Pracovní návrh. VYHLÁŠKA ze dne o radiační ochraně

Transkript

1 Pracovní návrh VYHLÁŠKA ze dne o radiační ochraně Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 9 odst. 2 písm. c) a j), 17 odst. 3 písm. a) a b), 24 odst. 7, 25 odst. 2 písm. a) až d), 60 odst. 4 písm. a) a b), 61 odst. 6 písm. a) až d), 63 odst. 6, 66 odst. 6 písm. a) až c), 67 odst. 4, 68 odst. 2 písm. a) až i), 69 odst. 2 písm. a) až e), 70 odst. 2 písm. b) a c), 71 odst. 2, 72 odst. 5 písm. a) až e), 73 odst. 3 písm. a) až e), 74 odst. 4 písm. a) až c), 75 odst. 5 písm. a), 76 odst. 6, 77 odst. 2 písm. a) až c), 78 odst. 3 písm. a), b), e) a f), 81 odst. 3 písm. d), 83 odst. 7, 84 odst. 6 písm. a) a b), 85 odst. 4, 86 odst. 3 písm. a) až d), 87 odst. 5 písm. a) až d), 88 odst. 6, 89 odst. 2, 93 odst. 4 písm. a) až d), 95 odst. 6 písm. a) až d), 96 odst. 3 písm. a) až d), 98 odst. 4, 99 odst. 5 písm. a) a b), 100 odst. 3 písm. a) až d), 101 odst. 4 písm. a) až d), 104 odst. 9 písm. a) až e) a 164 odst. 2 zákona: Předmět úpravy 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1) a upravuje a) výčet změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, b) výčet stavebních materiálů, c) vzory registračních formulářů, d) výčet dokumentace pro registrovanou činnost a požadavky na její obsah, e) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v rámci expozičních situací, f) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany, g) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany a dobu uchovávání informací o nich, h) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany, i) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdrojích ionizujícího záření a lhůty pro jejich předávání Úřadu, j) ozáření pacienta, které je považováno za chybné z hlediska radiologické události, k) aktivitu radionuklidu, která činí uzavřený radionuklidový zdroj vysokoaktivním zdrojem, l) kritéria pro zařazení zdrojů ionizujícího záření do kategorií, m) radionuklidové zdroje, zařazované do kategorií zabezpečení a způsob jejich zařazení do kategorií zabezpečení, 1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom. Směrnice 2013/51/ Euratom.

2 - 2 - n) kritéria pro zařazení pracoviště do příslušné kategorie, o) pravidla zařazení pracovníků do kategorie A nebo B, p) hodnoty limitů ozáření a způsob nakládání s nimi, q) referenční úrovně, r) způsob použití referenčních úrovní, s) postupy používané při optimalizaci radiační ochrany včetně způsobu stanovení dávkových optimalizačních mezí, t) hodnotu a způsob použití zprošťovací úrovně, u) rozsah a četnost provádění zkoušek podle 68 odst. 1 písm. f) zákona, v) rozsah a četnost zkoušky provozní stálosti prováděné registrantem, w) pravidla pro stanovení rozsahu a četnosti zkoušky provozní stálosti prováděné držitelem povolení, x) okruh osob provádějících zkoušku provozní stálosti, y) okruh osob povinných zajistit plnění povinností podle 68 odst. 1 písm. g) zákona, z) postup hodnocení zkoušky provozní stálosti a nakládání s jeho výsledky, včetně způsobu a doby uchovávání jeho výsledků. 2 Tato vyhláška dále upravuje a) kritéria pro hodnocení zkoušky dlouhodobé stability, pravidla pro odstraňování závad zjištěných touto zkouškou a způsob stanovení lhůt pro odstranění těchto závad, b) rozsah a obsah poskytovaných informací podle 68 odst. 1 písm. n) zákona a způsob jejich poskytování, c) rozsah a způsob průběžného vzdělávání radiačního pracovníka, způsob a četnost ověřování jeho znalostí a způsob dokumentování průběžného vzdělávání, d) rozsah a způsob provedení hodnocení zajištění radiační ochrany vykonávané činnosti, e) druhy zdrojů ionizujícího záření, u nichž je inventurní kontrola prováděna, rozsah a způsob provádění inventurní kontroly a její četnost a četnost a rozsah předávání jejích výsledků Úřadu. f) způsoby doložení těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje, g) výčet změn souvisejících s radiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, h) rozsah a způsob dokumentování změny související s radiační ochranou, monitorováním radiační situace a zvládáním radiační mimořádné události na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a způsob a lhůty jejího oznamování Úřadu, i) rozsah a způsob vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, které není jaderným zařízením, a ukončení vyřazování z provozu, j) náplň práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta, k) postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření, l) rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdroji ionizujícího záření a jejich předávání Úřadu, m) rozsah a způsob vykonávání činnosti dohlížející osoby, n) kategorii radiačního pracovníka v případě dohlížející osoby, o) rozsah a způsob vykonávání činnosti osoby s přímým dohledem nad radiační ochranou, p) kategorii radiačního pracovníka v případě osoby s přímým dohledem nad radiační ochranou,

