100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ

Transkript

1

2

3

4 doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA a kolektiv OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ Autorský kolektiv: MUDr. Pavel Andrš MUDr. Kamil Belej, FEBU prof. MUDr. Jaroslav Bouèek, CSc. MUDr. Karel C wiertka, Ph.D. MUDr. Pavlína Dvoøáková MUDr. Petr Hubáèek MUDr. Josef Pokorný MUDr. Pavel Skoumal MUDr. Aleš Skøivánek doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA MUDr. Igor Tozzi Pøedmluva: Ing. Jaromír Gajdáèek Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovìdná redaktorka Monika Kubrychtová Sazba a zlom Milan Vokál Foto autoøi Obrázky Mgr. Zdeòka Michalíková, Poèet stran 152 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo profimedia.cz/corbis ISBN

5 / Obsah OBSAH / Pøedmluva (J. Gajdáèek)...11 / Základní pojmy (E. Sovová, K. C wiertka) Co vlastnì ovlivòuje naše zdraví? Jaké jsou nejèastìjší pøíèiny úmrtí? Opravdu jsou onemocnìní srdce a cév nejèastìjší pøíèinou úmrtí? Nádory jsou na 2. místì v pøíèinách úmrtí, lze snížit pravdìpodobnost vzniku nádorového onemocnìní? Co je to sekundární prevence nádorù? Co mám dìlat, když v mé rodinì je vysoký výskyt nádorových onemocnìní?...24 / Onemocnìní srdce a cév (E. Sovová) Jaké jsou hlavní rizikové faktory onemocnìní srdce a cév? Které rizikové faktory nemohu ovlivnit? Co je to vysoký krevní tlak (hypertenze) a jak mohu toto riziko ovlivnit? Jaké je riziko onemocnìní srdce a cév u kuøákù? Mám cukrovku. Znamená to vìtší riziko, že dostanu srdeèní infarkt? Èasto se neúmìrnì naštvu, škodí to mému srdci? Mezi rizikové faktory patøí porucha metabolismu tukù (lipidù). Co je to cholesterol a proè je jednou špatný a jednou dobrý? Jsou ještì jiné tuky v krvi? Mohu sám hladinu tukù v krvi ovlivnit? Mám nadváhu, jezdím jenom autem a už je mi malý pásek u kalhot, mám s tím nìco dìlat? Chci už po desáté zaèít s nadváhou bojovat, co mám dìlat?

6 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ / Onemocnìní prùdušek a plic (P. Dvoøáková) Trpím vleklým kašlem s vykašláváním hlenu a zadýchávám se pøedevším pøi tìlesné zátìži. Co mám udìlat? Co je to chronická obstrukèní plicní nemoc (CHOPN) a jaké jsou rizikové faktory jejího vzniku? Mohu pøi onemocnìní CHOPN zlepšit svùj zdravotní stav úpravou životosprávy? Mám astma. Jak mám prodloužit období bez pøíznakù? Jaká je prevence zhoubných nádorù plic? Mám chronické onemocnìní srdce a cukrovku. Hrozí mi vìtší riziko plicních infekcí? Jak nejvíce kouøení poškozuje zdraví? Jsem dlouholetý kuøák. Má smysl pøestat kouøit? Chci pøestat kouøit. Jak mám postupovat? Mohu zjistit, jak moc jsem na kouøení závislý? / Onemocnìní trávicího traktu (I. Tozzi) Je pálení žáhy jen nepøíjemný pocit? Žaludeèní a dvanáctníkový vøed jaká nebezpeèí skrývají? Které vyšetøení má být provedeno jako první pøi podezøení na žaludeèní nebo dvanáctníkové vøedy? Jaká je komplexní léèba vøedové choroby? Jak se máme dívat na pøítomnost žluèových kamenù ve žluèníku a žluèových cestách? Jaká je léèba žluèníkových kamenù? Jaké základní formy onemocnìní slinivky bøišní rozlišujeme? Jaký je souèasný výskyt jaterních chorob? Co se vlastnì skrývá pod slovem prùjem a zácpa? Co znamená pro nemocného, když má tzv. dráždivý traèník? Je krvácení do trávicího ústrojí závažným zdravotním problémem? Co se skrývá pod pojmem okultní krvácení? Lze tímto vyšetøením pøedejít rakovinì tlustého støeva? Je v dnešním uspìchaném pøetechnizovaném svìtì problém hemoroidální nemoci tabu?

