ČSR mezi válkami ČASOVÉ ÚDAJE JMÉNA

Transkript

1 ČSR mezi válkami 1. Které skupiny usilovali během 1. sv. války o samostatnost ČSR v zahraničí a doma? Kdo stál v jejich čele? 2. Kdy (datum) a za jakých okolností byla vyhlášena samostatnost ČSR? 3. Co obsahovala Martinská deklarace? 4. V kterém roce proběhly první demokratické volby a byla přijata definitivní ústava? 5. Kdo byl prvním čsl. prezidentem a kdo byl jako první zvolen prezidentem podle nové ústavy? Vyjmenuj československé prezidenty z meziválečného období. 6. Jak fungoval politický systém v ČSR? Co je národní shromáždění? Co byla pětka a jak fungovala? 7. Podle čeho byly určeny hranice ČSR? Z kterých tří základních územních celků se skládala nově vzniklá ČSR? 8. Kde a jaké problémy vznikaly při vytyčování hranic? Jak byly řešeny? 9. Která menšina byla v ČSR nejpočetnější? Jak se stavěla ke vzniku státu? Které další menšiny na našem území žily? 10. Jaká byla situace na Slovensku (hosp., polit., kulturní )? Jak se vyvíjely vztahy mezi Čechy a Slováky? 11. Jaká byla situace na Podkarpatské Rusi (hosp., kulturní )? Jak se stala Podkarpatská Rus součástí ČSR? Co je to autonomie? 12. Jak fungoval přídělový systém? Proč byl zaveden? 13. Které sociální reformy první vláda zavedla? Proč? 14. Kdo byl tvůrce měnové reformy? Proč k ní došlo a v čem spočívala? Co bylo novou měnou? 15. Jak se vyvíjela hospodářská situace ve 20. letech? 16. Kdy došlo ke světové hospodářské krizi? Jaké dopady měla na ČSR? 17. Co byla Malá dohoda? Proč vznikla? S kterými dalšími státy uzavřela ČSR spojenecké smlouvy? 18. O co usilovala Hlinkova ľudová strana? K čemu tíhla? 19. Vyjmenuj důvody, které měl Hitler k likvidaci a zabrání ČSR. 20. Co a proč se začalo budovat v pohraničí od r. 1935? 21. Jak dopadly volby v roce 1935? Co prokázaly? 22. O co usilovala SdP a kdo stál v jejím čele? 23. Co bylo obsahem karlovarských požadavků? Vyjmenuj je. Byly přijatelné pro vládu? 24. Jaká byla Hitlerova a Henleinova strategie vůči čsl. vládě? 25. Které osoby byly nacisty v pohraničí pronásledovány? 26. Proč Fr a VB vycházela Hitlerovi vstříc? 27. Kdy (datum) a kým byla podepsána mnichovská dohoda? Co obsahovala? Přistoupila na ni čsl. vláda? 28. Jak vypadala situace v pohraničí po přijetí mnichovské dohody? Které další státy připravili ČSR o část území? 29. Které období označujeme jako období druhé republiky? 30. Kdo se stal prezidentem druhé republiky poté, co E. Beneš abdikoval a odjel do exilu do Londýna? 31. Co se stalo 14. března 1939? Jakou roli v tom sehrál Jozef Tiso? 32. Jaký byl v březnu 1939 osud Podkarpatské Rusi? 33. Jak, kdy a kým bylo rozbito Československo? Co bylo následně na zbytku území vyhlášeno? ČASOVÉ ÚDAJE 28. října 1918 vyhlášení samostatnosti Československa září 1919 připojena Podkarpatská Rus 1920 první demokratické volby, definitivní ústava 1929 počátek světové hospodářské krize 1933 Hitler kancléřem, vznik SdP v Sudetech 1935 začíná se budovat pohraniční opevnění březen 1938 anšlus Rakouska 29. září 1938 mnichovská dohoda 29. září března 1939 období druhé republiky 14. března 1939 vyhlášení samostatného slovenského státu 15. března 1939 okupace ČSR Německem JMÉNA Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha, Milan Rastislav Štefánik, Karel Kramář, Alois Rašín, Andrej Hlinka, Jozef Tiso, Konrád Henlein, lord Runciman, Adolf Hitler, Benito Mussolini, Édouard Daladier, Neville Chamberlein