3 - 3 - q) rozsah a způsob vykonávání činností specializovaným útvarem radiační ochrany zajišťujícím soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení, r) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásma, s) rozsah omezení vstupu do kontrolovaného pásma, t) podmínky výkonu práce v kontrolovaném pásmu, u) způsob zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu, v) požadavky na dokumentaci provozu kontrolovaného pásma, w) rozsah a způsob vymezení sledovaného pásma, x) způsob zajištění radiační ochrany ve sledovaném pásmu, y) požadavky na dokumentaci provozování sledovaného pásma, z) podmínky bezpečného provozu pracoviště se zdrojem ionizujícího záření s ohledem na typ zdroje ionizujícího záření. 3 Tato vyhláška dále upravuje a) hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, a podmínky, za nichž se považují za překročené, b) rozsah a způsob vymezení kontrolovaného pásma na přechodném pracovišti, c) způsob zajištění radiační ochrany obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště, d) rozsah, způsob a lhůtu oznamování výkonu činnosti na přechodném pracovišti Úřadu, e) požadavky na osobní monitorování radiačního pracovníka, f) postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování. g) pravidla vybavení radiačního pracovníka kategorie A osobními dozimetry, nakládání s nimi a jejich vyhodnocování, včetně délky období pro jejich vyhodnocování, h) způsob poskytování výsledků osobního monitorování radiačnímu pracovníkovi, i) pravidla pro stanovení reprezentativní osoby a hodnocení jejího ozáření, j) obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby, k) obsah záznamů o nelékařském ozáření vedených držitelem povolení a registrantem, l) národní diagnostické referenční úrovně, m) obsah záznamů podle 84 odst. 4 a 5 zákona, n) rozsah a způsob předávání dat pro stanovení distribuce dávek u obyvatelstva, o) požadavky na zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření a vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii, p) způsob provádění léčebné nebo diagnostické aplikace radionuklidu, q) podmínky propouštění pacienta po léčbě nebo vyšetření radionuklidem, r) případy vybavení pacienta písemnými pokyny k bezpečnému způsobu chování po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu, s) klasifikaci radiologických událostí podle jejich závažnosti a postupy pro případ jejich výskytu, t) postupy pro případ výskytu radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, u) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření a záznamů o přijatých opatřeních podle 87 odst. 3 zákona, v) rozsah informování o závažné radiologické události a lhůty k jeho provedení, w) požadavky na zajištění radiační ochrany při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,

4 - 4 - x) způsob identifikace a označování vysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství, y) výčet pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, z) způsob, rozsah a četnost měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, způsob stanovení osobních dávek pracovníka a rozsah, způsob a dobu evidence osobních dávek pracovníka. (1) Tato vyhláška dále upravuje 4 a) rozsah a obsah informací oznamovaných Úřadu o pracovišti, včetně identifikačních údajů provozovatele pracoviště, a četnost jejich oznamování, b) úroveň, po jejímž překročení musí být na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zajištěna optimalizace radiační ochrany, c) rozsah, způsob a četnost provádění měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště, d) způsob a dobu vedení evidence výsledků měření obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště a četnost jejich oznamování Úřadu, e) obsah vnitřního předpisu pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště, f) hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a podmínky, za nichž se považují za překročené, g) podmínky pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, h) rozsah, způsob a četnost provádění měření za účelem stanovení efektivní dávky pracovníka na pracovišti a pravidla stanovení efektivní dávky pracovníka, i) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a efektivní dávky pracovníka, j) rozsah a obsah informací o pracovišti oznamovaných Úřadu, včetně identifikačních údajů provozovatele pracoviště, a četnost jejich oznamování Úřadu, k) způsob stanovení radonového indexu pozemku, l) kritéria pro přípravu a hodnocení plánovaných opatření ke snížení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě, m) hodnotu ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi povinen provést opatření ke snížení ozáření. (2) Tato vyhláška dále upravuje a) nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh, b) referenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh, c) rozsah, četnost a způsob systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, d) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a dalších údajů, včetně identifikačních údajů dodavatele vody a výrobce a dovozce balené vody, a četnost jejich oznamování Úřadu, e) referenční úroveň pro stavební materiál, f) způsob výpočtu indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál a hodnotu tohoto indexu,

5 - 5 - g) rozsah, způsob a četnost systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, h) rozsah, způsob a dobu vedení evidence výsledků měření a dalších údajů, včetně identifikačních údajů výrobce a dovozce stavebního materiálu, a četnost jejich oznamování Úřadu, i) podmínky zavádění a odvolávání ochranných opatření a požadavky na ně, j) způsob informování zasahující osoby o riziku spojeném se zásahem a způsob prokázání souhlasu zasahující osoby s účastí na zásahu, k) základní charakteristiky osobních ochranných prostředků a pomůcek pro zasahující osobu, l) dobu uchovávání záznamů a údajů podle 104 odst. 5 písm. a) až c) a g) zákona, m) rozsah a dobu předávání údajů o velikosti ozáření při zásahu získaných z osobního monitorování Úřadu, n) požadavky na způsob zabezpečení radionuklidového zdroje včetně radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení. 5 Podmínky pro uvolňování radionuklidu z pracoviště (3) Bez povolení Úřadu lze radionuklid z pracoviště se zdrojem ionizujícího záření a z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření uvolňovat v případě, že nejsou překročeny uvolňovací úrovně podle 2. Uvolňovací úrovně nelze použít pro uvolňování radionuklidu z jaderného zařízení, z dobývání, úpravy a zušlechťování radioaktivních nerostů nebo z kameniva z odvalů z dobývání radioaktivních nerostů. (4) Bez povolení Úřadu lze radionuklid z pracoviště uvolňovat též v případě, že efektivní dávka reprezentativní osoby způsobená uvolněním radionuklidu v kalendářním roce je menší než 0,01 msv při uvolňování z pracoviště se zdrojem ionizujícího záření nebo menší než 0,3 msv při uvolňování z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření. Tyto podmínky nelze použít při vypouštění radionuklidu z jaderného zařízení do ovzduší nebo do vodoteče a při uvolňování radionuklidu pro použití k výrobě stavebního materiálu. (5) Každý, kdo uvolňuje radionuklid z pracoviště podle odstavce 2, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem a) druh uvolňovaného radionuklidu, b) aktivitu uvolňovaného radionuklidu, c) místo, čas a způsob uvolňování a d) zhodnocení ozáření reprezentativní osoby. (6) Bez povolení Úřadu lze radionuklid z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření uvolňovat též v případě použití radionuklidu k výrobě stavebního materiálu. Každý, kdo uvolňuje radionuklid k tomuto účelu, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem a) druh uvolňovaného radionuklidu, b) aktivitu uvolňovaného radionuklidu, c) dobu a rozsah uvolňování radionuklidu, d) výrobce stavebního materiálu.