7 OBSAH / Onemocnìní nosu, krku a ucha (J. Pokorný) Co je to otorinolaryngologie a èím se zabývá? Jak se projevují onemocnìní ucha? Co je pøíèinou nedoslýchavosti? Mám závrať, co to znamená? Jak se projevují onemocnìní nosu? Jaká jsou nejèastìjší onemocnìní hltanu a hrtanu? Proè jsou zranìní oblièeje tak závažná? Mohou být cizí tìlesa v ORL oblasti nebezpeèná? Jak dìlíme nádory v oblasti krku a hlavy? Nádory na hlavì a krku jsou èasté a jak je vèas objevit?...79 / Onemocnìní moèového ústrojí (K. Belej) Co znamená hematurie? Jak se projevují zánìty urologických orgánù? Jak peèovat o moèový katétr? Je zvìtšení šourku závažné? Jsou moèové kameny nebezpeèné? Co všechno zahrnují potíže s moèením? Co je potøeba vìdìt o nezhoubném zvìtšení prostaty? Léèí se nezhoubné zvìtšení prostaty u všech nemocných? Co zpùsobuje únik moèe (inkontinenci)? Jak se provádí cystoskopie? / Gynekologická onemocnìní (A. Skøivánek) Mùže žena zabránit vzniku rakoviny a jak èasto by mìla chodit na preventivní gynekologické prohlídky? Ale co ostatní ženské rakoviny? A co rakovina prsu? Jak si mohu sama vyšetøovat prsa? Mohu zabránit vzniku rakoviny? Jak èasto musím chodit na preventivní prohlídky? A to jsou všechny ženské rakoviny?

8 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ / Osteoporóza (A. Skøivánek) Je ještì nìjaká oblast, kde žena mùže pøedejít typicky ženským onemocnìním? Lze nìjakým jednoduchým zpùsobem zjistit, zda osteoporózu mám a jaká je její prevence? Existuje ale nìjaký skuteènì jednoduchý návod, jak zjistit, že mám vyšší riziko osteoporózy? / Onemocnìní kožní (P. Andrš) Co je to dermatovenerologie? A kùže je orgán? Jak by mìla vypadat správná hygiena kùže? Co je to melanom? Jaké jsou možnosti ochrany pøed UV záøením? Které další choroby v ordinaci nejèastìji léèíte? Co je to atopický ekzém? Co si mám pøedstavit pod pojmem lupénka? Opusťme nyní velké dermatózy a podívejme se na drobnìjší potíže. Co tøeba padání vlasù? A co lupy? Kvasinky a plísnì bývají však pøíèinou i jiných chorob, ne? / Psychická a psychiatrická onemocnìní (J. Bouèek) Jak se projevuje deprese? Kdy se dá mluvit o poruše spánku? Co je úzkost a jaké mohou být její projevy? Co je neuróza? Co rozumíme pod termíny obsese, kompulze nebo fobie? Co je schizofrenie? Co je závislost na návykových látkách? Co jsou to sexuální dysfunkce? Co jsou demence, jak se projevují? Proè se lidé vyhýbají psychiatrii?

