Křída Svoříš Nasavrky Choustník Chocov Meziříčí Třemešná Nový Kostelec Chrbonín Javor Nové Dvory Vlásenice Paseka Kajetín Janov Obora Zbelítov Pejšova Lhota Kladruby Krchová Lomná Olší Zvěstonín Pikov Kloužovice Křtěnovice Oltyně Nadějkov Polánka Kozmice Křekovice Podboří Bezděkov Prudice Krátošice Křekovická Lhota Skrýchov u Op. Brtec Předbojov Krtov Radimovice u Kříženec Slavňovice Číčovice Táb. Lažany Leština Stádlec Hronova Vesec Radkov Lejčkov Lhýšov Staré Sedlo Chlístov Rzavá Malešín Malý Ježov Kaliště Řevnov Mlýny Moraveč Křenovy Dvory Sedlečko Nové Dvory programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 5

6 Mutice Modlíkov Svrabov Nuzbely Noskov Mozolov Sychrov Oblajovice Obrátice Nepřejov Úlehle Osikovec Pavlov Petříkovice Úraz Pojbuky Popovice Pohořelice Vrážná Pořín Radostice Plechov Záhoříčko Prasetín Radvánov Starcova Lhota Předboř Rešovice Šichova Vesec Psáry Řemičov Vratišov Radostovice Skrýšov Staniměřice Stará Vožice Stojslavice Temešvár Ústějov Velký Ježov Vitanovice Vosná Vrcholtovice Vyšetice Zahrádka Zářičí u Ml. Vožice Ratibořské Hory Dolní Hrachovice Pohnánec Pohnání Rodná Blanička Dub Horní Hrachovice Malenín Mostek Nahořany Podolí Ratibořice Vřesce Skropytce Svatá Anna Terezín Tříklasovice Velmovice Vlčeves Zadní Lomná Záhostice programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 6

7 Obrázek 1. Administrativní mapa správního obvodu ORP Tábor Na obrázku 1 je uvedeno administrativní rozložení správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor, které zahrnuje celkem 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem: Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí a Tábor. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Tábor se dále dělí na menší správní obvody: Tábor, Malšice, Chotoviny, Chýnov a Jistebnice. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 7

8 2.2 Geografické vymezení území Obrázek 2. Geografická mapa správního obvodu ORP Tábor Z obrázku 2 je patrné geografické vymezení území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Je zde přehledně znázorněn podíl lesních porostů, vodních ploch, příp. bažin a rašelinišť na celém území. Rovněž je zde uvedeno dopravní pokrytí mezi jednotlivými obcemi. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 8

9 2.3 Základní geografické údaje Tabulka 2. Vybrané geografické údaje území SO ORP Tábor k Správní obvod ORP Tábor Rozloha v km Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení na km 2 81 Počet obcí 79 z toho: se statutem města 6 Správní obvod obce s rozšířenou působností Tábor leží v severovýchodním koutu Jihočeského kraje, kde sousedí se Středočeským krajem a krajem Vysočina. Na jihu vtéká na území obvodu směrem k Táboru řeka Lužnice, do jejíhož údolí se značně členité území svažuje. Řeka se pak hlubokým údolím vrací obloukem k Vltavě. Rozlohou km 2 tvoří SO ORP Tábor 10 % plochy kraje a je druhým největším jihočeským obvodem. Na celkové výměře se z 60 % podílí zemědělská půda, z ní jsou tři čtvrtiny orné půdy. Podíl zemědělské půdy ve venkovském prostoru je o 12,9 procentního bodu vyšší než v městském. Z dopravního hlediska tvoří SO ORP Tábor významný uzel, kde se kříží severojižním směrem vedoucí železnice a komunikace z Prahy do Českých Budějovic a na jih do Rakouska s koridorem spojujícím Brno s Plzeňskem a hraničními přechody do Německa. Hlavním centrem SO ORP Tábor je město Tábor, známé jako středisko husitského hnutí v 15. století. Středověké centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Technickou zajímavostí je rybník Jordán s moderním závěsným mostem, který je nejstarší údolní přehradou v České republice (vznikl v roce 1492), elektrifikovaná železnice Tábor Bechyně s unikátním mostem přes Lužnici a řetězový most ve Stádlci (přestěhovaný z Podolí na Vltavě). V regionu rovněž najdeme Chýnovské jeskyně, Kozí Hrádek či zříceninu hradu Choustník. 2.4 Základní popis území v rámci 7 správních obvodů Z hlediska účelnosti sociodemografické analýzy byl popis území ORP Tábor rozpracován na základě geografických údajů v rámci 7 území správních obvodů. Údaje podávají základní přehled o vymezeném území, geografické poloze, rozloze a dostupnosti území, přírodních podmínkách, centrech, občanské vybavenosti atp. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 9

