Klíčový rok. zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice

Transkript

1 Klíčový rok zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice Projekt byl na Výroční konferenci OPVK pořádané MŠMT představen jako jeden z nejzajímavějších pro rok 2012

2 Klíčový rok zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice editorka Jana Kindlmannová Praha 2013 Projekt byl spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

3 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Klíčový rok : zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice / editorka Jana Kindlmannová ; [autoři textů Zuzana Andresová... et al.] vyd. -- Praha : Prázdninová škola Lipnice, 2013 ISBN : * * * * 502:37.03 * * * * * * * (437.3) - Prázdninová škola Lipnice (sdružení) - zážitková pedagogika - projektové vyučování - výchova k demokracii - multikulturní pedagogika - environmentální výchova a vzdělávání - hry v přírodě - klíčové kompetence - základní školy - gymnázia - vzdělávání učitelů - vzdělávací projekty -- Česko občanská sdružení -- Česko - metodické příručky 37 - Výchova a vzdělávání [22] Obsah Úvod O projektu Klíčový rok Klíčení Kurz Klíčení Realizace projektu na škole Workshop Projektová výuka fáze: Jak se tvořil program v lektorském týmu Téma Hranice a prolínání (příběh) Téma Udržitelná spotřeba (příklad scénáře) Téma Podivné století (příklad aktivity) fáze: jak se realizoval projekt pedagogům v druhém roce (z pohledu instruktorů) Kurzy pro pedagogy Téma projektová výuka Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy úroveň Ukázkové aktivity z kurzu Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy úroveň Ukázkové aktivity z kurzu Téma zážitková pedagogika Ukázkové aktivity z kurzu Další výstupy projektu Závěr Faktografické údaje Prázdninová škola Lipnice, o. s., 2013 Photo Tereza Kučerová, Zbyněk Riedl, Pepa Středa 2013 Illustrations Tomáš Kypta Cover and design Jana Štěpánová, 2013 Všechna práva vyhrazena ISBN

4 Úvod Úvod Vážení přátelé, právě držíte v rukou publikaci popisující projekt Klíčový rok, který jsme realizovali v letech jako jednu z řady aktivit Prázdninové školy Lipnice (dále PŠL) zaměřených na školy. Rádi bychom, aby byla inspirací ředitelům škol, kteří přemýšlejí nad rozšířením vzdělávání svého týmu, pedagogického sboru, a chtějí podpořit využití zážitkové pedagogiky a projektové výuky na své škole. Mimoto by měla být k užitku i samotným učitelům, protože v ní lze mimo jiné nalézt i popisy konkrétních her a aktivit, které mohou přímo použít ve svých hodinách. Nedávné veřejné diskuse (v rámci kam paně Česko mluví o vzdělávání, do níž se PŠL také aktivně zapojila) ukázaly, že veřejnost stojí především o propojení škol a reálného života a že jako hlavní cíl vzdělávání vidí mladého člověka, který je morálně vyspělý a odpovědný a hledá si vlastní cestu životem. A přesně k těmto cílům dlouhodobě směřuje PŠL prostřednictvím zážitkové pedagogiky a nověji i projektovou výukou. Projekt Klíčový rok a zároveň i celá práce PŠL vychází z předpokladu, že učení se prostřednictvím zážitků patří do českých škol stejně přirozeně jako do lidského života v jeho celistvosti. V našich výukových programech vytváříme podmínky pro vznik zkušeností, které mají potenciál nasměrovat účastníky k pozitivním změnám v jejich osobnosti a v životních hodnotách, k nárůstu sebevědomí a odpo- vědnému přístupu k vlastnímu životu, druhým lidem a světu. Věříme také, že jen pokud ve třídě panuje vzájemná tolerance a otevřenost a žáci jsou zvyklí spolupracovat a kolektivně se podílet na řešení společných úkolů, je možné jim efektivně předávat faktografický obsah výuky tak, aby jim zůstal v paměti déle než do další písemky. Připravili jsme proto kurzy pro žáky a výukové programy, které využívají zážitkovou pedagogiku a projektovou výuku a uskutečňují se přímo na školách. Kromě toho jsme obě metody při vzdělávání žáků využívali a dále rozvíjeli. Předávali jsme je učitelům na specializovaných kurzech a v několika typech vzdělávacích materiálů. Těm, pro které jsou obě tyto metody zatím spíše tím, čemu se říká terra incogni ta, ale i těm, kdo se naopak o ně My jsme jen takoví kulisáci. Připravujeme pro vás scénu divadla, na kterém budete vy sami hrát příběh a současně sami sobě budete i diváky. To, o čem ten příběh bude a jak bude hluboký, je jen na vás. volně podle Ivoše Farského zajímají do hloubky a komu vybrané ukázky v tomto projektovém sborníku nestačí, bychom rádi doporučili specializované publikace, pracovní materiály a audiovizuální nahrávky, které jsme na základě zkušeností z projektu připravili a na jejichž přípravě se podílely desítky lidí. Vše je dostupné z kde je současně k dispozici i živý portál s projekty týmů žáků ze škol, s nimiž jsme v průběhu projektu spolupracovali. Vážení přátelé, přejeme vám inspirativní čtení. Za realizační tým i instruktory Prázdninové školy Lipnice Tereza Kučerová metodička projektu Klíčový rok 5

5 o projektu O projektu Klíčový rok Kurzy pro pedagogy KLíčení kurzy pro žáky Projektová výuka ve školách další výstupy projektu PROČ? aneb záměr a cíl projektu Projekt Klíčový rok navazuje na tradici, na starší projekty Prázdninové školy Lipnice určené školám, např. GO!, Klíč, 6Ka, Gymnasion či Sborovna. Stejně jako všechny předchozí projekty se zaměřuje na efektivní a smysluplnou realizaci současného kurikula (RVP ZV a G), na rozvíjení klíčových kompetencí a naplňování dalších kurikulárních obsahů, konkrétně na: z kompetence komunikativní z kompetence pracovní z kompetence sociální a personální z kompetence k řešení problémů z kompetence občanské z VO dějepis z PT multikulturní výchova z PT environmentální výchova z PT výchova demokratického občana z PT výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z PT mediální výchova z PT osobnostní a sociální výchova Cíle projektu z podpořit pedagogy při naplňování cílů kurikulární reformy z pomoci žákům rozvíjet a zvyšovat své kompetence, hledat cestu k sobě a k co nejlepšímu budoucímu uplatnění JAK? aneb metoda Zážitková pedagogika Zážitková pedagogika je metoda, kterou Prázdninová škola Lipnice rozvíjí již přes 30 let. Pracuje s navozováním, rozborem a reflexí prožitků za účelem získání zkušeností, jež lze uplatnit v životě. Cíle takových výchovných procesů mohou být vytyčovány a může jich být dosahováno v různých prostředích (školním i mimoškolním, přírodním i kulturním), sociálních skupinách (diferencovaných věkem, sociálním statusem, profesním postavením či dalšími demografickými faktory) a nejrůznějšími prostředky (hrami všech typů, modelovými situacemi, tvořivostními a dramatickými dílnami, besedami a diskusemi, fyzicky i psychicky náročnými situacemi a výzvami, aktivitami směřujícími k sebepoznávání i k týmové spolupráci). Pro zážitkovou pedagogiku je prožitek vždy pouhým prostředkem, nikoliv cílem; tím pro ni zůstává starořecký ideál všestranného a harmonického rozvoje osobnosti. 1 Zážitková pedagogika jako typ metody z klade důraz na aktivitu žáků a studentů z výchovné procesy staví především na vlastním prožitku a jeho následném využití v osobnostním růstu z využívá zážitku ze hry k dosažení stanovených pedagogických cílů z spojuje dva zdánlivě protichůdné aspekty hru (hraní si) a výchovu (cílený rozvoj a vzdělávání) z zapojuje do učení celou osobnost člověka z je vhodný pro rozvoj znalostí, dovedností a postojů Zkušenost není, co zažijeme, ale co udě láme s tím, co jsme zažili. Využití zážitkové pedagogiky 1. oblast z sebepoznání z skupinová tvorba z spolupráce ve skupině z řešení úkolů z komunikace z zpětná vazba z rozvoj dovedností, postojů a hodnot 2. oblast z obsahy školních předmětů z průřezová témata z témata projektového vyučování z realizace školních výletů, kurzů a mimoškolních aktivit 1 JIRÁSEK, I. Vymezení pojmu zážitková pedagogika. Gymnasion. 2004, č. 1. 7

6 o projektu Další akce Plán pro příště Jak budeme postupovat v další (podobné) akci? Akce Zážitek, zkušenost Ohlédnutí Co se dělo? Zhodnocení Co jsme dělali dobře? Co se nedařilo? Model sebezkušenostního učení v pojetí PŠL (částečně dle Kolbova cyklu učení). Kolbova teorie učení Kolbův učební cyklus popisuje postup efektivního učení se a odpovídá na následující otázky: z jakým nejčastějším způsobem člověk získává znalosti z jakým způsobem člověk zpracovává informace z jak se člověk učí Fáze Kolbova učebního cyklu 1. akce (něco se přihodilo) 2. ohlédnutí (co se stalo) 3. zhodnocení (rozšíření našeho poznání vypracováním teorie, popřípadě změnou teorie existující) 4. plán propříště aktivní experimentování, plánování, generalizace závěrů do nových konceptů, testování nových koncepcí (změny našeho poznání, nové zkušenosti, poučení ze zkušenosti) Testováním se získají nové konkrétní zkušenosti a cyklus se opakuje. Může však začít kteroukoli fází. Kolbův cyklus můžeme využít jako postup při reflexi i při samotném učení. 2 Projektová výuka Jedna z definic říká, že jde o žákovský podnik, jehož úkolem je něco konkrétního a užitečného společně vytvořit (zorganizovat, vyřešit). Žáci by měli být schopni: z vzájemně spolupracovat z organizovat, plánovat, řídit, kontrolovat z klást si otázky a nalézt na ně potřebné odpovědi z použít získané poznatky k produkci něčeho užitečného V projektovém vyučování se uplatňují teoretické i praktické činnosti, které směřují ke vzniku konečného produktu. Téma projektu vychází ze života a výsledný produkt se opět do života vrací. Práce probíhá v krocích, které na sebe logicky navazují, a tím je pro žáky příkladem syste matického postupu při řešení problému (úkolu). Svým obsahem pokrývá projektové vyučování více vzdělávacích oblastí a oborů a většinou probíhá v delším časovém úseku (den, týden, rok). Projektová výuka je především jedním ze způsobů, jak žákům zprostředkovat nové poznatky nebo zařazení stávajících poznatků do nových souvislostí. Kromě toho od ní můžeme očekávat: z rozvoj klíčových kompetencí (včetně těch, které jsou potřebné k zodpovědné volbě budoucí profese) z větší aktivizaci žáků (více příležitostí k uplatnění individuálních schopností) z větší motivaci žáků k učení (zpětná vazba o smysluplnosti učení) z zlepšení vztahů ve třídě (společné prožitky, hlubší vzájemné poznání a prohloubení vědomí pospolitosti, když jsou žáci členy jednoho týmu a míří ke stejnému cíli, respekt k druhým, protože každý žák má v týmu své místo, něco umí a něco specifického přináší) z rozvoj reflexe, která umožňuje citlivě vyhodnocovat skutečnost z spolupráci namísto soutěžení Schéma projektové výuky motivace mapování třídění řešení produkt projektu reflexe 3 Více viz materiály dostupné z: tymoveprojekty/docs/4_struktura_projektu.pdf. 4 Více viz: KAŠOVÁ, J. a kol.: Cesta za žákovskými projekty: metodická příručka projektové výuky a zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013 Metoda projektové výuky se vyznačuje především tím, že značnou část zodpovědnosti za úspěšnost projektu přebírají sami žáci a tak poskytuje příležitost pro rozvoj jejich samostatnosti a spoluodpovědnosti za výsledky učení. 3 Všechny aktivity, které projekt Klíčový rok nabízel, byly založeny na propojení dvou shora uvedených metod vzdělávání. 4 CO? aneb produkty z Klíčení zážitkové kurzy pro žáky ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií z metodické kurzy pro pedagogy na téma zážitková pedagogika z metodické kurzy pro pedagogy na téma projektové vyučování z projektová výuka na školách z metodické materiály pro pedagogy, DVD, pracovní listy pro žáky a interaktivní portál s týmovými žákovskými projekty a metodickými materiály 2 Více viz: SLEJŠKOVÁ, L. a kol.: Škola zážitkem: zážitková pedagogika při výuce klíčových kompetencí a hodnocení žáků. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2011., ANDRESOVÁ, Z. a kol.: Klíčení příběh a řemeslo. Praha: Prázdninová škola Lipnice, Další materiály dostupné z: materialyproskoly. 8 9

7 Klíčení zážitkové kurzy pro žáky ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií a navazující aktivity

8 klíčení Hlavní myšlenka: Podpořit žáky v tom, aby úkol dokázali splnit sami Kurz Klíčení KLÍČENÍ přehled cíl fáze připravit žáky na realizaci jejich vlastních projektů po návratu do školy z jejich vlastní iniciativy podporují je v tom jak jejich pedagogové, kteří je doprovázejí, tak i lektoři PŠL 1. kurz Klíčení 5 dnů 2. realizace projektu na škole 3. workshop na škole účastníci [počet] žáci ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií 466 místo konání kurzu pedagogové doprovázející žáky 30 instruktoři PŠL 33 ubytovací středisko v přírodě Naprostá většina odpovědí na otázky: S čím z kurzu odjíždíš? Co si odvážíš? Nakolik se naplnila tvá očekávání? byla pozitivního rázu. Typy odpovědí se dají zařadit do tří hlavních kategorií: nadšení a spokojenost, osobní přínos a reflexe přínosu pro kolektiv. Děti si chválily hlavně to, že při školní akci nečekaly takovou zábavu. Z odpovědí vyplývá, že ocenily společné zažití atraktivních her, dynamickou akci, různorodost, prožití emocí a jejich sdílení. Ve vztahu ke kolektivu často hovořily o změně pohledu na některé spolužáky, o hlubším vzájemném poznání a sblížení. Pokud děti vyjadřovaly splněná očekávání v procentech, nejčastěji se toto číslo pohybovalo mezi 90 a 100 %. Osobní přínos vidí i v rozvoji schopnosti spolupráce nebo v tom, že se naučily dělat projekt. Z analýzy 380 dotazníků vyplněných na 15 kurzech Klíčení. Více na Hlavní témata (postupně definovaná) 1. rozvoj klíčových kompetencí pomocí zážitkové pedagogiky 2. příprava na realizaci projektů ( červená linka pobytové části; k hlavnímu zúročení dochází především po návratu do školy prací na projektech a jejich zhodnocením při závěrečném workshopu) 3. hrdinové dětského světa (způsob či klíč k tomu, jak najít k dětem cestu, tak aby bylo možné se společně bavit o jejich životech a hodnotách, které aktuálně vnímají) Cíle vycházející z témat a platné pro všech ny kurzy z využít téma hrdiny k osobnostnímu rozvoji žáků z inspirovat žáky příběhem a osobností hrdiny k převzetí odpovědnosti za svůj život a pojmenovat důležitou hodnotu, se kterou začnou pracovat z podporovat pozitivní vztahy mezi žáky i mezi žáky a učitelem využít jednotlivé aktivity, zpětné vazby i identifikaci žáků s osobností hrdiny z podporovat otevřenou a efektivní komunikaci z pomocí aktivit podporovat týmovou spolupráci z pracovat na rozvoji komunikativních, pracovních, sociálních a personálních kompetencí z vybavit účastníky nástroji k řízení projektů U každého kurzu vyplynuly na povrch také konkrétní cíle týkající se specifických témat a potřeb, které třída aktuálně měla. Tomu bylo potřeba přizpůsobit program jeho zaměření, dynamiku apod. Dramaturgie kurzu vyplývá z cílů a principů práce se skupinou. Východiskem je propojení tří témat, z nichž je třeba vytvořit vyvážený a smysluplný celek. Proto je třeba dodržovat následující pravidla: z střídat dynamiku programů vyváženě volit programy s různou fyzickou a mentální náročností a prokládat je odpočinkovými a zábavnými programy z využít přirozenou a velkou energii dětí k zapojení do programů a projektů to od organizátorů vyžaduje hodně trpělivosti a času z snažit se o partnerský přístup a rovnou komunikaci s dětmi a jen minimálně vystupovat v pozici autority zpočátku to může být pro mnohé děti problém, ale v průběhu kurzu se jim tento způsob komunikace stává přirozenějším z střídat děti během programů v různých skupinkách, tak aby se v kolektivu nevytvářely uzavřené frakce z program přizpůsobovat aktuálním potřebám a tématům skupiny z v zadávání úkolů postupovat v průběhu kurzu od jednodušších ke složitějším a komplexnějším z využívat různých forem hodnocení sebe sama i ostatních a zapojovat do nich děti co nejvíce z snažit se o maximální využití vnitřní motivace dětí princip soutěže využívat s rozmyslem a pouze jako jeden z řady motivů z v první části kurzu se soustředit především na rozvoj skupiny a na osvojení dovedností potřebných ke spolupráci, v druhé části kurzu už skupinu vést k orientaci na okolní svět a práci na projektech z na kurzu zapojovat učitele do týmu a využívat jeho znalostí o skupině Co se dělo v jednotlivých dnech kurzu Proběhlo celkem 19 kurzů Klíčení. Ačkoli vycházely ze společného, níže popsaného programového základu, co do průběhu se mezi sebou vždy poněkud lišily s ohledem na potřeby konkrétní skupiny. 1. den: Kdo to přijel? Charakteristické je výrazné odstřižení od školní reality. Cílem je nastartovat systém fungování a vzájemného respektu a ukázat žákům, že je čeká spousta zábavy a že kolik budou ochotni do programu investovat, tolik se jim vrátí

