KONCEPCE RADIOLOGICKÝCH OBORŮ

Transkript

1 KONCEPCE RADIOLOGICKÝCH OBORŮ ÚVOD Výbor Radiologické společnosti ČLS JEP předkládá novou koncepci radiologie, která odráží současné postavení oboru v systému našeho zdravotnictví a změny, ke kterým došlo zejména na poli legislativy v posledních třech letech. Tento dokument vychází z koncepce zpracované v roce 2000 a přijaté po oponentuře Vědeckou radou MZ ČR v roce Reflektuje zejména novou situaci po našem přistoupení k EU a nové zákony č.95 a č.96/2004 Sb. Nomenklatura lékařských oborů, kterou zavedl zákon č.95/2004 Sb., zahrnuje nyní čtyři radiologické specializace, jmenovitě obor radiologie a zobrazovací metody, který odpovídá všeobecné radiologii a tři další obory, které byly v minulé koncepci vedeny jako subspecializace : obor intervenční radiologie, obor neuroradiologie a obor dětské radiologie. Všechny tyto obory vycházejí ze společného radiologického základu a tak jsou i koncipovány jejich vzdělávací programy. Všechny tyto obory také mají stejné číslo odbornosti 809 dle vyhlášky MZ ČR č.134/1998 Sb. Výbor Radiologické společnosti proto považuje za správné shrnout koncepce všech čtyř radiologických odborností do společného dokumentu a tento předložit Vědecké radě MZ ČR k projednání. Koncepci bude třeba ještě harmonizovat s připravovanými zákony o zdravotní péči a o zdravotnickém zařízení, které v současné době chybí. Koncepce definuje trendy rozvoje radiologických oborů do roku K vypracování této koncepce jsme byli vyzvání Ministerstvem zdravotnictví počátkem roku Dokument byl následně zpracován členy výboru RS ČLS JEP a projednán výborovými schůzemi dne a Po zapracování připomínek byla jeho konečná verze schválena dne Číslo odbornosti (dle vyhlášky MZ ČR č.134/98 Sb.): 809 Za účelem oddělení specifických výkonů či úzkých subspecializací mohou zdravotní pojišťovny (ZP) stanovit pomocná čísla odborností (druhého řádu) ve tvaru 80X. pod hlavní odborností Definice, předmět a cíl radiologických oborů Radiologie jako základní klinický lékařský obor zabezpečuje činnosti s užitím prostředků radiologické zdravotnické techniky. Základním prvkem její práce a zdrojem informací je zobrazovací činnost. Diagnostické obrazy získává různými postupy a s využitím různých energií, zvláště ionizujícího záření (mimo oblast metod nukleární medicíny), mechanické energie (ultrazvuk), energie magnetických polí (magnetická rezonance), případně dalších. 1

2 V návaznosti na diagnostiku nebo spolu s ní se zabývá i terapií, k jejímž výkonu je nezbytné užití radiologických prostředků zdravotnické techniky. Pro účel této koncepce se za prostředky radiologické zdravotnické techniky považují: 1. Rentgenová diagnostická zařízení skiagrafická a skiaskopická zařízení včetně příslušenství angiografická zařízení včetně příslušenství mamografická zařízení s příslušenstvím zařízení výpočetní tomografie ( CT ) rtg kostní denzitometry 2. Ultrazvuková zobrazovací zařízení včetně přístrojů k analýze krevních toků a ultrazvukových kostních denzitometrů 3. Zařízení k vyšetřování užitím magnetické rezonance 4. Hybridní zobrazovací systémy v současnosti především zařízení pro kombinovanou diagnostiku pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) v kombinaci s CT. 5. Ostatní zařízení k obrazování částí lidského těla, využívající jiných principů a druhů záření (vlnění) a přístroje a příslušenství užívané k intervenčním výkonům pod kontrolou zobrazovacích metod 1.3. Vymezení činnosti radiologických oborů Obecné principy Lékař-radiolog nese s indikujícím lékařem spoluodpovědnost za správnou indikaci vyšetření, odpovídá za výsledné provedení a interpretaci výsledků radiologických výkonů. Vyšetření může odmítnout, změnit nebo rozšířit dle klinické situace po domluvě s indikujícím lékařem. Řídí se přitom indikačními kriterii a uznávanými diagnosticko-terapeutickými postupy a protokoly, vycházejícími ze standardů zdravotní péče. Odpovědnost za provedení některých výkonů může být v rozsahu oprávnění k poskytování zdravotnických služeb delegována na radiologického laboranta nebo asistenta. Pracoviště se zdroji ionizujícího záření jsou povinna dodržovat zásady radiační ochrany pacientů a personálu dle platné legislativy a zabezpečit předepsaná kontrolní opatření (zákon č.18/97 Sb.ve znění novely zákonem č.13/2002 Sb. a příslušné prováděcí vyhlášky SÚJB). Diagnostické nebo terapeutické radiologické výkony se provádějí na základě písemné žádanky (nebo její počítačové verze), která obsahuje osobní identifikační data 2

