Průvodce "Zlaté Hory"

Transkript

1 rozhledna Biskupská Kupa Rozhledna 50 15'25.13"N 17 26'2.29"E Kopec Biskupská kupa leží 2, 5 km severovýchodně od Zlatých Hor na české straně česko- polských hranic. Je nejvyšším vrcholem Hynčické pahorkatiny. Biskupská Kupa se jí říká proto, že měla ukazovat hranice biskupství Olomouckého a Krakovského. Na vrcholu se nachází nejstarší rozhledna v Jeseníkách, Biskupská Kupa. Tato kamenná, 18 m vysoká rozhledna zde byla postavena v roce 1898 Moravskoslezským sudetských horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Po něm získala i své jméno: Kaiser Franz Josef Warte. Rozhledna byla postavena na místě původní dřevěné vyhlídkové stavby, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Ta však byla po šesti letech zničena silným větrem. Po 2. světové válce byla rozhledna ve špatném technickém stavu, později byla uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Od 3. srpna 1996 je po opravě městem Zlaté Hory opět zpřístupněna veřejnosti. Na počest stých narozenin byla v roce 1998 provedena její generální oprava. Rozhledna je otevřena od května do října denně od 9 do 18 hod, od listopadu do dubna je otevřena v so, ne, svátky a o prázdninách od 11 do 15 hod. Návštevy mimo uvedené termíny lze dohodnout telefonicky na čísle: Rozhledna je dostupná po značených turistických trasách. Po zelené turistické značce se k rozhledně dostanete ze Zlatých Hor po trase dlouhé 4km. Trasa, která vede z parkoviště Petrovy Boudy nacházející se mezi Zlatými Horami a Petrovicemi je dlouhá 1, 5 km. K rozhledně můžete dojít také z Petrovic po modré značce. Kolem rozhledny vede trasa Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 naučné stezky sv. Roch. Je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem. Po zaplacení symbolického vstupného (20 Kč pro dospělé) a po vystoupání 95 schodů nás čeká krásný výhled do okolí. Horizont, který vidíme z rozhledny je vzdálen 108 km. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Wroclavi nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Vidět můžeme město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem nebo nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Od dubna 2006 je obnovena poštovna a přímo od rozhledny je možno posílat vnitrostátní i zahraniční zásilky. Zdroj: Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Biskupská kupa Rozhledna 50 15'30.78"N 17 25'37.04"E Leží na česko-polských hranicích. V blízkosti Zlatých Hor na severním okraji Zlatohorské vrchoviny. Je dominantou města Jeseník. Měří 19m. Je to zděná stavba. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi - PL), a nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Rozhledna na Biskupské kupě je otevřena v období květen až říjen denně, v ostatních měsících o víkendech a svátcích v době od deseti do šestnácti hodin. Vstupné: dospělí 16 Kč, děti 8 Kč. Návštěvu mimo otvírací dobu lze dohodnout se správcem rozhledny panem Petříkem na telefonu: Je dominantou města Zlaté Hory Vstupné: Dospělí 20,- Kč, děti 10,- kč Další informace najdete zde: Rejvíz Rašeliniště 50 13'11.13"N 17 17'29.67"E Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je m2, hloubka 2-3 m, objem m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 C, roční srážky mm, nadm. výška m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: Hornický skanzen u Zlatých Hor Skanzen 50 15'13.58"N 17 22'0.70"E Hornický skanzen se nachází asi 2 km jihozápadně od Zlatých Hor při cestě ze Zlatých Hor na Mikulovice. U silnice vlevo je parkoviště ze kterého se jde můstkem s bránou přes zlatonosnou říčku Olešnici do Hornického