6 - 6-6 Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření (1) Při uvolňování předmětu nebo jakéhokoli druhu pevné látky v jakémkoli množství ke zneškodnění, recyklaci nebo opětnému používání nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže: a) v uvolňovaném předmětu nebo uvolňované šarži pevné látky je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 této vyhlášky menší než 1 nebo je tato podmínka splněna v každém kilogramu uvolňované látky, pokud nelze prokázat, že uvolňovaná látka je homogenní, a b) na každých 100 cm 2 povrchu uvolňovaného předmětu je součet podílů průměrných plošných aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní plošné aktivity uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 této vyhlášky menší než 1. (2) Při vypouštění odpadních vod do povrchových vod nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 této vyhlášky je menší než 10-4 Sv/m 3. (3) Při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 této vyhlášky je menší než 10-2 Sv/m 3. (4) Při vypouštění radionuklidů do ovzduší nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich konverzních faktorů hinh pro příjem vdechováním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 této vyhlášky je menší než 10-7 Sv/m 3. (5) Při ukládání na skládky odpadu nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže ukládaný materiál vyhovuje požadavku podle odstavce 1 a uložení je provedeno takovým způsobem, že nezpůsobí ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky zvýšení příkonu dávkového ekvivalentu o více než 10-7 Sv/h proti původnímu přírodnímu pozadí v dané lokalitě a celkový příkon dávkového ekvivalentu je menší než Sv/h. (6) Při spalování ve spalovnách nejsou uvolňovací úrovně překročeny, jestliže spalné plyny vypouštěné do ovzduší vyhovují požadavku odstavce 4 a popel vzniklý spálením vyhovuje požadavkům odstavce 1 nebo 5. (7) Průměrné hodnoty podle odstavců 1 až 4 se vztahují na jednotlivé uvolňované předměty, resp. na jednotlivé uvolňované šarže látky, v nichž lze prokázat, že se hmotnostní resp. objemová aktivita dá pokládat za homogenní.

7 - 7-7 Uvolňovací úrovně pro pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (1) Uvolňovací úrovně pro uvolňování pevných materiálů, včetně jejich ukládání na skládky odpadu, opakované použití, recyklace a spalování jsou: a) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady U-238 rovna 1 kbq kg -1, b) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady Th-232 rovna 1 kbq kg -1, c) hmotnostní aktivita K-40 rovna 10 kbq kg -1. Tyto uvolňovací úrovně nejsou překročeny, pokud průměrná hmotnostní aktivita žádného z radionuklidů není větší než příslušná hodnota uvolňovací úrovně. (2) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou: a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve veškerých látkách rovna 0,5 Bq/l, b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 ve veškerých látkách rovna 1 Bq/l. Tyto uvolňovací úrovně nejsou překročeny, pokud průměrná objemová aktivita alfa ani průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 není větší než příslušná hodnota uvolňovací úrovně. (3) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou: a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve veškerých látkách rovna 50 Bq/l, b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 ve veškerých látkách rovna 100 Bq/l. Tyto uvolňovací úrovně nejsou překročeny, pokud průměrná objemová aktivita alfa ani průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 není větší než příslušná hodnota uvolňovací úrovně. (4) Průměrné hodnoty podle odstavce 1 až 3 se vztahují na takové množství uvolňovaných materiálů, v nichž lze hmotnostní resp. objemovou aktivitu považovat za homogenní. 8 Druhy dokumentace předkládané pro jednotlivé registrované činnosti a rozsah a způsob jejího provedení (1) Dokumentace předkládaná pro registraci k používání zdroje ionizujícího záření: a) registrační karta zdroje ionizujícího záření, který bude používán, b) protokol přejímací zkoušky daného zdroje ionizujícího záření nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability, c) potvrzení o absolvování přípravy osoby odpovědné za radiační ochranu u registranta. (2) Dokumentací předkládanou pro registraci pro dovoz, vývoz a distribuci generátoru záření je návod k použití dováženého a distribuovaného generátoru záření.

8 - 8-9 Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany (1) Veličiny radiační ochrany: a) ekvivalentní dávka HT, což je součin radiačního váhového faktoru wr uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky a střední absorbované dávky DTR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z více druhů nebo energií, b) efektivní dávka E, což je součet součinů tkáňových váhových faktorů wt uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5 této vyhlášky a ekvivalentní dávky HT v ozářených tkáních nebo orgánech T, c) kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka S, což je součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech jednotlivců v určité skupině, d) úvazek efektivní dávkye(tau), popř. ekvivalentní dávky HT(tau), což je časový integrál příkonu efektivní dávky, popř. ekvivalentní dávky po dobu tau od příjmu radionuklidu; není-li uvedeno jinak, činí tato doba 50 roků pro příjem radionuklidů u dospělých a období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí; obdobně je definován také úvazek kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávky, e) dávkový ekvivalent H, což je součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 této vyhlášky vyjadřujícího rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření, f) osobní dávkový ekvivalent Hp(d), což je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d, g) ekvivalentní objemová aktivita radonu aekv, což je vážený součet objemové aktivity a1 polonia 218, objemové aktivity a2 olova 214 a objemové aktivity a3 vizmutu 214 určený vztahem aekv = 0,106.a1 + 0,513.a2 + 0,381.a3, h) index hmotnostní aktivity I je číslo určené na základě hmotnostních aktivit K-40, Ra- 226 a Th-228 vztahem I=aK/3000 Bq.kg -1 + ara/300 Bq.kg -1 + ath/200 Bq.kg -1. i) příjem, což je aktivita radionuklidu přijatá do lidského organizmu z prostředí, obvykle požitím nebo vdechnutím, j) konverzní faktor příjmu, což je koeficient udávající efektivní dávku připadající na jednotkový příjem; konvenční hodnoty konverzních faktorů příjmu požitím iing, popř. vdechnutí iinh, vypočítané na základě standardních modelů, jsou uvedeny v tabulkách přílohy č. 3 této vyhlášky, k) indikativní dávka je úvazek efektivní dávky z ročního příjmu všech radionuklidů přítomných ve vodě s výjimkou tritia, draslíku 40, radonu 222 a krátkodobých produktů jeho přeměny. (2) Dalšími veličinami důležitými z hlediska radiační ochrany jsou veličiny vymezené v programu monitorování. (3) Skutečnostmi důležitými z hlediska radiační ochrany jsou a) vlastnosti zdrojů ionizujícího záření, b) ochranné vlastnosti osobních ochranných pracovních prostředků a dalších ochranných pomůcek a zařízení pro práce se zdroji ionizujícího záření, c) vlastnosti obalových souborů radionuklidových zdrojů, d) vlastnosti dalších výrobků a zařízení, které technologicky souvisí se zdroji ionizujícího záření a mají vliv na radiační ochranu,

