Voda a lidé partneři pro život

Transkript

1 Voda a lidé partneři pro život

2

3 Obsah Úvod 1 Historie vodárenství do roku Založení VAS 15 Péče o infrastrukturu a provozování 23 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury 31 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod 39 Efektivita provozních činností 49 Význam a postavení firmy v rámci oboru 59 VAS nadnárodní specialista v oboru 67 Organizační členění VAS a její lidé 75 Závěr 81

4

5 Úvod

6 Ing. Jindřich Král Předseda představenstva VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. je neodmyslitelně dvacet let svázána s kvalitou životního prostředí na území části bývalého Jihomoravského kraje. Vždyť posláním naší společnosti je efektivní zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a likvidovat odpadní vody bez negativních dopadů na životní prostředí, a to za sociálně únosné ceny. Paradoxně se však dá říci, že právě ceny byly za dobu existence VAS tím nejdiskutovanějším tématem a vždy odsouvaly do pozadí vysokou kvalitu služby, která je v ceně obsažena. Za dobu své existence se společnost stala jednou z pěti nejvýznamnějších firem na vodohospodářském trhu. Mezi největšími provozními společnostmi v oboru jsme jediní, kterým se podařilo sjednotit akcionářskou strukturu do rukou veřejnoprávní společnosti, a kterou vlastní města a obce. Tato forma vlastnictví zavdává do budoucího období možnost unikátní obchodní spolupráce mezi námi a našimi vlastníky. Stejně jak se za uplynulých dvacet let měnila Česká republika, měnila se i VAS. Narůstající délky sítí jsou provozovány moderní technikou a efektivním počtem našich odborných zaměstnanců. Společně s vlastníky nově budované infrastruktury se nám daří používat nové materiály a technologie, podílíme se na rozvoji vědy a výzkumu. U příležitosti dvacátého výročí existence VAS bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům, kteří se na jejím rozvoji a výsledcích podíleli. Chtěl bych ocenit dlouhodobou spolupráci s našimi obchodními partnery a doufám, že další období naší společnosti bude ještě úspěšnější.

7 Ivo Rohovský Předseda dozorčí rady Dvacet let od založení společnosti je jistě důvod k oslavě. Někdo může namítnout, že v porovnání s několika stoletími existence vodárenství v našich regionech jde jen o malý časový úsek. Na druhou stranu to je téměř polovina produktivního věku člověka. Těch dvacet roků VAS vybízí k ohlédnutí zpět, ale i k pohledu do roků následujících. Od založení společnosti se vlastníci vodohospodářské infrastruktury, kteří jí svěřili provozování vodovodů a kanalizací, mohli spolehnout na vysokou odbornost i dlouholeté zkušenosti zaměstnanců, na znalost místního prostředí. Města a obce mají od VAS zajištěnou plynulou dodávku kvalitní pitné vody i odvádění odpadních vod z místa jejich vzniku k vyčištění a následnému navrácení do přírodního koloběhu v kvalitě, která splňuje současné environmentální požadavky. K základním činnostem patří i stálá péče o kvalitu a vydatnost zdrojů vody, neustálá kontrola procesu úpravy surové vody i šetrný přístup k životnímu prostředí. To vše při důsledném uplatňování nových technologií při výrobě a distribuci pitných vod i při odvádění a čištění odpadních vod. Společnost spolupracuje s vlastníky vodovodů a kanalizací při obnově infrastruktury a poskytuje jim veškerý technický servis. VAS má předpoklady být i v následujících letech významnou provozní vodohospodářskou společností v České republice.

8 Ing. Lubomír Gloc Generální ředitel Síla VAS spočívá na více faktorech. Jedním z nich je 100% vlastnictví společnosti obcemi a městy v regionu působnosti VAS. To otvírá společnosti nové možnosti a posouvá ji ve svém vývoji zase o kus dál. Klíčovým a stabilním faktorem je však velmi silné, odborné a historické zázemí, prezentované jednotlivými divizemi přímo v regionu s velmi důležitým lidským prvkem. Bez této vazby by VAS byla jen prázdná schránka, neosobní společnost. Naším posláním je kvalitní dodávka pitné vody a odvádění té odpadní. K tomu máme propracovaný systém zákaznických služeb, od prvotních provozních činností po správu, a to vše zajištěné formou efektivně fungujícího divizního uspořádání. Jsme připraveni poskytnout našim klientům také komplex dalších činností, specializujeme se např. na inženýrské služby, realizaci zakázek souvisejících s naším oborem apod. To vše by bez kvalitních zaměstnanců nebylo možné. Jsem přesvědčen, že naši zaměstnanci dávají do své práce nejen své zkušenosti, odbornost a profesionalitu, ale i své srdce. Je to vztah k vodě a oboru, co nás drží pospolu a co dělá naši společnost takovou, jaká je. Řadu zaměstnanců VAS znám osobně dokonce i celých těch dvacet let, některé i déle, vážím si jich nejen jako zaměstnanců, ale i jako kolegů, na které se můžeme vždy spolehnout. I díky tomu je VAS silnou a dobrou společností. Věřím, že tomu tak bude i nadále minimálně v dalších dvaceti letech.

9

10

11 Historie vodárenství do roku 1993

12 Historie vodárenství do roku 1993 Historie vodárenství do roku 1993 Podle nejstarších historických pramenů bylo až na výjimky zásobování pitnou vodou až do pozdního středověku a raného novověku převážně individuální záležitostí spotřebitelů. Jsou sice známé starověké vodovody, to se však týkalo oblastí s mimořádně vyspělými kulturami (jako např. středomoří a blízkého východu), v žádném případě našeho území. Ve středověku se začaly i v Čechách a na Moravě objevovat první vodovody zásobující určité areály větších měst, klášterů, zámků apod. Tyto dílčí středověké vodovody se zachovaly a byly používány po dlouhou dobu, mnohdy až do 19. století, kdy byly postupně doplňovány a nahrazovány vodovody moderního typu. V lokalitě provozované VAS se to týkalo zejména měst Jihlavy, Znojma, Třebíče a některých dalších. Významnější rozvoj vodárenství nastal od let do konce 19. století. Na území v působnosti VAS je naprosto nejstarší dochovaná zpráva o vodovodu města Jihlavy v listině markraběte Jošta z roku Nejsou sice známy technické podrobnosti o tomto díle, z různých souvislostí lze usuzovat, že byl veden z Pístovských rybníků dřevěným potrubím do kašen, důlních a řemeslných provozů, snad i významných domů. Z roku 1390 pochází zmínka o klášterním vodovodu na území města Znojma. Veřejný vodovod je zmíněn v roce 1468 jako Přímětický, který využíval jako zdroje čtyři studny na území obce Přímětice. Město Znojmo pak vybudovalo v roce 1561 ještě další vodovod z řeky Dyje, odkud byla voda přiváděna dřevěným potrubím. Systém pak doplňoval od r klášterní vodovod z lesního pramene od Suchohrdel a Kuchařovic. Kolem poloviny 19. století byl vybudován Citonický vodovod, který využíval jako zdroje prameny Gránického potoka a byl jednak z dřevěného, jednak z keramického a železného potrubí. Z historických vodovodů stojí za zmínku m. j. zámecký vodovod z keramických trub v Telči (1505). Ve městě Třebíči je doložen vodovod před rokem 1610, který přiváděl vodu dřevěným potrubím z rybníků a studní do městských kašen. V Blansku je doložen vodovod před r. 1695, kdy byl na něj připojen zámek. Vodovod přiváděl dřevěným potrubím vodu z pramenů Na Sádkách do městské kašny. V Boskovicích je zmíněn vodovod v r. 1710, kdy se voda přiváděla z pramene na konci ulice Chlaustné do kašny na náměstí. Přibližně ve stejné době (1714) je datována kašna ve městě Tišnově, není však známo, zda je původní, je však zřejmé, že dřevěné kašny napájené z blízkých pramenů byly ve městě již dříve. Nové Město na Moravě datuje svůj první významnější vodovod do roku 1720, přičemž již od 2. poloviny 17. století zde existovalo zásobování kašen pomocí dřevěného potrubí. Žďár nad Sázavou uvádí zámecký vodovod z roku 1840 a městský vodovod od r

