Průvodce "Zadní Doubice"

Transkript

1 Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící na říčce Křinici západně od Kyjova při soutoku Brtnického a Bílého potoka na hranici s Německem, bývala součástí obce Doubice. Písemně je poprvé připomínána v roce 1547, obyvatelé se původně živili mýcením lesů a lovem lososů a pstruhů v řece Křinici, později lámáním kamene. Místo Zadní Doubice bylo v nářečí známo jako "Kirnschtmühlen"(Křinické mlýny). V roce 1846 zde fungovala hájovna s možností ubytování, později získala právo točit také pivo. V roce 1890 stálo v obci 7 domů a žilo 26 obyvatel, v roce 1932 zde bylo napočítáno 37 obyvatel. V 19. století existovalo pravidelné dostavníkové spojení z Krásné Lípy, ve 20. století pak autobusová doprava na trase Fukov - Český mlýn. Po roce 1945 byla obec vysídlena a zanikla. 1. října 1996 zde byl obnoven hraniční přechod pro pěší. V okolí zajímavé skalní útvary. Kyjovský hrad Zřícenina 50 54'38.56"N 14 27'14.95"E Kyjovský hrad je ve srovnání s ostatními hrádky v okolí nezvykle velký a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Možná, že je založili středověcí prospektoři, kteří se zde někdy v době kolem roku 1300 pokoušeli dolovat železnou rudu, a když poznali marnost svého úsilí, odešli jinam. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami nad kaňonem Křinice a širokou průrvou je rozděleno na hlavní ostroh a větší zarovnanou plošinu, považovanou dříve za Předhradí. Ta je na vnější straně ohraničena další mělkou skalní průrvou, v níž byly nalezeny pozůstatky staré pece. Zhruba uprostřed plošiny je čtvercová prohlubeň, která je někdy považována za cisternu, ale spíše jde o pozůstatek po nějaké stavbě. Skalní průrvou mezi plošinou a hlavním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 ostrohem sem z boční rokle vystupuje značená cesta a samotný ostroh je z průrvy přístupný vytesaným zalomeným schodištěm, které bylo zajištěno brankou. Z plošiny se do průrvy a ke schodišti scházelo protilehlou rozsedlinou. Na severním a západním okraji hlavního ostrohu jsou dodnes zachována čtyři podvalí, upravená ve skalních rozsedlinách, nad nimiž zřejmě stály dřevěné nebo hrázděné stavby. Nasvědčují tomu porůznu umístěná, často sotva znatelná lůžka trámů či přitesané stěny. Přístup na hrad dnes usnadňuje množství vytesaných schodů, jejichž značná část ale pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byl hrad turisticky zpřístupňován. Takové schůdky vedou ve východním cípu skály k Vyhlídce. Na západním konci masivu lze z hradu sestoupit těsnou rozsedlinou k jehlanovitému vedlejšímu skalisku, vysunutému nad údolí. Další informace najdete zde: Černá brána Skalní útvar 50 54'4.08"N 14 23'23.02"E Pár metrů od státní hranice s Německem, kterou tvoří v těchto místech Křinice protékající kaňonem pískovcových skal, se nachází Černá brána. Je to úzký zářez v pískovcové skále na který se zřítil pískovcový blok a vytvořil bránu, kterou protéká Červený potok. Ten se o pár metrů dál vlévá do Křinice. Brána je vysoká 3m a široká 5m.Lze jí po naplaveném dříví projít a dojít až ke Křinici,kde jsou zbytky pilířů po bývalém mostu.cesta zde končí,po i proti proudu Křinice jsou nepřístupné kaňony,kde svislé stěny padají kolmo do řeky. Přístup je sem po modré turistické značce.hezká cesta je po modré od rozcestí Na Tokáni,kolem Vosího vrchu a Zadním mostovým dolem. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: Vlčí hrádek Zřícenina 50 55'34.93"N 14 26'18.99"E Pozůstatky skalního hradu Vlčí hrádek se nacházejí na zalesněném pískovcovém ostrohu v údolí Panského potoka ve Šluknovském výběžku na Děčínsku v Ústeckém kraji. V západní části je vytesaná prohlubeň podvalí pro roubenou hradní věž a přístupová chodbička, v západní stěně prohlubně je vyryta tajemná podoba zamračeného muže. Na dalších místech jsou stopy po trámech a žlaby pro palisádu. Vlčí hrádek je volně přístupný. Historie Vlčí hrádek byl zřejmě opěrným kolonizačním bodem z 1. poloviny 14. století. Jméno