Průvodce "Krkonoše, kam na výlet, podzim"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Obří důl Údolí, dolina 50 43'35.36"N 15 43'39.94"E Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny ( ) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r postavena vodárna pro Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Malá Úpa Chodník, naučná stezka 50 43'40.60"N 15 49'23.48"E 10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé zastavení se skládá z panelu s Pohádkou od slavné spisovatelky paní Marie Kubátové, přeloženou do angličtinyj, němčiny a polštiny, a z herního prvku pro malé turisty. Pohádky jsou převzaty z knihy Pohádky z Krkonoš. Na jednotlivých zastaveních jsou zároveň umístěny reliéfové prvky, děti je mohou překreslit do brožurek, zakoupených za malý poplatek v infocetru. Po zakreslení všech 10 ornamentů, tudíž po zdolání celé stezky, získají na informačním centru nebo v penzionu Permoník odměnu - "Maloúpský pohádkový groš". Kromě toho si však rodiče i děti odnesou s sebou nevšední zážitky z nádherných výhledů na kouzelná panoramata východních Krkonoš. Autor článku: Zuzana Semeradova Další informace najdete zde: Dvorský les Kopec 50 38'58.24"N 15 52'1.52"E Dvorský les je zalesněný kopec ve II.zóně KRNAP v lokalitě zvané Rýchory. Místo se nachází mezi Žacléří a Svobodou nad Úpou. Je tak současně označeno i místo na červené tur. značce vedoucí ze severozápadu od Rýchorské boudy a od jihovýchodu od obce Babí a tvrze Stachelberg. Dá se sem dojít i po žluté tur. zn. od Rýchorského kříže. Lokalita je zajímavá Krásnými bučinami s "rodinami" starých buků s pokřivenými kmeny. Pokřivení bylo v mládí stromů způsoveno jednak okusem dobytka (byly zde před II.sv. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 válkou pastviny) a lesní zvěří a jednak také drsnými zimními klimatickými podmínkami. Výška 1000 m/ m je v ČR horní hranicí výskytu buků. V lokalitě je rovněž několik zachovalých objektů nedokončeného předválečného pohraničního opevnění (Řopíky a tvrze). Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: Jilemnice - zámek, Krkonošské muzeum Zámek 50 36'37.30"N 15 30'16.06"E Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velká přestavba se uskutečnila v roce Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č Jilemnice. Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a hod, v červenci a srpnu do 17 hodin. Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek Jilemnice Tel: kmjilemnice@krnap.cz web: Na virtuální prohlídku vstupní (venkovní) části do budovy zámku a jeho okolí se můžeme podívat zde: www. virtualtravel.cz/jilemnice/krkonosske-muzeum.html Další informace najdete zde: Kozí hřbety Hřeben 50 43'59.81"N 15 39'37.12"E Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Další informace najdete zde: Medvědín Vrchol 50 44'20.94"N 15 34'56.89"E Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědína je ideálním místem k výletu k prameni Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Popis lanové dráhy zde: Odkaz na webkameru: Další informace najdete zde: Malý Šišák Vrchol 50 45'33.65"N 15 38'55.15"E Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: Potok Mumlava 50 45'22.75"N 15 31'58.75"E Mumlava je horký potok pramenící na ve výšce kolem 1410 metrů na úpatí hory Kotel. Jde o typickou horskou říčku s množstvím malých vodopádů, zátočin atd... K nejkrásnějším vodopádům patří určitě Mumlavský vodopád. Viz lokalita Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark 50 44'3.01"N 15 36'33.73"E Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním šmajdání po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn tel: fax: info@aquaparkspindl.cz web: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Labská přehrada Přehrada 50 42'44.27"N 15 35'7.63"E Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říčních úprav a zřizování ochranných nádrží. Vydání těchto zákonů si vynutily velké škody po katastrofálních povodních v letech 1888, 1890 a Přehrada je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Účel vodního díla: - ochrana území před velkými vodami. - energetické využití. Postup stavby. Jak již bylo uvedeno, přehrada byla vybudována v letech 1910 až 1916 firmou Redlich a Berger nákladem rakouských korun. Hráz