13 Historie vodárenství do roku 1993 Významnější rozvoj vodárenství můžeme datovat od let do konce 19. století. V té době byly uvedeny do provozu moderní vodovody postupně ve Znojmě (1878), v Jihlavě (1887), v Třebíči (1888), ale též v Židlochovicích (1888). Větší počet měst a obcí pořídil či doplnil svoje vodovody postupně v průběhu 20. století, takže do konce tohoto století byla z veřejných vodovodů zásobována převážná většina sídel. Po stránce organizačního zajištění byla od samého počátku problematika zásobování vodou a odkanalizování záležitostí měst a obcí. Dokonce i tam, kde nebyl vodovod vybudován, se obce staraly o obecní studny, které sloužily těm obyvatelům, kteří svou vlastní studnu neměli. V dobách před 2. světovou válkou bylo komunální vlastnictví a provozování vodovodů a kanalizací nejrozšířenějším způsobem zajišťování této agendy, což se bralo jako naprostá samozřejmost. Tam, kde vodovody sloužily pro více obcí (skupinové vodovody), byla k tomuto účelu zakládána vodní či vodárenská družstva. Provoz vodohospodářské infrastruktury pak zajišťovali zaměstnanci příslušných měst a obcí, případně byly založeny podniky v plném vlastnictví měst a obcí (zpravidla městské vodárny). Ojediněle se vyskytovaly organizační struktury soukromého charakteru nebo za účasti jak komunálního, tak i soukromého subjektu. To přicházelo v úvahu tehdy, pokud se na vlastnictví infrastruktury podílel např. průmyslový nebo zemědělský podnik nebo subjekt jiného charakteru (např. klášter). 9

14 Historie vodárenství do roku 1993 Po 2. světové válce nastaly v souvislosti s politickým, ale i ekonomickým a technickým vývojem podstatné změny. V roce 1951 byly zřízeny KVS, do nichž byly majetkově a organizačně převedeny jak vodovody a kanalizace sloužící veřejné potřebě, tak i vodní toky a meliorace. Vodohospodářská infrastruktura se tak stala majetkem státu a zmíněné KVS ji spravovaly. KVS byly na svou dobu dobře odborně vybaveny a byly řízeny Krajskými národními výbory, které vznikly v poválečné době jako organizační složky státu. Některé malé vodovody a kanalizace však zůstaly ve správě obcí, ty pak postupně budovaly i jejich další části, část svépomocí v tzv. akcích Z. Na rozdíl od KVS obce neměly zpravidla potřebné odborné kapacity a budování i provoz těchto obecních vodovodů a kanalizací tím byly poznamenány. V roce 1954 byly KVS rozděleny na Krajské správy zásobování vodou a kanalizací (KSZVaK) a Krajské správy vodních toků a meliorací (KSVTM). Jednotlivé KSZVaK měly jako organizační jednotky Oblastní správy a též své stavebně montážní složky. V roce 1960 proběhla reorganizace územní správy státu, vznikly velké kraje a okresy, byly zrušeny KSZVaK a zřízeny okresní vodohospodářské správy (OVHS). Tyto okresní vodohospodářské správy provozovaly nejen vodovody a kanalizace, ale též vodní toky na svém území. V tehdejším Jihomoravském kraji tak vzniklo 14 okresních vodohospodářských správ řízených okresními národními výbory. V reakci na problémy s koordinací provozu vodních toků procházejících několika okresy byly v roce 10

15 Historie vodárenství do roku obyvatel zásobovaných pitnou vodou využívá služeb VAS vytvořeny Správy povodí, do nichž byly vodní toky z okresních vodohospodářských správ delimitovány. V oboru vodovodů a kanalizací došlo k další organizační změně až v roce 1977, kdy byly zřízeny krajské podniky v Jihomoravském kraji to byly Jihomoravské vodovody a kanalizace (JmVaK). Ty měly formu krajem řízené organizace, která se později změnila na formu státního podniku. Z dosavadních OVHS se staly odštěpné závody, které působily na území svých okresů. Odštěpných závodů JmVak bylo celkem 14 až do roku 1988, kdy se osamostatnily Brněnské vodárny a kanalizace. V roce 1990 následovalo osamostatnění podniků na území okresů Břeclav, Hodonín, Kroměříž a Prostějov. Po legislativní změně, kdy odpovědnost za zásobování vodou a odkanalizování přešla ze státu na obce, bylo nutno předat infrastrukturu obcím, případně jejich svazkům. V té době vznikly dva modely provozování oddělený a smíšený a podle toho, ke kterému modelu se vlastníci infrastruktury přiklonili, vznikaly nové organizační struktury. Na území šesti okresů jihozápadní Moravy se vlastníky rozhodující části vodohospodářské infrastruktury staly svazky měst a obcí a k provozování této infrastruktury byla založena obchodní firma VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. 11

