ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE

Transkript

1 Individuální projekt Karlovarského kraje Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE Zpracovatel: INSTAND, o. s., institut pro podporu vzdělávání a rozvoj kvality ve veřejných službách Ing. Jana Pokorná Aktivity projektu jsou vedeny v rámci Aktivity č. 3 Specifického cíle č. 1 Projektu Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

2 Obsah Kontext zadání... 3 Principy sociálního podnikání... 4 Podpora rozvoje sociálního podnikání na úrovni státu a v Karlovarském kraji... 7 Návrh systému spolupráce zainteresovaných subjektů ve věci zajištění realizace záměrů podporujících uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu práce v regionu Sokolovska... 9 Zásobník projektových námětů sociálního podnikání Užitečné odkazy

3 Kontext zadání Karlovarský kraj realizoval v letech 2009 až 2011 Individuální projekt Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele. Jedním z výstupů tohoto projektu byl návrh Strategie zapojování osob s mentálním postižením na trh práce v Karlovarském kraji. Strategie formuluje Vizi Karlovarského kraje, a to: Lidé s mentálním postižením budou mít vytvořeny takové podmínky, aby mohly svobodně uplatňovat své základní lidské právo, právo na práci. Dále strategie současně definuje soubor Opatření vedoucích k naplnění této vize, a to: 1. Oblast uplatnitelnosti lidí s mentálním postižením na trhu práce je řešena na principu partnerství, ve spolupráci se zástupci veřejné správy, neziskového sektoru a zaměstnavatelských subjektů. 2. Uživatelé pobytových služeb v Karlovarském kraji, osoby s mentálním postižením, mají k dispozici fungující síť sociálních a veřejnoprospěšných služeb (např. služba podporovaného zaměstnávání, sociální rehabilitace), které jim umí poskytnout odpovídající podporu v oblasti jejich pracovního uplatnění na otevřeném i chráněném trhu práce. 3. Lidé s mentálním postižením jsou pro práci motivováni a jsou pro ně dostupné vzdělávací programy. 4. Pro motivované lidi s mentálním postižením jsou dostupné prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, pracovní rehabilitace a rekvalifikace, a tyto jsou využívány. 5. Zaměstnavatelské subjekty využívají podporující služby a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, nabízejí vhodné pracovní příležitosti. Ve firmách v Karlovarském kraji je obecné povědomí o společenské odpovědnosti firem a tato praxe je používána. 6. Veřejnost a zaměstnavatelské subjekty jsou dostatečně informovány o možnostech lidí s mentálním postižením žít život v běžné komunitě. 7. Finanční prostředky Evropských strukturálních fondů jsou efektivně využívány ve prospěch podpory zaměstnatelnosti lidí s mentálním postižením. Projektové záměry vychází z principů partnerství. V návazném individuálním projektu Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji byla proto část aktivit projektu zaměřena na práci s rozhodnými subjekty, které mohou ovlivnit úspěšnost naplnění Vize Karlovarského kraje. Jedním z možných a ověřených funkčních modelů podpory zaměstnatelnosti lidí s mentálním postižením v ČR i v zahraničí, je model vycházející z principů sociální ekonomiky. Z těchto důvodů se řešitel zaměřil na realizaci osvětových a praktických seminářů, Kulatých stolů pro zástupce veřejné správy, poskytovatelů sociálních služeb pro cílovou skupinu lidí s mentálním postižením a podnikatelského sektoru. Snahou řešitele bylo při těchto společných setkáních mapovat potenciál zapojených subjektů pro využití jejich kapacity na projekty, ekonomické činnosti, založené právě na modelu sociální ekonomiky. Na základě výsledků této práce navrhnout systém spolupráce zainteresovaných subjektů ve věci zajištění realizace záměru podporujících uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu práce v regionu Sokolovska a získané náměty soustředit do Zásobníku projektových námětů vycházejících z principů sociální ekonomiky využitelných pro region Sokolovska. 3