9 OBSAH / Úrazy a poranìní (P. Skoumal, P. Hubáèek) Bratr má zlomenou nohu, má otevøenou zlomeninu, co to znamená? Jak se léèí zlomeniny a které zlomeniny jsou nejèastìjší? Co jsou to kraniocerebrální poranìní? Jaká jsou poranìní hrudníku a jak se léèí? Co si mám pøedstavit pod pojmem poranìní bøicha? Jsou poranìní páteøe èastá a jsou závažná? Kamaráda pøivezli na urgentní pøíjem s polytraumatem, co to znamená? Co jsou to poranìní menšího rozsahu a jak je mohu léèit? Kdy je popálení nebezpeèné? Èasto pobývám v extrémních podmínkách (teplo, chlad), co mì mùže potkat? / Závìr (E. Sovová) A co na závìr / Zkratky / Literatura

10

11 / Pøedmluva PØEDMLUVA Svaz zdravotních pojišťoven Èeské republiky radí Preventivní prohlídka pro dospìlé Co obsahuje? Preventivní prohlídka je celkovým vyšetøením, na které pøicházíte jedenkrát za 2 roky, a to i když nemáte zdravotní potíže. Její souèástí je anamnéza, kdy praktický lékaø pro dospìlé cílenými dotazy na onemocnìní v rodinì, na vaše døívìjší onemocnìní, vaše pracovní zatížení a životní návyky zjišťuje pøedpokládaná zdravotní rizika. Kontroluje oèkování proti tetanu. Dále lékaø provádí vlastní vyšetøení pohledem na kùži a sliznice, napø. spojivky. Dívá se na jazyk, do hrdla, pohmatem vyšetøí štítnou žlázu a hlavní skupiny uzlin. Poklepem a poslechem vyšetøuje srdce a plíce, spoèítá tep a zmìøí krevní tlak, prohmatá bøicho, zjišťuje bolestivost v oblasti ledvin, stav žil a tepen a dolních konèetinách, zváží tìlesnou hmotnost a zmìøí tìlesnou výšku, orientaènì vyšetøí sluch a vidìní. Povinnou souèástí preventivní prohlídky je onkologická prevence. Lékaø provede vyšetøení moèi, koneèníku, varlat a prsù, spolu s pouèením o nutnosti a zpùsobu samovyšetøování. Od 40 let se provádí vyšetøení EKG (ve ètyøletých intervalech). V 18, 40, 50 a 60 letech vìku lékaø zaøídí vyšetøení cholesterolu a tukových látek v krvi. Od 45 let se provádí i kontrola hladiny cukru v krvi v dvouletých intervalech. Od 50 let vìku se provádí v intervalu 2 let screeningové vyšetøení stolice na pøítomnost krve. Toto preventivní vyšetøení mùže vèas odhalit poèáteèní stadia rakoviny tlustého støeva a koneèníku. Výsledkem provedené preventivní prohlídky jsou konkrétní závìry. V pøípadì potøeby urèí lékaø další postup a zajistí poskytnutí potøebné odborné zdravotní péèe. 11

12 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ Kdy a kam jít na kontrolu? let vìku Preventivní prohlídka jednou za 2 roky. Pro ženy navíc platí, že by již od 18 let mìly chodit jednou za rok na cytologické vyšetøení dìložního èípku, které hradí zdravotní pojišťovna. Tímto vyšetøením lze vèas zjistit rakovinu dìložního èípku, která se u nás vyskytuje v poètech pøípadù nejvíce v Evropì. Bìžná gynekologická prohlídka je rovnìž jednou za rok, a to již od 15 let. Zubní lékaø (stomatolog) by mìl provést preventivní prohlídku jednou roènì let vìku Trvají pravidelné prohlídky u praktického lékaøe. Ve vìku 35 let mohou ženy požádat o vyšetøení na pøítomnost viru zpùsobujícího rakovinu èípku. Na bìžnou gynekologickou kontrolu chodí ženy dále jednou roènì. V pøípadì rodinné anamnézy je èas na mamografické vyšetøení. Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa je opìt jednou roènì let vìku Kromì pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaøe, kde by nemìlo chybìt mìøení cholesterolu, je pro ženy èas na pravidelné mamografické vyšetøení, které pojišťovny hradí jednou za 2 roky. Novì se objevuje test na krvácení do stolice, který mùže ukázat, zda èlovìku nehrozí rakovina tlustého støeva. Pojišťovny jej platí každému èlovìku staršímu 50 let. Muži by mìli podstoupit pravidelné vyšetøení prostaty, a to již po 40 letech. Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa je opìt jednou roènì let vìku Prohlídky by mìly být stejné jako po 50 letech, ženy by mìly chodit na mamografii a gynekologii, aèkoliv již nejsou v plodném vìku. Provádí se vyšetøení na osteoporózu. Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa je opìt jednou roènì. 70 a více let vìku Pokraèovat by mìly návštìvy u lékaøe s vyšetøením na pøítomnost krve ve stolici. Ženy již nemusí chodit preventivnì na mamograf. Pro vìtší pøehled uvádíme více informací k preventivním prohlídkám u stomatologa a gynekologa. 12

