UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra ekologie a životního prostředí

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta přírodovědecká Katedra ekologie a životního prostředí ATLAS ROZŠÍŘENÍ SUCHOZEMSKÝCH STEJNONOŽCŮ (ISOPODA: ONISCIDEA) V ČESKÉ REPUBLICE S PŘÍSPĚVKEM K POZNÁNÍ SPOLEČENSTEV FRAGMENTOVANÉ KRAJINY Autorka práce: Jana Mišurcová Obor: Učitelství Biologie - Chemie pro střední školy Vedoucí diplomové práce: Mgr. & Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D. Olomouc 2007

2 Děkuji svému školiteli Mgr. & Mgr. Ivanovi H. Tufovi, Ph.D. za vedení mé práce, cenné rady, za pomoc při statistickém vyhodnocení výsledků, zapůjčení literatury a množství volného času, který věnoval společným konzultacím. Dále děkuji Mgr. Vladislavu Holcovi za pomoc při zpracování zoologického materiálu. Děkuji Národnímu Muzeu v Praze, Vlastivědnému Muzeu v Olomouci a Muzeu Vysočiny v Třebíči za poskytnutí sbírek k (re-) determinaci. 2

3 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou v seznamu použité literatury. V Olomouci dne

4 Obsah A. Atlas rozšíření suchozemských stejnonožců (Isopoda: v České republice 6 1. Úvod Faunistika a síťové mapování Obecná charakteristika suchozemských stejnonožců Významné mezníky historie výzkumu suchozemských stejnonožců v ČR Metodika 9 3. Zoogeografická analýza fauny suchozemských stejnonožců ČR Atlas rozšíření suchozemských stejnonožců (Isopoda: v České republice 12 Ligidium germanicum Verhoeff, Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792).. 13 Androniscus dentiger Verhoeff, Androniscus roseus (C. Koch, 1838) 28 Buddelundiella cataractae (Verhoeff, 1930) 29 Hyloniscus mariae Verhoeff, Hyloniscus riparius (C. Koch, 1838). 31 Metatrichoniscoides leydigi (Weber, 1880).. 45 Trichoniscoides helveticus (Carl, 1908) 46 Trichoniscus crassipes Verhoeff, Trichoniscus noricus Verhoeff, Trichoniscus provisorius Rakovitza, Trichoniscus pusillus Brandt, Trichoniscus pygmaeus Sars, Haplophthalmus danicus Budde-Lund, Haplophthalmus mengii (Zaddach, 1844). 68 Platyarthrus hoffmannseggi Brandt, Lepidoniscus minutus (C. Koch, 1838) 79 Oniscus asellus Linnaeus, Cylisticus convexus (De Geer, 1778).. 95 Protracheoniscus major (Dollfus, 1903) Protracheoniscus politus (C. Koch, 1841) Trachelipus difficilis (Radu, 1950) Trachelipus nodulosus (C. Koch, 1838) Trachelipus rathkii (Brandt, 1833) Trachelipus ratzeburgii (Brandt, 1833) 136 4

5 Porcellium collicola (Verhoeff, 1907) Porcellium conspersum (C. Koch, 1841). 154 Porcellionides pruinosus (Brandt, 1833) Porcellio dilatatus Brandt, Porcellio laevis Latreille, Porcellio montanus Budde-Lund, Porcellio monticola Lereboullet, Porcellio scaber Latreille, Porcellio spinicornis Say, Armadillidium nasatum Budde-Lund, Armadillidium opacum (C. Koch, 1841) Armadillidium pictum Brandt, Armadillidium pulchellum (Zenker, 1798) 197 Armadillidium versicolor Stein, Armadillidium vulgare (Latreille, 1804) 201 Armadillidium zenckeri Brandt, Paraschizidium roubali Frankerberger, Použitá literatura B. Terrestrial isopods (Isopoda: oniscidea) in the fragmented forest environment Úvod Materiál a metodika Lokalita Sběr Analýza Výsledky Diverzita Analýzy environmentálních faktorů Diskuze Závěr Použitá literatura. 233 C. Přílohy

