Ahoj kamarádi, Posílám vám další dopis o tom, co jsem dělal v září a říjnu.

Transkript

1 Ahoj kamarádi, Posílám vám další dopis o tom, co jsem dělal v září a říjnu. Nepamatuju se, jestli jsem vám psal, že teď chodím taky na hodiny cirkusu. Chodí tam se mnou ještě jedna holčička a máme dva trenéry. Moc se mi to líbí. Učíme se tam různé věci třeba na zavěšené obruči nebo takových hrozně dlouhých pruhách látky. Nebo se různě zvedáme nebo cvičíme a stojíme na trenérových nohách. V neděli jsem měl konečně oslavu narozenin. Pozval jsem 15 dětí ze školy a z krasobruslení. Tento rok jsem měl rytířskou oslavu. Máma mi ušila rytířský oblek pro krále. Táta měl taky rytířský oblek. Taky jsme udělali z papírových krabiček malý hrad na ozdobu a na zahradě jsem měl hrad z velkých krabic a rytířský stan. Vyráběli jsme s dětma rytířské štíty a korunu a hráli různé hry. Taky jsme šermovali mečem. Měl jsem veliký dort s hradem a taky tam byli dva rytíři a dva koně. Jedna holčička odešla o hodně později než ostatní, protože ji maminka zapomněla vyzvednout. 1

2 Od čtvrtka do neděle bylo mistrovství Nového Zélandu. Ve středu a čtvrtek jsem proto nešel do školy. Ve středu ráno jsem měl svůj normální trénink. V poledne pak byl neoficiální trénink pro mistrovství. Měl jsem jednu lekci s tatínkem od moji trenérky Mariny. On normálně žije a trénuje na Jižním Ostrově v Dunedinu. Moc se mi s ním trénink líbil a chtěl bych s nim trénovat pořád. Marina říkala, že trénoval i krasobruslaře na olympiádu. Večer pak byla registrace a losovaní. Moje kategorie byla už ve čtvrtek odpoledne. Ráno jsme měli oficiální trénink. Ve 12 pak začínalo mistrovství slavnostním zahájením. Museli jsme vyjet na led za jednotlivé kluby. Protože jsem byl nejmladší, tak jsem držel ceduli s názvem našeho klubu. Ve čtyři odpoledne pak byla moje kategorie. Byl jsem smutný, protože jsem spadl při axelu a tak jsem nevyhrál. V pátek po škole a celou sobotu jsem se pak díval na ostatní kategorie a fandil jsem krasobruslařům z Aucklandu. V sobotu večer jsme měli Bouquet na zakončení mistrovství. Všichni jsme byli slavnostně oblečený. Holky měly krásný šaty a kluci kalhoty a košili. Měli jsme večeři a pak jsme tancovali. Moc se mi to líbilo. Po mistrovství mi pak začali dva týdny prázdnin. 2

3 V pondělí jsme letěli do Austrálie do Sydney. Museli jsme být na letišti ve 4 ráno. Odlétali jsme v 7 ráno a cesta trvala 3 hodiny. Do Sydney jsme přiletěli taky v 7 hodin ráno. Bylo to proto, že v Sydney byl čas o 3 hodiny méně. Po příletu jsme nejdříve jeli do hotelu. Tam jsme si prohlédli nějaké mapky a šli na prohlídku po městě. Nejdříve jsme si koupili kartu na městskou dopravu a jeli metrem k radnici. Metro v Sydney je mnohem větší než v Praze. Má 7 tras. V centru jezdí místy pod zemí a místy a na okrajích nad zemí. Ty vlaky jsou podobné jako v Praze, ale stanice jsou v Praze hezčí. V Sydney je to jen vykopaný tunel bez ozdob a obložení. U radnice Town Hall jsme chvilku čekali a pak jsme šli s průvodkyní a asi 20 lidmi na tříhodinovou procházku po centru Sydney. Nejdříve nám povídala o radnici, pak nám ukázala the Queen Victoria Building. Je tam teď spoustu různých obchodů. Je prý z roku 1893 a je 30 metru široká a 190 metrů dlouhá. Uvnitř mají ze stropu zavěšené dvoje mechanické 3

