49 35'36.19"N 18 7'31.81"E. GPS poloha:

Transkript

1 Rozhledna Bílá hora Rozhledna 49 35'36.19"N 18 7'31.81"E Rozhledna Bílá hora stojí u vrcholku stejnojmenného kopce Bílá hora ( 556 m.n.m.), který se zvedá mezi městy Štramberk a Kopřivnice. Již počátkem 20. století se měla na vrcholku postavit nejprve dřevěná rozhledna a po té kamenná mohyla jako památník obětem první světové války. Výstavba současné rozhledny byla zahájena v roce 1999 a stavba byla ukončena v roce Zajímavostí rozhledny je její tvar. Kolem betonového středu stoupá venkovní schodiště, jehož spirála připomíná šroubovici DNA. Rozhledna je vysoká 43 metrů a vyhlídkové místo je ve výšce 26 metrů. K rozhledně byla vyznačena z náměstí ve Štramberku Sluneční Naučná stezka a podél cesty je na kamenech vyobrazeno dvanáct znamení zvěrokruhu. Za příznivého počasí je možné z rozhledny dohlédnout do Ostravy a můžeme také vidět vrcholky Beskyd. Další informace najdete zde: Štramberk Zřícenina 49 35'30.93"N 18 6'57.41"E Z původního hradu Štramberk zůstaly zbytky zdí paláce a válcová věž zvaná Trúba, která je typickou siluetou podbeskydské krajiny a nezaměnitelnou dominantou města Štramberk na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji. Věž byla upravena na rozhlednu. Štramberk patřil k typu franckonormanských hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Za pěkného počasí nabízí rozhledna krásné výhledy na okolní krajinu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Historie Hrad založil ve 14. století moravský markrabě Jan Jindřich. Hrad plnil funkci strážní pevnosti. Po roce 1523 přestal být hrad sídlem vrchnosti a to byl začátek jeho úpadku. V roce 1553 koupilo hrad město Nový Jičín, které ale pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk pak připadl olomoucké Jezuitské koleji. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 bylo panství proměněno v nadační velkostatek a na hradě bydlel pouze správce a malá posádka. V roce 1783 se zřítila přední část hradu a objekt postupně zpustl. První rekonstrukční práce byly uskutečněny na přelomu 19. a 20. století podle plánů architekta K. Hilberta. Další informace najdete zde: Jeskyně Šipka Jeskyně 49 35'15.71"N 18 7'5.01"E Chcete- li spatřit tuto dobře známou jeskyni, zajeďte se podívat do malebného městečka Štramberk. Nachází se v areálu Národního sadu na východním úbočí vrcholku Kotouč ( 495 m.n.m.). Tento sad je chráněn jako Národní přírodní památka Šipka. Území města bylo osídleno již v době předhistorické. Na vápencovém kopci Kotouči byly nalezeny v jeskyních Šipka a Čertova díra (zasypaná) r archeologem K.J. Maškou zbytky sídliště a kosterní pozůstatky klasického člověka neandrtálského z doby asi let před n. l. Byly tu nalezeny tak zvaná Šipecká čelist, nástroje a zvířecí kosti. Početnější archeologické nálezy pocházejí z mladší doby kamenné (asi let před n. l.). V mladší době bronzové (800 let před n. l.) vzniklo na Kotouči hradisko. Středověké osídlení této oblasti je doloženo z první poloviny 13. století a z tohoto období s největší pravděpodobností pocházejí zbytky osady v místě zvaném Plaňava. Autor článku: Petr Hájek Další informace najdete zde: Kotouč Kopec 49 35'2.13"N 18 6'45.12"E Vrchol Kotouč ( 495 m.n. m.) se zvedá od jižního okraje města Štramberk. Na jihovýchodním úbočí tohoto vrcholku je rozlehlý areál vápencového lomu. Na severním a východním úbočí tohoto vrcholku je chráněná oblast a to Národní přírodní památka Šipka, kterou tvoří jeskyně Šipka, což je výzmanné archeologické naleziště pozůstatků