4 Principy sociálního podnikání Sociální podnikání je nový a velmi široký koncept, pro který je typické dosahování sociálních cílů ekonomickými prostředky. Jde o progresivní trend, který je celosvětově na vzestupu včetně zemí Evropské unie a ČR. V Evropské unii je sociální podnikání podporováno zejména Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem. V řadě členských států již existují nebo jsou nově přijímány zákony podporující sociální podnikání. Například ve Velké Británii, kde patří sociální podnikání mezi priority vlády a je masivně podporováno, funguje přes sociálních podniků s obratem 25 miliard liber, což tvoří 5% ze všech zaměstnavatelů. Sociální podnikání přispívá do britské ekonomiky ročně částkou 8,4 miliard liber. Pro sociální podnikání je charakteristická jeho hodnotová orientace a používání zisku na rozvoj podniku a vzdělávání zaměstnanců. V letech 2009 až 2011 se oblastí sociálního podnikání v podmínkách ČR zabývala široká názorová platforma z řad právnických a fyzických osob TESSEA 1 Tématická síť pro sociální ekonomiku. Výstupem její činnosti je podrobný rozklad situace a možností zavádění sociálního podnikání v ČR, právní analýza, analýza financování sociálních podniků, návrh indikátorů pro rozpoznání sociálních a integračních podniků a další analytické dokumenty. Tato názorová platforma definovala sociální podnik takto: Sociálním podnikem se rozumí subjekt sociálního podnikání, tj. právnická osoba, její součást nebo fyzická osoba, která splňuje principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního. TESSEA se i nadále rozvíjí a jejím posláním je prosazování konceptu sociální ekonomiky a sociálního podnikání v podmínkách ČR. Jde zejména o vytvoření a rozvíjení modelu infrastruktury pro rozvoj sociálního podnikání, zahrnující oblasti osvěty, vzdělávání, podpory, financování a výměny zkušeností na národní i mezinárodní úrovni a jeho prosazování do koncepcí, strategií a politik. Pojetí principu trojího prospěchu a znaky charakterizující jeho naplnění znázorňuje následující přehled 2. 1 Tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky v ČR, 2 Výstup TESSEA zveřejněno v publikaci: Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR 4

5 PRINICPY SOCIÁLNÍHO PODNIKU CHARAKTERISTIKY (jsou v souladu s evropským pojetím sociálního podniku. Sociální podnik je splňovat nebo k nim směřovat.) (takto vyznačené části jsou vyžadovány) ROZPOZNÁVACÍ ZNAKY 1. Sociální prospěch 2. Ekonomický prospěch 3. Enviromentální a místní prospěch a) Provozování aktivity prospívající společnosti či specifické skupině lidí b) Demokratické rozhodování c) Založen z iniciativy občanů Ad a) Zaměstnávání znevýhodněných osob a/nebo produkce zboží a služeb, které jsou určené specifické skupině lidí nebo místní či širší společnosti, případně činnosti pozitivně ovlivňující udržitelný život lidí v prostředí (krajině). Ad b) b 1: Sociální podnik vhodnou formou informuje zaměstnance o chodu podniku, výsledcích hospodaření a dalším jeho směřování. Doloženo: Např. zápisy ze schůzí vedení se zaměstnanci. Ad b) b 2: Pracovníci mají možnost vyjadřovat se k určitým pracovním záležitostem a ke strategii podniku. Doloženo: Rozhovory s pracovníky organizace. Ad b ) b 3: Pracovníci si jsou vědomi toho, jak přispívají k plnění veřejně prospěšných cílů sociálního podniku. Doloženo: Rozhovory s pracovníky organizace. Ad b) b 4: Sociální podnik cíleně rozvíjí znalosti a dovednosti svých pracovníků. Doloženo: Koncepce vzdělávání pracovníků. Rozhovory s pracovníky organizace. Ad c) Běžný podnik je zakládán iniciativou kapitálu (drženého a vkládaného fyzickou sobou nebo společností) za účelem jeho zmnožení zisku. SP je zakládán iniciativou lidí k uspokojení jejich potřeb. a) Případný zisk je používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplnění veřejně prospěšných cílů. b) Vykonávání soustavné ekonomické aktivity. c) Nesení ekonomických rizik. d) Nezávislost na veřejných či soukromých institucích. d) Alespoň minimální podíl placené práce. e) Možnost vícezdrojového financování. Ad a) Doloženo: Podle zakládací listiny, účetní závěrky, finanční zprávy ve výroční zprávě. Ad b) Produkování zboží a/nebo služeb, ne jednorázové aktivity. Doloženo: Podle účetní závěrky, finanční zprávy ve výroční zprávě. Ad c) Vlastní zodpovědnost za zisk a úpadek. Doloženo: Podnikatelský plán. Ad d) V případě, kdy je zakladatelem obec nebo soukromá instituce, musí být zajištěna samostatnost v rozhodování a řízení. Právní forma sociálního podniku není rozhodující, musí se jednat o soukromý subjekt. Nejde o příspěvkové organizace. Doloženo: Zakládací dokumenty. Ad e) Vykazatelnost zaměstnanců. Mohou pracovat i dobrovolníci. Doloženo: Existence pracovních smluv, mzdové účetnictví, výroční zprávy. Ad f) Doloženo: Účtovat odděleně o každém finančním zdroji. a) Uspokojování přednostně místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů. b) Zapojení důležitých aktérů do činnosti sociálního podniku c) Podporování smyslu pro sociální zodpovědnost na místní úrovni. d) Inovativní přístup a řešení. e) Zohledňování environmentálních aspektů. Ad b) Spolupráce s veřejnými a soukromými institucemi a s členy místní komunity. Doloženo: Například smlouvy, rozhovory, zápisy z jednání, výroční zprávy atd. Ad c) Lze vložit do stanov, deklarací. Ad a, c, d) Doloženo: Marketingový plán. Účetnictví. Ad d) Inovace chápána podle P. Schumpetera jako: zavádění nových služeb nebo zboží nebo výrobků nových kvalit; zavádění nových metod práce; otvírání nového trhu; zajištění nových zdrojů surovin; e) reorganizace oblasti aktivit. 5