9 klíčení Kurz začíná hrou děti se stávají novináři, samy si musí prozkoumat středisko, v němž se budou postupně ubytovávat. Po ubytování následuje úvod, během něhož dojde k vymezení základních vztahů. Na jedné straně jsou dětem sdělena pravidla, jsou informovány o svých právech a povinnostech o dalších věcech nutných pro hladký průběh kurzu, na straně druhé jsou zjišťována jejich očekávání, problémy a obavy. Po drobných hrách zaměřených na uvolnění následuje fyzicky náročný závod, který u dětí nejen zmírní či zcela odstraní psychické napětí a přetlak, ale fyzicky je unaví, a navíc jim umožňuje poznat instruktory v akci závodit po jejich boku a vnímat jejich podporu. Večerní program otevírá téma hrdinství a společného sdílení příběhů, které si děti přivezly z domova. Na závěr dne je představen rituál, jímž na kurzu končí každý den poskytuje zklidnění, společné ohlédnutí za uplynulým dnem a prostor pro vyjádření pozitivní zpětné vazby mezi dětmi. Po prvním setkání se třídou instruktoři specifikují cíle s ohledem na potřeby skupiny. 2. den: Co dokážou? Podpora skupinové spolupráce a komunikace. Celé dopoledne je věnováno řešení různých skupinových úkolů, které jsou dětem předkládány. Po každém úkolu vždy následuje rozbor, během něhož se sami žáci pokouší pojmenovat, co jim fun go va- lo a jak spolupracovali ve skupinách. Po obědě následuje hra v terénu, náročná nejen fyzicky, ale i psychicky děti při ní uplatní řadu schopností a dovedností (od strategického uvažování přes jazykovou vybavenost k schop nos ti rychlého pohybu). Po uvolnění přebytečné energie následuje první blok projektů, v němž je představena základní tematická linka a je zmapováno to, co by děti po návratu do školy mohlo bavit dělat v jejich okolí. Děti samy spontánně prezentují témata, problémy z jejich okolí, které by bylo dobré řešit, aby se v jejich okolí něco změnilo k lepšímu, nebo hovoří o tom, jak prostě udělat pro někoho něco dobrého. Je nutné omezit počet projektů na třídu na 3 6, a proto je nutné se na jejich výběru shodnout. Na konci bloku instruktoři a pedagogové poskytnou k vybraným tématům svá doporučení a rady. Den uzavírá program, během něhož děti po skupinkách spolu s instruktorem putují nočním lesem. Baví se spolu o hrdinství, plní odvážné skutky a zavazují se k vykonání osobního hrdinského činu po návratu domů. Následuje závěrečný rituál. 3. den: Velké výzvy Těžiště třetího dne spočívá jednak v rozvoji znalostí a postojů v oblasti sociální tématiky a občanské angažovanosti a jednak v tom, že je dětem poskytnut pocit, že jsou schopny společně něco dokázat, že i když je to namáhavé, výsledek stojí za to. Obojí probíhá her- Často se kolem ožehavých témat strhla zaujatá a autentická diskuze. Instruktory někdy s překvapením a údivem sledovali, jak se před jejich očima rodí potřeba demokratických principů a jak vážně berou společenská témata žáci ročníku ZŠ, pokud svět dospělých začne brát vážně jejich názory a potřeby. komentář instruktora kurzu Klíčení k jednomu z programů věnovaných projektům ní formou během dvou velkých bloků progra mu. Nejprve se děti na celé dopoledne stávají občany vesnice, v níž dochází k nespra ve dl nos tem. V rámci hry si zkouší, jak proti těmto veřejným věcem zasáhnout a jak je obrátit v něco pozitivního. Po obědě následuje druhý blok projektů děti si stanovují konkrétní cíle a fáze svého projektu. Odpoledne je jim půjčena digitální kamera a kostýmy. V roli filmových štábů na táčejí krátké filmy se sociální tematikou. Večer se ve slavnostním oblečení sjíždějí na filmový festival, kde probíhá promítání vítězných snímku, předávání Oskarů a děkovné řeči. 4. den: Velké plány Stabilní součástí tohoto dne je blok věnovaný dokončení projektů do takové podoby, aby byly realizovatelné po návratu žáků do školy. Jinak je to ale nejproměnlivější den a současně často dramaturgický vrchol celého kurzu. Variabilně a podle aktuálních potřeb skupiny jsou zařazovány různé programy. Častým tématem dne je důvěra a podpora ve skupině. K tomu je možné využít hry, které s dětmi řeší téma vylučování z kolektivu. K uzavření tématu a také k odstranění emočního napětí slouží drobné aktivity zaměřené na rozvoj vzájemné důvěry ve skupině. Den může končit fyzicky náročnou hrou a týmovým nasazením např. při tanečním maratonu nebo třeba hrou, během níž mají děti za úkol v mystickém putování po tajuplném území nejenom zvládnout hrozící nebezpečí, ale především postarat se jeden o druhého. 5. den: Co si odvážíme? Poslední den slouží ke společnému psychologickému uzavření procesů probíhajících jak ve skupině, tak u jednotlivých účastníků. Měla by být podpořena motivace dětí ke snaze zlepšovat své vzájemné vztahy ve třídě i pracovat na svém vlastním rozvoji. Téma hrdinství uzavírá program, během něhož děti veřejně vyhlásí, jakou vlastnost svého hrdiny by u sebe chtěly podpořit, a ostatní jim k tomu poskytnou osobní rady a doporučení. Odjíždím s pocitem důvěry i k ostatním. Bomba!!! Jsem ráda, že jsem mohla potkat super lidi. Nebyl čas se nudit a to se cení. Nejvíc mě bavilo běhat, i když jsme byli udejchaný. Nakonec probíhá rekapitulace celého týdne promítání fotografií z jednotlivých aktivit a společné ohlédnutí. Každý žák je vyzván, aby uvedl, který program pro něj osobně byl nejdůležitější a co mu přinesl. Přínos kurzu Klíčení pro doprovázející pedagogy z osobní zkušenost s metodou zážitkové pedagogiky a její aplikací při realizaci žákovských týmových projektů z možnost participace na každodenních intenzivních týmových schůzkách zkušených instruktorů nahlédnutí do metodické kuchyně přípravy zážitkových programů Nikdy se nebudu vzdávat jít za svým snem, čelit věcem. Lituju, že bude konec, odjíždím skoro s brekem

10 klíčení 2. Realizace projektu na škole Žáci po návratu do školy pracují na svých projektech. Dostává se jim přitom podpory od třídního učitele. Svůj postup zazna menávají na interaktivní portál, kde s nimi o projektu komunikuje jeden instruktor z týmu kurzu, který absolvovali. Odpovídá na jejich dotazy, poskytuje jim rady a podporu. Jednotlivé třídy mohly obdržet malý grant ve výši Kč na pokrytí nákladů spojených s realizací svého projektu (pronájem, spotřební materiál). Díky realizaci projektů týmy měly a mají možnost nejen zažít úspěch při uskutečňování pozitivní změny, ale také rozvíjet své schopnosti a dovednosti potřebné pro život např. umět: z domluvit se z dobře vše naplánovat z neztratit (nebo znovu najít) motivaci z řešit konflikty z komunikovat s vedením školy, úřady, neziskovými organizacemi z prezentovat, co chtějí a co se jim podařilo z a v neposlední řadě vypořádat se s případným neúspěchem ŠKOLNÍ STUDOVNA, TŘÍDĚNÍ ODPADU ZŠ Labská Terka, Denča, Samanta, Martin, Eda a Pavel (13 15 let) Denča, Míša, Tom, Martin, David, Lucie (13 15 let) Situace na začátku kurzu Klíčení: třída vznikla spojením dvou původně soupeřících tříd, protože v obou z nich došlo k poklesu počtu žáků, takže na konci předchozího školního roku jich bylo v každé třídě cca Při rozhodování o tom, jaké projekty se budou realizovat, vzniklo několik skupin. Jedna z nich se zaměřila na řešení třídění odpadu, protože se její členové shodli, že třídění odpadu na škole chybí, přestože přímo jejím v areálu jsou velké kontejnery na tříděný odpad. Další skupina navrhla realizaci školní studovny, v níž by se žáci mohli učit nebo si povídat s kamarády. Nejprve si týmy dohodly schůzku s vedením školy, a pak začaly jednat. 3. Tým zaměřený na třídění odpadu nejprve sehnal 60 krabic (do každé třídy 2 krabice po jedné na papír a plasty). Poté se členové týmu pokusili o jejich úpravu, ale vzhledem objemu práce dané celkovým počtem krabic se, rozhodli, že si je každá třída upraví sama. Postupně navštívili všechny třídy s minipřednáškou o tom, k čemu krabice jsou, a snažili se motivovat své spolužáky k třídění. Jsme hrozně moc spokojení se vzhledem školní klubovny. Chodí tam každý den spoustu dětí a jsme rádi, že jsme něco takového dokázali. A myslíme si i, že se máme od té doby tak nějak víc rádi. 4. Druhý tým svůj záměr zřídit ve škole klubovnu nejprve projednal nejprve se zástupcem ředitele školy a následně i s ředitelem. Vedení školy bylo vstřícné, nevidělo ve zřízení školní klubovny problém, protože jedna třída byla volná a už delší čas se na škole diskutovalo, co s ní. A tak se prázdná třída poměrně rychle přeměnila v klubovnu. Z financí poskytnutých na projekt Prázdninovou školou Lipnice koupili žáci drobné vybavení studovny (karimatky, papíry, nástěnku ), škola věnovala sedací soupravu a vedení školy zabezpečilo potřebný pedagogický dozor v klubovně. 5. Po dvou zkušebních měsících třídění odpadu ve třídách proběhla kontrola jednotlivých tříd. Ukázalo se, že se třídění odpadu na škole skutečně ujalo. V některých třídách však krabice nápor odpadu nevydržely, poškodily se a musely se vyměnit. Proto se za část peněz, které poskytla Prázdninová škola Lipnice, nakoupily plastové boxy. Tým se rozhodl, že na celé škole zorganizuje soutěž ve sběru papíru. 6. A tady se záměry obou týmů propojily. Za peníze získané sběrem papíru se totiž žáci rozhodli nakoupit další vybavení do školní studovny a další potřebné plastové krabice. Týmy tak pochopily, že nejvíce získají spoluprací, což bylo pro ně předtím téměř nemyslitelné. Postupně žáci dokoupili sedací pytle, koberec, stolní fotbal a další věci, které jim jejich místnost zpříjemnily natolik, aby v ní žáci chtěli trávit svůj volný čas. 7. Pilotní sběr papíru se na škole stal tradicí. V dalším roce si organizátoři dokonce stanovili, že každý žák prvního stupně musí donést alespoň 1 kg papíru a žák druhého stupně 5 kg. Dne se všechen vybraný papír dal do kontejneru a zjistilo se, že se celkem vybralo kg. V průměru tak každý žák do školy donesl 24,1 kg papíru. 8. Díky dobré spolupráci obou týmů a podpoře jak pedagogů, tak vedení školy se podařila výjimečná věc žákům 9. ročníku se podařilo nejen prosadit ve škole efektivní třídění odpadu, ale díky němu také svépomocně zřídit a zařídit klubovnu, která je opravdu jejich, kde se jim líbí a za kterou cítí odpovědnost. Kromě toho jsou vedlejším produktem projektu také velká přátelství, která vznikla mezi žáky dříve soupeřících tříd. 17

11 klíčení POMOC SENIORŮM Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Monča, Klárka, Gabča, Eliška, Linda, Terka, Martina a Áďa (13 15 let) 1. Téma bylo dívkám od začátku jasné jednak proto, že starší a často osamělí lidé jsou jedním z velkých společenských témat, a jednak chtěly přispět s další kulturní nabídkou do poklidných vod města. Původně plánovaly program pro všechny seniory ve městě, ale protože jejich škola spolupracuje s Domovem pro seniory, rozhodly se nakonec zaměřit na jeho obyvatele. Pro lepší komunikaci mezi členy týmu založily uzavřenou skupinu na webových stránkách Facebook a sdílený dokument v prostředí Google. 2. Téměř okamžitě se shodly na tom, že vzhledem k tomu, že mají ve svém tý mu hodně hudebnic hrajících na flétnu, housle nebo kytaru, nemělo by být problémem společně nacvičit kulturní program. Naplánovaly tedy podzimní koncert a svoji nabídku rozšířily o operetku Červená Karkulka. S tím se vydaly do Domova pro seniory. 3. Vedení Domova bylo z jejich nabídky nadšeno a hned dívkám navrhlo, zda by nechtěly do Domova docházet i v létě a klientům během tzv. odpoledního kafíčkování předčítat z knih a časopisů. Dívky nabídku přijaly a domluvily si termíny návštěv. A tak se postupně vyjasnil i cíl projektu: nabídnout seniorům rozptýlení v podobě podzimního koncertu a letní návštěvy v Domově naplnit předčítáním, hraním her a dalšími nenáročnými aktivitami. 4. Během prázdnin tak proběhlo 9 setkání, která vyvrcholila srpnovými dožínkami, kdy dívky společně se seniory dělaly věnec s ozdobami z těstíčka, těstové placky a postavičky ze starého pečiva. Senioři byli z jejich návštěv nadšeni a často se vedení ptali, kdy zase ty holky přijdou. Přesto že se koncem srpna jedna z nich odstěhovala a další bez udání důvodů z týmu odešla, začaly se dívky pomalu připravovat na koncert. V repertoáru měly lidové písně Loučení, loučení, O tábora až k nám a píseň Mimorealita od Tomáše Kluse. 5. Koncert proběhl začátkem října. Tým trochu zklamalo, že došlo ke změně a že vystoupení nebylo jen pro seniory, ale pro širší veřejnost při zahájení výstavy Proměny v čase. Dívkám se jejich vystoupení, bohužel, moc nepovedlo. 6. Podporu dívkám poskytla paní učitelka, a tak se časem s celou situací vyrovnaly natolik, že se do Domova důchodců ještě jednou vydaly, aby skutečně hrály a zpívaly jen pro seniory. Nakonec se ale rozhodly, že nacvičí jen divadlo o Červené Karkulce, které se odehraje 7. prosince. Společně dalšími spolužáky (včetně kluků) vyrobily pro obyvatele Domova malý dárek, který jim chtěly dát k Vánocům. 7. Červená Karkulka se nakonec skutečně hrála a senioři při ní dostali i ručně vyráběné andělíčky. Všichni byli z koncertu nadšení. Děvčata byla ráda, že seniory nakonec přece jen potěšila. Byla to pro ně hezká tečka za celým projektem, na který nakonec budou vzpomínat v dobrém. 8. Projekt přinesl nejen radost a rozptýlení často osamělým starším lidem, ale mnoho toho naučil i samotné členky týmu. Červená Karkulka se opakovala v následujícím roce ještě jednou, v červnu 2013 na Dni otevřených dveří. Některé dívky budou v létě pokračovat v předčítání u odpoledního kafíčkování seniorů. A škole ukázaly, že práce v projektu měla smysl. Následující přehled jednotlivých projektů byl sestaven především na základě textů na interaktivním portále. 5 â 5 Dostupné z: tymoveprojekty

