49 37'46.37"N 18 13'23.36"E. GPS poloha:

Transkript

1 Hukvaldy Zřícenina 49 37'46.37"N 18 13'23.36"E Rozsáhlá zřícenina moravského hradu Hukvaldy se nachází ve stejnojmenné obci v Moravskoslezském kraji. Hradní zřícenina stojí na podlouhém vrchu, obklopeném strmými skalisky. Návštěvníci si mohou hradní zříceninu prohlédnout v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Hradní siluetu určují dlouhé hradební zdi přerušované baštami, které převyšují zbytky obytných budov. Od roku 1993 je na hradním paláci zřízena vyhlídka, ze které je nádherný výhled na celé pásmo Beskyd. K příjemné procházce slouží rozlehlá obora, založená v 16. století na svazích hradního kopce, právě v jejím malebném prostředí našel hudební skladatel Leoš Janáček inspiraci k napsání opery Příhody Lišky Bystroušky. Zříceninu spravuje Muzeum Beskyd Frýdek-Místek Další informace najdete zde: Raduň Zámek 49 53'36.82"N 17 56'37.18"E Zámek Raduň stojí na mírném návrší na okraji stejnojmenné obce v Moravskoslezském kraji, zámek se nachází asi 5 kilometrů od města Opavy. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Návštěvníci si na zámku mohou prohlédnout i některé Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 sbírky, které sem byly dovezeny z nedalekého zámku v Hradci nad Moravicí. Zámecké pokoje jsou zařízeny stylovým mobiliářem. Nechybí zde ani sbírky luxusního porcelánu, skla, stříbra, obrazů, soch či knihovna s téměř svazků. U zámku je rozlehlý zámecký park s řadou rybníků. Historie Původní gotická tvrz ze 14. století náležela od roku 1481 Tvorkovskovským z Kravař, kteří tvrz ve 2. polovině 16. století přestavěli na čtyřkřídlý renesanční zámek. Zámek jim patřil do roku 1671, poté se tu vystřídalo několik majitelů. V letech 1816? 1822 nechal Jan Larisch- Mönnich zámek radikálně přestavět v empírovém slohu podle projektu architekta K. J. Englische, Zámecká zahrada byla upravena na překrásný krajinářský park. Za dalších vlastníků zámku? Blücherů byla v duchu tehdejších romantických představ postavena kamenná hradební zeď a vysoká válcová věž. Poslední romantické úpravy byly ukončeny v roce Po roce 1945 byla na zámku škola a kanceláře, poté následovaly opravy a v roce 1984 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: Vikštejn Zřícenina 49 48'28.73"N 17 46'36.55"E Zřícenina hradu Vikštejn stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad romantickým údolím řeky Moravice nedaleko Vítkova na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby, zčásti přístupná sklepení. Ve zdi budovy jižního parkánu je zasazena koule z třicetileté války. Od zříceniny se otvírá pěkný výhled do údolí Moravice. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví. První písemná zmínka pochází z roku Od konce 14. století patřil Vikštejn opavským knížatům, poté se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1447 byl hrad dobyt a rozbořen Matyášem Korvínem. Za Planknarů z Kynšperka byl Vikštejn ve 30. letech 16. století opraven a rozšířen. Za třicetileté války byl hrad několikrát poškozen. Ve 2. polovině 17. století byl pak hrad znovu opraven. V 18. století tady už ale tehdejší majitelé nebydleli a Vikštejn byl ponechán svému osudu. V 70. letech minulého století byly hradní zříceniny zakonzervovány. Další informace najdete zde: Hrad Hrad Sovinec 49 50'14.76"N 17 14'46.04"E Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina. Hrad byl založen bratry Pavlem a Vokem ze starého moravského rodu Hrutoviců mezi léty 1318, kdy získali lénem od olomouckého biskupa nedalekou ves Křížov, a 1348, kdy se poprvé psali ze Sovince" (de Aylnburk). V prvních květnových dnech roku 1945 hrad vyhořel. Pod střechou zůstaly jen bývalé konírny a budovy v Předhradí. Již v roce 1951 byly zahájeny zabezpečovací práce; rekonstrukční práce probíhají s různou intenzitou dodnes. Hrad Sovinec byl v roce 1945 zestátněn a v roce 1965 převeden do správy bruntálského okresního muzea. Na Sovinci probíhají příležitostné výstavy, jsou zde pořádány kulturní akce, zejména vystoupení šermířských skupin, divadelních souborů a hudebníků a prezentace tradičních řemesel. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: Zbrašovské argonitové jeskyně Jeskyně 49 31'53.40"N 17 44'44.09"E Zbrašovské argonitové jeskyně se nachází v lázních Teplice nad Bečvou. Pokud jedete autem, zaparkujte na vyhrazeném parkovišti. Od tohoto parkoviště se vydejte po směrovkách. Je to pěkně značené. Jeskyně se nachází přímo naproti parkoviště přes řeku cca 500 m od něho. Cesta k nim Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 vede přes lázeňský park. Zde je možné se na několika místech občerstvit. Když se dostanete až k jeskyním (jsou v kopci) můžete si zde kromě vstupenek zakoupit i nějaký ten suvenýr případně malé občerstvení. Prohlídky jsou v sezóně každých cca 15 minut. Během čekání se můžete usadit ke stolečkům. Argonitové jeskyně jsou nejteplejší jeskyně v České Republice. Jejich teplota se pohybuje mezi C. I z tohoto důvodu zde nezimují netopýři, což je pro mně pozitivní informace. :) V těchto hydrotermálních jeskyních je k vidění unikátní výzdoba - "gejzírové" stalagmity, Koblihová síň aj. Výzdoba jeskyní vznikala působením pramenů termálních minerálních vod. V některých částech jeskyně jsou prostory zaplněné oxidem uhličitým, které "uniká" právě z těchto minerálních vod. Během celé prohlídky si můžete všimnou varovných cedulek se zákazem vstupu kvůli zaměření oxidem uhličitým. Návštěvní okruh je dlouhý 375 m a trvá 50 minut. Letos v létě je zde umístěna výstava na téma Švihák lázeňský. Každopádně jsou jeskyně zajímavé a během parného léta se člověk příjemně ochladí. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: Říčka Bílá Opava 50 4'45.82"N 17 16'3.57"E Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: Raduň - zámek Zámek 49 53'14.42"N 17 56'32.60"E Nedaleko od Opavy leží mala vesnice Raduň ve které se nachází pěkný malý zámek. Jeho návštěvu můžete spojit i s prohlídkou většího a známějšího zámku v Hradci nad Moravici. Okolo zámku jsou parky, kterými se za pěkného počasí můžete projít a poté absolvovat prohlídku zámku. Vstupné pro dospělého je 90kč a kromě klasického okruhu je zde expozice historických panenek a kočárků, kde se rovněž platí vstupné - 50kč. Když se to koupíte dohromady, vyjde to levněji jen za 110,-. Nezapomeňte si v pokladně koupit turistickou známku č.273. Trošku z historie zámku: Původně zemanská tvrz z 15. století byla přestavěná v 16. století rodem Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek. Během dalčích let vystřídal řadu majitelů až přešel koncem 18. století do rukou svobodných pánů Mönnichů, kteří jej přestavěli v klasicistní rezidenci, obklopenou přírodně- krajinářským parkem. V první polovině 19. století jej vlastnil rod Blücherů, kteří zde byli až do roku 1949, kdy zámek opustil hrabě Alexandr Blücher, anglický státní občan. Poté byl zámek majetkem Ministerstva zemědělství, které v něm zbudovalo zemědělské učiliště. V 60letech 20.století byl zámek pod správou odboru školství přo ONV v Opavě, které zde udělalo základní a mateřskou školu a později v 70letech i knihovnu, kino a zdravotní středisko. Později se začal zámek rekonstruovat a pro veřejnost byl otevřen Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Bruntál Zámek 49 59'14.24"N 17 27'52.52"E Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, Bruntál Telefon: /9; fax muzeumbruntal@seznam.cz; Zámecká expozice Otevírací doba: X. - IV. úterý - neděle 9,00-16,00 V. - IX. pondělí - neděle 9,00-17,00 24.,25., zavřeno Vstupné: Zámecká expozice: plné: 100,- Kč (dospělí) snížené:50,- Kč (děti 6-15 let, studenti, senioři nad 65 let, invalidé) rodinné: 250,- Kč ( 2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) společné vstupné: 200,- Kč (plné) / 100,- Kč (snížené) (zámek Bruntál- zámecká expozice + Kosárna karlovice + hrad Sovinec mimo akce a krátký okruh) cizojazyčný výklad: + 100% ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč fotografování v expozici: 20,- Kč natáčení videokamerou: 40,- Kč Zádáme o úpravu údajů týkajících se ceny vstupného do muzejních expozic (Muzeum v Bruntále) Muzejní expozice (Řemeslo má zlaté dno, Příroda Bruntálska) a výstavy: plné: 30,- Kč (dospělí) snížené: 15,- Kč (děti 6-15 let, studenti, důchodci, invalidé) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Další informace najdete zde: Hrad Hukvaldy 49 37'11.51"N 18 13'45.94"E Hrad Hukvaldy se nachází v Moravskoslezském kraji přibližně 14 km od Frýdku Místku a 9 km od Příbora. V obci Hukvaldy se nachází památník a rodný dům Leoše Janáčka. V červenci a srpnu se zde koná mezinárodní hudbní festival Janáčkovy Hukvaldy a mnoho dalších akcí pořádaných především na hradě. Na hrad se dostanete pěšky po cestě, která vede lesní oborou. V oboře se nachází památník Lišky Bystroušky. Když budete mít štěstí můžete vidět třeba daňky, muflony, jeleny a další druhy zvěře, které zde našly trvalý domov. Nachází se zde také 7 památných buků lesních s mohutnými kořeny, jejichž stáří se odhaduje na téměř 150 let. Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Starý Jičín Zřícenina 49 34'53.68"N 17 57'46.62"E Zřícenina hradu Starý Jičín, který patří k nejstarším moravským hradům, stojí na Starojickém kopci nad obcí Starý Jičín na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji. Kromě brány se dochovala část hradeb severního předhradí, zbytky vnější parkánové hradby a dělové bašty. Dobře zachované je zdivo renesančního paláce, dobře patrné je i torzo okrouhlé věže. Z hradního kopce se otvírá překrásný výhled. Ve věži je k vidění historická expozice. V letech proběhl v prostorách hradu archeologický výzkum a byly nalezeny doklady o středověkém životě v této lokalitě. V roce 1996 byla obcí Starý Jičín zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídkovou část, kde je umístěna expozice historie hradu. Za příznivého počasí věž poskytuje krásný rozhled do širokého okolí Moravské brány. Historie Území obce Starý Jičín a její okolí lákalo k osídlení již v pravěku. Procházela tudy prastará spojnice od Jadranu k Baltskému moři, známá též jako jantarová cesta. Výrazná poloha Starojického kopce s možností přehledné kontroly širokého okolí přitahovala příslušníky různých pravěkých kultur. Svědčí o tom četné archeologické nálezy (pazourkové nástroje, ozdoby, keramika, žárové i kostrové hroby) z doby bronzové a laténské, které se vyskytují na kopci i v jeho okolí. Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik - divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou - ín znamená Dikův / majetek/. Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. Patrně již kolem r získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze , kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v "Ditschin" darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina. V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V přízemí věže se nachází stylová restaurace. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín Další informace najdete zde: Naučná stezka PR Štěpán Chodník, naučná stezka 49 51'50.76"N 18 11'49.70"E Naučná stezka má 10 tabulí, z toho 6 přímo v PR Štěpán, zbylé stojí na přístupových stezkách. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Trasa je zatím bohužel v terénu nevyznačená, což docela komplikuje orientaci. Přímo na hlavní, velmi cykloturisticky a turisticky frekventované, trase potkáme jen dvě tabule, ostatní čtyři jsou na hrázích rybníka, ale již v klidnějších částech. K Naučné stezce se dostaneme po modré TZ z Martinova či z nádraží v Děhylově, místem probíhá frekvenovaná cyklotrasa podle řeky Opavy z Třebovic či Martinova do Děhylova a Hlučína. (tzv. hospůdková trasa Třebovický mlýn, U Okouna, Loděnice, U Žáby, U Jezera či Garage (nebo od U Besucha), Loděnice atd. :-). Pokud půjdete po oficiálních trasách, tak jistě na některou z cedulí narazíte. O rezervaci se dovíte z Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: Rozhledna Bílá hora Rozhledna 49 35'36.19"N 18 7'31.81"E Rozhledna Bílá hora stojí u vrcholku stejnojmenného kopce Bílá hora ( 556 m.n.m.), který se zvedá mezi městy Štramberk a Kopřivnice. Již počátkem 20. století se měla na vrcholku postavit nejprve dřevěná rozhledna a po té kamenná mohyla jako památník obětem první světové války. Výstavba současné rozhledny byla zahájena v roce 1999 a stavba byla ukončena v roce Zajímavostí rozhledny je její tvar. Kolem betonového středu stoupá venkovní schodiště, jehož spirála připomíná šroubovici DNA. Rozhledna je vysoká 43 metrů a vyhlídkové místo je ve výšce 26 metrů. K rozhledně byla vyznačena z náměstí ve Štramberku Sluneční Naučná stezka a podél cesty je na kamenech vyobrazeno dvanáct znamení zvěrokruhu. Za příznivého počasí je možné z rozhledny dohlédnout do Ostravy a můžeme také vidět vrcholky Beskyd. Další informace najdete zde: Hradec nad Moravicí Zámek 49 52'23.92"N 17 52'34.81"E Romantický zámek v Hradci nad Moravicí stojí na ostrohu nad soutokem říčky Hradečné a Moravice. Nachází se v Moravskoslezském kraji, necelých 8 kilometrů jižně od Opavy. Zámek je otevřen v dubnu, říjnu a prosinci o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámek má dvě části. V tzv. Bílém zámku si návštěvníci mohou prohlédnout bohatě zařízené reprezentační salóny a hostinské apartmány, v zámecké galerii jsou pozoruhodné sochařské, malířské a grafické sbírky, samotná expozice se věnuje dějinám zámku. Přístavba novogotické části tzv. Červený zámek je účelově využíván, je zde hotel, restaurace a koncertní sál. Zámek obklopuje obrovský anglický park. V červnu se na zámku koná tradiční mezinárodní houslová soutěž Beethovenův Hradec. Historie Gotický knížecí hrad nechal na místě staršího Hradiště ve 2. polovině 13. století postavit Přemysl Otakar II. Od roku 1278 byl hrad majetkem královy mladé vdovy