9 - 9 - e) u zdrojů ionizujícího záření podléhajících typovému schvalování doklad o typovém schválení, u radionuklidových zdrojů osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje, případně průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje, f) výsledky monitorování a použité metodiky, včetně 1. osobních dávek pracovníků kategorie A, 2. veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, 3. veličin a parametrů charakterizujících výpusti radionuklidů do okolí pracoviště, 4. veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, g) záznamy o informování radiačních pracovníků o riziku jejich práce, h) záznamy o ověřování způsobilosti radiačních pracovníků k bezpečnému nakládání se zdroji ionizujícího záření pravidelnými zkouškami, i) doklady o závěrech preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti pracovníků kategorie A, j) skutečnosti svědčící o nedodržení požadavků radiační ochrany zjištěné v rámci soustavného dohledu k) údaje vedené v osobním radiačním průkazu. 10 Rozsah sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany (1) Vlastnosti zdrojů se sledují, měří, hodnotí, ověřují a zaznamenávají a) při výrobě, dovozu nebo při distribuci v rozsahu potřebném k posouzení shody se schváleným typem nebo požadavky příslušných technických předpisů, k vydání osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje nebo průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje b) při převzetí zdroje ionizujícího záření, ještě před zahájením jeho používání, v rozsahu vymezeném pro přejímací zkoušku, c) v průběhu používání zdroje ionizujícího záření v rozsahu vymezeném pro zkoušku dlouhodobé stability a pro zkoušku provozní stálosti. (2) Vlastnosti ochranných pomůcek, obalových souborů radionuklidových zdrojů a parametry a vlastnosti dalších výrobků určených k bezprostředním činnostem se zdroji se sledují, měří, hodnotí, ověřují a zaznamenávají při převzetí nebo pořízení příslušných věcí v rozsahu stanoveném v programu zajištění radiační ochrany nebo programu systému řízení. (3) Doklady o typovém schválení, osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje, průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje se ověřují a údaje z nich zaznamenávají v rozsahu nezbytném pro evidenci zdrojů. (4) Při předání otevřeného radionuklidového zdroje jinému držiteli povolení se do průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje, zaznamenávají změny. 11 Osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje (1) Osvědčením uzavřeného radionuklidového zdroje se prokazuje jeho stupeň odolnosti a další vlastnosti ověřené provedenými zkouškami.

10 (2) Osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje obsahuje a) identifikační číslo osvědčení, b) výrobní, popřípadě identifikační číslo uzavřeného radionuklidového zdroje, c) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti zdroje ve shodě, d) údaje o druhu radionuklidu, e) údaje o aktivitě uzavřeného radionuklidového zdroje s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, údaj o maximálním obsahu základního radionuklidu, u významných zdrojů ionizujícího záření také kermovou vydatnost ve vzduchu s uvedením dne, ke kterému se vztahuje, f) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče, g) údaje o rozměrech uzavřeného radionuklidového zdroje, h) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu (materiál, tloušťka, způsob provedení a uzavření), i) stupeň odolnosti uzavřeného radionuklidového zdroje daného typu, j) výsledky provedených zkoušek radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje, k) doporučenou dobu používání uzavřeného radionuklidového zdroje a případné další podklady pro plánovité ověřování jeho těsnosti provozovatelem, l) datum vystavení osvědčení, m) obchodní firmu a identifikační číslo (je-li přiděleno) osoby, která osvědčení vystavila, a jméno, příjmení, funkce a podpis pověřeného zástupce této osoby. (3) K uzavřeným radionuklidovým zdrojům, které z technických důvodů nemohou být označeny značkou a výrobním číslem, se vystavuje hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zdroje téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství stejných radionuklidů a jsou v držbě téhož držitele. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2; na místo údajů o výrobním čísle zdroje se uvádí počet jednotlivých uzavřených radionuklidových zdrojů, pro které je hromadné osvědčení vystaveno. Toto ustanovení se nevztahuje na vysokoaktivní zdroje. (4) Údaje potřebné k vystavení osvědčení uzavřeného radionuklidového zářiče se použijí z certifikátu výrobce a příp. dokladu o typovém schválení. 12 Průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje (1) Otevřený radionuklidový zdroj je při předávání do držby jiné osobě provázen průvodním listem otevřeného radionuklidového zdroje, kterým se dokládají parametry a vlastnosti důležité z hlediska radiační ochrany pro nakládání s ním. (2) Průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje obsahuje a) specifikaci nebo identifikační číslo zdroje, b) u zdrojů podléhajících typovému schválení označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti zdroje ve shodě, c) údaje o druhu radionuklidu, d) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče, e) údaje o aktivitě a hmotnostní aktivitě otevřeného radionuklidového zdroje s uvedením času, k němuž se údaj vztahuje, f) údaje o chemické a radiochemické čistotě, g) údaje o druhu obalu otevřeného radionuklidového zdroje,