13 PØEDMLUVA Preventivní prohlídka u stomatologa Preventivní prohlídky se provádìjí u dìtí (první prohlídka mezi 6. a 12. mìsícem vìku dítìte) a dorostu do 18 let dvakrát roènì, u tìhotných žen dvakrát v prùbìhu tìhotenství, u dospìlých jedenkrát roènì. Obsahem preventivní prohlídky, kterou provádí registrující stomatolog, je opìt zjištìní anamnézy, vyšetøení stavu chrupu, sliznice a mìkkých tkání dutiny ústní, stavu èelistí a mezièelistních vztahù, stanovení závìru, nácvik ústní a zubní hygieny a podle potøeby stanovení léèebného plánu k další stomatologické péèi. Navržená péèe mùže být hrazena ze zdravotního pojištìní plnì, èásteènì nebo mùže být nehrazená. Stomatologické preventivní prohlídky jsou zamìøeny i na vyluèování onemocnìní patøících do dispenzární péèe nebo zaøazených do zdravotních programù (napø. do onkologického). Pøi zjištìní zmìn v dutinì ústní, které jsou projevem celkových onemocnìní nebo onemocnìní patøících do péèe jiných odborností, vás stomatolog s touto skuteèností seznámí a pøedá informace praktickému nebo odbornému lékaøi. Preventivní prohlídka u gynekologa Provádí se poèínaje 15. rokem vìku každý rok. Jejím úèelem je vèasné zjištìní všech odchylek od normy. Obsahem preventivní prohlídky je zjištìní pøíslušných rodinných i osobních údajù a vlastní vyšetøení (s pøihlédnutím k vìku a zdravotnímu stavu). Vyšetøení se provádí pohledem, pomocí zrcadel a pohmatem. Podle potøeby se provádí odbìr materiálu na mikrobiologické nebo cytologické vyšetøení. Výsledkem prohlídky je závìr s návrhem dalšího postupu. Její souèástí je rovnìž vyšetøení prsù a nácvik samovyšetøení a pouèení o správných hygienických návycích a podle potøeby zajištìní dispenzární èi další specializované odborná péèe. Pøi zjištìní tìhotenství je žena pravidelnì sledována svým gynekologem. 13

14 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ Pøíklady rozšíøené zdravotní péèe zamìstnaneckých zdravotních pojišťoven v Èeské republice pro rok 2006 Stav fyzické, psychické a sociální pohody, tak bychom mohli definovat zdraví. Velmi zjednodušenì lze øíci, že metoda, kterou si zabezpeèujeme své zdraví a pøedcházíme škodlivým vlivùm na naše zdraví, se nazývá prevence. O nezbytnosti prevence je snad informován každý, avšak od slov k èinùm bývá velmi èasto dlouhá cesta Nabídka nadstandardních programù je zpravidla rozdìlená dle specifických kritérií pro rùzné skupiny pojištìncù napø.: dìti a mládež, ženy, dárci krve a kostní døenì, rodiny s dìtmi, muži, studenti od 18 do 26 let. Finanèní výše pøíspìvku jednotlivých položek není vázána na délku pojistného vztahu klienta k ZP, výjimku v poskytnutí pøíspìvku tvoøí balíèek léèebnì ozdravných pobytù a balíèek pro dárce krve. Úplné znìní programu rozšíøené péèe 2006 naleznete na internetu v sekci pojišťovny. V lidském životì by na 1. místì bezpodmíneènì mìlo být to nejcennìjší, co èlovìk má, tedy zdraví. Kdo by si nepøál dožít se ve zdraví co nejvyššího vìku? Ne všichni si však uvìdomujeme, že péèe o náš zdravotní stav není jen záležitostí lékaøù, že také velmi záleží na zodpovìdném postoji každého z nás. Už Hippokrates pravil: Nestaèí, aby lékaø vykonal svùj díl, ale také nemocný musí vykonat svou povinnost. Tím, že èlovìk absolvuje preventivní prohlídky, ať už u svého praktického lékaøe nebo ženy u gynekologa, ztratí sice nìkolik hodin v roce, ale mùže si prodloužit život o nìkolik let. 14