6 ATLAS ROZŠÍŘENÍ SUCHOZEMSKÝCH STEJNONOŽCŮ (ISOPODA: ONISCIDEA) V ČESKÉ REPUBLICE 1. Úvod 1.1 Faunistika a síťové mapování Faunistika se zabývá inventarizací živočišných druhů v určité oblasti. Pro sjednocení záznamu výsledků inventarizace byla roku 1982 vytvořena síťová mapa České republiky. Mapy slouží k mapování kterýchkoli skupin živočichů. Spolu s označením výskytu na mapě se udává také název lokality a čtyřciferný kód, který definuje jednotlivá pole sítě. Síť je odvozena od zeměpisných souřadnic. Severojižní strany jsou od sebe vzdáleny 10 zeměpisné šířky a západovýchodní strany 6 zeměpisné šířky. První dvojčíslí čtyřciferného kódu označuje západovýchodní pás polí (může nabývat hodnot 49-74), druhé dvojčíslí severojižní pás (hodnoty 38-79). Každé pole je možné pro zpřesnění dále rozdělit na čtvrtiny, které se označují A-D. Tyto čtvrtiny se mohou opět rozdělit na čtvrtiny značené 1-4. Obsah každého pole je 130 km 2. Modelová pětibarevná síťová mapa České republiky je v měřítku 1: se sítí polí, jejichž strany měří o něco více než 2 centimetry (Opatrný 2001). Více informací o síťovém mapování podává Buchar (1982, 1983) 1.2 Obecná charakteristika suchozemských stejnonožců Suchozemští stejnonožci (Crustacea: Isopoda: jsou jedinou skupinou z kmene korýšů, která se dokázala plně adaptovat na suchozemský způsob života. Ve středoevropských podmínkách jejich abundance dosahují řádově desítek až stovek jedinců na metr čtvereční půdy (Rusek 2000). Jsou významnou složkou fauny většiny přirozených ekosystémů i těch v blízkosti lidských sídel. Rozšířeni jsou po celém světě, přičemž nejvyšší druhové rozmanitosti dosahují v tropech a subtropech. Podle posledního check-listu (Schmalfuss 2003) je na světě dosud známo 3637 druhů. Segmentace jejich těla je heteronomní. Tělo se skládá z hlavy (caput), hrudi (pereion) a zadečku (pleon). Hlava by správně měla být označena jako hlavohruď, protože ji tvoří šest hlavových článků a jeden článek hrudní. Hruď je tvořena sedmi články, nesoucích po jednom páru kráčivých končetin. Zadeček měl původně sedm článků, ale poslední dva splynuly v tzv. pleotelson (Frankenberger 1959). Suchozemští stejnonožci se vyvinuli z vodních forem ve třech nezávislých kolonizačních vlnách. Nižší formy (Ligiidae, Trichoniscidae) vyhledávají velmi vlhké prostředí, jsou hygrofilní. Funguje u nich žaberní dýchání pomocí endopoditů zadečkových končetin. Proto jsou schopni přežít určitou dobu na zaplaveném území. Vývojově pokročilejší zástupci čeledi Oniscidae jsou spíše mezofilní. Mají proto vlastní systém zavlažování endopoditů - Weberovy žlázy a žlázy na břišní straně hrudních článků. Zástupci čeledí Porcellionidae a Armadillidiidae jsou přizpůsobeni životu na suchu. Dýchají pomocí pseudotracheálních orgánů na břišní straně zadečku (Frankenberger 1959). Suchozemští stejnonožci jsou zajímaví i svým rozmnožováním. Páření probíhá v noci. Samec předá sperma samici do levého i pravého pohlavního otvoru. Ta si spermie ukládá do receptakula seminis vznikajícím rozšířením pochvy. Spermie se pak do vejcovodu dostanou rozpuštěním chitinové blanky receptakula. Na ventrální straně prvního až pátého pereionu vzniká složitý útvar, tzv. marsupium. Samička do něj vkládá vajíčka (Flasarová 1997). Počet vajíček je různý - u rodu Ligidium nalézáme vajíček, u rodu Armadillidium vajíček (Ramel 1998). Samička s plným marsupiem nepřijímá potravu. Po vylíhnutí se embrya ještě určitou dobu v marsupiu vyvíjejí. Vak opouštějí ve stádiu larev, které nejsou 6

7 kromě očí pigmentovány, mají pouze 6 článků pereionu a 6 párů kráčivých končetin. Sedmý článek se objevuje až po prvním svlékání. Počet generací za rok závisí na klimatických poměrech dané oblasti a sezóny, v našich podmínkách bývají nejčastěji dvě, vzácně tři (Frankerberger 1959). Koloniálně žijící druhy se rozmnožují synchronizovaně ve stejnou dobu (Ramel 1998). Potravou jsou jim zbytky rostlin ve stadium rozkladu s porosty společenstev bakterií a hub (Tajovský 1989). Sami nemají pro rozklad celulózy enzymatickou výbavu (Zimmer, Topp 2000). Na dekompozici se však nepřímo podílejí rozmělňováním rostlinných zbytků, čímž zvětšují povrch pro organismy, které zbytky rozloží. Známe druhy živící se živočišnou potravou, např. středomořský druh Tylos latreillii Grebnicki (Ramel 1998). I u našeho druhu Armadillidium vulgare (Latreille, 1804) byla nalezena masožravá forma (Paris a Sikora 1965). Žijí v půdě, ve spadaném listí, pod kůrou, spadlými kmeny či pod kameny (Flasarová 1958). Druhy rodu Platyarthrus jsou myrmekofilní, žije v mraveništích a živí se trusem mravenců. Existují také jeskynní druhy, které mají redukované oči a nejsou pigmentovaní. Některé druhy jsou synantropní, např. Porcellio dilatatus Brandt, 1833 a Protracheoniscus major (Dollfus, 1903) (Flasarová 1997). V naší fauně se vyskytují druhy, které k nám byly zavlečeny a vyskytují se pouze ve sklenících, např. Armadillidium nasatum Budde-Lund, 1885 a Paraschizidium roubali Frankerberger, 1940 (Flasarová 1995). Suchozemští stejnonožci České republiky jsou zvířata většinou teplomilná a eurytermní (výjimkou je např. Trachelipus ratzeburgii (Brandt, 1833) (Gromysz-Kalkowska, Oder 1983). Z České republiky je doložen výskyt 42 druhů (Flasarová 2000). Výskyt jeskynního druhu Titanethes albus (C. Koch, 1841) je sporný (Kratochvíl 1948), zřejmě u nás byli záměrně vysazeni jedinci z Balkánských jeskyň, populace se však neudržela. 1.3 Významné mezníky historie výzkumu suchozemských stejnonožců v ČR Koch (1841): popsal nový druh Porcellio politus (= Protracheoniscus politus) z materiálu z Karlových Varů (viz Strouhal 1947) a druh Oniscus madidus (= Lepidoniscus minutus). Schöbl (1860a): popsal druh Typhloniscus Steinii (= Platyarthrus hoffmannseggi) z nálezů v okolí Prahy - Radlice, údolí Šárky a Kosíře. Schöbl (1860b): pojednává o druhu Haplophthalmus elegans (= Haplophthalmus mengii) z nálezů Svatý Jan pod Skalou u Karlštejna (v originále lokalitu nazývá Sv. Ivan) Schöbl (1861): podává seznam českých Oniscideí, celkem uvedl 22 druhů. Význam této práce je dnes však již jen historický. Kritika viz Frankenberger Krejčí (1864): ve svém atlase živočišstva uvádí bez udání naleziště druh Oniscus murarius (= Oniscus asellus). Frič (1871): využil informace Schöblovy studie. Kritika viz Frankenberger Budde-Lund (1885): uvádí z Čech (Bohemia) druhy Cylisticus convexus, Porcellio ratzeburgii (= Trachelipus ratzeburgi), Porcellio politus (= Protracheoniscus politus), Metoponorthus amoneus (= Porcellionides pruinosus), Platyarthrus hoffmannseggi, Philoscia madida (= Lepidoniscus minutus), Haplophthalmus mengii, Ligidium amethystinum (= Ligidium hypnorum), Armadillidium opacum, Porcellio conspersus (= Porcellium conspersum), Porcellio nodulosus (= Trachelipus nodulosus). Michaelsen (1897): zabývá se Isopodami v okolí Hamburgu. U druhů Armadillidium opacum, Porcellio conspersus (= Porcellium conspersum), Haplophthalmus mengii, Porcellio ratzeburgi (= Trachelipus ratzeburgi), Philoscia madida (= Lepidoniscus minutus) zmiňuje, že se objevují i v Čechách. Absolon, K. (1899, 1900): zabývá se jeskynní faunou Moravského krasu. Uvádí nález Titanethes albus v Moravském krasu a dále popisuje dva nové druhy Titanethes absoloni a Titanethes nodifer. Roku 1926 je Verhoeff označil za synonyma Titanethes albus. Verhoeff i Frankenberger pochybovali o pravdivosti těchto nálezů. Kratochvíl (1948) se 7

