JAN JIŘÍ GRASEL A GRASELOVY STEZKY

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce JAN JIŘÍ GRASEL A GRASELOVY STEZKY Dominik Černý 9. B Vedoucí práce: Miloš Sotona Školní rok 2015/2016

2 Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici, dne Jméno autora: Dominik Černý

3 Anotace Tato práce s názvem Jan Jiří Grasel a Graselovy stezky byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělání na Základní škole a Mateřské škole Nová Bystřice. Práce je zaměřena na loupežníka Jana Jiřího Grasela a Graselovy stezky. Svou práci jsem si zvolil jako prostředek informací pro ty, kteří žijí na Jindřichohradecku, mají rádi turistiku a chtějí poznávat krásnou přírodu a historii České Kanady, jejíž součástí je neodmyslitelně Jan Jiří Grasel.

4 Obsah Úvod Jan Jiří Grasel Dětství a dospívání Graselovy lásky Zajetí a poprava Pověsti a zločiny Jana Jiřího Grasela Bába a Grasel O Slavonickém kostele O vyloupené pokladně Graselův poklad Další Graselovy zločiny Graselovy stezky Nové Syrovice Nová Bystřice Slavonice Český Rudolec Vratěnín Raabs Karlstein Dobersberg Závěr Seznam použité literatury a zdroje Seznam příloh

5 Úvod Svou práci jsem si zvolil jako prostředek informací pro ty, kteří žijí na Jindřichohradecku, mají rádi turistiku a chtějí poznávat krásnou přírodu a historii České Kanady, jejíž součástí je neodmyslitelně Jan Jiří Grasel. Má práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se zabývám životem Jana Jiřího Grasela, jeho dětstvím, dospíváním, láskami a smrtí. V druhé kapitole píši o známých pověstech a zločinech tohoto legendárního loupežníka. Třetí, poslední kapitola, popisuje podrobně Graselovy stezky, tak jak jsou v současné době vytvořeny a zpřístupněny turistické veřejnosti. 5

6 1 Jan Jiří Grasel Každý z nás už určitě během svého života použil nelichotové přízvisko grázl pro nějakého darebáka, ničemu či lumpa. Málokdo, ale ví, že tomuto označení vděčíme skutečné osobě Janu Jiřímu Graselovi, nechvalně známému lupiči a vrahu, který počátkem 19. století sužoval obyvatele lesnaté krajiny na česko moravsko rakouském pomezí. ( Dětství a dospívání Jan Jiří Grasel se narodil 4. dubna 1790 v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic. V českých zemích se mu říkalo Jan Jiří Grasel a v Rakousku Johann Georg Grasel. Jeho otec, Thomas Grasel, byl ras, což bylo tehdy všeobecně opovrhované povolání (zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých a toulavých zvířat), později přesedlal na loupežnické řemeslo. Graselův děda byl soudní rada Laurenze Grasel, kterého zbavily funkce pro krádeže. Graselova matka Regina byla dcerou žebráka a byla v roce 1801 vězněna. ( Jan vyrůstal v rasovně, což byly budovy rasů, které sídlily většinou mimo obce. Díky tomu se staly rasovny překladišti kradeného zboží, což patrně přivedlo Graselova otce na myšlenku, že by mohl krást sám. Malý Jan se pohyboval mezi dezertéry, tuláky a žebráky, kterých bylo v době napoleonských válek mnoho. U těchto lidí na okraji společnosti se pak mladý Grasel skrýval a také si je vybíral jako kumpány na své zločinné akce. V roce 1792 byl Janův otec Thomas zatčen a uvězněn na Špilberku. Během této doby žil Jan a jeho matka v bídě a museli žebrat. Už jako devítiletý byl Jan Jiří Grasel odsouzen pro drobné krádeže k 14-ti dennímu vězení a zmrskání metlou ve Vranově nad Dyjí a Drosendorfu. Otec po sedmi letech z vězení utekl, změnil svůj vzhled a s naloupeným majetkem se vrátil ke své rodině. Koupil rasovskou živnost ve Vesprézu u maďarského Balatonu. Ve vsi neměl nikdo ani tušení, že otec a syn přepadávají s loupežnickou bandou lidi v lesích Waldviertelu (oblast Rakouska). (J.Pinkava Chvilka pro tebe Krimi speciál) 6