2 DOBROVOLNÉ (NEPOVINNÉ) ÚKOLY 11 Prohlédni si znak Československé republiky a k jednotlivým zemím přiřaď správné symboly. Čechy Morava Slezsko Slovensko Podkarpatská Rus 21 Zjisti údaje o státní hymně první republiky. Jak se jmenuje česká část hymny? Kdo jsou autoři textu a hudby? Ve které hře prvně zazněla? o název: o hudba:.. text: o divadelní hra: Jak se jmenuje slovenská část hymny? Kdo je jejím autorem? o název: o autor: Z uvedených jmen a pojmů vytvoř správné dvojice. 1.Tomáš Garrigue Masaryk A. minstr zahraničí 2. Edvard Beneš B. první předseda československé vlády 3. Karel Kramář C. měnová reforma 4. Alois Rašín D. první prezident ČSR Urči, kdo jsem. Byl jsem významným českým politikem na přelomu 19. a 20. stol. Spolu s T. G. Masarykem jsem založil realistické hnutí. Byl jsem pro politické sbližování s Polskem a Ruskem. Za první světové války jsem působil v domácím odboji, v roce 1915 jsem byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Po nástupu nového císaře byl můj trest snížen. Po válce jsem byl předsedou Národního výboru a prvním předsedou vlády Československé republiky. Jsem: Byl jsem představitelem krajně nacionalistické strany v Československé republice v meziválečném období. Jmenovala se Sudetoněmecká strana a v roce 1935 vyhrála s 15,2 % parlamentní volby. V roce 1938 jsem vyhlásil požadavky sudetských Němců na sjezdu v Karlových Varech a aktivně jsem se podílel na rozbití republiky. Jsem: Byl jsem nejznámějším meziválečným podnikatelem a průmyslníkem. V roce 1894 jsem založil obuvnickou továrnu ve Zlín. Největšího rozmachu dosáhla továrna za první republiky. Československo získalo světové prvenství ve výrobě obuvi a boty mojí výroby jsou i teď známé po celém světě. V roce 1932 jsme zahynul při leteckém neštěstí. Jsem:..

3 61 Popiš jednotlivé částí ČSR. 71 O co se jedná? samospráva určitého území v rámci státu mimoparlamentní orgán tvořený zástupci pěti vládnoucích stran zákonodárná instituce 1. republiky tvořená senátem a poslaneckou sněmovnou vojenské obsazení, zábor cizího státu jiným státem zřeknutí se vlády či úřadu, odstoupení 81 Rozhodni, zda jsou následující tvrzení pravdivá. O území Podkarpatské Rusi bojovalo ČSR s Ruskem. Němci se od samého počátku snažili republiku rozbít. Těšínsko bylo po válce rozděleno mezi ČSR a Polsko. Po válce existovaly v ČSR německé školy všech stupňů. Po válce existovaly v ČSR německé školy všech stupňů. Na rozdíl od usazených Romů měli kočovní Romové menší práva. Pro Němce a Maďary bylo kvůli jazyku těžší získat místo ve státní správě. 91 Vysvětli rozdíly mezi typem vlády. Zakroužkuj typ vlády v meziválečné ČSR. úřednická vláda koaliční vláda vláda jedné strany 101 Seřaď národnosti, jejichž příslušníci žili v ČSR, od nejpočetnějších k nejméně početným. Označ je číslem a přiřaď k těmto národnostem procentuální zastoupení. ČECHOSLOVÁCI MAĎAŘI RUSÍNI POLÁCI NĚMCI 65,8% 21,9% 4,7% 3,7% 0,6% 111 K jednotlivým složkám politické moci v ČSR v letech doplň jejich instituce. MOC ZÁKONODÁRNÁ MOC VÝKONNÁ MOC SOUDNÍ