3 nemocného, diagnózu nebo pracovní diagnózu, konkrétní indikaci a dále údaje, které jsou nezbytné k rozhodnutí o možnosti provedení výkonu (např. o alergii, nemoci, které se mohou zhoršit při použití i.v. kontrastních látek, rizika ozáření či pobytu v silném magnetickém poli a podobně). Za správnost a úplnost údajů nese odpovědnost indikující lékař. Žádost musí pocházet z konkrétního pracoviště od konkrétního lékaře. Formu žádosti lze upravit dle místně dohodnutého způsobu.. Ve zvláštních případech, především u vyšetřování velkého množství osob v rámci vyhledávacích programů, může být osoba zvána k vyšetření i bez žádanky, například na základě registru. Forma indikace a zvaní je součástí propozic konkrétního programu. Výstupem a nedílnou součástí radiologického vyšetření je jeho popis radiologem, který se stává součástí zdravotnické dokumentace pacienta. Kdekoliv je to možné, účelné a oboustranně výhodné, musí radiologická pracoviště usilovat o konzultační a retrospektivní vyhodnocující kontakty s indikujícími lékaři (konzultace, semináře). Radiolog je významným členem multidisciplinárních odborných týmů. Originální dokumenty z vyšetření a jejich písemné zhodnocení se archivují na radiologickém pracovišti nejméně po dobu danou platnými předpisy. Platí to i pro uchovávání obrazu v digitální podobě. Obrazová dokumentace se však poskytuje ošetřujícímu lékaři na dobu nezbytně nutnou, zpravidla na dobu hospitalizace nebo léčení choroby. Návrat dokumentace na radiologické oddělení se upravuje podle místních úmluv. Dokumentace se však musí vracet na radiologické oddělení pokud je požadováno další nebo doplňující vyšetření. Radiologické pracoviště je povinno předat nutnou část dokumentace také jinému radiologickému pracovišti, pokud o to pracoviště písemně či jiným obdobným způsobem požádá a předání dokumentace je v zájmu zlepšení diagnostiky a léčení nemocného. Využití dokumentace k vědecké a publikační činnosti se umožňuje vždy s vědomím radiologického pracoviště a pracoviště vyšetření indikujícího. Je nutné respektovat anonymitu nemocného. Obě strany se navzájem informují, pokud se dokumentace poskytuje třetím subjektům podle platných předpisů (např. posudkové nebo forenzní řízení). Pokud jde o zapůjčování dokumentace nemocnému, děje se tak jen na základě platných předpisů a proti podpisu Náplň činnosti v základním oboru radiologie a zobrazovací metody ( všeobecná radiologie ) a ve specializovaných oborech intervenční radiologie, neuroradiologie a dětské radiologie Radiologie zahrnuje dle v současnosti platné zákonné normy (zákon č.95/2004 Sb.) čtyři základní obory: obor radiologie a zobrazovací metody ( všeobecná radiologie ) a tři další specializované obory: intervenční radiologii, neuroradiologii a dětskou radiologii. Je vhodné, aby výkony, které vyžadují erudici ve speciálních postupech, vykonávali radiologové se specializovaným vzděláním ve výše uvedených oborech. Vzdělání je ověřeno atestací. Integrita oboru radiologie je zajištěna společným víceletým kmenem postgraduální přípravy ve čtyřech uvedených oborech. Po získání kvalifikace v jednom z oborů je takto umožněno doplnění erudice v oboru dalším v kratším časovém období. Konkrétní činnosti v rámci všeobecné radiologie jsou specifikovány v příloze č.1. Tvoří náplň atestace v oboru radiologie a zobrazovací metody, odpovídající specializační příprava je definována v příloze č.2. 3

4 Výukou specializovaných oborů jsou většinou pověřována pracoviště, která se kromě výuky v základním oboru všeobecná radiologie do hloubky zabývají i specializacemi. Koncepce těchto oborů a jejich vzdělávací programy jsou definovány v přílohách č.5, 6 a 7. Pro radiology, zabývajícími se úzce vyhraněnou problematikou, je možné v rámci základního oboru všeobecné radiologie a ve shodě s doporučeními EAR (Evropské radiologické asociace) stanovit subspecializace se zvláštními požadavky na odbornost (např. diagnostické zobrazování prsu, hybridní zobrazování pomocí pozitronové emisní tomografie a CT, atd). Konkrétní náplň těchto subspecializací může být po schválení uvedena formou dodatku Právní předpisy úzce se vztahující k radiologickým oborům Současná legislativa vztahující se k oboru radiologie zahrnuje jak nové a novelizované, tak i zastaralé právní normy, odráží aktuální situaci ve zdravotnickém zákonodárství u nás a vyžaduje harmonizaci jednotlivých právních předpisů navzájem s přihlédnutím k legislativě v zemích EU. Přehled hlavních současně platných právních norem se vztahem k oboru radiologie je v příloze č Povinná hlášení a zpracování statistických dat Výkaz o činnosti ZZ A(MZ) radiodiagnostika Zpracovává ročně jako výkaz A049 UZIS Praha Roční výkaz o přístrojovém vybavení ZZ T(MZ) Registry vedené a navrhované Celostátní registr osob pracujících v ionizujícím záření vede Státní ústav radiační ochrany (SURO) včetně obdržených dávek ionizačního záření dle filmové dozimetrie Dispenzarizace Radiolog hraje dle platné legislativy významnou roli v provádění a organizaci mamografického screeningu Síť radiologických zařízení Radiologická zařízení jsou organizačně začleněna do rámce zdravotnických zařízení jako součást vyšetřovacích a léčebných složek zabezpečujících na potřebné kvalifikační úrovni zobrazovací diagnostiku a diagnosticko-intervenční výkony. Nestátní radiologická zařízení podléhají stejným provozním podmínkám a předpisům jako zařízení ostatní. Jak vyplývá z interdisciplinární povahy oboru, jsou rozsah a charakter služeb a tím i personální a přístrojové vybavení radiologických pracovišť určovány potřebami ambulantních a lůžkových zdravotnických zařízení, která v příslušných místech a územních celcích fungují. V detailech tedy musí vycházet z ucelené hierarchické sítě činností v základních a především specializovaných medicínských oborech, platné a provázané jak celostátně, tak v jednotlivých územně správních celcích ( krajích ). V současné době, kdy tato síť není dosud stanovena, může RS ČLS JEP pouze doporučit obecné zásady pro vybavování a rozmisťování radiologických pracovišť: 4