jeho zakladatele ani přesná historie však nejsou známy. Další informace najdete zde: Brtnický hrádek Zřícenina 50 55'38.22"N 14 25'23.14"E Malé pozůstatky skalního hradu Brtnický hrádek stojí na pískovcovém ostrohu na Děčínsku v Ústeckém kraji. Hrad tvořila jediná budova? nevysoká věž. Stopy v terénu jsou tím jediným, co se dochovalo. Brtnický hrádek je volně přístupný. Historie Malý hrad byl založen zřejmě na počátku 14. století Jindřichem z Lipé. Brtnický hrádek sloužil jako Strážnice a byl vybaven malou posádkou. Když v roce 1339 vtrhli do kraje Žitavští, zanikl zřejmě i Brtnický hrádek. Další informace najdete zde: Potok Bílý potok v Českém Švýcarsku 50 55'59.63"N 14 24'3.35"E Nenápadný potůček na hranici Českého Švýcarska a Saského Švýcarska, pramení pod obcí Mikulášovice a u bývalé Zadní Doubice se vlévá do Křinice. Nejromantičtějším úsekem prochází žlutě značená tur.trasa od Zadní Doubice do Hinterhermdorsfu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Soví jeskyně Jeskyně 50 55'57.74"N 14 25'44.41"E Soví jeskyně, tolik známá z knižky Soví jeskyně od Miloše Zapletala - Zeta... Autor článku: Vojtěch Koukal Další informace najdete zde: Soví vyhlídka a útvar Hlava Vyhlídka 50 56'3.70"N 14 25'45.01"E Soví vyhlídka se nachází na zelené turistické značce z obce Brtníky směrem k Brtnickém hrádku. Ze skály jsou výhledy k jihovýchodu, a do údolí Vlčího potoka. V okolí je několik roklin a skalních útvarů. Z nich nepřehlédnutelný je skalní útvar Hlava. Nedaleko odtud pomník Křticí kámen a Brtnické ledopády. Další informace najdete zde: Brtnický hrádek - zajímavé místo Vyhlídka Původně loupežnický hrádek poblíž Brtníků. Dnes již zbytky základů po bývalé Strážná věži. Zajímavý výhled do okolí... Je zde zákaz vjezdu cyklistům, ale cesta je tam na kolo ideální... Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: Velký pruský tábor Skalní útvar Lokalita Velký pruský tábor se nachází 3 km jižně od Brtníků. Bývalá jeskyně, dnes již jen velký pískovcový převis, pravděpodobně sloužil jako úkryt lidí v dobách válečných. Lokalita je přístupná po zelené turistické značce z Brtníků(cca 5km) k Doubici značenou odbočkou. Nedaleko se nachází zřícenina Brtnického hrádku a několik lokalit s výskytem ledopádů - Vlčí potok. Další informace najdete zde: Obere Schleuse Soutěska 50 55'21.97"N 14 21'22.97"E Soutěska Obere Schleuse se nachází v Saském Švýcarsku nedaleko obce Hinterhermsdorf, chůzí cca. 35 minut. Soutěska se dá projít pěšky, nebo ji lze projet na lodičkách, plavba trvá ca. 25 minut a délka plavby je 700 m. Je to obdoba plavby na lodičkách ve Hřensku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Rokle Obere Schleuse-Saské Švýcarsko 50 55'21.97"N 14 21'22.97"E Obere Schleuse - "Horní splav" - technická památka, v nádherné rokli říčky KŘINICE, plavební nádrž dlouhá 700 m s 8 m Vysokou přehradní zdí, přístupná pouze z německé strany /je možno přeplout na pramici (březen-říjen) nebo obejít pěšky/ PĚŠÍ TRASA OD SPODNÍHO MŮSTKU VEDE SKALNÍM LABYRINTEM S VÝHLEDY NA SOUTĚSKU. Platí se zde za jednu plavbu cca 3eu. Přístup je pouze zhinterhermsdorfu (3 km) anebo zbrtníků (8 km). Převoz na pramicích je provozován pouze vletní sezóně. Další informace najdete zde: vlaková zastávka Brtníky Výletní místo Malá železniční zastávka nad obcí Brtníky, které je východiskem do Českého Švýcarska a na dominantní vrchol Hrazený nebo na vrchol Vlčí Hora s rozhlednou.v obci je několik drobných památek, jako např.. kříže, kaplička nebo kamenné oltáře a výklenky. Okolo nádraží vede červená značka od Šluknova a Hrazeného na Vlčí Horu. Další informace najdete zde: Kinského vyhlídka-labské Pískovce Vyhlídka 50 54'39.46"N 14 27'17.40"E Romantická vyhlídka nad Kyjovským údolím. Nalézá se na okružní naučné trase(žlutá značka) nazvané "Kyjovským údolím" a na trase Koglerovy N. S(zelená značka). S výhlidky uvidíme údolí s říčkou Křinicí a protější skalní stěny. Výhled je už, ale omezený vzrostlími stromy. Na vyhlídku se dá také vystoupit