7 Otce dopadli znovu roku 1806 ve Vratěníně a zavřeli ho do vězení. Zemřel v roce 1835 na brněnském Špilbeku, který byl tehdy jedním z nejtvrdších pevnostních vězení v rakouské říši. Proto se musel mladý Jan postavit na vlastní nohy. V té době se jeho matka seznámila se zlodějem Bergerem zvaným,,piringer. Berger prozradil Gráselově matce, že plánuje loupež v rakouském Raabsu. Matka donutila tenkrát šestnáctiletého syna, aby se zúčastnil. A tak 18. března 1806 se zúčastnil své první loupeže, která byla naplánovaná buď ve Stálkách nebo Šafově. Tenkrát neměl takovou odvahu a autoritu, a jeho podíl z lupu byly pouze dvě prostěradla a přehoz přes postel. ( Od roku 1810 začal Jan loupit na vlastní pěst, po několika letech se z něj stal proslulý loupežník. Jeho banda čítala desítky členů. Během svého života oloupil spousty lidí svými lstmi a převleky, které měl v oblibě. Jak smělých kousků přibývalo, začala se rodit grazlovská legenda o jeho obratnosti a nepolapitelnosti. Mezi cízími lidmi byl milý a bystrý, nejraději měl ženské sukně a tanec. Mezi loupežníky byl přísný, při vloupáních všeho druhu neobyčejně šikovný. Přesto neuměl číst ani psát, ale měl velice dobrou paměť. Mluvil plynně česky a německy. V roce 1814 už nebylo člověka, který by neznal jeho jméno, a který by se ho nebál. I když v souvislosti s Graselem mluví o bandě zlodějů, ze soudních spisů vyplývalo, že to tak nebylo. Loupeže byly nahodilé a krátkodobě plánované. Někteří kumpáni spolu sice pracovali častěji, ale většinou se dali dohromady až těsně před přepadením. Větší loupeže prováděl, když k nim byla vhodná příležitost. K malým docházelo kdykoliv. Obětmi byly obchodníci, kněží, vdovy, rolníci, všichni, které potkal. Nerozlišoval chudé a bohaté. Hlavně v rakouských pověstech se někdy objevuje loupežník Grasel jako Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával. Podle dobových pramenů neexistují žadné důkazy, že by měl s chudými nějaké slitování, nebo že by se s nimi dělil o kořist. Kořist tvořili nejen látky, oblečení, koně, zlaté a stříbrné mince, ale také tabák a potraviny. ( V roce 1812 byl zadržen a pod falešným jménem zavřen do vězení v Hornu, ale podplacením úředního písaře se mu podařilo uprchnout. Při jedné akci 3. dubna 1813 byl znovu zatčen v Mallebarnu se svým druhem Ignácem Stanglem. Pod jménem Franz Schönhauer se vydával za vojenského zběha a 7

8 správně předpokládal, že se snadněji dostane z vojenského vězení. Byly dopraveni do Vidně, kde bylo sice odhaleno pravé jméno, ale byl považován za dezertéra a ne za zatykačem hledaného zločince. Nakonec se jim podařilo, z vojenských kasáren, uprchnout. V roce 1816 se zpívala na všech jarmarcích kramařská píseň,,píseň o hlavním raubíři Graselu. Vyjadřovala strach, který zachvátil Čechy, Moravu a Rakousko. ( Graselovy lásky Díky svému vzhledu, charismatu a klidnému, slušnému chování ve společnosti měl spoustu dámských známostí. Byly jeho slabinou. Cítil se dobře v jejich společnosti a měl spousty milenek. Velice se líbil cikánským ženám a dívkám. Nejvíce Arance, o kterou se ucházel, a kterou nakonec koupil od cikánského tábora za bednu plnou naloupeného zlata a stříbra. Jeho největší láskou byla nejspíš Nanynka Ehegartnerová, která byla dcerou pohodného ze Stálky. Dlouho si nebyl nikdo jistý, jestli se spolu scházeli, až jednoho večera to jeho pronásledovatelé zjistili a viděli ho, jak utíká k domu pohodného. Prohledali celý dům, ale Grasela nikde nenašli. Nanynka stála celou dobu u pece a pekla chléb. Když četníci odešli Grasel vylezl z úkrytu v peci. V roce 1814 se seznámil a zamiloval do krásné Rosálie Eignerové, se kterou počal dítě a následujícího roku se mu narodil syn. Zároveň měl tajný milostný poměr se Saleri, která s ním také otěhotněla. Obě opustil, ale koupil jim společný dům v Aalfang. Grasel je často navštěvoval. Saleri však nevyhovoval společný život s Graselovou druhou milenkou, a proto na něj začala donášet místnímu rychtáři. ( Zajetí a poprava Tlupa Graselových stoupenců se postupně menšila a Grasel si uvědomil, že se již v rakouských lesích neudrží. Aby mohl utéct do Čech, potřeboval peníze na cestu, a proto chtěl vytvořit novou bandu. Skrýval se v lesích, jeskyních a opuštěných stodolách. Všude kde se dalo. ( Roku 1814 byli mnozí Graselovi kamarádi zatčeni. Grasel se necítil v bezpečí a putoval, aniž by našel klid, od jednoho stavení k druhému. Nikdo z jeho přátel se neodvážil ho ubytovat na delší čas, neboť na jeho dopadení byly vypsány odměny. 8