16

17

18

19 Založení VAS

20 Založení VAS Založení VAS VAS vznikla na základě odsouhlaseného privatizačního projektu bývalého státního podniku JmVaK. Podle privatizačního projektu došlo k založení VAS ke dni a k rozdělení akcií VAS mezi více subjektů, a to 48 % pro bezúplatný převod svazkům obcí, 28 % pro kupónovou privatizaci, 15 % pro prodej zahraničnímu zájemci, 5 % zaměstnanecké akcie, 3 % RIF a 1 % NIF. Privatizací, následným prodejem části akcií zahraničnímu zájemci a realizací kupónové privatizace získaly svazky měst a obcí celkem 59,09 % akcií VAS. Zahraniční firmou, která uspěla při prodeji akciového podílu od státu, byla francouzská společnost Lyonnaise des Eaux, která postupně získala 33,35 % akcií VAS. Ostatní drobní akcionáři z kupónové privatizace vlastnili 7,56 % akcií a bylo jich více než 2 tisíce. Vývoj vlastnické struktury Akcionářská struktura VAS k : Suez Lyonnaise des Eaux 33,35 % Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí se sídlem v Boskovicích 10,75 % Svazek vodovodů a kanalizací ŽĎÁRSKO 10,62 % VODOVODY A KANALIZACE se sídlem v Třebíči 10,24 % Svazek vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO 9,73 % VODOVODY A KANALIZACE ZNOJEMSKO 6,61 % Svazek vodovodů a kanalizací se sídlem v Ivančicích 3,26 % Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko 2,21 % Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko 1,23 % Vodovody a kanalizace Židlochovicko 1,13 % Ostatní svazky 3,31 % Drobní akcionáři 7,56 % VAS je největší výhradně českou provozní společností. V roce 1998 zahájily svazky vzájemná jednání s cílem sdružit komunální vlastníky akcií do obchodní společnosti. Tak v roce 1999 vznikla společnost SVKMO, která se po svém založení stala hlavním akcionářem s vlastnictvím 33,84 % akcií VAS. Po přistoupení dalších společníků se počet svazků sdružených v SVKMO stabilizoval v roce 2000 na 10 s vlastnictvím 50,31 % akcií VAS. Mimo strukturu SVKMO zůstal jen svazek VODOVODY A KANALIZACE ZNOJEMSKO, který vlastnil 6,61 % akcií VAS a některé drobné svazky. V rámci strategie SVKMO došlo v průběhu roku 2011 a

21 Založení VAS ke konsolidaci vlastnictví VAS. Ta byla zahájena odkupem akcií od francouzského akcionáře Suez Lyonnaise des Eaux a následoval odkup akcií veřejným návrhem a dražbou nevyzvednutých akcií. V roce 2012 došlo k přistoupení svazku VODOVODY A KANALIZACE ZNO- JEMSKO a Zásobování vodou Okříšky, čímž se SVKMO stalo vlastníkem s podílem více než 90 % akcií a ke zcelení došlo odkoupením zbylých akcií. K se tak jediným akcionářem VAS stal SVKMO. Svazky obcí sdružených v SVKMO V rámci privatizace státního podniku JmVaK v roce 1993 vznikla celá řada dobrovolných svazků měst a obcí za účelem zajištění zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod. Počet členských obcí se v dalším období postupně zvyšoval nebo snižoval. V srpnu 1999 došlo k založení SVKMO čtyřmi svazky Žďársko, Třebíčsko, Jihlavsko a Ivančice, které do SVKMO vložily 34,07 % akcií VAS. K má SVKMO 14 společníků se základním jměním Kč. Společník SVKMO % podíl v SVKMO Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí, Boskovice 21,22 Svaz vodovodů a kanalizací ŽĎÁRSKO 19,20 VODOVODY A KANALIZACE, Třebíč 18,05 Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO 17,09 VODOVODY A KANALIZACE ZNOJEMSKO 7,81 Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice 5,21 Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko 4,36 Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko 4,32 Vodovody a kanalizace Židlochovicko 1,89 Zásobování vodou Okříšky 0,46 Svaz vodovodů Bohdalov 0,30 Město Velké Opatovice 0,05 Svazek obcí Sloup, Šošůvka ČOV a kanalizace 0,02 Vodovody a kanalizace Bílovicko 0,02 17

22 Založení VAS Za dobu existence VAS bylo v regionu proinvestováno 13,9 miliardy Kč (7 miliard vlastní zdroje a 6,9 miliard Kč dotace). Realizovalo se tak na projektů. V převážné míře šlo o investice vlastníků infrastruktury měst a obcí, svazků vodovodů a kanalizací nebo SVKMO. Je nutné konstatovat, že bez vlastní iniciativy obcí, měst a svazků, které jako vlastníci infrastruktury investovali do obnovy nebo výstavby sítí velké prostředky, by VAS nemohla provozovat svoji činnost na tak vysoké úrovni. Všem těmto investorům, velkým i malým, kteří působí v regionu činnosti VAS, je nutné vyslovit poděkování za jejich péči a invenci. Samostatně provozované obce a města mimo SVKMO VAS provozuje vodárenskou činnost na základě smluvních vztahů i pro 78 měst a obcí s více než 58 tisíci obyvateli. Činnost společnosti VAS provozuje vodohospodářskou infrastrukturu na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, konkrétně na území okresů Blansko, Brno- -venkov, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Hlavním předmětem činnosti je výroba a distribuce pitné vody a čistění odpadních vod. Společnost však poskytuje i další služby, které souvisí s touto činností, např. realizaci vodovodních a kanalizačních přípojek, monitorování kanalizací televizní kamerou, laboratorní analýzy apod. Vodohospodářský majetek, který společnost provozuje, je ve vlastnictví dobrovolných svazků měst a obcí, ale také měst, městysů či obcí. Zkušení specialisté společnosti se podílí na odborné přípravě a následné realizaci projektů řešících problematiku úpravy vody a odvádění odpadních vod dotovaných z fondů Evropské unie nebo z vlastních zdrojů, které realizují vlastníci vodohospodářské infrastruktury. VAS zásobuje téměř 537 tisíc obyvatel pitnou vodou. K dlouhodobým cílům společnosti patří spokojenost jejich zákazníků odběratelů, zejména v kvalitě poskytovaných služeb, komunikaci a informovanosti. Společnost také usiluje o expanzi do dalších regionů, a to na základě účasti v koncesních řízeních na provozování nově budované infrastruktury. Od roku 2011, když jsou zejména u projektů spolufinancovaných Operačním programem Životní prostředí vyhlašována koncesní řízení, se jich VAS úspěšně účastní. 18