4 hodiny a na nich se pohybují postavy z historie Austrálie. Jedny The Royal Clock vypadají jako hrad a v celou hodinu ukazují šest scén anglické královské rodiny Druhé se jmenují The Great Australian Clock a zobrazují 33 scén z historie Australie. Před budovou je socha královny Viktorie a taková kašna s mluvicím ním byla vidět katedrála St. Mary s Cathedral. Potom nám ukázala třeba starou budovu nemocnice Sydney Hospital. Je to nejstarší nemocnice v Austrálii a je z roku psem Islay. To prý byl oblíbený pes královny Viktorie. Pak jsme šli dál a cestou nám vyprávěla o různých místech a stavbách a ukazovala nám je. Viděli jsme park Hyde Park s velikou kašnou Archibadl Fountain a za Potom jsme viděli velikou budovu pošty The General Post Office. Ta je na Martin Place a je z roku Byla krásně zdobená a byla na ní socha královny Viktorie. Teď už prý pošta tu budovu ale nepoužívá. Taky jsme viděli budovu australské banky Commonwealth Bank of Australia Building. Na ní je znak Austrálie a v něm je klokan a emu. Pak nám ukázala věž the Sydney 4

5 Tower Eye a šli jsme směrem k přístavu. Tam jsme šli do budovy Customs House. Tam mají průhlednou podlahu a pod ní je model Sydney. Potom jsme šli do přístavu a do čtvrti the Rocks. To dřív byla nebezpečná čtvrť a žili tam zločinci. Přepadali tam a okrádali lidi, kteří tam přišli. Teď jsou ty budovy opravené a jsou tam různá muzea a restaurace. Vycházka skončila v přístavu. Z toho přístavu jsme viděli most the Harbour Bridge a přes záliv budovu opery The Sydney Opera House. 5

6 Pak jsme šli zase na metro a jeli jsme navštívit máminu kolegyni z Česka. Ta přijela z Česka navštívit dceru a vnoučata do Melbourne. Když slyšela, že budeme s mámou v Sydney, tak tam všichni na několik dní přijeli, aby s námi potkali. Melbourne je od Sydney asi 1000 km. Ze střechy domu kde v Sydney bydleli, byl krásně vidět přístav s mostem a budovou opery. Bylo to moc krásně osvětlené. Pak už bylo pozdě večer a šli jsme do našeho hotelu. Ten byl jen kousíček pešky. Šli jsme kolem krásné velké staré budovy školy St Vincent's College. Je to nejstarší australská dívčí škola a je z roku Úterý ráno jsme jeli metrem a pak autobusem na český konzulát požádat o nové pasy. To je ve čtvrti Bondi. Tam jsme museli ještě jít na poštu pro nové fotky. Cestou byla krásná vyhlídka na Sydney. Ty pasy trvali hrozně dlouho. Pak jsme jeli autobusem na Bondi beach. Tam jsme se trochu prošli a u skály jsem tam viděl spoustu krabů. Jedna skála co tam byla, vypadá jako pes Falco z Nekonečného příběhu. Pak už jsme jeli autobusem a metrem zpátky do hotelu, protože už byl večer. 6

7 Ve středu ráno jsme zase jeli metrem k budově radnice the Town Hall a prohlédli jsme si ji. Základní kámen prý položil prince Alfred v roce Jsou tady prý největší světové trubkové pneumatické varhany a jsou z roku Také jsou tam kanceláře pro primátora a zastupitele města Sydney. Chtěli jsme si také prohlédnout kostel St Andrew s cathedral co je vedle radnice. Byl ale zavřený kvůli rekonstrukci, tak jsme si ho prohlédli jen zvenku. Pak jsme šli přes Hyde Park ke katedrále St. Mary s Cathedral. Je to největší katedrála v Austrálii. Měla krásně barevná okna a hodně oltářů. Byla krásně zdobená. 7