9 V listopadu 1815 byla po celých Čechách, Moravě a Dolních Rakousech vyvěšena a vybubnována vyhláška s vypsáním vysoké odměny 4000 zlatých za dopadení Jana Jiřího Grasela. Ve vyhlášce bylo uvedeno, že pokud by se ke Graselovu dopadení přispěl jeho spolupachatel, měla mu připadnout polovina odměny a byla mu slíbena beztrestnost. Kdo by neoznámil jeho pobyt nebo mu pomáhal, měl být uvězněn na 3 až 4 roky těžkého žáláře. ( Největší zásluhu na dopadení Jana Jiřího Grasela měl brněnský policejní ředitel Johann von Okacz. Do vězení a pak i na popraviště nakonec dostala Grasela lest. Doplatil na svůj úspěch u žen. Jedna z jeho milenek na něj společně s Davidem Mayerem přichystala zradu, večer byl vylákán do hostince v Mörtersdorfu. Při jeho zatýkání se odehrála veliká rvačka. 20. listopadu 1815 byl spoután, uvězněn do speciální klece ze železných prutů a odvezen do Vídně. ( David Mayer obdržel vypsanou odměnu 4000 zlatých a navíc ještě 2500 zlatých za vynaložené náklady. Později se stal nájemcem pivovaru ve Slavonicích. Soudní proces, ve kterém byl souzen za 2 vraždy a 205 zločinů, trval téměř tři roky. Soud s loupežníkem Graselem neprobíhal snadno. Společně s ním bylo nakonec odsouzeno i 66 jeho kumpánů. Vyšetřovací spis měl 1378 listů a 1185 příloh. Vojenský soud rozhodl o popravě oběšením. ( Když byl 31. ledna 1818 popravován a spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil: Ježíš, tolik lidí. To byla jeho poslední slova. Spolu s ním byly popraveni jeho dva kumpáni. Ignác Stangel a Jakub Fähding. Život i činy Jana Jiřího Grasela se staly minulostí, později legendou. ( 9

10 2 Pověsti a zločiny Jana Jiřího Grasela 2.1 Bába a Grasel Začátkem října, na svatého Františka, se v Dačicích konaly podzimní jarmarky. Lidé se sešli z okolí a nakupovali zásoby na zimu. Jedna babka si to od Slavonic namířila přes les. Tou dobou řádil v kraji vyhlášený lotr Grasel. Babka si přemýšlela o svých věcech a sem tam se jí do hlavy připletl i strach z Grasela. Aby ho tak potkala! Rozhrnulo se křoví a před ní stál vysoký ramenatý mládenec. Fuj, to jsem se lekla. Už jsem myslela, že to je Grázl. To by byl se mnou ámen. Mládenče, nevyvedl byste mě z lesa? Aspoň budu mít ochránce." A než stačil Grázl cokoli říci, mlela si babka tu svou. O dceři a o sousedovic psovi a vnukovi a dědkovi a Fanynce a Máně a o všem možném. Pak stočila řeč na Grázla. Jaký je to hrozný darebák. Krade a dokonce i zabíjí lidi. Grázl se zeptal: A už vám někdy něco udělal?" Ještě to tak! Stačí, co slyším od lidí. Pověsit ho na první strom. To by si zasloužil, darebák jeden." Došli na konec lesa. Babka děkovala za doprovod a Grázl povídá: Panímámo, byla byste tak hodná a koupila mi ve městě za dva krejcary ševcovské cvoky?" Ale to víte, že jo! Takovému slušnému člověku cokoliv." Vzala si od něj peníze a vzdálila se. Obcházela celé náměstí, u každého stánku postála, někde něco koupila a už se z věže ozývá frejunk, konec jarmarku. Obchodníci a řemeslníci bez otálení balí a lidé se líně trousí pryč. Babka spěchala, aby byla zavčas doma. Na kraji lesa zahlédla postavu svého známého. Tak tady máte ty cvoky, mladý pane. Mockrát vám, panímámo, za ně děkuju." A babka zase spustila tu svou meldovačku, která šla Grázlovi do jednoho ucha a vyběhla nenávratně druhým ven. Mezitím vysypal celý kornout cvočků na pařez a poctivě je vyrovnával špičkou vzhůru rovnoměrně po celém kruhu. Když byl hotov, popadl babku za ramena, vyzvedl ji a povídá do jejich vytřeštěných očí: Tak ty budeš nadávat na Grázla? To tedy abys měla příště důvod!" A posadil ji plnou vahou na pařez a držel, aby se nemohla zvednout. Bába řičela, až se ptactvo klidilo z korun stromů. Pustil ji, udělal poklonu se slovy: Má úcta, dámo, loučí se s vámi Grázl!" Načež zmizel ve tmě. (V. Jindra Srdnatý věžník) 10

