PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ HLUBOCKÉ OBORY

Transkript

1 PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ HLUBOCKÉ OBORY Dílčí plnění, část 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne Rozsah prací vychází ze schválených metodik a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera a z připomínek odběratele sdělených v průběhu prohlídky předmětu díla. Dílčí plnění obsahuje: plán péče o PP Baba plán péče o PP Kameník plán péče o PR Karvanice plán péče o PR Libochovka Zpracoval: NaturaServis, s.r.o. Ing. Václav Křivan Ing. Jiří Wimmer Mgr. David Fischer Ing. Petr Hesoun Mgr. Aleš Svoboda, Ph.D. V Litvínově: za zhotovitele Ing. Jan Sixta, Csc.

2 PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE KARVANICE NA OBDOBÍ

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1802 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Karvanice druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení kraje orgán, který předpis vydal: Jihočeský kraj číslo předpisu: 10/3013 schválen dne: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: Jihočeský okres: okres překryv [m 2 ] překryv [ha] České Budějovice ,40 obec s rozšířenou působností (ORP): ORP překryv [m 2 ] překryv [ha] České Budějovice ,40 obec s pověřeným obecním úřadem (POU): POU překryv [m 2 ] překryv [ha] Hluboká nad Vltavou ,40 obec: obec překryv [m 2 ] překryv [ha] Hluboká nad Vltavou ,40 katastrální území: katastrální území překryv [m 2 ] překryv [ha] Hluboká nad Vltavou ,40 rozdělení řešeného území do jednotlivých kategorií ochrany k : PP přírodní památka, PR přírodní rezervace, OP ochranné pásmo, SO smluvní ochrana dle 39 ZOPK, ZO ochrana dle 45c odst. 2 ZOPK, tzv. základní ochrana. název kategorie navržena do EVL typ OP plocha části [ha] Karvanice OP ANO vyhlášené 96,19 Karvanice PR ANO 14,21 CELKEM 110,40 2

4 Přílohy č. M1: Orientační mapy s vyznačením území příloha M1-a: Orientační mapa s vyznačením území širší okolí podkladová mapa: ZM 200 ČÚZK (Základní mapa České republiky 1: (ZM 200) je základním státním mapovým dílem středního měřítka a je koncipována jako přehledná obecně zeměpisná mapa. Zobrazuje celé území České republiky v souvislém kladu mapových listů, území České republiky je zobrazeno na 18 mapových listech.). příloha M1-b: Orientační mapa s vyznačením území bezprostřední okolí podkladová mapa: ZM10 ČÚZK (Základní mapa České republiky 1: (ZM 10) je základním státním mapovým dílem a je nejpodrobnější základní mapou středního měřítka. Zobrazuje území České republiky v souvislém kladu mapových listů. Rozměry a označení mapových listů ZM 10 jsou odvozeny z mapového listu Základní mapy České republiky 1 : , rozděleného na 25 dílů.). příloha M1-c: Orientační mapa s vyznačením území II. vojenské mapování podkladová mapa: II. vojenské mapování CENIA (Kompletní soubor II. vojenského (Františkova) mapování z let , který byl získán v rámci projektu VaV/640/2/01 Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny (řešen v letech ). Geodetickým základem II. vojenského mapování byla vojenská triangulace, takže se oproti I. vojenskému mapování vyznačuje zvýšenou mírou přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: ) a speciální (1: ). Digitalizace mapových podkladů byla provedena ve spolupráci CENIA, česká informační agentura životního prostředí a Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně.). příloha M1-d: Orientační mapa s vyznačením území III. vojenské mapování podkladová mapa: III. vojenské mapování UJEP, CENIA, Ministerstvo životního prostředí (Ortorektifikované Speciální mapy III. vojenského mapování v měřítku 1: Původní mapování probíhalo v 80. letech 19. století, následně však bylo provedeno několik aktualizací. Mapy v této datové sadě byly vydány v období těsně před nebo po druhé světové válce ( a ), ale zobrazují stav území nejčastěji z konce 20. a začátku 30. let minulého století. Nejnovější mapové listy již obsahují dotisk kilometrové sítě souřadnic S-JTSK nebo pro znázornění výškopisu kromě šrafování používají už i vrstevnice. Polohová přesnost speciálních map kolísá, existují znatelné lokální deformace, odchylky na některých místech dosahují přes 100 metrů. Pro zpracování bezešvého obrazu byly použity z převážné většiny již naskenované mapové listy speciálních map III. vojenského mapování vytvořené Laboratoří geoinformatiky Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci řešení projektu VaV pro Ministerstvo životního prostředí. Chybějící mapové listy 3955 Hradec Králové, 4060 Ostrava a 4061 Karviná byly získány ze soukromého archivu a naskenovány dodatečně prostřednictvím CENIA. Ortorektifikaci jednotlivých mapových listů pro CENIA vytvořila Slovenská 3gentura životného prostredia. Sloučení mapových listů do výsledného bezešvého mapového obrazu provedla CENIA.). příloha M1-e: Orientační mapa s vyznačením území Historická ortofotomapa podkladová mapa: Historická ortofotomapa CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010; Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, MO ČR 2009 (V rámci metodické části (1. etapy) projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst (NIKM) byla vytvořena ortofotomapa České republiky z historických snímků prvního plošného celostátního leteckého snímkování z 50. let. Podklady letecké měřické snímky poskytnuté Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem (VGHMÚř) Dobruška zpracovala a historické ortofoto dodala společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o.). příloha M1-f: Orientační mapa s vyznačením území Územně správní členění podkladová mapa: Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji ČÚZK (provozovatel registru) Poznámka: Vyznačení území na podkladu aktuální Ortofotomapy ( ) je součástí přílohy M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 3