5 optimálně centralizovat radiologická zařízení s nákladnou a z hlediska radiační hygieny náročnou technikou do lůžkových zařízení vyššího typu či jiných specializovaných center zajišťovat soulad s koncepcí oborů specializované péče (především angiologie, neurochirurgie, traumatologie, lůžkových zařízení ARO, transplantologie, onkologických center) v měřítku celostátním a podle vyšších územních celků, netříštit však ekonomicky nevýhodně poskytování péče oboru radiologie jejím provozováním v rámci jiných odborností zabezpečit krytí provozních nákladů pracovišť a pravidelné obnovy přístrojového parku na základě jednoznačně stanovené amortizační doby dbát o náležité personální vybavení pracovišť pracovníky s potřebným vzděláním v oboru radiologie využívat digitální systémy u angiografických kompletů, skiaskopických zařízení, podporovat rozšiřování digitální skiagrafie a systémů přenášejících a archivujících obrazová data (PACS, teleradiologie) kromě státem garantované a definované sítě radiologických pracovišť respektovat soukromá radiologická zařízení provozovaná v souladu s platnými předpisy a odbornými požadavky Kategorizace přístrojů v radiologii V souladu se současným stanoviskem příslušných orgánů (MZ ČR, VZP) se prostředky radiologické zdravotnické techniky využívané v oboru vzhledem k pořizovací a provozní ekonomické náročnosti dělí do dvou skupin: a) standardní přístrojové vybavení: rtg přístroje pro skiagrafii (fixní rtg přístroje) ultrazvukové přístroje ostatní přístrojové vybavení, kterým jsou zdravotnická zařízení vybavována v případě opodstatněných klinických potřeb (mobilní rtg přístroje pro snímkování na JIP a ARO, mobilní skiaskopické přístroje s C-ramenem, stomatologické rtg přístroje) b) přístroje vybrané zdravotnické techniky (VZT): skiaskopicko-skiagrafický komplet rtg mamograf angiografický komplet výpočetní tomograf (CT) přístroj pro vyšetření pomocí magnetické rezonance (MR) rtg kostní denzitometr (vytvoření sítě těchto přístrojů je předmětem koncepce Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu) V současnosti podléhá rozmisťování a obnova přístrojů vybrané zdravotnické techniky schválení komise pro VZT při Ministerstvu zdravotnictví ČR. Otázky technické kategorizace, spádových oblastí a podmínky personálního zabezpečení provozu přístrojů VZT řeší dokument "Koncepce Radiologické společnosti ČLS JEP pro vybavování zdravotnických zařízení přístroji vybrané zdravotnické techniky", uvedený v příloze č.4. 5

6 Kategorizace, rozsah činnosti a systemizace personálního obsazení pracovišť Do hierarchie zdravotnických zařízení jsou začleněny následující kategorie radiologických pracovišť: a) Ambulantní a poliklinická radiologická pracoviště Radiologická pracoviště jsou zřizována při ambulantních a poliklinických zdravotnických zařízeních. Zpravidla poskytují služby v rámci standardního přístrojového vybavení (skiagrafie orgánů, ultrasonografie). V některých případech mohou být vybavena skiaskopicko-skiagrafickým kompletem (zpravidla v lokalitách, kde není k dispozici k rutinním vyšetřením GIT radiologické oddělení lůžkového zařízení; spádová oblast na jeden komplet obecně cca tis. obyv.) nebo mamografickým přístrojem (spádová oblast tis. obyv.). Ambulantní radiologická pracoviště mohou být i specializována jen na určitou činnost, například na vyšetření chorob prsu (mamografická, resp. screeningová mamodiagnostická pracoviště), sonografická vyšetření a podobně. Personální obsazení: přednosta (primář, vedoucí lékař) lékaři radiologové radiologičtí asistenti a laboranti dokumentační pracovníci b) Radiologická oddělení nemocnic I. typu (podokresní zařízení, neodkladná péče a základní interní péče, LDN) jsou zpravidla náležitě vybavena pro tyto výkony: skiagrafii orgánů (nativní vyšetření VDN, skeletu, hrudníku, břicha a retroperitonea včetně kontrastního vyšetření ledvin a močových cest) nativní skiaskopické vyšetření orgánů, kontrastní vyšetření GIT, fistulografie atd. (skiaskopicko-skiagrafický komplet) ultrazvuková vyšetření - břicho, měkké tkáně - malé části, dopplerovské vyšetření cév včetně barevného mapování (ultrazvukové přístroje střední třídy). základní výkony intervenční radiologie prováděné pod ultrazvukovou a skiaskopickou kontrolou (biopsie, drenáže) Personální obsazení: přednosta (primář) lékaři radiologové radiologičtí asistenti a laboranti zdravotní sestry dokumentační pracovníci c) Radiologická oddělení nemocnic II. typu (okresní, oblastní) jsou zpravidla náležitě vybavena pro tyto výkony: skiagrafii orgánů (nativní vyšetření VDN, skeletu, hrudníku, břicha a retroperitonea včetně kontrastního vyšetření ledvin a močových cest). Fixní RTG přístroje jsou dle potřeb zařízení doplněny přístroji pojízdnými ke snímkování na JIP. 6

7 nativní skiaskopické vyšetření orgánů, kontrastní vyšetření GIT, fistulografie atd. (skiaskopicko-skiagrafický komplet, mobilní C-ramena dle klinických potřeb - chir. sály) ultrazvuková vyšetření - břicho, měkké tkáně - malé části, dopplerovské vyšetření cév včetně barevného mapování (ultrazvukové přístroje střední až vyšší třídy). počítačovou tomografii, a to především tam, kde je traumatologické centrum a lůžkové oddělení ARO (CT přístroj II. kategorie) mamografii, pokud není ve spádové oblasti ambulantní mamografické pracoviště zařazené do sítě. Spádová oblast a další podmínky musí odpovídat kriteriím (viz příloha č. 4). angiografii (mimo selektivních vyšetření CNS a věnčitých tepen), punkce, drenáže, složitější intervenční výkony - PTD, PTA, perkutánní výkony na uropoetickém traktu. K tomuto účelu slouží angiografický komplet II. kategorie, využitelný též pro rutinní skiaskopii a kontrastní vyšetření GIT ( univerzální sklopná stěna s C ramenem, velkoplošným zesilovačem a angio programy - dříve skiaskopicko-skiagrafický komplet I. kategorie). K získání oprávnění k provádění angiografických a angiointervenčních výkonů (tedy i ke zprovoznění angiokompletu II. kategorie) musí pracoviště doložit erudiční a kapacitní připravenost. Tou se rozumí jednak přítomnost alespoň jednoho radiologa školeného v cévních a mimocévních intervencích a dále provedení intervenčních výkonů minimálně u 450 nemocných ročně. Personální obsazení: přednosta (primář, vedoucí lékař) lékaři radiologové (případně zástupce primáře a vedoucí úseků) lékaři v předatestační přípravě (pokud je pracoviště držitelem akreditace pro všeobecnou radiologii) vedoucí radiologický asistent radiologičtí asistenti a laboranti zdravotní sestry dokumentační pracovníci sanitáři d) Radiologická oddělení nemocnic III. typu (regionální nemocnice, centra v rámci krajů) Tato pracoviště jsou nad rámec rozsahu služeb radiologické oddělení v nemocnicích II. typu zpravidla dále vybavena: angio-intervenčním pracovištěm II. kategorie (především tehdy, je-li v nemocnici etablováno klinické angiocentrum ) pracovištěm MR II. kategorie (základní podmínkou je neurochirurgické centrum s náležitým spektrem činnosti včetně zaměření na traumatologii páteře) Personální obsazení: přednosta (primář) odborní radiologové, (případně zástupce primáře a vedoucí úseků) lékaři v předatestační přípravě (pokud je pracoviště držitelem akreditace pro všeobecnou radiologii a/nebo nástavbové obory) odborní techničtí pracovníci s vysokoškolským a středoškolským vzděláním vedoucí radiologický asistent radiologičtí asistenti a laboranti 7