12 klíčení SEZNAM DALŠÍCH PROJEKTŮ Škola Projekt Cíl Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Holubí dům Přestěhovat holuby usídlené na školním parapetu do nového domova, který už jim nikdo nebude brát. Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Pomoc seniorům Rozveselit a rozptýlit seniory v místním Domově. Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Školní jídelna Změnit jídelníček ve školní jídelně a způsob přípravy jídel. Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Zábava pro děti Uspořádat (prozatím) jednu akci pro děti ze ZŠ Školní Kaplice. Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice Zvelebení třídy sekundy Zvelebit třídu. Gymnázium TGM (Hustopeče) Dětská hřiště Prosadit zpřístupnění alespoň jednoho dětského hřiště v Hustopečích pro děti do 11 let. Gymnázium TGM (Hustopeče) Školní dvůr Zajistit rekonstrukci a zkrášlení školního dvora pro příjemné trávení přestávek a volných hodin. Gymnázium TGM (Hustopeče) Mandloňové sady Zvýšit informovanost o této evropské raritě. SSZŠ Litvínov Háčky Koupit a namontovat háčky do klučičích šaten u tělocvičen. SSZŠ Litvínov Web třídy Vytvořit webové stránky pro třídu. SSZŠ Litvínov Výzdoba třídy Vyzdobit třídu. ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš) Naše zahrada Zvelebit zahradu kolem školy. ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš) Zvelebování tříd Vyzdobit učebny českého jazyka a přírodopisu. ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš) Sítě a branky Natřít branky na hřišti ve vsi a zajistit do nich nové sítě. ZŠ Bodláka a Pampelišky (Veliš) Bufet Zařídit ve škole bufet pro druhý stupeň. Škola Projekt Cíl ZŠ Broumovská (Liberec) Nová zeď Opravit rozbitou zeď, zlepšit její vzhled. ZŠ Broumovská (Liberec) Třídě zdar Do vyspravit a zamalovat všechny ďúrky ve třídě. ZŠ Broumovská (Liberec) Zkrášlení atria Zlepšit školní atrium ve prospěch žáků. ZŠ Broumovská (Liberec) Hudebna Vymalovat zadní stranu hudebny, vyzdobit ji a opravit zpěvníky. ZŠ Broumovská (Liberec) Naše třída Výzdoba třídy nabarvit květináče, natřít zadní část třídy a vyzdobit nástěnku. ZŠ a MŠ Deblín Barevná škola Pomalovat zídky u školy a vytvořit barevné skříně a nástěnky ve třídě. ZŠ a MŠ Deblín Hřiště Zlepšit stav školního hřiště. ZŠ a MŠ Deblín Anglické divadlo Uspořádat divadlo pro spolužáky a rodiče v angličtině. ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim) Koše a brány na venkovních hřištích Prosadit, aby byly v Chrudimi v prostoru Na Šancích umístěny dvě fotbalové branky a u sokolovny dva basketbalové koše. ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim) Jsme stejní... Upozornit na posuzování lidí na základě vzhledu. ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim) Změna jízdních řádů Změnit jízdní řády linky č. 3 v Chrudimi tak, aby její příjezdy a odjezdy od školy odpovídaly lépe začátku a konci vyučování. ZŠ Dr. J. Malíka (Chrudim) Basketbalové koše v Chrudimi Prosadit umístění více basketbalových košů v Chrudimi v okolí Malecké ulice. ZŠ Konečná (Karlovy Vary) Akce pro školku Ukázat předškolákům, jak to vypadá ve škole a že tam může být legrace

13 klíčení Škola Projekt Cíl ZŠ Konečná (Karlovy Vary) Školní automat Změnit sortiment školního automatu, aby obsahoval různorodější a zdravější nabídku. ZŠ Konečná (Karlovy Vary) Návštěvnost školního hřiště Zvýšit návštěvnost školního hřiště, které je sice krásné, ale chodí tam málo lidí. ZŠ Konečná (Karlovy Vary) Oživení Polštářovny Oživit a vylepšit školní Polštářovnu. ZŠ Labská (Brno) Zlepšení dopravní situace u školy Zlepšit dopravní situaci u školy, např. vybudováním semaforu či retardéru u přechodu, kde se již stala nehoda, při níž byl jeden žák sražen autem. ZŠ Labská (Brno) Pomoci útulku Podpořit místní útulek pro zvířata. ZŠ Labská (Brno) Školní studovna Zařídit ve škole místnost (studovnu-relaxační místnost), do které se mohou žáci chodit učit anebo povídat si s kamarády. ZŠ Labská (Brno) Třídění odpadu Zajistit efektivní třídění odpadu na celé škole. ZŠ a MŠ Libchavy Automaty Zařídit možnost koupit si nějaké zdravé jídlo a pití o přestávkách. ZŠ a MŠ Libchavy Bezpečnější silnice v Libchavách Prosadit v Libchavách bezpečnější silnici pro děti, dospělé a zvířata. ZŠ a MŠ Libchavy Relaxkoutek Vybudovat relax koutek ve své třídě. ZŠ a MŠ Libchavy Zookoutek Vybudovat ve škole zookoutek s různými zvířaty a vytvořit skupinu dobrovolníků, která se o ně bude starat. ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.) S.V.D. (Happy děda) Uspořádat vánoční posezení v Domově pro seniory. ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.) Pryč s "Vláčkem Rožnováčkem" Prosadit omezení provozu "Vláčku Rožnováčku". Škola Projekt Cíl ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.) Ozembuch (turnaj ve šprtci) Uspořádat ve škole turnaj ve šprtci. ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.) Barevný domov důchodců Zpestřit prostředí domova důchodců. (Změněno na: Propagovat místní knihovnu.) ZŠ Sedmikráska (Rožnov p. R.) Impro (improvizované divadlo) Uspořádat soutěž v improvizovaném divadle. ZŠ Smržovka Svobodné postele Spravit všechny postele, které jsme zničili. ZŠ Smržovka Smržovský turnaj v přehazované Uspořádat turnaj v přehazované pro rodinné týmy. ZŠ Smržovka Školní jídelna Zlepšit jídlo ve školní jídelně. ZŠ Smržovka Lukfotbal Zlepšení hřiště pro střelbu z luku a fotbal. ZŠ Smržovka Automat Přesunout automat na cigarety pod dohled dospělé osoby. ZŠ Smržovka Klubovna Zhotovení/vybudování Klubovny, v které bychom měli svůj prostor na věci, na které doma nemáme místo. ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš) Stylová skříňka Vyzdobit si skříňky v šatně, aby se nám líbily. ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš) Školní hřiště Zkrášlit školní hřiště. ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš) Fotoshow Uskutečnit výstavu fotografií žáků školy. ZŠ Straškov-Vodochody (Veliš) Veselé skříňky Zařídit veselejší a barevnější šatny. ZŠ Švermova (Liberec) E.N.H.N Exkrementy Na Hřiště Nepatří ZŠ Švermova (Liberec) Uklízení v okolí školy Uklidit okolí školy. Upozornit spoluobčany, že psí exkrementy nepatří na dětská hřiště. ZŠ Švermova (Liberec) Školní hřiště Uklidit školní hřiště od odpadků válejících se na zemi. (Změněno na: Vytvořit bylinkovou zahrádku.) 22 23

14 klíčení Škola Projekt Cíl ZŠ TGM (Podbořany) Socha T. G. Masaryka Zkrášlit školní prostředí. ZŠ TGM (Podbořany) Očista Vyčistit okolí rybníka Kačák. Škola Projekt Cíl ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov Skříňky Vytvořit úložný prostor na učebnice a tělocvik ve třídě. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov Obědy Prosadit zdravé a chutné obědy ve školní jídelně. ZŠ TGM (Podbořany) Oprava autobusového nádraží Opravit kompletně 4 lavičky na autobusovém nádraží Podbořany a ostatní natřít. (Změněno na: Uspořádat soutěž o nejlepší ptačí budku a výsledky umístit na pozemcích školy.) ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín) Nezávislost náctiletých Upozornit děti 4. ročníku na nebezpečí kouření a alkoholismu. ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín) Pomluvy Upozornit spolužáky na dopad pomluv. ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary) Hledáme domov pejskům Zlepšit podmínky v útulku pro psy. ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary) STOP ničení školního majetku Chceme zabránit ničení školního majetku. ZŠ Truhlářská (Karlovy Vary) Den zábavy v nemocnici Zpříjemnit den dětem v nemocnici na Den dětí. ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín) Stop pedofilům Varovat děti do 12 let před nebezpečím hrozícím od pedofilů. ZŠ Vlára Slavičín (Slavičín) Neberte drogy Aspoň částečně upozornit spolužáky na nebezpečí drog. Tyršova ZŠ (Brno) Pojď zkrášlit Brno Vyzdobit vhodnou zeď v Brně legálním graffiti. Tyršova ZŠ (Brno) U PEAR Zajistit občerstvení pro spolužáky na akcích školy. Tyršova ZŠ (Brno) Eko-Pro Postarat se propagací o to, aby bylo v okolí školy méně odpadků mimo koše. Tyršova ZŠ (Brno) Futsal Cup Uspořádat meziškolní sportovní soutěž ve futsalu. Tyršova ZŠ (Brno) The Colours Opravit a vyzdobit svou třídu. Tyršova ZŠ (Brno) Hasičské olympijské hry Uspořádat olympijské hry s hasičskou tematikou pro 1. stupeň ZŠ. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov Povrch hřiště Zlepšit vzhled a bezpečnost školního hřiště. ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov Barevnější šatny Vytvořit barevnější, bezpečnější a přehlednější šatny. A jak to bylo s prací na projektech? Různě. V mnoha případech byly týmy tak motivované tím, čeho chtěly dosáhnout, že jsme nestačili zírat, co všechno se jim daří. Na druhou stranu, někdy zase bylo potřeba silné podpory ze strany učitelů a instruktorů, aby se některé z váhavějších projektů podařilo dotáhnout. Téměř každý z týmů ale udělal velký kus práce a jen málokterý z nich svůj projekt zabalil, tedy vzdal. A je skvělé vidět, jak velkou pozitivní změnu ve svém okolí mnohé týmy dokázaly způsobit a kolik se toho přitom jejich členové naučili. komentář instruktora kurzu Klíčení ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov Odboj proti odpadkům Prosadit více košů u naší školy a vytvořit kampaň proti odpadkům mimo koše

15 3. Workshop Přibližně po 2 3 měsících po kurzu Klíčení přijíždí na návštěvu do školy dvojice instruktorů PŠL. Workshop trvá zhruba 4 5 vyučovacích hodin. Obsahuje jak nenáročné, svižné hry sloužící k připomenutí atmosféry kurzu a k vzájemnému vyladění, tak programové vrcholy tiskovou konferenci, na níž děti představují výsledky společné práce, slavnostní stříhání pásky u hotových projektů nebo individuální zpětnou vazbu, kterou si dávají děti navzájem v rámci jednotlivých týmů (co bylo na společné práci nejtěžší a co naopak fungovalo). V případě potřeby instruktoři pomáhají dětem ve stanovení dalších kroků. Děti si po kurzu více naslouchaly, všímaly si věcí kolem sebe, snažily se vyvinout nějakou aktivitu. Jako třídní učitelka pozoruji lepší vzájemný vztah, mám lehčí práci se třídou, víc si rozumíme, rychleji se dohodneme, má to spád a více se respektujeme. Snáz dosáhnu toho, co potřebuji a děti si to víc berou za své Studenti si vyzkoušeli komunikaci na různých úrovních (zjišťování informací, osobní jednání s lidmi ve vedoucích pozicích). Naučili se představit svůj nápad a následně ho zrealizovat. V některých projektech zjistili, že ne vše je tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Děti se realizací projektů začaly zajímat o společenské problémy a možnost jejich zlepšení, pokoušely se hledat možné řešení, diskutovaly, jednaly, přinášely návrhy což byla určitě významná životní zkušenost. Já sama jsem se naučila nepodceňovat jejich nápady. projektová výuka na školách 26

16 projektová výuka Hlavní myšlenka: Aby žákům výuka ve škole dávala smysl Projekt PV na školách fáze fáze termín říjen 2011 červen 2012 říjen 2012 červen 2013 realizace žákovské projekty převážně pod vedením lektorů PŠL témata 1. stupeň ZŠ Hranice a prolínání 2. stupeň ZŠ České dějiny, Udržitelná spotřeba žákovské projekty pod vedením pedagogů školy a pod supervizí lektorů PŠL časová dotace 4 dny (cca 4 5 VH) 4 dny (cca 4 5 VH) účastníci [počet] žáci ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií cíle z předat žákům zajímavou formou nejen téma, ale i hodnoty, které PV přináší z podpora žáků ze strany lektorů PŠL a pedagogů školy z samostatná práce na domácích úkolech v období mezi projektovými dny z aktivní spolupráce mezi pedagogy a lektory při realizaci projektových dnů z zaškolení pedagogů praxí a příprava na 2. fázi projektu, ve které budou nabyté dovednosti uplatňovat z samostatná realizace projektových dnů ze strany pedagogů v rolích organizátorů a facilitátorů z supervidování a poradenství ze strany instruktorů PŠL, rozvíjení dovedností u pedagogů, kterých nabyli v předchozí fázi z společná evaluace, reflexe a sdílení zkušeností mezi pedagogy a instruktory PŠL z pedagogové budou v druhé fázi vyučovat podle stejné struktury a žáci budou pracovat stejným způsobem jako v první fázi pedagogové instruktoři PŠL 13 6 Proces tvorby konkrétního programu v jednotlivých fázích projektu ilustrují následující příklady z praxe. â 28 29

17 projektová výuka 1. fáze jak se tvořil program v lektorském týmu Téma Hranice a prolínání (příběh) autor textu MgA. Martin Hak jak to začalo... Takhle. Na začátku jsme byli dva a jedna zajímavá a přitažlivá nabídka. Přitažlivá proto, že nám umožňovala propojit naše zkušeností s přípravou a realizací vzdělávacích programů s PT multikulturní výchova a osobnostně sociální výchova, realizovat projekt na ZŠ. Také jsme toužili prověřit své dosavadní znalosti a dovednosti při práci se žáky 1. stupně ZŠ prostě proto, že sami máme malé děti. má, nebo může mít, projektové vyučování na prvním stupni své místo v jaké podobě? Scházeli jsme se, plánovali, vymýšleli, až z toho byl docela pěkný plán. Ve spolupráci s dalšími dvěma šikovnými lidmi (víc hlav víc ví a více rukou více stihne), kteří se k přípravě a realizaci přidali, se ukázalo, že plán zní hezky, ovšem některé vzletné myšlenky je třeba ještě konkretizovat. A tak jsme společně pečlivě procházeli smysluplnost a soudržnost vztahů mezi tématem, cíli, metodami, činnostmi, technickými, finančními, časovými a dalšími limity, aby vznikl scénář výchovně-vzdělávací jednotky, která formou projektového vyučování bude moci naplnit skutečné pedagogické cíle. výchozí podmínky pro přípravu projektu Mezi výchozí podmínky (počty hodin, počty žáků ) patřilo také to, co je uvedeno dále, přičemž některé vstupní hodnoty jsme sami zvolili, odvodili, definovali. z Téma Hranice a prolínání bude zprostředkováno žákům 2. a 3. třídy ZŠ (tuto účastnickou skupinu jsme si sami zvolili). z S každou ze tří tříd v každé ze tří škol budou provedena čtyři projektová setkání. z Budou realizovány vybrané tematické okruhy PT. V realizačním týmu jsme se rychle shodli na tom, že MKV je především o na šem lidském soužití. Tedy o soužití mezi jednotlivci. Vzhledem k tomu, že každý z nás je živým zástupcem jisté osobité kultury, nepůjde nám ani tak o řešení soužití mezi národy, nýbrž se při koncipování projektu soustředíme na soužití jednotlivců. Vyšli jsme zkrátka z tvrzení, že kultura je vlastností každého jedince a zároveň je kulturou to, čeho si vážíme, jaká pravidla respektujeme a jak vidíme svět. Ano, je to tak, je nám skutečně blízké pojetí tzv. transkulturní výchovy. Zatímco MKV v klasickém provedení řeší poznávání odlišných skupin a interkulturní výchova řeší, jak spolu různé skupiny mohou žít, transkulturní pojetí MKV se snaží přispět ke zvýšení schopností jednotlivce žít společně s ostatními lidmi. Tak nám to dává smysl, obzvlášť uvažujeme-li o žácích 2. a 3. třídy. To tedy byl společně sdílený základ, od něhož se odvíjely naše další koncepční myšlenky. a tak byly formulovány dva hlavní cíle/očekávané výstupy z Žáci si uvědomí a pojmenují některé důležité hranice ve svém prostředí (doma, ve škole) a porozumí sousloví hranice v nás i kolem nás. z Žáci si vyzkouší překonat některé z hranic (bariér) prosociálním způsobem, s respektem k jejich existenci a na základě touhy po poznání. příprava programu Příprava projektu byla veskrze příjemná, tvůrčí a radostná činnost. Jednou z našich obav ovšem bylo, že budeme rozjíždět projekt ve třech školách, přičemž v každé z nich budou jiní žáci, jiné prostorové podmínky a dozajista také jiní učitelé, a tudíž jiné klima ve třídě, jiné způsoby práce i způsoby dorozumívání (přesně tak tomu také ve skutečnosti bylo). Jak má taková příprava vypadat, aby měla smysl pro tuto konkrétní situaci? Dalším, docela příbuzným zádrhelem se zdálo při přípravě být i to, že každý projekt má být živým organismem, který se vyvíjí autenticky a vždy spěje k cíli svou jedinečnou, jindy a s jiný mi neopakovatelnou cestou. Máme tedy předpokládat, že v každé třídě se již po prvním setkání ukáže, že projekt jsme nerozjeli jeden, ale mnoho různých? Dobře, že jsme si podobné otázky kladli, že jsme na ně mysleli a hledali odpovědi. Navržená struktura práce (nabídka a řazení činností pro žáky) se ukázala být dost univerzální. Umožňovala různou úroveň zkoumání tématu (Hranice v nás a kolem nás a jejich prolínání) podle aktuální situace v jednotlivých třídách, v jedinečné konstelaci aktuálních schopností, dovedností, nálady, prostorových a dalších okolností realizace. Zároveň však zůstalo směřování ke stejným pedagogickým cílům a ke stejnému projektovému produktu v zásadě podobnými prostředky