přímo z údolí skalní šterbinou opatřenou žebříkem. Další informace najdete zde: Potok Brtnický potok - tip pro výlet s rodinou Parádní výlet pro celou rodinu, zejména pak v lednu - březnu, kdy je celý potok lemovaný obřími až 10m Ledopády v údolních skalách... Peotok sám o sobě nic zajímavého nenabízí, ale v zimě spolu s ledopády tvoří dokonalou podívanou... Doporučuji Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 České Švýcarsko-nenápadné zastávky-jonatánův převis v Brtnickém údolí Skalní útvar 50 55'45.80"N 14 24'34.88"E Jonatánův převis nad Brtnickým potokem je menší nenápadný skalní útvar, který se objeví v čočce mnoha fotoaparátů. Mohutnost převelikou nemá, ale vytváří romantický koutek v Brtnickém údolí na cestě osada Kopec-Zadní Doubice. Další informace najdete zde: České Švýcarsko-nenápadné zastávky-skalnatý vrchol Pytlák Vrchol 50 55'8.98"N 14 24'4.90"E Nápadný skalnatý vrchol při modré turistické trase od zadní Doubice na Černou bránu v úseku pod Hadím pramenem, kde se trasa prudce stáčí v druhém stoupání. Několik výrazných skalisek a bývalá vyhlídka, dnes bohužel zničená, stejně jako cesta kní. Bývalá cesta vede okolo oplocenky vysokou trávou. Další informace najdete zde: Kyjovský hrádek (Šluknovský výběžek) Hrádek Kyjovský hrádek (Šluknovsko) '7.03"N 14 27'23.87"E Kyjovský hrádek se nachází nad levým břehem říčky Křinice asi 1 km směrem od Kyjova ke Krásné Lípě a od té je vzdálen asi 3 km.je to jeden ze šesti skalních hrádků v Národním parku České Švýcarsko. Hrádek v Kyjově je mohutný skalní ostroh vysoký asi 40 m, na jehož vrcholu se dochovaly zbytky dávného osídlení.hrad údajně založil rod Michaloviců.Je největší ze všech hrádků v Českém Švýcarsku. Areál hradu je rozdělen na předhradí a vlastní hrad. Našla se zde část pece a sklepní prostory. V okolí se našla železná ruda,pravděpodobně jej v pozdějších letech osidlovali středověcí horníci. Písemné záznamy o hrádku nejsou žádné. Areál je lehce přístupný díky vytesaným schůdkům, o které se postaraly místní turistické spolky na přelomu 19. a 20. století. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: Pochod smrti-zadni Doubice-památník a převis Památník 50 55'24.96"N 14 24'8.60"E U bývalé obce Zadní Doubice, odbočkou od rozcestníků, v temném dole, zajímavý památník na 2. světovou válku. Kdysi zde stával dřevěný kříž, připomínající zavraždění osmi vězňů na pochodu smrti z koncentračního tábora Schwarzheide v roce Pochod smrti, který vyšel z koncentračního tábora Schwarzheide, pobočného tábora Sachsenhausen, umístěného asi 50 km severně od Drážďan, patřil k jednomu z nejdelších válečných pochodů smrti. Němci zahájili evakuaci tábora před postupující Rudou armádou 19. dubna 1945, pochod vězňů trval 19 dní a skončil 7. května 1945 v Terezíně. Nad Památníkem,zajímavý skalní převis. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Ledopád OPONA Zajímavost UNIKÁTNÍ PŘÍRODNÍ ZÁZRAK NALEZNEME V NP.ČESKÉ ŠVÝCARSKO.Nedaleko obce Brtníky v údolí Vlčího Potoka se v zimě na sklaních převisech tvoří masivní Ledopády.Jeden znich jsem navštívil..nese název Opona a dostaneme se kněmu z Brtníků po zelené tur.značce cca 5km. Další informace najdete zde: Osada Kopec - U svatého Antonína Ostatní 50 56'30.57"N 14 24'48.46"E U svatého Antonína je místo na samém okraji Np České Švýcarsko, kde stojí sloup se sochou svatého Antonína Paduánského, připomínající tragickou smrt mlynáře Johanna Zimmera. Na místo se dostaneme cestou z osady Kopec po modré turistické značce. Jak můžeme číst na sloupu, zemřel 6. července 1707, v 11 hodin. Dle ústní tradice zahynul při nehodě v blízkém kamenolomu. V roce 1945 přišla při kamenování soška o hlavu a ruku. Restaurátor Jan Pokorný ji v roce 1993 opravil, ale v roce 1998 byla ukradena a prodána do Německa. Nové sošky se sloup dočkal v roce 2002 a je dílem lidového umělce Matěje Svobody. Podíváme-li se od sochy proti proudu potoka, uvidíme pozůstatky Zimmerovy pily. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6