5 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí V rámci projektu implementace soustavy NATURA2000 (aktualizace plánů péče po vyhlášení všech ZCHÚ) je celková výměra řešeného území pro identifikaci parcel je m2. V tomto vymezení bylo celkem identifikováno parcel nebo jejich částí. Aktualizace parcelního vymezení byla prováděna nad vrstvami platnými ke dni Bylo postupováno tak, že funkcí průnik byl zjištěn překryv vymezeného území s jednotlivými typy podkladů v pořadí DKM, KM-D, UKM. Po provedení průniku byla vždy příslušná část identifikovaného území smazána, na konci tedy zůstala vrstva fragmentů, které nepatří do žádné z uvedených vrstev díry (viz níže). Původ parcelního vymezení: DKM digitální katastrální mapa vzniklá obnovou operátu novým mapováním, případně přepracováním dosavadních map KN v měřítku 1:1000 a 1:2000 v souřadnicovém systému S-JTSK, je součástí ISKN Informační systém katastru nemovitostí. (Vzniká digitalizací map v měřítku 1:1000 a 1:2000.) KM-D katastrální mapa digitalizovaná, zpravidla vzniká přepracováním z map v měřítku 1:2880 v souřadnicovém systému stabilního katastru (tedy není v klasickém souřadnicovém systému). Tato mapa není součástí ISKN (informačního systému katastru nemovitostí). Pokud není na území této mapy prováděno nové mapování (a vznik DKM), tak se tato mapa převádí na mapu KMD, která pak je součástí ISKN a je nadále udržována v souřadnicovém systému S-JTSK. ÚKM (účelová katastrální mapa) Jihočeského kraje digitální vektorové mapové dílo, odvozené od analogové katastrální mapy, zpracované v bezešvém a souvislém zobrazení v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále S-JTSK ), ÚKM je částí DMVS. původ počet parcel nebo částí plocha v m 2 podíl DKM ,44% KM-D ,54% UKM ,02% Různé zdroje podkladových map přinášejí zejména kolem hranic katastrů s různým původem dvě hlavní chyby ve vymezení díry a překryv parcel : Jako díry jsme označili drobně drobné fragmenty v řešeném území, které nemají žádné parcelní vymezení. Celková plocha děr v rámci celého projektu představuje plochu 8,43 ha, tj. 0,05%. Na hranicích katastrů dochází rovněž k překryvu parcel, zpravidla se jedná o překryv v řádu metrů. Tato chyba je běžným způsobem obtížně identifikovatelná (lze ji určit např. pomocí nástroje topologie), ale ve většině případů neopravitelná. Pokud dojde k překryvu parcel stejného původu, je neurčitelné, která ze dvou parcel je správně vymezena, zejména v souvislosti s tím, že zpravidla chybí rastrový podklad, nebo i ten je nepřesný. V rámci celého projektu dochází k překryvům na ploše 2,17 ha, tj. 0,01%. Vzhledem ke skutečnosti, že vytvořená vrstva parcelního vymezení slouží jako orientační podklad zejména pro plány péče je snaha o odstranění uvedených chyb zbytečná z hlediska časové náročnosti v kontextu s dosaženým výsledkem. V Jihočeském kraji byla v roce 2013 vytvořena ÚKM, která bude opět aktualizována. V průběhu první poloviny roku 2014 je avizováno dodání dalších DKM, které budou řešit situaci např. v územích, kde je v současnosti pouze ÚKM. Tudíž jakékoli parcelní vymezení a identifikace vlastníků je dnem vytvoření zastaralá a neplatná. Vzhledem k výše uvedenému bylo na základě jednání s krajským úřadem stanoveno, že parcelní vymezení bude provedeno pouze na úrovni KN. U parcel, které nejsou zapsány na LV bude v příslušné kolonce LV uvedeno 0, součástí parcelního vymezení nebude seznam parcel ZE (PK). Aktuálně je v rámci celého projektu nezavlastněno 843 parcel KN, které představují 7,89% řešeného území a převážně se nacházejí v částech, kde je avizováno dodání DKM v roce Výměra parcely v ZCHÚ (OP, nzchú) byla zjištěna pomocí programu ESRI ArcGIS 10.1, funkcí průnik (Intersect). Výsledná hodnota byla zaokrouhlena na celé metry čtvereční. Tím došlo k tomu, že u některých níže uvedených parcel se objevuje hodnota 0, která znamená, že je zasaženo méně než 0,5 m2. Po dohodě s krajským úřadem jsou i tyto parcely uvedeny v seznamu. Výměra parcely zapsaná v KN je rovněž zjišťována různými způsoby a může být zatížena určitou chybou, to znamená, že v některých případech se může stát, že vypočtená poměrná část parcely je větší, než výměra parcely zapsaná v KN. 4

6 Zvláště chráněné území: Katastrální území: Hluboká nad Vltavou Číslo Původ Výměra Dotčená parcely parcelního Druh pozemku Způsob využití pozemku Číslo celková část podle podle KN vymezení podle KN podle KN LV KN (m 2 parc. (m ) 2 ) 1800/4 DKM vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené /1 DKM lesní pozemek /6 DKM lesní pozemek /7 DKM lesní pozemek trvalý travní 895/1 DKM porost CELKEM Ochranné pásmo: Katastrální území: Hluboká nad Vltavou Číslo Původ Výměra Dotčená parcely parcelního Druh pozemku Způsob využití pozemku Číslo celková část podle podle KN vymezení podle KN podle KN LV KN (m 2 parc. (m ) 2 ) 1800/4 DKM vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené DKM lesní pozemek /4 DKM lesní pozemek /17 DKM lesní pozemek /1 DKM lesní pozemek /5 DKM lesní pozemek /6 DKM lesní pozemek /7 DKM lesní pozemek trvalý travní 895/1 DKM porost trvalý travní 895/2 DKM porost trvalý travní 895/3 DKM porost /1 DKM lesní pozemek /6 DKM lesní pozemek /7 DKM ostatní plocha ostatní komunikace /8 DKM ostatní plocha ostatní komunikace CELKEM Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma podkladová mapa: Ortofotomapa ČÚZK, hranice katastrů Data registru územní identifikace, adres a nemovitostí v Jihočeském kraji ČÚZK; parcely DKM, KM-D ČÚZK Hranice parcel v území pokrytém oficiální digitalizací ČUZK, digitální katastrální mapou (DKM) nebo katastrální mapou digitalizovanou (KM-D), aktualizováno 4x ročně; parcely ÚKM Jihočeský kraj (prvotní pořízení dat v roce 2012 firma Gefos, aktualizace 1-3/ firma Georeál, od aktualizováno katastrálním úřadem). 5

