Bažantnice v Satalicích

Transkript

1 Bažantnice v Satalicích a Vinořský park historie a současnost

2 Letecký pohled na přírodní památku Bažantnice v Satalicích. Chráněné území je alejemi propojeno s PR Vinořský park, tento celek představuje významnou krajinářskou úpravu.

3 V bažantnici je listnatý porost se starými duby, javory, lípami a jasany byl založen v polovině 18.století jako bažantnice patřící vinořskému panství současně s parkem ve Vinoři. Tomu odpovídá složení jak stromového patra - dub letní, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, jasan ztepilý, tak i keřového - bez černý, zimolez obecný, meruzalka červená. Jinak bylinné patro pokrývají nitrofilní druhy jako netýkavka malokvětá či vlaštovičník větší. Stromové patro odpovídá rekonstruované dubohabřině, ale chybí zde bylinné lesní druhy. Jediný zajímavější druh je čarovník obecný. Současný charakter lesního porostu je dán jeho založením a způsobem hospodaření v posledních letech, které bylo omezeno pouze na výběr odumírajících stromů, které se vyskytují na celé ploše, na odstraňování polomů, vývratů a souší, pokud by neobsahovaly dutiny vhodné k hnízdění ptactva. Žádoucí je dosadba dubu letního na uvolněných plochách. Hojně zmlazuje javor klen. Je zde výskyt brouků pralesního charakteru, vázaných na staré stromy, vzácný střevlíček Laemostenus terricola. Celý areál je bohatý na hajní druhy ptáků, jako např. žluva hajní, datel černý, strakapoud velký. Pravidelně hnízdí káně lesní a krahujec obecný. Z drobných pěvců dlask obecný, lejsek bělokrký, hojná je pěnkava obecná, slavík obecný. Z hmyzožravců se zde pravidelně vyskytuje ježek západní a rejsek obecný. Kubíková (1992)

4 Charakteristika území: Bažantnice na severním okraji Satalic byla založena kolem roku 1780 majiteli nedalekého vinořského zámku. Stala se součástí rozsáhlé barokní krajinné kompozice, jejíž základní rysy jsou patrné dodnes. I vlastní bažantnice dodnes uchovává prvky původních úprav - proti vesnici je ohrazena kamennou zdí, prokřižována je hustou sítí cest a v západní části je dochován palouk s několika solitérními duby, který sloužil k výřadům zvěře a slavnostem zámecké společnosti. Každého návštěvníka na první pohled upoutají v lesním porostu vtroušené mohutné duby. Mnohé mají obvod kmene přes 4 metry a pocházejí zřejmě ještě z původních výsadeb při založení bažantnice. Právě na tyto staré stromy a jejich suchá torza je vázán výskyt několika pozoruhodných pralesních druhů brouků, který byl hlavním důvodem k vyhlášení chráněného území. Kromě dubu tvoří lesní porost lípy, javory a jasany, které se mnohdy mohou svojí velikostí rovnat starým dubům, ač jejich stáří je sotva 100 let. V severní části bažantnice se ojediněle vyskytuje i buk, dříve zde hojnější. V podrostu je bohaté zmlazení javoru. Na hájové byliny je Satalická bažantnice poměrně chudá. Důvodem je to, že jde o "poměrně mladý" les v dříve odlesněné krajině, navíc hustý podrost bezu černého a meruzalky zastiňuje vše ostatní. O to větší je význam Satalické bažantnice jako útočiště živočichů v jinak značně bezlesé krajině severovýchodního okraje Prahy. Vedle již zmíněného hmyzu je bohatá i na hajní druhy ptáků - pravidelně se zde vyskytuje mimo jiné žluva hajní, datel černý, lejsek bělokrký, dlask či krahujec. Vzhledem ke známému datu založení porostu je Satalická bažantnice modelovým územím pro sledování postupného osidlování nově vzniklého lesa rostlinami a živočichy.

5 Historie Satalické Bažantnice Bažantnici zřídili majitelé vinořského zámku Černínové z Chuděnic. K zámku patří zámecký park a obora. Zámecký park navazuje na jižní stranu vinořského zámku a přilehlého hospodářského dvora. Autorem původní barokní zahrady a přilehlé štěpnice, stejně jako zámku, dvora a vinořského kostela, byl kolem roku 1720 arch. F. M. Kaňka. K zahradě byla volně připojena jižním směrem se táhnoucí obora. Po polovině 18. století, kdy Černínové získali i sousední ves Satalice, dali v blízkém lese zřídit bažantnici spojenou s oborou a zámkem alejemi. V 19. století byla barokní zámecká zahrada i s přilehlou částí obory v údolí vinořského potoka proměněna na přírodně krajinářský park. V Satalicích poblíž Kaple svaté Anny, na kraji Bažantnice je dodnes hájovna, ve stodole u hájovny byla před zřízením hasičského domu hasičská zbrojnice.

