Hromadná ubytovací zařízení a jejich využití ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2008

Transkript

1 a jejich využití ve Zlínském kraji v letech až kraj je svou rozlohou čtvrtým nejmenším krajem v republice (počítáno i s Prahou) a svým počtem obyvatel se řadí do středu krajského pořadí, na osmé místo. Hustotou obyvatel 149 osob na km 2 dosáhl kraj na 5. místo v pořadí za Hl. město Prahu,, a kraj. Od republikové hodnoty 133 osob na km 2 je zlínská hustota zalidnění o 16 osob vyšší. V cestovním ruchu se nemůže kraj srovnávat s Prahou, s m či m krajem. Cestovní ruch na Zlínsku ale patří mezi oblasti, na které se soustřeďuje zájem pracovníků krajského úřadu a kterému patří v programech rozvoje kraje přední místo. Snahou je tuto oblast rozvíjet a přilákat sem co nejvíce návštěvníků. I v současné době rozhodně má kraj návštěvníkům co nabídnout. A to jak z okruhu kulturních a historických památek, tak z oblasti přírodních krás nejen pro milovníky přírody, ale i pro sportovní vyžití ve všech ročních obdobích. Snad by bylo vhodné připomenout z památek například hrad zříceninu Cimburk u Koryčan, hrad Buchlov, hrady ve Zlíně - Malenovicích a v Brumově-Bylnici, zámky v Bystřici pod Hostýnem, v Buchlovicích, Lešné u Zlína, Vizovicích a nelze zapomenout na arcibiskupský zámek v Kroměříži se známými zahradami. Ze zajímavých a známých míst jsou to ještě například lapidárium ve Velehradě, větrný mlýn v Kostelci Štípě a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, ZOO v Lešné u Zlína a mnoho dalších. Není možné nepřipomenout z akcí lidových tradic alespoň vlčnovskou jízdu králů a Slovácké slavnosti vína. Také návštěvníci ve Zlínském kraji naleznou řadu míst pro pěší turistiku a cykloturistiku (každým rokem se rozšiřuje síť cyklostezek) a další sportovní vyžití na horách i v nížinách (řada lyžařských sjezdovek, běžkařských a turistických tras, plaveckých bazénů krytých i nekrytých, lanových center, sportovních hřišť apod). Motoristickým nadšencům se jistě vybaví pravidelné každoroční závody Barumrallye a Valašská zima. ch a jejich kapacita Ve zlínském kraji bylo na konci roku zjištěno 352 hromadných ch. Proti stejnému datu minulého roku jich ubylo celkem 14, což znamenalo, že se tím dostal kraj až na úroveň konce roku. V důsledku toho si kraj s republikovým podílem 4,6 % upevnil třetí nejslabší místo v celokrajském pořadí. Méně hromadných ch měly jen v kraji a v Pardubickém kraji. Z celkových ch v ČR se největší podíl nacházel v Jihočeském (12,8 %), Královéhradeckém (12,2 %) a Libereckém kraji (11,6 %). Kapacita hromadných ch ve Zlínském kraji v letech až celkem Počet pokojů počet lůžek Počet míst pro Podíl kraje na ČR (%) celkem 4,7 4,7 5,0 4,9 4,9 4,8 4,8 4,7 4,6 Počet pokojů 4,6 4,7 4,9 5,0 4,9 4,8 4,8 4,6 4,4 počet lůžek 4,6 4,7 5,0 5,1 5,0 4,9 4,9 4,8 4,5 Počet míst pro 2,6 2,7 3,6 3,3 3,3 3,2 2,9 2,9 2,3 1