8 zdravotní sestry dokumentační pracovníci sanitáři e) Radiologické kliniky fakultních (univerzitních) nemocnic a IPVZ, radiologická oddělení specializovaných ústavů Radiologické kliniky jsou funkčně a odborně nejvyšší jednotkou v hierarchii radiologických pracovišť. Jsou-li pracoviště součástí (fakultní) univerzitní nemocnice či IPVZ, plní také úkoly postgraduální a kontinuální výchovy v oboru, k čemuž musí získat potřebnou akreditaci.tato pracoviště zajišťují radiologii v celé šíři, u specializovaných pracovišť pak i vyhraněnou orientaci na klinické potřeby a profil tohoto pracoviště. Kliniky a oddělení nejvyššího typu se mohou dělit na úseky podle orgánového členění, nebo převažující diagnostické metodiky prováděné zpravidla na nejvyšší současné úrovni, k čemuž jsou náležitě vybaveny odpovídajícími přístroji, pomůckami i vysoce kvalifikovaných personálem. Při radiologických klinikách a odděleních specializovaných ústavů mohou být zřízena také specializovaná centra diagnostiky chorob prsu (screeningová centra), která zajišťují řízení a koordinaci celého procesu v celostátním měřítku i výuku pracovníků dle koncepce screeningu. Tato centra jsou vybavena kromě mamografických přístrojů a ultrazvukového přístroje vyšší třídy také odpovídající výpočetní a jinou technikou. Personální obsazení: přednosta kliniky zástupce přednosty (primář) lékaři-radiologové, vedoucí úseků (oddělení) lékaři-radiologové pověření pedagogickou prací - odborní asistenti, docenti, profesoři odborní lékaři-radiologové lékaři v předatestační přípravě odborní techničtí pracovníci s vysokoškolským a středoškolským vzděláním vedoucí radiologický asistent radiologičtí asistenti pověření vedením speciálních úseků radiologičtí asistenti a laboranti zdravotní sestry (případně specializované pro potřeby radiologického oddělení) dokumentační a administrativní pracovníci ekonomický pracovník sanitář 2.2. Personální zajištění oboru v ČR Profese v radiologických oborech Personální strukturu tvoří 8

9 a. Odborní lékaři s atestací z radiologie a zobrazovacích metod, intervenční radiologie, dětské radiologie nebo neuroradiologie b. Lékaři v předatestační přípravě v radiologických oborech c. Radiologičtí fyzici d. Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví (JOPZ) -vysokoškoláci-nelékaři s biomedicínským či technickým vzděláním e. Radiologičtí asistenti s bakalářským vzděláním f. Zdravotničtí pracovníci se středním a vyšším odborným vzděláním: - Radiologičtí laboranti (dvouleté pomaturitní studium) - Diplomovaní radiologičtí asistenti (tříleté pomaturitní studium) - Zdravotní sestry g. Radiologičtí technici, případně další techničtí pracovníci se středoškolským a vyšším vzděláním h. Pedagogičtí a vědečtí pracovníci oboru h. Administrativní pracovníci oboru Počty pracovníků v radiologických oborech, stávající a cílový stav Dle statistiky UZIS bylo v roce 2003 na území ČR činných 621 RDG pracovišť, zaměstnávajících lékařů v úvazcích. Z nich 430 mělo atestaci I.st. a 923 atestaci II.st. v oboru RDG. Radiologických asistentů (VŠ) bylo 31, radiologických laborantů (včetně diplomovaných) bylo Prudký technologický rozvoj oboru (ultrasonografie, CT, MR, neklesající počty skiagrafických výkonů, změna spektra skiaskopicko-skiagrafických výkonů) a určité přetrvávání náhledu neatraktivity disciplíny mají za následek, že výše uvedené počty pracovníků jsou nedostatečné. Bylo by proto optimální, aby se počet úvazků lékařů - radiologů v oboru zvýšil na zhruba do roku 2008; celkový počet RA+L v oboru by měl dosáhnout počtu úvazků Odborně-metodické řízení radiologických oborů na úrovni republiky a kraje Cílem oboru je optimální medicínské využívání dostatečného počtu zobrazovacích přístrojů při jejich intenzívním provozu, soustavné obnově a při takové modernizaci, která vede k minimalizaci radiace při optimalizaci diagnostického případně terapeutického zisku. Je v zájmu oboru sledovat, podporovat a odborně usměrňovat všechna radiologická pracoviště bez ohledu na jejich velikost a majetkoprávní postavení. Dohled nad zřizováním a provozem rentgenových pracovišť se děje v souladu se zněním zákona č. 18/1997 Sb. a příslušných prováděcích vyhlášek. Obor radiologie je metodicky řízen Ministerstvem zdravotnictví ČR ( MZ ČR ), radiologie jako základní obor má přímé zastoupení ve vědecké radě MZ ČR. Odborníci oboru jsou členy odborných komisí a poradních orgánů MZ ČR a dalších státních orgánů 9