6 V sousedství kaple svaté Anny se nachází hájovna

7 Z obecní Kroniky Místní háj - Bažantnice Jsou zde převážně stromy listnaté a to duby, buky, javory a břízy. Jsou zde i kaštanové aleje, které podle údajů bývalého hajného pana Holého, byly vysazeny asi roku Za panství Černínů byli zde v háji chováni i jeleni a daňci. Černínové pěstovali v háji také holuby, na které pořádali střelbu. Této se kromě jiných hostů zúčastnil i arcivévoda Este a arcivévoda Karel, důstojník Brandýského pluku, pozdější poslední císař dynastie Habsburků. Výměrem ministerstva zemědělství z roku 1948 byl háj přidělen obci Satalice. Jeho rozloha je 15 hektarů. Předán byl veřejnosti na slavnosti v červenci Na pasece byl vybudován taneční parket, hudební altán a prodejní stánky. Před tímto rokem byl háj nepřístupný. Taneční parket byl využíván ještě v šedesátých letech. V roce 1953 se zde konala okresní dožínková slavnost, které se zúčastnil tehdejší prezident Antonín Zápotocký, který provedl i pamětní zápis o naší obecní kroniky. V roce 1951 zřídilo ministerstvo školství státní přírodní rezervaci " Bažantnice v Satalicích", k ochraně živočišstva.

8 Bažantnice v Satalicích Přírodní památka "Bažantnice v Satalicích" je zvláště chráněným územím již od roku 1951, což ji řadí k nejdříve vyhlášeným chráněným územím v Praze. Jedná se o 15,6 hektaru lesa v těsném dotyku se zástavbou Satalic. Do roku 2004 byla bažantnice v majetku a správě s.p. Lesy ČR, nyní je v majetku hl.m.prahy a spravuje ji Odbor ochrany prostředí MHMP. V průběhu roku 2007 bylo dvakrát provedeno uvolnění okružní cesty a střední spojovací cesty od náletových dřevin a křovin, a to v šířce cca 2 metry od okrajů cest. Údržba okružní cesty by měla být v tomto rozsahu průběžně prováděna i v dalších letech. Asi nejviditelnější část prací byla provedena na okrajových stromech podél ulice K Radonicům a Za kapličkou, kde byly za pomocí vysokozdvižné plošiny a u 3 stromů také horolezeckou technikou odstraněny suché a pádem hrozící větve. Dokončení těchto prací - likvidace odřezaných větví z trávníku podél silnice štěpkováním - by mělo být v termínu do 15. ledna V průběhu ledna 2008 by také měly být za pomoci plošiny odstraněny nebezpečné větve z okrajových stromů u ulice Vinořská. V průběhu listopadu 2007 byly také zahájeny práce na předem vytipovaných pěti místech, kde bylo provedeno vyčištění nevhodného podrostu (zejm. bez, javor, angrešt) včetně pokácení některých starých stromů, zejména akátů a jasanů. Tím byla připravena plocha pro následnou jarní výsadbu mladých dubů a lip, které původně tvořily kostru celého zdejšího lesního porostu a nyní se zde v mladším věku téměř nevyskytují. Část ležících starších stromů byla také ponechána přímo v porostu k samovolnému rozpadu. Takovéto tlející kmeny jsou totiž specifickým útočištěm řady druhů hmyzu, především brouků. Příprava dalších tří ploch k zalesnění bude provedena do konce února 2008 tak, aby výsadby nových stromků mohly bezprostředně navázat. Po skončení obnovních zásahů v bažantnici budou také všechny dotčené lesní cesty uvedeny do řádného stavu, který byl bohužel i přes použití jen malé mechanizace částečně narušen. Návštěvníky bažantnice tímto prosíme o shovívavost po dobu provádění prací, dlouhá časová prodleva (několik desítek let) v provádění obnovních zásahů způsobila nynější nutné práce na více místech lesa najednou. V následujících letech již předpokládáme výrazně nižší intenzitu těžebních prací, centrum péče se přesune na pěstební práce v nových výsadbách. Za Odbor ochrany prostředí MHMP Ing.D.Frantík

9 Do údržby byla nasazena také technika

10 Pro návštěvu Bažantnice můžeme jako výchozí bod zvolit zastávku autobusu MHD nazvanou Satalická obora, vedle které spatříme kapli svaté Anny vystavěnou roku Hlavní vchod do Bažantnice nalezneme ve zdi obnovené v padesátých letech dvacátého století. Před vchodem nás upoutá budova nově zrekonstruované mateřské školy. Kromě hlavního vchodu je ze satalické strany ještě vchod z ulice K Radonicům a z ulice Vinořské. Tyto boční vchody jsou zařazeny do sítě cyklostezek procházejících Satalicemi. Kaple sv. Anny Mateřská škola

11 Hlavní vchod, vpravo budova mateřské školy, v pozadí kaple sv. Anny

12 Vchod z ulice K Radonicům Vchod z ulice K Radonicům slouží také uživatelům cyklostezek

13 Vstup z Vinořské ulice slouží i cyklistům

14 Úprava porostu a kácení poškozených stromů okolo přístupové cesty na palouk.