skanzenu. Ve skanzenu se seznámíte na informačních tabulích i prakticky s historií dolování i dalšího zpracování rud. Názorně je zde předváděno zpracování, drcení a mletí rud ve vodních mlýnech a následné rýžování. Několikrát do roka jsou zde pořádány různé kulturní a zábavné akce. Nerostné bohatství v okolí Zlatých Hor zpracovávali již ve 3. století př. n. l. Keltové, později Slované a Němci. Rudy, především zlato se dobývalo povrchovým rýžováním. Z povrchových dolů se postupně přešlo na hlubinnou těžbu. Těžba byla několikrát ukončena a opět zahajována a z úbytkem zlatonosných rud se měnil i druh těžených rud. V 16.stol. se tu našly Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 valouny zlata o hmotnosti 1,39 a 1,78 kg. Konec těžby je datovaný k r Po II. světové válce byl v říjnu 1952 zahájen geologický průzkum a od r zahájily Rudné doly Zlaté Hory provoz, který byl ukončen v r Po vytěžení zlata, kterého se vytěžilo přes 1200 kg, se přešlo k dobývání stříbra, mědi, zinku, olova i dalších barevných rud. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Jindřichov Zámek 50 15'6.59"N 17 31'8.65"E Zámek se nachází uprostřed obce Jindřichov na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem obdélníkového nádvoří. Na dvou stranách nádvoří je arkáda. Před průčelím jsou plastiky z 18. a 19. století. U zámku je rozsáhlý park. Historie Ve 2. polovině 17. století vybudovali Hodičtí z Hodic raně barokní zámek. Za Bartensteinů zámek v roce 1844 vyhořel, poté byl klasicistně přestavěn. V 19. století byl také upraven Zámecký park. V letech 1869? 1945 vlastnili zámek Kleinové. V době korejské války byly na zámku v letech 1951? 1957 ubytovány korejské děti. V posledních letech byl zámek využíván jako ústav sociální péče pro mládež. Další informace najdete zde: Edelštejn Zřícenina 50 14'11.59"N 17 22'53.09"E Zbytky mohutného hradu Edelštejn se nachází na Zámeckém Vrchu ( 697 m. n.m.), vzdáleném jižním směrem od příhraničního města Zlaté Hory na Jesenicku v Olomouckém kraji. Hradní areál měl lichoběžníkový tvar. Do dnešních dnů se dochovaly pouze nevelké zbytky hradeb, základy věže a jámy po základech paláce v oblasti lesa. Hradní zříceniny jsou volně přístupné, kolem vedou turisticky značené trasy. Historie Hrad vznikl ve 13. století na ochranu zlatých dolů a ke střežení významné obchodní cesty. V roce 1285 byl hrad připojen k opavskému knížectví. Od roku 1465 patřil Edelštejn Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 hrad dobyl a rozbořil vratislavský biskup Jošt z Rožmberka. Hrad už nikdy nebyl obnoven. Na počátku 20. století zde proběhla obnova hradu, bohužel z nedostatku peněz byla vyzděna jen jedna věž a vybudována přístupová stezka. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Poutní místo Panna Maria Pomocná Poutní místo 50 13'34.59"N 17 23'44.53"E Nachází se na severním okraji Jeseníků poblíž města Zlaté Hory. Byl dvakrát zrušen a to za císaře Josefa II. a Komunistickým režimem. V letech vybudován zcela nový areál. První společná pouť se zde uskutečnila v roce Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Řeka Černá Opava 50 11'18.45"N 17 21'2.07"E Černá Opava je průzračná horská bystřina s kamenitým dnem a řadou peřejí v průběhu jejího toku. Na několika místech, především v osadách či obcích je část toku Černé Opavy regulována. Černá Opava pramení na západním úbočí vrcholku Orlík ( 1203 m.n.m.), který se zvedá ve východní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Pramen Černé Opavy najdeme v nadmořské výšce 1040 metrů. Nedaleko pramene prochází žlutá turistická značka vedoucí z obce Rejvíz na rozcestí Pásmo Orlíka. Černá