10 (SÚJB). Na odborném řízení se spolupodílí Radiologická společnost ČLS JEP s Českou lékařskou komorou na základě příslušných předpisů. Metodické řízení na krajské úrovni je v kompetenci zdravotního rady, který po odborné stránce úzce spolupracuje s konzultantem pro radiologii, jmenovaným většinou na doporučení Radiologické společnosti ČLS JEP Vzdělávání a) Základní (pregraduální) vzdělání z radiologie získává v pregraduálním studiu každý lékař. Vzdělání v radiologii a nukleární medicíně je součástí curricula všech lékařských fakult v České republice. Odpovídající vzdělání získává i absolvent stomatologického směru. Obor radiologie a nukleární medicíny se svými institucemi stará o úroveň tohoto vzdělávání přes orgány MŠ a přes akademické instituce (VR, AS) lékařských fakult. Radiologická společnost ČLS JEP pečuje o aktualizaci výukových programů oboru na lékařských fakultách a jejich harmonizaci s doporučeními Evropské radiologické asociace a radiologické sekce UEMS (Brusel) v souladu s požadavky akademických orgánů fakult a s požadavky orgánů zdravotnických. b) Vzdělávání lékaře k získání kvalifikace odborného radiologa Koncepce stanoví cíle vzdělávaní v oboru radiologie a zobrazovací metody a specializovaných radiologických oborech s důrazem na pravidelnou inovaci úkolů a inovaci způsobů vzdělávání, znalostí a dovedností. Předpokladem pro vzdělávání je akreditace pracoviště udělovaná na základě splnění podmínek provozního, personálního a přístrojového vybavení. Náplň vzdělávání v základním oboru radiologie a zobrazovací metody je uvedena v příloze č.2, u specializovaných oborů jsou náplně předmětem příloh č c) Systém kontinuálního vzdělávání Kontinuální vzdělávání se děje na podkladě kreditního systému, je organizováno ČLK ve spolupráci s ČLS JEP. ČLK prostřednictvím vědecké rady a příslušných komisí určuje strukturu systému kontinuálního vzdělávání a hodnotu jeho jednotlivých akcí. Oborová komise vědecké rady ČLK přitom spolupracuje s Radiologickou společností ČLS, která zpracovává seznam akcí a navrhuje jejich kreditní hodnotu pro zápočet v oboru radiologie. Prostředky vzdělávání zahrnují samostudium, odborný tisk, elektronická media, odborné schůze společnosti, kurzy, kongresy. Kontinuální vzdělávání je nezbytné k udržení odborné kvalifikace. Radiologická společnost ČLS přitom zajišťuje celoživotní vzdělávání především radiologů, stará se však také o přiměřené vzdělávání v zobrazovacích metodách celé lékařské obce. Orientuje se a organizuje vzdělávání podle doporučení Evropské radiologické společnosti (EAR), vypracovaných v souladu s požadavky Charty vzdělávání z hlediska perspektivy členství v Evropské unii. Podléhá kontrole plnění. Neplnění kontinuálního vzdělávání může být důvodem znevýhodnění v profesním uplatnění. Kontinuální vzdělávání radiologických asistentů a laborantů je organizováno Společností radiologických asistentů dle prováděcí vyhlášky k zákonu č.96/2004 Sb. 10

11 d) Vědecké a pedagogické hodností V oboru radiologie lze dosáhnout vědeckých a pedagogických hodností. Vědecké a pedagogické studium v oboru radiologie probíhá na fakultách a řídí se vysokoškolským zákonem (zákon č.111/98 Sb.). e) Vzdělávání nelékařů vysokoškoláků Vzdělávání pracovníků nelékařů s vysokoškolským vzděláním v oboru se řídí obdobnými zásadami jako u lékařů: dosažení diplomu na vysoké škole, specializační studium, kvalifikační zkoušky, celoživotní postspecializační studium, právo na dosažení vědeckých a pedagogických hodností. f) Vzdělávání bakalářů a SZP Vzdělávání zdravotnických pracovníků se středním a vyšším odborným vzděláním je určováno předpisy ministerstva školství v souladu se zákonem č.96/2004 Sb. Radiologický laborant získává odborné vzdělání v radiologii, radioterapii a nukleární medicíně formou pomaturitního studia ověřeného maturitou. Radiologický asistent má bakalářské či vyšší střední odborné vzdělání. Radiologická společnost ČLS bude usilovat o stanovení cílů vzdělávání a výchovy středně zdravotnického personálu radiologických pracovišť v souladu s rozvojem oboru. Ve spolupráci se Společností radiologických asistentů (SRLA) bude jejich vzdělávání harmonizovat se zeměmi EU. g) Kvalifikační předpoklady pro výkon primářské funkce v radiologických oborech základní atestace v oboru (II. atestace dle staré legislativy) 10 let práce v oboru doporučuje se případně atestace ve specializovaném radiologickém oboru dle zaměření pracoviště h) Kvalifikační předpoklady pro výkon funkce přednosty klinického pracoviště se řídí požadavky zákona č.111/98 Sb. (Vysokoškolský zákon) Výzkum Výzkum je individuální, institucionální nebo mezinárodní. Předmětem výzkumu v radiologii jsou všechny úseky jejího zaměření jak klinického, technického a materiálního charakteru, tak i otázky pedagogické. Obor podněcuje účast na výzkumech interdisciplinárních. Předmětem výzkumu jsou nové diagnostické a intervenční postupy, řešení technických problémů, zkoušení nových materiálů, farmak, technologií, zpracování přenosu informací, archivace dat a výpočetní systémy. Financování výzkumu je dáno granty, mezinárodní podporou nebo sponzorováním Systém kontroly kvality Kvalita poskytování odborné péče je zajišťována vedoucími pracovníky radiologických oddělení, kontrolována na úrovni kraje orgány zdravotního rady (konzultant pro radiologii). Kvalita radiologické zdravotní péče bude od roku 2005 ověřována klinickými audity. 11

12 Kvalita zobrazovacího procesu a její ověřování jsou stanoveny ČSN EN 61223, zákonem č. 58/2005 Sb. ( novela zákona č.123/2000 Sb.) a prováděcí vyhláškou SÚJB č.184/97. Podléhá kontrole SÚKL a regionálních center SÚJB Srovnání oboru ze zahraničím Technické a přístrojové zabezpečení oboru, s výjimkou konvenční rtg diagnostiky, snese srovnání s úrovní v EU (CT, MR, angio, mammo, sono). Z hlediska radiační hygieny je třeba důsledně realizovat požadavky zákona č.18/97 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. Systém odborného vzdělávání a kvalifikační požadavky je třeba upravit ve shodě s doporučeními UEMS a Evropské radiologické asociace Očekávané trendy vývoje oboru Přechod od analogových metod zobrazování k digitálním metodám, umožňujícím rychlejší a účinnější přenos písemných i obrazových informací, nové techniky digitálního zpracování a archivace obrazových dat a propojení radiologických pracovišť navzájem i s klinickými odděleními ( RIS, PACS, teleradiologie ). Zpřísnění technických a organizačních opatření v zájmu účinnější radiační ochrany pacientů i obsluhujícího personálu V diagnostickém algoritmu upřednostnění těch zobrazovacích metod, které nepracují s ionizujícím zářením, s cílem redukovat radiační zátěž populace. Snížení invazivity diagnostických výkonů pokroky v technologii zobrazovacích metod Rozvoj mezioborové a multidisciplinární spolupráce se všemi klinickými obory, které využívají radiologické zobrazovací a intervenční postupy. Na úrovni CT rozvoj objemového skenování a 3D metodik - virtuální počitačová endoskopie Nástup hybridních metod zobrazování ( PET/CT a dalších ) Rozvoj metod funkčního zobrazování (fmri) Rozvoj intervenčních cévních i mimocévních radiologických metod Širší uplatnění zobrazovacích metod ve vyhledávání klinicky němých nádorových onemocnění v počátečním stádiu (screening karcinomu prsu, plic, tlustého střeva, případně dalších) Zavedení subspecializací v rámci základního oboru všeobecná radiologie v souladu s doporučeními Evropské radiologické asociace ( např. v diagnostickém zobrazování prsu ) Nástup metod molekulární úrovně zobrazování a komplementárních technik (CT s PET) 12