11 2.2 O Slavonickém kostele Lupič Jan Jiří Grasel prý často přenocoval ve Slavonicích v hřbitovní kapli. Tam si prý také ukládal svou kořist. Grasel byl mladý veselý člověk a jednou v hospodě se vsadil, že vezme ze slavonického kostela pozlacený svícen. Řekl:,,Vsaďte se, že neprojdu bránu ani nepřelezu hradby, a přece se do kostela dostanu.'' Všichni se smáli, to že tedy mohou směle vsadit! A vsadili dost velkou částku peněz. A přece prohráli! Grasel se dostal do města podzemní chodbou, o které do té doby nikdo nevěděl. Vedla prý od rakouských hranic až do slavonických sklepů. Milý lupič prý tehdy vzal nejen svícen v kostele, ale ještě v jednom sklepě ukradl spoustu vína. (E. Kiliánová O stříbrné podkově) 2.3 O vyloupené pokladně V Českém Rudolci přišel kdysi do pivovaru štíhlý, pansky oblečený mládenec a poručil si pivo. Dal se do řeči, vyptával se co nového v kraji, a najednou povídá: Jestlipak víte, že se ve Stálkově zdržuje lupič Grasel? Prý se chystá vyloupit panskou pokladnu.'',,jestli je to pravda.'' povídá sládek,,,mělo by se v tom lese vyčíhat a polapit a byl by od něho pokoj. Sotva mladík odešel, poslal sládek synka s tou zprávou na zámek k hraběti Radzumovskému.,,Grasel, že je tady? To je moc dobře. Konečně ho chytíme a zavřeme do šatlavy!'' Hned zavolal správce, ozbrojil služebníky a čeleď a obklíčili celý les dokola, že by ani zajíc neutekl. Číhali potichu za každým stromem, za každým keřem, ale marně. V tu dobu přišel do zámecké kuchyně krásně oblečený šlechtic a žádal o klíče od pokladny. Hrabě mě pověřil, abych mu z pokladny přinesl jakousi důležitou listinu, vysvětloval. Nikoho nic zlého ani nenapadlo, a tak mu klíčky důvěřivě předali. Zanedlouho se vrátil hrabě s ozbrojenými muži z lesa s nepořízenou, jelikož se jim lupiče nepodařilo polapit. Za to, ale našli na zámku vyloupenou pokladnu. (E. Kiliánová O stříbrné podkově) 2.4 Graselův poklad Chcete-li objevit Graselem zakopaný poklad, nezbývá Vám než si vyslechnout ve Slavonicích pověst, podle ní odejít do Stálkovského lesa a tam pod převislou skálou vrchu Buchbergu vykopat kořist, kterou zde Grasel před zatčením zakopal. Zatím si jeho duch dovedl tento poklad uhlídat. ( 11

12 2.5 Další Graselovy zločiny Traduje se jedno sólové Graselovo přepadení v městečku Štáfov, kde se vydával za bohatého obchodního cestujícího s látkami. Byl pozván k obchodními jednání s bohatším místním měšťanem. Jan Grasel, pod jiným jménem byl pozvaný na oběd. Až potom, co přišla řeč na loupežníka Grasela, s tím že kdyby majiteli domu přišel do rukou, tak ho spráská bičem. A Grasel na to odpověděl: Skutečně pane? A co byste tomu říkal, že Grasel sedí naproti Vám u stolu? Na to vytáhl pistoli a okradl, jak bohatého měšťana, tak jeho ženu, kteří byli byli ohromeni hrůzou. Grasel je pro jistotu připoutal k židlím a do úst jim nacpal roubíky. S lupem vyskočil z okna, nasedl na koně a vrátil se ke své bandě v lesích. ( Jindy zas přišel do Písečné na zábavu. Byl oblečený v mysliveckém a nikoho nenapadlo, že je mezi nimi lupič. Tancoval až do rána, při penězích byl, a tak se ještě dal muzikou vyprovázet. Když přišli k lesu, zaplatil muzikantům samými zlatými dukáty a zeptal se jich: Jestlipak víte, komu jste hráli? Oni jen pokrčili rameny a on najednou vytáhl pistoli a vykřikl: Já jsem Grázl. Kdo by chtěl po mě jít, ať to jen zkusí! A zmizel v lese. Všichni zůstali, jako když je opaří, a to se ví, nikdo se za ním neodvážil. ( O Graselově šlechetnosti svědčí i případ o vloupání do koželužny v Nové Bystřici, které provedl s Jakubem Fähdingem začátkem listopadu Grasel mimo jiné u koželuha nalezl také 30 zlatých v měděných mincích, o které se s druhem rozdělil. Dalších nalezených 100 zlatých ve stříbrných mincích však před společníkem zatajil a nechal si je pro svou potřebu. ( Jaké to asi bylo, stát se obětí slavného loupežníka? Průvodním znakem všech zločinů, které Grasel se svými společníky spáchal, byla brutalita. Například v noci na 13. května 1814 se vloupal společně s dalším zločincem Jakobem Fähdingem na faru v Matějovci u Českého Rudolce k faráři Anselmu Lamačovi. Když se farář hlukem probudil, lupiči se na něj vrhli a surově ho zbili pěstmi do obličeje. Zatímco Fähding faráře držel a neustále bil, Grasel faru prohledal a zmocnil se jednoho dukátu, kapesních hodinek, několika kusů šatů, stříbrných lžic a potravin. (J. Pinkava Chvilka pro tebe) V roce 1814 se Grasel vloupal v obci Reichenbach u Zwettlu do domu švadleny Anny Marie Schindlerové. Grasel v ní vycítil bohatou vdovu. Přes veškeré bití mu odmítla sdělit, kde má schované peníze, a proto jí nakonec vzteky umlátil železnou tyčí. (J. Pinkava Chvilka pro tebe) 12