8 Pak jsme šli přes the Royal Botanic Garden (botanická zahrada - ta byla otevřená v roce 1816) k budově opery The Sydney Opera House. Cestou jsme se ještě podívali do the State Library (knihovna z roku 1826). U Opery jsme se zase potkali s Jarkou její dcerou Martinou a vnoučaty Molly a Olivierem. V jedné restauraci u moře jsme si s nimi dali oběd. Pak už ale museli odjet zpátky do Melbourne a my si šli prohlédnout budovu Opery. Potom jsme šli na loď a jeli směrem k ZOO. Chtěli jsme vidět budovu Opery a Harbour Bridge z moře. Lodí jsme jeli hned zase zpátky do přístavu. Cestou byla krásně vidět Opera, Harbour Bridge a malá přístavní pevnost Fort Denison. Pak jsme jeli do hotelu se převléct, protože jsme na večer měli vstupenky do Opery na muzikál. Moc se mi to líbilo. 8

9 Ve čtvrtek ráno jsem s tátou jel metrem a autobusem vyzvednout do půjčovny karavan. Potom jsme přijeli k hotelu a naložili jsme mámu a Davida a všechny věci. Ze Sydney jsme jeli přes Harbour Bridge a směrem na sever. Cestou jsme se zastavili na pláži Dee Why. Chtěli jsme se tam koupat v moři. Na pláži a v moří ale byla spousta medúz bluebattles. Jsou to takové průhledné modré nafouklé polštářky. Jsou nebezpečné a můžou tě popálit. Proto byla ta pláž zavřená a nemohli jsme se v moři koupat. Proto jsme se tam koupali jen v bazénu s mořskou vodou, co tam mají postavený u pláže. Potom jsme se jeli podívat do Ku-ring-gai Chase National Park. V parku můžeš jít na spoustu vycházek a v jeskyních jsou Aboriginske malby. Dojeli jsme tam ale až pozdě odpoledne. Byla už skoro tma a brzo park zavírali, tak jsme se na ně nestihli podívat. Tak jsme se jen podívali na West Head lookout. Pak už jsme jeli ještě asi 90 km do městečka Avoca Beach a tam přespali u tátova kamaráda Matta. Cesta ze Sydney přes Ku-ring-gai Chase National Park do Avoca Beach byla asi 120 km. 9

10 V pátek ráno jsme nejdřív jeli na pláž v Avoca Beach. Tam jsme se koupali ve vlnách. Dalo se tam ještě koupat, ale na pláži už taky bylo několik bluebattles. Potom jsme jeli po pobřeží do městečka The Entrance. Tam bylo hodně pelikánů. Chvíli jsme je krmili a poslouchali jsme, jak tam o nich nějaká paní povídá. Potom jsme pokračovali k majáku na Norah Head. Tam jsme šli na vyhlídku a koukali jsme se, jestli uvidíme velryby nebo delfíny. Byl tam dlouhý seznam lodí, které tam v historii ztroskotali. Také jsme šli po schodech dolů skály pod majákem. Pak jsme se ještě zastavili podívat v Catherine Hill Bay a pak už jen jeli přespat do kempu ve Swansea. Cesta po pobřeží z Avoca Beach do Swansea byla dlouhá jen asi 70 km. 10