23 Založení VAS Společnost kromě své hlavní činnosti nabízí i další služby, např.: Prohlídky a opravy kanalizace (čištění kanalizace, frézování kořenů a nánosů, prohlídky TV kamerou včetně videozáznamu, zkoušku těsnosti generátorem kouře atd.) Chemické a mikrobiologické analýzy (rozbory pitné, užitkové a odpadní vody, kalů a odpadů atd.) Příprava staveb (projektovou dokumentaci ve všech stupních kanalizace, přečerpávací stanice, ČOV, vodovody, VDJ, přípojky, pasporty vodovodů a kanalizací atd.) Měření průtoků a hladin (monitorování kvality a kvantity odpadních vod, měření balastních vod, úřední měření průtoků autorizace) Uplatňování mobilních aplikací (systém evidence odběrných míst s využitím tabletů atd.) Na kanalizaci je ve VAS napojeno obyvatel. VAS provozuje vodohospodářskou infrastrukturu ve více než 650 obcích to je 6,5 % z délky vodovodní sítě a 5,6 % z délky kanalizační sítě v celé ČR. Provozovaná spotřebiště mají výrazně venkovský charakter, neboť pouze v osmi z nich bydlí více než obyvatel (Jihlava, Třebíč, Znojmo, Žďár nad Sázavou, Blansko, Velké Meziříčí, Boskovice, Nové Město na Moravě), zatímco v cca 55 % z celkového počtu obcí, ve kterých VAS působí, bydlí méně než 500 obyvatel. Poslání společnosti: Poslání VAS vždy bylo a bude: Efektivně zásobovat obyvatele kvalitní pitnou vodou a likvidovat odpadní vody bez negativních dopadů na životní prostředí, a to za sociálně únosné ceny. 19

24

25

26

27 Péče o infrastrukturu a provozování

28 Péče o infrastrukturu a provozování Péče o infrastrukturu a provozování Porovnání rozsahu provozované infrastruktury v rámci České republiky Od svého vzniku poskytuje VAS kompletní provoz vodovodů a kanalizací ve dvou krajích a v šesti okresech (Jihomoravský kraj okresy Blansko, Brno-venkov, Znojmo a Kraj Vysočina okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou). Distribuci pitné vody spotřebitelům VAS zajišťuje prostřednictvím km vodovodního potrubí, tato délka odpovídá cca 6,5 % z délky vodovodní sítě v celé ČR. VAS zásobuje pitnou vodou celkem obyvatel, tj. 5,5 % z počtu obyvatel připojených v celé ČR na vodovody pro veřejnou potřebu. VAS zajišťuje odvádění odpadních vod od obyvatel, tj. cca 5 % z celkového počtu obyvatel připojených v celé ČR na kanalizace pro veřejnou potřebu. K odvádění odpadních vod využívá VAS kanalizační stoky v délce km, tato délka odpovídá cca 5,6 % z délky kanalizační sítě v celé ČR. Čištění odpadních vod je aktuálně zajištěno od 97 % obyvatel připojených na provozovanou kanalizaci. VAS provozuje celkem 118 čistíren odpadních vod, což je cca 5 % z celkového počtu provozovaných čistíren v ČR. Fakturovaný objem pitných vod dosahuje ve VAS cca 4,6 %, zatímco u odpadních vod cca 3,6 % z celkového objemu fakturace v ČR. Chronologický přehled základních technicko-provozních parametrů v ČR a VAS: Česká republika (celkem): vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vodovody: počet zásob. obyvatel tis. obyv délka prov. vodov. sítě km faktur. objem pit. vody mil. m 3 /rok 727,7 588,8 527,6 531,7 480,7 Kanalizace: počet obyv. nap. na kanal. tis. obyv délka prov. kanaliz. sítě km faktur. objem odpad. vody mil. m 3 /rok 649,3 603,6 524,0 519,3 473,23 Poznámka data za celou ČR jsou čerpána z publikované celostátní statistiky ČSÚ 24

29 Péče o infrastrukturu a provozování VAS: vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vodovody: počet zásob. obyvatel tis. obyv délka prov. vodov. sítě km faktur. objem pit. vody mil. m 3 /rok 33,8 25,3 23,7 23,2 22,1 Kanalizace: počet obyv. nap. na kanal. tis. obyv délka prov. kanaliz. sítě km faktur. objem odpad. vody mil. m 3 /rok 22,0 17,7 16,5 17,1 17,2 25

30 Péče o infrastrukturu a provozování Provozovaná infrastruktura ve srovnání s největšími tuzemskými společnostmi VAS zaujímá dlouhodobě významnou pozici mezi pěti největšími vodárenskými společnostmi v ČR Tuto skutečnost dokazují následující aktuální přehledy: Porovnání technicko-provozních parametrů u sedmi největších vodárenských společností aktuální stav začátek roku 2013 PVK SevčVaK SmVaK VAS ČEVAK BVK O VaK Vodovody: počet zásob. obyvatel tis. obyv délka prov. vodov. sítě km faktur. objem pit. vody mil. m 3 /rok Kanalizace: počet obyv. nap. na kanal. tis. obyv délka prov. kanaliz. sítě km faktur. objem odpad. vody mil. m 3 /rok Poznámka data o společnosti jsou čerpána z publikované ročenky SOVAK 2013 Vysvětlivka zkratek: PVK Pražské VaK, SevčVaK Severočeské VaK, SmVaK Severomoravské VaK, ČEVAK VaK České Budějovice, BVK Brněnské VaK, OVaK Ostravské VaK počet zásobovaných obyvatel z vodovodů (tis. obyv.) počet obyvatel připojených na kanalizace (tis. obyv.) 0 PVK SevčVaK SmVaK VAS ĆEVAK BVK OVaK 26

31 Péče o infrastrukturu a provozování délka vodovodní sítě (km) délka kanalizační sítě (km) PVK SevčVaK SmVaK VAS ĆEVAK BVK OVaK 27

32 Péče o infrastrukturu a provozování faktur. objem pitných vod (mil. m 3 /rok) faktur. objem odpadních vod (mil. m 3 /rok) 10 0 PVK SevčVaK SmVaK VAS ĆEVAK BVK OVaK Garance poskytování kvalitních technicko-provozních činností Kvalita řízení technicko-provozních činností vykazuje trvale vysokou úroveň. Je zaveden integrovaný systém řízení, který zahrnuje systém řízení kvality a systém environmentálního řízení. VAS získala a následně obhájila Certifikát QMS, který potvrzuje zavedení a shodu systému managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009, a obdobný Certifikát EMS potvrzující zavedení a shodu systému environmentálního managementu dle normy ČSN EN ISO 14001:

33

34

35 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury

36 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury Aktuální souhrnný přehled s počtem lokalit a objektů provozovaných VAS VAS od svého založení trvale naplňuje požadavky a očekávání zákazníků i vlastníků infrastruktury. Počet provozovaných lokalit s vodovody nebo kanalizacemi se každoročně průběžně mění, v posledních letech zejména v souvislosti s připojováním nových obcí na stávající vodohospodářské systémy okresních významů. VAS vykonává kompletní provoz vodovodů v 665 spotřebištích, pro dalších 78 obcí zajišťuje v oblasti vodovodů smluvní dílčí provozní činnosti, u kanalizací kompletní provoz ve 270 lokalitách, v dalších 18 obcích poskytuje VAS smluvní dílčí činnosti na kanalizacích. VAS provozuje vodovody a kanalizace v následujícím počtu lokalit, tj. uvedeno včetně souvisejícího provozovaného počtu ÚV a ČOV: Divize VAS Provoz kompletní Dílčí provozní činnosti Vod. ÚV Kan. ČOV Vod. ÚV Kan. ČOV Divize Boskovice Divize Brno-venkov Divize Jihlava Divize Třebíč Divize Znojmo Divize Žďár nad Sázavou VAS celkem: Vývojové trendy technických parametrů vodovodů a kanalizací provozovaných VAS V uplynulých 20 letech se průběžně měnily základní technické parametry u provozovaných vodovodů nebo kanalizací. U vodovodů byla v prvních pěti letech od vzniku VAS zaznamenána stagnace nebo dokonce mírný pokles některých vybraných parametrů. Prvotní nepříznivý vývoj vyplynul zejména z určité přirozené nedůvěry Počet osazených vodoměrů v působnosti VAS je v novou provozní společnost vzniklou po transformaci původních JmVaK, případně souvisel s počáteční snahou o vlastní samostatné provozování infrastruktury v některých obcích apod. Situace se však rychle stabilizovala a VAS již dlouhodobě vykazuje průběžný příznivý nárůst základních technických parametrů. 32

37 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury Vývoj počtu obyvatel připojených na provozované vodovody a kanalizace Je patrný zejména dynamický nárůst počtu obyvatel napojených na kanalizace s koncovou ČOV (v době vzniku VAS byly čištěny odpadní vody jen od cca 73 % obyvatel připojených na kanalizaci, zatímco aktuálně je to již cca 93 % obyvatel, což je způsobeno cíleným směřováním investičních prostředků vlastníků infrastruktury do výstavby ČOV) počet obyvatel zásobovaných z vodovodů počet obyvatel připojených na kanalizaci počet obyvatel připojených na kanalizaci s koncovou ČOV vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

38 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury Vývoj provozovaných délek vodovodů a kanalizací Nastal rovněž dynamický nárůst délek kanalizací ve srovnání s vodovody (v době vzniku VAS činil podíl provozovaných délek kanalizací jen necelých cca 30 % ve srovnání s vodovody, zatímco aktuálně již dosahuje tento podíl cca 48 %). Provozované délky infrastruktury nekorelují s počtem připojených obyvatel, jedná se o vývojový trend zejména v důsledku výstavby dlouhých přivaděčů pitných i odpadních vod z malých obcí na stávající rozhodující infrastrukturní systémy (v počátečních letech připadalo na jednoho připojeného obyvatele jen asi 7 m vodovodní a 3 m kanalizační sítě, zatímco aktuálně připadá na jednoho obyvatele již cca 9 m vodovodu a cca 6 m kanalizace) délka vodovodní sítě (km) délka kanalizační sítě (km) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vývoj počtu provozovaných vodovodních a kanalizačních přípojek U vodovodních přípojek je patrná zejména cílená snaha o rušení tzv. paušálních odběrů (v době vzniku VAS činil podíl přípojek bez vodoměrů cca 6,3 %, zatímco aktuálně již z celkového počtu vodovodních přípojek existuje pouze cca 0,4 % přípojek bez osazených vodoměrů) počet vodovodních přípojek počet osazených vodoměrů na vodovodních přípojkách počet kanalizačních přípojek vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

39 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury ČOV Nové Město na Moravě Vývoj počtu provozovaných úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod Vysvětlivka ke grafu: * po roce 2003 se dle právního předpisu jako ÚV formálně vykazují také odkyselovací a odradonovací zařízení, které dříve vůbec nebyly evidovány mezi ÚV, nedošlo tedy ke zvýšení počtu klasických ÚV jejich novou výstavbou. U úpraven pitných vod a ČOV je patrný zcela odlišný vývoj. Zatímco u ÚV dochází k postupnému rušení malých ÚV, vybudovaných zpravidla pro úpravu vody z kapacitně nevyhovujících nebo nestabilních zdrojů vody (tyto malé lokality jsou připojovány ke stávajícím skupinovým vodovodům), u provozovaných ČOV je trend opačný, jejich počet se každoročně neustále zvyšuje počet úpraven pitné vody * počet provozovaných čistíren odpadních vod vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

40 Vývoj technických parametrů provozované infrastruktury Počet provozovaných ČOV se za 20 let zvýšil téměř o 100 % (nárůst z původních 60 ČOV na aktuálně provozovaných 118 ČOV), nejvíce ČOV provozuje VAS ve velikostní kategorii od 500 do ekvivalentních obyvatel (EO), ale největší nárůst nových ČOV probíhal ve velikostní kategorii od do EO, k čemuž přispěly zejména poskytované dotace ČR a později také EU. Chronologické rozdělení kompletně provozovaných ČOV dle velikosti: počet ČOV do 500 EO počet ČOV počet ČOV počet ČOV počet ČOV počet ČOV EO EO EO EO EO vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vývoj materiálového složení vodovodních sítí Zajímavá změna za 20 let nastala v oblasti materiálu vodovodního potrubí, je patrný výrazný přírůstek plastů na úkor potrubí ocelového a potrubí z šedé litiny. Na významu nabývá i nový materiál tvárná litina, který v době vzniku VAS měl téměř nulový výskyt. Procentní zastoupení materiálu vodovodního potrubí změna za 20 let: r r ocel plasty azbesto litina litina cement tvárná šedá % % % % % 36

41

42

43 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod

44 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod Výroba a fakturace pitných a odpadních vod Základní sledované technické parametry provozovaných vodovodů a kanalizací ve VAS vykazují stabilní mírně stoupající tendenci. Jinak je tomu ale ve výrobě a fakturaci pitných a odpadních vod, kde se stále prohlubuje dlouhodobý úsporný trend zákazníků. Jedná se o trendový vývoj v celé ČR, jak dokumentují výsledky pravidelného šetření Českého statistického úřadu. Výroba a fakturace pitných a odpadních vod porovnání ČR a VAS Souhrn ČR chronologie ve výrobě a fakturaci pitných a odpadních vod Souhrnný vývoj v České republice voda pitná vyrobená k realizaci celkem (tis. m 3 ) voda fakturovaná pitná celkem (tis. m 3 ) odpadní voda vypouštěná do kanalizace (tis. m 3 ) 0 r r r r r r VDJ Kostelíček Strážná Lhota ČOV Bystřice nad Pernštejnem 40