pravěkého osídlení oblasti. Na severním úpatí kotouče najdeme Národní sad, ve kterém je instalovaná malá galarie soch a plastik. Na východním úbočí je vyznačem červeně značený vycházkový okruh, který nás dovede k jeskyni Šipka a trasa Lašské naučné stezky. Historie Vrchol Kotouč je tvořen jurským vápencem. Koncem 17. století byly na tomto vrcholku postaveny poutní kostely, ke kterým vedla Křížová cesta z města Nový Jičín. V roce 1786 nechal tyto kostely císař Josef II. zrušit. O několik let později byly kostely zbořeny a materiál z nich lidé rozebrali na stavbu domů. V roce 1881 byl na jižním úbočí založen vápencový lom. Další informace najdete zde: Bílá hora Kopec 49 35'39.66"N 18 7'33.83"E Vrchol kopce Bílá hora se zvedá v prostoru mezi městy Štramberk a Kopřivnice. Na vrcholku byla vystavěna 43 metrů vysoká věž, které rovněž slouží jako rozhledna. Schodiště na vyhlídkovou plošinu se obtáčí kolem betonového středového sloupu a jeho tvar připomíná šroubovici DNA. Z rozhledny je malebný výhled do okolí a na města rozkládájící se u úpatí vrcholku. Na jižním úbočí Bílé hory je bývalý lom Kamenárka, ve kterém byla nově založena Botanická zahrada. Skalní stěny bývalého lomu slouží horolezcům jako cvičné stěny. Na jihovýchodním úpatí Bílé hora je zajímavá přírodní památka a to Váňův kámen, kterou tvoří skalní útvar vytvořený krou jurského vápence. Přes vrchol kopce prochází trasa Lašské naučné stezky a kolem vrcholku vede modrá turistická trasa vedoucí z města Štramberk do Kopřivnice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Autor článku: Zdeněk Michálek Další informace najdete zde: Kamenárka Přírodní památka 49 35'28.14"N 18 7'29.11"E Kamenárka je přírodní památka ležící u východního okraje městečka Štramberk. Jižním směrem od Kamenárky je národní přírodní památka Šipka a východním směrem přírodní památka Váňův kámen. Severovýchodním směrem se rozkládá město Kopřivnice, severním směrem je město Příbor. Vydámeli se ze Štramberka západním směrem dorazíme do města Nový Jičín. Jižním směrem od Štramberka se rozprostírá chráněná krajinná oblast Moravskoslezské Beskydy. Přírodní památka se rozprostírá v lokalitě starého lomu na vápenec. V oblasti můžeme vidět bloky tithonských štramberských vápenců. V přírodní památce se daří některým druhům chráněných rostlin a živočichů. V lomu se s těžbou vápence začalo již v období středověku. Po roce 1880 byl zaznamenám postupný útlum těžby. Ve stěně, kde dříve probíhala těžba jsou pěkně viditelné blokové seskupení štramberských vápenců, které se vytvořily jako součást tithónského rifového souboru. V oblasti bylo objeveno mnoho druhů fosilních živočichů a řas a to mlži, břichonožci, ramenonožci, hlavonožci a kromě nich také několik druhů ostnokožců a to ježovky, mechovky, červi a řada dalších bezobratlovců či rybích zubů. Na skalník stěnách roste sleziník zední a červený, kostřava sivá a mochna jarní. Na místech vyhřátých sluncem můžeme spatřit teplomilné kobylky a sarančata. Ve zdejší oblasti se daří kriticky ohroženému druhu motýla jasoni červenookému. Plazy v této lokalitě zastupuje ještěrka zední a užovka hladká. Ve spodní části lomu je nevelký rybník kde žije silně ohrožený čolek obecný a rosnička zelená. Jako přírodní památka byla tato oblast vyhlášena až v roce 2001 a její rozloha je 4, 46 hektarů. Kamenárka se nachází v nadmořské výšce 450 až 480 metrů. Kolem severovýchodního okraje Kamenárky vede trasa vycházkového okruhu, jehož vycházím místem je rozcestí nedaleko železniční stanice ve Štramberku. Z