je založena v orthorulách 4 až 7 m pod původním terénem s vyjímkou pravobřežního zavázání, kde založení přelivu a kaskád bylo provedeno až v hloubce 16 m. Při stavbě nebylo provedeno žádné zamezení pronikání vody podložím hráze, což ukázali zkoušky propustnosti při dodatečném geologickém průzkumu. Pro převedení vody mimo staveniště byl vybudován obtokový tunel kruhového profilu o průměru 7 m. Je vylámán v rostlé skále v levém přehu a pouze v krátkém úseku u portálu je obezděn rulovým kamenem. Po dokončení stavby se do tunelu zabudovaly uzávěry ovládané šachtou z domku hrázného, aby mohl sloužit jako výpust. Do tunelu je také zaústěn levobřežní šachtový přeliv. Pro měření přítoku a odtoku byly pod i nad nádrží vybudovány limnigrafy. Hráz i okolní objekty byly vybudovány na tehdejší technické možnosti ve velmi Krátké době, i když se stavba nachází v prostředí, kde díky povětrnostním podmínkám nelze stavební práce plně rozvinout po dobu 5 až 6 měsíců v roce. Dělníci, kteří pracovali na vodním díle, byli povětšinou zkušení pracovníci z evropských stavenišť vodních děl a tunelů. Protože vodní dílo bylo dostavěno v polovině 1. světové války a mělo se stát symbolem rakouského mocnářství, byla na vzdušním líci hráze těsně pod korunou umístěna mohutná, v betonu provedená dvouhlavá rakouská orlice a pod ní velký znak z vyčnívajících obkladních kamenů líce znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa 1. Kolem těchto dvou znaků se počátkem vzniku Československé republiky rozvinula řada jednání s cílem oba z hráze odstranit. Orlice byla zabetonována již v roce 1920, iniciály panovníka však zůstali až do roku 1926, protože nebylo dodavatele, ani jednotného názoru na způsob odstranění. Iniciály byly upraveny tak, že od roku 1926 až do dneška můžeme číst na vzdušním líci hráze písmena R. Č. znamenající Republika Československá. Od napuštění přehrady v roce 1916 byly pozorovány stále zvětšující se průsaky hrází máčející vzdušní líc. V roce 1930 činil naměřený průsak 314 l/min. Proto bylo nařízeno, aby se nádrž udržovala pokud možno prázdná. Z podnětu ministerstva veřejných prací byl zpracován projekt na opravu ve dvou variantách. K rekonstrukci však nedošlo, protože podle tehdejšího posouzení nebylo porušení zdiva a průsaky tak vážné, aby mohlo dojít k porušení díla a ohrožení obyvatel. Teprve v roce 1958 bylo rozhodnuto o rekonstrukci přehrady a až v roce 1966 byly opravné práce zahájeny. Při rekonstrukci byly provedeny následující práce: Utěsnění návodního líce a předsypu. Předsyp byl utěsněn fólii PVC, která se ale neosvědčila. Proto se přistoupilo ke klasické injektáži zdiva hráze, přestože v původním záměru opravy se na základě zkušebních vrtů v hrázovém tělese jevilo zajištění vodotěsnosti injektáží nezaručené. Dále bylo provedenao přikotvení šoupátkových věží železnými kotvami, protože byly odtrženy od vlastního tělesa hráze. V části tunelu byla provedena obezdívka, neboť ve dvou místech skály se začaly objevovat poruchy. Porušené zdivo šachty, šachtový přeliv a zdivo uzávěrů obtokové štoly bylo injektováno. Původní šoupátka světlosti 1100 mm byly vyměněny za šoupátka 1000 mm s elektrickým pohonem. Jejich výměna nemá podstatný vliv na funkci nádrže. Současně s rekonstrukcí hráze se opravoval i přítokový a odtokový limnigraf a záměrem bylo sledování pohybu hráze. Vodní dílo v současné době provozuje společnost Povodí Labe a.s. Hradec Králové, závod Hradec Králové. Další informace najdete zde: Labská bouda Rekreační oblast 50 46'12.76"N 15 32'46.18"E Labskou boudu jsme navštívili na podzim, když jsme se vydali na pěší tůru ze Špindlerova Mlýna. Nejdříve jsme dorazili k lanovce, kterou jsme vyjeli na Medvědín (1235m n. m. ) Od lanovky jsme zamířili po dobře označených turistických chodnících směrem ke Zlatému návrší (asi 1 hodina chůze). Po červené značce jsme dále pokračovali směrem k Labské boudě. Cestou jsme míjeli mohylu Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli při lyžařském závodě na 50 km, v roce Ještě jsme cestou viděli jednu pamětní bronzovou desku, kterou však skoro všichni turisté přehlédnou, protože je umístěna těsně nad zemí. Schválně jsme na chvíli u této desky postáli, ale i když prošlo několik lidí, nikdo tento pomníček nezaregistroval. Tato bronzová deska je věnována zakladateli HS Krkonoše, kterým byl Otakar Štětka ( ). K Labské boudě jsme došli za necelou hodinu volné chůze.mrzí mě, že se nyní uvažuje o zbourání Labské boudy.když je již něco vybudované, nemělo by se to bezmyšlenkovitě ničit!! Labská bouda je i stanicí Horské služby. Z Labské boudy se pohodlně dostaneme po jednom kilometru chůze, k pramenům Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: Božena Hlavinková Další informace najdete zde: lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín Lanovka 50 44'24.86"N 15 35'12.37"E Lanová dráha na Medvědín. Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Webkamera Medvědín, viz: Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Rýchorská bouda 50 39'36.68"N 15 50'59.89"E Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř První budovou, která byla, na do té doby zapomenutém hřbetu Rýchor postavena, byla roku 1892 Maxova bouda. Dnes je v místě Maxovy boudy upravené vyhlídkové místo s možností výhledů na panorama východních Krkonoš. Sousední Rýchorskou boudu, jako moderní pohostinské zařízení, postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova, v roce 1926, pro Bertholdu Hampelovou a Josefa Grossmanna. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas bouda patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. V roce 1976 byla Rýchorská bouda převedena pod Správu KRNAP s tím, že zde bude vybudováno, u nás první, školící středisko ochrany přírody internátního typu. V letech byla budova, Správou KRNAP, rekonstruována investicí, která přesahovala 8 milionů Kčs. Činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody byla započata v roce Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Špindlerova bouda (Špindlerovka) 50 45'44.14"N 15 38'7.30"E Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r. 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r (též Rychrářova bouda). Vyhořela r a znovu r Velké stavební úpravy začátkem 20. stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska. Informace o obytování viz: Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Kostel s. Petra a Pavla Kostel 50 44'30.48"N 15 49'2.99"E Tento památný kostel se nachází na území Krkonoš, které bylo osídlováno už při kolonizaci za Přemysla Otakara II. ve 13. století. Osídlování Malé Úpy však začalo až v 16. století, kdy majitel vrchlabského panství Kryštof z Gendorfu inicioval těžbu nerostu a hlavně dřeva pro Stříbrné doly v Kutné Hoře. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttela začaly práce na plavebních přehradách? klausách a těžbě dřeva prvně v roce 1566 právě v okolí horské říčky Malá Úpa. Podle tereziánského katastru vznikla stejnojmenná obec až v roce Z dalších údajů v Hüttelově kronice vyplývá, že lidé v Malé Úpě příležitostně žili asi už od roku Do té doby nedotknutelná příroda okolo říčky Malá Úpa se začala v druhé polovině 16. století zaplňovat dřevorubci z Tyrolska a to zejména z Korutan a Štýrska. Těžba dřeva i nerostů již na začátku 17. století upadala, ale osadníci hned po příchodu založili na vykácených pasekách louky a postavili první horské chalupy. Mýta zúrodňovali stále usilovněji, aby mohli chovat krávy a kozy. Každá rodina dostala k vykácení svou lokalitu a proto i vzniklé luční enklávy a lesní samoty ještě několik dalších století obývali převážně příslušníci jedné rodiny. Rudy byly těženy v 16. století v osadě Smrčí a ve Lvím dole. Sem se vrátila těžba ještě v roce 1735 a potom hlavně v letech 1841 až Vytěžená železná ruda a arzenik se tehdy zpracovávaly v Peci pod Sněžkou. Další obživou našich předchůdců bylo pašování cukerínu ze sousedního Slezska. V roce 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., doprovázený známým generálem Laudonem. V rámci své náboženské politiky nechal místním horalům postavit kostel. Dne 22. února 1791 byl stánek Boží, nejvýše položený kostel v Čechách (975 m), zasvěcen patronům Petru a Pavlovi. Ovšem ve hodin po zásahu bleskem dřevěný kostel vyhořel. Ihned byla zahájena výstavba nového kostela a 18. října 1807 už v něm byla sloužena mše svatá. Při stoletém výročí byla na stropním oblouku mezi presbytářem a lodí umístěn pamětní nápis s letopočtem 1791 a rakouskou orlicí. Krátce na to v roce 1889 byl kostel