18 projektová výuka náš produkt na školách Když jsme začali komunikovat s vybranými školami, tak nás příjemně překvapilo, že všude byli bez jakýchkoliv zádrhelů učitelé ochotni na čas upravit rozvrh potřebám projektu. Velká flexibilita školního rozvrhu a možnost přizpůsobit VH potřebné pro projekt je bezesporu velkou výhodou u projektové výuky na prvním stupni. Při nabídce činností pro žáky jsme se snažili jednoduše vyjít z toho, kdo jsme my (co umíme, co nás baví a zajímá), kdo jsou naši žáci (co zvládnou, co je bude bavit a přitahovat jejich pozornost) a co chceme způsobit (viz naše cíle). Důležitou, dá se říci charakteristickou, složkou našeho scénáře se tak stala práce s příběhy, hraní her a samozřejmě s tím spojená reflexe. Setkání s vybraným příběhem je srozumitelné setkání s tématem, se kterým chceme dále pracovat, zároveň dává skrze postavy příběhu nahlédnout do motivů jejich jednání, řeší (ukazuje) příčinnou vazbu mezi událostmi, ukazuje téma i obsažené informace v souvislostech a na konkrétním případu apod. Hlavně je však práce s příběhem vysoce reflektivní činností, která se přímo dotýká formování vlastních modelů světa, vlastního názoru, postojů, třídění a prověřování hodnot A to je to, co chceme žákům nabídnout, zprostředkovat. Práce s příběhem nabízí zejména prostor pro reflexi vlastních zážitků i zkušeností již dříve získaných. Hraní her je činnost, která žáky baví. To je dobré pro získání a udržení zájmu a pozornosti. Hledali jsme ale hry nebo aktivity, které mají potenciál podporovat dosažení našich cílů. Vycházeli jsme při tom také z faktu, že při hraní hry se sice žáci ocitají v jistém modelovém světě ošetřeném dohodnutými herními pravidly, ale přitom zažívají reálné pocity spojené s tématem hry, a tudíž získávají s tímto tématem i reálné zážitky, ke kterým se mohou v budoucnu vracet. Naším záměrem bylo využít hraní her jako zdroj čerstvých zážitků spojených s naším tématem a tento materiál využít v reflexi k naplnění vytčených cílů. Reflexe je samozřejmě nutnou a nanejvýš smysluplnou součástí projektového vyučování. Reflexe je činnost, která souvisí s procesem učení. Ze zážitků dělá použitelné zkušenosti. V příbězích se dotýkáme zážitků i zkušeností jiných lidí a díváme se na ně svýma očima. Během hraní vybraných her získáváme s tématem vlastní nové zážitky. A v čase reflexe je možné zvědomění právě prožitého a pojmenování nových poznatků toho, co nám došlo, co jsme objevili, čeho jsme si všimli, co jsme se naučili. Reflektivních technik je mnoho. My jsme se rozhodli pro královskou disciplínu skupinové reflexe, tedy pro moderovanou či facilitovanou diskusi, a v individuální reflexi jsme pak využili zejména jednoduché výtvarné zpracování vybraných zážitků, představ, myšlenek. Výsledkem každého projektu, každého pravého žákovského podniku by měl být užitečný produkt. K jakým různým produktům může naše snažení dojít? Můžeme je vybrat my a žáky k němu dovést? Můžeme nechat výběr konkrétního produktu na žácích? Opět otázky. Zkusili jsme si na obě odpovědět ano a záhy nám došlo, že vodítkem pro naše finální rozhodnutí bude opět uvažování o předpokládaných schopnostech žáků, o vytčených cílech, o vnějších limitech akce (zejména o časové dotaci). Rozhodli jsme se, že produkt navrhneme my a uděláme maximum pro to, aby byl případně se záhy stal pro žáky přitažlivým a motivujícím k činnosti. Návrhy pro jednotlivá setkání jsme rozdělili na dva navazující tematické celky podle toho, jestli je pozornost upnuta na hranice kolem nás, myšleno ty hmatatelné, nebo zda se soustředí na hranice v nás, tedy ty, na které si nemůžeme sáhnout. A tak jistým druhem projektového produktu po druhém setkání, na konci části, jejímž tématem byly hranice vnější, bylo uskutečnit návštěvu místa ve škole, kam děti obvykle nemají přístup. Na různých školách a v různých třídách tento první z produktů proběhl a završil se podobně (navštívili jsme se žáky podobná místa, např. školní kotelnu, starou školní půdu ) a byl zdrojem dostatečné motivace k dílčím činnostem. Ve druhé části projektu s ohniskem v tématu hranice v nás jsme se rozhodli, že projektovým produktem bude uskutečnění setkání žáků se svým třídním učitelem za hranicemi běžnými pro školní prostředí. K tématu patří, že toto nevšední setkání se mělo stát též pokusem o vlídné a bezpečné překonání hranic nejenom školní konvence, ale i hranic toho, co považujeme za své hájemství, kam mohou nahlédnout jen ti, kterým věříme, například přátelé. Obecně lze shrnout, že i tento produkt našeho projektu v sobě nesl dosta tek přitažlivosti. Během jednotlivých setkání, která k tomuto produktu směřovala, však bylo potřeba tuto přitažlivost postupně poodhalovat a stále podporovat. Za sebe mohu říci, že kdybych se do stejné věci měl pustit znovu, uvažoval bych o jiném, pro žáky ještě přitažlivějším produktu. Rád bych se na to vlastně v začátku projektu zeptal samotných žáků, ale jen za předpokladu, že je na projekt dostatek času. A tak jsme navštívili postupně tři brněnské základní školy, v každé škole se zapojily tři vybrané třídy, s každou z nich jsme se potkali celkem čtyřikrát (třikrát s odstupem jednoho týdne a počtvrté s odstupem 14 dnů). Náš jeden den ve škole vypadal tak, že jsme ráno začali s jednou třídou, po dvou hodinách práce a malé přestávce jsme přeběhli do další třídy a pak ještě do jedné. Na začátku, při přípravě, jsme se napja tě ptali sami sebe, zda a v jaké podobě může mít PV své místo ve výchově a vzdělávání žáků na I. stupni ZŠ. Po zkušenostech, které jsme získali během práce s devíti třídami ve třech školách, snadno za sebe můžeme říci, že to funguje. I přes mnoho věcí, které mohly klapnout lépe v průběhu našeho projektu (včetně plánování), se hlásíme k práci, která má smysl. A má osobní jistota za tímto tvrze- ním také stojí na předpokladu, že nějakou dobu trvá, než se žáci a učitel naučí metodu PV ve své škole efektivně používat a čím dříve začnou sbírat zkušenosti, tím lépe. Opravdu si přeji, aby mé děti dostávaly ve škole již na prvním stupni příležitost se samostatně i ve spolupráci s druhými rozhodovat, přijmout zodpovědnost za své volby, brát svůj život do vlastních rukou, prožívat radost z výsledků práce, do níž daly kus sebe a aby se tak dělo v kontaktu s reálným prostředím, v němž společně žijeme. Školní projekty jsou k tomu příležitostí. na závěr Rozloučíme se krátkým popisem jedné skutečné situace. Žáci třetí třídy zkouší odpovídat na otázku: Jaké různé druhy/podoby hranic znáte? Padne několik odpovědí a je chvíli ticho. Potom se o výsledek proudu svých myšlenek podělí s ostatními jeden chlapec. Ozve se s odpo vědí: Hranice našeho myšlení

19 projektová výuka Téma Udržitelná spotřeba (příklad scénáře) 1. projektové setkání (5 6 VH) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA setkání PEDAGOGICKÉ CÍLE setkání scénář název aktivity Žáci nejprve zmapují téma, které je jim do velké míry neznámé. Dozví se nové informace, které reflektují. Na základě toho, co zjistili, se rozhodnou, jak informovat veřejnost o tématu mobilních telefonů kreativním a zajímavým způsobem. Vymyslí produkt, naplánují, jak k němu dojít, rozdělí si role a projekt realizují. Žáci na příkladě mobilu analyzují životní cestu výrobku uvažují o produktu v souvislostech (tj. proč mobil potřebujeme, z čeho je složen a vyroben, odkud všechny jeho části pochází, co se s ním děje, když doslouží apod.), a zjištěné informace o výrobě mobilního telefonu předávají dál. Naplánují a realizují projekt na téma informace o mobilních telefonech : z stanoví si cíl projektu z vytvoří plán, jak cíl naplnit z rozdělí si úkoly a převezmou za ně zodpovědnost z realizují svůj projekt čas (min.) co dělají žáci úvod představení 15 představují se, aktivizují se motivace a vtažení do tématu mapování tématu Já, můj mobil a životní prostředí Mobilní vnitřnosti 15 ve skupinách zjišťují informace související s mobilními telefony 25 prozkoumávají, z čeho se mobilní telefony skládají čeho tím chceme u žáků dosáhnout úvodní naladění všech přítomných, představení tématu zmapování stavu mobilů ve třídě kolik jich kdo měl, kolik už jsme jich měli dohromady, jaký k nim máme vztah a co o nich víme (odkud jsou apod.) na vlastní oči vidí, z čeho se mobil skládá organizace výuky a použité metody celá skupina sedí v kroužku; diskuse žáci chodí po třídě a jejich úkolem je zeptat se na zadané otázky co největšího počtu spolužáků; práce s pracovními listy žáci pracují ve skupinách, ve kterých rozebírají mobil; skupinová práce a praktická výuka mapování tématu mapování tématu třídění materiálu Odkud se částečky berou Co s mobily, když je lidé nepotřebují? Otázky a aha momenty 20 na příkladu pěti částí mobilního telefonu se dozvídají, jaký dopad na životní prostředí má výroba mobilního telefonu pracují ve skupinách a vzdělávají své spolužáky 20 vymýšlí a zjišťují, co vše lze dělat, když už mobil nepotře-bují/dosloužil/ rozbil se 20 uvědomují si své aha momenty a přemýšlejí nad dalšími otázkami, které je k tématu napadají zjistí, jak se jednotlivé části mobilu vyrábí a s jakou environmentální (příp. sociální) zátěží je to spojeno uvědomění, jak životní cesta výrobku (mobilu) končí reflektují svá největší překvapení a uvědomění během projektu, případně rozvíjí informace, které se během aktivit dozvěděli skupinová a částečně týmová práce; metoda expertních skupin/ skládankového učení žáci ve skupinkách skládají texty dohromady; skupinová práce celá třída; žáci sedí v kroužku a zapisují své aha momenty a otázky na lepící papírky (lepíky) řešení Velká výzva 5 sledují motivační video motivace do akce celá skupina sedí v kroužku; promítání motivačního videa kompletace společného produktu kompletace společného produktu Co a jak?! 20 (25) Realizace produktu rozdělí se do skupin a společně vymýšlí, jaký produkt udělají, poté plánují jednotlivé kroky k cíli 60 žáci společně realizují produkt, který vymysleli a naplánovali vymýšlí, co by mohlo být jejich společným produktem, učí se plánovat a rozdělovat si role učí se spolupracovat skupinová práce; společně vyplňují pracovní list Plánování projektu týmová a skupinová práce 34 35

20 projektová výuka 2. projektové setkání (2 VH) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA setkání PEDAGOGICKÉ CÍLE setkání scénář úvod název aktivity představení programu Žáci reflektují průběh předchozího setkání. Nejprve si představíme produkt, který žáci vytvořili v rámci předchozích setkání, prostřednictvím vernisáže, během níž si žáci dávají zpětnou vazbu. Poté se zpětně ohlížíme za tématem, které jsme probírali, a rovněž za tím, jak se nám spolupracovalo ve skupinách. Žáci praktikují principy zpětné vazby v rámci aktivity Vernisáž. Žáci reflektují téma, kterým se zabývali, a proces vzniku produktu. Žáci aplikují souvislosti, které se dozvěděli o mobilním telefonu, na jiné produkty. čas (min.) co dělají žáci 15 seznámí se s průběhem dalších 2 VH, dostanou zadání k aktivitě Vernisáž a pracují na něm čeho tím chceme u žáků dosáhnout jsou orientováni v čase a v programu; ještě jednou pojmenují, co bylo jejich záměrem a cílem; učí se prezentovat svůj produkt organizace výuky a použité metody práce v diskusním kroužku (představování, zadání vernisáže); práce v týmech reflexe reflexe Já a práce ve skupině Jak se nám pracovalo 10 pojmenovávají a zdůvodňují, jak jsou spokojeni s rozdělením rolí v týmu, jak bylo jednoduché/složité se dohodnout? 10 pojmenovávají dvě věci, které se jim povedly, a dvě věci, které by příště udělali jinak individuálně se ohlédnou za prací na produktu a zhodnotí, jak se jim pracovalo a jaká byla dle jejich názoru týmová práce; někteří z nich toto své zhodnocení zdůvodní v týmech se ohlédnou za společnou prací a zhodnotí, co se jim povedlo (za co by se pochválili) a co by se ještě dalo zlepšit skupinová práce týmová a skupinová práce reflexe Vernisáž 45 vzájemně si prezentují, co kdo vytvořil, doptávají se a dávají si zpětnou vazbu ke svým produktům prezentují svůj produkt; vzájemně si poskytují zpětnou vazbu k tomu, co kdo vytvořil, co se jim na jejich produktech líbí a co by doporučili udělat příště jinak každá skupina svůj produkt prezentuje před celým plénem; skupinová práce a práce se zpětnou vazbou Děti si uvědomily, že máme jen jednu přírodu. Častá reflexe dětí: Dříve jsem mobil vyhazoval, dnes ho dám do recyklace... reflexe A co na to indiáni? 3 poslouchají příběh o lžičce a diskutují, pro jaký jiný předmět by se dal využít a je-li tu podobnost s mobilním telefonem chápou v souvislostech, proč jsme zkoumali jeden výrobek do takové šířky/ hloubky diskusní kroužek; frontální výuka reflexe Zaměření na cíl 10 pojmenovávají, zdali a proč jsou spokojeni se svým produktem zhodnotí, jak se jim produkt podařil z hlediska jejich cíle skupinová práce v původních týmech 36 37