11 V sobotu ráno jsme se nejdříve podívat na klokani v městečku Morisset. Paní na tam hodně v lese u nemocnice a že se a většina měla mláďata ve vaku. nohy. Větší mláďata byla i venku. na krmení. Jeden pán nám pro ně ale krmit. Nejvíc jim ale chutnal banán, klokani skákali po louce. Moc se mi informacích nám říkala, že je jich nechají krmit. Bylo jich tam hodně Některým koukal hlava jiným zase Neměli jsme sebou ale žádné jídlo dal mrkve, tak jsme je mohli taky co nám dala jiná paní. Také tam to líbilo. Klokanů (Kangaroo) je hodně druhů a jsou různě velcí. Jsou to vačnatci. Jsou čtyři základní druhy - the Red kangaroo (červený klokan), the Western gray kangaroo (západní šedý klokan) a the Eastern gray kangaroo (východní šedý klokan) a the Antilopine kangaroo. Samec klokana dorůstá až 1,4 m a váží až 85 kg. Klokani mají velké, silné zadní nohy upravené pro skákání, dlouhý svalnatý až 1 m dlouhý ocas pro rovnováhu a malou hlavou. Běhají rychlostí až 64 km/h. Při narození je klokánek velký 5 až 25 milimetrů. Pak je dalších 120 až 450 dnů ve vaku u maminky na břiše. Kde pije mléko. Mohou skákat rychle na dvou nohách, nebo chodit pomalu po čtyřech. Klokan může vyskočit hodně vysoko, někdy až třikrát výš než jakou má vlastní výšku. Klokan je stejně jako Koala symbolem Austrálie. Letecká spoleřnost Quantas ho má ve svém logu. Australi ho má ve svém státním znaku. Potom jsme jeli na pobřeží do městečka Hawks Nest. Tam jsme se koupali na pláži. Také tam podle informací u silnice a v letáčku žije spousta koalů. Je to tam taková 11

12 koalí rezervace. My jsme je ale na těch stromech nikde nenašli. Potom už jsme jen jeli do městečka Bulahdelah a tam jsme přespali. Cesta byla dlouhá asi 190km. V neděli jsme se chtěli jet podívat na vodopád Ellenborough Falls. Je to jeden z nejdelších vodopádů na Jižní polokouli. Vedla k němu ale asi 30 km jen stěrková cesta a na tu jsme s naším campervanem nesměli. Pak jsme se jeli zpátky na pobřeží se podívat na maják v Crowdy Head. Potom jsme pokračovali dál na sever směrem na Port Macquaire. Cestou jsme se koupali jezeru Lake Cathie. to je částečně spojené s mořem. 12

13 Potom jsme jeli do Port Macquaire a šli se podívat do Koala Hospital. To je taková nemocnice pro koaly co je třeba přejelo auto nebo se zranil při požáru. Některé se po uzdravení vrací zpátky do přírody, ale některé tam musí zůstat. Některé tam jsou napůl slepé a nějaké třeba nemají jednu nohu. To se tam pak o ně starají a krmí je tam. Viděl jsem tam zblízka spoustu koalů. Taky jsem zjistil, že když jsou na stromě, tak skoro nejsou vidět. Paní v té nemocnici nám o nich hodně povídala. Často se jim prý říká medvídek koala, ale medvěd to není. Je to ale vačnatec stejně jako klokan. Když se narodí tak je prý velký asi jako fazole. Pak ho maminka nosí asi šest měsíců ve svém vaku na břiše. Potom vyleze ven a vleze si na její záda. Tam ho pořád nosí, dokud mu není asi rok. Koaly žijí ve východní Austrálii (Queensland, Nový Jižní Wales, Victoria) na stromech eukalyptu. Jejich listy se také živí. Ty listy jsou pro ostatní zvířata jedovaté. Skoro nikdy ten strom neopouštějí. Během dne spí až 18 hodin schované na větvi nebo vidlici větví. Pak už jsme jen jeli přespat do kempu v Port Macquaire. Za den jsme ujeli asi 200 km. 13

14 V pondělí ráno jsme se nejdříve jeli podívat na maják v Port Macquaire. Blízko toho majáku se dříve potopilo spousta lodí. U pláže Lighthouse Beach pod majákem je blízko pláže v moři vrak lodi Wotonga. Ta se tam potopila v roce Za hezkého počasí je prý ten vrak ve vodě vidět ze skály na pláži. Potom jsme pokračovali asi 160km do městečka Coffs Harbour. Cesta nám trvala asi 2,5 hodiny. Tam na nás čekala mámina kamarádka Pavlína s rodinou. Asi 3 hodiny jsme s nimi byli na surfařské pláži Gallows Beach v Coffs Harbour. Plavali jsme tam a dováděli ve vlnách. Taky jsem si zkoušel surfovat, ale moc mi to nešlo. Tak jsem pak šel stavět hrad z písku se Sárou a Nelly. To jsou Pavlíny dcery. Pak už ale museli odjet zpátky domů do Brisbane. 14