13 3.5. Mezinárodní spolupráce Radiologická společnost je řádným členem radiologické sekce UEMS ( Union des Médecins Spécialistes ) v Bruselu, kde je zastoupena dvěma národními delegáty. Prostřednictvím tohoto zastoupení se podílíme na tvorbě radiologické legislativy v rámci EU a přijímáme doporučení orgánů EU a EURATOMU na poli radiační ochrany. Radiologická společnost je řádným členem EAR (Evropské radiologické asociace), zvolení členové se účastní práce jejich orgánů, touto cestou je rozvíjena naše participace na mezinárodních výzkumných projektech a multicentrických studiích. EAR rovněž napomáhá bilaterálním stykům mezi národními radiologickými společnostmi v rámci Evropy i ve středoevropském regionu Radiologická společnost ČLS JEP je rovněž řádným členem ISR ( International Society of Radiology), celosvětové radiologické asociace, napojené svými orgány na WHO 3.6. Popis hlavních problémů Zastaralý přístrojový park pro konvenční rtg diagnostiku vyžaduje značných investic i ve shodě s požadavky Atomového zákona. Finanční krytí obměny zastaralé a nevyhovující vybrané zdravotnické techniky není zatím uspokojivě institucionálně vyřešeno. Obnova této techniky musí jít ruku v ruce s rozvojem digitálních technik zobrazení. Ve shodě s doporučeními EAR byla v roce 2003 přijata indikační kriteria pro zobrazovací metody; je třeba zajistit jejich respektování v praxi. Obdobně je třeba standardizovat vyšetřovací postupy jednotlivých radiologických zobrazovacích a intervenčních postupů a sledovat jejich dodržování v praxi klinickým auditem. 4. Závěrečné ustanovení Tato koncepce radiologických oborů nahrazuje a ruší dosud platnou koncepci radiologie z roku

14 Příloha č.1 NÁPLŇ ČINNOSTI OBORU RADIOLOGIE A ZOBRAZOVACÍ METODY Mozek, mícha a páteř Výčet činností radiologa pro dospělé i děti: Rentgenologie skeletu lebky a páteře. CT a MR lebky a mozku, míchy a páteřního kanálu, modifikace těchto vyšetření. Metody kontrastního vyšetření páteře, krania (cisteren) a mozkových komor.ultrasonografie v oblasti CNS, US vyšetření periferních nervů. Potvrzení mozkové smrti (mozková panangiografie). Těsné vztahy k oborům: neurologie, neurochirurgie, onkologie, traumatologie, ortopedie, pediatrie, endokrinologie. Hlava a krk Výčet činností radiologa: Rentgenologie skeletu obličeje, obličejových dutin a krku. Klasická rentgenová vyšetření nosohltanu, hypofaryngu a laryngu. Sonografie štítné žlázy, uzlin a krčních cév. Angiografie povodí zevní karotidy a ostatních cév krku. US, CT a MR vyšetření obličeje, orbit, skalní kosti, tkání a orgánů krku. Intervenční výkony: Naváděné punkce. Těsné vztahy k oborům: ORL, oční lékařství, stomatologie, endokrinologie, traumatologie, onkologie. Hrudník Výčet činností radiologa: Konvenční rentgenová vyšetření skeletu a měkké stěny hrudníku, plic, mediastina a hrudní páteře (skiagrafie, skiaskopie, tomografie). CT, HRCT a MR vyšetření plic, pleurálních prostorů a mediastina. Specifika vyšetřování hrudníku v pediatrii. Klasická analýza mediastina (vyšetření jícnu, velkých cév, trachey a bronchů, srdce a perikardu, uzlin). US výpotků. Intervenční výkony: Cílené biopsie a drenáže. Radiofrekvenční ablace Těsné vztahy k oborům: Pneumologie, vnitřní lékařství, traumatologie, hrudní chirurgie, onkologie Srdce a cévy, lymfatický systém Výčet činností radiologa: Klasická analýza srdečního stínu a plicní vaskularizace. Specifika těchto vyšetření v pediatrii. Plicní angiografie a měření tlaků (embolizace). Flebografie mediastinálních žil. Echokardiografie (transparietální, transezofageální). Dopplerovská US periferních cév (tepen, žil). Angiografie periferních cév (arteriografie, flebografie). Spirální CT a MR angiografie srdce a velkých cév. Kontrastní rentgenová lymfografie. Intervenční výkony: Cílené punkce 14