6 KOMENTÁŘE OTÁZKY, KTERÉ SE ZATÍM NEPODAŘILO VYŘEŠIT V sociálním podniku je kladen důraz na vyváženost mezi demokratickým rozhodováním (strategie) a manažerským řízením (operativa). V rámci rozhodovacího procesu by měl být respektován princip jeden člen, jeden hlas nebo alespoň by síla hlasovacího práva neměla být závislá na výši vloženého kapitálu. V praxi není téměř žádný podnik zakládán z iniciativy občanů v právním smyslu. Největší procento sociálních podniků je zakládáno podnikateli jednotlivci nebo skupinami, jejichž podnikatelskou motivací je uspokojování společenských potřeb. Mnoho klasických podnikatelů časem změní své pořadí hodnot a stanou se podnikateli s obecně prospěšnými cíli. Zpravidla jsou velmi úspěšní. Klíčovým slovem není občan, ale podnikatel. Ekologický projekt, který výrazně zlepší život lidí v regionu a zároveň splňuje ostatní podmínky, může být také považován za sociální podnik. Může být iniciován obcí, nemusí vzniknout na základě iniciativy občanů. Založen z iniciativy občanů v současné české legislativě to splňují pouze družstva a občanská sdružení. Je otázkou, jak by se to prokazovalo u jiných právních forem. Otázka je, zda je OSVČ sociálním podnikem? Sebezaměstnávání znevýhodněných osob do sociálního podnikání podle názoru pracovních skupin patří, nesplňují ale některé charakteristiky sociálního podniku. Lze definovat jako rozpoznávací znak specifika práce s cílovou skupinou (diverzity management). Například specifika při přijímání a zaškolování nových pracovníků, úpravy pracovišť a pracovních podmínek nutných pro využití zbytkového pracovního potenciálu osob se zdravotním postižením, specifika při řízení a prací s cílovou skupinou, zaměření se na její další rozvoj a pomoc při integraci do většinové společnosti. Definice sociálního podniku: právnická osoba, její součást jde o přechodný stav odpovídající české realitě. Sociální podnik působí ve všech sférách hospodářství. Sociální podnik se snaží o vytváření zisku/přebytku. Zisk však není primárním cílem podnikání. Převážná část zisku není rozdělována mezi společníky, manažery, členy, akcionáře nebo vlastníky. V závislosti na právní formě mohou případní členové nést ekonomická rizika prostřednictvím podílu na majetku, financování a rozhodování. Kombinace tržních i netržních (státní subvence a dary) a nepeněžních (dobrovolnictví) zdrojů. V případě, kdy je zakladatelem obec nebo soukromá instituce, musí být zajištěna samostatnost v rozhodování a řízení. Otázkou je, zda a jak to lze ošetřit. Sociální podnik vstupuje do místních iniciativ a partnerství, přispívá k místnímu rozvoji znevýhodněných oblastí. Podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni. Dodržuje etické principy včetně principu rovných příležitostí. Základním smyslem sociálního podniku je provozovat aktivity prospívající společnosti a/nebo místní komunitě. 6