15 My jsme se šli podívat do přístavu a na velryby. V přístavu jsem viděl spoustu lodí a v z mola v moři různé ryby, třeba rejnoky a spoustu barevných rybiček. Potom jsme šli na vyhlídku na Muttonbird Island. Na ten ostrov se dá normálně jít, protože je s pevninou spojený molem. Jmenuje podle ptáků Muttonbird, kteří tam hnízdí pod zemí. Na ostrově jsme šli na vyhlídku. Viděli jsme asi 10 velryb Humback Whale (Keporkak - plejtvák dlouhoploutvý). Ty šplouchali ocasem, skákali a vypouštěli vodu. Byli ale hodně daleko. Humback Whale (Keporkak - plejtvák dlouhoploutvý) není ryba, ale je to mořský savec. Dosahuje délky metrů a váží přes 25 tun. Živí se rybami, které žijí v hejnech: losos, makrela, tresky. Keporkaci útočí na ryby buď přímo, nebo kořist omračují údery ploutví či ocasu do vody. Mládě má při narození váží tunu a je dlouhé 3 4 metry. Po narození se musí se nejdříve naučit plavat. Matka s ním vypluje nad hladinu a s další velrybou ho tam učí plavat. Pak jsme šli zpátky do přístavu a cestou jsme viděli krásný západ slunce. Potom jsme si ještě v přístavu dali večeři a pak jsme jeli do kempu přespat. 15

16 V úterý jsme z Coff Harbour pokračovali po pobřeží Cooffs Coast a jeli do městečka Woolgoolga. Tam jsme se šli podívat na vyhlídku. Z ní jsme viděli zase v moři skákat několik velryb. Velryby tam mají také namalované na vodárenské věži. Potom jsme nejeli okolo moře, ale pokračovali přes Grafton do městečka Maclean. Cestou jsme viděli všude kolem pěstovat cukrovou třtinu. Maclean je skotské historické městečko. Leží na řece Clarence blízko ústí řeky do moře. Dříve se tady od roku 1830 těžilo dřevo cedr. Městečko bylo založeno v roce 1862 a pojmenováno podle generála Alexandera Macleana. Kolem roku 1865 se tady začal cukrový průmysl. 16

17 Potom jsme pokračovali zpátky na pobřeží do městečka Yamba. Tam byl takový vysoký hubený maják. Od něj jsme na moři zase viděli několik velryb a u majáku bylo spousta papoušků. Potom jsme pokračovali do Evans Head. Potom už jsme jeli do městečka Balina. Tam jsme se večer koupali v řece a přespali v kempu. Cesta z Coofs Harbour do Baliny byla dlouhá asi 260 km. 17

18 Ve středu jsme jeli z Baliny po pobřeží do Byron Bay. Cestou jsme se zastavili podívat na Lennox Head. Tam pláž s bílým pískem dlouhá 7 mil. Pak jsme pokračovali k majáku v Byron Bay (Cape Byron Lighthouse). Tam jsme si nejdříve prohlédli takové malé muzeum. Prohlédl jsem si informace o majáku a o tom jaká zvířata žijí v moři kolem majáku. Pak jsme šli na delší procházku kolem majáku. Cestou jsem viděl spoustu velryb, jak vyskakují z vody a mávají ocasem. Tady jsem je viděl mnohem blíž než jiné dny. Maják je na takovém výběžku do moře a tak plavou těsně kolem. Taky jsem viděl kolem plavat asi 3 velká hejna delfínů a dvě veliké mořské želvy. Ten výběžek, kde je maják, je nejvýchodnější místo Austrálie. Potom jsme šli na pláž v Byron Bay a koupali jsme se tam v moři. Asi dvakrát tam bylo hejno delfínu. Bylo od nás jen asi 3 metry a viděl jsem, jak surfují na vlnách. Moc se mi to líbilo. Potom jsme jeli od moře do vnitrozemí podívat se do národního parku Bold Rock NP. Chtěli jsme dojet až do městečka Tenterfield a ráno 18