15 Těsné vztahy k oborům: Vnitřní lékařství, kardiologie, kardiochirurgie, angiologie, pneumologie, lymfologie, onkologie Prs Výčet činností radiologa: Mamografie, klinické vyšetření, US, CT, MR, provádění a řízení mamografického screeningu Intervenční výkony: Duktografie, punkce a lokalizace lézí. Miniinvazivní výkony u nehmatných lézí Těsné vztahy k oborům: Onkologie, chirurgie, gynekologie. Trávicí trubice a břišní parenchymové orgány Výčet činností radiologa: Nativní snímky, klasická kontrastní vyšetření trávicí trubice a žlučových cest. ERCP. Enteroklýza. Specifika vyšetřování trávicí trubice u dětí. Dvourozměrná a dopplerovská ultrasonografie (US), CT a MR vyšetření jater, žlučových cest, žlučníku, pankreatu, peritoneální dutiny. US vyšetření trávicí trubice. Angiografická vyšetření viscerálního řečiště a řečiště portálního. Intervenční výkony: Perkutánní diagnostické a léčebné výkony - biopsie, drenáže. Transparietální cholangiografie a drenáže žlučových cest. Desinvaginace.Radiofrekvenční ablace. Těsné vztahy k oborům: Obory vnitřního lékařství, chirurgie, onkologie, traumatologie, endoskopie. Retroperitoneum, ledviny Výčet činností radiologa: Klasická vyšetření (nativní snímky, IVP). US, CT a MR vyšetření ledvin, nadledvinek a retroperitonea. Dopplerovská ultrasonografie renálních cév. Angiografie ledvin, aorty, DDŽ a retroperitoneálních žil. Intervenční výkony: Naváděné diagnostické a terapeutické perkutánní výkony na ledvinách a vývodných cestách močových. Cílené biopsie a drenáže retroperitoneálních útvarů. Radiofrekvenční ablace. Těsné vztahy k oborům: Urologie, nefrologie, chirurgie, onkologie, transplantologie (ledvin), traumatologie Pánev a urogenitální systém. Výčet činností radiologa: Klasická vyšetření dolních močových cest. Vyšetření vezikoureterálního refluxu. HSG. US, CT a MR močového měchýře, prostaty, dělohy, parametrií a ovarií. Endosonografie. Angiografická vyšetření pánevních orgánů a penisu. Intervenční výkony: Perkutánní výkony v močových cestách a na transplantovaných ledvinách. Těsné vztahy k oborům: Urologie, gynekologie a porodnictví, traumatologie. 15

16 Muskuloskeletální systém Výčet činností radiologa: Klasická rentgenologie kostí, kloubů osového skeletu a měkkých tkání. Artrografie. US, CT a MR kloubů, šlach a měkkých tkání. Kostní denzitometrie. Rentgenologie endokrinních a metabolických chorob. Určování kostního věku. Intervenční výkony: Biopsie a drenáže. Radiofrekvenční ablace. Perkutánní vertebroplastika. Perkutánní léčba bolesti. Těsné vztahy k oborům: Ortopedie, traumatologie, revmatologie, onkologie 16

17 Příloha č. 2 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V OBORU RADIOLOGIE A ZOBRAZOVACÍ METODY 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru Radiologie a zobrazovací metody je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností ve všech způsobech zobrazování, které umožňují informace o anatomii a funkci vyšetřované oblasti a o možnostech intervenční radiologie. Radiolog má být schopen úzké spolupráce s lékaři ostatních klinických disciplin a samostatné práce v lůžkové i ambulantní složce. První 3 roky přípravy k atestační zkoušce tvoří společný základ v radiologii a zobrazovacích metodách i pro další 3 obory, a to neuroradiologii, dětskou radiologii a intervenční radiologii. V 4. a 5. roce pak probíhá specializovaná výuka v jednotlivých uvedených oborech podle vlastního programu. 2. Minimální požadavky na specializační vzdělávání Podmínkou pro přijetí do specializačního vzdělávání v oboru radiologie a zobrazovací metody je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře ukončením nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném magisterském studijním programu lékařství na lékařské fakultě. Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle 83 a zákoníku práce. Podmínkou pro získání specializace v oboru radiologie a zobrazovací metody je zařazení do tohoto oboru a absolvování praxe v minimální délce 5 let v rámci pracovně právního vztahu při pracovním úvazku 1,0, z toho: 2.1. Společný základ v radiologii a zobrazovacích metodách - 36 měsíců povinné praxe a) Povinná praxe v oboru 31 měsíců na radiologickém pracovišti nemocnice II. a vyššího typu dle oddílu Koncepce radiologie a zobrazovacích metod. b) Povinná doplňková praxe v dalších oborech 3 měsíce na lůžkovém oddělení chirurgie (nebo neurochirurgie, pediatrické chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, úrazové chirurgie, ortopedie, kardiochirurgie) 2 měsíce na lůžkovém interním oddělení (nebo neurologie, pediatrie, kardiologie, pneumologie, gastroenterologie, oddělení intenzivní medicíny, onkologie, nukleární medicíny). c) Účast na vzdělávacích akcích 17

18 a) povinná část - kurz základů radiologie na akreditovaném pracovišti - 1 týden - kurz s tematickým zaměřením (neuroradiologie, dětská radiologie, event. další) na kreditovaném pracovišti - 1 týden - kurz radiační ochrany v radiodiagnostice a radioterapii s absolvováním závěrečného testu a získáním certifikátu - 1 týden - kurz Lékařská první pomoc 3 dny - seminář Základy zdravotnické legislativy 1 den b) doporučená část: - odborné akce České radiologické společnosti, ČLK a odborných pracovišť - zahraniční kongresy Po úspěšném absolvování písemného testu, kterým bude společný základ ukončen, pokračuje školenec ve specializovaném výcviku v oboru radiologie a zobrazovací metody Specializovaný výcvik v oboru radiologie a zobrazovací metody - 24 měsíců povinné praxe probíhá na nemocničním radiologickém pracovišti. Pokud vlastní pracoviště nesplňuje předpoklady pro akreditaci, probíhá část školení v délce nejméně 2 měsíců na akreditovaných pracovištích. a) Povinná praxe 4 týdny odborná stáž na pracovišti magnetické rezonance 4 týdny odborná stáž na angiografickém pracovišti a na pracovišti intervenční radiologie 1 týden kurz s tematickým zaměřením (gastroenterologie, hrudní onemocnění, mamologie, urogenitální diagnostika, muskuloskeletální systém a další) na akreditovaném pracovišti (výběr kurzu může odpovídat příštímu zaměření školence) 2 týdny specializační kurz v radiologii a zobrazovacích metodách b) Účast na vzdělávacích akcích - odborné akce České radiologické společnosti, ČLK, event. specializovaných pracovišť - účast na zahraničních kongresech 3. Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů 3.1. Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů v rámci společného základu a) z vlastního oboru: znalost koncepce oboru a k němu se vztahujících aktuálně platných předpisů. 18

