P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y

Transkript

1 P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I K Y P O S L A N E C K Á S N Ě M O V N A 2015 VII. volební období 611/ Pozměňovací návrh poslance PaedDr. Josefa Novotného k vládnímu návrhu, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 611) 1

2 1. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 23., 60 odstavec 2 nově zní: (2) Ředitel školy stanoví pro jednotlivá kola přijímacího řízení předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělávání a formy vzdělávání.. 2. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 23., 60 odstavec 3 nově zní: (3) Ředitel školy může stanovit pro přijímací řízení jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných uchazečů pro přijímání ke vzdělávání v různých zaměřeních školního vzdělávacího programu.. 3. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 23., 60 odstavci 5 se poslední věta zrušuje. 4. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 23., 60b odstavci 5 se poslední věta zrušuje. 5. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 23., 60b se odstavec 6 zrušuje. 6. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60c se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60c dosavadním odstavci 3 větě třetí se slova náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy; zrušují. 8. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60c se dosavadní odstavec 4 zrušuje. 9. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60d odstavec 1 nově zní: (1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60d odstavec 2 nově zní: (2) Hodnocení jednotné centrálně zadávané zkoušky je jediné kritérium pro přijímací řízení V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60d odst. 3 se věta druhá zrušuje. 2

3 12. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60e odst. 2 větě první se slova ani školní přijímací zkouška zrušují. 13. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60f odst. 1 se slova,s výjimkou povinnosti stanovit dva termíny školní přijímací zkoušky zrušují. 14. V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60f odstavec 2 nově zní: (2) Jednotně centrálně zadávaná přijímací zkouška je pro ředitele škol jediné hodnotící kritérium přijímacího řízení V části první, Čl. I, dosavadním bodě 24., 60f se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec V části první, Čl. I, se dosavadní bod 28. zrušuje. A zároveň se v části třetí Čl. IV číslovka 28 zrušuje. 17. V části první, Čl. I, se za dosavadní bod 28. vkládá nový bod 29., který zní: 29. V 78 se odstavec 5 zrušuje V části první, Čl. I, se dosavadní bod 30. zrušuje. Odůvodnění jednotlivých pozměňovacích návrhů: Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), má za cíl: 1. jednotné centrálně zadávané přijímací zkoušky na střední školy, a to z českého jazyka a matematiky u všech zřizovatelů středních škol jako jediné kritérium přijímacího řízení 2. povinnou závěrečnou maturitní zkoušku z matematiky u všech oborů s výjimkou oborů uvedených v 62 a 85. 3

4 K první části pozměňovacího návrhu 60 : V současné době nastavený systém financování středního školství vede ředitele škol k tomu, aby přijímali co největší počet žáků a tím získali maximální finanční prostředky pro hospodaření školy. Tento tlak způsobuje, že velká část středních škol vůbec přijímací zkoušky nevypisuje a k dalšímu vzdělávání jsou přijímáni žáci pouze na základě vysvědčení ze škol základních. A to v extrémních případech vede k tomu, že do maturitních oborů jsou přijímáni žáci, kteří na pololetním vysvědčení mají známku dostatečnou a někdy dokonce nedostatečnou. Možnost přijmout slabé žáky umožňuje i současně platná legislativa, kdy stanovení kritérií přijímacího řízení je v kompetenci ředitele školy, přičemž povinným kritériem pro přijímání do oborů bez stanovené talentové zkoušky v současnosti jsou: a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání, b) další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče (např. umístění či účast v předmětových olympiádách, soutěžích apod.), s tím, že výsledky předchozího studia jsou hodnoceny nejnižší vahou. Z výstupů ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy víme, že rozdíl v hodnocení jednotlivých základních škol je velmi výrazný. Výsledky pilotního ověřování jednotné centrálně zadávané zkoušky konané jako součást přijímacího řízení, které bylo vyhlášeno ve školním roce 2014/2015, zřetelně ukazují, jak málo věrohodným srovnávajícím kritériem je hodnocení žáka z posledního ročníku základního vzdělávání. Z těchto důvodů velmi vítám snahu ministerstva školství zavést v přijímacím řízení u maturitních oborů jednotnou povinnou písemnou zkoušku z češtiny a matematiky, která bude zadána centrálně. Navrhuji, aby v přijímacím řízení pro maturitní obory byl ponechán, jako jediné kritérium, její výsledek. To by zaručovalo objektivitu napříč zřizovateli a dotčenými středními školami. Nebude docházet k rozdílům a k manipulaci s přijímacím řízením. Souhrn mých argumentů pro tuto část pozměňovacího návrhu na základě výše uvedených důvodů jsou tyto: Odstraní se rozdíly mezi hodnocením ze základních škol Odstraní se rozdíly mezi středními školami Odstraní se rozdíly mezi zřizovateli Odstraní se rozdíly mezi kraji Nebude možná další manipulace s výsledky přijímacího řízení 4

5 K druhé části pozměňovacího návrhu 78 : Vládní návrh předpokládá, že s účinností od , by měl maturant povinně skládat zkoušku též z matematiky. Ovšem z matematiky pouze u vybraných oborů, které budou dány nařízením vlády. Uvedený systém však může vést k tomu, že žáci devátých tříd si budou vybírat obory, kde matematika nebude povinná. Výsledek tohoto vládního návrhu bude přesně obrácený, než který nejspíš sledovali předkladatelé této novely, a to je posílení technických oborů, jejichž absolventů je na trhu práce nedostatek. Jsem přesvědčen, že maturitní zkouška z matematiky by měla být povinná u všech maturitních oborů s výjimkou maturitních oboru uvedených v 62 a 85. Současně však zdůrazňuji, aby v tomto případě měly všechny maturitní obory, kde bude povinná maturitní zkouška z matematiky, hodinovou dotaci matematiky v součtu za všechny 4 roky studia v minimálním počtu 12 hodin týdně. Pro názornost uvádím, že například v prvním roce má žák 4 hodiny matematiky týdně, v druhém roce 3 hodiny matematiky, ve třetím také 3 hodiny a ve čtvrtém 2 hodiny matematiky týdně, což v součtu hodinových dotací dává 12 hodin za 4 roky studia. Souhrn argumentů proč zařadit matematiku jako povinný maturitní předmět nejen u vybraných oborů (mimo obory uvedené v 85 a 62) jsou tyto: Nařízením vlády vybrané obory, ve kterých se bude skládat maturitní zkouška z matematiky, povede k tomu, že žáci budou preferovat ty obory, kde matematika nebude povinná. Nařízení vlády bude uvádět každoročně změny oborů, zde je potřeba si uvědomit, že druhy studia jsou čtyřleté, šestileté, dokonce i osmileté a každoroční změny v oborech, kde bude maturitní zkouška z matematiky, povedou k nesrovnalostem. Podnikatelé, Hospodářská komora volají po lidech vzdělaných v IT oborech, strojírenství, elektrotechnice a dalších technických oborech. A zde je matematika rozhodně základem. Tím ale netvrdím, že takto vzdělaní lidé nepotřebují maturitní zkoušku z českého jazyka. Pěvně věřím, že na základě uvedených argumentů podpoříte obě části tohoto pozměňovacího návrhu. 5