6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO

Transkript

1 TEORIE PRÁVA 6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO PŘEDPOKLADY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel

2 PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě právních norem. Gerloch, A. Teorie práva. 2008, s. 159

3 VÝKON PRÁV A POVINNOSTÍ PLYNOUCÍCH Z PRÁVNÍCH VZTAHŮ dare (dát) jednorázové chování facere (konat) opakované plnění omittere (nekonat) povinnost nekonat pati (strpět) povinnost strpět

4 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI Právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje j vznik, změnu ě nebo zánik právního vztahu, tj. subjektivních práv a povinností.

5 PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI - DĚLENÍ Soulad s právem + - P Právní jednání Protiprávní jednání + r o Právní událost Protiprávní j stav - e v v ů l e

6 PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Právní jednání charakterizujeme jako projev vůle určitého právního subjektu, směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu, jenž je v souladu s právem. Dělíme na: 1) PRÁVNÍ ÚKONY 2) KONSTITUTIVNÍ INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY

7 PRÁVNÍ ÚKONY Právní úkony jsou druhem právní skutečnosti, spočívající v projevu vůle fyzické nebo právnické osoby, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku subjektivních práv a právních povinností Pokud by projev vůle nesplňoval zákonem Pokud by projev vůle nesplňoval zákonem stanovené obsahové a formální náležitosti, bude neplatný (např. smlouva o převodu nemovitosti uzavřená ústně a nikoliv písemně)

8 NÁLEŽITOSTI PRÁVNÍCH ÚKONŮ 1) Náležitosti subjektu 2) Náležitosti vůle skutečná, č vážná, á prostá omylu, svobodná 3) Náležitosti projevu vůle srozumitelnost, určitost, forma 4) Shoda vůle a jejího projevu (vědomá nebo nevědomá) 5) Náležitosti předmětu možnost a dovolenost

9 PRÁVNÍ ÚKONY - DĚLENÍ DLE POČTU SUBJEKTŮ dvoustranné (vícestranné) právní úkony zejména smlouvy (např. kupní) Smlouva sestává á ze dvou jednostranných právních úkonů: oferty (nabídka) a akceptace (přijetí), přičemž smlouva vzniká v okamžiku souladu vůle obou stran Rozlišujeme smlouvy uzavřené ústně, písemně a mlčky (konkludentně) jednostranné právní úkony např. závěť, odstoupení od smlouvy (hmotněprávní)nebo žaloba, odvolání, dovolání (procesní)

10 PRÁVNÍ ÚKONY - DALŠÍ DĚLENÍ Dle vůle Volní Reálné Dle protiplnění Úplatné Bezplatné Dle příčiny Kauzální Abstraktní Dle formy Formální Neformální Další: Mezi živými (inter vivos) Pro případ smrti (mortis causa)

11 NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ Neplatným právním úkonem je úkon, kterému chybí určitá náležitost, jejíž nedostatek právní norma sankcionuje neplatností. Relativní musí být namítnuta nebo prohlášena např. úkon, který byl učiněn ústně, přestože existovala dohoda stran, že takové úkony budou písemně Absolutní např. úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti zákonem stanovena písemná forma

12 NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ 40 odst. 1 občanského zákoníku Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje ždj zákon nebo dohoda dhd účastníků, je neplatný. 40a občanského zákoníku Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení ( ) považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. ( ). Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků ( 40). ( )

13 ODPOROVATELNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ Některým právním úkonům lze odporovat, tj. dosáhnout jejich neúčinnosti vůči tomu, kdo odporuje. Takový právní úkon, ale není neplatný. Např. 42a odst. 1 občanského zákoníku Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. ( )

14 INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY Jako právní jednání můžeme označit pouze projevy vůle orgánů veřejné moci, kterými rozhodují o právech a povinnostech (konstitutivní) např. rozsudek soudu o osvojení Nikoliv tedy ta jednání, které pouze autoritativně potvrzují práva nebo povinnosti (deklaratorní) např. rozsudek soudu o povinnosti zaplatit dluh

15 PRÁVNÍ UDÁLOSTI Právní události jsou druhem mimovolní právní skutečnosti, které nastávají objektivně (bez projevu vůle účastníků právního vztahu) a jejich následky (vznik, změna nebo zánik právního vztahu), jsou v souladu s normami práva. Například: zrození, smrt, plynutí času

16 PRÁVNÍ UDÁLOSTI PLYNUTÍ ČASU Čas je v právu zásadní právní skutečností je čas (tempus) jeho plynutí nebo dosažení určité časové hranice. Právní normy spojují s plynutím času následky, např.: Promlčení zánik vymahatelnosti práva (promlčený právní vztah nadále existuje jako naturální obligace) Prekluze úplný zánik práva (právní vztah zcela přestává existovat) Vydržení práv nebo povinností Lhůty (hmotněprávní x procesní)

17 PROMLČENÍ - PŘÍKLAD 106 občanského zákoníku (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

18 PREKLUZE - PŘÍKLAD 626 občanského zákoníku Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční č doba, zaniknou, nebyla-li bl li uplatněna ě v záruční době.

19 VYDRŽENÍ - PŘÍKLAD 134 občanského zákoníku Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě ř tžitě v držbě džbě po dobu db tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

20 PROTIPRÁVNÍ STAVY Je stav nezávislý na lidské vůli, který má určité právní důsledky, např. vznik povinnosti tento protiprávní stav odstranit Protiprávním stavem může být zledovatělý Protiprávním stavem může být zledovatělý chodník, povodeň, nemoc z povolání

21 PROTIPRÁVNÍ STAV - PŘÍKLAD 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Vlastník místní í komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným ř způsobem ů upozornit.