45 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod ČOV Svratka ČOV Blansko Vývojové trendy ve výrobě pitné vody Ve výrobě pitné vody je patrný, obdobně jako v celé ČR, klesající trend, objemy výroby se za uplynulých 20 let v lokalitách provozovaných VAS snížily cca o 33 %, a to plynule, bez nárazových výkyvů. VAS provozuje km vodovodních sítí. Za uplynulých 20 let se mírně snížil podíl objemu vody vyrobené ve vlastních zařízeních (zatímco v době vzniku VAS bylo do sítě dodáváno jen cca 1,5 % vody vyrobené v zařízeních neprovozovaných naší společností. Aktuálně je tento podíl již v hodnotě cca 4,8 % z celkového objemu vody dodané do spotřebišť; i tento nárůst je způsoben zejména odběrem vody z Vírského oblastního vodovodu pro potřebu lokalit provozovaných naší společností v okrese Brno-venkov). VAS za uplynulých 20 let vyráběla ve vlastních zařízeních vodu z podzemních zdrojů v rozmezí 42 až 46 % z celkového objemu výroby vody, což lze považovat za vyrovnaný stav. 41

46 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod voda pitná vyrobená k realizaci celkem (tis. m 3 ) voda pitná vyrobená ve vlastních zařízeních (tis. m 3 ) voda vyrobená z podzemních zdrojů (tis. m 3 ) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vývojové trendy ve fakturaci pitných a odpadních vod Ve fakturaci pitné vody je patrný, obdobně jako v celé ČR, klesající úsporný trend, přičemž v posledních letech se už fakturace vody domácnostem spíše ustálila a stagnuje, ale fakturace v kategorii průmysl a ostatní klesá nepřetržitě (v době vzniku VAS činil podíl fakturovaných objemů kategorie průmysl a ostatní spotřebitelé cca 38 % z celkového objemu fakturovaných pitných vod, zatímco aktuálně tento podíl je již pouze 31 %). ČOV Bystřice nad Pernštejnem VDJ Úsobrno 42

47 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod ÚV Mostiště Objem fakturace odpadních vod naopak příznivě mírně stoupá, což je způsobeno plynulým nárůstem počtu provozovaných lokalit s kanalizacemi v uplynulých cca deseti letech. Nyní dosahuje objem fakturovaných odpadních vod hodnoty již cca 78 % objemu pitných vod, zatímco při vzniku VAS to bylo cca 65 % celkem fakturovaná pitná voda (tis. m 3 ) voda pitná fakturovaná domácnostem (tis. m 3 ) voda pitná fakturovaná průmyslu a ostatním (tis. m 3 ) celkem fakturovaná odpadní voda, bez vod srážkových (tis. m 3 ) fakturovaná splašková voda z domácnosí (tis. m 3 ) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

48 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod Vývojové trendy ve specifické spotřebě pitné vody V posledních letech se ustálila denní specifická spotřeba vody na hodnotě cca 78 litrů pro fyzického obyvatele domácnosti (v době vzniku VAS činila tato hodnota 109 litrů). Aktuálně je zapotřebí plánovat denní vodu vyrobenou k realizaci, tj. se započtením potřeby na průměrnou vybavenost a průmysl v námi provozovaných spotřebištích v hodnotě cca 145 litrů pro jednoho obyvatele (v době vzniku VAS činila tato hodnota cca 220 litrů) specifická spotřeba z vody vyrobené k realizaci (litrů na obyv. a den) specifická spotřeba z vody fakturované celkem (litrů na obyv. a den) specifická spotřeba z vody fakturované domácnostem (litrů na obyv. a den) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vývojové trendy ve ztrátách vody V prvních pěti letech od vzniku VAS byl zaznamenán prudký vzestup ztrát vody ve všech ukazatelích. Po cíleném terénním vyhledávání poruch a jejich odstraňování bylo zajištěno postupné snížení ztrát vody a došlo k úsporám provozní vody. Vlivem průběžné obnovy, zejména zkorodovaného ocelového potrubí, je úroveň ztrát vody ve vodovodech provozovaných VAS v současnosti srovnatelná s průměrným stavem v celé ČR. 44

49 Výroba a fakturace pitných a odpadních vod podíl úniků vody z trubní sítě z celkové výroby vody (%) roční únik vody v trubních sítích na obyvatele (m 3 /obyv.) roční únik vody v trubních sítích na délku vodovodu (tis. m 3 /1 km) 0 vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Ke ztrátám vody přispívá rovněž stáří provozovaného potrubí, aktuálně VAS provozuje z celé délky vodovodů cca 11 % potrubí, jehož stáří je již nad teoretickou průměrnou životností, aktuální stav je v lokalitách provozovaných VAS následující: Délka vodovodní sítě vybudovaná v jednotlivých dekádách a aktuálně provozovaná VAS délka vodovodní sítě provozované VAS (km) do r r r r r r r r r r r r

50

51

52

53 Efektivita provozních činností

54 Efektivita provozních činností Efektivita provozních činností Při výrobě a distribuci pitné vody a při odvádění a čištění odpadních vod věnuje VAS trvalou pozornost zvyšování efektivity u hlavních provozních aktivit, optimálnímu využívání lidských zdrojů a zlepšování kvality, rozsahu a dostupnosti služeb našim zákazníkům. Vývojové trendy efektivity zaměstnanců VAS Efektivita zaměstnanců je ve VAS příznivá ve všech sledovaných ukazatelích, dlouhodobě efektivita našich zaměstnanců vzrůstá i přesto, že podmínky provozování jsou každoročně méně výhodné (klesá spotřeba vody a klesá výtěžnost z délky provozovaného potrubí). Vývoj počtu přepočtených zaměstnanců S výjimkou krátkého období před cca 5 lety, kdy nárazově vznikla vyšší potřeba zaměstnanců z důvodu implementace nových právních předpisů do provozní praxe, se počet přepočtených zaměstnanců plynule snižoval, nyní aktuálně dosahuje cca 75 % původního počtu v době vzniku VAS (za 20 let ubylo 340 zaměstnanců). Roční počet přepočtených zaměstnanců VAS počet přepočtených zaměstnanců VAS vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r Vývoj obslužnosti obyvatel Obslužnost obyvatel, tj. počet obyvatel připojených na vodovody a kanalizace provozované VAS připadající na 1 zaměstnance společnosti, má příznivě vzrůstající trend, nyní aktuální obslužnost obyvatel dosahuje o cca 45 % vyšší hodnoty než v době vzniku VAS. Na 1 zaměstnance připadá v současnosti 903 připojených obyvatel. 50

55 Efektivita provozních činností Obslužnost obyvatel připojených na vodovody a kanalizace (počet obyvatel na 1 zaměstnance) obslužnost obyvatel připojených na vodovody a kanalizace provozované VAS (obyv./1 zam.) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

56 Efektivita provozních činností Vývoj délkové obslužnosti infrastruktury Délková obslužnost infrastruktury, tj. počet kilometrů vodovodních a kanalizačních sítí provozovaných VAS připadající na 1 zaměstnance, má příznivě vzrůstající trend. Aktuální obslužnost obyvatel dosahuje přesně o 100 % vyšší hodnoty než v době vzniku VAS. Na 1 zaměstnance připadá v současnosti 6,8 km sítě Délková obslužnost provozované infrastruktury (počet km infr. sítě připadající na 1 zaměstnance) délka sítě připadající na zaměstnance (km/1 zam.) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