7 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha ZCHÚ návrh plocha v ha lesní pozemky 13, ,7432 0,0000 vodní plochy 0,2259 0,3833 0,0000 trvalé porosty travní 0,2533 1,0197 0,0000 orná půda 0,0000 0,0000 0,0000 ostatní zemědělské pozemky 0,0000 0,0000 0,0000 ostatní plochy 0,0000 0,0469 0,0000 zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 0,0000 0,0000 plocha celkem 14, ,1931 0,0000 Způsob využití pozemku zamokřená plocha 0,0000 rybník nebo nádrž 0,0000 vodní tok 0,2259 neplodná půda 0,0000 ostatní způsoby využití 0,0000 ZCHÚ a nzchú plocha v ha 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími nebo významnými jevy ÚAP Jihočeského kraje Přílohy č. M3: mapy se zákresem situace v řešeném území Ochrana přírody a krajiny (příloha M3-a-1): podkladová mapa: ZM10 ČÚZK národní park: chráněná krajinná oblast: NENÍ NENÍ Zdroj dat: Vrstva hranic velkoplošných zvláště chráněných území České republiky vyhlášených podle 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn; AOPK ČR jiné zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo: NENÍ Zdroj dat: Vrstva hranic maloplošných zvláště chráněných území v České republice vyhlášených podle 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jak vyplývá z pozdějších změn. AOPK ČR přírodní park: NENÍ Zdroj dat: Hranice přírodních parků podle 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jihočeský kraj regionální a nadregionální ÚSES: část prvek ÚSES název překryv ha OP NC Hlubocká obora 96,19 PR NC Hlubocká obora 14,21 Zdroje dat: Vrstva regionálního ÚSESu (biocentra, biokoridory) podle koncepce ochrany přírody a krajiny schválené Radou JčK dne (usnesení č. 256/2008/RK); ZÚR JČK vydané usnesením Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne ÚSES. Jedná se o závazné vymezení prvků územního systému ekologické stability na úrovni územně plánovací dokumentace kraje (RBK, RBC, NRBK, NRBC). Jihočeský kraj 6

8 migračně významná území: ANO Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí. Základní pracovní mapové měřítko je 1: AOPK ČR lokalita zvláště chráněných druhů nadregionálního významu: NENÍ Zdroj dat: Datová sada lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem AOPK ČR Natura 2000 (příloha M3-a-2): ptačí oblast: evropsky významná lokalita: CZ Hlubocké obory CZ Hlubocké obory Zdroj dat: Natura 2000 evropsky významné lokality; Natura 2000 ptačí oblasti, AOPK ČR; návrh změny hranic EVL Jihočeský kraj, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000; podkladová mapa: Ortofotomapa ČÚZK Nedílnou a podstatnou částí projektu Implementace soustavy NATURA2000 je revize hranic EVL stanovených aktuálně platným nařízením vlády a návrh jejich změn. Odůvodnění změn hranic EVL je zpracováváno samostatně mimo vlastní projekt a bude předloženo v průběhu roku 2014 prostřednictvím příslušných orgánů (AOPK, MŽP) EK s návrhem a žádostí na akceptaci změny hranice. Do doby, než bude tento proces uzavřen je stále platná hranice EVL dle příslušného nařízení vlády. V praxi to znamená, že fragmenty, které jsou navrženy k vyřazení z EVL (a tudíž zde nebyla zajištěna ochrana formou zřízení ZCHÚ) jsou i nadále částí EVL chráněnou dle ustanovení 45 c odst. 2 zákona. Zákres rozdílu změn na lokalitě je uveden v mapové příloze M3-a-2. Vybrané skupiny jevů u územně analytických podkladů Jihočeského kraje: podkladová mapa: ZM10 ČÚZK Dle metodiky pro zpracování plánů péče a na základě jednání s krajským úřadem, jako příslušným orgánem ochrany přírody, byly vybrány následující skupiny jevů a vrstvy jednotlivých jevů, které mohou mít v řešeném území vliv na realizaci managementových opatření, popř. mohou nějakým způsobem lokalitu ovlivnit. V případě nutnosti zásahu v ploše, která se kryje s některou z níže uvedených vrstev jevů je nutné záměr předem konzultovat s příslušným orgánem nebo organizací. Uvedené jevy jsou zpracovány pouze jako mapová příloha pro jednotlivé skupiny a to včetně zákresu okolí lokality. Podrobný popis jednotlivých jevů je k dispozici na příslušných odborech krajského úřad, popř. u poskytovatele dat. A. Ochrana památek (příloha M3-b) Poskytovatelem dat je v rámci územního plánování NPÚ. Ochrana památek má vliv zejména na realizaci managementových opatření, zvláště je-li toto spojeno se zásahem do terénu, nebo se změnou krajinné charakteristiky. Jakékoli zásahy v oblastech překrývajících se s některou z níže uvedených vrstev je nutno zásah předem konzultovat s příslušným pracovištěm NPÚ (popř. s pracovníky příslušného regionálního muzea). Toto se týká i relativně drobných zásahů, jako je např. umisťování hraničníků nebo informačních tabulí. Ke střetu může dojít i při hospodaření na pozemcích, zejména v archeologických lokalitách např. meliorace zemědělských pozemků, odstraňování pařezů na lesních pozemcích apod., proto i obdobné zásahy je vhodné předem konzultovat a dále postupovat dle pokynů NPÚ. Památka zapsaná v seznamu UNESCO Národní kulturní památka Vesnická památková zóna Vesnická památková rezervace Městská památková zóna Městská památková rezervace 7