19 hned vyrazit do národního parku. Až tam jsme ale nedojeli a zůstali jsme spát asi ve dvou třetinách cesty u městečka Drake asi 50 km od Tenterfieldu. Cesta z Baliny do Byron Bay a do Drake byla asi 200km. Ve čtvrtek ráno jsme pokračovali do městečka Tenterfield. Prohlédli jsme si městečko a pak jsme počkali až otevřou informační centrum. Tam si vzali nějaké mapky a informace o národním parku Bald Rock NP a Girraween NP. Nejdříve jsme se jeli podívat do národního parku Bald Rock NP. Ten je ještě na severu státu New South Wales. Je pojmenován po obrovském žulovém kameni Bald Rock, který tam je. Je vysoký asi 200 metrů nad okolní krajinou. Je asi 750 m dlouhý a 500 metrů široký. Prý je to největší žulový monolit v Austrálii a je 220 milionů let starý. Je to druhý největší monolit po Uluru. Uluru je ale z pískovce. Na vrchol můžeš jít několika cestami. My jsme šli tou mírnější lesem. Šli jsme okolo spousty obrovských balvanů. Některé jsou naskládané na sobě 19

20 v různých útvarech nebo je z nich oblouk. Na některých rostou různé mechy, kapradí a orchideje. Pak už jsme šli po tom obrovském kameni nahoru. Cesta byla značená jen takovýma bílými puntíky na skále. Místy tam rostou různé stromy a keře. Od toho jak tam teče voda je ten kámen popraskaný a v těch trhlin se pak dostanou semínka a rostou tam různé stromy a keře. V jednom místě musíš projít takovými skálami. Za nimi pak bylo na vršku skály několik obrovských kamenů. Vypadalo to, jako když je tam naházel nějaký obr. Zkoušeli jsme je nadzvednout a odkutálet, ale nešlo z nimi hnout. Jsou moc veliké a těžké. Pak jsme šli na úplný vršek toho obrovského kamene. Byla tam krásná vyhlídka. Taky tam byl takový stoleček a v něm kniha, do které se všichni, kdo tam přijdou, podepíší. Potom už jsme šli zpátky a šli jsme dolu tou prudkou cestou. Bylo to hodně prudké. Vypadalo to jako obrovská skluzavka. Když jsme se chtěli sklouznout dolů, tak to ale nejelo. Tak jsme s Davidem kus cesty šli a kus běželi. Taky jsme tam museli přeskočit takovou trhlinu. Potom už jsme šli k autu a jeli do dalšího parku. 20

21 Potom jsme jeli do Gieraween NP. Ten sousedí s parkem Bald Rock ale je už ve státě Queensland. Přes park Bald Rock se tam ale nedá dojet. Museli jsme se vrátit do Tenterfield a dojet tam z druhé strany. Nejdříve jsme tam viděli skákat klokany a barevné tyrkysové papoušky. Potom jsme šli na procházku po takové žulové plošině, kde bylo spousta malých jezírek. Také jsme procházeli kolem různých skal a kamenů. Některé vypadají jako kobra, kachna, pes, želva nebo obličej. Jedna se jmenuje Castle Rock a jiná Pyramid. Pak už jsme pokračovali v cestě po Qeenslandu směrem na Lemington NP. Spali jsme asi v polovině cesty v městečku Boonah. Trasa byla km 400 dlouhá. 21