2 Ve zlínských ch ch mohli hosté využít na konci roku celkem pokojů s celkovým počtem lůžek. Přestože v porovnání s rokem se počet ch v podstatě nezměnil, přibylo 199 pokojů a 770 lůžek. Zatímco v roce připadlo v průměru na jedno hromadné v kraji 22,0 pokojů a 57,4 lůžek, v roce se průměrný počet pokojů zvýšil na 22,5 a lůžek na 59,4. v krajích ČR v roce Pokoje Lůžka Místa pro hromadná Index / pokoje lůžka místa pro ,2 106,2 106,7 127,4 v tom kraje: ,7 122,7 121,1 202, ,7 90,3 92,6 114, ,9 106,4 107,3 121, ,6 128,3 128,7 167, ,3 121,6 121,6 101, ,8 86,8 90,4 147, ,7 95,3 100,8 147, ,1 96,4 98,6 135, ,0 123,8 125,2 109, ,6 106,4 104,2 178, ,5 92,6 91,8 94, ,6 111,0 110,8 127, ,3 102,6 103,8 112,5 v tom okresy: Kroměříž ,6 109,0 105,0 28,6 Uherské Hradiště ,8 114,2 111,4 74,9 Vsetín ,0 103,9 110,3 129, ,0 96,9 94,8 259, ,5 97,3 101,7 174,6 Nejvyšší nárůst počtu hromadných ch během sledovaných osmi let zaznamenalo Hl. město Praha (o 30,7 %, tj. o 154 ) a k nejvyššímu zvýšení celkového počtu lůžek došlo v Plzeňském kraji (o 28,7 %, tj. o lůžek). Naopak nejvýraznější pokles počtu ch byl zaznamenán ve Středočeském kraji (12,3 %, tj. o 69 ) a největší úbytek lůžek zase kraj (o 8,2 %, tj. o lůžek). Celkově v republice za osm hodnocených let přibylo 236 a 29,4 tisíc lůžek. Ve srovnání s nejvýše postavenými kraji v žebříčku počtu ch a dále i s jejich celkovým počtem pokojů a lůžek kraj na konci roku zaostával. Počet hromadných ch ve Zlínském kraji byl proti počtu v Jihočeském kraji takřka 3krát nižší a jejich celkový počet lůžek byl nižší 2,5krát. Počet zlínských lůžek ve srovnání s krajem Hl. město Praha, ve kterém byl zjištěn v roce nejvyšší počet lůžek, byl pouze čtvrtinový. K ubytování hostů sloužily také kempy pro stany i. Nejvyšší počet míst pro obytné přívěsy byl v Jihočeském kraji, celkem 14 tisíc. kraj se s místy zařadil na předposlední místo před kraj. S průměrným počtem 59,4 lůžek na jedno se v roce kraj zařadil na čtvrté nejlepší místo za Hl. město Prahu, a kraj a byl těsně pod průměrnou republikovou hodnotou (60,6 lůžek na jedno ). 2

3 Průměrný počet lůžek na jedno hromadné v krajích a ČR ČR průměrný počet lůžek na HUZ Největší podíl ch Zlínského kraje v roce se nacházel ve vsetínském okrese (41,2 %). Vsetínský okres měl také největší podíl lůžek, a to 38,2 %, přestože největší podíl pokojů ch byl zjištěn ve zlínském okrese (41,9 %). Vývoj hromadných ch v okresech Zlínského kraje v roce Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín celkem Prům. počet pokojů na 1 Prům. počet lůžek na 1 v průběhu osmi sledovaných let nebyl ve všech okresech kraje stejný. V okrese Kroměříž, jako jediném okrese, počet ch vzrostl o čtvrtinu a také u počtu pokojů i lůžek byl zjištěn nárůst (pokojů o 9,0 % a lůžek o 5,0 %). V okrese Uherské Hradiště ubyly sice dvě (pokles o 3,2 %), ale vzrostl počet jak pokojů (o 14,2 %), tak lůžek (o 11,4 %). Obdobný vývoj byl zjištěn i v okrese Vsetín. Zde se snížil počet ch o 4 jednotky, avšak vzrostl počet pokojů o 3,9 % (99 pokojů) i o 10,3 % lůžek (o 744 lůžek). Nárůst lůžek za osm let byl v tomto okrese nejvyšší. Vývoj ve zlínském okrese byl zcela opačný. Za hodnocené období klesl nejen počet ch (o 4,0 %), ale i počet pokojů (o 3,1 %) a lůžek (o 5,2 %). Míst pro v kraji přibylo. Jejich počet vzrostl o třetinu na vsetínsku a na dva a půl násobek na zlínsku. K jejich poklesu naopak došlo o čtvrtinu v uherskohradišťsku a o více jak dvě třetiny na kroměřížsku. 3