8 k tomu vyjádřil ve své práci Unfair činy v naší speleologii. Předpokládá, že zvířata, popsána jako Titanethes albus, byla do Moravského krasu dovezena z balkánských jeskyní. Dahl (1916): uvádí druh Porcellio politus (= Protracheoniscus politus) z údolí v Krkonoších a ze zříceniny Hamrštejn v Ještědském hřbetu. Verhoeff (1927): popsal Protracheoniscus saxonicus (= Protracheoniscus politus). Předpokládal jeho výskyt v severních Čechách. viz Strouhal Strouhal (1929): uvedl druh Protracheoniscus asiaticus (= Protracheoniscus major) a Oniscus asellus z okolí Prahy a Plzně. Z Prahy uvádí i Oniscus asellus. Z Chocně v Čechách jmenuje Oniscus asellus nodulosus. Tento nález z roku 1887 je uschován v muzeu ve Vídni. Černý (1939): v údolí Šárky u Prahy nalezl Porcellium collicola. Ve skleníku botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze nalezl nový druh Porcellium vejdovskyi. Wächtler (1937): udává, že se Protracheoniscus saxonicus (= Protracheoniscus politus) vyskytuje v severních Čechách a Tracheoniscus ratzeburgi (= Trachelipus ratzeburgi) v Čechách. Strouhal (1939): uvádí Protracheoniscus asiaticus (= Protracheoniscus major) v Čechách západně od Prahy a Plzně. Záleský (1940): zabývá se 12 druhy nalezenými na několika lokalitách v Čechách. Frankenberger (1940a): studie věnovaná Paraschizidium roubali. Frankenberger (1940b): z okolí Prahy uvádí druhy: Trichoniscus elisabethae (= Trichoniscus pusillus), Tracheoniscus balticus (= Trachelipus nodulosus), Lepidoniscus germanicus (= Lepidoniscus minutus), Porcellium collicolum (= Porcellium collicola). Z Chudenic u Klatov ještě zmínil Armadillidium pulchellum. Frankenberger (1944): souborné dílo. Nalezneme zde i kritický rozbor díla Schöbla (1861) a Friče (1871). Uvádí 39 taxonů v České republice. Strouhal (1947): zabývá se systematikou druhů Protracheoniscus politus a Protracheoniscus amoenus. Uvádí jejich synonyma. Frankenberger (1954): pro Ligidium hypnorum uvádí výskyt v západních Čechách, pro Trichoniscus ostarrichius (= T. crassipes) Novohradské hory, pro Trichoniscus noricus rotundatus (= T. provisorius) střední Čechy, pro Androniscus roseus jihozápadní Čechy. Frankenberger (1959): popisuje obecnou charakteristiku Oniscideí a uvádí klíč pro 35 taxonů, který se dodnes používá. Flasarová (1958): věnuje se moravskoslezským druhům. Flasarová (1960): reviduje výskyt Haplophtalmus mengei (= Haplophtalmus mengii) v České republice. Verner (1959): zabývá se půdními členovci na Kalštejnsku. Flasarová (1962): oznámení nálezu taxonu Trichoniscus pusillus provisorius pro tehdejší Československo. Absolon, V. (1965): uvádí 11 druhů z Karlštejnska. Konášová (1966): uvádí 13 druhů z Oparenského údolí v Českém Středohoří. Kynclová-Kupcová (1966): uvádí 12 druhů z hradu Hasištejna v Krušných horách. Dominiak (1970a): popisuje sezónní a vývojovou variabilitu druhů Protracheoniscus politus a Armadillidium pictum. Flasarová (1980, 1986, 1987, 1988): zabývá se stejnonožci severozápadních a středních Čech. Armadillidium zenkeri bylo popsáno jako nový druh pro Čechy. Frouz (1989): studuje bezobratlé táborských podzemních chodeb. Tajovský (1989): studuje potravní biologii a vliv stejnonožců na humifikační procesy. Tajovský (1991, 1992, 1995, 1996a, 1996b, 1996c, 1997a, 1997b, 1998a, 1998b, 1998c, 1998d, 1999a, 1999b, 1999c, 1999d, 2000a, 2000b, 2001a, 2001b, 2002a, 2002b, 2002c, 8