13 Kromě dvou vražd páchal Grasel se svými kumpány především prosté krádeže, vloupání a loupeže. Oběťmi byli drobní kupci, řemeslníci, mlynáři a sedláci. Největšího lupu se Grasel zmocnil u obchodníka Loidolta v Grossieghartsu v Rakousku. Přestože mu odcizil velké množství zboží v hodnotě zlatých, od překupníka dostal pouhých 300 zlatých, které nerozdal chudým, ale prohýřil je v hospodách. ( 13

14 3 Graselovy stezky Vstupte do nedotčené a čisté krajiny se stinnými lesy, projděte se alejemi starobylých cest. Na Graselových stezkách objevíte stopy života našich předků, mýtická zákoutí, kamenná pole, snad dávná obětiště Keltů. Zveme Vás k putování krajem, který Vás obohatí svou skrytou přírodní silou. ( Vydejte se po stezkách místy, kde loupil a skrýval se grázl Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. ( Graselovy stezky jsou v Rakousku značeny standartně bílo červeným pruhem, na české straně jsou značeny žlutým terčem orámovaným bílým písmenem G ( Graselovy stezky vedou po obou stranách rakousko - česko hranice, územím mezi rakouským Raabsem a Kautzenem a mezi českou Novou Bystřicí a Novými Syrovicemi. Tvoří sedm výletních okruhů kolem obcí a měst. ( 3.1 Nové Syrovice V Nových Syrovicích se možná sama vrchnost přičinila o neblahý Graselův osud. Hraběti Janu Jindřichu Nimpschovi úředně příslušela chudinská a poručenská výchova. Možná byl ještě čas chlapce zachránit, když roku 1801 byla matka malého Johanna zatčena a chlapec byl postrkem poslán do rodné obce. Grasel při výslechu 21. března 1817 o této situaci říká: Vrchnost nic takového neudělala a ačkoli jsem byl bez oblečení a mrzly mi nohy, nedostalo se mi odnikud pomoci. Novosyrovická stezka vede z obce, která je rodištěm J. G. Grasela, rovinatou krajinou, přírodní rezervací Habrová seč. K tomu NEJ na stezce patří právě krása habrového lesa (a to zejména na podzim) a v ní drobné stavby - obelisk Špice, lovecký letohrádek Lusthaus, a rotunda Sybila. Vypráví se o nich pověst, že jeden z majitelů zdejšího panství byl velice pobožný a chtěl stůj, co stůj v novosyrovických lesích postavit kostel. Církevní úřady mu to ale nedovolili, a proto se rozhodl použít malé lsti. Kostel postavil, ale rozděleně na třech místech. Špice znázorňuje věž kostela, Sybila sakristii a Lusthaus chrámovou loď. Od staveb vede stezka po hraně lesa a nabízí se krásné pohledy do kraje. Při návratu do Syrovic si můžete, alespoň prohlédnout 14

15 rozsáhlý novorenesanšní zámek v minulosti sídlo majitelů panství a nyní je to ústav sociální péče. ( a informační letáky ) 3.2 Nová Bystřice Na severním předměstí Nové Bystřice, stranou od centra, stávala rasovna. Zde se v roce 1814 skrýval J. G. Grasel. Zapáchající rasovna a odstrčená chudina, která v jejím okolí živořila, často poskytovaly útočiště zlodějům a jiným lapkům. Předměstí se dnes nazývá Ovčárna, ale ještě nedávno se zde říkalo Na mrchovišti. Stezka v Nové Bystřici, obchází město po hřebenech okolních kopců po loukách, mezích, lesem. K tomu NEJ na stezce patří přírodní rezervace Blanko, skalní útvar Hradiště, židovský hřbitov ležící nedaleko stezky, Klášter a v neposlední řadě dráha Jindřichohradecké úzkokolejky, která může být příjemným zpestřením i zkrácením výletu. Stezka vychází od I-centra na náměstí. Vede vpravo městem ke golfovému hřišti, kolem rybníků Mnišský, Proudný až k rybníku Blanko, kde je přírodní rezervace. Za hrází, po silničce vpravo jdeme do obce Smrčná. Na návsi, za silnicí vede vlevo mezi domky, okolo rybníka a za posledním domem mezi pastviny. Za hrází dalšího rybníčku stoupá vpravo až do Hradiště. Za obcí vede stezka vlevo do skal, odtud se vrací na silnici. Podél sjezdovky jdeme až na hlavní silnici. Za ní stoupáme k bunkru a od něj vpravo dolů na Ovčárnu. Dále vlevo mezi zahrady, kolem rybníčků a vlevo do lesa. Za lesem vpravo po silnici do Hůrek. Ve vsi odbočíme vpravo k zastávce úzkokolejky. Dále stezka vede po silnici do obce Blato. Na návsi u kapličky doprava a kolem rybníku Osika jdeme až do obce Klášter. Zde kolem kostela stoupá stezka vpravo k samotám Mýtinky. V aleji stezka odbočuje vpravo a lesem vede až ke kapličce nad obcí Artoleč. Za kapličkou vpravo na kamenný vrch, za ním doprava na louky nad Bystřicí a vlevo k silnici. Po ní 1km do výchozího místa. ( a informační letáky ) 3.3 Slavonice Na jaře roku 1814 se Grasel skrýval se svými společníky ve Slavonicích. Ukládajíc se večer ke spánku, zpozorovali ještě včas příchod pátrací komise. Grasel se schoval, ostatní byli pozatýkáni. Od té doby byl okolními lesy štván jako divá zvěř, opuštěný a vyčerpaný se musel skrývat v jeskyních a kamenných slujích. 15