21 projektová výuka Téma Podivné století (příklad aktivity) Mnichov a jeho následky Žáci prožijí, jaké to je, opustit něco, co člověk sám budoval, a svoje pocity z prožitého zveřejní. 10 min / 60 min 1/1 místnost fotografie starého muže, v našem příběhu nesl jméno František Novotný Začneme imaginací, kterou vedeme otázkami, na něž žáci odpo vídají. Žáci sedí společně čelem do prázdné místnosti. Nejprve vyvozujeme před sta vu krajiny Sudet, ptáme se: Jaká je krajina kolem vás? Jak vypadá její re li éf? Co tam roste za rostliny, stromy? a žáci odpovídají. Poté přecházíme na představu vesnice (Jaká je? Jak je usazena v kra jině?), pak se ptáme na statek (Jak vypadá váš statek? Jak vypadá průčelí domu, jeho štít a okna? Jak vypadají vrata statku, jeho dvůr? Jaké jsou tam zvuky, pachy, zvířata?) a konečně se dostáváme ke světnici (Jakou má výzdobu? Jaký je tam nábytek? Jak vypadají kamna?), kterou necháme žáky popsat. Čím přesnější a konkrétnější představa je, tím lépe. Poté se žáci do zvědí něco o rodině zde žijící (pár ve střed ním věku, dvě děti 9 a 6 let) na základě toho se rozdělí se do sku pin po čtyřech tak, aby vytvořili rodinu (tj. ide ál ně je v každé skupině alespoň jedna dívka) a píší deníkový záznam jednoho po klid né ho dne na statku. Mohou si vybrat, jaký den ze čtyř ročních období jednoho roku budou po pisovat (např. 12. února, 6. června či 18. srp na). Poté společně přečteme vybrané zá zna my, např. z každého ročního období jeden. Dále žákům vyprávíme o záboru po hra ni čí a oznámíme, že statek naší rodiny je v zabraném pásmu a rodina se musí rozhodnout, co dál. Čtveřice žáků se poradí a zvolí řešení. Odejít? Zůstat? Čtveřice pak píší jeden další společný záznam kritického dne, kdy rodina odešla či zůstala. Nakonec alespoň dva různé záznamy přečteme. Při imaginaci je důležité hlídat tři vě ci: aby vše co žáci říkají, odráželo teh dejší dobu (pokud neodráží, např. počítač, můžeme to zamítnout), aby se žáci udrželi na daném místě (tj. když po pisujeme statek, věnujeme se jen statku, nikoliv krajině) a respektujeme všechny dobově správné názory, které nevybočují z kontextu 30. let. Co jeden žák řekne, to platí po celou dobu (tj. pokud statek má modrá vrata, nebudeme je přebarvovat; pokud v levém rohu světnice stojí skříň, ne pře mis ťu je me ji). Díky tomu se musí žáci navzájem poslouchat a respektovat to, co řekli druzí. 2. fáze jak se realizoval projekt pedagogům v druhém roce (z pohledu instruktorů) Většina pedagogů neměla při realizaci tématu formou projektové výuky větší problémy, i když to pro většinu z nich byl nový způsob vzdělávání žáků (i sebe). V průběhu výuky samotných pedagogů se ukázalo, že: z škola, pedagogové i žáci musí být na tento styl výuky připraveni, protože vyžaduje velkou otevřenost vůči reflexi, přijetí zodpovědnosti za vlastní proces učení a chyby, povolení hranic; jinými slovy, na školách, kde převažuje důraz na dril, disciplínu a kontrolu, projektová výuka funguje hůře z základní principy PV jsou zpravidla těžce předatelné (celkový koncept, smysl programu, smysl provázanosti programů a význam jejich dramaturgického členění); vyplatilo se, když měli pedagogové s PV vlastní, účastnickou zkušenost, kterou si mohli projít v první fázi projektu; tím se jim pak PV v druhém roce snáze uchopovala, a mohli se tak vyvarovat některých chyb z zpočátku byli pedagogové vůči PV velmi kritičtí, ale posléze ji vyhodnotili jako způsob výuky propojující učivo, témata, předměty, tedy jako něco, co patří nejen do školní družiny 6 KAŠOVÁ, J. a kol.: Cesta za žákovskými projekty: metodická příručka projektové výuky a zážitkové pedagogiky Prázdninové školy Lipnice. Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013 z méně je někdy více, tj. žáci nemusí být po celou dobu zahlceni úkoly; naopak, potřebují mnoho času na to, aby jiný proces výuky vstřebali a zmíněnou zodpovědnost za vlastní vzdělávání měli šanci převzít Více informací o projektové výuce a jednotlivých tématech a projektech najdete v publikacích a na webu PŠL

22 Zlepšil se můj pohled na historii. Většinou jsem měla vše zkreslené. Zjistil jsem, kdo byli moji prapraprarodiče. Díky programu jsem se zlepšil ve spolupráci a ve schopnosti lépe vyjadřovat svůj názor. kurzy pro pedagogy 40

23 kurzy pro pedagogy Hlavní myšlenka: Inspirovat pedagogy smysluplným typem výuky téma projektová výuka Na počátku projektu existo valy pilotní scénáře kurzů realizovaných v rámci Klíčového roku. Ty se postupně upravovaly do různých variant (podob), protože při každé jejich další realizaci vstupovaly do hry tři proměnné faktory: konkrétní poptávka školy, osobnost a zkušenosti vedoucího lektora a vývoj skupinové dynamiky na kurzu. Bylo by velmi obsáhlé a nepřehledné uvádět zde všechny odchylky od pilotního scénáře v kompletním přehledu všech programů. Cílem této kapitoly je poskytnout metodický přehled každého typu vzdělávacího kurzu pro pedagogy, a proto uvádíme pro každý typ kurzu podrobný popis vždy jednoho scénáře kurzu spolu s popisy vybraných aktivit. Kompletní popisy všech aktivit v rámci jednotlivých scénářů naleznete na webových stránkách PŠL 7. Metodické kurzy pro pedagogy na téma PV typ pro pedagogické sbory jednotlivých škol otevřené kurzy (mohou se přihlásit jednotliví pedagogové z různých škol) úroveň 1 pro pedagogy, kteří s projektovou výukou začínají, nebo s ní mají malé zkušenosti cílová skupina časová dotace místo konání kurzu účastníci [počet] 2 nadstavbový kurz o PV pro pedagogy, kteří chtějí v projektovém vyučování působit jako mentoři (průvodci) svých služebně mladších a méně zkušených kolegů pedagogové ZŠ 2,5 dne pedagogové 241 instruktoři PŠL 10 ubytovací středisko v přírodě

24 kurzy pro pedagogy Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy úroveň 1 Témata a obsah: z souhrnné informace o projektovém vyučování (s důrazem na mezipředmětové vazby), např. základní charakteristika tematické a projektové výuky z fáze tvorby PV a její plánování, např. výběr vhodných témat, možnosti vyhledávání informací a práce s nimi, možnosti prezentace výsledků projektu, reflektivní a kooperativní metody, podpůrné metody IT z organizační typy PV, např. výhody a nevýhody meziročníkového rozdělení žáků, práce se skupinou z úskalí PV, tj. např. základy facilitace Cíle kurzu byly ve většině případů definovány na základě potřeb škol, avšak v zásadě směřovaly k tomu, že účastníci/pedagogové: z porozumí obsahu pojmu PV (všichni vnímají metodu stejně) z dostanou facilitovaný prostor pro práci na vlastním školním projektu, který mohou konzultovat s odborníkem; tj. pedagogové si z kurzu odvezou svůj vlastní výstup z seznámí se s již realizovaným a nezdařeným projektem a společně s instruktorem jej podrobí důkladné analýze chyb a úskalí z získají inspiraci v podobě projektů, které instruktoři již realizovali z seznámí se s podpůrnými IT technikami, které jsou využitelné při projektové práci s dětmi z zažijí dva programy, ve kterých budou mít prostor pro spontánní i plánovanou skupinovou práci; tyto programy reflektují a vyvodí z nich didaktickou zkušenost pro užití kooperativní metody v PV z seznámí se s metodami ZV, které jsou použitelné při hodnocení PV Přínos kurzů pro pedagogy 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Legenda ano ne 1. Na kurzu jsem si prakticky vyzkoušel/a aktivity z oblasti PV 2. Kurz mi ukázal možnosti, jak PV přenést do výuky. 3. Na kurzu jsem získal/a teoretické základy v oblasti PV. 4. Kurz mne motivoval, abych více zapojil/a projektové vyučování do své výuky. 5. Kurz mi ukázal možnosti, jak organizovat PV. 6. Na kurzu jsem si objasnil/a, k čemu to je celé dobré, tj. jaké jsou ne-výhody využití PV ve výuce. 7. Na kurzu jsem si vyzkoušel/a některé metody a aktivity vhodné pro práci v projektu. 8. Na kurzu jsem získal/a námět, jak pracovat s cíli PV. 9. Na kurzu jsem si pojmenoval/a, co potřebuji k používání metody PV z hlediska svých kompetencí a profesní připravenosti. 10. Z kurzu si odnáším náměty pro vlastní projekty ve výuce. 11. Kurz mne motivoval k používání metody PV

25 kurzy pro pedagogy PROGRAM KURZU O PV PRO PEDAGOGY ÚROVEŇ 1 den čas aktivita název typ záměr úvod kurzu seznamovací program večeře z představit témata a program kurzu z zjistit zakázku učitelů z předat technické informace reflexe Výstavy z reflektovat dovednostní úroveň skupiny v oblasti komunikace a skupinové práce z prakticky provést další techniku reflexe a práce s ní (karty) z najít alespoň dva konkrétní výstupy využitelné při skupinové práci dětí dílčí metody vhodné k realizaci projektu interaktivní prezentace z představit zajímavé metody využitelné při jejich projektové práci (např. v oblasti IT) Marshmallow challenge didaktická zážitková hra z společně pojmenovat několik možností zařazení tohoto typu aktivity do své výuky a poznatkový přínos aktivity z pohledu nových typů vzdělávání galerie projektů příjemné inspirativní posezení z inspirovat učitele projekty, které lektoři dělali z ukázat různé způsoby dokumentace projektů snídaně večeře Hrníček zážitkový, skupinový charakteristika PV, odlišení PV a ITV interaktivní přednáška metodika tvorby PV interaktivní přednáška z ukázat rozdíl mezi prožitkem z činnosti bez výrazných dopadů do reality a s možným výrazným dopadem do reality a společně to pojmenovat z pomocí názorného schématu vymezit rozdíl mezi oběma metodami z představit metodiku plánování v 5 jednoduchých krocích snídaně servis Mluvící hakisak sdílecí z sdílet individuální přínosy z programu předchozího dne řízené plánování nácvik z poskytnout facilitovaný prostor pro společné plánování projektu dle metodiky z pomoci učitelům udělat první krok od teorie k realizaci výběr tématu, formulace otázek, atd úskalí PV, organizační typy PV oběd interaktivní přednáška z představit úskalí rozsáhlých projektů z zmapovat různé organizační typy PV, jejich rizika a opatření Výstava hra v terénu z propojit pedagogický sbor neformálním zážitkem z procvičit schopnost plánování vrstevnatého zadání z procvičit schopnost spolupráce celé skupiny při dosahování jednoho cíle úskalí společného plánování sdílecí ukončení kurzu z uzavřít kurz oběd z pojmenovat a sdílet úskalí, na která učitelé v průběhu práce narazili, a k úskalím doplnit opatření z vyplnit evaluační dotazníky z předat certifikáty 46 47

26 kurzy pro pedagogy Ukázkové aktivity z kurzu Marshmallow challenge Tom Wujec účastníci: z vyzkouší si aktivitu zaměřenou na kooperaci a spolupráci z se seznámí s novými pohledy na vzdělávání 15 min/75 min 2/1 celá skupina (24 účastníků) místnost s 6 stoly/židlemi pro každou čtyřčlennou skupinu stůl, 10 kusů špaget, 1 bonbon Marsh mal low, 1 m papírové pásky, 1 m pro váz ku, nůžky, papíry, tužka, projektor, notebook, bedničky, prezentace Toma Wu je ce 8 Účastníci přicházejí do místnosti, kde je připraveno 6 stolů s materiálem. Nejprve je krátce vyzdvižen význam spolupráce i hodnota zkušenosti, kterou lze získat při podobných cvičení, jaké účastníky čeká. Účastníci se rozdělí na čtyřčlenné týmy a jsou seznámeni s podmínkami a pravidly. V časovém limitu 18 min má každý tým postavit co nejvyšší věž z povoleného materiálu věž je samonosná, tzn. že není nijak ukotvena k podložce. Součástí výsledné konstrukce jsou pouze špagety, bonbon, papírová páska a provázek, nikoli nůžky, papír a tužka; bonbon Marsh mallow musí zůstat vcelku a musí být umístěn až na vrcholu věže. Hodnotí se výška věže. Dbá se na to, aby po odpočítání limitu (...3, 2, 1, stop, odstupte od věže! ) skutečně všichni ukončili práci. Po změření výšky věží následuje svižná reflexe odpovědi na otázky, např. jak jste při stavbě věže postupovali; za co byste svou skupinu pochválili; co byste mohli udělat proto, aby se váš výsledek zlepšil; jakou zkušenost si ze hry odnášíte. Na závěr je účastníkům promítnuto video, tj. 7 minut trvající snímek, který poskytuje zajímavý a zábavný vhled do tématu týmové spolupráce a komunikace. Uvádí na pravou míru snahy podvádět nebo záměrně zneužít pravidla ve svůj prospěch. Vyzdvihuje význam selského rozumu i propojování poznatků i zkušeností z různých oblastí lidského konání. Více informací k aktivitě naleznete na webových stránkách 9. Příklady zkušeností účastníků z ak tivity: stanovit si reálný cíl (někdy je méně více); dohodnout se dříve, než půjdeme do akce (zastavit se, přestože čas už běží); bez nasazení a snahy (motivace) to nejde; důležité je věci zkoušet (experiment). 8 Dostupné z: 9 Dostupné z:

27 kurzy pro pedagogy Myšlenková mapa (tvorba záznamu) Záměr aktivity: vytvořit na dané téma záznam v podobě schematického přehledu (mapy) a vymezit rámec výuky Obsahem mapy jsou pojmy (podtémata) nebo klíčové otázky a vazby mezi nimi. Mapa vymezuje výukový rámec (to, čím se budeme v rámci tématu zabývat), slouží k plánování průběžné práce na tématu (co už jsme poznali, co zbývá) nebo je podkladem pro reflexi (jaké poznatky si z tématu odnášíme). Je možné ji vytvářet interaktivně pomocí lístečků s dílčími náměty, které pak třídíme do podoby myšlenkové mapy. Možné je rovněž dopisování obsahu do předem vytvořené schematické mapy nebo společné vytváření mapy během řízené diskuse či brainstormingu. I.N.S.E.R.T. (individuální práce s textem) Záměr aktivity: zpracovat s pochopením daný text a vytvořit si z něj strukturovaný záznam Postup řídíme zadáním a řízením dílčích kroků: 1. Přečti si pozorně úvodní text. 2. Při druhém čtení přemýšlej o tom, které z uvedených informací jsou pro tebe: z fakta známá nebo nová z shodná s fakty současnými nebo od nich odlišná z názory shodné s tvými nebo od nich odlišné z informace nepochopené z informace evokující otázku 3. Udělej si k tomu poznámky v pravém okraji příslušného řádku použitím dohodnutých značek (znaménko plus, minus, fajfka, vykřičník, otazník). Přepiš si vybraná fakta a otázky do záznamového listu (každý sloupec je nadepsaný smluvní značkou). Pětilístek (tvorba záznamu) Záměr aktivity: vytvořit strukturovaný individuální strukturovaný záznam přemýšlení nad konkrétním tématem, záznam poznatků a postojů k danému tématu se zapisuje do 5 řádků, do kterých lze doplnit pouze předem stanovený počet slov Pokyny pro řízenou aktivitu: Vyberte a doplňte! první řádek jedno slovo podstatné jméno pojmenování toho, o čem budete přemýšlet druhý řádek dvě slova přídavná jména vyjádření jaký je předmět vašeho přemýšlení třetí řádek tři slova slovesa specifikace toho, co obvykle dělá čtvrtý řádek čtyři slova, resp. krátká věta vyjádření osobního pocitu nebo vztahu pátý řádek jedno slovo synonymum Reportér (diskusní aktivita, individuální sběr informací) Záměr aktivity: aktivizovat žáky, naladit je k novému tématu a posbírají vstupní poznatky, zkušenosti, náměty. Do jednoduchého zá zna mo vého listu se 3 4 otázkami píší žáci odpovědi, které získají od oslovených spolužáků. Snaží se co nejlépe využít daný čas, aby získali dostatek zajímavých námětů. Řízená imaginace (prožitková aktivita) Záměr aktivity: motivovat, odhalit různé možnosti, postoje a představy o zadaném tématu V pohodlné a uvolněné pozici si žáci se zavřenýma očima postupně promítají svůj vlastní imaginární film na dané téma. Vyučující je provází komentářem, jímž navozuje různé situace, námě- ty, otázky, které žáky vedou k zapojení fantazie, smyslového vnímání a emocí. Tematicky se může jednat např. o výlet do přírody (vesmíru, budoucnosti, minulosti apod.). Po skončení této virtuální cesty necháme žákům ještě několik tichých minut k tomu, aby jejich prožitky dozněly a aby si o nich udělali stručné poznámky. V následující řízené diskusi klademe otázky reflektující poznatky, prožitky i pocity z imaginárního výletu. Skládankové učení (skupinová práce s textem) Záměr aktivity: přemýšlet o obsahu textu a najít klíčové myšlenky a souvislosti Žáci vytvoří čtyřčlenné skupiny. Do každé skupiny dáme 4 různé části původně jednoho textu každému žákovi 1 část. Úkolem každého žáka je nastudovat a pochopit svůj text a s jeho hlavními myšlenkami pak stručně seznámit ostatní členy skupiny. Žáci mají společně sestavit celý původní text tak, aby myšlenky jednotlivých částí na sebe logicky navazovaly. Senát (diskusní aktivita) Záměr aktivity: získat na vymezený názor pohled ze dvou různých stran a odkrýt širší souvislosti problému Vyučující zveřejní vstupní tvrzení (např. že peníze kazí charakter lidí) a vyzve žáky, aby si promysleli svůj osobní postoj k tomuto názoru. Ti, kdo s tvrzením souhlasí, se posadí na jednu (předem vymezenou) stranu, ostatní na dru hou. Svůj postoj musí pak každý zdů