11 h) datum vystavení průvodního listu, i) obchodní firmu a identifikační číslo, je-li přiděleno, osoby, která průvodní list vystavila, a jméno, příjmení, funkce a podpis pověřeného zástupce této osoby. (3) Pro společně předávané stejné otevřené radionuklidové zdroje se vystavuje společný průvodní list, ve kterém se kromě údajů podle odstavce 2 pro jednotlivý radionuklid nebo pro jednotlivou směs radionuklidů uvede celkový počet předávaných otevřených radionuklidových zdrojů. (4) Předměty nebo látky kontaminované radionuklidy na pracovištích vzniklé za provozu jaderných zařízení a jiných zařízení, při jejichž provozu vznikají radionuklidy nebo dochází k jejich koncentraci, se nepovažují za další otevřené radionuklidové zdroje, dokud zůstávají na pracovišti, kde k radioaktivní kontaminaci nebo ke vzniku předmětů nebo látek došlo. Jsou-li takové předměty nebo látky předávány do držby jiné osobě, nemusí se v průvodním listu těchto zdrojů uvádět údaje podle odstavce 2 písm. c) až f), pokud se uvede maximální příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu a maximální plošná aktivita na 100 cm2 povrchu v případě povrchového znečištění radionuklidy. Rozsah uchovávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany a rozsah a způsob předávání informací Úřadu 13 Evidence osobních dávek u držitelů povolení (1) Držitel povolení vede k evidenci osobních dávek pracovníků kategorie A tyto doklady a údaje a) jméno, příjmení, místo a datum narození, b) rodné číslo, pokud bylo přiděleno a nositel rodného čísla k jeho využití udělil písemný souhlas podle jiného právního předpisu, c) osobní dávky a další údaje k charakterizaci ozáření stanovené v programu monitorování. (2) Doklady a údaje podle odstavce 1 se vedou po celou dobu trvání pracovní činnosti zahrnující ozáření ionizujícím zářením a dále až do doby, kdy osoba dosáhne nebo by dosáhla 75 let věku, v každém případě však alespoň po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během které byl pracovník vystaven ionizujícímu záření. (3) Provozovatel kontrolovaného pásma vede přehled o všech osobách jiných než uvedených v odstavci 1, které do kontrolovaného pásma vstoupily, době pobytu těchto osob v něm a odhad efektivní dávky pro tyto osoby. Tyto údaje se uchovávají po dobu 10 let. (4) Osobní dávky z výjimečných ozáření ve smyslu 60 atomového zákona, z havarijních ozáření jiného než zasahujícího člověka v důsledku nehodové expoziční situace a zasahujícího člověka při nehodové expoziční situaci podle 2 odst. 2 písm. g) atomového zákona se zaznamenávají odděleně. (5) Držitel povolení oznamuje Úřadu do státního systému evidence ozáření radiačních pracovníků buď přímo, nebo prostřednictvím osoby, která mu osobní dozimetrii provádí,

12 a) osobní údaje o každém pracovníkovi kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření v rozsahu a formě stanovené Úřadem do 1 měsíce od nástupu do zaměstnání a při každé změně těchto údajů, b) údaje o osobních dávkách všech svých pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení monitorovacího období, c) roční přehled osobních dávek všech svých pracovníků kategorie A do konce dubna běžného roku za rok předcházející, (6) Držitel povolení oznamuje Úřadu: a) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 20 msv nebo ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 150 msv, spolu s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, neprodleně po jejich zjištění, a to včetně těch dávek, které byly dosaženy sečtením dávek v jednotlivých obdobích, b) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 msv, spolu s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, neprodleně po jejich zjištění. 14 Evidence osobních dávek u oprávněných dozimetrických služeb (1) Oprávněná dozimetrická služba archivuje údaje o osobních dávkách pracovníků kategorie A nejméně 1 rok následující po roce, kterého se údaje týkají. (2) Oprávněná dozimetrická služba předává výsledky hodnocení ozáření ve formě stanovené v podmínkách povolení nebo dohodnuté s Úřadem příslušnému držiteli povolení a také přímo Úřadu a) neprodleně po vyhodnocení dozimetru z důvodu neplánovaného jednorázového ozáření, b) neprodleně po zjištění efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 20 msv a ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 150 msv, c) neprodleně po zjištění úvazku efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 msv. (3) Oprávněná dozimetrická služba oznamuje Úřadu do 1 měsíce uzavření nebo zrušení smlouvy s držitelem povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření o provádění osobní dozimetrie na daném pracovišti. 15 Evidence ostatních veličin a skutečností (1) Držitel povolen k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle 9 odst. 2 písm. f) bod 8. atomového zákona a k provádění služeb významných z hlediska radiační ochrany podle 9 odst. 2 písm. h) bod 4. atomového zákona, je povinen předávat Úřadu výsledky měření a hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření a výsledky měření a hodnocení ozáření z přírodních zdrojů ve formě protokolu do 1 měsíců po jeho vydání. (2) Ostatní veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany se uchovávají po dobu nejméně 10 let.