10 2.4.1 Bechyně Území správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (SO OPOÚ) Bechyně se nachází v severní části Jihočeského kraje, které hraničí na jihozápadě a západě se SO ORP Týn nad Vltavou, na severozápadě se SO ORP Milevsko, na severu a severovýchodě se SO OPOÚ Tábor a na východě se SO ORP Soběslav. Celková rozloha území činí 132,32 km 2 (tj. 13,2 % z celkové rozlohy SO ORP Tábor). Tabulka 3. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Bechyně Obec Katastrální výměra v km 2 Bechyně 21,22 Březnice 6,89 Černýšovice 10,13 Dobronice u Bechyně 8,30 Haškovcova Lhota 3,03 Hodětín 18,90 Hodonice 9,47 Radětice 14,71 Rataje 10,77 Sudoměřice u Bechyně 24,88 Záhoří 4,02 Celkem 132,32 Ve správním obvodu se nachází celkem jedenáct obcí: Bechyně, Březnice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Haškovcova Lhota, Hodětín, Hodonice, Radětice, Rataje, Sudoměřice u Bechyně a Záhoří. Statut města má pouze jedno sídlo, a to Bechyně, která je přirozeným centrem zájmového území, neboť ve značné míře plní pracovní a obslužnou funkci pro okolní obce. Z hlediska přírodních poměrů je správní obvod Bechyně mírně zvlněnou hornatinou s nadmořskými výškami okolo 400 m. Jde tedy o území rozkládající se na jihozápadě Středočeské pahorkatiny. Celá oblast přináleží k povodí Lužnice, resp. Vltavy. Hlavní osu oblasti tvoří říční toky Lužnice a Smutné. Samotné město Tábor (36000 obyvatel) je vzdáleno od Bechyně 25 km. V rámci Jihočeského kraje již excentricita není tak absolutní, poněvadž jádrová oblast v okolí Českých Budějovic je vzdálena 45 km jižně od Bechyně. Navíc reliéf zájmového území netvoří přirozené překážky ve spojení s hospodářským a sídelním těžištěm kraje, pro což hovoří jistá návaznost zemědělské výroby, hospodářských podniků i koncentrace služeb. Z hlediska polohy je zapotřebí taktéž připomenout programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 10