ve větším rozsahu renovován. Poslední oprava proběhla za těžkých podmínek v roce Nebýt vydatné finanční pomoci krajanů žijících dnes v Německu, zřejmě by k renovaci vůbec nedošlo. Při větších vnitřních úpravách v roce 1936 byl postaven nynější hlavní oltář. Na ústředním obraze jsou církevní patroni kostela Petr a Pavel. Levý obraz představuje svatou Terezu - příklad zbožnosti a pravý obraz svatou Alžbětu Durynskou, jako příklad dobročinnosti. Boční oltář vpravo je zasvěcen Matce boží a na levé straně je svatá Barbora, ochránkyně horníků. Oltář je památkou na hornickou minulost Malé Úpy. Horníci, kteří pracovali na slezské straně hor v Arnsbergu, severně od Pomezních Bud, oslavovali každoročně svatou Barboru slavnostním průvodem zakončeným mší svatou na její počest. Staré věžní hodiny, které nejsou v provozu, teprve na rekonstrukci čekají. Kostel ztratil už třikrát své zvony. Poprvé při požáru v roce 1806, podruhé 1916 pro válečné účely a ze stejného důvodu i v roce Jenom malý zvon ve věžičce všechny války přečkal. Varhany pocházejí z roku Několikrát byly vylepšeny nebo opraveny a dodnes hrají. Zdejší farnost, založená spolu s kostelem již od roku 1946, po násilném vystěhování německých obyvatel, neexistuje. Nedílnou součástí kostela je i přilehlý hřbitov, kde se pohřbívalo od konce 18. století až do konce 2. světové války. Po odsunu Němců byl hřbitov takřka zapomenut, v jedné chvíli mu dokonce hrozila likvidace. Zásluhou několika starousedlíků se zachoval a opět tu nachází věčný klid ti, kterým se Malá Úpa stala více než domovem. O kostel i hřbitov se dnes stará několik místních lidí, kterým za práci vzdáváme dík a vyslovujeme uznání. Už od 18. století v Malé Úpě existovala zařízení, která poskytovala příchozím potřebné služby. První větší hostince a horské boudy, zaměřené na poskytování služeb cestovnímu ruchu, vznikly až v druhé polovině 19. století při celoevropském rozmachu turistiky. V Malé Úpě nejvíce vzrostl cestovní ruch až s rozvojem zimních sportů po l. světové válce. Roku 1945 měla obec Malá Úpa kolem 1000 stálých obyvatel. V té době měly obě části? Dolní i Horní Malá Úpa již 1120 lůžek pro hosty (oproti dnešním 2500 lůžkům). Při srovnání s počtem trvale usedlých obyvatel je zřejmé, že Malá Úpa měla již tehdy charakter rekreačního horského střediska. V roce 1980 byla Malá Úpa jako samostatná obec zrušena a stala se součástí Pece pod Sněžkou. Až po sametové revoluci roku 1989 se podařilo zdejší občanské iniciativě obec Malou Úpu opět osamostatnit. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Další informace najdete zde: Hoffmanova bouda 50 37'57.18"N 15 45'22.03"E Penzion Hoffmanova bouda z konce 19. století se nachází, cca v půlce cesty mezi Svobodou nad Úpou a Černým Dolem, na severním okraji Janských Lázní. K Hoffmannově boudě vedou dvě turistické značky, zelená z Janských Lázní a žlutá ve směru Svoboda nad Úpou - rozc. nad Hoffmann. boudou (dále po modré k Zrcadlovkám), kříží se tu i tři cyklotrasy KČT č. 22, 4210 a 19A. Od rozcestníku pod boudou je odbočka vedoucí na Černou Horu. Zejména cyklisté o stoupání k vrcholu vědí své... Info o možnosti ubytování a kontakty na Hoffmannovu boudu jsou k získání zde: janskelazne. cz/cz/ pensionhoffmanova-bouda-janske-lazne-112.html Další informace najdete zde: u Sněžných jam - Wawel 50 46'43.64"N 15 33'21.67"E u Sněžných jam- Wawel, byla jako turistická útulna, založena již r Nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. u Sněžných jam se sice nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Českopolského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. je výrazným orientačním bodem při toulkách v západní části Krkonoš. Další informace najdete zde: Lysečinská bouda 50 42'45.65"N 15 50'3.88"E Lysečinská bouda se nachází ve východní části Krkonoš mezi Albeřickým vrchem a prameny Lysečinského potoka., který dýchá "starou" horskou atmosférou, byla v roce K Lysečinské boudě je možný přístup po asfaltové cestě z Horních Albeřic, nebo po modré turistické značce z Horního Maršova. Kolem boudy také prochází červená turistická značka ve směru Horní Malá Úpa - Trutnov, tzv. Cesta bratří Čapků. Info o možnosti ubytování, cenách a kontaty jsou zde: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8