28 kurzy pro pedagogy Kurzy o projektovém vyučování pro pedagogy úroveň 2 Témata a obsah z práce s riziky v PV (jejich předcházení a řešení) z individuální podpora v rámci projektového vyučování z pedagogické metody využitelné v PV (diskuse, práce s textem, kooperace, reflexe, mentální mapování, práce s příběhem) a jejich aplikace při plánování projektu Cíle z osvojit si řazení cílů v průběhu projektové výuky z porozumět provázanosti mezi cíli PV, metodou, aktivitami a činností žáků z prakticky si vyzkoušet alespoň 6 metod využitelných v PV z získat zásobník činností různých metod využitelných v PV z praktická zkušenost s řešením případové studie práce na projektu PROGRAM KURZU O PV PRO PEDAGOGY ÚROVEŇ 2 den čas aktivita (max. od 16.15) název typ záměr úvod kurzu + Zvědavá kadeřnice diskuse aktivní seznamování ohlédnutí za PV aktivní, sdílecí metody: z diskuse (reportér, komunitní kruh, facilitovaná diskuse) z myšlenkové mapy (konceptová myšlenková mapa) Vagonky I aktivní, sdílecí, metodická příběh na dobrou noc O nešikovném učiteli praktická ukázka aktivity v oblasti práce s příběhem z seznámit pedagogy mezi sebou navzájem, s programem kurzu, jeho cíl z prostřednictvím metod, které se dají využít v PV, zjistit, s jakými zkušenostmi k PV účastníci přijíždí a společně je sdílet vytvořit společný vizuální výstup zahrnující: z konceptovou mapu zkušeností s PV (skupinou vybrané hlavní otázky, podotázky + možné odpovědi) z roztříděné pedagogické cíle k PV z seznámit s jednou z tvůrčích metod, která se dá využít v PV snídaně Tleskačka probouzecí aktivita (kooper/koordin) z naladit se na další společnou práci Volba osobnosti roku 1 interaktivní zkoušení kooperativních a diskusních metod, pojmenování do tabulky z aktivně se seznámit s různými metodami, které mohou využít v PV a posléze je metodicky okomentovat 56 57

29 kurzy pro pedagogy Volba osobnosti roku 2 interaktivní zkoušení kooperativních a diskusních metod mentální mapování prezentace, praktický nácvik oběd práce s příběhem prezentace, praktický nácvik práce s textem prezentace, praktický nácvik Vagonky II metodická práce ve třech skupinách večeře + Příběh O skvělém učiteli snídaně 8.30 reflektivní metody prezentace, praktický nácvik příkladová studie práce ve 3 skupinách (včetně přestávky) sdílení reflexe (a ZV) vzhledem k celku kurzu z aktivně se seznámit s různými metodami, které mohou využít v PV, a potom je metodicky okomentovat z aktivně se seznámit s cíli a formami myšlenkových map, a posléze je metodicky okomentovat z aktivně se seznámit s metodou vyprávění příběhů, a pak ji metodicky okomentovat z aktivně se seznámit s formami práce s textem, a následně je metodicky okomentovat z doplnit společný vizuální výstup s již roztříděnými pedagogickými cíli o metody, které mohou jednotlivé pedagogické cíle v určitých fázích projektu naplňovat a které si účastníci během dne prakticky vyzkoušeli z poskytnout pedagogům další pohled na učitelskou profesi z představit učitelům reflexi jako nedílnou a důležitou součást PV z umožnit učitelům práci na vlastním projektu z zjistit, co si učitelé z kurzu odnáší z sdílet, co se na kurzu učitelé dozvěděli ukončení kurzu formální závěr z uzavřít kurz a předat certifikáty oběd Ukázkové aktivity z kurzu Ohlédnutí za PV Jitka Kašová, Oto Kuczman účastníci: z navrhnou otázky k průzkumu zkušeností s PV z sdílí své zkušenosti s PV z společně strukturují získané informace do myšlenkové mapy a hledají souvislosti, možné příčiny úspěchů a problémů při realizaci PV z aplikují ukázkovou myšlenkovou (konceptovou) mapu na podmínky své školy z aktivně použijí vybrané metody (reportér, komunitní kruh, facilitovaná diskuse, konceptová myšlenková mapa) 15 min/1 h 40 min 1/2 celá skupina místnost flip, flipový papír, fixy Instruktor zahájí diskusi větou/tématem: Skvělá PV na naší škole! Tato věta se stane ohniskem společné 12 Příklad myšlenkové mapy je dostupný z: 13 Příklad konceptové mapy je dostupný z: konceptové myšlenkové mapy a účastníci jsou vyzváni, aby nejprve generovali a komentovali otázky, které se vážou k jednotlivým uzlům mapy, a následně aby na ně hledali odpovědi. Tvorba otázek a získávání odpovědí probíhá prostřednictvím vybrané nabídky technik použitelných ve výuce (reportér, komunitní kruh, facilitovaná diskuse, konceptová mapa). Práci na tvorbě základu mapy tak instruktor strukturuje jako část práce na projektu, a zároveň s tím učitelé sdílí své dosavadní zkušenosti s PV, hledají souvislosti a možné příčiny úspěchů i problémů při realizaci PV na školách. (Pozn. ed.: Následující přehled metod a aktivit pochází z různých zdrojů, např. metod kritického myšlení, zážitkové pedagogiky, dlouholetých pedagogických zkušeností autorky apod. Jejich popis a využití byly upraveny pro potřeby kurzu.) Reportér Účastníci jsou vyzváni, aby zformulovali 3 otázky, které chtějí položit přítomným kolegům na téma jejich praktické zkušenosti s projektovou výukou. Otázky si zapíší do jednoduchého záznamo vého listu. Potom volně korzují prostorem, osloví vždy jednoho vybraného účastníka a jeho odpovědi si stručně zapíší do záznamového listu. Snaží se co nejlépe využít daný čas, aby získali dostatek zajímavých námětů. Je důle ži té, aby sdělené informace nehodnotili, nerozváděli a drželi se stále v roli reportéra. Komunitní kruh Účastníci jsou seznámeni s významem a pravidly komunitního kruhu (právo ne/mluvit, respektovat a nehodnotit, možnost doplňujících otázek, mluvící kámen právo hovořit, neodbíhat od tématu). Tématem jsou posbírané zkušenosti s praxí projektové výuky. Facilitovaná diskuse Cílem diskuse je zmapovat potřeby učitelů směrem k projektové výuce. Co by vám pomohlo, co postrádáte. Instruktor v roli facilitátora hlídá téma, srozumitelnost a konkrétnost, vytváří záznam. Konceptová myšlenková mapa Mentální mapování se dá popsat jako proces třídění, formování a strukturace myšlenek, jehož výsledkem je graficky zpracovaný zápis myšlenková (mentální) mapa. 12 Jakmile začneme mezi jednotlivými pojmy myšlenkové mapy hledat vazby, vztahy, souvislosti a začneme je vyznačovat šipkami (čárkami), dostáváme tzv. konceptovou mapu a ve svých myšlenkových procesech jsme o úroveň výš

30 kurzy pro pedagogy Skupinový výběr Účastníci jsou vyzváni, aby sepsali na lepíky jednotlivé ukazatele, podle kterých posuzovali svoji osobnost. Na flipu se z nich vytvoří přehled. Následně probíhá diskuse o tom, jakým způsobem by bylo možné udělat společně akceptovatelný výběr 5 10 ukazatelů. Účastníci jsou odkazováni na situace v projektové výuce, kde se musí žáci podobným způsobem rozhodovat. Jakou techniku jim vyučující nabízí? V případě této metody se jedná o techniku bodování každý účastník má k dispozici 5 hla sovacích lepíků, které může umístit v libovolném počtu k preferovaným ukazatelům. Podle počtu bodů se sestaví pořadí významnosti ukazatelů. Diskutuje se o obecných zásadách při skupinovém rozhodování (akceptace každého názoru, stejná práva, argumentace versus manipulace apod.). Skupinová práce Čtyřčlenné skupiny mají za úkol dohodnout se na konkrétní, žijící osobnosti, která splňuje vybraná kritéria a připravit její zajímavou, interaktivní prezentaci. Záměrně nejsou stanovena žádná pravidla ani doporučení k zajištění efektivní skupinové práce. Po skončení prezentací se diskutuje o tom, jak probíhala práce ve skupině, s jakými problémy se skupiny potýkaly, jak si práci organizovaly, jak byli jednotliví členové skupiny aktivní a jak se cítili. Strategické plánování V návaznosti na předcházející aktivitu instruktor vyvolá diskusi o tom, jak je v projektech zadávána žákům skupinová práce, jakým technikám a postupům se učí, na jaké problémy narážejí a co jim dělá potíže. Je zdůrazněna potřeba stanovovat technická a etická pravidla, naučit žáky strategickému plánování. Instruktor vyzve účastníky, aby sepsali svůj návrh. Na závěr je zobecněna podstata strategického plánování skupiny (vyjasnit si společně úkol, konkretizovat podobu cíle, odvodit možná řešení, na- plánovat postup, rozdělit role a kompetence, provést kontrolu porozumění úkolu). Prezentace Prezentace skupin je organizována v návaznosti na předcházející aktivitu v rámci předem daných pravidel technických (čas, prostor, pořadí, signál ukončení; reakce typu oceňuji, zajímá mne apod.; poslední slovo skupiny) a etických (nepřerušování, sdílení, nesoupeření). Diskuse v rolích Tuto diskusní aktivitu představí instruk tor jako užitečnou při mapování problémů v projektu. Účastníci mají za úkol v rámci diskuse prezentovat téma (osobnost) z pozice různých rolí (historik, umělec, soused, cizinec apod.). Diskutující mají hledat souvislosti, navazovat na sdělení kolegů, nebo naopak ukazovat rozpory a formulovat otázky. Mentální mapování Oto Kuzman účastníci: z porozumí obecným zásadám použití myšlenkových map (manuál CO, JAK a PROČ) a seznámí se s jejich různými typy z vytvoří MM na základě zadání 6 h/50 min 1/1 celá skupina místnost pastelky, fixy, papír, notebook, tablet s nahraným softwarovým produktem, dataprojektor Účastníci bloku nejprve zhlédnou prezentaci o využití myšlenkových map v práci učitele a seznámí se s konkrétními ukázkami. V další části bloku samostatně pracují nad problémem, kdy a kde se dají využít myšlenkové mapy, jaká jsou úskalí jejich použití a tvorby, a společně se zamýšlejí nad významem jednotlivých kroků tvorby map pro uvědomění si zpracovávaného tématu. V další fázi jsou účastníci seznámeni s odkazy a vybranými ukázkami freewarových softwarových prostředků. V závěru bloku si účastníci vyzkouší vytvořit jednoduchou myšlenkovou mapu na téma můj týdenní plán a mapují možnosti využití mentálního mapování v jednotlivých fázích projektové výuky Příklady aplikací jsou dostupné z: (on-line aplikace, není v češtině), us/download/ (nutná instalace, čeština); další aplikace jsou dostupné na App Store či na GooglePlay

31 kurzy pro pedagogy téma zážitková pedagogika typy kurzů cílová skupina časová dotace místo konání účastníci [počet] Témata a obsah: Metodické kurzy pro pedagogy na téma ZP pro pedagogické sbory jednotlivých škol otevřené kurzy (mohou se přihlásit jednotliví pedagogové z různých škol) pedagogové ZŠ 2,5 dne pedagogové 190 instruktoři PŠL 26 z nové metody a postupy ve výuce směřující k rozvoji a evaluaci klíčových kompetencí žáků prostřednictvím zážitkové pedagogiky z teorie a praxe v zážitkové pedagogice z jak připravit interaktivní a zábavný program/vzdělávací blok za využití zážitkové pedagogiky s vysokou efektivitou rozvíjení konkrétních klíčových kompetencí žáků z reflexe a sebereflexe na základě zážitků žáků a jejich přetavení ve zkušenosti ubytovací středisko v přírodě Cíle: z seznámit se s programy založenými na zážitkové pedagogice, a získat tak další inspiraci pro svou práci z pracovat se ZP v té míře, na jakou jsou účastníci připraveni z účastníci jsou více motivováni pro využívání dalších výukově výchovných prostředků z porozumět tomu, že hry založené na zážitkové pedagogice mohou být součástí běžné výuky na školách PROGRAM KURZU O ZP PRO PEDAGOGY den čas aktivita název typ záměr úvodní procházka ice-breaker z vzájemné seznámení z odreagování se z přeladění se z práce na atmosféru kurzu úvod do kurzu informační blok z předání základních informací o kurzu a organizaci z bližší seznámení se, včetně pojmenování očekávání a obav večeře H 2 O Hotel hledá objev snídaně Ranní servis + teorie I večerní tvořivý program zaměřený na rozvoj prezentačních dovedností a ověření znalostí v různých předmětech diskuse, vzdělávací z zprostředkovat praktickou ukázku zážitkové pedagogiky, kterou si účastníci zažijí na vlastní kůži z vytvořit na kurzu příjemnou atmosféru a zapojit učitele tak, aby se odreagovali a naladili na kurz z trénink prezentace, argumentace, kreativity a hodnocení z ohlédnutí za předchozím programem z pojmenování a předání prvních principů ZP Modelové aktivity zpětná vazba z zprostředkovat program, který je zaměřený na vztahy a jejich rozvoj z poskytnout pedagogům aktivity, které odpovídají potřebám jejich tříd z podpořit pedagogy v odvaze uvádět aktivity na rozvoj kompetencí oběd 68 69

32 kurzy pro pedagogy Pexeso hra v terénu spojená s běháním Review pexesa + teorie II review + teoretický blok z osvěžení venku z zprostředkovat účastníkům další ukázku využití zážitkového programu z předání dalších principů ZP za využití proběhlého programu Už se nemůžu dočkat, až některé metody vyzkouším a konečně naplánuji správně smysluplný projekt. Zcela určitě mohu říci, že vše, co jsem si odnesl, mi pomůže ozvláštnit mé hodiny fyziky a etické výchovy Drobničky a aktivizátory ice breakery z odreagování, vyzkoušení drobných aktivit, které lze využít i ve školním prostředí Kazuistiky diskusní program z na základě příkladů z praxe rozproudit diskusi nad možnostmi řešení večeře Galerie večerní společenský program snídaně z inspirovat účastníky praxí jiného pedagoga Nejprve sebe a žáky zdokonalím v dílčích metodách práce. Dopřeji si dostatečnou dobu na přípravu projektu a teprve poté si dovolím předložit žákům projekt. Zkoušela jsem si aktivity sama na sobě. Zjistila jsem, jak je důležité podpořit skupinu při práci. Když někdo zlobí, třeba si jen neví rady Ranní servis diskuse z reflektovat aktivity z předchozího dne tvorba vlastního programu (Zkouška orchestru) workshop z vytvořit vlastní program, aktivity, modelové situace, které mohou účastníci využít ve své škole a praxi z ověřit, kolik si z programu účastníci odnesli závěr kurzu ukončení kurzu z uzavření kurzu z pojmenování přínosů z předání certifikátů oběd 70 71