4 Při pohledu na v členění podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) byl největší podíl v roce vykázán ve SO ORP Rožnov pod Radhoštěm (19,6 %), Vsetín (19,3 %) a Luhačovice (16,2 %). Tyto správní obvody měly také největší podíl pokojů (z nich největší v SO ORP Luhačovice 26,4 %) i lůžek (největší v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm 21,0 %). Návštěvníci Zlínského kraje mohli v roce nejvíce využít kempů v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm (41,6 %). ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce Počet Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro hromadná Index / pokoje lůžka místa pro Kraj celkem ,3 102,6 103,8 112,5 v tom: Bystřice pod Hostýnem ,8 128,4 120,9 60,0 Holešov x x x x Kroměříž ,6 92,8 89,7 x Luhačovice ,5 107,6 104,2 576,9 Otrokovice ,9 91,9 68,7 x Rožnov pod Radhoštěm ,5 99,2 99,7 115,0 Uherské Hradiště ,5 121,3 120,4 59,4 Uherský Brod ,7 95,9 89,8 x Valašské Klobouky ,8 99,5 111,3 x Valašské Meziříčí ,3 111,0 103,2 x Vizovice ,3 142,9 154,4 x Vsetín ,9 110,1 128,2 183,7 Zlín ,4 63,2 65,0 x V členění ch Zlínského kraje podle kategorií převažovala kategorie penzionů (27,6 %), druhou nejpočetnější skupinou (16,2 %) byly *** a právě v této kategorii je největší podíl pokojů (29,6 %) i lůžek (23,5 %). Kapacita hromadných ch ve Zlínském kraji podle kategorie v roce v tom Celkem ***** **** *** ** * garni pensiony kempy chatové osady turistické ubytovny ostatní jinde neuvedená celkem Počet pokojů Počet lůžek Struktura v % celkem 100,0-3,7 16,2 4,8 3,1 1,1 27,6 4,5 4,3 8,0 26,7 Počet pokojů 100,0-7,0 29,6 6,5 2,6 1,8 14,3 5,4 3,9 4,4 24,6 počet lůžek 100,0-4,8 23,5 6,2 3,0 1,3 14,2 7,6 5,3 6,3 27,8 Nejvíce ch z kategorie **** bylo v roce zjištěno v okrese Uherské Hradiště, ale nejvíce lůžek v této kategorii patřilo do okresu Zlín. okres měl největší podíl v kategorii *** a současně měl v této kategorii také největší počet lůžek. Největší počty ch v ostatních kategoriích i s největšími počty lůžek patřily do okresu Vsetín. Jednalo se o kategorie ** a *, penziony, kempy i turistické ubytovny. Počty chatových osad byly umístěny do okresů v podstatě rovnoměrně, avšak největší podíl lůžek připadl okresu Zlín. 4

5 Ostatní jinde neuvedená, a to takřka polovinu, se 40 % lůžek měl opět nejvíce vsetínský okres. V roce do České republiky přicestovalo celkem 6,6 mil. návštěvníků - nerezidentů. Z nich 61 % zavítalo do Hlavního města Prahy. Po Praze nejvíce cizinců navštívilo kraj (7,1 % ze všech nerezidentů v ČR v roce ), dále (6,8 %), (4,5 %) a kraj (4,4 %). Vezmeme-li v úvahu i tuzemské turisty, cestovalo jich v roce po republice celkem 12,8 miliónů. Z celkového počtu návštěvníků, kteří využili ch, ve kterých alespoň jednou přenocovali, 35,7 % navštívilo Hlavní město Prahu. Hned po Praze byly nejnavštěvovanějšími kraje (9,2 % z celkového počtu hostů v republice), (7,3 %) a (7,0 %). V roce přicestovalo do Zlínského kraje celkem 497,4 tis. návštěvníků, tj. 3,9 % z celkového počtu turistů v republice. Z nich bylo 85,3 % domácích a 14,7 % z ciziny. Celkem kraj navštívilo 72,9 tis. hostů nerezidentů, což z celkového republikového počtu znamená 1,1 %. V porovnání s kraji to znamená třetí nejnižší podíl. Méně turistů nerezidentů přicestovalo jen do Pardubického kraje a do kraje. kraj je tedy pro cizince třetím nejméně atraktivním a zajímavým krajem v republice. Vezmeme-li však celkový počet turistů, domácích i zahraničních, tak republikový podíl 3,9 % řadí kraj na 9. místo v pořadí, tedy 6. od konce. Předstihl tak kromě dvou již zmiňovaných krajů i kraje, a. Hosté v krajích ČR v roce Návštěvníci celkem nerezidenti Přenocování nerezidenti hosté celkem Index / cizinci přenocování cizinci ,2 139,3 88,9 128,1 v tom kraje: ,1 174,7 166,0 173, ,9 42,9 63,1 39, ,9 138,1 72,1 107, ,5 129,5 76,6 98, ,5 132,4 118,1 146, ,9 73,1 52,9 39, ,5 76,8 69,7 79, ,9 119,0 74,2 116, ,6 110,8 71,2 98, ,9 90,4 54,1 71, ,4 141,5 71,2 102, ,5 129,7 72,0 81, ,8 122,8 74,0 92, ,3 140,5 62,2 99,3 V přepočtu celkového počtu návštěvníků a také hostů nerezidentů na tisíc obyvatel středního stavu si kraj polepšil. V obou případech o jednu příčku. V přepočtu hostů nerezidentů předstihl kromě Pardubického kraje a Vysočiny i kraj. V přepočtu celkového počtu návštěvníků se pod kraj propadly ještě kraje a a současně se před kraj dostal kraj. V ukazateli počtu přenocování celkového počtu návštěvníků na tisíc obyvatel se kraj dostal v mezikrajském pořadí na šestou nejlepší pozici a většího přepočteného počtu přenocování na tisíc obyvatel v roce dosáhli v Karlovarském ( přenocování), Hl. městě Praze (9 936), Královéhradeckém (6 119), Libereckém (5 585) a Jihočeském kraji (4 655). Zlínská hodnota přenocování na tis. obyvatel byla pouze o 921 přenocování nižší než republikový průměr.v případě přepočtených přenocování nerezidentů na tisíc obyvatel se kraj s hodnotou 354 umístil na 10. příčce, tj. páté nejnižší. Nižší přepočtený počet přenocování nerezidentů dosáhly kraje (348), (325), (367) a (264). 5