11 zhruba 12 km jižně vzdálené město Týn nad Vltavou s 8500 obyvateli, které díky své poloze zmenšuje excentricitu bechyňského správního obvodu. Území správního obvodu Bechyně je díky své poloze a díky příhodným podmínkám vhodné k zemědělskému využití, důležitá je také jeho průmyslová minulost. Zemědělská půda tvoří téměř 53 % z celkové rozlohy. Podíl vodních ploch na celkové rozloze je zanedbatelný, míra zalesnění překračuje celorepublikový průměr 33 % o takřka 4 %. Dopravní spojení s okolními regiony je umožněno díky železnici č. 202 (Tábor Bechyně) a několika málo silnicím 2. třídy, které spojují některé obce zájmové oblasti s okolními většími sídly (Tábor, Soběslav, Týn nad Vltavou). Velkým handicapem správního obvodu Bechyně je neexistence silnic 1. třídy či rychlostní silnice nebo dálnice. Samotné město Bechyně je přirozeným centrem oblasti také z pozice města s lázeňským statusem. Občanská vybavenost správního obvodu Bechyně Občanská vybavenost správního obvodu se soustředí v samotném městě Bechyně. Pro využití volného času je v Bechyni k dispozici koupaliště, sportovní hřiště, stadion a další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kino, kostel a hřbitov. V obci Bechyně má ordinaci několik praktických lékařů a několik stomatologů. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou a domov pro seniory. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž poštovní úřad. Bechyně jsou jedním ze známých lázeňských středisek na jihu ČR. Instituce, které se nachází v obci Sudoměřice u Bechyně: knihovna, kostel, hřbitov, mateřská škola, základní škola (1. 9. ročník), hřiště, tělocvična, obecní úřad. V obci Dobronice u Bechyně se nachází knihovna, kostel, hřiště a obecní úřad. V obci Radětice najdeme knihovnu, hřiště a obecní úřad. Na obci je vedena kronika. Obecní úřad vydává zpravodaj informační občasník obecního úřadu. V obci Březnice se nachází hřiště a obecní úřad. V obci Hodonice bylo navíc vybudováno koupaliště. V obci Černýšovice a Hodětín se nachází knihovna, hřiště a obecní úřad. Z občanské vybavenosti v obcích Haškovcova Lhota a Záhoří lze jmenovat pouze knihovnu a obecní úřad. V obci Rataje se nachází knihovna, kulturní sál, hřiště a obecní úřad. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 11

12 Bechyně Město Bechyně leží v průměrné výšce 406 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2127 ha, z toho orná půda zabírá 43 procent. Kolem jedné třetiny výměry je obec zalesněná. Vzhledem ke geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem. Bechyně se rozkládá asi 25 kilometrů jihozápadně od Tábora. Bechyně se dále dělí na tři části, konkrétně to jsou: Bechyně, Hvožďany a Senožaty. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Březnice Obec Březnice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Dále bychom zde našli knihovnu a poštovní úřad. Obec leží v průměrné výšce 424 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 691 ha, z toho orná půda zabírá 59 %, lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Černýšovice Obec Černýšovice se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. V obci žije 70 obyvatel. Černýšovice se dále dělí na dvě části, Černýšovice a Hutě. Obec Černýšovice leží v průměrné výšce 431 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1013 ha, z toho 40 % orné půdy. Lesy zabírají cca jednu polovinu katastrálního výměru obce. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Dobronice u Bechyně Obec Dobronice u Bechyně se rozkládá asi patnáct kilometrů jihozápadně od Tábora a nachází se v průměrné výšce 440 metrů nad mořem. Dobronicemi protéká řeka Lužnice a Dobronický potok, který se do Lužnice vlévá. Celková katastrální plocha obce je 899 ha, z toho orná půda zabírá pouze 14 %. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryty lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Haškovcova Lhota Obec Haškovcova Lhota se rozkládá asi 19 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 417 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 303 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Lesy programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 12