7 Podpora rozvoje sociálního podnikání na úrovni státu a v Karlovarském kraji Sociální podnikání nemá zatím oporu v české legislativě, přesto zde ale řada sociálních podniků již funguje 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje rozvoj nových podnikatelských aktivit, tedy i zavádění sociálních podniků. Předpokládá se, že v dalším programovém období i Ministerstvo průmyslu a obchodu bude podporovat prostřednictvím Programů zaměřených na podporu malého a středního podnikání, rozvoj těchto nových podnikatelských aktivit. Z prostředků Evropské unie lze aktuálně žádat o finanční podporu v rámci OP LZZ, prostřednictvím výzvy č. 30 Sociální ekonomika 4, a to na neinvestiční výdaje související s rozvojem podnikání a v rámci IOP je to výzva č. 8 Investiční podpora sociální ekonomiky 5. Kritéria, která by měl splňovat sociální podnik, resp. záměr podnikatelské aktivity, aby mohl být podpořen z prostředků ESF: Základním smyslem sociálního podniku je provozovat aktivity prospívající společnosti a/nebo místní komunitě vykonáváním soustavné ekonomické aktivity = zajištění veřejně prospěšných služeb; Podnik podporuje smysl pro společenskou odpovědnost na místní úrovni (tzn. např. zajištěním zdrojů spolufinancování). Dodržuje etické principy včetně principu rovných příležitostí; Projekt je inovativní. Inovace je chápána jako: zavádění nových služeb nebo zboží nebo výrobků nových kvalit; zavádění nových metod práce; otevírání nového trhu; zajištění nových zdrojů surovin; reorganizace oblasti aktivit; Sociální podnik vstupuje do místních iniciativ a partnerství, přispívá k místnímu rozvoji znevýhodněných oblastí; Sociální podnik nese ekonomická rizika; Je nezávislý na veřejných či soukromých institucích; Využívá kombinaci tržních i netržních a nepeněžních zdrojů (např. dobrovolnictví). Karlovarský kraj se podporou rozvoje sociálního podnikání začal intenzivně zabývat v souvislosti s procesem deinstitucionilzace a transformace pobytových zařízení sociální péče. V rámci těchto procesů přechází osoby se zdravotním postižením z pobytových zařízení sociálních služeb, umístěných v odlehlých částech území Karlovarského kraje, do služeb v přirozené komunitě. Nedílnou součástí přechodu do komunitní péče je potřeba zabývat se otázkou zvyšování míry soběstačnosti uživatelů sociálních služeb, a to nejenom prostřednictvím asistence podporující život v běžných domácnostech, ale také možností sebeuplatnění a zapojení se do pracovního života. 3 Adresář sociálních podniků

8 Zkušenosti z individuálního projektu Karlovarského kraje Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele zaměřeného na přechod uživatelů pobytových sociálních služeb do služeb alternativního typu potvrzují potřebu vzniku kapacit pracovních míst na otevřeném i chráněném trhu práce pro osoby se zdravotním mentálním postižením. Je proto žádoucí, aby se rozhodné subjekty intenzivně zabývaly otázkou tvorby systémových nástrojů zaměřených na tuto potřebu. Karlovarský kraj se proto prostřednictvím aktivit projektu Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji soustředil na osvětu modelu sociálního podnikání, jako jedné z alternativ pro vznik pracovních pozic. Současně subjektům, které měly zájem o realizaci projektů vycházejících z principů sociální ekonomiky, poskytoval ve spolupráci s externími odborníky, metodickou podporu při zpracování podnikatelských plánů. Aktivity projektu se zaměřily i na iniciaci zájmu podnikatelských subjektů podnikat tzv. jinak. Pozornost byla věnována rozvoji sociálního podnikání na Sokolovsku. Aktivity projektu se zaměřily na návrh systému spolupráce rozhodných subjektů za účelem realizace záměrů vycházejících z principů sociální ekonomiky. 8