33 kurzy pro pedagogy Povinné body: z jak k objevu došlo z jak vypadal svět před objevem a po objevu z kde má objev hlavní uplatnění z demonstrace daného objevu Nepovinné body: z rozhovor s autorem objevu z jak by vypadal svět bez tohoto objevu Kritéria hodnocení: z přesvědčivost a argumentace zda projev obsahoval dostatek kvalitních a podložených argumentů, které byly srozumitelně předneseny z forma využití vtipu a použití nadsázky zajímavou formou pojatá prezentace s adekvátní formou humoru a nadsázky z strukturovanost nakolik měl projev jasnou strukturu, byl srozumitelný od začátku do konce a jednotlivé body na sebe navzájem navazovaly z dodržení pravidel tým dodržel pravidla pro prezentaci Po 30 minutách přípravy se zahájí prezen tace. Hodnocení probíhá po předvedení všech prezentací a je dopředu známé. Každý tým může přidělit jeden bod za každé kritérium libovolnému týmu. Tým instruktorů má také možnost tímto způsobem hlasovat. Vše probíhá veřejně a k přidělenému bodu je třeba přidat i slovní komentář, zdůvodnit, proč je daný bod přidělován. Vítězný tým pak získá džbánek s čistou vodou H 2 O. Podle týmu i účastnické skupiny nelze dělat tuto aktivitu jako soutěž. Skončilo by se hodnotícím popisem jednotlivých kriterií. Je dobré zdůraznit, že objev musí být z učiva ZŠ, a mělo by zřetelně a opakovaně zaznít, že účastníci vytvářejí prezentaci. Může pomoci, pokud odhalíme cíl daného programu. Stejně tak mohou s odhalením cíle pracovat i učitelé ve školách. Ranní servis + teorie I aktivity opakovaně uváděné na kurzech PŠL a České cesty účastníci: z se nastartují do dalšího dne z reflektují program z předchozího dne z na základě zkušenosti s večerní hrou se seznámí s prvními principy ZP 30 minut/1 h 30 min 1/1 2 dle velikosti skupiny (max. 45) místnost flip, papír, fixy, handouty Ranní servis zahájí drobná hra, která účastníky probudí, a aktivita Teploměr, která mapuje jejich aktuální fyzický a psychický stav. Jsou představeny cíle Ranního servisu, a následně proběhne technické okénko, které slouží k mapování toho, zda vše (na hotelu, v programu apod.) funguje, příp. co nefunguje, jak má. Na závěr se ohlédneme za večerní hrou, v rovině účastnické. Ptáme se: Jak byste jedním slovem charakterizovali včerejší hru? Co se vám nejvíce líbilo, na co si nejvíce pamatujete Po těchto dvou otázkách lze účastníky upozornit na to, že v tomto momentu může ohlédnutí za programem skončit, ale že jsou zde i další možnosti. Účastníci se rozdělí do stejných skupin, v jakých byli při večerním programu. Poté nejprve diskutují a následně sdílejí otázky vztahující se k prezentaci a hodnocení (na ně byl program mimo jiné také zaměřen): Co považujete na základě vlastní zku šenosti, že je při prezentaci funkční a čeho se raději vyvarovat? Můžete vyjít jak z vlastní zkušenosti, tak z toho, co jste viděli u jiných skupin. Co byste příště v rámci vlastní prezentace udělali jinak? Jaké jsou výhody a nevýhody hodnocení podle kritérií a hodnocení slovního? Po prezentování těchto bodů instruktor shrne pravidla pro prezentaci a výstupy k hodnocení. Dále instruktoři účastníkům sdělí, že by rádi hru probrali i po metodické stránce a ukázali na ní první principy ZP. Kladou jim otázky, které propojují s předáváním doplňkových handoutů. Vždy je nejprve položena otázka, na kterou účastníci odpovídají, pak případně dojde k doplnění odpovědi ze strany lektora a předání handoutu. (Pozn. ed.: takto probíhala všechna metodická okna.) Otázky: Jaké měla hra fáze? Účastníci je jmenují, instruktor píše na flip, a pak na těchto fázích ilustruje, co je to ZP. Byl program, který jsme včera zažili, reálný? Co v něm bylo reálné? Zastavme se u reflexe Vzpomenete si na to, na co jsme se vás ptali? Postupně pomáhá účastníkům rekapitulovat včerejší otázky. Jaký pocit jste měli při včerejším hodnocení? Jaké mělo hodnocení fáze? Diskuse nad přínosem slovního ho dnoce ní, stanovení kritérií předem a práce s hod no cením (jak to udělat, aby to bylo mo tivující), práce se sebereflexí účastníků, v zá věru programu rekapitulace pravidel. Co z pravidel a prezentací jste tzv. pocítili na vlastní kůži? Co jste se dozvěděli a vyzkoušeli si? O pravidlech prezentace byste si mohli někde přečíst nebo o nich slyšet, ale vy jste je zažili. Co je podle vás neúčinnější? Ranní servis můžeme zakončit otázkou: Co byste ještě jako učitelé potřebovali, abyste byli schopni danou aktivitu uvést do praxe? 74 75

34 kurzy pro pedagogy Pexeso a jeho review Lucie Krejčíková účastníci: z během hry trénují strategické uvažování z během sbírání dvojic karet rozvíjí svou orientaci v terénu z trénují efektivní komunikaci a předávání informací z na základě zkušenosti s hrou pexeso porozumí dalším principům ZP 1 h 30 min/2 h 30 min 2/instruktor ke každému týmu + vedoucí hry celý kurz (max. 45) venku a v místnosti 32 dvojic karet o velikosti A4 nejlépe zatavené do fólie; na všech kartách jsou obrázky, které jsou si velmi podobné; pro každý tým desky s papírem, či balicí papír, flip, papíry, fixy, handouty V členitém terénu, nejlépe v lese, je rozmístěno 64 karet obrázkem dolů. Účastníci jsou rozděleni na týmy po 5 6 členech, každý tým má svou základnu na okraji území. Cílem družstev je během hry nasbírat co nejvíce pexesových dvojic. Samotná hra je rozdělena na dvě části: Mapování Ve vymezeném čase mají týmy za úkol zmapovat vyznačený terén a přenést ho na papír. Papír nesmí opustit základnu. Sbírání Hráči vybíhají ze základny bez jakýchkoliv psacích či dokumentačních pomůcek. Každý hráč může v terénu na jeden výběh otočit pouze jednu kartičku. Poté, co si obrázek dostatečně prohlédne a zapamatuje, vrací ho zpět na místo a běží na základnu, kde se snaží předat týmu informace o tom, co viděl na obrázku a kde se daná kartička nachází. Jakmile se v týmu shodnou na tom, že vědí o dvou kartičkách s identickým obrázkem, nahlásí instruktorovi, že běží pro pexeso. Hráči si během výběhu nesmí kartičky ukázat! Vrací se zpět a okamžitě předávají kartičky instruktorovi, který jako jediný vidí obrázek na obou kartičkách. Pokud jsou obrázky stejné, vrací je hráčům a získávají bod za nalezené pexeso. Pokud se obrázky liší, vrací každému hráči kartičku, kterou donesl, aby ji vrátil na místo, kde ji nalezl, aniž by se podíval na tu, kterou donesl jeho spoluhráč. Během tohoto výběhu nesmí donést jinou kartičku. Za nesprávně donesenou dvojici je týmu odečten bod, tj. 1 bod. Review Nejprve proběhne ohlédnutí za hrou z hlediska účastníků, kteří se rozdělí do skupin tak, jak spolu byli během hry, a společně hledají odpovědi na tyto otázky: Jaká byla vaše strategie a jak se měnila v průběhu hry? Jak se vám dařilo dodržovat pravidla? Za co byste se pochválili? Poté účastníci své odpovědi prezentují. Na závěr proběhne vyhlášení výsledků. Následuje ohlédnutí za hrou v rovině metodické, které je opět realizováno otázkami od instruktorů a odpověďmi účastníků, případně je to následně doplněno instruktorem. Co všechno musíme při přípravě a realizaci programu zohlednit? Podívejme se na záměr programu Jaký je první krok, který musíme udělat, na co si musíme odpovědět, co potřebujeme vědět a jaké jsou další kroky? Řekli jsme si, že druhým krokem je stanovení cílů Jaké jsou parametry dobře stanoveného cíle? Pokud jsme u cílů, tak se můžeme pohybovat ve třech úrovních: ve znalostech, dovednostech a postojích. Jaká je zde závislost vzhledem k času a velikosti skupiny? Třetím krokem je realizace Co všechno musím mít jako organizátor na paměti? Posledním krokem je reflexe Proč je reflexe důležitá? Jaké otázky můžete v reflexi využít, jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Co dělat, když nemáte příliš času? Ukázali jsme si dnes Kolbův cyklus učení Jaké má fáze, jak je můžeme využít v reflexi. Čím jsou si obrázky na kartách po dob nější, tím větší nároky jsou kladeny na komunikaci a spolupráci v týmu. Barevné obrázky jsou snazší než černobílé. Pravidla lze upravit během jednoho výběhu lze otočit více než jednu kartu. Hra často vybízí k porušování pravidel. Je dobré na to pamatovat při hodnocení jejího průběhu a toto téma dostatečně vytěžit. Otázky lze více zaměřit na některou z kompetencí, např. pokud by šlo o kompetenci komunikativní, vypadaly by následovně: Jak jste si předávali informace? Jak se vaše strategie v předávání informací v čase měnila? Na základě vlastní zkušenosti vytvořte 3 5 pravidel pro předávání informací. Pokud je dost času, tak je možné jednotlivé otázky rozdělit mezi skupinky a postupně dávat každé skupině prostor na prezentaci, příp. doplnit další informace

35 kurzy pro pedagogy Drobničky a aktivizátory na základě aktivit opakovaně uváděných na kurzech PŠL a České cesty sestavil Michal Dvořák účastníci: z zažijí si krátké aktivizující hry, které mohou využít ve výuce 10 min/30 min 1/1 všichni účastníci venku tenisový míček, reproduktory + mp3 přehrávač (stačí jedna rychlá skladba), papíry nastříhané na čtverce o straně cca 15 cm, lepící papírky (lepíky) (pro každého účastníka 5 ks), kartičky pro hru Oslíci a žokejové Hry se účastníkům metodicky nevysvětlují. Sdělí se jim, že se jedná o krátké hry, jejichž cílem je aktivizace. Dostanou na závěr Kuchařku her, ve které jsou tyto a další hry sepsané. Žabka Všichni stojí v kruhu. Po kruhu se jedním směrem posílá žabka tlesknutí s drobným sklouznutím horní ruky přes spodní. Tlesknutí posílá hráč dál, nevrací ho tomu, kdo mu ho předal. Takto se žabka oběhne celý kruh. Hra se opakuje s cílem o co nejrychlejší oběh žabky po kruhu. Další variantou je poslat žabku komukoliv v kruhu, v tomto případě se nejdříve (před posláním) vysloví jméno toho, komu žabku posíláme. Házení míčku se jmény na čas Všichni stojí v kruhu. Hráč, který chce někomu hodit míček, musí nejprve vyslovit jeho jméno. Během hry smí každý hráč mít v ruce míč jen jednou. Když míček měli všichni, házení se opakuje ve stejném pořadí každý hází tomu, komu jsme házel v minulém kole. Nyní se hraje na rychlost, míček nesmí spadnout. Papírové koule Účastníci se rozdělí na 2 početně stejné skupiny, které se rozestoupí tak, že na zemi položený provaz mezi nimi vytvoří hranici. Každý hráč dostane kus papíru, ze kterého mačkáním vyrobí kouli. Na signál začne hra, jejímž cílem je, aby po skončení hry (cca 1,5 min) bylo na území protihráčů více papírových koulí. Hru může podbarvovat dynamická hudba. Lepíky Účastníci vytvoří dvojice a ve dvojici se postaví proti sobě čelem. Každý hráč má na sobě v horní polovině těla (zpředu na hrudníku) nalepených 5 lepíků. Svoji dominantní ruku (tu, kterou píše) si schová za záda. Na smluvené znamení začnou hráči po dobu 1 min volnou rukou přelepovat své lepíky na tělo svého protihráče. Cílem je, aby měl ten druhý na sobě co nejvíce lepíků. Lepíky se nesmějí lepit na záda a ruku, kterou se lepí. Hru může podbarvovat dynamická hudba. Oslíci a žokejové Účastníci vytvoří dvojice, v nichž se dohodnou, kdo bude v roli oslíka a kdo žokeje s tím, že si tyto role v polovině hry vymění. Každý oslík si na začátku hry vylosuje papírek a nikomu neukazuje ani jinak nenaznačuje, co je na něm napsáno. Je na něm totiž heslo, jeho osobní spouštěcí formule, kterou je jej možno uvést do pohybu. Žokej po zahájení hry musí přijít na způsob, jak svého oslíka rozjet musí přijít pokusem a omylem na to, co má oslík napsáno na papírku, a udělat to. Oslík žádným způsobem žo kejo vi neradí ani nenaznačuje, je němý. Doba pohybu oslíka je limitována. Během ní žokej v základní variantě hry nemusí (v jiné naopak po dohodě a pro zábavu musí) formuli opakovat. Příklady startovacích formulí: políbení na tvář, slib něčeho k jídlu, jakoby osedlání, podrbání za levým uchem, pohlazení po zádech, nadávky, něžné oslovení, např. milý oslíku apod. Více aktivit naleznete na:

36 další výstupy projektu

37 další výstupy projektu Metodické publikace pro pedagogy V rámci projektu vznikly 2 odborné metodické publikace: Cesta za žákovskými projekty zaměřená na propojení projektové výuky a zážitkové pedagogiky Klíčení příběh a řemeslo zaměřená na popis zážitkových kurzů pro žáky základních škol a víceletých gymnázií a jejich využití při realizaci samostatného projektu Filmy V rámci projektu vznikly 3 delší filmy a 1 upoutávkový spot. Klíčení (cca 60 min) Dokumentární film o kurzech zážitkové pedagogiky, pořádaných Prázdninovou školou Lipnice v rámci projektu Klíčový rok. Žáci základních škol, jejich učitelé a instruktoři PŠL v průběhu intenzivního pětidenního setkávání. Režie Martin Ryšavý. Metoda zážitkové pedagogiky (cca 30 min) Audiovizuální průvodce metodou zážitkové pedagogiky, dramaturgií a prací s klíčovými kompetencemi žáků. Ukazuje základní princip fungování zážitkové pedagogiky na aktivitě Švihadlo. Pedagog nejdříve provádí analýzu potřeb třídy/žáků, a posléze na jejím základě stanoví cíle, tedy to, k čemu chce žáky dovést. Poté zvolí nejvhodnější a nejefektivnější způsob, jakým cíle naplní (hra Švihadlo) a nakonec se s žáky prostřednictvím reflexe metodicky vrací k cílům, které si zformuloval na začátku. Reflexí zároveň zjistí, nakolik byly jím stanovené cíle naplněny. Záznam z kurzu Zážitková pedagogika (cca 50 min) Záznam teoretického bloku z metodického kurzu pro pedagogy. Čeladná, březen 2013, instruktor: Renáta Trčková. Klíčení upoutávkový spot (cca 3 min) 17 Interaktivní portál s týmovými žákovskými projekty a metodickými materiály Tento webový portál je svým způsobem jedinečný tím, že jednotlivé týmové projekty popisují sami žáci. Učí se tím nejen popisovat průběh projektu, co se jim daří nebo nedaří, ale také pracovat s novými médii a PR obecně. Úroveň popisu projektů je různá, a ne vždy je v přímém vztahu k tomu, jak ve skutečnosti byl tým aktivní při uskutečňování svého projektu. Přesto jde o jedinečné a autentické svědectví toho, jaké překážky týmy postupně překonávaly, jakou radost zažívaly při úspěchu i jak zpracovávaly případný neúspěch. Detailní podrobnosti o průběhu projektů jsou z důvodu ochrany osobních údajů viditelné pouze po přihlášení. Dále portál obsahuje ke stažení handouty a veškeré odborné metodické publikace. Handouty metodické materiály pro pedagogy a pracovní listy pro žáky Pro podporu kompetencí, jichž účastníci nabývají v rámci kurzů pro pedagogy a pro žáky, vznikly pracovní listy, které účastníci obdrželi v průběhu programu a které shrnovaly poznatky z kurzu. Jejich cílem bylo doplnit a podpořit účastnickou zkušenost o teoretické prin cipy v oblasti zážitkové pedagogiky, pro jektové výuky a realizace projektů samotných Další informace dostupné z: 18 Další informace dostupné z: 87