13 zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Hodětín Obec Hodětín se rozkládá asi 22 kilometrů jižně od Tábora. Hodětín se dále dělí na tři části: Blatec, Hodětín a Novou Ves. Obec leží v průměrné výšce 455 m n. mořem. Celková katastrální plocha obce je 1896 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Hodonice Obec Hodonice se rozkládá asi 22 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 420 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 948 ha, z toho orná půda zabírá pouze 28 %. Přibližně jedna třetina výměry obce je zalesněná. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Radětice Obec Radětice se rozkládá přibližně 22 kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Obec leží v průměrné výšce 421 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1471 ha, z toho orná půda zabírá pouze 37 %. Lesy zabírají asi jednu polovinu katastrálního výměru obce. První písemná zmínka o obci pochází z roku Rataje Obec Rataje se rozkládá asi osmnáct kilometrů jihozápadně od Tábora. Protéká zde říčka Smutná. Rataje se dále dělí na dvě části: Kozín a Rataje. Obec leží v průměrné výšce 405 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1077 ha, z toho orná půda zabírá 47 %. Zhruba jedna třetina výměry obce je zalesněná. První písemná zmínka o obci pochází z roku Sudoměřice u Bechyně Obec Sudoměřice u Bechyně se rozkládá asi 18 kilometrů jihozápadně od Tábora. Sudoměřice u Bechyně se dále dělí na tři části: Bechyňská Smoleč, Bežerovice a Sudoměřice u Bechyně. Obec leží v průměrné výšce 439 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 2489 ha, z toho orná půda zabírá pouze 24 %. Více než polovina výměry obce je porostlá lesem. První písemná zmínka o obci pochází z roku programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 13

14 Záhoří Obec Záhoří se rozkládá asi 24 kilometrů jihozápadně od Tábora a leží v průměrné výšce 438 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 401 ha, z toho orná půda zabírá 62 %. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. První písemná zmínka o obci pochází z roku Mladá Vožice Území správního obvodu Mladá Vožice tvoří na západě od severu k jihu se táhnoucí Miličínské pohoří a na východě Holé vrchy. Severní část uzavírá Velký Blaník a jih je uzavřen Výlevy a Pohnáním. Na severu je nejvyšším vrchem Velký Blaník (638 m), na jihu zase Stojslavická Hůrka (686 m) a Vršce (694 m). V Miličínském pohoří je to Kalvárie (696 m) a nejvyšší vrch celého kraje Mezivratka (712 m). Uprostřed této krajiny se nachází bývalé Vožické hradiště, zvané Hrad (505 m). Středem krajiny od jihu k severu protéká říčka Blanice, vlévající se u Českého Šternberka do Sázavy. V regionu je na 50 větších rybníků. Mohutná lesnatá pásma se táhnou na východě od Blaníka k Chýnovu a na západě od Neustupova až k Miličínu. Město Mladá Vožice a Mladovožicko vůbec bylo až do roku 1945 zcela zemědělskou oblastí. Teprve po osvobození nastala přeměna celé oblasti v průmyslově zemědělskou. Do roku 1947 byla Mladá Vožice soudním okresem v politickém okrese Tábor. Okres měl dvě města, Mladou Vožici a Miličín a 1 městys Kamberk. Podle národnosti náležel k nejryzejším českým regionům. Od počátku 1949, po změně politického a státního zřízení, přešla Mladá Vožice do nově zřízeného okresu Votice v Pražském kraji. Po územní reorganizaci v roce 1960 připadla Mladá Vožice k okresu Tábor v Jihočeském kraji. Rozloha jednotlivých obcí správního obvodu Mladá Vožice je uvedena v tabulce 4. Tabulka 4. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Mladá Vožice Obec Katastrální výměra v km 2 Běleč 12,22 Hlasivo 12,28 Mladá Vožice 31,57 Nová Ves u Mladé Vožice 11,74 Oldřichov 13,11 Pojbuky 7,37 Řemíčov 4,32 Slapsko 9,09 programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 14