9 Krajinná památková zóna Archeologická památková rezervace Území archeologických nálezů* *v mapě není uvedeno území kategorie III území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (tzv. zbytek území kraje ) a kategorie IV území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů veškerá vytěžená území lomy, cihelny, pískovny apod. B. Ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů (příloha M3-c) Výskyt níže uvedených jevů v řešeném území nebo jeho okolí může mít vliv zejména na realizaci opatření, která mohou ovlivnit kvalitu vod. Takové záměry je nutno konzultovat předem s příslušným vodoprávním úřadem, popř. s Ministerstvem zdravotnictví. Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně vnitřní Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně vnější (1) Poskytovatelem údajů o území je ORP příslušný vodoprávní úřad, případně ve spolupráci s VÚV TGM Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I. stupně Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II. stupně (2) Poskytovatelem údajů je Ministerstvo zdravotnictví Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) (3) CHOPAV jsou stanoveny na základě nařízení vlády. Poskytovatelem údaje o území je VÚV TGM. C. Zásobování vodou a vypouštění odpadních vod (příloha M3-d) Zdroje vody bez rozlišení včetně ochranného pásma Objekt podzemních vod využívaný k odběru vody včetně ochr. pásma Zdroje místo odběru vody včetně ochranného pásma Zdroje pramen využívaný pro odběr vody včetně ochr. pásma (4) Poskytovatelem je vodoprávní úřad příslušné ORP, případně ve spolupráci s VÚV TGM. Hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma Hlavní kanalizační sběrač včetně ochranného pásma Čistírna odpadních vod včetně ochranného pásma (5) Poskytovatelem údajů o území je příslušná obec, na jejíž území se dané zařízení nachází. D. Ochrana nerostných surovin a ochrana před nepříznivými geologickými vlivy (příloha M3-e) Existence níže uvedených jevů má přímý dopad zejména na realizaci managementových opatření, (např. pracovníci provádějící zásah v dobývacím prostoru musí být proškoleni). Existence jevů v místě nebo okolí může mít i přímý vliv na vývoj dotčené lokality. Dobývací prostor těžený Dobývací prostor netěžený Poskytovatelem dat je Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského. Ložisko nerostných surovin plošné Prognózní zdroj nerostných surovin plošný (6) Pro obojí je výchozím zdrojem vrstva Loziska_p a různé typy odděluje atribut (sloupec) SUBREGISTR: Česká geologická služba (ČGS) je poskytovatelem B, P, R tedy výhradních ložisek, prognózních zdrojů vyhrazených nerostů, prognózních zdrojů nevyhrazených nerostů. Atribut D, tedy nevýhradní ložiska, byla získána v rámci spolupráce s ČGS při 1. aktualizaci ZÚR. Nevýhradní ložiska byla poskytnuta podruhé, poprvé to bylo pro ZÚR v červnu Důležitost evidence nevýhradních ložisek vyplývá z předchozích dohod, kdy již pro tvorbu ZÚR bylo do výkresové části MŽP požadováno jejich doplnění. V této vrstvě jsou dále subtypy N nebilancovaná ložiska 8

10 (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) a Q prognózní zdroje neschválené. Tyto byly zařazeny na základě konzultace s pracovníkem ČGS, který je doporučuje ponechat v této vrstvě. Data N a Q byla znovu doplněna z podkladů pro ZÚR Jčk, kdy od roku 2011 nebyla aktualizována. (nebilancovaná ložiska jsou z , neschválené prognózy podobně tomuto datu, není k dispozici ověření). Chráněné ložiskové území Vrstva CHLÚ dle 16 a násl. zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); poskytovatelem dat je Česká geologická služba. Staré důlní dílo vč. ochranného pásma Poskytovatelem dat je Česká geologická služba. Odkaliště vč. ochranného pásma (7) Poskytovatelem jsou ORP. (8) Garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti jsou záležitostí těžebních organizací, případně OBÚ. Poddolované území Sesuvné území (9) Poskytovatelem dat je Česká geologická služba. Dle její směrnice poskytují tato data bez garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti. (10) Ve vrstvě PodUz_p byla v ORP Český Krumlov nahrazena data od ČGS podrobnějšími daty získanými od ORP. E. Znečištění životního prostředí (příloha M3-f) Existence níže uvedených jevů v dotčené lokalitě nebo v jejím okolí může mít přímý (zejména negativní) vliv na stav lokality a její další vývoj. Skládka odpadů včetně ochranného pásma Plocha areálu skládky odpadů Spalovna včetně ochranného pásma (11) Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP (na území VVP Boletice je to pak Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice (VUSS)). Objekty nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami Plocha areálů objektů nebo zařízení skupiny A, B s nebezpečnými látkami Poskytovatelem dat je Krajský úřad Jihočeský kraj Plochy starých zátěží nadmístního významu navržené k asanaci Poskytovatelem dat jsou jednotlivé ORP F. Zemědělské hospodaření evidence zemědělské půdy LPIS (příloha M3-g) Ministerstvo zemědělství poskytuje bezplatný přístup ke svým vybraným geografickým datům registru půdy (LPIS) prostřednictvím WMS (Web Map Service) a WFS (Web Feature Service) dle standardu OGC. Data jsou poskytována za území celé České republiky. Pro potřeby opatření v předmětné lokalitě je rozhodující vymezení jednotlivých půdních bloků a stanovený typ hospodaření. G. Lesnické hospodaření lesní půda (příloha M3-h) Orientační přehled lesní půdy v jednotlivých lokalitách a jejich okolí se základním rozdělením na lesy hospodářské, ochranné a zvláštního určení. Součástí je i zobrazení ochranného pásma lesa. Podkladem jsou ÚAP Jihočeského kraje. 9

11 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu a) Předmět ochrany přírodní rezervace dle článku 3 NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 10/2013 ze dne , o vyhlášení Přírodní rezervace Karvanice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek: b) Článek 3 Předmět ochrany Předmětem ochrany přírodní rezervace jsou: (1) Komplex přirozených porostů lipových a habrových doubrav a suťového lesa, zbytků přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin, s početnými populacemi charakteristické avifauny a entomofauny, (2) vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů zejména populace: - druhu dvouhrotec zelený (Dicranum viride), - kriticky ohroženého druhu kovařík fialový (Limoniscus violaceus), - kriticky ohroženého druhu páchník hnědý (Osmoderma eremita), - ohroženého druhu roháč obecný (Lucanus cervus), - kriticky ohroženého druhu rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), včetně jejich biotopů. (3) Nově je navrhován jako předmět ochrany kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Předmětem ochrany jsou přirozené porosty na strmém skalnatém svahu. název ekosystému podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová do 1 T1.6. Vlhká tužebníková lada společenstva nížin a horského až alpínského stupně 8220 Chasmofytická vegetace silikátových do 1 S1.2. Štěrbinová vegetace silikátových skal a skalnatých svahů drolin 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 8 L5.4. Acidofilní bučiny 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 68 L5.1 Květnaté bučiny 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 2 L3.1 Hercynské dubohabřiny 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a 1 L4 Suťové lesy v roklích 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním do 1 L7.2 Vlhké acidofilní doubravy (Quercus robur) na písčitých pláních 10