Kunhuty. Nejstarší králův syn Mikuláš, v jehož držení byl hrad od roku 1306, zde založil opavskou odnož přemyslovského rodu. Poté, co správa přesídlila do Opavy, koupil panství v roce 1464 Jiří z Poděbrad. Později panství vlastnil Matyáš Korvín. V roce 1531 hrad poškodil požár. Na konci 16. století přestavěli hrad na renesanční šlechtické sídlo Pruskovští z Pruskova, bylo vybudováno reprezentační severní křídlo a obytný východní trakt? tzv. Bílého zámku. Za třicetileté války obsazovali zámek vojáci a po jejím skončení pokračovaly stavební práce, bylo vybudováno slohově nevýrazné západní křídlo a tzv. hodinová věž a přistavěny další věže. V roce 1796 poškodil zámek požár, již v roce 1797 však byla zahájena přestavba zámku, při které získal prakticky dnešní podobu. Byly zrušeny hradby a věže, příkopy byly zasypány, Bílý zámek dostal empírovou fasádu s portikem a okolí upraveno podle italského vzoru. V té době byl také založen krajinářský anglický park, který byl později ještě rozšířen. Zámek se stal centrem kulturního života, jezdily sem nejvýznamnější hudební osobnosti z celé Evropy, např. L. van Beethoven, N. Paganini či F. Liszt. V letech 1857? 1901 byl majitelem zámku Karel Maria Lichnovský, za kterého byly v 80. letech 19. století vybudovány další budovy včetně hradeb a hradní brány, zvané Červený zámek. Na konci 2. světové války byl zámek poškozen dělostřelbou. Po roce 1945 převzal zámek stát. V roce 2001 byl státní zámek v Hradci nad Moravicí vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 rozhledna Biskupská Kupa Rozhledna 50 15'25.13"N 17 26'2.29"E Kopec Biskupská kupa leží 2, 5 km severovýchodně od Zlatých Hor na české straně česko- polských hranic. Je nejvyšším vrcholem Hynčické pahorkatiny. Biskupská Kupa se jí říká proto, že měla ukazovat hranice biskupství Olomouckého a Krakovského. Na vrcholu se nachází nejstarší rozhledna v Jeseníkách, Biskupská Kupa. Tato kamenná, 18 m vysoká rozhledna zde byla postavena v roce 1898 Moravskoslezským sudetských horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Po něm získala i své jméno: Kaiser Franz Josef Warte. Rozhledna byla postavena na místě původní dřevěné vyhlídkové stavby, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Ta však byla po šesti letech zničena silným větrem. Po 2. světové válce byla rozhledna ve špatném technickém stavu, později byla uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Od 3. srpna 1996 je po opravě městem Zlaté Hory opět zpřístupněna veřejnosti. Na počest stých narozenin byla v roce 1998 provedena její generální oprava. Rozhledna je otevřena od května do října denně od 9 do 18 hod, od listopadu do dubna je otevřena v so, ne, svátky a o prázdninách od 11 do 15 hod. Návštevy mimo uvedené termíny lze dohodnout telefonicky na čísle: Rozhledna je dostupná po značených turistických trasách. Po zelené turistické značce se k rozhledně dostanete ze Zlatých Hor po trase dlouhé 4km. Trasa, která vede z parkoviště Petrovy Boudy nacházející se mezi Zlatými Horami a Petrovicemi je dlouhá 1, 5 km. K rozhledně můžete dojít také z Petrovic po modré značce. Kolem rozhledny vede trasa naučné stezky sv. Roch. Je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem. Po zaplacení symbolického vstupného (20 Kč pro dospělé) a po vystoupání 95 schodů nás čeká krásný výhled do okolí. Horizont, který vidíme z rozhledny je vzdálen 108 km. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Wroclavi nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Vidět můžeme město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem nebo nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Od dubna 2006 je obnovena poštovna a přímo od rozhledny je možno posílat vnitrostátní i zahraniční zásilky. Zdroj: Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Fryštát Zámek 49 51'12.27"N 18 32'26.75"E Empírový zámek se nachází ve Fryštátu, který dnes tvoří historické centrum Karviné v Moravskoslezské kraji. Zámek je významným kulturním centrem města, pořádají se tady výstavy a koncerty. Zámek je trojkřídlá budova, která má fasády členěné římsami a pilastry. Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici šlechtického nábytku a umělecko-historických sbírek ze 16.? 20. století a jednu z našich nejvýznamnějších zámeckých knihoven s mnoha vzácnými rukopisy. U zámku je anglický park. Zámek je přístupný od dubna do října denně kromě pondělí a první soboty v měsíci, kdy se tu konají svatební obřady. Historie Knížecí hrad těšínských Piastovců je poprvé písemně doložen v roce Po požáru v roce 1511 byl hrad za knížete Kazimíra přestavěn na raně renesanční zámek. Těšínská knížata vlastnila zámek do roku 1572, pak se majitelé rychle střídali. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek za Gašínských z Gašína barokně upraven a rozšířen. Za Larisch- Mönnichů, kterým objekt patřil až do roku 1945, byl zámek na konci 18. století empírově přestavěn. Po rozsáhlé rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Velký Roudný - rozhledna Rozhledna 49 53'26.98"N 17 31'22.88"E Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1,3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: Landek - rozhledna Rozhledna 49 52'14.41"N 18 16'19.24"E Landek, vršek tyčící se nad Hornickým muzeem, vrch s nižší dřevěnou rozhlednou s krásným výhledem na Ostravu, Ostravsko a za krásného počasí i Beskydy, tak to jsou jedny z mnoha přízvysek této jedinečné lokality situované v skoro centru Ostravy. Landek je součástí národní přírodní památky, která dostála v posledních letech řadu změn. Změn k tomu lepšímu. Toto místo je dnes jižcílem výletů a procházek nejen Ostravanů, kteří zde naleznou klid v jinak hektickém životě města. Jednoduchá dřevěná vyhlídková konstrukce o výšce cca 7 metrů vznikla na Landeku (vrchol je Národní přírodní památkou) v roce 1998 jako součást Naučné stezky, která seznamuje návštěvníky s historií osídlení tohoto místa. Věž je volně přístupná po celý rok a nabízí nádherný výhled na celou Ostravu a při dobré viditelnosti i na severní svahy Beskyd. K rozhledně dojdete právě po Naučné stezce, která je od rozcestí U Hradiska nebo z Petřkovic (zastávka MHD Hornické muzeum) souběžná se zelenou turistickou značkou. Pozor, rozhledna je velmi dobře ukrytá Autor článku: Zuzana Vybíralová Další informace najdete zde: CHKO CHKO Poodří 49 37'42.40"N 17 56'45.00"E Chráněnou krajinnou oblast Poodří naleznete v ostravském kraji nedaleko Studénky. Zajímavá a jedinečná je například díky své rozloze ( je jednou z nejmenších chráněných území u nás), dále díky své ornitologické jedinečnosti a vzácnosti (dle ornitologů se jedná o nejcennnější území u nás) a také díky výskytu kriticky ohrožených druhů živočichů a ptáků. V dnešní době se projednává zařazení této oblasti do souboru biosferických rezervací v rámci projektu UNESCO, na což můžeme být řádně pyšní! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Nová rozhledna na Hraničním vrchu - Město Albrechtice Rozhledna 50 10'18.01"N 17 36'15.23"E Nová rozhledna na Hraničním vrchu 527 m. n. m. vznikla spojením dvou již nepoužívaných telekomunikač ních věží, které město odkoupilo za 1000 Kč. Město Albrechtice rozhodlo upravit je novými prvky ocelových konstrukcí a přestavět na unikátní objekt rozhledny. Ve Městě Albrechticích pak vznikla rozhledna originální koncepce se dvěma vyhlídkovými plošinami propojených lávkou ve výšce 25 m. Rozhledna stojí na Hraničním vrchu 527 m.n.m., v těsné blízkosti hranic Česka a Polska. Je vysoká 25 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 metrů a má 149 schodů. Slavnostní otevření pak proběhlo v úterý Z rozhledny lze za normální viditelnosti vidět do vzdálenosti cca 20 km. Je z ní nádherný rozhled do všech světových stran v okruhu 360 stupňů. Je odtud dobrá viditelnost na Krnov se Cvilínskou rozhlednou, na Jeseníky s rozhlednou na Biskupské kupě a Praděd, i daleko do polských rovin. Zhruba jednou za měsíc se naskytne jedinečný výhled na Beskydy, Ostravu identifikujete podle televizního vysílače Hošťálkovice a Opole, které poznáte podle velké tepelné elektrárny. Rozhledna Hraniční vrch slouží veřejnosti bezplatně a nemá žádnou obsluhu. Autor článku: Petr Mikeska Další informace najdete zde: Rozhledna Hanse Kudlicha - Úvalno Rozhledna 50 3'1.58"N 17 43'59.27"E Nově zrekontruovaná rozhledna postavená v roce 1913 opavskou firmou Julia Lundwalla podle projektu bratrů Oskara a Eugen Felgelů na počest poslance Hanse Kudlicha rodáka z Úvalna. Věž je postavena na kontrastu pevné kubické masy žulového zdiva tyčícího se do výšky 22 m a odlehčené ortogonální dvoupatrové vyhlídky a chrličů na jejím vrcholu. V interiéru jsou tři podlaží a dvě terasy. Byla postavena na počest Hanse Kudlicha ( ) - úvalenského rodáka a nejmladšího poslance víděňského sněmu, který se zasloužil v roce 1848 o zrušení roboty. V přízemí bylo po smrti Hanse Kudlicha v roce 1917 vybudováno jeho mauzoleum s urnou a přistavěno venkovní nástupní schodiště. Vstupné: Dospělí 10,- Kč, děti do 15 let a důchodci 5,- Kč, děti do 6 let zdarma. Zapůjčení dalekohledu: 10,- Kč + osobní doklad. Jak jí najít: Pokud pojedete od hlavní silnice Krnov-Opava, tak se dáte vpravo (od Krnova, vlevo od Opavy) a pojedete obcí stále do