16 Nejstarší Graselova stezka vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se výletní okruh uzavře cestou vlakem do Slavonic. Prochází hlubokými lesy, alejemi starobylých cest, údolím Bolíkovského potoka. Často po zaniklých a znovu objevovaných pěšinách. K tomu NEJ na stezce patří Graselova sluj, vodní pila Penikov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, chátrající zámek v Českém Rudolci a zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově. Ze Slavonic stezka vychází z vlakového nádraží. Vede kolem hřbitova, ulicí Na Potoku stoupá proti proudu Slavonického potoka až k mostku, kde je vpravo malý, dříve špitální, kostelík Svatého Jana Křtitele v ulici Jana Žižky. Z této ulice kousek nad kostelíkem odbočuje vpravo ulicí Jul.Fučíka (to jsou třeskuté názvy ulic!), k poutnímu kostelu Božího Těla. Polní cestou vede za kostelem k lesu a ke kaskádě lesních rybníků. Zde se napojuje na asfaltovou silničku, po které vede, později společně se zelenou tur. značkou k rybníku Velký Troubný. Od něj, po žluté značce na nejvyšší bod trasy, ke Graselově sluji. Seskupení balvanů za jeskyní Schillerovy kameny obchází stezka zleva, k lesní cestě, kterou přejde a naváže na tzv. Menhirovou cestu. Dále vede k silnici a vlevo na stoječínskou křižovatku. Za ní vpravo odbočuje na cestu vedoucí k usedlostem a vodní pile Peníkov. Od pily vede zpět do lesa a dolů k potoku, mine zastavení Francouzský kámen a Psí hřbitov. Po rozpadlých hrázích, podél pole, vede stezka k vyhlídce nad Českým Rudolcem. Na návsi od mapy pokračuje po silnici, po červené značce na rozcestí směrem na Dačice. Za mostkem odbočuje ze silnice vpravo, po proudu Bolíkovského potoka, který sleduje až do vesnice Dolní Bolíkov, kde končí ve vlakové zastávce. ( a informační letáky ) 3.4 Český Rudolec "... V Českém Rudolci přišel kdysi do pivovaru štíhlý, pansky oblečený mládenec - přestrojený Grázl - a poručil si pivo. Dal se do řeči, vyptával se, co je nového v kraji, a najednou povídá: "Jestlipak víte, že zde v kraji se zdržuje nebezpečný lupič Grázl? Prý se chystá vyloupit zámeckou pokladnu!" "Jestli je to pravda," odpověděl sládek, "měli bychom ho v lese vyčíhat a polapit."... pověst dále vypráví o tom, jak hrabě Lev Razumovský svolal a ozbrojil své služebníky, se kterými potom číhal v lese na Grázla. Ten mezitím v panském přestrojení vylákal ze správce klíče a onu zámeckou pokladnu vyloupil..." 16

17 K tomu NEJ na stezce patří stopy těžby stříbra v místě zvaném Kutiště a žulové skalní město, Filipovy kameny. Pod nimi se ztrácí Hornoradíkovský potok, jehož bublání je slyšet v rozsedlinách. Z Českého Rudolce vychází Graselova stezka na návsi od kostela sv. Jana Křtitele. Vede po silnici na Jindřichův Hradec, za Rudoleckým rybníkem odbočuje vlevo, po silnici na Radíkov. Po 1 km odbočuje stezka na kraji lesa vpravo, na lesní cestu, po ní dojdeme do Horního Radíkova. Za obcí v lese se nachází místo zvané kutiště. Zde jsou patrné stopy těžby stříbra. Stezka vede dál k Hornoradíkovskému potoku, nad kterým se tyčí žulové skalní město, Filipovy kameny. Přes kopec skalka lidově kofrštán (Kupferstein -NJ -měděný kámen) vede stezka do Radíkova, kterým prochází k rybníkům Horní a Dolní Hamr. Pod Radíkovem se stezka napojuje na červenou turistickou značku, po které se výletní okruh uzavírá zpět do Českého Rudolce. ( a informační letáky ) 3.5 Vratěnín Vratěnín Grasel dobře znal. V nedalekém Drosendorfu byl za drobné krádeže poprvé vězněn již ve svých devíti letech. V Graselově mládí romantická vyhlídka nad horním tokem Dyje se později, v době jeho pronásledování, stala strategickou pozorovatelnou při cestách z Rakouska na Moravu a zpět. Graselova stezka okolím Vratěnína vede ú zemím bývalého uzavřeného hraničního pásma, polními cestami a lesem. K tomu NEJ na stezce patří stará mlýnská cesta údolím Dyje, přírodní rezervace Bílý kříž s romantickou vyhlídkou na skále nad Dyjí, a Zlatá studánka. Stezka začíná u budovy obecního úřadu, v minulosti významné poštovní stanice. Vede po silnici směrem k hraničnímu přechodu do rakouského Drosendorfu. Za hřbitovem, U sochy Panny Marie odbočuje spolu se zelenou značkou na polní cestu. U lesa stezka pokračuje po klidné silničce dál, podél státní hranice s Rakouskem. Zanedlouho silnice končí a stezka sbíhá pěšinou k vyhlídce, která Vás láká k odpočinku. Po pravé straně se rozkládá přírodní rezervace Bílý kříž. Z vyhlídky je nádherný pohled do údolí Dyje, na prudké a slunné skalnaté svahy. Stezka se vrací zpět na silnici, po chvíli odbočuje vpravo na lesní cestu vedoucí po hranici lesa a dále opět po silnici k Uherčicím. Zdejší zámecký areál rodu Collaltů se svou architektonickou hodnotou vyrovná okolním věhlasným panským sídlům. V minulém století byl ale zdevastován 17