9 2002d, 2002e, 2003, 2004, 2006): zabývá se skupinami půdních bezobratlých v Podyjí, Poodří, na Pálavě, Sokolovsku, v Labských pískovcích, Jeseníkách a na Jihlavsku. Flasarová (1992, 1995, 1996, 1997): důkladně studuje stejnonožce zejména v severozápadních Čechách. Čepera (1995): studuje skupiny půdních bezobratlých v různých ekosystémech jižní Moravy. Citora (1997): zabývá se bioindikačními skupinami bezobratlých v NPR Děvín (Pálava). Ožanová, Tuf (1997): studují epigon NPR Hůrka u Hranic. Pižl, Tajovský (1997, 1998a, 1998b, 1999, 2000, 2001, 2003, 2004): zkoumají půdní bezobratlé v Poodří, Podyjí, Litovelském Pomoraví, na Pálavě. Tuf (1997): podává ekologickou studii edafonu v Litovelském Pomoraví. Donátová (1998): uvádí 18 druhů suchozemských stejnonožců na 110 lokalitách v CHKO Český ráj. Ožanová, Tuf (2001): sleduje vývoj edafonu po záplavách roku Tuf, Veselý, Tufová, Dedek (2003): zabývají se vlivem mýcení lesa na půdní faunu. Tufová, Tuf (2004): ukazují změny tolerance edafonu k zaplavení v průběhu roku. Mikula (2004): studuje suchozemské stejnonožce v CHKO Bílé Karpaty. Mikula (2006): zabývá se suchozemskými stejnonožci v NPP Zbrašovské jeskyně. Laška (2006): studuje edafon v okolí Chrudimi. Tajovský (2006a, 2006b, 2006c): sleduje edafon v Novohradských horách, zabývá se suchozemskými stejnonožci v CHKO Kokořínsko a studuje edafon v CHKO Bílé Karpaty. Tajovský, Mlejnek, Tuf, Tufová, Růžička (2006): výskyt druhu Androniscus dentiger ve Zbrašovských aragonitových jeskyních. Ačkoli se zájem o suchozemské stejnonožce zvyšuje, stav poznání jejich rozšíření v rámci naší republiky je dosud značně nekompletní. Jediným komplexnějším aktuálním dílem je souborná analýza dokladů o výskytu suchozemských stejnonožců v literatuře z let 1841 až 1999 (Flasarová 2000). Počet druhů (42) známých z území ČR je relativně nízký. Cílem této práce bylo: 1. re-determinovat dostupné muzejní sbírky 2. provést meta-analýzu výskytu stejnonožců na území České republiky prostřednictvím studia publikovaných dat a muzejních sbírek 3. provést zoogeografickou analýzu fauny stejnonožců České republiky a srovnat jednotlivé regiony 4. vyrobit databázi jednotlivých nálezů v programu Fauna 2002 a sestavit Atlas rozšíření suchozemských stejnonožců ČR 2. Metodika Seznam literatury, vytvořený Marií Flasarovou, jsem doplnila o práce, které byly publikovány po roce Dané příspěvky jsem prostudovala a výskyt jednotlivých druhů suchozemských stejnonožců vypsala do tabulky (tab.1 v Příloze I). Aby byly údaje úplné, oslovila jsem přírodovědné sekce muzeí v České republice (seznam viz Příloha II) a požádala je o povolení k prohlédnutí a re-determinaci uložených sbírek. Sbírky suchozemských stejnonožců vlastní jen Národní muzeum v Praze, Muzeum Vysočiny v Třebíči, Vlastivědné muzeum v Olomouci a Muzeum v Mikulově. Data ze sbírky stejnonožců v Mikulově zpracoval ve svých pracích K. Tajovský, které jsou již publikovány, proto nebylo zapůjčení a re-determinace sbírky potřebné. (Re-)determinovala jsem materiál suchozemských stejnonožců ve sbírkách NM v Praze, v Muzeu Vysočiny v Třebíči a ve Vlastivědném Muzeu v Olomouci (tab. 2 v Příloze 9