15 PØEDMLUVA Zamìstnanecké zdravotní pojišťovny od poèátku své èinnosti mìly a mají na zøeteli zdraví svých pojištìncù. Jejich velkým pøáním je, aby klienti co nejvíce využívali systém preventivních prohlídek, protože lépe než se léèit, je nemoci vèas pøedejít. Zamìstnanecké zdravotní pojišťovny už pøed èasem zaèaly s prevencí rakoviny tlustého støeva pomocí tzv. hemocult testu (pozn. karcinom tlustého støeva je nejèastìjším rakovinovým onemocnìním u nás). V Èeské republice existují celonárodní preventivní programy i pro jiné druhy rakoviny, jako je prevence rakoviny prostaty, prevence rakoviny prsu a prevence rakoviny dìložního èípku. Vèasným záchytem raných stadií onemocnìní, zejména onkologických, se zvyšuje prognóza úspìchu léèení. Pøedcházení onkologickým onemocnìním není pouze vlastní screening, ale pøedevším prevence spoèívající ve zdravém životním stylu. Málokdo ví, že vèasné zachycení nádorového onemocnìní je jednoduché, léèba pacienta nezatíží a náklady nejsou pøíliš vysoké. Problematické je zjištìní onemocnìní v pokroèilém stadiu, kdy léèba mùže dosáhnout vysokých finanèních èástek. Nutnost použití té èi oné metody léèby musí posoudit lékaø. Pøíklady rozšíøené zdravotní péèe zamìstnaneckých zdravotních pojišťoven: Oèkování proti klíšťové encefalitidì. Oèkování proti žloutence. Oèkování proti meningokokovému onemocnìní. Pøíspìvek na další oèkovací látky nehrazené z veøejného zdravotního pojištìní. Dìtská zubní rovnátka fixní (7 18 let). Brýlové obruby, resp. zhotovení celých brýlí nebo kontaktní èoèky. Dìtská ortopedická obuv. Školy v pøírodì ozdravné pobyty èi lyžaøské výcviky dìtí organizované školami, resp. školskými zaøízeními. Preventivní vyšetøení u sportovcù. Plavání. Mamografické vyšetøení. Gynekologický program. 15