18 armádou, JZD i ženskou káznicí. V posledních letech se probouzí k životu. Stezka se ale vrací zpět do Vratěnína, odbočuje ke Zlaté studánce a podél Vratěnínského potoka vás provede bývalou křížovou cestou s kapličkami.( a informační letáky ) 3.6 Raabs Své dovednosti Jan Jiří Grasel v kraji okolo Raabs mnohokráte předvedl. Podvody, krádeže, loupežná přepadení a útěky z vězení dokazují jeho schopnosti, o kterých čteme v kronikách Mluví rychle německy a česky, je velmi odvážný, podnikavý, silný a obratný, mezi cizími lidmi se chová nenuceně a vesele, má rád ženy a tanec, ke svým loupežnickým druhům je ale neobyčejně přísný. Je šikovný při vylamování zámků, dveří a zdí všeho druhu. Přestože neumí číst a psát, má dobrou hlavu a nic jen tak nezapomene. Graselova stezka v okolí Raabs opisuje sympatickou osmičku, klikatí se kolem potoka Seebsbach. Vede převážně lesem. K tomu NEJ na stezce patří přírodní scenerie kolem potoka, zámek Drosiedl. Graselova stezka vede z Raabsu, jehož dominantou je hrad na skále, vzhůru, kolem starého nádraží směrem na Lindau. Na rozcestí v Lindau se můžeme vydat vpravo či vlevo. Obě cesty vedou podél potoka Seebsbach do Diemschlagu. Jedna přes Aigen, druhá přes Pfaffenschlag. Z Diemschlagu je opět na výběr přes Seebs do Ludweis, nebo přes Drösiedl do Ludweis. Za zastávku stojí zámek v Drösiedl, který láká ke gastronomickému zážitku v místní restauraci. Stezka uzavírá okruh v Raabsu, nedaleko odtud se nachází i zřícenina hradu Kollmitz, kterou doporučujeme navštívit. Z Raabsu můžeme přejít i k okruhu Graselovy stezky v Karlsteinu. Spojovací stezka vede přes Oberpfaffendorf. Speisendorf, Goschenreith a je dlouhá 10 km. ( a informační letáky ) 3.7 Karlstein V okolí řeky Dyje, kde řádil Grasel se svou tlupou, mu členitá krajina nabízela dobré zázemí mohl zde ze skrytu pozorovat život kolem a plánovat další přepadení, mohl užívat řeku k přepravě kořisti, sebe i své bandy a v řece a v potocích měl bezednou zásobárnu chutných ryb. Graselova stezka Karlstein vede kolem Dyje po loukách a pastvinách, lužními lesy. K tomu NEJ na stezce patří především krása řeky Dyje, jejíž meandry stezka 18