Opava teče nejprve severním směrem a u osady Starý Rejvíz se stáčí jihovýchodním směrem. Ze Starého Rejvízu vede podél toku Černé Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Opavy červená turistické trasa. V městské části Vrbna pod Pradědem v Mnichově se stéká Střední a Černá Opava a dále teče již jako Opava. Část toku Černé Opavy před jejím soutokem se Střední Opavou je asi v délce sedmi kilometrů sjízdná. Další informace najdete zde: Penzion Rejvíz Cyklisté vítáni 50 13'44.76"N 17 17'53.16"E Ubytování, adresa: Rejvíz 29, Zlaté Hory Telefon: , , info@rejviz.com Kapacita: 100 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Jeden z nejstarších penzionů na Rejvízu, ubytování v opravených pokojích v okolí sportoviště a bazén. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Penzion Rejvíz - restaurace Cyklisté vítáni 50 13'44.76"N 17 17'53.16"E Stravování, adresa: Rejvíz 29, Zlaté Hory Telefon: , , info@rejviz.com Kapacita: 108 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Cizojazyčné informační materiály, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Trojjazyčné jídelní lístky, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurace s vyřezávanými židlemi, vinárna se starým nábytkem, vyřezávaným stropem a celým interiérem, venkovní posezení. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Hotýlek U Pekina Cyklisté vítáni 50 14'24.00"N 17 20'48.12"E Ubytování, adresa: Dolní Údolí 44, Zlaté Hory Telefon: , , hotylekupekina@quick.cz Kapacita: 50 míst Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Ubytování je v pěkných pokojích, sauna a bazének Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Hotýlek U Pekina - restaurace Cyklisté vítáni 50 14'24.00"N 17 20'48.12"E Stravování, adresa: Dolní Údolí 44, Zlaté Hory Telefon: , , hotylekupekina@quick.cz Kapacita: 50 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Trojjazyčné jídelní lístky, Celodenní provozní doba Hodnocení: Velmi pěkná nekuřácká restaurace, venkovní posezení Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: odpočívadlo U Hříbku Odpočinkové místo 50 14'17.63"N 17 19'57.22"E V tomto případě se nejedená o klasické odpočívadlo, ale i zajímavé místo, které mělo velký význam v pohnutých předválečných letech. Tzv. nová silnice mezi Jeseníkem a Zlatými horami byla vybudována v letech , v té době byl zřejmě postaven i odpočinkový altán lidově zvaný hříbek. Z míst nad odpočívadlem se nabízí dobrý výhled na Ondřejnické údolí a ke Zlatým horám, tedy k hranici s bývalým Německem, dnes Polskem. Právě toto byl důvod vybudování předsunutého postavení 7. hraničářského praporu z Jeseníku. Zákopy a místa pro kulomety byly vykopány právě v místech nad odpočívadlem U Hříbku. Odpočívadlo bylo obnoveno v roce 2008 z podnětu Klubu přátel Zlatých Hor. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel 50 13'48.00"N 17 24'1.66"E Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž - radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj: Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Zlaté Hory - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel 50 15'51.08"N 17 23'51.61"E Trojlodní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie patří svoji rozlohou k dominantám města Zlaté Hory. Historie kostela spadá zřejmě již do poloviny 13. století, následné zmínky jsou z let 1339 a Již tehdy byl kostel vybudován jako gotická trojlodní stavba, která byla v dalších letech upravována. Zásadní byl pro kostel požár , kdy shořela střecha, varhany a 5 oltářů, i zvon byl roztaven. Při následné, sto let trvající opravě byl kostel barokně upraven, dokončen a vysvěcen