16 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ Pomùcky pro kojící matky nebo pøíspìvek na odbornì vedený kurz matek s dìtmi, resp. plavání. Pøíkladù je samozøejmì daleko více, bližší informace získáte u své zamìstnanecké zdravotní pojišťovny. Aktivity s finanèním pøíspìvkem jsou urèené zejména na zmírnìní následkù a projevù již existujících onemocnìní s prokazatelným efektem, jako je ortodontická léèba, léèba refrakèních oèních vad, andrologická léèba a zmírnìní následku aktivní onkologické léèby u žen. Nové léèebné metody zahrnují operace prolapsù anu a vnitøních hemoroidù, pøípadnì rektokély pomocí šicího stapleru, zlepšenou diagnostiku zmìn na oèním nervu, na podporu správné preskripce antibiotik. Tyto metody zvyšují efekt léèby a snižují zátìž pro pacienta. Dále je poskytován finanèní pøíspìvek na prokazatelnou podporu léèby obezity a plastickou sádru, která zvyšuje mobilitu pacienta. Dárcovství krve, plazmy a kostní døenì je celospoleèensky mimoøádnì prospìšná èinnost jak z hlediska lékaøského, tak z hlediska lidského. Snahou zamìstnaneckých pojišťoven je tuto aktivitu podpoøit programy urèenými dárcùm krve. Rehabilitaènì rekondièní preventivní programy jsou svým obsahem zamìøeny zejména na prevenci nebo na zlepšování zdravotního stavu pojištìncù, kteøí trpí chronickými onemocnìními, popø. jejich zdravotní stav mùže být zhoršen z dùvodu doèasných fyziologických zmìn, vlivu životního prostøedí, ztížených pracovních podmínek. Do této skupiny patøí ozdravné pobyty pro dìti, program pro tìhotné a spolupráce se zamìstnavateli na zlepšování zdravotního stavu jejich zamìstnancù. Preventivní programy podporující zdravý zpùsob života mají za cíl oslovit široké spektrum pojištìncù a podpoøit jejich snahu o zlepšení kvality svého života prostøednictvím sportovních aktivit. Kouøení, nezdravá strava, nedostatek pohybu, stres èi nedostatek spánku pøedstavují nebezpeèí vzniku civilizaèních chorob. Podpora sportovních aktivit pøispívá nejen ke snižování rizika onemocnìní civilizaèními chorobami, ale také k vytváøení pozitivního vztahu ke zdravému zpùsobu života. Tato skupina obsahuje program plavání pro pojištìnce, pøíspìvek na sportovní aktivity nebo na pobyt dìtí v pøírodì. Preventivní programy proti vzniku závažných onemocnìní podporují prevenci urèitých skupin pojištìncù, pro které jsou tato onemocnìní pøíznaèná. Úèelem tìchto programù je pøedcházet vážným onemocnìním, která v pøípadì jejich neléèení výraznì sníží kvalitu života pojištìnce a náklady na jejich násled- 16

17 PØEDMLUVA nou léèbu jsou vysoké. Jedná se o preventivní oèkování, péèi o chrup a zrak, podporu imunity formou vitaminù nebo homeopatik, ochranu pøed nechtìným tìhotenstvím a hormonální substituèní terapii. Nìkteré zamìstnanecké zdravotní pojišťovny se zamìøují také na Øízenou zdravotní péèi, která je zamìøená na závodní zdravotní péèi. V programu je vìnována pozornost vèasnému odhalování vybraných chronických onemocnìní a zdravotních oslabení spojených s výkonem práce, a to zejména v rizikových provozech. Cílem programu je optimalizace a intenzifikace preventivní zdravotní péèe zamìstnancù velkých zamìstnavatelských subjektù, kteøí jsou zároveò klienty. Na projektu spolupracují závodní lékaøi a vybraná zdravotnická zaøízení. Preventivní programy jsou obsaženy i v projektech typu Zdravý podnik nebo Dny zdraví. Ing. Jaromír Gajdáèek Ing. Jaromír Gajdáèek Vystudoval VŠB TU Ostrava a v souèasné dobì pokraèuje v doktorandském studiu. Od roku 1997 pùsobí jako výkonný øeditel Svazu zdravotních pojišťoven ÈR a èlen expertní skupiny Komise pro Evropské vztahy v AIM Brusel. Publikuje v odborných èasopisech: Zdravotnické noviny, Zdravotnictví a právo, Medical Tribune, Euro a další. 17