12 název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy do 1 temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) popis ekosystému L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty B. druhy název druhu dvouhrotec Dicranum viride zelený kruštík modrofialový Epipactis purpurata rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus kovařík fialový Limoniscus violaceus kovařík Denticollis rubens páchník hnědý Osmoderma coriarium roháč obecný Lucanus cervus strakapoud prostřední Dendrocopos medius lejsek bělokrký Ficedula albicollis kategorie kategorie ohrožení stav populace podle vyhlášky č. podle červeného 395/1992 Sb. seznamu - EN zjištěn na řadě mikrolokalit, populace zřejmě vitální O C3/C1 1 jedna mikrolokalita při okraji - CR výskyt možný, aktuálně neověřený CR výskyt možný, aktuálně neověřený popis biotopu listnaté či smíšené lesy s relativně stálou vysokou vlhkostí ekoton, lesní plášť nejzachovalejší části lesních porostů s vysokým podílem mrtvého dřeva zachovalé listnaté lesy, stromy nebo torza s přízemními dutinami - VU ojedinělé nálezy listnaté porosty s dostatkem rozpadající se dřevní hmoty, dutiny SO CR výskyt možný dutiny listanatých stromů O EN výskyt možný zachovalé listnaté lesy O VU odhad v PR (včetně OP) 10 párů - NT odhad v PR (včetně OP) 20 párů porosty s duby, dubové aleje zapojené porosty s převahou buku, parkové porosty s duby Vyhláška č. 395/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený. Červený seznam obratlovců (Zavadil & Moravec 2005) ČR, Červený seznam bezobratlých (Farkač et al. 2005): EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený. Tabulka byla vyplněna s využitím následujících podkladů: Jandová (2014), Papoušek (2012a,b), Svoboda (2012). C. útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Přírodní stanoviště nejsou předmětem ochrany v EVL. 1 Červený seznam ČR/Červená kniha květeny jižní části Čech 11

13 B. druhy název druhu dvouhrotec Dicranum viride zelený rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus páchník hnědý Osmoderma coriarium roháč obecný Lucanus cervus kovařík fialový Limoniscus violaceus lejsek bělokrký Ficedula albicollis strakapoud prostřední Dendrocopos medius kategorie kategorie ohrožení stav populace podle vyhlášky č. podle červeného 395/1992 Sb. seznamu - EN zjištěn na řadě mikrolokalit, populace zřejmě vitální - CR výskyt možný, aktuálně neověřený popis biotopu listnaté či smíšené lesy s relativně stálou vysokou vlhkostí nejzachovalejší části lesních porostů s vysokým podílem mrtvého dřeva SO CR výskyt možný dutiny listanatých stromů O EN výskyt možný zachovalé listnaté lesy - CR aktuálně nepotvrzen, zachovalé listnaté lesy, výskyt možný stromy nebo torza s přízemními dutinami - NT odhad v PR (včetně zapojené porosty OP) 20 párů s převahou buku, parkové porosty s duby O VU odhad v PR (včetně porosty s duby, dubové OP) 10 párů aleje Vyhláška č. 395/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený. Červený seznam obratlovců (Zavadil & Moravec 2005) ČR, Červený seznam bezobratlých (Farkač et al. 2005): EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený Tabulka byla vyplněna s využitím následujících podkladů: Jandová (2014), Papoušek (2012a,b), Svoboda (2012), Fischer (2014). 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování a další prosperita cenných především lesních společenstev s přirozenou druhovou skladbou a na ně vázaných druhů vzácných a zvláště chráněných rostlin a živočichů. Dále je cílem ochrana druhů EVL a PO. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geologie Území leží na strmých a skalnatých svazích na levém břehu údolí Vltavy s východní orientací, které jsou předělené několika roklemi. Skalní útvary jsou modelovány říční erozí a periglaciálním zvětráváním. Horninovým podložím je biotit-muskovitická žula s turmalínem, v jižní části též biotitická a sillimanit-biotitická pararula (moldanubikum). Půdní pokryv tvoří kambizem typická kyselá s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na skalnatých stanovištích a ke kambizemi pseudoglejovéna dnech potočních závěrů. 12

14 Flóra a vegetace Převládajícím typem vegetace na svazích je hercynská mezická dubohabřina (černýšová dubohabřina) Galio sylvatici-carpinetum (dříve Melampyro nemorosi-carpinetum), která na skalnatém suťovém terénu přechází v suťové javorové lipiny as. Aceri-Tilietum cf. varianta Carex digitata (dříve Aceri-Carpinetum), zatímco na mírnějších částech svahů jsou již vyvinuty mezotrofní bučiny s lípou malolistou as. Galio odorati-fagetum sylvaticae varianta Lathyrus vernus (dříve Tilio cordatae Fagetum). Ty tvoří na výše položených svazích i část ochranného pásma stávající PR. Stromové patro přirozených lesních porostů zde tvoří hlavně buk lesní (Fagus silvatica), dále lípa malolistá Tilia cordata, habr obecný (Carpinus betulus) dub letní (Quercus robur) s příměsí smrku ztepilého (Picea abies). Keřové patro není příliš mohutně vyvinuté a je tvořeno především mladými jedinci druhů stromového patra. Dále zde nalezneme zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaeus), nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Bylinné patro je na rozdíl od keřového floristicky poměrně pestré. Můžeme zde zaznamenat jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holosteum), svízel vonný (Galium odoratum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) nebo vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Nověji byl v území zjištěn kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Na skalních výchozech se nachází vegetace skalních štěrbin a teras silikátových substrátů (Asplenion septentrionalis) s výskytem osladiče obecného (Polypodium vulgare), sleziníku červeného (Asplenium trichomanes) a zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia). Ochranné pásmo je tvořeno smíšenými a listnatými porosty s převahou buku lesního, které ve spodních částech svahů mají charakter květnatých lipových bučin, směrem k horní hraně vltavského údolí však přecházejí k ochuzeným bikovým bučinám (Luzulo luzuloidis-fagetum sylvaticae). Území PR je dále významnou lokalitou dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), který zde byl zaznamenán na větším množství mikrolokalit (Jandová 2014). Z tohoto důvodu je také součástí EVL Hlubocké obory, kde je tento druh jedním z hlavních předmětů ochrany. Fauna Přírodě blízké lesní porosty hostí pestrá společenstva bezobratlých živočichů, zejména saproxylických skupin vázaných na mrtvou dřevní hmotu. Zjištěno bylo pestré spektrum brouků nebo dvoukřídlých. Výskyt druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL Hlubocké obory, tedy páchníka hnědého (Osmoderma coriarium), roháče obecného (Lucanus cervus), kovaříka fialového (Limoniscus violaceus) a rýhovce pralesního (Rhysodes sulcatus) recentně zjištěn nebyl. Vzhledem k charakteru biotopů lze předpokládat především výskyt rýhovce pralesního. Z ptáků byl zaznamenán výskyt lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) nebo strakapouda prostředního (Dendrocopos medius). Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ dvouhrotec zelený Dicranum viride kruštík modrofialový Epipactis purpurata zjištěn na řadě mikrolokalit, populace zřejmě vitální kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. / červený seznam popis biotopu druhu, další poznámky - / EN listnaté či smíšené lesy s relativně stálou vysokou vlhkostí ojediněle O/C3/C1 listnaté či smíšené lesy 13