38 faktografické údaje Závěr Faktografické údaje Děkujeme, že jste dočetli až na toto místo. Co říci na závěr? Jsou za námi skoro 3 roky práce. Práce pro učitele i žáky. Tato práce nezačala tzv. na zelené louce, ale je pokračováním úsilí, které jako organizace už přes 30 let věnujeme experimentování se zážitkovou pedagogikou. Troufám si tvrdit, že v oblasti kurzů pro žáky už jsme došli hodně daleko a že dokážeme pracovat nejen s potřebami každé třídy, ale umíme provázat aktivity, které praktikujeme na kurzech, s každodenním životem jak ve škole, tak v běžném životě. Realizované žákovské projekty jsou velkou osobní zkušeností, učí žáky nebýt netečnými k věcem, které se kolem nich dějí, a vedou je k aktivnímu a angažovanému životu. V kurzech pro učitele nabízíme účastníkům roli partnerskou a vytváříme prostor pro vzájemnou inspiraci. Každým kurzem, workshopem i setkáním se přesvědčujeme, že tato práce má smysl. Do škol přinášíme čerstvý vítr neformálního vzdělávání, které v dětech rozvíjí schopnost nadchnout se, radovat se, vést dialog, žasnout nad svými možnostmi a které umožňuje především prožitek toho, čemu se říká být člověkem. A co bude dál? Chceme pokračovat v naší práci. K tomu potřebujeme odvážné a obětavé ředi tele, učitele i rodiče, kteří se do této práce pustí s námi. Zdroje z Evropského sociálního fondu byly určeny k realizaci pouze tohoto projektu, a proto je realizace dalších kurzů závislá na finanční podpoře škol a rodičů. Z vlastní zkušenosti víme, že tyto zdroje jsou omezené. Pokud máte ve svém okolí školu, která by si podobnou inspiraci a vzdělávání zasloužila, a můžete si dovolit stát se fi- nančním patronem daného kurzu, budeme velice rádi, pokud nás kontaktujete. Věříme, že děti potřebují dělat věci, v nichž najdou smysl, a víme, že učení nejlépe probíhá tzv. v akci. A každé dítě má pro něco nadání, někdy zjevný či latentně skrytý talent, jen je potřeba dát mu podporu a prostor k jeho rozvoji. Stejně tak věříme, že učitelé potřebují cílenou podporu pro to, aby mohli vykonávat své poslání. A neposlední řadě věříme, že platí to, co napsal v roce 1899 John Dewey:.what the best and wisest parents wants for his own child, that must the community want for all its children. Any other ideal for our schools is narrow and unlovely: acted upon, it destroys our democracy. 19 (J. Dewey, 1902) Přidejte se k tomuto našemu úsilí a pod pořte ho. Děkujeme. Renáta Trčková autorka projektu Klíčový rok počet škol, které prošly projektem 44 počet žáků, kteří prošli projektem počet pedagogů, kteří prošli projektem 490 celkový počet akcí (kurzy, workshopy, výuka na školách apod.) 106 počet žákovských projektů, které v KR vznikly 78 počet odučených vyučovacích hodin v PV na školách 369 počet dnů strávených na kurzech, workshopech, výuce na školách apod. 223 celkový počet všech účastníků na akcích KR počet koordinátorů projektu 5 celkový počet instruktorů a lektorů, kteří v projektu pracovali 52 počet stran handoutů, které byly v projektu vytvořené 96 počet zářících očí a úsměvů na tváři tolik, že to všechno stálo za to počet slziček při loučení na konci kurzu moře 19 Čeho si přejí nejlepší a nejrozumnější rodiče pro své vlastní dítko, toho si musí přáti obec pro všecky své dítky. Jiný nějaký ideál pro naše školy jest úzký a nelákavý; směřovati k němu by bylo ničiti naši demokracii. DEWEY, John. Škola a společnost. Praha : Jan Laichter, počet aha momentů při projektové výuce procentuální snížení v házení houby ve třídách 79 % nepočítaně procentuální zvýšení pozornosti žáků 21 % množství vypocených litrů potu na kurzech počet překonaných stereotypů cca 42 velkých kýblů vydalo by na 1 velký sborník 88 89

39 faktografické údaje PŘehled ŠKol zapojených do Klíčového roku kraj škola kraj škola Jihočeský Gymnázium, SOŠE a SOU, Pohorská 86, Kaplice ZŠ Planá nad Lužnicí, ČSLA 65, Planá nad Lužnicí ZŠ Tábor, Zborovská 2696, Tábor Jihomoravský Cyrilometodějská církevní ZŠ, Lerchova 65, Brno Gymnázium T. G. Masaryka, Dukelské náměstí 7, Hustopeče ZŠ Chrlice, Jana Broskvy 3, Brno ZŠ a MŠ Deblín, Deblín 277 ZŠ Hudcova, Hudcova 35, Brno Tyršova ZŠ, Kuldova 38, Brno ZŠ Labská, Labská 27, Brno Karlovarský ZŠ Karlovy Vary, Konečná 25 ZŠ Karlovy Vary, Truhlářská 19 Královéhradecký ZŠ Bodláka a Pampelišky, Veliš 40 ZŠ a MŠ Pohádka, Mandysova 1434, Hradec Králové Pardubický Plzeňský Středočeský ZŠ Chrudim, Dr. J. Malíka 958, Chrudim ZŠ a MŠ Libchavy, Dolní Libchavy 153, Libchavy 22. ZŠ Plzeň, Na Dlouhých 49, Plzeň ZŠ a MŠ Červené Pečky, Kutnohorská 181, Červené Pečky 1. ZŠ Hořovice, Komenského 1245, Hořovice ZŠ a MŠ Chraštice, Chraštice 44 ZŠ Jakuba Jana Ryby, Komenského 543, Rožmitál pod Třemšínem 7. ZŠ a MŠ Kladno, Vodárenská 2115, Kladno ZŠ Kolín V., Mnichovická 62, Kolín ZŠ a MŠ Norská, Norská 2633, Kladno ZŠ a MŠ Nučice, Kubrova 136, Nučice ZŠ Pečky, Třída Jana Švermy 342, Pečky ZŠ Plaňany, Pražská 28, Plaňany ZŠ T. G. Masaryka Mnichovice, Bezručova 346, Mnichovice ZŠ a MŠ Senohraby, Školní 27, Senohraby Liberecký ZŠ Broumovská, Broumovská 847/7, Liberec ZŠ Smržovka, Komenského 964, Smržovka ZŠ Švermova, Švermova 403/40, Liberec Ústecký SSZŠ Litvínov, PKH 1677, Litvínov ZŠ Straškov-Vodochody, Straškov 167, Straškov-Vodochody ZŠ T. G. M., Husova 445, Podbořany Moravskoslezký ZŠ ČSA Bohumín, Čs. armády 1026, Bohumín ZŠ, Ostrava Poruba, Porubská 831, Ostrava-Poruba Vysočina ZŠ Jemnice, nám. Svobody 88, Jemnice ZŠ a MŠ Větrný Jeníkov, Větrný Jeníkov 171 Olomoucký ZŠ a MŠ Masarykova, 8. května 67, Velká Bystřice ZŠ a MŠ Rohle, Rohle ZŠ Zábřeh, Školská 406/11, Zábřeh Zlínský ZŠ Sedmikráska, Bezručova 293, Rožnov pod Radhoštěm ZŠ Slavičín Vlára, Školní 403, Slavičín 90 91

40 faktografické údaje Lektoři a instruktoři Klíčového roku Klíčení Zážitková pedagogika Andresová Zuzana Drahanský Dan Drtilová Tereza Doležal Tomáš Dvořák Michal Dvořáčková Adéla Farský Ivo Hak Martin Homolová Anika Hruška Josef Jaroš Aleš Jersák Jan Kosařová Andrea Krejčí Jan Krejčíková Lucie Kristýnek Michal Křepelková Šárka Kučera Pavel Kučerová Tereza Labohý Jan Nechanická Dita Riedl Zbyněk Řádová Hana Šaldová Helena Šneidr Jakub Šneidrová Julka Štefl Karel Trčková Renata Tůša Josef Vichtová Bára Vyležíková Michaela Wortner Václav Andresová Zuzana Bohovic Roman Brož Zdeněk Bumbálková Blanka Cipra Matěj Culková Dita Čiháková Lucie Dvořák Michal Farský Ivo Jaroš Aleš Kindlmannová Jana Kolář Jan Krejčí Martina Krejčíková Lucie Kročáková Zuzana Kučera Pavel Lomičová Běla Neuwirth Jan Paulíčková Katarína Radovnická Kateřina Šaldová Helena Štefl Karel Trávníčková Simona Trčková Renáta Vápeníková Jiřina Wortner Václav PV na školách Bauer Ivan Farský Ivo Hak Martin Hamplová Adéla PV pro pedagogy Bauer Ivan Farský Ivo Hak Martin Holcová Martina Hruška Josef Kindlmannová Jana Kolář Jan Haková Jana Kašová Jitka Kindlmannová Jana Křepelková Šárka Peřinová Helena Slejška Zdeněk Šneidr Jakub Kuczmann Otto Kučera Pavel Plíhal Radek Tůša Josef Šneidr Jakub Koordinátoři projektu A KANCELÁŘ Zdenka Holubcová manažerka projektu Tereza Kučerová metodička projektu a administrátorka interaktivního portálu Renata Löwingerová administrátorka projektu Aleš Jaroš metodik DVD Lukáš Šilc finanční manažer projektu Renáta Trčková autorka projektu Zkratky ITV integrovaná tematická výuka MM myšlenková/mentální mapa MKV multikulturní výchova PŠL Prázdninová škola Lipnice PT průřezové téma PV projektová výuka RVP ZV a G Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a pro gymnázia VH výuková hodina VO vzdělávací obor ZP zážitková pedagogika ZŠ základní škola Legenda autor cíl aktivity čas na přípravu/program počet pedagogů na přípravu/program počet žáků prostředí materiál popis průběhu metodické poznámky 92 93

41 HISTORIE Spousta lidí si myslí, že sídlíme a děláme kurzy v Lipnici nad Sázavou, a to jedině o prázdninách. Tak to už ale dávno není. I když je pravda, že PŠL původně své letní kurzy u legendárního lipnického lomu opravdu pořádala a to už od roku 1977! Nyní sídlíme v Praze a realizujeme kurzy během celého roku, po celé České republice i za jejími hranicemi. Za těch více než 35 let toho je opravdu hodně na toto malé okénko... METODA Pracujeme s metodou zážitkové pedagogiky, která je vhodná pro celkový osobnostní rozvoj člověka. Hodí se tedy i ve škole nejen pro zvládnutí obsahu učiva, ale hlavně pro rozvoj klíčových kompetencí. V programech pro školy ji propojujeme s projektovou výukou, čímž vznikají inovativní programy pro žáky prvního i druhého stupně ZŠ. LIDÉ Lidé působící v PŠL přicházejí z různých oblastí a profesí. Zapojují se dobrovolníci i profesionální lektoři s dlouholetou praxí. Všichni v PŠL procházejí jejím vzdělávacím systémem: interní instruktorský kurz je jedním z nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších systémů vzdělávání v oblasti zážitkové pedagogiky v ČR. POSLÁNÍ A CÍL V čem spatřujeme své poslání? Chceme náročnými výzvami motivovat a mobilizovat v člověku odvahu a tvořivost, které jsou nezbytné pro aktivní nabývání zkušeností. Podporujeme takovou zkušenost, která vede k pozitivní změně, nárůstu sebevědomí a odpovědnému přístupu k vlastnímu životu, druhým lidem a světu. Naším cílem je být respektovaným metodickým centrem zážitkové pedagogiky. KURZY A PROGRAMY Pořádáme různé typy kurzů zaměřených na rozvoj osobnosti > > KONFERENCE, PUBLIKACE A TEXTY Odborná veřejnost nás dobře zná díky sérii knih Zlatý fond her I-III i přes legendární Prázdniny se šlehačkou. Kromě toho publikujeme příručky pro školy, například Škola zážitkem (plánujeme dotisk) nebo monografie o osobnostech pedagogiky. V minulosti jsme také vydávali časopis Gymnazion, zaměřený na inovace a trendy v zážitkové pedagogice. Pro jednotlivé kurzy pro školy připravujeme speciální pracovní listy a handouty, které dáváme volně ke stažení na naše stránky materialyproskoly. Pořádáme odborné konference, na které zveme akademiky i lidi z praxe snažíme se je navzájem propojovat. ZÁŽITKOVÉ KURZY Zážitkové kurzy pro veřejnost se odehrávají v létě i zimě, v horách i na loukách, trvají pět dní nebo i dvacet. Mají ale jedno společné jsou tvořeny kreativními hrami a aktivitami, které mají snahu rozvíjet osobnosti účastníků pomocí hlubokého zážitku a jeho reflexe. Hledáme nová témata, nové cíle a reflektujeme trendy ve společnosti. Každý autorský kurz je originál se specifickým zaměřením, připravovaný dobrovolníky mnoho měsíců dopředu. Autorské hry vyzkoušené na těchto kurzech dále publikujeme a již po generace z nich vychází mnoho organizací pracujících s pobytem v přírodě. METODICKÉ KURZY ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY A PROJEKTOVÉ VÝUKY Své know-how netajíme, ale předáváme dál. Pořádáme akreditované metodické kurzy pro pedagogy i veřejnost. ZÁŽITKOVÉ KURZY PRVNÍ POMOCI (ZDRSEM) Realizujeme také kurzy první pomoci s využitím zážitkové metody výuky. Účastníci si zkoušejí vše, co se učí, v simulovaných situacích. Některé kurzy připravujeme speciálně třeba pro horaly, vodáky, maminky, ale školíme například i lékaře. KURZY PRO FIRMY ČESKÁ CESTA V roce 1993 založila PŠL společnost Outward Bound Česká cesta, která rozvíjí lidský potenciál ve firmách. V realizovaných kurzech se často uplatňují herní experimenty vznikající na poli PŠL. Obě organizace jsou tak propojeny metodou, vizí i lidmi, kteří v obou společnostech působí. KURZY A PROGRAMY PRO ŽÁKY Už víc než dvacet let se zaměřujeme i na práci přímo se žáky. Založili jsme v Čechách tradici kurzů GO! (dnes realizované mnoha školami jako tzv. adapťáky ) a od té doby jsme uskutečnili různé druhy kurzů a programů nejen mimo školy, ale i přímo v nich. Vytváříme nové typy her a aktivit, propojujeme zážitkovou pedagogiku s projektovou výukou a pomáháme pedagogům zlepšovat vztahy v kolektivech jejich tříd. ZAKÁZKOVÉ KURZY Pro školy, nadace a neziskovky připravujeme kvalitní kurzy na objednávku. Jsme hlavním partnerem pro vzdělávání projektu ThinkBig. KLUB PŘÁTEL... sdružuje všechny, kdo se zajímají o činnost PŠL, přejí si být v kontaktu a pravidelně informováni. Pokud jsme vás zaujali, podívejte se a přidejte se k nám na

42 Klíčový rok zážitková pedagogika a projektová výuka pro základní školy v rámci projektu Prázdninové školy Lipnice V roce 2013 vydala Prázdninová škola Lipnice, o. s., Jaromírova 80/51, Praha 2 1. vydání Editorka Mgr. Jana Kindlmannová Autoři textů Mgr. Zuzana Andresová, Mgr. Ivan Bauer, MgA. Martin Hak, Mgr. Jana Kindlmannová, Mgr. Tereza Kučerová, Mgr. Renáta Trčková Odborné korektury Mgr. Martina Janíčková, Mgr. Tereza Kučerová, Mgr. Renáta Trčková Obálka, grafická úprava a sazba MgA. Jana Štěpánová, studio RedGreenBlue Redakce a jazyková korektura PhDr. Mgr. Jiřina Anna Hradecká Fotografie Tereza Kučerová, Zbyněk Riedl, Pepa Středa a archiv Prázdninové školy Lipnice Ilustrace Tomáš Kypta Tato publikace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Tisk TISKÁRNA PROTISK, s. r. o. ISBN

43