10 I). Ke každému údaji výskytu jsem dohledala číslo faunistického čtverce pomocí Seznamu obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny (Pruner a Míka 1996). Čísla pro lokality mimo obce (např. v chráněných územích) jsem doplňovala podle mapy faunistických čtverců České republiky. 3. Zoogeografická analýza fauny suchozemských stejnonožců ČR Vzhledem k ekologickým nárokům a vývoje z původně mořských předků je pro populace stejnonožců charakteristické, že jejich hustoty klesají od přímořských pobřežních zón do vnitrozemí (Sutton 1972). V Evropě je tedy mediteránní oblast druhově nejbohatší. Směrem na sever počet druhů klesá. Nadmořská výška také ovlivňuje výskytu suchozemských stejnonožců. V jižní Evropě jsou schopni žít až 2000 m n.m. V oblastech severně od Alp horské druhy chybí. V České republice byl v horách prováděn výzkum suchozemských stejnonožců v Jeseníkách (Jančařík 1950) a byl zaznamenán radikálně snížený výskyt až absence těchto živočichů od 1000 m n.m. a výše. Davis a Sutton (1978) srovnávali výskyt suchozemských stejnonožců populací lesních a lučních společenstev. Luční společenstva se vyznačovala větší biomasou. O obsazení otevřených krajin těmito živočichy máme celkem málo poznatků, ale Flasarová (1999) zjistila, že i bezlesé suťové svahy jsou bohaté co do množství druhů i jedinců. Pole a kultivované plochy nenabízí dostatek vhodné potravy a vyznačují se nepříliš příznivými mikroklimatickými podmínkami. Není zde dostatek vhodných úkrytů, proto je zde malý výskyt těchto živočichů. Výjimkou však můžou být zahradní skleníky pro synantropní druhy či pro druhy zavlečené z teplejších oblastí. Také na lokalitách v počátečním sukcesním stadiu jsou společenstva suchozemských stejnonožců chudá. V České republice jsou suchozemští stejnonožci zastoupeni 42 druhy (Flasarová 2000). K migracím druhů do České republiky dochází nejčastěji z jihovýchodní a jihozápadní Evropy. Následující seznam uvádí původ druhů suchozemských stejnonožců, kteří žijí v České republice, a jejich současný celosvětový výskyt. Druhy pocházející z jihovýchodu a východu : Armadillidium versicolor: jihovýchodní Německo, Rakousko, Slovenská republika, Maďarsko, Jugoslávie, Albánie, Rumunsko, Bulharsko Armadillidium zenckeri: východní a střední Evropa Cylisticus convexus: Evropa a Malá Asie, byl introdukován do severní Afriky a Severní i Jižní Ameriky Hyloniscus mariae: karpatský druh: Slovenská republika, Rumunsko, už i jižní Polsko Ligidium hypnorum: Evropa a západní Asie Ligidium germanicum: jihovýchodní Německo, severní Itálie, jižní Polsko, Moldávie, severní Řecko Porcellium collicola: severovýchodní Německo, severozápadní Polsko, Rakousko, Slovenská republika, Maďarsko, jižní Jugoslávie, Rumunsko, Moldávie, severní Řecko Porcellium conspersum: kontinentální Evropa v mírném pásu přes Holandsko, severovýchodní Francii, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko do Rumunska a Ukrajiny Protracheoniscus major: od jihovýchodního Německa po střední Asii Protracheoniscus politus: východní Německo, Polsko, Rakousko, Slovenská republika, dřívější Jugoslávie, Maďarsko a Rumunsko 10

11 Trachelipus nodulosus: jižní a východní Německo, jižní Polsko, Slovenská republika, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko Trachelipus rathkii: nyní již celá Evropa kromě Středomoří Druhy původně západoevropské, atlantické: Androniscus dentiger: Evropa, severní Afrika, skleníky v Severní Americe Haplophthalmus mengii: Evropa, severní Afrika, Azory, Kanárské ostrovy Oniscus asellus: severní a západní Evropa, nejvýchodněji Finsko, Polsko a Ukrajina, Madeira, Azory, introdukován na mnoha místech v Severní a Jižní Americe; není ve Středomoří Porcellio scaber: Evropa kromě jihovýchodu, introdukován do mnoha částí světa Trichoniscus pygmaeus: západní Německo, střední Itálie, Azory, Maroko, intrdukován do Severní Ameriky Druhy pocházející ze Středomoří: Armadillidium vulgare: nyní introdukován v celém světě Platyarthrus hofmannseggi: Evropa, severní Afrika, Malá Asie, introdukován do Severní Ameriky Porcellionides pruinosus: původně ve Středomoří, nyní kosmopolitně Druhy původně alpské: Androniscus roseus: od východní Francie po Rumunsko, jde na sever po jižní Německo Armadillidium opacum: střední Evropa od středního Švédska po severní Itálii, od východní Francie po Chorvatsko a Maďarsko Armadillidium pictum: Evropa kromě Středomoří a jihovýchodních oblastí Armadillidium pulchellum: Evropa kromě Středomoří a jihovýchodních oblastí Hyloniscus riparius: střední a východní Evropa, východní Alpy, introdukován do Severní Ameriky Lepidoniscus minutus: jižní Německo, Rakousko, Maďarsko, jižní Polsko, severovýchodní Itálie, dřívější Jugoslávie, Slovenská republika, severní Řecko Porcellio spinicornis: severní a střední Evropa, introdukován do Severní Ameriky porcellio montanus: severovýchodní Francie, Švýcarsko, severozápadní Itálie, střední a jižní Německo, Slovenská republika Trachelipus ratzeburgi: střední a východní Evropa Trichoniscus noricus: východní část Alp, severní a střední Itálie, jižní Německo, Rakousko, Slovenská republika, Maďarsko, Srbsko, zřejmě Rumunsko Trichoniscus pusillus: v kontinentální Evropě mírného pásu. Je znám v Holandsku, Dánsku, severovýchodní Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku, v České a Slovenské republice, Polsku, ve Slovinsku, Rumunsku a Ukrajině, introdukován na Madeiru, Azory a do Severní Ameriky 11

12 4. Atlas rozšíření suchozemských stejnonožců (Isopoda) České republiky Komentář: Na Pomezí, (5768 D), 0, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Na Pomezí - název lokality (5768 D) - číslo faunistického čtverce 0 - datum sběru Flasarová, M. - autor publikace K poznání moravskoslezských Oniscoideí - název publikace Diplocheta: LIGIIDAE: Ligidium germanicum Verhoeff, 1901 Přesně lokalizované údaje: Na Pomezí, (5768 D), 0, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vltava - Svatojanské proudy, (6152 D), 1939, Frankenberger, Z., Několik poznámek o českých Isopodech I. Těptín, (6153 A), 1939, Frankenberger, Z., Několik poznámek o českých Isopodech I. Solanec pod Soláněm, (6575 C), 1941, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech III. Pustý zámek - Doupovské hory, (5744 D), 1946, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech VI. Jeseník, (5769 C), 1946, Jančařík, A., Příspěvek k poznání Oniscoideí slezských Jeseníků Karlov, (5772 A), 1950, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vsetín - údolí Jasenice, (6673 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vsetín - Hrubý Skalník, (6673 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Macocha - u výtoku Punkvy, (6666 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí hrad Hasištejn, (5545 D), 1965, Flasarová, M., Příspěvek k poznání stejnonožců zříceniny hradu Hasištejna vrch Nový Herštýn, (6544 D), 1973, Flasarová, M., K poznání Oniscoideí státních přírodních rezervací Západočeského kraje (Crustacea: Isopoda) vrchol Suchá hora, (5152 D), 1973, Flasarová, M., K poznání Oniscoideí státních přírodních rezervací Západočeského kraje (Crustacea: Isopoda) vrch Nový Herštýn, (6544 D), 1974, Flasarová, M., K poznání Oniscoideí státních přírodních rezervací Západočeského kraje (Crustacea: Isopoda) 12