15 název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ čmelák skalní Bombus lapidarius čmelák rolní Bombus pascuorum čmelák zemní Bombus terrestris mravenec otročící Formica fusca mravenec trávníkový Formica rufibarbis mravenec množivý Formica cf polyctena tesařík obrovský Cerambyx cerdo kovařík Denticollis rubens zlatohlávek skvrnitý Oxythyrea funesta lejsek bělokrký Ficedula albicollis strakapoud prostřední Dendrocopos medius ojedinělé nálezy O / - ojedinělé nálezy O / - hojně O / - hojně O / - ojedinělé nálezy O / - hojně O / - kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. / červený seznam popis biotopu druhu, další poznámky široké spektrum otevřených biotopů široké spektrum otevřených biotopů široké spektrum otevřených biotopů široké spektrum biotopů široké spektrum biotopů lesní biotopy ojedinělé nálezy zbytků těl SO / EN staré porosty dubů ojedinělé nálezy - / VU listnaté porosty s dostatkem rozpadající se dřevní hmoty, dutiny hojně O / - široké spektrum biotopů odhad v ZCHÚ (včetně OP) 20 párů odhad v ZCHÚ (včetně OP) 10 párů - / NT zapojené porosty s převahou buku, parkové porosty s duby O / VU světlé listnaté lesy, porosty s duby, dubové aleje Vyhláška č. 395/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený. Červený seznam obratlovců (Zavadil & Moravec 2005) ČR, Červený seznam bezobratlých (Farkač et al. 2005): EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený Tabulka byla vyplněna s využitím následujících podkladů: Jandová (2014), Papoušek (2012a,b), Svoboda (2012). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území tvořené lesem na strmém svahu údolí Vltavy, leží asi 4,5 km severně od Hluboké nad Vltavou, bylo vyhlášeno jako zvláště chráněné přírodní rezervace v roce 1996 na celkové výměře 14,17 ha (ochranné pásmo 63,77 ha). Předmětem ochrany jsou přirozené porosty dubohabřin (L3.1. Hercynské dubohabřiny) s místy vyvinutými fragmenty suťového lesa (L4 suťové lesy) a lipových bučin (L5.1 Květnaté bučiny) na strmém skalnatém svahu, s početnými populacemi druhově bohaté avifauny a entomofauny. b) lesní hospodářství Přírodní rezervace Karvanice se nachází na levém břehu Vltavy, na svahu mezi oborním plotem Staré obory a Hněvkovickou vodní nádrží, v komplexu lesa, který byl majetkem rodu Schwarzenbergů. Po živelném kácení lesů v 15. století, pastvou dobytka a hrabání steliva se hospodaření v lesích začalo řídit Schwarzenberským lesním řádem (1715), který usměrňoval těžby a obsahoval řadu ochranných opatření. Například zakazoval pastvu v lese, rozdělávání ohňů a nařizoval ochranu náletových semenáčků. Koncem 18. století začíná organizovaný sběr lesního osiva a zakládání lesních školek a vytvářejí se tak předpoklady pro umělou obnovu lesa. V první polovině 19. století začíná převládat holosečné 14

16 hospodářství, avšak již od konce 19. století je obnova přednostně prováděna tmavou sečí s maximálním využitím přirozeného zmlazení zejména buku a jedle. Lze předpokládat, že i většina současných porostů v přírodní rezervaci vznikla přirozenou obnovou původních porostů. Jedná se o smíšené listnaté lesy s převahou buku a s příměsí smrku, který je zde podle historických pramenů původní. Zdejší smrky v minulosti těžili Schwarzenbergové na výrobu lodních stěžňů. V současnosti se kromě případné nahodilé těžby kůrovcového dříví neplánuje žádný těžební zásah a do budoucna se předpokládá, že porosty budou ponechány až do dovršení fyzického věku. c) zemědělské hospodaření Vzhledem k charakteru území se zde zemědělsky nehospodaří a historicky nehospodařilo. d) rybníkářství V území se nenacházejí vodní plochy (rybníky). e) myslivost Území ZCHÚ se nachází mimo oboru avšak v jejím těsném sousedství. Neprojevuje se zde tak silný tlak zvěře na lesní porosty jako v oboře, což má pozitivní vliv na přirozenou obnovu lesa a stav podrostu. f) rybářství Neprovozuje se. g) rekreace a sport Podél západní hranice chráněného území prochází značená turistická stezka. Pro poměrnou nepřístupnost není území veřejností hojněji využíváno ani ovlivněno. Územím prochází také nově vybudovaná cyklostezka vedoucí po levém břehu Vltavy. Vzhledem k velkému pohybu turistů a cyklistů je nutné zajištění provozní bezpečnosti podél tras. h) těžba nerostných surovin Zdroje nerostných surovin ani vyhrazené zásoby se v území nenacházejí. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy. j) ohrožení a rizikové faktory K negativním faktorům potenciálně působící změny v území patří vybudování cyklostezky, které sebou přináší potřebu zajištění provozní bezpečnosti v jejím okolí, zejména odstraňování rizikových stromů hrozících pádem. Zejména mohutné jedince s možným výskytem cenných druhů hmyzu nebo stromy s výskytem populace dvouhrotce zeleného je nutné v případě kácení ponechat na lokalitě. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy - Lesní hospodářský plán pro LHC Hluboká nad Vltavou ( ) OPRL PLO 10 Středočeská pahorkatina - Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura MŽP ČR, srpen