57 Efektivita provozních činností Vývoj efektivity fakturace objemů pitných a odpadních vod vztažené na zaměstnance Ačkoliv se stále dlouhodobě snižuje specifická spotřeba vody a snižují se proto i objemy fakturace vod, vývoj efektivity fakturace objemů pitných a odpadních vod připadající na 1 zaměstnance má příznivě vzrůstající trend. Příznivý trend vznikl zejména nárůstem počtu lokalit s provozovanou kanalizací. Aktuální fakturace vod, přepočtená na 1 zaměstnance, dosahuje po dlouhodobém poklesu stejných hodnot jako v době vzniku VAS, což predikuje optimistický výhled do budoucnosti Fakturované objemy vod (tis. m 3 připadajících na 1 zaměstnance) fakturované objemy pitných a odpadních vod připadající na zaměstnance (tis. m 3 /1 zam.) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r

58 Efektivita provozních činností Vývojové trendy ve výtěžnosti a rozptýlenosti porovnání s ČR K hodnocení efektivnosti provozu u systémů určených k zásobování vodou a odvádění odpadních vod se často využívá některých hodnotících ukazatelů doporučovaných mezinárodní nevládní organizací IWA. Nejčastěji se používají 2 kritéria, a to výtěžnost (objem fakturované produkce vod vztažený na jednotku délky provozované infrastruktury) a rozptýlenost (počet obyvatel vztažený k provozované jednotce délky infrastruktury). Hledisko výtěžnosti Jak v průměru ČR, tak u VAS, je patrný dlouhodobý trend klesající výtěžnosti z vodohospodářské infrastruktury. U vodovodů je výtěžnost u VAS na úrovni cca 70 % z průměru v ČR, u kanalizací na úrovni cca 66 % z průměru v ČR, což je dáno velikostní skladbou lokalit, ve kterých VAS působí (převažují malá města a obce s malým počtem obyvatel bez většího vlivu průmyslu nebo občanské vybavenosti na spotřebu vody) viz následující graf: Výtěžnost z délky provozovaných sítí za posledních 20 let (porovnání ČR a VAS) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r (tis. m 3 /km) výtěžnost z délky vodov. ČR (tis. m 3 /km) (tis. m 3 /km) (tis. m 3 /km) výtěžnost z délky vodov. VAS výtěžnost z délky kanal. ČR výtěžnost z délky kanal. VAS 54

59 Efektivita provozních činností Hledisko rozptýlenosti U rozptýlenosti obyvatel na infrastrukturu lze vysledovat obdobné trendy jako u výtěžnosti, pouze rozdíly mezi VAS a průměrem ČR nejsou tak markantní. U vodovodů je rozptýlenost u VAS na úrovni cca 84 % průměru ČR, zatímco u kanalizací je rozptýlenost cca 89 % z průměru v ČR viz následující graf: VAS využívá km kanalizačních sítí. Rozptýlenost obyvatel k délce provozované sítě za posledních 20 let (porovnání ČR a VAS) vznik r zač. r zač. r zač. r zač. r (obyv./km) ČR rozptýlenost u vodovodů (obyv./km) VAS rozptýlenost u vodovodů (obyv./km) ČR rozptýlenost u kanalizací (obyv./km) VAS rozptýlenost u kanalizací 55

60

61

62

63 Význam a postavení firmy v rámci oboru

64 Význam a postavení firmy v rámci oboru Význam a postavení fi rmy v rámci oboru VAS je nositelem ISO Počínaje dnem je VAS držitelem platného certifikátu potvrzujícího zavedení systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2009. Schopnost prezentovat se platným certifikátem systému managementu kvality podle citované normy bylo pro firmu v době jeho získání nejen otázkou profesní prestiže, ale rovněž neopominutelným předpokladem pro úspěšnou účast ve výběrových a koncesních řízeních na provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Do certifikovaných procesů jsou zahrnuty všechny základní výrobní procesy společnosti i související zákaznické služby. Realizace veškerých činností souvisejících se zaváděním certifikovaného systému řízení kvality proběhla ve VAS vlastními silami. Tím bylo dosaženo hlubší provázanosti formálně nastavených pravidel vynucených VAS provozuje 118 ČOV. závaznými požadavky příslušné normy s reálnými podmínkami realizovaných výrobních procesů. Stejné zásady pak byly využity rovněž v navazujícím procesu implementace systému environmentálního řízení dle ČSN EN ISO 14001:2005. Certifikát pro citovanou oblast environmentálního řízení vešel v platnost dnem Neformálnost přístupu k oběma implementovaným systémům řízení byla vysoce oceněna v hodnoceních formulovaných certifikačním orgánem v závěrečných zprávách z certifikačních auditů. Prvenství VAS v technologiích Technologie v oblasti výroby pitné vody Před dvaceti lety dožívaly staré ÚV s technologickými zařízeními z 60. let minulého století. Navíc tyto ÚV byly v mnoha případech jen jednostupňové a při výrazném zhoršení kvality surové vody v jarních a podzimních měsících nebyly tyto technologie schopny vyrobit spolehlivě pitnou vodu. Proto došlo k plánované a postupné rekonstrukci těchto ÚV jak v oblasti stavební části, tak i v oblasti technologické části. Stará technologická zařízení byla nahrazována novými, případně intenzifikovanými zařízeními, neboť bylo nutné v mnoha případech z finančních důvodů stavební část pouze renovovat a technologické zařízení (většinou atypické) bylo nutno umístit do těchto prostor, ovšem s požadavkem maximální modernizace a plnění vyšších nároků na spolehlivost a čistící efekt těchto zařízení. Rekonstrukce ÚV byly zahájeny projekčními pracemi, které VAS zadala zkušeným projekčním firmám. Bylo využito velkého odborného potenciálu VAS při doporučování většinou atypických úpravárenských zařízení. VAS se při vypracování projektové dokumentace účastní všech výrobních výborů jako konzultant a při vlastní výstavbě se účastní všech kontrolních dní, aby předávání díla a uvádění do zkušebního provozu probíhalo hladce a bez komplikací. Z důvodů zajištění vyšší kvality pitné vody a z důvodů 60