15 Dominantou palouku je čtyřstrom, kopeček v popředí je zbytek po altánu a v pozadí je pozůstatek betonového tanečního parketu

16 Po uznání čtyřstromu chráněnou památkou, byly v září 2006 odstraněny nejvíce poškozené větve

17 Altán na palouku sloužil při pouťových zábavách a jiných akcích ještě na počátku šedesátých let, v současnosti ho připomíná pouze kopeček hlíny vedle čtyřstromu.

18 Dožínky v Satalicích V roce 1953 se v Bažantnici konaly okresní dožínky, které představovaly úspěchy sjednoceného zemědělství. Slavnosti se zúčastnil také tehdejší prezident republiky Antonín Zápotocký. Okolo Bažantnice byla obnovena zeď, na palouku přibyl dřevěný altánek pro hudbu a betonový taneční parket. Na palouku také vznikly tři stabilní prodejní stánky. V kaštanové aleji byla výstava zemědělských produktů včetně živých zvířat. Po projevech následovala taneční zábava, prohlídka exponátů, nákup knih a spotřebního zboží, večer byl ohňostroj.

19 Také v současnosti se na palouku pořádají nejrůznější akce

20 K soutěžím a sportování jsou využívány i veřejné cesty.

21 Kaštanovou alejí dojdeme do Vinořského parku

22 Konec Kaštanovky, vpravo vede cesta k Hradišti a přímo se jde parkem do Vinoře.

23 Cesta k Hradišti a myslivně

24 Archeologická lokalita Hradiště Hradiště je dobře zachované, hlavní část obehnaná na západě, východě a severu vysokým valem. Severní část zvaná Hradiště velké, jižní tvořící předhradí zvaná Hradiště malé. Pozoruhodná je stezka přes val do hlavního hradiště na západě (při skalisku s vodní nádrží s pramenem). Slovanské hradiště údajně z mladší doby hradištní (10.) století.. Podrobný povrchový průzkum byl proveden v r pravěkým oddělením Muzea hl. m. Prahy ve spolupráci S Archeologickým kroužkem mládeže v Satalicích, vedeným tehdejším kronikářem Mílou Kittlerem. Nalezeny byly zlomky a střepy nádob tzv. unětické kultury

25 Hradištní valy

26 Myslivna vedle Hradiště

27 Z kopce do Vinořského parku.

28 Po bouřkách lemují cesty popadané stromy

29 Skalní pramen

30 Od skalního pramene pokračuje potůček do jezírka

31 Východně od potoka najdeme jeskyni

32 Výhled z jeskyně

33 Cestu kolem potoka lemují pískovcové skály

34 Potok vtéká do jezírka

35 Uprostřed jezírka je ostrov, na severní straně hráz se stavidlem

36 Biologická nádrž západně nad jezírkem

37 Jiný pohled na nádrž

38 Archeologická památka Kamenný stůl

39 Zde býval kamenný stůl

40 Nad pískovcovými skalami na východ od Jezírka (dnes zvaným Rybník U kamenného stolu), se nachází lokalita: Kamenný stůl - polykulturní pravěké sídliště. Jedná se o neopevněné výšinné sídliště. Unikátní je množstvím nálezů z průběhu pravěku. Především napříč dobou bronzovou. Ostroh byl osídlen zřejmě i v eneolitu, době halštatské a laténské (v laténu zde stál i dvorec). Tato výšinná poloha je na západě chráněna prudkou skalní stěnou, podobně tomu tak bylo i na severozápadě a jihozápadě. Na severu areál končil roklí, kterou dnes vede silnice směrem na východ. Podobná rokle směřující k východu vybíhala i na jižní straně. Severní část ostrožny je poškozena zástavbou. Protože je ostrožna výborně chráněna ze severu, západu, jihu i jihozápadu vnucuje se myšlenka spojení jižní a severní rokle. Areál by pak byl poměrně nenáročně opevněn. Geofyzikální měření z roku 1993 však tuto domněnku vyvrátilo, neboť žádná stopa po příkopu nebyla nalezena. Na následné mapce číslo 2.

41 Situace prostoru mezi Kbely a Vinoří na II. vojenském mapování ( ). Na mapě jsou patrné osídlené ostrožny podél potoka (1 Hradiště, 2 Kamenný stůl, 3 V Obůrkách) a vyznačené místo neolitického rondelu (4).

42 Od jezírka k Pohankovu rybníku

43 Cesta parkem končí u Pohankova rybníka ve Vinoři