17 - Příloha č. 2 k vyhlášce č. 60/2008 Sb. o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. - NV č. 132/2005 Sb. o zařazení lokality Hlubocké obory mezi EVL za účelem ochrany epifytického druhu mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride) a dvou druhů brouků vázaných na dutiny listnatých stromů rýhovce pralesního (Rhysodes sulcatus) a roháče obecného (Lucanus cervus). - NV č. 371/2009 Sb., které stanovilo jako předmět ochrany v EVL Hlubocké obory další dva druhy brouků, a to páchníka hnědého (Osmoderma coriarium) a kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). - NV č. 609/2004 Sb, na základě kterého je území EVL Hlubocké obory včetně toku řeky Vltavy a jejího okolí součástí ptačí oblasti. Předmětem ochrany jsou zde dva druhy ptáků strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). - Nařízení Jihočeského kraje č. 10/2013 ze dne , o vyhlášení Přírodní rezervace Karvanice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. - NV č. 318/2013 Sb., ze dne , o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 10 Středočeská pahorkatina Lesní hospodářský celek / LHC Hluboká nad Vltavou zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 14,62 ha (PUPFL) obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství LČR, LS Hluboká nad Vltavou Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 10 Středočeská pahorkatina Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT 2 (SLT) 3J 3V Lipová javořina Vlhká dubová bučina BK 2-3, LP 2-3, JV 3, HB +-2, DBZ 1-2, JD +-1, JL +, TŘ BK 2-4, DB 3, JD 3-4, JV +-1, LP +-1, OL+ Výměra (ha) Podíl (%) 1,62 11,85 0,3 2,19 2 V přirozené dřevinné skladbě je obecně uváděn JS, který není v jižních Čechách původní a tudíž není dále uváděn ani ve skladbě přirozené ani ve skladbě cílové. 16

18 Přírodní lesní oblast: 10 Středočeská pahorkatina Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT 2 (SLT) Výměra (ha) Podíl (%) 4A Lipová bučina BK 4-7, LP 2, JV 1-2, JD 1, DBZ +-1, JL 5,8 42,43 BK 5-7, JD 1-2, JV 1, LP 1-2, DBZ(DB) +- 4D Obohacená bučina 1,23 9 1, KL + 4S Svěží bučina BK 7-8, DBZ +-1, JD 1-2, JV, TŘ, LP 3,45 25,24 BK 3-4, DB 1-2, JD 3-4, JV +-1, LP+-1, 4V Vlhká bučina 1,27 9,29 OL Celkem 13, % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Jehličnany SM Smrk ztepilý 0,57 4,2 + + JD Jedle bělokorá 1,48 10,85 Listnáče DB Dub letní 0,22 1,60 0,29 2,14 DBZ Dub zimní 0,52 3,78 BK Buk lesní 10,97 80,23 7,68 56,08 HB Habr obecný 0,56 4,14 0,11 0,83 JV Javor mléč 1,92 14,02 KL Javor klen 0,02 0,18 JL Jilm habrolistý 0,24 1,78 BŘ Bříza bělokorá 0,01 0,04 TŘ Třešeň ptačí 0,05 0,37 LP Lípa srdčitá 1,33 9,75 1,29 9,44 OL Olše lepkavá 0,07 0,53 JIV Vrba jíva 0,01 0,04 Celkem 13,67 100,00 13,67 100, 00 Přirozené zastoupení (%) Plochy SLT byly zjištěny planimetráží nad rastrem typologické mapy (mapový portál Přirozená dřevinná skladba pro SLT byla převzata z OPRL PLO 10 a mírně upravena podle místních podmínek. Současné zastoupení dřevin vychází z platného LHP. Plochy jsou vyrovnány na výměru porostní půdy dle platného LHP. V lesních porostech nebyly v rámci porostních skupin vylišovány dílčí plochy. Pro hodnocení stupně přirozenosti lesních porostů i pro návrhy opatření byly použity jako dílčí plochy nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa, tedy porostní skupiny. Z tohoto důvodu nebyla mapa dílčích ploch zpracována a nahrazuje ji mapa porostní. Stupně přirozenosti byly zjišťovány v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky 60/2008 Sb Základní údaje o rybnících vodních, nádržích a tocích Nejsou součástí území. 17

19 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Nejsou předmětem ochrany Základní údaje o nelesních pozemcích Nejsou součástí území. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V území nebyly prováděny speciální ochranářské zásahy nad rámec lesnického hospodaření. Při péči o PR a její ochranné pásmo je třeba zohlednit nároky všech předmětů ochrany a promítnout je jak do péče o lesní biotopy, tak do managementu ploch nelesních. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při dobře nastaveném managementu zaměřeném na ochranu cenných (především lesních) ekosystémů jako celku se střet zájmů při ochraně jednotlivých předmětů ochrany nepředpokládá. 3. P lán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Hlavní zásady péče o lesní porosty v dlouhodobější perspektivě jsou zpracovány formou rámcové směrnice péče o les. Cílem je postupný návrat přírodě blízkého lesa k autoregulačním procesům a následné ponechání porostů samovolnému vývoji. Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo Kategorie lesa Soubory lesních typů směrnice 1 32a lesy v přírodních rezervacích 4A, (3J, 4S, 4D, 4V, 3V) Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové SLT SLT druhové skladbě (%) druhové skladbě (%) 4A 3J BK 4-7, LP 1-2, JV 1-2, JD +-1, DBZ +-1, JL BK 2-3, LP 2-3, JV 3, HB +-2, DBZ 1-2, JD +-1, JL +, TŘ 4S BK 7-8, DBZ +-1, JD 1-2, JV, TŘ, LP Porostní typ A Bukové (smíšené - DB, HB, LP, SM) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Přirozený vývoj (jednotlivý až skupinovitý výběr) 4D 4V 3V BK 7-8, JD 1-2, JV 1, LP +, DBZ(DB) +, KL + BK 3-4, DB 1-2, JD 3-4, JV +-1, LP +, OL BK 3-5, DB 3, JD 2-3, JV +-1, LP +, OL 18