19 kopíruje, přírodní park Dobersberg, zaniklá osada Hard, bylinková zahrada faráře Weidingera. Graselova stezka vychází z Karlsteinu, kde doporučujeme navštívit bylinkovou zahradu faráře Weidingera a hodinářské muzeum. Z městečka se vydáme směrem na Griesbach, vzhůru na vrch Pfingstbühel. Z vrcholu přes zaniklou osadu Hard směrem na Thayu. Překročíme řeku Dyji do městečka Thaya, kde můžeme navštívit muzeum. Pěší stezka pokračuje dál z Thaya, kolem statků nad Dyjí, přes Oberedlitz směrem na Peigarten a Kleinharmanns. Zde láká k zastavení ochutnávka vína v místní vinárně. Odtud je již kousek do Dobersbergu, kde Vás zaujme expozice Naturparku Thayaland. Z Dobersbergu vede stezka kolem starých ramen řeky Dyje, přírodním parkem a dál zdánlivě neprostupným lesem směrem na Hohenwarth. Nad Dyjí pokračuje stezka až do obce Karlstein. Z Karlsteinu můžeme přejít k dalšímu okruhu Graselovy stezky v Raabs. Spojovací stezka vede přes Goschenreith, Speisendorf a Oberpfaffendorf a je dlouhá 10 km. ( a informační letáky ) 3.8 Dobersberg Ve vesnici Kleinzwettl se před loupeživými bandami chránili obyvatelé opevněním. Ještě dnes bytelné opevnění kostela a podzemní chodby dokazují, kolik úsilí i peněz vkládali sedláci, řemeslníci i domkáři do zajištění svého bezpečí. Nejdelší Graselova stezka vede okolím Dobersbergu. Lesními cestami, kolem luk a pastvin, kde se otevírají výhledy do krajiny. Rakouská krajina nabízí, díky jinému historickému vývoji země, odlišnou tvář. Je zabydlená, drobně zemědělsky využívaná. K tomu NEJ na stezce patří opevněný kostel v Kleinzwettl, místo Škorpióna u Almu. Stezka vychází z obce Dobersberg a vede po náhorní plošině do obce Groß- Taxen, poté do Klein-Taxenu, zpět směrem na Illmau a k hranici. Zde lze pozorovat přírodní zajímavosti - stromy pozoruhodně vzrostlé stranou vší civilizace. Cestu do Weissenbachu lemují osady v lesích a u horských pastvin, od obce Kleinmotten vede stezka čistou přírodou, v okolí Ruders nabízí nádherné výhledy. Pokračuje do Wiesmadenu a do Gastern. Zde se můžeme nechat hýčkat místní výbornou kuchyní. Stezka pokračuje do vesničky Kleinzwettl, kde vidíme, jak se lidé dříve chránili před loupeživými bandami opevněný kostel a podzemní chodba kdysi sloužily jako útočiště a úkryt. Stezka pokračuje přes Immenschlag do Peigartenu a okruh stezky se uzavírá do Dobersbergu. Z Dobersbergu můžeme projít na druhou stranu hranice, do České 19

20 republiky, kde navazuje další výletní okruh Graselovy stezky ve Slavonicích. Z Dobersbergu vede stezka přes Waldkirchen, Schönfeld a Gehringsmühle, do Čech a dále přes Maříž do Slavonic (21 km). ( a informační letáky ) 20

21 Závěr Cílem mé práce bylo seznámení s okolím Novobystřicka a postavou Jana Jiřího Grasela, který oblast České Kanady velice dobře znal. Jan Jiří Grasel byl obávaným loupežníkem, banditou a arcilotrem na počátku 19. století, který sužoval obyvatelstvo v našem okolí. Na začátku své práce jsem netušil, kolik se o této historické postavě dozvím informací. Mé informace o Janu Jiřím Graselovi byly pramalé, ale díky této práci jsem dostal možnost dozvědět se o osobnosti, která žila v mém rodném regionu. 21

22 Seznam použité literatury a zdrojů informací Knihy a publikace Kiliánová, E.: O stříbrné podkově. Třebíč, Blog, 2002 ISBN Jindra, V.: Srdnatý věžník. Dačice, Městské muzeum a galerie, 1997 Pinkava J.: Grázlů celá rodina. Chvilka pro tebe Krimi speciál, Praha, 2011, ISSN Elektronické zdroje Informační letáky Graselovy stezky Slavné historky zbojnické Jan Jiří Grasel Ostatní zdroje 22

23 Seznam příloh Příloha 1: Jan Jiří Grasel Příloha 2: Graselovy stezky Příloha 3: Nové Syrovice Příloha 4: Nová Bystřice Příloha 5: Slavonice Příloha 6: Vrátěnín Příloha 7: Raabs Příloha 8: Karlstein Příloha 9: Dobersberg

24 Příloha 1: Jan Jiří Grasel Podobizny Jana Jiřího Grasela. Jan Jiří Grasel se svými kumpány - Jakubem Fähdingem a Ignácem Stangelem. Obrázek z popravy Jana Jiřího Vídni v lednu Grasela a jeho kumpánů ve

25 Příloha 2: Graselovy stezky Informační letáky ke Graselovým stezkám. průvodce Označení Graselových stezek v přírodě a na informačních tabulích.

26 Příloha 3: Nové Syrovice Mapa trasy: Nové Syrovice, 10 km Špice kostelní věž Lusthaus chrámová loď Sibyla sakristie posezení v lese

27 Příloha 4: Nová Bystřice Mapa trasy: Nová Bystřice, 29 km kostel Nejsvětější Trojice v obci Klášter. kostel v obci Blato. Hradiště Artoleč Nová Bystřice

28 Rybník Blanko přírodní rezervace vlakové nádraží Hůrky Jindřichohradecká úzkokolejka Nová Bystřice Ovčárna

29 Příloha 5: Slavonice Mapa trasy: Slavonice, 23 km kostel Božího Těla Slavonice zámek Český Rudolec

30 Vodní pila Peníkov z 16. století zajímavosti na Slavonické Graselově stezce

31 Graselova sluj Psí hřbitov Příloha 6: Vrátěnín M a p a

32 trasy: Vrátěnín, 7 km pohled na řeku Dyji Graselova vyhlídka

33 Příloha 7: Raabs Mapa trasy: Raabs, 30,5 km Raabs

34 Příloha 8: Karlstein Mapa trasy: Karlstein, 36 km zámek Karlstein

35 řeka Dyje Příloha 9: Dobersberg Mapa trasy: Dobersberg, 48 km

36 zámek Dobersberg Gehringův mlýn