13 Evidence zdrojů ionizujícího záření u držitelů povolení a registrantů (1) Držitel povolení nebo registrant vede o každém zdroji ionizujícího záření, se kterým nakládá, tyto doklady a údaje a) popis zdroje umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce, výrobní nebo identifikační číslo, b) účel nakládání se zdrojem, c) všechna povolení a jiná rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření, d) provozní záznamy charakterizující způsob a rozsah nakládání se zdrojem ionizujícího záření, u otevřeného radionuklidového zdroje také účel a bilanci jeho spotřeby, e) záznamy týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření pořízené v rámci soustavného dohledu nad dodržováním radiační ochrany a záznamy z kontrolní činnosti. (2) Držitel povolení nebo registrant vede o každém zdroji ionizujícího záření, který má ve své držbě, dále tyto doklady a údaje a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření, b) doklad o nabytí zdroje ionizujícího záření, c) u zdroje ionizujícího záření podléhajícího typovému schválení, kromě radionuklidových zdrojů, prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo distributorem, d) u uzavřeného radionuklidového zdroje osvědčení, e) u otevřeného radionuklidového zdroje průvodní list vystavený při předání zdroje předchozím držitelem, f) protokol o přejímací zkoušce, protokoly o zkouškách dlouhodobé stability, jsou-li tyto zkoušky vyžadovány, a záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti, g) pokud zdroj ionizujícího záření je předáván do držby jiné osobě, údaj, komu a kdy byl zdroj předán, a u otevřených radionuklidových zdrojů také průvodní list vystavený při tomto předání, h) pokud radionuklidový zdroj je uváděn do životního prostředí, záznamy o jeho uvádění do životního prostředí, i) pokud radionuklidový zdroj je odstraňován jako radioaktivní odpad, údaj, komu a kdy byl zdroj předán, a průvodní list radioaktivních odpadů vystavený při tomto předání, j) u vysokoaktivních zdrojů také fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení v případech, kdy je to vyžadováno podle 54 atomového zákona. (3) Protokoly o přejímacích zkouškách se uchovávají po dobu používání zařízení, protokoly o zkouškách dlouhodobé stability nejméně 3 roky a záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti nejméně 1 rok. Ostatní údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně 10 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření. (4) Držitelé povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření a registranti zasílají písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu do státního systému evidence zdrojů ionizujícího záření údaje o zdrojích ionizujícího záření, které mají ve své držbě, kromě nevýznamných a typově schválených drobných zdrojů a to

14 a) o generátorech záření údaje v rozsahu položek na registrační kartě generátoru záření uvedené v příloze č. 19 nejpozději do 1 měsíce po 1. úspěšném provedení přejímací zkoušky, 2. změně údajů na registrační kartě, 3. předání do držby jiné osobě, 4. vyřazení z provozu, b) o uzavřených radionuklidových zdrojích údaje v rozsahu položek na registrační kartě uzavřeného radionuklidového zdrojeuvedené v příloze č. 19 nejpozději do 1 měsíce po 1. fyzickém převzetí uzavřeného radionuklidového zdroje, 2. změně údajů na registrační kartě, 3. předání do držby jiné osobě, 4. odstranění jako radioaktivního odpadu nebo jeho jiné likvidaci, c) o zařízeních s uzavřenými radionuklidovými zdrojii údaje v rozsahu položek na registrační kartě zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji uvedené v příloze č. 19 této vyhlášky nejpozději do 1 měsíce po 1. úspěšném provedení přejímací zkoušky, 2. změně údajů na registrační kartě, 3. předání zařízení do držby jiné osobě, 4. vyřazení zařízení z provozu. (5) Držitelé povolení a k výrobě, dovozu, distribuci a vývozu zdrojů ionizujícího záření a registranti zasílají písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu a to souhrnně za předchozí čtvrtletí, nejpozději do 1 měsíce po jeho uplynutí, přehled vyrobených, dovezených, distribuovaných a vyvezených zdrojů ionizujícího záření v rozsahu uvedeném v příloze č. 6 této vyhlášky. 17 Evidence drobných zdrojů ionizujícího záření u ohlašovatelů (1) Ohlašovatel, který používá typově schválené drobné zdroje, vede a uchovává o každém typově schváleném drobném zdroji tyto doklady a údaje a) popis zdroje umožňující jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce, výrobní nebo identifikační číslo, b) účel použití zdroje ionizujícího záření, c) návod k použití zdroje ionizujícího záření schválený Úřadem, d) stanovený rozsah zkoušek provozní stálosti. (2) O každém typově schváleném drobném zdroji ionizujícího záření, který je v jeho držbě, vede a uchovává ohlašovatel používání typově schváleného drobného zdroje dále tyto doklady a údaje a) datum odběru nebo převzetí zdroje ionizujícího záření, b) doklad o nabytí zdroje ionizujícího záření, c) prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo jinou osobou uvádějící zdroj ionizujícího záření do oběhu, d) u uzavřených radionuklidových zdrojů osvědčení, e) u otevřených radionuklidových zdrojů průvodní list, f) údaje o umístění zdroje ionizujícího záření.

15 (3) Evidované údaje se uchovávají ještě po dobu 5 let od předání nebo odstranění zdroje ionizujícího záření. (4) Ohlašovatel zasílá Úřadu do státního systému evidence zdrojů ionizujícího záření písemně nebo jinou dohodnutou formou. 18 Chybné ozáření pacienta (1) Chybné ozáření pacienta je jakákoliv nezáměrná událost při užití ionizujícího záření v radioterapii, nukleární medicíně, radiodiagnostice nebo intervenční radiologii, zahrnující lidskou chybu, selhání přístroje nebo jinou událost, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany. (2) Chybné ozáření pacienta v radioterapii je terapeutické ozáření dodané nesprávnému pacientovi nebo chybné tkáni, dodání celkové dávky nebo dávky na frakci lišící se významně od předepsané hodnoty. (3) Chybné ozáření pacienta v nukleární medicíně je aplikace chybného radiofarmaka, aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity radiofarmaka nebo aplikace nesprávnému pacientovi. (4) Chybné ozáření pacienta v radiodiagnostice je jakékoliv diagnostické ozáření násobně vyšší než zamýšlené (opakování snímku), záměna pacienta, vyšetření chybného orgánu nebo nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu při vyšetření těhotné ženy. (5) Chybné ozáření pacienta v intervenční radiologii je jakékoliv diagnostické ozáření násobně vyšší než zamýšlené (opakování snímku), záměna pacienta, orgánu, nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu při vyšetření těhotné ženy nebo případy, kdy dojde k deterministickému poškození z důvodu nesprávného provedení výkonu. Kategorizace 19 Vysokoaktivní zdroj Úroveň aktivity, která činí uzavřený radionuklidový zdroj vysokoaktivním zdrojem je uvedena v Příloze č. 7 této vyhlášky. 20 Kategorizace zdrojů ionizujícího záření (1) Nevýznamným zdrojem ionizujícího záření je a) generátor záření emitujícím ionizující záření s energií nepřevyšující 5 kev, b) katodová trubice určená k zobrazování nebo jakékoli jiné elektrické zařízení pracující při rozdílu potenciálů nepřevyšujícím 30 kv, u něhož příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 mikrosv/h,