20 Obmýtí Obnovní doba 200 (f) 50 (nepřetržitá) Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ochrana přirozených (přírodních a přírodě blízkých) lesních ekosystémů a na ně vázaných rostlin a živočichů.. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Východní část (pod cyklostezkou) ponechat samovolnému vývoji. Nad cyklostezkou zajistit přirozenou obnovu porostu podrostním způsobem. Podle potřeby zdravotní výběr. Při nedostatečném zmlazení a rozpadu porostů je nutno zajistit umělou obnovu. Těžba nebezpečných stromů z důvodu zajištění průjezdnosti a provozní bezpečnosti stávajích lesních cest, svážnic, respektive cyklostezky je povolena. Kůrovcová hmota může být odtěžena a šetrně vyklizena. Způsob zalesnění Maximální snaha o přirozenou obnovu zastoupených cílových dřevin. Uměle autochtonním sadebním materiálem. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy obnovní cíl (%) a procento MZD Minimální podíl MZD SLT druh dřeviny při obnově porostu (%) (vyhláška č.83/ 1996 Sb.): Viz předpokládaná cílová druhová skladba Komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Vzhledem k charakteru porostu a stanoviště je potřeba i při případné umělé obnově zajistit, aby obnovní cíl co nejvíce odpovídal předpokládané cílové druhové skladbě, která by se měla blížit přirozené dřevinné skladbě. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Prořezávka a výchova podle potřeby zaměřené na úpravu druhové skladby, hustoty a vertikální výstavby porostu. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana proti okusu podle potřeby plocením vznikajících skupin přirozeného zmlazení nebo individuální ochrana (oplůtky). Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vhodné jednotlivé zlomy a vývraty ponechat v porostu přirozenému rozpadu. Poznámka Významná je funkce půdoochranná - ochrana půdy proti erozi šetrná manipulace s vytěženou dřevní hmotou, zajistit kontinuální existenci porostů, zabránit narušení půdního krytu. Veškeré práce v lese provádět v termínech, které jsou v souladu s péčí o chráněné druhy živočichů. V porostech ponechávat doupné stromy. Odchylka od modelu: Ve smrkových skupinách výchova zaměřená na úpravu druhové skladby a statické stability porostů, podpora cílových dřevin. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Nejsou součástí území. c) péče o nelesní pozemky Nejsou součástí území. d) péče o rostliny Péče o rostliny se v daném případě aktuálně soustřeďuje především na hlavní předmět ochrany v EVL dvouhrotec zelený. Na lokalitě je potřeba zachovat stávající ochranný režim. Druh by mohl být ohrožen pouze přímým vykácením hostitelských stromů nebo změnami vlhkostních poměrů v důsledku rozsáhlého odlesnění. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu. Převzato z Jandová (2014). 19

21 Vhodný je pravidelný monitoring dvouhrotce zeleného a následné vyhodnocení stavu populace s případným doporučením pro další ochranu. Na lokalitě by v době trvání platnosti plánu péče bylo vhodné realizovat inventarizační botanický průzkum. Péče o další zjištěné vzácné, popř. zvláště chráněné druhy, by měla vyplynout z jeho závěrů. V případě kruštíku modrofialového je nutno sekat sousední luoku navazující na lesní plášť s výskytem druhu, aby nedocházelo k invazi nežádoucích nitrofilních a ruderálních (invazivních) druhů do lesního pláště. V údolí Vltavy je zachována zbytková populace genofondu vltavského smrku, bylo by vhodné zažádat o jeho registraci. Na jeho záchranu se doporučuje sebrat šišky, vypěstovat sazenice a následně provést výsadbu. e) péče o živočichy S ohledem na možný výskyt následujících ohrožených druhů brouků jsou zde pro úplnost uváděny cílené zásahy na podporu jejich populací, a to: Lucanus cervus neodklízet padlou dřevní hmotu a pařezy DB Rhysodes sulcatus zvýšit podíl padlé dřevní hmoty (listnáče i jehličnany) Osmoderma coriarium ošetření alejí (DB, LP) a podpora solitérních stromů, výsadby především dubů Limoniscus violaceus ponechání starých listnáčů s přízemními dutinami Další speciální zásahy ve prospěch konkrétních druhů se nepředpokládají cílem je ochrana ekosystému jako celku, přičemž se předpokládá, že navržená opatření budou dostačující pro ochranu všech předmětů ochrany. f) péče o útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany v území. g) zásady jiných způsobů využívání území Nejsou navrhovány Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Viz tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 V tabulce byly použity jednotky prostorového rozdělení lesa z platného LHP a věk porostů byl aktualizován k Těžební zásahy, navrhované v chráněném území, je potřeba chápat jako rekonstrukční managementová opatření za účelem strukturální diferenciace porostů a vnášení chybějících dřevin přirozené druhové skladby (zejména jedle). b) rybníky (nádrže) Nejsou součástí území. c) útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany v území. d) nelesní pozemky Nejsou součástí území 20

22 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností a) porosty Jako ochranné pásmo vymezeny porosty 211 A, B, C, D, F, H a 219 K dle platného LHP. V ochranném pásmu není hospodaření zásadním způsobem omezeno, avšak je potřeba zejména uplatňovat jemnější obnovní způsoby především v těsné blízkosti chráněného území, aby nedocházelo k obnažení porostních stěn chráněného území, upravovat druhovou skladbu porostů ve prospěch dřevin přirozené druhové skladby a pěstovat tak stabilní porosty, které jsou schopny plnit funkci ochranného pásma. Zvláštní ochranu a způsob obhospodařování je nutno uplatnit u maloplošných zbytků přírodě blízkých květnatých a acidofilních bučin. Jedná se o listnaté porosty ve věku nad 150 roků. V těchto porostech je nutno hospodařit přírodě blízkým způsobem, ponechávání padlých stromů k zetlení, zachování skupin vybraných stromů do jejich maximálnícho fyzického věku a následné ponechání v porostech. Při obnovní těžbě je takto žádoucí ponechat zhruba 10% dřevní zásoby nebo stanovit počet ponechaných kusů na ha (po dohodě s OOP). Obnovu lze provádět ve smyslu zachování cenných fragmentů a jejich kontinuální existence maloplošnou clonnou sečí kombinovanou se skupinovým výběrem, s ponecháním cenných výstavků nebo skupin stromů. Vyloučeno je použití biocidů způsobem, který by ohrozil ZCHÚ (např. letecká aplikace). Podle zákona č. 114/1992 Sb., 37, odst. 1) a 2) je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. b) rybníky (nádrže) a vodní toky V ochranném pásmu se nenacházejí vodní nádrže, tok řeky Vltavy není součástí ochranného pásma Zaměření a vyznačení území v terénu V území bylo provedeno geodetické vytyčení hranice chráněného území a vyhotoven záznam podrobného měření změn (dále ZPMZ), který by\l odeslán příslušnému katastrálnímu úřadu. V návaznosti na to byla provedena identifikace parcel vlastníků pozemků dotčených chráněným území, a to ke dni předání ZPMZ na katastrální úřad. Měřické práce byly provedeny v souladu s katastrální vyhláškou 26/2007 Sb. Obvod vlastní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma bude vyznačen pruhovým značením dle 13, odst. 4 vyhl. č. 395/1992 Sb. na hraničních stromech a tabulemi. Vzhledem k rozdílům oficiálně uváděné výměry v různých podkladech a výměry zjištěné digitalizací nad mapou KN bylo třeba zaměřit lomové body hranice PR a provést jejich vyznačení v terénu. Tam budou umístěny tabule s malým znakem České republiky dle 13, odst. 1b. V průběhu platnosti tohoto plánu péče bude třeba značení alespoň 1 x revidovat a případně doplnit Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území. Nejsou navrhována. 21