13 Skryje - vrchol Roudný, (6048 B), 1981, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Roztoky - U Eremita, (5949 C), 1981, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Branov - vrchol Velký Tok, (5949 C), 1981, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Branov - vrchol Velká Pleš, (5949 C), 1981, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Doubrava - CHKO Litovelské Pomoraví, (6267 D), 1981, Flasarová, M., Ligidium germanicum (Verhoeff, 1901) (Crustacea: Isopoda: im Wald Doubrava im Naturschutzgebiet Litovelské Pomoraví (Nordmähren, Tschechische Republik) Skryje, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje - vrchol Roudný, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Doubrava - CHKO Litovelské Pomoraví, (6267 D), 1982, Flasarová, M., Ligidium germanicum (Verhoeff, 1901) (Crustacea: Isopoda: im Wald Doubrava im Naturschutzgebiet Litovelské Pomoraví (Nordmähren, Tschechische Republik) Skryje - NPR Týřov, (6048 B), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje - vrchol Vápenný vrch, (6048 B), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje - vrchol Lípa u Zbirožského potoka, (6048 B), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et vrchol Široký vrch - NPR Líska, (5152 D), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Moravský kras - Říčka, (6766 D), 1991, Čepera, J., Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy Moravský kras - Říčka, (6766 D), 1992, Čepera, J., Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy Moravský kras - Říčka, (6766 D), 1993, Čepera, J., Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy NP Podyjí - Ledové sluje, (7061 D), 1994, Pižl, V., Tajovský, K., Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda a Chilopoda Narodního parku Podyjí Mašovice, (7161 B), 1997, Pižl, V., Tajovský, K., Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda a Chilopoda Narodního parku Podyjí Zadní Hamry, (7061 B), 1997, Pižl, V., Tajovský, K., Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda a Chilopoda Narodního parku Podyjí Zadní Hamry, (7061 B), 1998, Tajovský, K., Mnohonožky (Diplopoda) a suchozemští stejnonožci ( Národního parku Podyjí Žofínský prales, (7254 D), 1999, Tajovský, K., Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda) a suchozemští stejnonožci ( Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách NPR Žákova hora, (6361 D), 2003, Tajovský, K., Pižl, V., Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci ( a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava Nepřesně lokalizované údaje: Doupovské hory, 0, Flasarová, M., Kartierung der Isopoden in Nordwestböhmen (Czechoslovakia) Lužické hory, 0, Flasarová, M., Kartierung der Isopoden in Nordwestböhmen (Czechoslovakia) Novohradské hory, 1945, Franekenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech VI. Čechy a Morava, 0, Gruner, H.-E., Krebstiere oder Crustacea. V. Isopoda Morava, 0, Strouhal, J., Die österreichischen Landisopoden, ihre Herkunft und ihre Beziehungen zu den Nachbarländern NP Podyjí, 2000, Tajovský, K., Současný stav poznání fauny mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda) a suchozemských stejnonožců ( v národním parku Podyjí 13

14 Ligidium hypnorum (Cuvier, 1792) Syn.: Ligidium persoonii Brandt, 1833 (Frič 1871) Přesně lokalizované údaje: Javorník, (5668 A), 0, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Průčelská rokle, (5450 D), 0, Flasar, I., Flasarová, M., Mollusca a Isopoda vrchu Trabice a jeho okolí (České Středohoří) Na Pomezí, (5768 D), 0, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Čeřeniště, (5350 D), 0, Flasar, I., Flasarová, M., Mollusca a Isopoda vrchu Trabice a jeho okolí (České Středohoří) údolí Vůznice - CHKO Křivoklátsko, (5949 D), 0, Tajovský, K., Mnohonožky (Diplopoda) a suchozemští stejnonožci ( CHKO a BR Křivoklátsko Jindřichův Hradec, (6856 C), 0, Záleský, M., Isopoda Čech a Moravy č.1. Velká Chuchle, (5952 C), 0, Frič, A., O korýších země České Krč, (6052 D), 0, Frič, A., O korýších země České Teplice, (5348 D), 0, Frič, A., O korýších země České Závist, (5952 C), 0, Frič, A., O korýších země České Praha - Šárka, (5951 B), 1934, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Obříství, (5752 B), 1934, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Brno - Ráječek, (6865 D), 1934, Národní muzeum v Praze, Sbírky Národního muzea v Praze Brno - Ráječek, (6865 D), 1935, Národní muzeum v Praze, Sbírky Národního muzea v Praze Praha - Šárka, (5951 B), 1938, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Karlštejn, (6051 C), 1938, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Praha - Cibulka, (5952 B), 1939, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Jindřichův Hradec, (6856 C), 1939, Národní muzeum v Praze, Sbírky Národního muzea v Praze Černošice, (6051 B), 1941, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et vrchol Blaník, (6355 D), 1941, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et 14