18 * OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ / Základní pojmy 1. Co vlastnì ovlivòuje naše zdraví? Zdravotní stav obyvatelstva Èeské republiky není stále uspokojivý. I pøesto, že se v posledních letech prodloužila støední délka života u mužù i u žen, máme ve vztahu k vyspìlým zemím co dohánìt. Co vlastnì ovlivòuje naše zdraví? Na 1. místì je to zpùsob života. Ten ovlivòuje naše zdraví nejvýraznìji, a to z %. Nejzávažnìjšími riziky jsou kuøáctví, energeticky nadmìrná a nevhodnì složená výživa, stres, nízká pohybová aktivita a toxikománie (alkohol, drogy). Na 2. místì je životní prostøedí, ovlivòuje naše zdraví asi z 20 %. Do životního prostøedí zaøazujeme i domácí a pracovní prostøedí. Zdravotní péèe ovlivòuje naše zdraví pouze z 20 %. Naše populace byla dlouho udržována v omylu, že lékaø je vševìdoucí a všemocný a vlivu jedince na vlastní zdraví nebyla vìnována dostateèná pozornost. Rizikové faktory jsou faktory, které na základì vìdeckých poznatkù pùsobí negativnì na vznik a rozvoj nemoci. Prevence nemoci znamená pøedcházení nemoci ovlivnìním rizikových faktorù. Prevence mùže být rozdìlena na primární (pøedcházení vzniku nemoci) a sekundární (ovlivnìní prùbìhu nemoci). 2. Jaké jsou nejèastìjší pøíèiny úmrtí? Pøíèiny úmrtí v roce 2004 ukazují graf 1 a graf 2. Na 1. místì jsou kardiovaskulární onemocnìní, na 2. pak nádory. 18

19 ZÁKLADNÍ POJMY 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Graf 1 Standardizovaná úmrtnost v roce 2004 v Èeské republice muži 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% Graf 2 Standardizovaná úmrtnost v roce 2004 v Èeské republice ženy Komentáø: 1 nemoci obìhové soustavy, 2 nádory, 3 poranìní a otravy, 4 nemoci dýchací soustavy, 5 ostatní, 6 nemoci trávicí soustavy, 7 nemoci moèové a pohlavní soustavy 19

20 100+1 OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O PREVENCI NEJÈASTÌJŠÍCH ONEMOCNÌNÍ 3. Opravdu jsou onemocnìní srdce a cév nejèastìjší pøíèinou úmrtí? Kardiovaskulární onemocnìní (KVO onemocnìní srdce a cév) jsou nejèastìjší pøíèinou úmrtnosti ve vìtšinì evropských zemích a v USA. Tato onemocnìní se podílí nejen na vysoké úmrtnosti, ale jsou pøíèinou i vysoké pracovní neschopnosti a invalidity. V Èeské republice (ÈR) se v posledních letech úmrtnost na tato onemocnìní snížila, ale i tak je vyšší než v øadì evropských zemí. V roce 2002 byla standardizovaná úmrtnost v Èeské republice, u mužù 560 úmrtí a u žen 379 úmrtí, vyšší než ve Francii (228 mužù, 132 žen), Španìlsku (232 mužù a 131 žen), Nìmecku (354 mužù a 234 žen), na druhé stranì nižší než na Slovensku (669 mužù a 444 žen). V posledních letech došlo v Èeské republice ke snížení úmrtnosti, a to hlavnì zavedením a rozšíøením nových léèebných postupù a snížením nìkterých rizikových faktorù (porucha lipidového (tukového) metabolismu, zlepšení léèby vysokého krevního tlaku). Mezi nejèastìjší onemocnìní srdce a cév patøí ischemická choroba srdeèní, srdeèní infarkt (infarkt myokardu), mozková mrtvice (cévní mozková pøíhoda) a srdeèní selhání. Srdce je zásobeno vìnèitými tepnami, které zásobují srdeèní svalovinu krví (obsahuje kyslík a živiny). Pokud dojde k zúžení cévy (nejèastìji aterosklerotickým plátem), dochází k omezení pøívodu krve a tím pádem k nedokrevnosti (ischemii) srdeèní svaloviny. Tato nedokrevnost se projeví typickou svíravou a pálivou bolestí na hrudi, která se nazývá angina pectoris. Pøi úplném uzavøení vìnèité tepny, odumøe pøíslušná èást svaloviny. Tento stav se nazývá srdeèní infarkt (viz obrázek 1). Pokud dojde vèas ke zprùchodnìní cévy (do 2 hodin), k odumøení svaloviny nedojde. Mozek je zásoben dvojím systémem tepen. Pokud dojde k uzavøení tepny, vznikne mozková mrtvice (mozkový infarkt). V nìkterých pøípadech mùže tepna prasknout a dojít k mozkovému krvácení. 20