9 Návrh systému spolupráce zainteresovaných subjektů ve věci zajištění realizace záměrů podporujících uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu práce v regionu Sokolovska Klíčoví aktéři budoucího systému spolupráce: Samospráva měst a obcí okresu Sokolov Úřad práce Soukromý sektor (podniky, firmy, chráněné dílny, komora) Podpora uplatnitelnosti lidí s mentálním postižením na trhu práce Neziskový sektor (iniciativy a hnutí) Poskytovatelé sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením Předpoklady pro nastavení systému spolupráce a rozvoj sociální ekonomiky, role klíčových aktérů: Města a obce (samospráva): - Pro samosprávy je uspokojování potřeb v území řešeno primárně využíváním místních zdrojů; - Veřejné prostředky, které jsou vynakládané na nákup zboží a služeb formou veřejných zakázek sledují nejenom izolovanou potřebu, ale sledují i určitou přidanou hodnotu, sociální a ekologický rozměr zacílení těchto prostředků, na úrovni měst a obcí je zaváděno společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek; - Podpora sociální ekonomiky, rozvoj podnikatelských aktivit založených na jejich principech jsou nedílnou součástí Strategií udržitelného rozvoje dotčených města a obcí; - Pro tento účel jsou místní podnikatelské subjekty, zástupci neziskového sektoru a poskytovatelů sociálních služeb partnerskými subjekty spolupodílejícími se na tvorbě strategických dokumentů 9

10 Neziskový sektor, místní inciativy a hnutí: - Důležitou roli v nastavení systému spolupráce má Hospodářská a sociální rada Sokolovska, která vyvíjí zejména iniciační a koordinační činnost s cílem dosažení vyšší ekonomické a sociální úrovně regionu Sokolovska a podílí se na zpracování návrhů a koncepcí rozvoje regionu, kterých by měl být koncept sociálního podnikání nedílnou součástí; - Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR, jejíž spolupracovníci dlouhodobě působí v regionu Sokolovska a disponují znalosti území a potřeb jednotlivých území; Poskytovatelé sociálních služeb: - Poskytovatelé sociálních služeb, jsou profesionálové, znají možnosti, příp. limity lidí s mentálním postižením v pracovním uplatnění, podílí se na rozvoji těchto dovedností aktivizačními činnosti nebo se přímo zaměřují na rozvoj a udržení dovedností potřebných pro pracovní uplatnění (sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace); Soukromý sektor (podniky, firmy, profesní komory): - Soukromý sektor podporuje sociální podniky i tím, že nakupuje zboží a služby od těchto podniků, nebo sociální podniky se stanou pro jejich zakázky subdodavateli; - Společenská odpovědnost firem (CSR) 6 - vedle primární orientace soukromého sektoru na tvorbu zisku jsou do každodenních činností (procesů) vedených za tímto účelem zahrnuta sociální a ekologická hlediska; principy tzv. trojí zodpovědnosti je dobrovolně zakomponován do strategie řízení firem; - Profesní komory, zejména Regionální hospodářská komora Poohří, která se dlouhodobě a systematicky podílí na šíření a zavádění firemní filosofie, která vychází z principů CSR, a to prostřednictvím vzdělávacích programů pro členskou základnu. 6 Corporate social responsibility 10