16 c) radioaktivní látka, u níž součet podílů aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity není větší než 1 nebo součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity není větší než 1, d) spotřební výrobek s přidaným radionuklidem. (2) Drobným zdrojem ionizujícího záření je a) generátor záření, který není nevýznamným zdrojem, konstruovaný tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 mikrosv/h s výjimkou míst určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama, kde může příkon dávkového ekvivalentu dosahovat až 250 mikrosv/h, b) uzavřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem, u něhož součet podílů aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity nebo součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity je menší než 100 v případě dlouhodobých alfa zdrojů, včetně alfa-neutronových zdrojů, a menší než 1000 v ostatních případech, c) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj, které není nevýznamným zdrojem, konstruované tak, že příkon dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je menší než 1 mikrosv/h s výjimkou míst určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama, kde může příkon dávkového ekvivalentu dosahovat až 250 mikrosv/h, d) otevřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem, u něhož součet podílů aktivit nebo hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a hodnot aktivit nebo hmotnostních aktivit těchto radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky je menší než 10. (3) Jednoduchými zdroji ionizujícího záření jsou všechny zdroje ionizujícího záření, které nejsou nevýznamnými, drobnými, významnými ani velmi významnými zdroji ionizujícího záření. (4) Významným zdrojem ionizujícího záření je a) generátor záření určený k radioterapii nebo radiodiagnostice v humánní medicíně, kromě kostních densitometrů a zubních rentgenových zařízení, jiných než zubních CBCT zařízení b) urychlovač částic, c) zdroj ionizujícího záření určený k radioterapii protony, neutrony a jinými těžkými částicemi, d) zařízení obsahující uzavřené radionuklidové zdroje určené k radioterapii, včetně brachyterapie, e) radionuklidový ozařovač pro ozařování potravin a surovin nebo jiný stacionární průmyslový ozařovač, f) mobilní defektoskop s uzavřenými radionuklidovými zdroji, g) vysokoaktivní zdroj, h) více než 1 kg přírodního uranu. (5) Velmi významným zdrojem ionizujícího záření je jaderný reaktor.

17 Kategorizace pro účely přeshraničního pohybu a zabezpečení (1) Kritériem pro zařazení do příslušné kategorie zabezpečení je poměr aktuální aktivity radionuklidového zdroje a D-hodnoty pro daný radionuklid. D-hodnoty jsou uvedeny příloze č. 8 této vyhlášky. (2) Zdroji ionizujícího záření 1. kategorie zabezpečení jsou a) radionuklidové termoelektrické generátory, b) radionuklidové ozařovače, včetně ozařovačů tkání a krve c) gamma nůž, d) ostatní radionuklidové zdroje, u nichž je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty větší nebo roven (3) Zdroji ionizujícího záření 2. kategorie zabezpečení jsou a) uzavřené radionuklidové zdroje pro defektoskopii, b) uzavřené radionuklidové zdroje určené k brachyterapii s vysokým/středním dávkovým příkonem (HDR/MDR), c) ostatní radionuklidové zdroje, u nichž je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1000 a zároveň větší nebo roven 10. (4) Zdroji ionizujícího záření 3. kategorie zabezpečení jsou a) uzavřené radionuklidové zdroje pro karotáž b) uzavřené radionuklidové zdroje v průmyslových radionuklidových měřidlech a analyzátorech, které jsou vysokoaktivními zdroji c) ostatní radionuklidové zdroje, u nichž je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 10 a zároveň větší nebo roven 1. (5) Zdroji ionizujícího záření 4. kategorie zabezpečení jsou a) uzavřené radionuklidové zdroje určené k brachyterapii s nízkým dávkovým příkonem (LDR) kromě očních aplikátorů a permanentních implantátů, b) uzavřené radionuklidové zdroje v průmyslových radionuklidových měřidlech jiných než v 3. kategorii, c) eliminátory statické elektřiny, d) ostatní radionuklidové zdroje, u nichž je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1 a zároveň větší nebo roven 0,01. (6) Zdroji ionizujícího záření kategorie zabezpečení 5 jsou a) oční aplikátory a permanentní implantáty pro radioterapii, b) zdroje pro radionuklidovou rentgenofluorescenční analýzu, c) detektory elektronového záchytu, d) zdroje pro Mossbauerovskou spektrometrii, e) kalibrační zdroje pro pozitronovou emisní tomografii, f) ostatní radionuklidové zdroje, u nichž je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 0,01 a zároveň je aktuální aktivita vyšší než zprošťovací úroveň. (7) Na pracovištích, kde dochází ke shromažďování radionuklidových zdrojů, např. při výrobě nebo skladování, nebo přepravě, se pro účely zabezpečení zdrojů aplikuje kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů na daném pracovišti, nebo v daném transportním obalovém souboru, a určí se na základě agregovaného poměru A/D, který se vypočte