15 Smilovy Hory 20,80 Šebířov 23,21 Vilice 11,77 Zhoř u Mladé Vožice 3,17 Dolní Hrachovice 4,47 Pohnánec 2,46 Pohnání 3,59 Ratibořské Hory 21,28 Rodná 9,14 Celkem 201,59 Občanská vybavenost správního obvodu Mladá Vožice Občanská vybavenost v oblasti obchodní a instituční sítě se soustředí zejména ve městě Mladá Vožice, kde se nachází mateřská a základní škola (1. 9. ročník), dva domy s pečovatelskou službou, domov-penzion pro důchodce, hřiště, tělocvična, stadion, ordinace praktického lékaře pro dospělé a děti a dorost, ordinace gynekologa a stomatologa, detašované pracoviště záchranné služby a městský úřad. Další obcí, která soustředí více institucí, jež slouží občanům, jsou Ratibořské Hory. Nachází se zde mateřská a základní škola (1. 9. ročník), hřiště, tělocvična, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a stomatologa a detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost a obecní úřad. V menších obcích, jako je Běleč, Hlasivo, Řemíčov, Slapsko, Vilice či Zhoř u Mladé Vožice se nachází hříště a obecní úřad. V obci Oldřichov a Smilovy Hory slouží občanům hřiště, tělocvična a obecní úřad. V obci Pojbuky se nachází koupaliště, hřiště a obecní úřad. V obci Pohnání se nachází koupaliště a obecní úřad. V malých obcích jako je Šebířov, Dolní Hrachovice, Pohnánec, Nová Ves u Mladé Vožice a Rodná se nachází pouze obecní úřad. Běleč Obec Běleč leží v severovýchodní části okresu Tábor v mladovožické pahorkatině. Nadmořská výška obce je 455 m, výměra katastru ha, 182 obyvatel. Obec se skládá ze čtyř sídel - Běleč, Bzová, Elbančice a Šelmberk. Poblíž Bělče jsou rybníky Bažantnice, Nadoborný a Obora, protéká jimi Bělečský potok. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 15

16 Hlasivo Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce Obec se skládá z následujících částí: Hlasivo, Hlasívko, Rašovice, Temešvár. Mladá Vožice Město Mladá Vožice se nachází asi 20 km severovýchodně od Tábora. Leží na křižovatce cest do Tábora, Pacova, Vlašimi a Votic (dále do Prahy). Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým "Hradem", návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku a zemská pevnost, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Město vzniklo jako podhradí na svahu návrší již na počátku vlády Karla IV. Nová Ves u Mladé Vožice První písemná zmínka o obci pochází z roku Obec se skládá z následujících částí: Nová Ves u Mladé Vožice, Horní Střítež, Křtěnovice, Mutice. Oldřichov První písemná zmínka o obci pochází z roku Pojbuky První písemná zmínka o obci pochází z roku Obec se skládá z následujících částí: Pojbuky, Blatnice, Dolní Světlá, Zadní Lomná. Řemíčov První písemná zmínka o obci pochází z roku Obec se skládá z následujících částí: Řemíčov a Buková. Slapsko Obec Slapsko leží v severní části okresu Tábor a rozprostírá se na ploše o celkové rozloze 909 ha v nadmořské výšce kolem 465 m. Obec Slapsko se skládá ze sedmi vesnic: Javor, Leština, Moraveč, Slapsko, Slupy, Vitanovice a Zahrádka. První zmínka o Slapsku je z roku Smilovy Hory První písemná zmínka o obci pochází z roku Název obce se dokládá z dobových kronik od rytíře Smila z rodu Vítkovců, který obec založil. V pozdějších archivních fondech se uvádí, že poddanská obec sloužila jako odkladiště nemanželských potomků tohoto rodu, neboť jméno rytířovo sledovalo jeho slovutnost, tedy smilnění, a to až do pozdního věku. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 16