11 Státní správa a samospráva Neziskový sektor, místní inciativy a hnutí Poskytovatelé sociálních služeb (pro cílovou skupinu dospělých osob s mentálním postižením) Soukromý sektor (podniky, firmy, hospodářská komora, subjekty s vytvořenými chráněnými pracovními místy) Rozhodující aktéři (potenciální partneři pro budoucí spolupráci) v regionu Sokolovska Úřad práce Orgány samospráv měst a obcí okresu Sokolov (agenda udržitelného rozvoje sociálních věcí) Hospodářská a sociální rada Sokolovska Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR Denní centrum Mateřídouška o.p.s. poskytuje službu denního centra a provozuje sociálně terapeutické dílny Dolmen, o.p.s., Agentura pro chráněné bydlení, Domov pro osoby se zdravotním postižením SOKOLÍK v Sokolově Občanské sdružení Chráněné bydlení Sokolov Rytmus o. s., Agentura pro sociální rehabilitaci poskytuje službu sociální rehabilitace Provozy podniků a firem, kde významným partnerem je Sokolovská uhelná, a.s. Ekonomické činnosti osob samostatně činných Regionální hospodářská komora Poohří Chráněná pracovní místa: KUFIN s.r.o. ZDRAPOSO, o. s. Ing. Vítězslav Nádeníček Provozy podniků a firem zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením: AMULET Sokolov s.r.o., Ladislav Dubnický, Sokolov; Zdeněk Laube, Sokolov; Michla Nyč MATRIX, Sokolov; PRO TENAX s.r.o., Sokolov; Renata Zetková, Svatava 11

12 Zásobník projektových námětů sociálního podnikání Úvodem tohoto dokumentu jsou formulovaná východiska aktivit realizovaných v rámci projektu Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb v Karlovarském kraji za účelem zvýšení zaměstnatelnosti lidí s mentálním postižením na trhu práce. Řešitel zorganizoval informační semináře pro zástupce obcí, poskytovatelů a podnikatelů. V této části realizace aktivity spolupracoval se společností P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Jedná se o společnost, která dlouhodobě podporuje zavádění a rozvoj sociálních podniků a podílí se i na návrzích změn legislativních podmínek pro ukotvení sociálního podnikání v ČR. V rámci osvětových seminářů byly skupině zapojených subjektů představovány i příklady dobré praxe v ČR i v zahraničí. Subjekty, které měly zájem, mohly v další fázi realizace aktivit projektu využít metodické vedení společnosti P3 - People, Planet, Profit, o.p.s., a konzultovat postupně jednotlivé kroky při tvorbě podnikatelského záměru. V době realizace aktivit projektu působila na území okresu Sokolov další nezisková organizace, Agentura pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a došlo tak k souběhu aktivit se stejnými cíli. Agentura pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR se zaměřovala na analýzu trhu a zpracování návrhu služeb nebo výrobků, které by mohly být předmětem sociálního podnikání, a to právě na Sokolovsku. V této oblasti úzce spolupracovala se zástupci města Sokolov. Město Sokolov tak upřednostnilo spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. Nízký zájem ze strany obcí ovlivnila i skutečnost, že v době realizace aktivit projektu obce úzce spolupracovaly s úřady práce na organizaci veřejné služby, tato činnost byla pro obce prioritní. Kapacity projektu tak byly nabídnuty subjektům z dalších okresů Karlovarského kraje. Metodickou podporu a konzultace za účelem zpracování projektového záměru sociálního podnikání využily ve výsledku čtyři subjekty, z nichž dva dopracovaly projektový záměr do podoby projektové žádosti o financování sociálního podnikání z prostředků ESF v rámci výzvy č. 30 Sociální ekonomika. Jeden subjekt práce na podnikatelském plánu nedokončil z personálních důvodů a jeden subjekt absolvoval průběžné konzultace k dílčím částem zpracování podnikatelského záměru. Projektovou žádost nezpracovával, svůj podnikatelský záměr však naplnil a zahájil provoz v březnu Projektový námět Nositel Předmět činnosti: Projektový záměr byl zpracován do finální podoby k podání projektové žádosti o financování z ESF Projektový záměr zrealizován Otevření prodejny s oblečením v prostorách Chráněného bydlení Občanské sdružení Chráněné bydlení Sokolov, Sokolov Sběr, úprava, batikování a přešívání ošacení dle potřeb zákazníka NE, důvody, pro které nebyl projektový záměr dopracován, byly především omezené personální zdroje NE 12