22 V pátek brzo ráno jsme pokračovali z městečka Boonah. Nejdříve jsme se podívali k přehrada - Wyaralong Dam. U té přehrady někdo choval v ohradě velbloudy. Pak jsme pokračovali do Lamington National Parku. Asi 40 km jsme museli jet lesem po úzké hrozně klikatá silnici. Taky byla hodně do kopce. Když jsme tam konečně dojeli, tak jsme tam krmili papoušky. Bylo jich tam spoustu a byli červenomodrý a zelenočervený. Papoušci na nás létali a přistávali mi na hlavě, rukách a zádech, protože jsem pro ně měl na mističce zrní. Potom jsme šli na Tree walk (stromová cesta). To je taková zavěšená, houpající se dřevěná cesta postavená v korunách stromů. Také jsem tam po takovém žebříku lezl asi do výšky 50 metru do koruny stromu. Byla tam moc hezká vyhlídka. 22

23 Potom jsme šli zpátky a kolem rostou takové divné stromy. Prý jsou to cizopasníci. Vznikne to tak, že se semínko fíkovníku uchytí v nějaké skulince na nějakém stromu. Tam začne růst a spouští dolu svoje kořeny a prorůstá do toho původního stromu. Ten pak po nějaké době zahyne. Potom jsme jeli zase zpátky tou klikatou silnici, ale tentokrát dolů. Cestou jsme podél silnice viděli spoustu klokanů. Pak jsme pokračovali směrem na Gold Coast. Už skoro večer jsme se zastavili na pobřeží u pláže ve Tweed Heads. Hrozně tam foukalo a byly velké vlny. Hrozně blízko u pláže a u surfařů tam v moři skákalo několik velryb. Pak už jsme jen jeli spát do kempu ve Tweed Heads. 23

24 Cesta z Boonah do Tweed Heads byla asi 150 km. V sobota jsme jeli do Tropical fruit world. Je to farma, kde pěstují spoustu druhů tropického ovoce a také tam z něj vyrábí různé výrobky. Nejdříve jste si koupili vstupenky a v tržnici jsme si prohlédli různé ovoce, co tam pěstují a prodávají. Pak jsme prošli kolem různých stromů tropického ovoce a taky tam bylo několik zahrad. Třeba mexická s kaktusy. Pak jsme šli na Fruit tasting (ochutnávku ovoce). Tam nám jedna paní povídala o různém ovoci a ukazovala nám ho. Také jsme si mohli ochutnat ovoce jako třeba Papaya, Dragon Fruit, Cacolate fruit (Black Sapote), Canistel, Tamarillo, Potom jsme jeli takovým vláčkem 24

25 po farmě a jiná paní ním ukazovala různé stromy a ovoce a povídala o tom, co tam pěstují. Zastavila u banánovníkové plantáže a tam nám povídala o tom, jak banány rostou a také jsme je tam mohli jist. Také nám ukazovala banánovníkové květy a že se pomalu otevírají a v každém tom květu jsou už miniaturní banány. Také říkala, že prostředky těch květů se dají použít na polévku. Další zastávka byla o stromu s Macadamia vylouskat a sníst. Jsou to takové kulaté ořechy ale je hrozně těžké je vyloupat. Potom jsme dojeli k říčce a šli na takový ostrov co tam je. Na něm je dětské hřiště s minigolfem miniaturní parní vláček, na kterým se dá jezdit a další věci pro děti. Potom nás vezli lodí po té řece a dojeli jsme ke zvířátkům. Měli tam koně, nuts (Makadamové ořechy). Bylo tam spoustu oříšků, tak jsme si je mohli sesbírat, klokany, emu, ovce a další zvířata. Ty jsme si mohli krmit. Byla tam jedna koza a ta mi drze ukradla pytlík s jídlem pro klokany a všechno sežrala. Pak už jsme jeli zase tím traktorovláčkem zpátky. Potom jsme se vrátili na pobřeží. Tam jsme se ještě v městečku Currumbin šli koupat 25

26 do moře a pak už jeli přespat v kempu na Gold Coast. Cesta do Tropical fruit world a na Gold Coast byla jen 60 km. V neděli jsme jeli na Gold Coast do zábavního parku Movie world. Tam jsou různé atrakce a horské dráhy. Také tam chodí různé filmové postavy jako Batman, Scooby doo, kuře Tweety a další. Odpoledne tam taky byla přehlídka všech těch postaviček. Potom už jsme jeli do Brisbane a přespali jsme u máminy kamarádky Pavliny. 26