6 Hosté v krajích ČR na tisíc obyvatel středního stavu Hosté - nerezidenti v krajích ČR na tisíc obyvatel stř. stavu Hosté na tis. obyv. stř. stavu Hosté - nerezidenti na tis. obyv. stř. stavu Přenocování hostů v krajích ČR na tisíc obyvatel stř. stavu Přenocování hostů na tis. obyv. stř. stavu Přenocování hostů - nerezidentů v krajích ČR na tisíc obyvatel středního stavu Přenocování nezezidentů na tis. obyv. stř. stavu V letech až navštívilo a alespoň jednou přespalo v ch ch Zlínského kraje celkem 4,5 mil. hostů. Z toho bylo 84 % domácích turistů. Od roku 2001 do 2004 celkových návštěvníků přibývalo, v letech 2003 a 2004 jejich počet přesáhl půl milionu. V roce 2005 se počet návštěvníků kraje propadl na 489 tisíc. V následujících dvou letech celkový počet hostů přesáhl hranici půl milionu a v roce opět klesl, a to na 497 tisíc. Podíl turistů nerezidentů z celkového počtu hostů kraje se během sledovaných let pohyboval v rozmezí od 12,9 % v roce do 19,6 % v roce

7 Hosté z vybraných zemí ve Zlínském kraji Hosté celkem : rezidenti nerezidenti podíl v %: ze Spolkové republiky Německo 33,9 28,5 25,9 21,8 19,8 20,3 18,9 19,5 19,0 ze Spojeného království Velké Britanie a Severního Irska 1,6 2,0 2,4 2,2 3,0 3,5 3,2 3,0 2,7 z Itálie 3,8 5,8 4,3 4,8 4,1 4,6 4,7 4,0 3,9 z USA 1,8 3,0 2,1 1,6 2,0 1,9 2,0 1,8 2,0 z Nizozemska 8,6 8,2 5,1 7,1 5,7 6,9 4,6 4,4 3,3 ze Slovenska 14,9 14,1 17,9 25,1 32,6 24,9 26,5 26,2 26,1 z Francie 1,9 1,6 2,0 2,2 2,1 3,0 2,8 2,8 2,9 ze Španělska 0,2 0,4 0,5 0,7 0,5 0,9 1,0 0,7 1,0 z Ruska 1,7 1,4 1,2 1,4 1,5 1,3 1,7 1,9 2,7 z Rakouska 8,8 8,4 8,4 7,3 7,0 8,2 8,8 6,9 6,9 z Japonska 0,2 0,3 0,7 0,6 0,5 0,6 0,4 0,4 0,3 V roce činil podíl zahraničních návštěvníků 14,7 %. Nejčastěji se jednalo o hosty ze Slovenska (19 tisíc), Spolkové republiky Německo (14 tisíc), Rakouska (5 tisíc), Itálie (3 tisíce) a Nizozemska (2 tisíce). Hosté - nerezidenti Zlínského kraje z vybraných zemí 30 počet hostů - nerezidentů v tis ze SRN z Itálie z Nizozemska ze Slovenska z Ruska z Rakouska Více informací naleznete v ročence a bulletinu na a na 7