SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

Transkript

1 SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov Olomouc

2 Vznik SENZA družstva

3 subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování sociální služby denní stacionář pro mládež a dospělé osoby se ZP sociální izolace osob se ZP a osob dlouhodobě nezaměstnaných přání uživatelů sociální služby mít práci potřeba pracovní integrace a sociálního začleňování osob se zdravotním znevýhodněním objektivní situace nezaměstnanost v regionu 10,5%, z toho 16,2% osob se sníženou/změněnou pracovní schopností (rok 2000) nedostatek pracovních příležitostí pro OZP nezájem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se ZP

4 Specifika zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním podřízení výrobního programu schopnostem, dovednostem a možnostem zaměstnanců individuální přístup - individuální pracovní náplně, individuální pracovní doba, potřeba zacvičení, potřeba stálého vedení, specifický režim na pracovišti přestávky, střídání pracovních činností, kvalitní zázemí - pracovní stoly, židle, nástroje a nářadí, mnohdy specificky upravené plánování výroby - kalkulace se sníženou pracovní výkonností, častější pracovní neschopností

5 Výrobní program Orientace na služby vývařovna, jídelna, později rozvoz obědů prádelna, mandlovna, opravy prádla a oděvů šicí dílna - ukončen provoz objektivní situace drobné montážní práce - kooperace balicí činnost plastové výlisky kompletace výrobků

6

7 Co se nám podařilo trvalé pracovní uplatnění osob dlouhodobě nezaměstnaných a jejich sociální začlenění jasné vymezení sociálního družstva oddělení od poskytovaných sociálních služeb personální obsazení výrobních profesí - zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním (bývalých uživatelů) a lidí, u kterých došlo ke snížení pracovní schopnosti v průběhu aktivního věku (přirozené příklady dobré praxe, přenos pracovních návyků i dovedností, apod.) využití běžných potřeb obyvatel v dané lokalitě a regionu - orientace na služby obyvatelům a malým firmám a jejich rozšíření o služby, které na trhu chyběly

8 Chyby v našem podnikání nerovnováha ekonomické a sociální oblasti provozu družstva přecenění sociálních aspektů na úkor ekonomických nedostatečný finanční plán provozování nevýdělečných činností (nutnost ukončení provozů ekonomicky nevýdělečných) v určité fázi orientace výroby na jednoho velkého zákazníka dopad ekonomické krize snižování výdajů na nesprávném místě - slabý marketing mimo služeb družstvo nemá vlastní produkt, který by mohlo uplatnit na volném trhu, podílí se na výrobě velmi náročná organizace práce

9 Doporučení výrobní program a celkovou strategii sociální firmy založit na znalosti místního prostředí - při tvorbě výrobního programu vycházet z přirozených potřeb v dané lokalitě (z vlastní erudice, konzultace s odborníky, apod.) nepodcenit přípravu finančního plánu, počítat s riziky a potřebnou finanční rezervou, jasně stanovit finanční strategii pokud firma začíná s dotačními prostředky stanovit finanční strategii po ukončení projektu zajistit udržitelnost firmy definujte své sociální a podnikatelské cíle, stanovte si parametry výkonnosti firmy i vlastní sociální přidané hodnoty

10 Doporučení v případě návaznosti sociálního podniku na sociální služby jasně vymezit co je sociální služba a kdo jsou její uživatelé, co je podnikání a kdo jsou zaměstnanci firmy (jasně vymezit kdo je v organizaci klientem a kdo je zaměstnancem) nepodcenit marketingovou strategii, včetně marketingového průzkumu - seznámit odbornou veřejnost, veřejnou správu apod. s přidanou hodnotou našeho podnikání (umění se prodat ) nepodceňujte rizika (např. liknavost úředníků veřejné správy, buďte při plánování připraveni na mimořádné události, které vyžadují mít dostatečné finanční rezervy)

11 Doporučení na závěr zlaté pravidlo udržitelnosti každý zaměstnanec musí i v sociální firmě vydělat minimálně tolik prostředků, aby mohla být pokryta jeho mzda. Další náklady firmy (režijní, provozní, ) je možné hradit z různých alternativních či podpůrných zdrojů, ovšem pokud zaměstnanec nevydělá ani na svoji mzdu, není jeho místo dlouhodobě udržitelné.

12 Sociální podnikání sociální podnikání = podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí, naplňují veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech sociálního podniku hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu ekonomického, sociálního a environmentálního

13 Sociální prospěch firma provozuje aktivity prospívajících společnosti či specifické skupině v obecném zájmu, např. obci, regionu je založena ve prospěch občanů nebo z jejich iniciativy (přímo nebo nepřímo) demokratické rozhodování (o osudu a rozvoji podniku, nikoli v provozně manažerské rovině)

14 Ekonomický prospěch sociální podnik není závislý na veřejných a soukromých institucích vykonává soustavné a udržitelné ekonomické aktivity (= podniká), se kterými je spojen alespoň minimální podíl placené práce nese vlastní (často zvýšená) ekonomická rizika případný zisk je použit přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplňování veřejně prospěšných cílů (sociální mise) může využívat vícezdrojového financování

15 Enviro a místní prospěch sociální podnik spolupracuje se zainteresovanými partnery a respektuje jejich postoje podílí se na přednostním uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů podporuje smysl pro sociální zodpovědnost na místní úrovni využívá inovativní přístupy zohledňuje ekologické aspekty

16 Děkuji za pozornost a přeji hodně dobrých nápadů, trpělivosti a úspěchů. Mgr. Renata Čekalová