18 AgregovanáA / D i n D A n i, n kde Ai,n je aktuální aktivita každého individuálního zdroje i radionuklidu n a Dn je D- hodnota pro radionuklid n. (8) Pro otevřené radionuklidové zdroje se pro zařazení do kategorie zabezpečení využije poměr maximální zpracovatelné aktivity radionuklidu na pracovišti a hodnoty D. (1) Pracovištěm I. kategorie je 22 Kategorizace pracovišť a) pracoviště s drobnými typově neschválenými zdroji ionizujícího záření, b) pracoviště s kostním densitometrem, pokud není drobným zdrojem ionizujícího záření c) pracoviště s veterinárním, zubním nebo kabinovým rentgenovým zařízením, d) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, na nichž charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma e) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, na němž charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, f) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky podle tabulky č. 1 přílohy č. 9 této vyhlášky. (2) Pracovištěm II. kategorie je a) pracoviště s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie, b) pracoviště s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnostice nebo radioterapii, kromě kostních densitometrů, kabinových a zubních rentgenových zařízení a kromě veterinárních rentgenových zařízení, c) pracoviště s mobilním defektoskopem s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, d) pracoviště s mobilním ozařovačem s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, e) pracoviště s indikačními nebo měřicími zařízeními obsahujícími uzavřené radionuklidové zdroje, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, f) pracoviště s technickými rentgenovými zařízeními, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, g) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky podle tabulky č. 1 přílohy č. 9 této vyhlášky, h) pracoviště s kompaktním mimotělním ozařovačem krve s uzavřeným radionuklidovým zdrojem. (3) Pracovištěm III. kategorie je a) pracoviště s urychlovačem částic,

19 b) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj určeným k radioterapii, včetně brachyterapie, klasifikovaným jako významný zdroj ionizujícího záření, c) uznaný sklad, d) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji, pokud vybavení izolačními a ventilačními zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky podle tabulky č. 1 přílohy č. 9 této vyhlášky, e) pracoviště se stacionárním průmyslovým ozařovačem určeným k ozařování potravin a surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných materiálů, f) pracoviště pro dobývání, úpravu a zušlechťování radioaktivních nerostů. (4) Pracovištěm IV. kategorie je a) jaderné zařízení, b) úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy, c) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji jiné než v bodě a) a b), které s ohledem na vysoké aktivity zpracovávané současně na jednom pracovním místě, na typický způsob provozu pracoviště a související míru možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných odchylek od běžného provozu, z nehod nebo havárií nelze zařadit do nižší kategorie. 23 Kategorizace radiačních pracovníků Radiační pracovníci se tam, kde je to požadováno zákonem, zařazují do kategorie A nebo B na základě očekávaného ozáření za běžného provozu a při předvídatelných poruchách a odchylkách od běžného provozu, se zohledněním potenciálního ozáření Pracovníky kategorie A jsou radiační pracovníci, kteří by mohli obdržet efektivní dávku vyšší než 6 msv ročně nebo ekvivalentní dávku vyšší než tři desetiny limitu ozáření pro oční čočku, kůži a končetiny, ostatní radiační pracovníci jsou pracovníky kategorie B, pokud je jejich kategorizace požadována zákonem. (1) Obecnými limity pro obyvatele jsou 24 Obecné limity pro obyvatele a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 1 msv za kalendářní rok ze všech autorizovaných činností, b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 msv za kalendářní rok, c) pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm 2 kůže 50 msv za kalendářní rok. (2) Obecné limity pro obyvatele se nevztahují na a) profesní ozáření, b) ozáření, kterému je vědomě, dobrovolně a po poučení o rizicích s ním spojených vystaven člověk po dobu specializované přípravy na výkon povolání se zdrojem ionizujícího záření, c) omezování ozáření ve zvláštním případě podle 64 atomového zákona. (3) Nepřekročení obecných limitů pro obyvatele musí být posuzováno s ohledem na průměrné ozáření reprezentativní osoby, vypočtené pro všechny cesty ozáření ze všech zdrojů ionizujícího záření a všech činností v rámci plánovaných expozičních situací. Nejsou - li

20 k dispozici přímé údaje pro výpočet ozáření, musí být použity konzervativní odhady variací faktorů ovlivňujících šíření radionuklidů nebo ozáření reprezentativní osoby. 25 Limity pro radiačního pracovníka (1) Limity pro radiačního pracovníka se vztahují na profesní ozáření a jsou a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 20 msv za kalendářní rok, pokud Úřad neschválí jiný způsob čerpání limitu v čase, který však nemůže překročit 100mSv za pět let, b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 20 msv za kalendářní rok a současně 100 msv za pět let, c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na 1 cm 2 kůže 500 msv za kalendářní rok a d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 500 msv za kalendářní rok. (2) Držitel povolení je povinen posuzovat, zda nedošlo k překročení limitů pro radiačního pracovníka. Posouzení musí být provedeno s ohledem na součet dávek ze všech cest ozáření a při všech pracovních činnostech, které radiační pracovník vykonává. Překročení limitů pro radiačního pracovníka, pokud velikost ozáření nedosahuje prahových hodnot pro tkáňové reakce, není samo o sobě důvodem pro vyloučení pracovníka z jeho běžné pracovní činnosti, při které používá zdroj záření. Pracovník, u kterého bylo zjištěno překročení limitů ozáření, se podrobí mimořádné lékařské prohlídce, v rámci které je posouzen jeho aktuální zdravotní stav a jeho zdravotní způsobilost pro další práci se zdroji záření. (3) Radiační pracovník je povinen osobě, pro kterou vykonává pracovní činnost, oznámit všechny další pracovní činnosti, při kterých je vystaven ozáření podléhajícímu limitům pro radiačního pracovníka. 26 Limity pro učně a studenta (1) Limity pro učně a studenta se vztahují na ozáření, kterému je vystaven člověk po dobu své specializované přípravy na výkon povolání se zdrojem ionizujícího záření. Dodržení limitů pro učně a studenta je povinen zajistit držitel povolení, na jehož pracovišti učeň nebo student vykonává specializovanou přípravu na výkon povolání. (2) Limity pro učně a studenta ve věku od 16 do 18 let jsou a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 6 msv za kalendářní rok, b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 msv za kalendářní rok, c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na 1 cm 2 kůže 150 msv za kalendářní rok a d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 150 msv za kalendářní rok. (3) Limity pro učně a studenta mladšího než 16 let jsou shodné s obecnými limity pro obyvatele. Limity pro učně a studenta staršího než 18 let jsou shodné s limity pro radiačního pracovníka.