15 Rožnov pod Radhoštěm, (6574 B), 1941, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech III. Solanec pod Soláněm, (6575 C), 1941, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech III. Nová Huť - Vůznice, (6049 B), 1942, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Zbečno - údolí Klíčavy, (5949 D), 1942, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Koněprusy, (6050 C), 1942, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Potštejn nad Orlicí, (5963 B), 1944, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech V. Choltice, (6059 B), 1944, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech V. Pustý zámek - Doupovské hory, (5744 D), 1945, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech VI. Hostim - údolí potoka Kačák, (6961 C), 1946, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Koda, (6050 D), 1946, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et vrchol Pustý zámek, (5744 D), 1946, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Adelina Pila, (5744 D), 1946, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech VI. Pustý zámek - Doupovské hory, (5744 D), 1946, Frankenberger, Z., Poznámky o českých Isopodech VI. Běchovice, (5953 B), 1947, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Dolní Lipové, (5768 D), 1947, Jančařík, A., Příspěvek k poznání Oniscoideí slezských Jeseníků Jeseník - dolní Lipová, (5768 C), 1947, Jančařík, A., Příspěvek k poznání Oniscoideí slezských Jeseníků Jeseník - Dolní Lipová, (5768 C), 1950, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Bítov, (7060 C), 1951, Folkmanová, B., Kočiš, M., Zlámalová, M., Příspěvky k poznání některých edafických skupin členovců z údolí Dyje Říčky - údolí potoka od Líšně k Ochozským jeskyním, (6766 A), 1954, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Macocha - u výtoku Punkvy, (6666 D), 1954, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vsetín - údolí Jasenice, (6673 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vsetín - Vesník, (6673 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Nové Vilémovice, (5667 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Vsetín - Hrubý Skalník, (6673 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Zálesí, (6260 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Dolní Loučky, (6664 A), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Velká Kraš, (5668 B), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Bítov, (6654 B), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Macocha - u výtoku Punkvy, (6666 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Račí údolí - zřícenina hradu Rychleby, (5668 D), 1955, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Javoříčko, (6367 B), 1956, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Karlštejn, (6051 C), 1956, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Jabkenice, (5656 C), 1956, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Červenka, (6268 D), 1956, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Macocha - u výtoku Punkvy, (6666 D), 1956, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Měrotín - opuštěný lom, (6368 A), 1956, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Mladeč - Třesín, (6268 C), 1956, Flasarová, M., K poznání moravskoslezských Oniscoideí Benešov nad Ploučnicí, (5251 D), 1957, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Dubí, (5348 B), 1957, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Čelákovice, (5854 B), 1958, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Srbsko - Karlštejn, Králova studna, (6050 D), 1959, Absolon, V., Faunisticko-systematická studie Isopod žijících na Karlštejnsku Čelákovice, (5854 B), 1959, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et 15

16 Bořislav, (5449 B), 1960, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Kletečná, (5449 D), 1960, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Břehyně - Břehyňský rybník, (5454 A), 1962, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Břehyně - hájovna, (5454 A), 1962, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Starosplavský potok, (5353 D), 1962, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Unčín, (5349 A), 1962, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zahrádky - Novozámecký rybník, (5353 C), 1963, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Doksany, (5550 A), 1963, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Břehyně - hájovna, (5454 A), 1963, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Olšinky, (5350 A), 1964, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zahrádky - Novozámecký rybník, (5353 C), 1964, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Komáří hůrka, (5349 D), 1964, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Domaslavice - Domaslavické údolí, (5348 C), 1964, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Stradov, (5249 B), 1964, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Osek - údolí, (5348 C), 1965, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et hrad Hasištejn, (5545 D), 1965, Flasarová, M., Příspěvek k poznání stejnonožců zříceniny hradu Hasištejna Babiny, (5450 D), 1965, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Místo - zřícenina hradu Hasištejn, (5545 D), 1966, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Dubí, (5348 B), 1966, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Domaslavice - Domaslavické údolí, (5348 C), 1966, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Stradov, (5249 B), 1966, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Domaslavice - Domaslavické údolí, (5348 C), 1967, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Křižanov, (5348 A), 1968, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Osek - údolí, (5348 C), 1968, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Debus, (5450 D), 1971, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Radejčín, (5450 D), 1971, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Radejčín, (5450 D), 1972, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Lipka, (5354 D), 1973, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Rtyně nad Bílinou - háj, (5349 B), 1973, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrch Nový Herštýn, (6544 D), 1973, Flasarová, M., K poznání Oniscoideí státních přírodních rezervací Západočeského kraje (Crustacea: Isopoda) 16

17 Chrastná, (5255 C), 1973, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Louchov - Podmileský mlýn, (5545 C), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Milešovka, (5449 D), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Janův Důl, (5255 D), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Noviny pod Ralskem - luh řeky Ploučnice, (5354 A), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Osečná, (5355 B), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Místo, (5545 D), 1974, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrch Nový Herštýn, (6544 D), 1974, Flasarová, M., K poznání Oniscoideí státních přírodních rezervací Západočeského kraje (Crustacea: Isopoda) Louchov - Podmileský mlýn, (5545 C), 1975, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Domašín, (5545 C), 1975, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Modlany - Pinge Kateřina, (5349 A), 1975, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Brná nad Labem - Průčelská rokle, (5350 C), 1976, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Rovný, (5349 D), 1976, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zalužany, (5349 D), 1976, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Malé Sedllo, (5351 D), 1977, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Čeřeniště, (5350 D), 1977, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zaječice, (6061 C), 1978, Flasar, I., Flasarová, M., Zpráva o výzkumu edafonu (Mollusca, Isopoda) ve státní přírodní rezervaci "Slanisko" v Bylanech u Mostu a na náhradních lokalitách v Zaječicích (okr. Most) a Břvanech (okr. Louny) Doksany - Loužek, (5551 A), 1978, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Rtyně nad Bílinou - háj, (5349 B), 1978, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Bořislav, (5449 B), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Kostomlaty pod Milešovkou - Štěpánov, (5449 A), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Milešovka, (5449 D), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Kostomlaty pod Milešovkou, (5449 A), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Trojhora, (5451 D), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Libochovice - Bažantnice, (5550 C), 1979, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Bořislav, (5449 B), 1980, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Poplze - Myslivna, (5650 A), 1980, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Benešov nad Ploučnicí - hřbitov, (5251 D), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Hřensko, (5151 A), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et 17