17 Obec se skládá z následujících částí: Smilovy Hory, Františkov, Malý Ježov, Obrátice, Radostovice, Stojslavice, Velký Ježov. Šebířov Obcí protéká řeka Blanice. První zmínky o osadě Šebířov nalezneme v historických pramenech z roku 1318, kde se uvádí, že zde byla tvrz, rodinné sídlo Šebířovských z Šebířova, jedné z nejstarších a nejvzácnějších vladyckých rodin v Čechách. Obec se skládá z následujících částí: Šebířov, Křekovice, Křekovická Lhota, Kříženec, Lhýsov, Popovice, Skrýšov, Vosná, Vrcholtovice, Vyšetice, Zářičí u Mladé Vožice. Vilice Obec se nachází v nadmořské výšce 519 m. Správní oblast obce k sobě přiřazuje i malé obce Zátiší, Hrnčíře, Kříženec a přilehlou chatovou oblast. Z Vilic je autobusové spojení do Mladé Vožice, autobusová linka jezdí po trase Hrnčíře - Vilice - Bzová - Běleč - Mladá Vožice. První písemná zmínka o obci pochází z roku Zhoř u Mladé Vožice Obec Zhoř u Mladé Vožice se rozkládá asi 24 kilometrů severovýchodně od Tábora a leží v průměrné výšce 466 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce Celková katastrální plocha obce je 317 ha, z toho orná půda zabírá 65 %. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Ratibořské Hory Obec Ratibořské Hory leží 9 kilometrů severovýchodně od Tábora směrem na Kutnou Horu. Obec se skládá z pěti částí: Ratibořských Hor, Vřesec, Dubu, Podolí a Ratibořic. Právě zde začíná Českomoravská vrchovina s výskytem nerostů a rud, obsahujících stříbro. Dolní Hrachovice První písemná zmínka pochází z roku Obec se skládá z následujících částí: Dolní Hrachovice, Holní Hrachovice, Mostek. Pohnánec První písemná zmínka o obci pochází z roku Pohnání První písemná zmínka pochází z roku Rodná První písemná zmínka pochází z roku Obec se skládá z těchto částí: Rodná, Blanička, Nahořany. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 17

18 2.4.3 Sezimovo Ústí Území obvodu Sezimovo Ústí se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Sezimovo Ústí hraničí na severu s územím obce Tábor, na východ s územím obvodu Chýnov, na jihu s územím obce s rozšířenou působností Soběslav, na západě s územním obvodem Malšice. V obvodu je celkem sedm obcí: Košice, Planá n. Lužnicí, Sezimovo Ústí, Skrýchov u Malšic, Ústrašice, Zhoř u Tábora a Želeč. Statutem město disponuje pouze Planá nad Lužnicí a Sezimovo Ústí. Celý územní obvod Sezimovo Ústí je dostupný autobusy městské hromadné dopravy nebo linkovou autobusovou dopravou. Autobusovou dopravu zajišťuje převážně společnost Comett plus, spol. s.r.o. Rozloha jednotlivých obcí územního obvodu Sezimovo Ústí je uvedena v následující tabulce. Tabulka 5. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Sezimovo Ústí Obec Katastrální výměra v km 2 Košice 13,99 Planá nad Lužnicí 21,42 Sezimovo Ústí 8,49 Skrýchov u Malšic 7,01 Ústrašice 7,42 Zhoř u Tábora 4,62 Želeč 15,72 Celkem 78,67 Občanská vybavenost správního obvodu Sezimovo Ústí V obci Košice se nachází mateřská a základní škola (1. 5. ročník), detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé. V rámci volného času mohou obyvatelé využít hřiště a tělocvičnu. Obec má samostatný obecní úřad, poštu. Ve městě Planá nad Lužnicí se nachází mateřská a základní škola (1. 9. ročník), samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, samostatné ordinace stomatologa, detašované pracoviště gynekologa. Dále se zde nachází koupaliště, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. Ve městě Sezimovo Ústí se nachází mateřské, základní školy (1. 5. ročník, ročník), střední odborné učiliště, střední odborná škola, základní umělecká škola, samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatné ordinace stomatologa, ordinace specialisty. Dále se zde nachází bazén, hříště, tělocvičny, stadion, městský úřad, pošta, dům s pečovatelskou službou. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 18