27 Cesta z Gold Coast do Brisbane byla 110km. V pondělí ráno jsme se zabalili a ještě před cestou na letiště jsme jeli na pláž do Redcliffe. Je to kousek na sever od Brisbane. Tam jsme se koupali v takovém krásném bazénu s ostrůvky a palmami u pláže. V jednu odpoledne jsme už museli odjet vrátit auto do půjčovny a z ní jsme jeli taxíkem na letiště. Tam jsme museli asi dvě hodiny čekat na naše letadlo. Asi v 6 večer jsme odlétali. Cesta trvala 3 hodiny, ale protože byl ten jiný čas o 3 hodiny, tak jsme přistáli v Aucklandu o půlnoci. Tam jsme si jen vyzvedli naše auto a jeli domů. Druhý den jsem šel do školy. Cesta na pláž a na letiště byla jen asi 50 km 27

28 Za 12 dní jsme ujeli asi 2000 km. Viděli jsme spoustu zajímavých míst, ale na mapě Australie je to jen malinkatý kousíček. Byli jsme jen kolem pobřeží státu Nový Jižní Wales a kousíčku Queenslandu. Takže toho musíme jestě spoustu vidět. Australie je rozdělená na 6 států: New South Wales (NSW)- Nový Jižní Wales, Queensland (QLD) - Queensland, South Australia (SA) - Jižní Austrálie, Tasmania (TAS) - Tasmánie, Victoria (VIC) - Victoria and Western Australia (WA) - Západní Austrálie a dvě teritoria: the Northern Territory (NT) - Severní teritorium a the Australian Capital Territory (ACT) - Teritorium hlavního města. Hlavní město Austrálie je Canberra, největší města jsou Sydney a Melbourne. Velikost Austrálie je 7,617,930 km². Její pobřeží je dlouhé kilometrů. Mírné klima má pouze jihovýchodní a jihozápadní část kontinentu podél pobřeží. V severní části země je klima tropické. Největší plochu zabírají v Austrálii pouště a polopouště. 28

29 V sobotu jsem odpoledne letěl do Wellingtonu. Na letišti nás zase vítal nápis Middle of the Middle Erth (Střed Středozemě). Jedna paní nás vyzvedla na letišti a odvezla do hotelu. Ráno nás potom zase vyzvedla u hotelu a společně s dalšími dvěma krasobruslaři odvezla do Lower Hutt k té ledové ploše. V neděli jsem tam s dalšími 6 krasobruslaři bruslil na takové malé ledové ploše. Byli tam se mnou krasobruslaři ještě z Dunedinu a Christchurch na Jižním Ostrově. Z Aucklandu ještě se mnou měla jet Georgie, ale dva dny před odletem si na tréninku zlomila nohu. Byla to jen čtvrtina normálního kroky, piruety a skoky. Potom jsme každý jel svoji jízdu na hudbu. Protože ten led byl malý, tak jsme museli moji jízdu hodně upravit. Potom stadionu. Chtějí tam postavit zimní stadion a tak chtěli lidem ukázat krasobruslení. Nejdříve jsme ukazovali různé prvky jako jsme pomáhali lidem s bruslením, ukazovali jim jednoduché prvky a držel jsem malé děti za ruce. Potom jsme dostali svačinu a ta paní nás odvezla zpátky do Wellingtonu. 29

30 Tam jsme měli asi 5 hodin čas před odletem. Prošli jsme se po centru města a po nábřeží a kolem přístavu. Bylo tam spousta lodí. Potom jsem si asi hodinu hrál na hřišti. Byl tam takový malý maják a byla to prolézačka se skluzavkou. Moc se mi ve Wellingtonu líbilo. Pak už nás zase vyzvedla a odvezla na letiště. A V 7 večer jsme odlétali zpátky do Aucklandu. Ahoj Štěpán 30