13 Projektový námět Dobročinný obchod Nositel Útočiště o. s. Předmět činnosti: Sběr, oprava, repase a následný prodej nábytku, vybavení do domácnosti a ošacení Projektový záměr byl zpracován do finální podoby k podání ANO; projektový záměr nebyl podán na doporučení konzultantů projektové žádosti o financování MPSV; z ESF Projektový záměr zrealizován NE Projektový námět Taková normální kavárna Nositel Joker, o. s. Předmět činnosti: Provoz čtenářské kavárny, nabídka poledního menu, společenské akce Projektový záměr byl zpracován do finální podoby k podání NE; projektové žádosti o financování z ESF Projektový záměr zrealizován ANO; kavárna byla otevřena v 03/ Projektový námět Koukají na nás správně? Nositel Prima Vizus, o. s. Předmět činnosti: Preventivní měření zraku dětí v předškolním věku v mateřských školách Projektový záměr byl zpracován do finální podoby k podání projektové žádosti o financování ANO; z ESF Projektový záměr zrealizován NE První a v současnosti prozatím jediný sociální podnik, který působí v Karlovarském kraji, je Srdce a čin, o.p.s. 7, který se zaměřuje na poskytování služeb v oblasti údržby a oprav nemovitého majetku a na ekonomické poradenství, především pro poskytovatele sociálních služeb. Aktivity projektu se také soustředili i na zapojování potenciálních zaměstnavatelů lidí s mentálním postižením z řad podniků a firem. Na této spolupráci se významně podílela Regionální hospodářská komora Poohří. Výsledky spolupráce s Regionální hospodářskou komorou Poohří přinesly na jednací stůl projektový námět, který je ojedinělý nejen v Karlovarském kraji, ale i v rámci ČR. Tento projektový námět předpokládá iniciaci vzniku subjektu, který bude podnikat v oblasti poskytování služeb podnikům a firmám, které jsou členy Regionální hospodářské komory. Portfolio zakázek bude vycházet z potřeb podniků a firem a z možností budoucích zaměstnanců sociálního podniku. Pro udržitelné fungování budoucího podniku je nezbytná znalost práce s cílovou skupinou, lidmi s mentálním postižením a partnerství poskytovatelů sociálních služeb. 7 Joker, o. s. není sociální podnik, mají zřízena chráněná pracovní místa dle zákona č. 435/2004 Sb., zaměstnanosti 13

14 Pro potenciální zákazníky tohoto subjektu by se jednalo o jeden z možných nástrojů k naplnění CSR a současně plnění nakupované od tohoto subjektu má režim náhradního plnění dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, a je tedy jedním z nástrojů podpory pro vytváření a udržení pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Závěrem: V průběhu realizace aktivity, do které se zapojilo cca 60 osob z různých skupin klíčových aktérů, byl zjištěn zájem o rozvoj sociálního podnikání v Karlovarském kraji a byly pochopeny principy sociální ekonomiky. Největším, ale ne jediným segmentem sociálního podnikání, je zaměstnávání znevýhodněných osob. Z klientů se tak stávají zaměstnanci nebo i zaměstnavatelé, takže prostřednictvím práce dochází k jejich integraci do společnosti. Pro samotné znevýhodněné osoby je důležité to, že je podporována jejich vlastní aktivita a rozvoj jejich schopností a dovedností. V sociálních podnicích nejde tedy o pouhé zaměstnávání znevýhodněných lidí, ale také o to, že se s nimi aktivně pracuje a zvyšuje se jejich pracovní a společenský potenciál. Sociální podniky jsou navíc demokratické, otevřené a transparentní v řízení a jsou založené na součinnosti občanů. Jde o budování vyšší kvality vztahů a o profesní a osobní rozvoj zaměstnanců a členů (některé sociální podniky jsou založené na členském principu např. družstva). Velkým přínosem pro státní správu je celková úspora veřejných finančních prostředků, protože zaměstnanci vytvářejí hodnoty, platí daně a odvody do státního rozpočtu, nepobírají dávky v nezaměstnanosti a sníží se i vyplácení sociálních dávek. Sociální podnikání má také pozitivní dopad na kultivaci podnikatelského prostředí. Sociální podnikání nelze zúženě chápat jako jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, tyto nástroje je ale možné při splnění daných podmínek na podporu sociálního podnikání využívat a často jsou pro sociální podniky v ČR jedinou dosažitelnou formou podpory. 14

15 Užitečné odkazy Social investment package (SIP) Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR, TESSEA: Průvodce zadáváním veřejných zakázek Seznam sociálních podniků v ČR Seznam sociálních podniků podle společenské prospěšnosti 15