19 V obci Skrýchov u Malšic a Ústrašice se nachází pouze hřiště a obecní úřad. V obci Zhoř u Tábora se nachází detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé, hřiště a obecní úřad. V obci Želeč u Tábora se nachází mateřská a základní škola (1. 5. ročník), detašované pracoviště praktického lékaře pro děti a dorost, hříště, koupaliště a obecní úřad. Košice První zmínka o obci Košice pochází z roku Obec tvoří 3 části: Košice, Borek, Doubí. Sezimovo Ústí Město ležící při ústí Kozího potoka na pravém břehu Lužnice mezi Planou nad Lužnicí a Táborem. První zmínka o sídle pochází z roku 1262, tehdy se ještě jmenovalo jednoduše Ústí. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezimou z mocného šlechtického rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. Za husitských válek bylo město místními husity opuštěno a zcela vypáleno (1420), obnoveno bylo v roce V blízkosti města se nachází zřícenina Kozího hrádku, přímo v centru pak areál Benešovy vily - letního sídla druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Město tvoří dvě městské části: Sezimovo Ústí 1 a Sezimovo Ústí 2. Sezimovo Ústí 2 vzniklo zásluhou podnikatelských aktivit Jana Antonína Bati. Tento podnikatel si v blízkosti města v důsledku začátku druhé světové války vybral obecní pozemky pro stavbu závodu (původně plánoval umístnit nový závod na Slovensku). Pro své dělníky zde vybudoval takřka nové město. V roce 1939 započala výstavba závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a. s., v jehož sousedství současně vyrostlo moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem velmi podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky. U závodu byla také založena v roce 1939 soukromá Baťova škola práce (později Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy). Skrýchov u Malšic Obec se skládá se dvou vesnic Skrýchov a Dudov. Obec Skrýchov vznikla v roce 1558 a obec Dudov datuje vznik v roce Ústrašice Ústrašice, kdysi též Oustrašice, leží přibližně devět kilometrů jižně od Tábora v nadmořské výšce 405 m. Poprvé je obec připomínána v roce Zhoř u Tábora Obec Zhoř u Tábora leží na spojnici Plané nad Lužnicí a Lomu u Tábora, přibližně 3,5 km od Plané nad Lužnicí. První zmínka o obci je z roku programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 19

20 Želeč První písemná zmínka o obci pochází z roku Obec Želeč sestává ze dvou částí: Želeč a Bezděčín Malšice Územní obvod Malšice se nachází v severní části Jihočeského kraje. Obvod Malšice hraničí na severu s územím obvodu Jistebnice, na východě s územím města Tábor a územním obvodem Sezimovo Ústí, na jihu s územím obvodu Bechyně, na západě s územním obvodem Milevsko. Územní obvod Malšice se skládá z osmi obcí: Bečice, Dražičky, Libějice, Lom, Radimovice u Želče, Slapy, Opařany, Řepeč a jednoho městyse Malšice. Územní obvod Malšice je dostupný linkovými autobusy a železniční tratí č. 202 Tábor Bechyně. Rozloha jednotlivých obcí v územním obvodu Malšice je uvedena v tabulce 6. Tabulka 6. Katastrální výměra jednotlivých obcí obvodu Malšice Obec Katastrální výměra v km 2 Bečice 3,24 Dražičky 5,13 Libějice 2,95 Lom 3,82 Malšice 38,6 Radimovice u Želče 4,47 Slapy 6,32 Opařany 31,43 Řepeč 12,78 Celkem 108,74 Občanská vybavenost správního obvodu Malšice V obci Bečice se nachází obecní úřad a hřiště. V obci Dražice a Libějice se nachází obecní úřad. V obci Lom se nachází obecní úřad a hřiště. V městysi Malšice se nachází městys, samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, detašované pracoviště lékaře pro děti a dorost, stomatologa, gynekologa, koupaliště, hřiště, tělocvična, mateřská a základní škola (1. 9. ročník). V obci Radimovice u Želče se nachází obecní úřad, hřiště a tělocvična. V obci Slapy se nachází obecní úřad, mateřská a základní škola (1. 5. ročník), hřiště, tělocvična. programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. 20