rozcestí se vydáme po modré značce severozápadním směrem po cestě směřující ke Štramberské Trúbě. Kolem Kamenárky byla vyznačena trasa naučné stezky nesoucí název Lašská, vydat se po ní můžeme od železniční stanice Štramberk severním směrem kolem přírodní památky na vrchol Bílá Hora ( 556 m. n. m. ). Na vrcholku kopce můžeme navštívit rozhlednu. Dále pokračujeme po trase naučné stezky kolem Váňova kamene a přes Kopřivnici. Dále nás trasa zavede ke zřícenině hradu Šostýn odkud pokračujeme dál přes vrchol kopce Červený Kámen zpět k železniční stanici ve Štramberku. Kromě této naučné stezky se do Štramberka vydáme od vlakového nádraží v Kopřivnici jihozápadním směrem po modré kolem vrcholku Bílá Hora ke Štramberské Trúbě. Z města Příbor půjdeme po žluté turistické značce jižním směrem. Z Nového Jičína půjdeme po červené jižním směrem od železniční stanice a po několika metrech se trasa stočí východním směrem přes Libotín a kolem vodní nádrže Štramberk. Rozloha Katastrální území: Štramberk Výměra: 4,46 ha Nadmořská výška: 450? 480 m Vyhlášeno: 2001 Další informace najdete zde: Skála Rudý Skalní útvar 49 35'37.12"N 18 7'8.26"E Skála Rudý se nachází na Lašské Naučné stezce nad historickým městečkem Štramberk, po cestě ze Zámeckého vrchu na Bílou horu. Autor článku: Zdeněk Michálek Další informace najdete zde: Váňův kámen Přírodní památka 49 35'30.60"N 18 7'45.70"E Váňův kámen je přírodní památka, kterou najdeme ve východní části městečka Štramberk v oblasti bývalého lomu. Západním směrem od přírodní památky leží město Kopřivnice a severním směrem se rozkládá město Příbor. Vydáme-li se od přírodní památky západním směrem dorazíme do města Nový Jičín a jihovýchodním směrem do města Frenštát pod Radhoštěm. Lokalita je součástí přírodního parku Podbeskydí. Jižním směrem od Váňova kamene je oblast národní přírodní památky Šipka. Přírodní památku Váňův kámen tvoří skalní útvar, který vytvořila kra jurského vápence. Kámen je jedním z malého množství přirozených skalních útvarů, které nebyly poničeny těžbou vápence v okolí městečka Štramberk. V okolí tohoto města je několik míst kde jsou viditelný kry štramberského vápence. Největší oblasti představují vrcholky Kotouč ( 495 m.n.m.) a Horní a Dolní Skalky. Ve štramberském vápenci byly nalezeny významné zkameněliny, které představují ekosystém fosilního Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 korálového rifu. Z pestrých nálezů zkamenělin tu bylo rozlišeno na 600 druhů živočichů. K nejvýznamnějším z nálazů se řadí zkameněliny mikroorganismů tak zvaných nálevníků. Vápenec tvoří koráli, a také řasy a sinice, které tvoří zpevňující složku. Největší množství zkamenělin představovali mlži a břichonožci. Po nich co se týká počtu nálezů zkamenělin jsou ramenonožci, hlavonožci, ježovky, mechovky, červy a řada bezobratlých živočichů a také hub a rybích zubů. Na malých výstupech vápencových skalek se dochovaly části skalních štěrbin a primitivních půd. Z rostlin se tu daří rozchodníku bílému a ostrému, sleziníku červenému a routičce, mochně jarní, devaterníku velkokvětému tmavému a hvozdíku kartouzku. V místech kde je více zeminy rostou travobylinné porosty s teplomilnými bylinami a to tolitou lékařskou či kostřavou žlábkatou. Kolem přírodní památky se daří bazické dubové bučině a lipové javořině. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1993 na ploše 0, 77 hektarů. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 416 až 447 metrů. Od Štramberské Trúby se vydáme východním směrem po modré turistické značce kolem vrcholku Bílá Hora ( 556 m.n. m.) k přírodní památce Váňův kámen. Kolem přírodní památky a přes vrchol Bílé Hory, na kterém je postavena rozhledna prochází trasa Lašské naučná stezky, která tvoří okruh mezi Štramberkem a Kopřivnicí. Výchozí bod Naučné stezky či turistické trasy vedoucí z Kopřivnice je v centru města odkud se vydáme jižním směrem a kolem muzea Fojtství půjdeme západním směrem. Od železniční stanice v Novém Jičíně vede do Štramberku značená turistická červená trasa a to východním směrem. Cestou budeme procházet nedaleko vodní nádrže Štramberk. Z města Příbor se vydáme po žluté trasa jižním směrem kolem západního okraje Kopřivnice do Štramberku. Z Frenštátu pod Radhoštem vede do Štramberku severozápadním směrem červená turistická značka. Cestou budeme procházet kolem lyžařského areálu u západního okraje města Frenštát a přes obec Lichnov. Rozloha Katastrální území: Kopřivnice Výměra: 0,77 ha Nadmořská výška: 416? 447 m Vyhlášeno: 1993 Další informace najdete zde: Javoříčko - Javoříčské jeskyně Jeskyně JAVOŘÍČKO : 49 43'2.55"N 16 57'6.85"E Javoříčko leží v horském úžlabí Českomoravské vysočiny, vzdáleno asi 14 km západně od Litovle, Severozápadním směrem protéká vesnicí potok Javoříčka, podél jehož obou břehů stály původní domy. Stály až do 5. května 1945 kdy se krvavou tragédií změnil vývoj vesnice. Německá armáda vypálila a zničila vše, co generace pilnou rukou postavily a povraždila životy mužů z vesnice. Celkem bylo zastřeno 38 mužů, nejmladší měl 15 let, nejstarší 76. Ženy a děti musely opustit osadu, dobytek vyhnat ze stájí. Dnes je v těchto místech vybudovaný Památník pietní místo této hrůzné události. Tento pomník je na monolitickém podstavci stojící sousoší šesti postav představujících vítězství. Autory jsou sochař Jan Tříska a architekt Miroslav Putna. Památník vznikl v roce 1955 a v roce 1978 byl pomník prohlášen za národní kulturní památku. JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ : TZ 139 Ve vzdálenosti asi 1 km od osady se nacházejí velmi pěkné a na krápníky bohaté jeskyně. Podstatná část jeskyní byl objevena již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech. V současné době je známo přes 3, 5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně oplývají bohatou krápníkovou výzdobou nejrůznějších tvarů a barev najdeme tu zajímavé obří stalagmity, excentrické krápníčky, brčka či dvoumetrovou záclonu. Bohatost výzdoby vyniká ve dvou mohutných prostorách Suťovém dómu a dómu Gigantů. Prohlídka je velice poutává a rozhodně nelitujte peněz. Vstupné - krátká trasa = 100kč, ; dlouhá trasa = 120kč. A nezapomeňte si vzít bundu uvnitř je chladno!!! Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Botanická zahrada a arboretum Arboretum 49 35'15.05"N 18 7'30.41"E Botanická zahrada a arboretum se nachází v prostoru starého vápencového lomu, zvaného Dolní Kamenárka a jeho okolí. Založena byla v roce 1999 na téměř 10 ha hektarů. Těžištěm zahrady je starý vápencový lom, zvaný Dolní Kamenárka. Hlavními exponáty jsou vápnomilná a teplomilní společenstva rostlin, typická pro Štramberk (avšak ve dvacátém století byla silně poničená těžbou vápence). V lomu se nachází kamenný labyrint s amfiteátrem, nově objevené jeskyně a hojně navštěvované horolezecké cesty na některých stěnách. V některých místech jsou skály poměrně bohaté na zkameněliny. Dají se tu najít například články lilijic, schránky ramenonožců, žraločí zuby, ostny a destičky ježovek, části kolonií mechovek, schránky mlžů a mnohé další. Další informace