kopce. Skoro na konci obce (a stoupání) se pak podle ukazatele dáte doprava a budete dál stoupat po asfaltové cestě, která Vás přivede až na vrch Strážiště, kde je restaurace a rozhledna. Foto: Krnovskem... Kolo: na kopec silnice, cross, MTB, k rozhledně (cca 200m), cross, MTB Cyklotrasy: spodní částí obce prochází cyklotrasa č.55 a č. 6166, přes obec pak č GPS: S 50 3'2.17, V 17 43'59.73 Další turistické cíle na Osoblažsku a krnovsku na mapě Vstupné: Dospělí 10 Kč, děti do 6 let zdarma, děti do 15 let, důchodci 5,- Kč, zapůjčení dalekohledu: 10,- Kč + osobní doklad Interaktivní mapa rozhleden, věží, vyhlídek, které jsem navšívil: zde... Autor článku: Petr Mikeska Další informace najdete zde: Lázně Karlova Studánka 50 4'22.48"N 17 18'31.40"E Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka, Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: Fax: obec@kstudanka.cz Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: Slezská Harta Přehrada 49 54'4.82"N 17 32'21.32"E Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk. Voda ze Slezské Harty je využívaná pro průmysl a výrobu energie. Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice. Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Základní údaje Přípravné práce k výstavbě vodní nádrže byly zahájeny v roce 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce Výstavba přehrady byla ukončena v roce Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce Další informace najdete zde: Františkův Dvůr Koňská stezka 49 44'44.20"N 17 43'51.35"E Františkův Dvůr je vlastně osadou či částí Klokočova (ten připadá k Vítkovu). Jedná se o rozsáhlý dvorec či statek, jehož hlavní nebo nejzajímavější činností je chov koní. Slezský Norik je označován jako plemeno koní, které je nejblíže původnímu západnímu divokému koni. Jeho název souvisí se strořímským pojmenováním severních provincií (dnešní Rakousko a Bavorsko Noricum). Jedná se o těžké plemeno tažného a pracovního koně, jehož minimální výška v kohoutku v kohoutku je cm. Vyšlechtěn byl právě z koní dovezených do Slezska z Bavorska a Rakouska, ale dnes již vykazuje všechny znaky samostatného plemene. Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. Převážně se jedná o ryzáky, najdeme mezi nimi ale i hnědáky a zřídka vraníka. Hlavní chovným místem je statek Františkův Dvůr u Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Klokočova, nedaleko Vítkova. Chov Slezského norika zde probíhá od r. 1953, čili brzy oslaví již 60 let chovu (paradoxně Vítkov je na Moravě, ne ve Slezsku). Kůň je tedy vynikající v práci, nicméně hodí se i k rekreačnímu či sportovnímu vyžití. To ostatně farma v Klokočově i nabízí, mimo projížděk nabízí i ubytování v penzionu a jiné aktivity. Mimo to návštěvou chovu koní navštívíme i zajímavou Vysočinu v okolí Vítkova, kterou nese jméno samotného města Vítkovská pahorkatina. A samotný penzion u Františkova Dvora nabízí i vyžití v jiných sportech (tenis, volejbal, cyklistika, turistika atd.) Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Arboretum Nový Dvůr u Opavy Arboretum 49 56'3.19"N 17 46'22.30"E Expozice tropických a subtropických rostlin ve sklenících a a dendrologická venkovní expozice na ploše více než 20 ha. Je to turisty neprávem poněkud opomíjené turistické místo, přitom zde lze shlédnout na velmi malé ploše vedle sebe shlédnout flóru amerického, afrického, australského i asijského kontinentu včetně nedávno znovu objevené druhohorní borovice Wollemia nobilis prezentované v Dinoparcích. V nádherné parkové úpravě na venkovní expozici pak uvidíte značné množství cypřišků, zeravů, jalovců, smrků, borovic, jedlovců. Lákavé jsou v jarních měsících zejména pěnišníky (rhododendrony). Mají tady sekvoje, borovice osinaté ze severní Ameriky, jinany a cedry. Vstupné je celkem symbolické : 40,- Kč základní, 20,- Kč slevněné a 90,- Kč pro rodinu každé 1. pondělí v měsíci je vstup zdarma! Autor článku: Vladimír Pustka Další informace najdete zde: Skiareál Stará Ves Ski areál 49 58'20.06"N 17 13'35.62"E Další malé středisko s 500m dlouhou sjezdovkou najdeme ve Staré Vsi u Rýmařova. Otázka je, nejedná-li se vlastně už o Žďárský Potok, ale ten beztak spadá pod Starou Ves. Kratší svah na vrchu Ptáčník byl nedávno prodloužen asi o 100m a starý vlek nahrazen novým. Zároveň doplněn osvětlením a zasněžováním. U sjezdovky funguje i lyžařská škola, ostatně přilehlé chaty nebo penziony Liga 100 a Pavla se zaměřují na pobyty lyžařských výcviků. Středisko je nejsnáze dosažitelné odbočkou u penzionu Albert ve Staré Vsi u Rýmařova, dá se i odbočit u motorestu Zastávka ve Žďárském potoce, ale z té