18 Obora - Loužek, (5649 A), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Poplze - Myslivna, (5650 A), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Velký Obr - Štěpánov, (5449 D), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Radonice nad Ohří, (5649 B), 1981, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Branov - vrchol Velká Pleš, (5949 C), 1981, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Doubrava - CHKO Litovelské Pomoraví, (6267 D), 1981, Flasarová, M., Ligidium germanicum (Verhoeff, 1901) (Crustacea: Isopoda: im Wald Doubrava im Naturschutzgebiet Litovelské Pomoraví (Nordmähren, Tschechische Republik) vrchol Malý Bezděz, (5454 C), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Mezná - Ponova louka, (5151 B), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Postoloprty - Bažantnice, (5648 A), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Písty - Pístecký les, (5550 D), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Vlašim, (6255 C), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje - vrchol Vápenný vrch, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Horka - Šebín, (5650 D), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Křečovice, (6252 D), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje - vrchol Roudný, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Obora - Loužek, (5649 A), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Skryje - NPR Týřov, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Skryje, (6048 B), 1982, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Jetřichovice, (5152 A), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Pátek, (5649 B), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Doubrava - CHKO Litovelské Pomoraví, (6267 D), 1982, Flasarová, M., Ligidium germanicum (Verhoeff, 1901) (Crustacea: Isopoda: im Wald Doubrava im Naturschutzgebiet Litovelské Pomoraví (Nordmähren, Tschechische Republik) Poplze - Myslivna, (5650 A), 1982, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Březina, (5449 D), 1983, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Milešovský Kloc, (5449 D), 1983, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Svatý Jan pod Skalou - údolí potoka Kačák, (6050 B), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Postoloprty - Bažantnice, (5648 A), 1983, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Skryje - vrchol Roudný, (6048 B), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Řevničov - prameny Klíčavy, (6051 C), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Křečovice, (6252 D), 1983, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et 18

19 vrchol Holibka, (5458 D), 1983, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Nižbor - NPR Vůznice, (5950 C), 1984, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et vrchol Růžovský vrch, (5152 D), 1984, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Hudlice - NPR Stará Ves, (6049 B), 1984, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Jestřebí, (5353 D), 1984, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Hradčany - Hradčanské rybníky, (5354 C), 1984, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Dolní Žleb, (5151 C), 1984, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Rakovník, (5848 C), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Chřibská - hřbitov, (5152 B), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Běleč, (6051 C), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Nižbor - NPR Vůznice, (5950 C), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Hamr - Hamerský rybník, (5355 C), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Řevničov, (5848 B), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Postoloprty - Bažantnice, (5648 A), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Hradčany - Hradčanské rybníky, (5354 C), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Skryje - vrchol Lípa u Zbirožského potoka, (6048 B), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Řehlovice, (5349 D), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Chřibský vrch, (5152 D), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Radonice nad Ohří, (5649 B), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Skryje, (6048 B), 1985, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et vrchol Dlouhý vrch, (5353 D), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zahrádky - Peklo, (5353 C), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Levousy - Šebínské lužní loučky, (5650 B), 1985, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zubrnice, (5351 A), 1986, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Vápenný vrch, (5152 D), 1986, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Široký vrch - NPR Líska, (5152 D), 1986, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Týniště, (5351 A), 1986, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Branov - Mlynářský luh, (5949 C), 1986, Flasarová, M., Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Severní, (4951 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Dymník, (5153 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et 19

20 Knížecí, (5052 A), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Království, (5053 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Rožany, (4952 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Velký Šenov - Růžový rybník, (5052 A), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Velký Šenov - Černý rybník, (5052 A), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Dolní Poustevna, (5051 B), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zubrnice, (5351 A), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Knínice, (5351 C), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Partyzánský vrch, (5052 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Žďárek, (5250 C), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et vrchol Špičák, (5249 D), 1987, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Netonice, (6850 A), 1987, Tajovský, K., Mnohonožky (Diplopoda) a suchozemští stejnonožci ( v sekundární sukcesní řadě hnědých půd Dlouhá Ves, (6850 D), 1987, Tajovský, K., Mnohonožky (Diplopoda) a suchozemští stejnonožci ( v sekundární sukcesní řadě hnědých půd Strážky, (5250 C), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Knížecí, (5052 A), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Stvolínky, (5352 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Horní Podluží, (5153 A), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Holany - Milčanský rybník, (5352 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Česká Kamenice, (5252 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Kyjov, (5052 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Luka, (5844 B), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Liběchov, (5552 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Podlešín, (5350 C), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Zadní Telnice, (5249 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Mistrovice, (5252 B), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Chmelištná, (5745 D), 1988, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Žim, (5449 B), 1989, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Radejčín, (5450 D), 1989, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Nebužely, (5653 B), 1990, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et Kadaňský Rohozec, (5745 A), 1990, Flasarová, M., Die Isopoden Nordwestböhmens (Crustacea: Isopoda: Asellota et 20