4 121 Přečti si úryvky z Ústavy ČSR z roku 1920 a odpověz na otázky. 3 (1) Území Československé republiky tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. 106 (1) Výsady pohlaví, rodu a povolání se neuznávají. 117 (1) Každý může v mezích zákona projevovati mínění slovem, písmem, tiskem, obrazem apod. 131 V městech a okresích, v nichž jest usedlý značný zlomek občanů jistého jazyka zaručuje se dětem těchto občanů ve veřejném vyučování přiměřená příležitost, by se jim dostalo vyučování v jejich řeči (kráceno) Byla Československá republika federativní stát? Kdo mohl rozhodnout o změně státních hranic? Byla zaručena svoboda projevu? Jak byla v republice zaručena rovnost a jazyková práva obyvatelstva? 131 Doplň chybějící části textu. Nejsilnější politickou stranou se v období první republiky stala.. strana v čele s Antonínem.. Mezi dělnictvem měla nejsilnější postavení strana. V roce 1921 se od ní odštěpila.. strana. Na Slovensku získala největší vliv klerikálně-nacionální strana nazývající se podle svého zakladatele. 141 Rozhodni, co platí o Slovensku a Podkarpatské Rusi. Na Podkarpatské Rusi byl soustředěn československý zbrojní průmysl. Na Slovensku byla v důsledku maďarizace silná vzdělaná vrstva. První slovenská univerzita byla založena r v Bratislavě. Podkarpatská Rus byla nejzaostalejší oblastí Československé republiky. Na Slovensko byli zpočátku vysílání čeští učitelé, četníci, úředníci ad. Češi a Slováci spolu po celou dobu trvání republiky vycházeli velmi dobře. Podkarpatská Rus měla v rámci státu výraznou autonomii. 141 Označ státy, s nimiž ČSR nemělo spojeneckou smlouvu. a) Francie b) Německo c) Polsko d) Jugoslávie e) Rumunsko f) SSSR g) Velká Británie 151 Které strany v uvedených částech republiky přispěli k její nestabilitě? Jak? SUDETY... ČSR SLOVENSKO Urči, která z tvrzení jsou pravdivá. Karlovarské požadavky obsahovaly svobodné šíření nacistické ideologie. Územní požadavky vůči ČSR vznášely kromě Německa i Polsko a Maďarsko. Hlinkova strana se postavila proti požadavkům slovenské autonomie. Cílem politiky sudetských Němců bylo rozbití ČSR.

5 a) 171 Kdo je vyobrazen na následujících fotografiích? Co mají tito muži společného?... spojuje je: b).... spojuje je: 181 Doplň chybějící části textu. V období druhé republiky se stal prezidentem... V zemi byla postupně likvidována, povoleny byly pouze dvě politické strany: Národní strana práce a. Slovensko získalo. a název státu se změnil na republika. 191 Na historické události reagovali i mnozí spisovatelé a básníci. a) Na co reaguje následující báseň? Zvoní, zvoní zrady zvon, zrady zvon Čí ruce ho rozhoupaly Francie sladká, hrdý Albion a my jme je milovali (František Halas: Zpěv úzkosti) b) Kdo je myšlen hrdým Albionem?.. c) Zjisti jména alespoň dalších tří spisovatelů, básníků, kteří svým dílem reagovali na stejné události....

6 201 Do uvedeného schématu doplň chybějící údaje: státy, jména, výsledek, důsledky mnichovská konference výsledek: důsledky 211 Z uvedených jmen a pojmů vytvoř správné dvojice. 1. Edvard Beneš A. předseda vlády v ČSR v roce Jozef Tiso B. prezident tzv. druhé republiky 3. Emil Hácha C. prezident první Československé republiky 4. generál Syrový D. prezident slovenského státu Očísluj události roku 1938 a 1939 v tom pořadí, jak po sobě následovaly.. vyhlášení samostatnosti Slovenska. přijetí mnichovské dohody. Emil Hácha prezidentem. vyhlášení tzv. karlovarských požadavků SdP. okupace Čech a Moravy. vyhlášení autonomie Slovenska. všeobecná mobilizace v ČSR 231 Vylušti doplňovačku a vysvětli tajenku. 1 předseda vlády v období druhé republiky 2 zabrání, obsazení cizího území 3 připojení Rakouska k Německu v březnu stát, s nímž ČSR uzavřela spojeneckou smlouvu (azbukou) 5 zakladatel nacionalistické strany na Slovensku 6 rychlé uvedení armády do válečné pohotovosti 7 město, v němž SdP vyhlásila své požadavky 8 zakladatel SdP