strany může být cesta občas zapadaná. Středisko zřejmě čeká další rozvoj, na serveru lanove- drahy. cz se dá najít v projektovaných lanovkách 550 m dlouhá chystaná lanovka, ta by na vrch Ptáčník akorát seděla. U areálu najdeme i penzion Anenská huť název upomíná na bývalou sklářskou huť, kterou najdeme vedle penzionu (spíš zbytky). Stará Ves a okolí je i zajímavá pro běžkaře, kolem Ptáčníku se protahuje tréninková stopa, napojení je na Rýmařov a tamější běžecké okruhy, další stopy se dá najít na Rabštejn, od Žďdárského potoka na Skřítek nebo od Škaredé jedle na Alfrédku. Na Alfrédku pak i přímo ze Staré Vsi od chaty Orientka, která prošla nedávno rekonstrukcí. A ještě jedna stopa by vedla k okruhům u Nové Vsi nad Dolní Moravicí. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 ZOO ZOO Ostrava 49 50'38.16"N 18 19'8.52"E Areál zoologické zahrady Ostrava se rozkládá mezi městkými částmi Ostravy a to Slezkou Ostravou a Michálkovicemi. V roce 1956 byla zahájena stavba zoologické zahrady a jako první byly vybudovány komunikace a medvědinec. První návštevníci si prohlédli ještě rozestavěnou zahradu v roce V průběhu 70. let 20. století byla dostavěna většina výběhů pro zvířata a některé hospodářské budovy. V 80 letech byly dokončeny všechny výběhy včetně pavilonu žiraf a vodních ptáků. V devadesátých letech rozvoj zoologické zahrady začal stagnovat. K dalšímu rozvoji zahrady dochází na přelomu 20. a 21. století, kdy se začalo s rekonstrukcí stávajících pavilonů a v roce 2005 byl dostavěn nový moderní pavilon pro slony. V areálu ZOO najdeme několik stánků občesrtvením, řadu laviček a několik dětských hřišť. Pokud nejste příznivci pěších pochodů je možné se v sezoně projet po zahradě v motorovém vláčku. Otevírací dobaotevřeno máme denně po celý roklistopad, prosinec, leden9, 00h 16, 00 hod. únor 9, 00h 17, 00 hod. březen, září, říjen9,00h 18,00 hod.duben srpen9,00h 19,00 hod. Pokladny a pavilony se zavírají hodinu před uzavřením zoo Další informace najdete zde: Nový Dvůr Arboretum 49 55'54.94"N 17 46'30.34"E Arbotetum Nový Dvůr bylo založeno v roce 1958 v Zámeckém parku kolem budovy zámku v obci Nový Dvůr. Malý zámeček byl v Novém Dvoře postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století byla budova zámku pseudorenesančně přestavěna. Zámecký park byl kolem zámku založen počátkem 20. století, který byl v roce 1958 přebudován na arboretum. Expozice arboreta zahrnuje domácí i exotické stromy, keře a celou řadu kvetoucích rostlin. V areálu arboreta byly postaveny také skleníky na tropické druhy rostlin. Kromě rosltin tu najdeme i minizoologickou zahradu. V areálu arbotera je umístěna řada laviček. Další informace najdete zde: Lázně Lázně Teplice nad Bečvou HISTORIE : 49 31'50.01"N 17 44'38.22"E Základ k lázním položil tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny minerální vody. V roce 1711 byla na levém břehu řeky Bečvy postavena první lázeňská budova v místě dnešního lázeňského sanatoria Bečva. Ve třicátých letech 20. století byly vědecky prokázány léčebné účinky zdejší unikátní minerální vody pro léčení srdečně-cévních onemocnění a začalo období velkého rozmachu lázní. SOUČASTNOST: Lázně Teplice nad Bečvou TZ 763 představují v České republice špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech. Můžet lázně navštívit i jako formou nedělního výletu. Procházka v Okolí Bečvy je kouzelná a za pěkného počasí lze se i ochladit v řece. Nebo se jen tak posadit na kolonádu a dát si teplý lázeňský oplatek nebo v kavárně dobrou kávu se zákuskem. Kdo bude chtít trochu aktivity může navštívit minigolfové hřiště nebo si zahrát tenis. Dají se taky navštívit Zbrašovské aragonitové jeskyně TZ 132 (viz samostatný článek ) nebo Hranická propast TZ nejhlubší česká, ale i středoevropská propast, jejiž suchá část do níž lze nahlédnout má hloubku 69, 5 m. V zatopené části je měřením z roku 1995 potvrzena hloubka 205 m. A co by to byly za lázně, kdyby tu nebyly minerální prameny z kterých se můžete Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 libovolně napít. Takže přeji příjemně prožitý víkend nebo wellnes pobyt. Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: Galerie Děda Praděda Zajímavost 49 50'53.41"N 17 16'36.08"E Pradědova galerie U Halouzků Tři kiklometry na sever od hradu Sovinec, v malé obci Jiříkov, čeká pro návštěvníka překvapení v podobě obřích soch. Areálu vévodí 11 metrů vysoká socha Děda Praděda, na volném prostranství najdedeme řadu zvířat i pohádkových bytostí a také třeba kolotoč pro dopělé. Pod střechou pak největší Betlém v Evropě v životní velikosti, vyřezávaný monumentální obraz z dějin Čech a Moravy a také dračí sluj. Podle počasí cca hodinová prohlídka je za padesát korun a na závěr je možné ochutnat dobrou zelňačku - půl litru za 27 kaček. Autor článku: Jiří Makoň Ing Další informace najdete zde: Hornické muzeum - Landek Park Muzeum 49 51'59.00"N 18 15'41.36"E Hornické muzeum v ostravském Landek Parku nabízí od dnešního dne návštěvníkům další nevšední atrakci, která zaujme především děti. Před historickou budovou Dolu Anselm se mohou povozit v důlním vláčku, podobném tomu, který stovky metrů pod zemí dopravuje horníky na jejich pracoviště. O rozšíření hornické expozice se zasloužili sdružení Dolní oblast Vítkovice, Nadace OKD a nákladní železniční dopravce AWT. Vláček se dvěma důlními vozíky, tažený dnes už historickou důlní lokomotivou, jezdí ze šachetní budovy areálu na trase dlouhé 167 metrů. Projížďka v něm je samozřejmě pro všechny, kdo si koupí lístek do Hornického muzea, zdarma. Těžební společnost OKD převedla před časem celý areál Landek Parku na sdružení Dolní oblast Vítkovice, které nyní zpřístupňuje pro veřejnost unikátní areál vysokých peci a dolu Hlubina ve Vítkovicích. Projekt odborně zpracovala firma AWT, která je dlouholetým partnerem Landek Parku. Vystavuje zde například historickou lokomotivu, staré železniční vozy a vyřazené obří rekultivační stroje. Na rozvoj areálu navíc každoročně přispívá stotisícovou částkou Vlaky a vlečková doprava neodmyslitelně patří k hornictví i k celému našemu kraji. Myšlenku dále zpestřit jedinečnou expozici hornického muzea okružním vláčkem jsme proto rádi podpořili nejen finančně, ale i zpracováním odborného projektu trasy, uvedl Petr Jonák, ředitel vnějších vztahů AWT. Největší Hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké venuše 46 mm vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Svým štíhlým až kubistickým tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Expozice Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm: Unikátní expozice se nachází ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm, kam návštěvníci sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Cesta dolů je sice dlouhá jen několik málo metrů, přesto umožní udělat si představu o tom, jakým způsobem se horníci dostávali za prací každý den. Expozice důlního záchranářství: Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu: Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby Kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Otevírací doba Muzeum je otevřeno celoročně až zimní sezona: Pondělí ZAVŘENO Úterý - Neděle začátky prohlídek v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hodin 1.4. až letní sezona: denně 9-18 hodin vstupy každou celou hodinu poslední prohlídka začíná v 16 hodin Expozice: denně 9-18 hodin vstupy každou celou hodinu poslední prohlídka začíná v 16 hodin Areál: denně hodin Otevírací doba muzea během vánočních svátků: 24., 25. a ZAVŘENO ZAVŘENO 1.1. ZAVŘENO... koná se akce "Novoroční výstup na Landek" Ceník Ceny platné od LANDEK PARK VELKÝ OKRUH: (Expozice báňského záchranářství + nové fárání) Plné vstupné: 150 Kč Zlevněné vstupné: 90 Kč Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) Studenti (po předložení průkazu) Důchodci Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) Děti MŠ, ZŠ: 75,- Kč Studenti SŠ: 90,- Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 390,- Kč LANDEK PARK MALÝ OKRUH: (Expozice báňského záchranářství) Plné vstupné: 90 Kč Zlevněné vstupné: 50 Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 Děti do 6-ti let ZDARMA (v doprovodu rodičů) Děti 6 až 15 let (v doprovodu dospělé osoby) Studenti (po předložení průkazu) Důchodci Držitelé vybraných průkazů (ZTP, ZTT/P - doprovod zdarma, a další) Kolektivy (Pouze s ped. dozorem, na 20 platících osob doprovod zdarma) Děti MŠ, ZŠ: 50,- Kč Studenti SŠ: 50,- Kč PŘÍPLATKY: Příplatek za výklad v cizím jazyce 100% Zapůjčení MP3 (audio průvodce angličtina, polština) 50,- Kč/ks Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: Nový ostravský orloj Dům, budova Ostravský loutkový orloj. novinka roku '1.07"N 18 17'32.75"E Nazývám ho novým, abych ho odlišil od geniálního Maškova orloje, který najdete v Ostravském muzeu. Loutkový orloj naleznete na nové alternativní scéně Divadla loutek. Velké loutky jsou k vidění jen ve 10, 12,14 a 16 hodin. Otevírají se tři velká dvojitá okna, v nichž se pohybují vždy dvojice loutek. Přístavba Divadla loutek, ve které je nová alternativní scéna, cukrárna s galerií loutek a amfitátr, byla otevřena Doporučuji zhlédnout na vlastní oči. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15