byl v roce Další úpravy a přestavby pokračovaly v dalších letech, v r byla na severní straně presbytáře vystavěna nová sakristie s oratoří, v roce 1780 byla postavena v jižní straně boční lodi kruhová kaple sv. Josefa. V roce 1900 byl kostel vyzdoben nástěnnými malbami malířů Franze Templera a Emila Brendela ze Zlatých Hor. Generální oprava kostela byla provedena v letech Poslední významné opravy se začaly uskutečňovat v roce 2001, např. byla vyměněna kopletní báň východní věže. Prostor před schodištěm doplňuje Socha sv. Jana Nepomuckého. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Drakov-Drachenburk-hrádek(celnice)-do Údolí Lapků z Drákova Hrádek 50 11'4.39"N 17 21'11.44"E Hrádek- celnice Drakov se nachází v Hrubém Jeseníku u říčky Černé Opavy, mezi Vrbnem pod Pradědem a Zlatými Horami. Autem se tam dostanete z Vrbna pod Pradědem po silnici na Zlaté Hory, ze které odbočíte po vyjetí kopce na první křižovatce za Mnichovem, místní částí Vrbna, vlevo na slepou silnici, která vás zavede k osadě Drakov na parkoviště u Naučné stezky Údolí Lapků z Drakova". Vedou sem i cyklostezky z Vrbna pod Pradědem, Zlatých Hor i Jeseníků. Naučná stezka Údolí Lapků z Drakova" byla vybudovaná spolkem Přátelé Vrbenska, ve spolupráci se Společností pro přírodu a krajinu ACTAEA Karlovice a dalšími partnery. Mimo vybudování Naučné stezky spolek Přátelé Vrbenska v tomto údolí pořádá celoročně několik kulturních a zábavných akcí pro širokou veřejnost. Největší akcí bývá akce Lesní slavnost Lapků z Drakova", pořádaná vždy v červenci. Při této akci můžete poznat různé řemeslníky a potkat rytíře a lapky nebo císařskou zlatohorskou gardu, rýžovat zlato, vysadit strom a mnoho soutěžních a zábavných akcí. Zásluhou spolku se provádí záchrana dřevouhelné Lorenzovy- Vavřincovy hutě, která je vzdálena po asfaltové silničce od parkoviště asi 2 km. K hrádku- celnici Drakov se dostanete od hutě na východ přes lesní galerii a dále přes kamenný brod a asi 200 m po proudu řeky Černé Opavy, nebo asi 200 m zpět jižním směrem po asfaltce k parkovišti s odbočením vlevo na pěšinku a přes brod přes řeku Černou Opavu. Při zvýšeném průtoku je na hrádek- celnici Drakov pěkný pohled přes řeku. Na informační desce je doporučena také cesta přes most kolem hájovny a proti proudu řeky Černé Opavy. Tato trasa je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 však obtížnější, protože vede neupraveným terénem. Kdy byl na hranici Opavského a Nisského slezského knížectví hrádek- celnice Drakov vybudován ani zničen, není písemně doloženo i jinak je o něm málo zpráv. Skalisko se zbytky hrádku-celnice Drakov je vysoké asi 10 m, široké asi 9 m a dlouhé kolem 25 m, od stráně oddělené asi 4 m širokým příkopem, vysekaným do skály, přes který vedl most. Na skalisku je několik pozůstatků po hrádku ve formě otesaných části skaliska, pravidelné prohlubně i zbytky zdiva. Poloha hrádku-celnice Drakov zabezpečovala, že nikdo nemohl projít údolím Černé Opavy bez kontroly a hrádek zabezpečoval při vybírání cla, výběrčím i kupeckým karavanám dostatečnou ochranu. Po oficielním obírání průchozích výběrem cla se pravděpodobně později hrádek stal sídlem lapků a musel být zničen. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Panna Marie Pomocná Kostel 50 13'35.34"N 17 23'42.19"E Další informace najdete zde: Zlaté Hory - socha sv. Josefa Socha 50 15'50.47"N 17 23'45.56"E V prostoru náměstí u městského úřadu najdeme barokní pískovcovou sochu sv. Josefa, která zde byla postavena v roce 1731 z podnětu starosty J. G. Vietze. Socha, dílo neznámého slezského autora, byla již 2 x restaurována, v letech 1851 a Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Zlaté Hory - špitální kostel sv. Kříže Kostel 50 15'59.80"N 17 23'43.55"E Špitální Kostel sv. Kříže nalezneme v severní části náměstí. Postaven byl v místech bývalé kaple v letech Původní kaple shořela při požáru města v roce 1741, kdy bylo město zapáleno pruským vojskem. Nový kostel byl již postaven z kamene, stál tolarů a 33 grošů. Vysvěcen byl dne 6.září V letech 1857 a 1906 byla vyměněna věžní hlavice. Významná rekonstrukce kostela se uskutečnila poměrně nedávno, tj. v letech , opravena byla fasáda, střecha, krovy a vstupní dveře. K opravě interiéru bylo přistoupeno v r Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Velké pinky - Starohoří u Zlatých Hor Důl, štola, šachta 50 13'22.37"N 17 22'19.38"E Při výstupu modrou turistickou značkou z Horního údolí na Příčný vrch (nejvyšší hora Zlatohorské vrchoviny) narazíme na místo bývalé těžby zlatonosné horniny téměř ve vrcholových partiích Příčné. Horníci vykutali na temeni hory šachty hluboké přes 300m. Jejich pozdějším zřícením vznikly obrovské jámy (pinky) které dnes po staletích jsou již téměř přirozenou součástí krajiny. Pozůstatky šachet nyní vypadají jako přirozené skalní propasti a jen můžeme žasnout jak bez dnešní těžké techniky horníci dopravovali vytěženou rudu z prudkého svahu do údolí k dalšímu zpracování. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Zlaté Hory - městské muzeum Muzeum 50 15'46.22"N 17 23'46.00"E Městské muzeum ve Zlatých horách sídlí v historické budově, která byla postavena v roce 1698 rodinou Netwingů ve slohu holandského baroka a byla tak první poštovní budovou ve Slezsku. V této poštovní budově přenocovalo i několik vyznaných osobností, z nejvýznamnější byl císař Josef II, což dokládá pamětní deska ve vstupní chodbě. Dnes jsou zde umístěny expozice připomínající život v oblasti Zlatých Hor. Historii hornictví zastupují nálezy se starých dolů, model středověké štoly, výstava minerálů a ve sklepení model novodobé štoly. Dále zde nalezneme Selskou jizbu, dobové nářadí a předměty denní potřeby, vyřezávané židle z Rejvízu a ve sklepě naproti modelu novodobé štoly expozici věnovanou čarodějnickým procesům slabší povahy ať to raději nečtou. Vstupné: dospělí 20,-Kč děti 10,-Kč Aktuální provozní doba je k získání na níže uvedeném webu. Kontakt: Městské muzeum nám. Svobody Zlaté Hory tel: muzeum@zlatehory.cz Web: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Hraniční cesta 50 12'16.88"N 17 25'37.24"E Hraniční cesta je rozcestí zelené a žluté turistické trasy a nachází se v oblasti Zlatohorské vrchoviny, severovýchodně od obce Heřmanovice. Východně od rozcestí se zvedá Kutný vrch ( 866 m.n.m.). Po zelené značce dojdeme k tomuto rozcestí z obce Heřmanovice a zelená dále pokračuje přes obec Holčovice do Města Albrechtice. Po žluté se k tomuto rozcestí můžeme vydat z Města Albrechtice kolem Kraví hory ( 724 m.n. m. ) a dále můžeme jít severním směrem přes vrchol Větrná ( 792 m.n. m.) na rozcestí Petrovy boudy a odtud dále po zelené na Biskupskou kupu ( 890 m.n.m.). Z vrcholku Větrná a jeho blízkého okolí je nádherný výhled západním směrem na vrchol Příčný vrch ( 974 m. n.m.) a na poutní kostel Panny Marie Pomocné či severním směrem na Biskupskou kupu. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Pod Solnou horou 50 12'46.26"N 17 27'28.75"E Pod Solnou horou je rozcestí žluté a modré turistické značky a nachází se na severovýchodním úbočí vrcholku Solná hora ( 867 m.n.m.), který se zvedá severovýchodním směrem od obce Heřmanovice. Rozcestník je umístěn na stromě u křižovatky lesních cest. Po žluté značce dojdeme k tomuto rozcestí z Města Albrechtice a můžeme pokračovat dále přes vrchol Solná hora na rozcestí Hraniční cesta a odtud po zelené do Heřmanovic. Modrá značka vede k tomuto rozcestí z obce Holčovice přes vrchol Solná hora a pokračovat můžeme k Vojtěchovu prameni. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Pod Větrnou 50 13'51.75"N 17 25'35.54"E Pod Větrnou je rozcestí a orientační místo na žluté turistické trase a nachází se severně nedaleko vrcholku Větrná ( 792 m.n.m.), který se zvedá západním směrem od obce Petrovice. Rozcestník je umístěn na stromě a v oblasti lesa. Na vrcholku Větrná je několik menších skalních útvarů a v místech kde se rozestoupí les je krásný výhled. Východním směrem vidíme obec Petrovice a severním směrem vrchol Biskupská kupa ( 890 m.n.m.). Po žluté značce dojdeme k tomuto rozcestí z Města Albrechtice a dále můžeme po žluté pokračovat právě na vrchol Biskupská kupa. Další informace najdete zde: U Obrázku 50 13'26.63"N 17 27'17.70"E U Obrázku je rozcestí zelené a modré turistické trasy a nachází se v oblasti lesa Studená, který se rozprostírá jižním směrem od obce Petrovice. Rozcestník je umístěn na stromě u křižovatky lesních cest. Naproti rozcestníku je lavička a vedle ní informační tabule s turistickou mapou dané oblasti. Po zelené značce dojdeme k tomuto rozcestí z obce Třemešná, kolem Kraví hory ( 724 m.n.m.) a zelené značka dále pokračuje do obce Petrovice. Modrá značka nás z tohoto rozcestí zavede kolem Vojtěchova pramene na Solnou horu ( 867 m.n.m.) a odtud dále do obce Holčovice. Další informace najdete zde: Solná hora - rozcestí 50 12'26.40"N 17 27'1.85"E Solná hora je křižovatkou modré a žluté turistické značky a nachází se na jihozápadním úbočí vrcholku Solná hora ( 867 m. n. m. ), který se zvedá severovýchodním směrem od obce Heřmanovice. Rozcestník je umístěn na stromě v oblasti lesa a u křižovatky lesních cest. Po modré značce dojdeme k tomuto rozcestí z obce Holčovice a modrá značka dále pokračuje přes vrchol Solné hory k Vojtěchovu prameni. Žlutá značka procházející tímto rozcestím vede z Města Albrechtice přes Kraví Horu a dále pokračuje k rozcestí Hraniční cesta a odtud můžeme jít dále po zelené do obce Heřmanovice. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Petrovice - penzion 50 13'40.14"N 17 26'35.51"E Petrovice - penzion je rozcestí a orientační místo na zelené turistické trase a nachází se u penzoinu Hájenka v jihozápadní části obce Petrovice. Severovýchodním směrem od rozcestí se zvedá vrchol Ďáblův kopec ( 664 m. n.m. ) a západním směrem Větrná ( 792 m. n.m. ). Rozcestník je umístěn v sousedství zastávky autobusu. Severním směrem se z rozcestí vydáme po zelené značce na vrchol Biskupská kupa ( 890 m.n.m.) a východním směrem po zelené můžeme dojít až do obce Třemešná. Autor článku: Zdeněk Michálek Další informace najdete zde: Petrovice - bus 50 14'21.76"N 17 26'57.32"E Petrovice - bus je rozestí zelené a modré turistické trasy a nachází se v západní části obce Petrovice v sousedství zastávky autobusu. Rozcestník je umístěn na sloupu elektrického vedení vedle penzionu Karlův Dvůr a naproti penzionu Stráž. Zelená turistická trasa pokračuje severním směrem z rozcestí na vrchol Biskupská kupa ( 890 m.n. m.) kolem Petrovy boudy a jihovýchodním směrem se po zelené Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 můžeme vydat ke Kraví hoře ( 724 m. n. m. ). Modré turistická trasa rovněž směřuje na Biskupskou kupu a to přes Hähnelovo rozcestí. Autor článku: Zdeněk Michálek Další informace najdete zde: Panna Marie Pomocná 50 13'35.36"N 17 23'41.18"E Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10