65 Význam a postavení firmy v rámci oboru extrémních klimatických podmínek (povodně a sucho) byly zmíněné ÚV rekonstruovány na dvou, tří a vícestupňové technologické procesy, které dokázaly v každém úpravárenském stupni odstranit příslušná znečištění z upravované vody. Do ÚV byla za doby činnosti VAS postupně navrhována a realizována nejmodernější úpravárenská zařízení jako např.: Vločkovací nádrže míchané účinnými mechanickými pádly, případně sestavou hydraulických stěn, které zajišťují optimální průběh koagulace. Moderní provzdušňovací zařízení s nízkými energetickými nároky na provzdušňovací agregáty. Při rekonstrukci podélných usazovacích nádrží jsou navrhovány řetězové shrabováky, které při zpětném chodu řetězu stírají hladinu v nádrži a tam likvidují vyflotovaný kal, případně ropné produkty při havárii. Jako spolehlivé první separační stupně se začaly navrhovat a stavět pulzační čiřiče, případně flotační nádrže. Obě tato úpravárenská zařízení mají vysokou separační účinnost a jsou navrhována na základě charakteru znečištění. U filtračních procesů jsou přednostně budovány rychlofiltry s technologií odběru filtrátu bez meziden, u kterých je možno zvýšit výšku filtrační náplně. Při rekonstrukcích nádrží rychlofiltrů jsou vytvářeny další separační stupně, např. použití granulovaného aktivního uhlí. Při zdravotním zabezpečení pitné vody jsou navrhovány nejmodernější technologické procesy jako ozonizace, použití oxidu chloričitého, použití ÚV zářičů atd. ÚV po rekonstrukci jsou vybaveny vlastním kalovým hospodářstvím za použití kalolisu, odstředivek atd. Automatizace ÚV je provedena v některých případech dle finančních možností až do plné automatizace, kromě chemického hospodářství, kde je stále provoz poloautomatický. Většina rekonstrukcí ÚV probíhala za provozu, takže se vyskytlo mnoho náročných technologických skutečností, které bylo třeba řešit. Vyhodnocování zkušebního provozu a doplňování provozního řádu ÚV je ze strany VAS bráno velmi profesionálně. Technologie v oblasti čistění odpadních vod Čištění odpadních vod je proces, kterému v současné době musí věnovat pozornost každá vyspělá společnost, pokud chce zachovat příštím generacím šanci mít dostatek pitné vody. Již řadu let je možné pozorovat pokles kvality zdrojů pitné vody, a to nejen povrchových, ale i podzemních. Právě technologii čištění odpadních vod a rozšiřování znalostí v tomto oboru je za dobu 20 leté existence VAS věnována významná pozornost. Jako čistě provozní společnost nemá VAS velký manévrovací prostor v oblasti vývoje nových technologií a není to ani účelem jejího hlavního zaměření. Prakticky jedinou možností je participace odborníků VAS na přípravě projektů rekonstrukcí nebo nových staveb. Právě ve fázi projektové přípravy přináší VAS původní myšlenky, koncepty nebo nápady. VDJ CENTR u Hroznatína 61

66 Význam a postavení firmy v rámci oboru Mnohá z těchto řešení, která jsou dnes již běžně využívána, znamenala prvenství VAS v jejich uplatnění v ČR a přesahují rámec pouhé úpravy technologického postupu. Některá jsou i chráněna autorským zákonem. První řešení a následná aplikace dnes běžně využívané metody Řízené aerobní stabilizace čistírenských kalů. Přínosem je významné snížení investic do kalového hospodářství ČOV a garance stabilních technologických a hygienických vlastností produktu. Z této metody vychází potom celá řada ekonomicky přínosných technologických opatření a postupů. Zásadní podíl na rozšíření strojního odvodnění stabilizovaného kalu na malých ČOV pomocí malých dekantačních odstředivek a vypracování prvních ekonomických rozborů využití této technologie, která je dnes akceptována i zahraničními firmami. Proces snižuje významně provozní náklady spojené především s dopravou. Významný přínos v prosazení a ekonomickém zdůvodnění výhod strojního zahuštění surového čistírenského kalu před stabilizací i na menších ČOV, využitím tlakové flotace. Proces umožňuje v dobře navržených případech snížení investičních i provozních nákladů. Úprava propojení biologického stupně ČOV a kalového hospodářství s řízenou aerobní stabilizací kalu tak, aby bylo možno v krátké době oživit kontaminovaný biologický stupeň a obnovit funkci celé ČOV. Náprava funkce postižené ČOV vlastními prostředky se tak pohybuje v rozmezí hodin a znamená významný přínos snížení poplatků za vypouštění znečištěných vod v důsledku havárie. Toto řešení bylo v minulosti již několikrát úspěšně využito a první praktická stavební realizace byla uskutečněna zásluhou VAS v rámci projektu DYJE I bez většího zájmu veřejnosti. Dnes je běžně tato úprava aplikována na řadě ČOV. Spolupráce na vývoji původní české technologie a první aplikaci hygienizace čistírenských kalů na kategorii I, pasterizací v různých možnostech zařazení tohoto procesu do technologické linky kalového hospodářství ČOV. Přínosem je minimální omezení možností aplikace produkovaných kalů přímo na půdu a snížení nákladů na jejich zpracování. Stabilizace čistírenských kalů čistým kyslíkem. Tato metoda je chráněna evropským patentem a je již řadu let úspěšně využívána na několika ČOV v ČR. Výsledkem využití tohoto progresivního postupu stabilizace čistírenských kalů je významné snížení množství produkovaného kalu při garanci jeho nejlepších hygienických parametrů, která umožňuje aplikace na zemědělskou půdu s minimálními omezeními. Více než sedmileté zkušenosti s touto technologií potvrzují původní předpoklad, že se jedná o postup, který při zachování srovnatelných nebo nižších provozních nákladů ČOV zajišťuje minimální závislost na třetích stranách odběratelích stabilizovaného kalu. 62

67 Význam a postavení firmy v rámci oboru Původní návrh koncepce a zpracování logistiky využití malé mobilní dekantační odstředivky pro zajištění odvodnění stabilizovaného kalu jedním strojem na více malých ČOV, kde by se stacionární aplikace nevyplatila. Tento koncept předpokládal také technologický rozbor důsledků provozu takového stroje na biologický stupeň malé ČOV, který je mnohem méně stabilní. Technologové VAS poskytli technologické podklady pro optimální dimenzování těchto strojních jednotek a jejich vývoj v tuzemsku. Spolupráce s předními odborníky v ČR s cílem snižování nákladů na spotřebu elektrické energie v procesních reaktorech ČOV optimalizací metod míchání a konstrukce aparátů. Snižování nákladů na odstraňování fosforu chemickým srážením. Jedná se o řadu původních prací diplomantů z vysokých škol pod vedením zaměstnanců VAS i vlastních experimentů, které vedou k uplatnění vysoce sofistikovaných postupů řízené krystalizace a snížení spotřeby srážedla. Výsledkem je návrh komplex- VAS provozuje 73 ÚV. ního řešení třetího stupně ČOV, který významně snižuje náklady na odstranění fosforu a celkové znečištění vyčištěné odpadní vody dusíkem a fosforem. 63