najdete zde: Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel 49 35'31.05"N 18 7'4.96"E Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen roku 1721 P.K.Pfefferkornem. V kostele se nalézá vzácné sousoší Kalvárie, pocházející z poutního kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči. Výzdoba kostela a mozaika Panny Marie na farní budově je dílem brněnského malíře Jano Köhlera z počátku 20. století. Kostelní věž byla přistavěna v letech Další informace najdete zde: Muzeum ve Štramberku Kašna 49 35'29.71"N 18 7'1.77"E Městský řadový dům se štítovou orientací směrem do náměstí byl postaven na počátku 19. století při silném vlivu barokní architektury. Dnes zde sídlí pobočka muzea s orientací na Štramberk a okolí. Stálá expozice z dějin prehistorie, geologie, paleontologie, botaniky, historie a etnografie města Štramberka. Další informace najdete zde: Novorenesanční kamenná kašna Kašna 49 35'29.43"N 18 7'2.33"E Novorenesanční Kamenná kašna s alegorickou postavou Hygie pochází z přelomu 19. a 20. stol. Pod pumpou vedle kašny je skryta studna městského pivovaru, zbořeného v roce Další informace najdete zde: Národní sad Rozcestí 49 35'11.25"N 18 7'19.06"E Národní sad je rozcestí červené, žluté a modré turistické trasy a nachází se u okraje Národního sadu v městečku Štramberk. V současné době je tento sad národní přírodní památkou Šipka. V oblasti sadu se nachází nejenom archeologické naleziště u jeskyně Šipka, ale byla tu instalována během něklika posledních let galerie soch a památníků významných osobností naší republiky. Červená značka procházející rozcestím vede z města Nový Jičín a dále pokračuje přes obec Lichnov do Frenštátu pod Radhoštěm. Žlutá a modrá trasa má v těchto místech výchozí bod a po žluté se vydáme ke Štramberské Trúbě a odtud dále do města Příbor. Modrá značka nás rovněž zavede ke Štramberské Trúbě a kolem Bílé hory ( 556 m. n. m. ) pokračuje do města Kopřivnice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Pod Bílou horou Rozcestí 49 35'37.16"N 18 7'6.77"E Pod Bílou horou je rozcestí žluté a modré turistické značky a najdeme jej vyjdeme-li od Trúby severní bránou a po té úzkou uličkou na okraj města Štramberk. Rozcestník je umístěn v sedle mezi Trúbou a Bílou horou. Vrchol Bílá hora ( 556 m. n. m. ) se zvedá východním směrem od rozcestí. Výchozím bodem žluté značky je město Příbor a přes rozcestí pokračujeme na náměstí ve Štramberku. Modrá turistická značka vede od Štramberské Trúby kolem vrcholku Bílá hora a kolem přírodní památky Váňův kámen do města Kopřivnice. Další informace najdete zde: Štramberk - Informační centrum Ostatní 49 35'27.53"N 18 7'4.12"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Zauličí 456, Štramberk tel Provozní doba: říjen březen: Út - Ne duben - září: Út - Ne Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Vaňův kámen Rozcestí 49 35'29.93"N 18 7'46.65"E Váňův kámen je rozcestí a orientační místo na modré turistické značce a najdeme jej u přírodní památky Váňův kámen, východně od města Štramberk. Přírodní památku Váňův kámen tvoří skalní útvar, který je jedním z malého množství přirozených skalních útvarů, které nebyly poničeny těžbou vápence v okolí městečka Štramberk. Od skalního útvaru je pěkný výhled na město Kopřivnici. Kromě turistické značky prochází rozcestím trasa Lašské naučné stezky. Po modré značce dojdeme k tomuto místu z rozcestí u Štramberské Trúby a značka dále pokračuje do Kopřivnice, kolem zdejšího Muzea Fojtství. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6