19 Teoretické znalosti nezbytně nutné - radiologická fyzika - fyzikální principy zobrazovacích metod, přístrojová technika - programy zajištění kvality - radiobiologie, rizika záření, principy ochrany před ionizačním zářením, Atomový zákon - farmakologie kontrastních látek a jejich aplikace, zásady prevence nežádoucích účinků použitých kontrastních látek a léčby v případě vzniklých reakcí - anatomie, fyziologie a patologie ve vztahu k zobrazovacím metodám - základy výpočetních technik - současné algoritmy vyšetření a jejích postupy s ohledem na diagnostický přínos a ekonomiku výkonů - základní znalosti principů vědeckého výzkumu a použitelných statistických metod Znalosti klinické diagnostiky (zobrazování a praktické dovednosti) nezbytně nutné - samostatné provádění diagnostických zobrazovacích metod v celé šíři (skiaskopie, skiagrafie, ultrasonografie, výpočetní tomografie, základní vyšetření magnetickou rezonancí, základní angiografické postupy) - diagnostika a diferenciální diagnostika orientovaná orgánově nebo systémově, zahrnující problematiku hrudní, kardiologickou, angiologickou, gastrointestinální a břišní, urogenitální systém, diagnostiku mamární, lymfatického a endokrinního systému, diagnostiku neurologickou, muskuloskeletální, otorinolaringologickou a stomatofaciální - věkově orientovaná diagnostika pediatrická (včetně prenatální a perinatální) a gerontorologická - diagnostika v neodkladné péči - intervenční radiologie (samostatné provedení základních intervenčních výkonů, ke kterým patří perkutánní biopsie, evakuace, drenáže, event.další, ve kterých byl školenec vyškolen) Seznam a výčet provedených vyšetření a intervenčních výkonů v rámci společného základu trávicí trubice, břišní orgány, žlučové cesty 1250 vyšetření hrudníku 1000 muskuloskeletální systém 1250 centrální nervový systém 400 oblast hlavy a krku 400 kardiovaskulární systém 300 pediatrická radiologie 1000 retroperitoneum, urogenitální systém 500 mamografie 500 b) z ostatních oborů znát potřeby kliniků, pro něž radiolog pracuje 3.2. Rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů na konci specializovaného výcviku Teoretické znalosti nezbytně nutné: - anatomické znalosti normálních a patologických obrazů ve všech vyšetřovacích modalitách (skiaskopie, skiagrafie, US, CT, MR, AG) a ve všech oblastech lidského těla - funkční orgánové odchylky v diagnostickém zobrazování 19

20 Seznam a výčet provedených vyšetření a intervenčních výkonů ve specializovaném výcviku (doplnění počtů ze společného základu) trávicí trubice, břišní orgány, žlučové cesty 1250 vyšetření hrudníku 1000 muskuloskeletální systém 1250 centrální nervový systém 400 oblast hlavy a krku 400 kardiovaskulární systém 300 pediatrická radiologie 1000 retroperitoneum, urogenitální systém 500 mamografie 500 intervenční výkony 30 Počty výkonů jsou relativním údajem a mohou se měnit, protože se obor trvale dynamicky vyvíjí. Vyšetření a výkony intervenční radiologie se provádějí všemi radiologickými modalitami: skiagrafií, skiaskopií, ultrasonografií, výpočetní tomografií, magnetickou rezonancí, angiografií. Některá vyšetření a intervenční výkony provádí adept sám (AG, bioptické punkce, evakuace, drenáže), u jiných asistuje. Některé neurointervenční výkony se překrývají s oborem intervenční radiologie. 4. Všeobecné požadavky - základy administrativy a managementu odborného oddělení, vnitřní organizace a chod práce, a to i v digitalizovaném provozu (PACS) - znalost systému zdravotní péče, základní legislativy, etiky, první pomoci 5. Hodnocení specializačního vzdělávání a) průběžné hodnocení školitelem záznam o absolvované praxi v průkazu odbornosti a v logbooku s konkrétními údaji o provedených vyšetřeních a intervenčních výkonech pravidelně v šestiměsíčních intervalech, hodnocení o ukončeném školení v jednotlivých odvětvích oboru. b) předpoklad přístupu k atestační zkoušce - absolvování povinného společného základu a jeho zhodnocení v průkazu odbornosti - úspěšné absolvování závěrečného písemného testu na konci společného základu (konec 3.roku přípravy) - absolvování povinných školících akcí, záznam v průkazu odbornosti - předložení seznamu vyšetření a intervenčních výkonů (logbook) potvrzený školitelem c) vlastní atestační zkouška - část praktická: hodnocení snímkové dokumentace u 3 pacientů se sepsáním nálezu a s diferenciální diagnostikou - část teoretická: a) absolvování písemného testu b) 3 otázky teoretické, 1 otázka může být nahrazena obhajobou písemné práce na zadané téma. 20

21 6. Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost Lékař se specializací v oboru radiologie a zobrazovací metody je schopen samostatné diagnostické činnosti v celé šíři obecné radiologie v lůžkových i ambulantních zařízeních, včetně intervenčních metod, ve kterých byl vyškolen. Hodnotí a popisuje nálezy skiagrafické, US, CT, MR, AG a metody intervenční radiologie, které sám provedl. Provádí konsiliární služby pro jiné klinické obory, podílí se na vzdělávání dalších specialistů v oboru, spolupracuje na výzkumných a vědeckých projektech. 7. Seznam doporučené literatury a) časopisecké: pravidelné sledování publikací v domácím odborném časopise (Česká radiologie) a ve 2-3 zahraničních odborných časopisech podle jazykové orientace kandidáta (Radiology, American Journal of Radiology, Radiographics, Acta radiologica, Fortschr. Röntgenstr., Der Radiologe, Journal de radiologie aj.) b) monografické: Písemnictví bude uvedeno v rámci informací o vzdělávacím programu z IPVZ. DODATEK: Společný tříletý kmen platí pro všechny 4 radiologické obory: radiologii a zobrazovací metody, neuroradiologii, dětskou radiologii a intervenční radiologii. Lékařům, kteří atestovali z kteréhokoliv z uvedených oborů, bude uznán společný základní kmen v případě, že si budou chtít doplnit další atestaci z některého radiologického oboru. 21

22 Příloha č.3 PRÁVNÍ PŘEDPISY ÚZCE SE VZTAHUJÍCÍ K OBORU - Zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (zákon o lékařích) - Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání (zákon o nelékařích) - Vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb. kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných zdravotnických pracovníků - prováděcí vyhláška k zákonu č.96/2004sb. - Zákon č.18/97 Sb. o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření (atomový zákon), novelizováno zákonem č.13/2002 Sb. - Vyhláška č.184/97 Sb. Státního ústavu jaderné bezpečnosti o požadavcích na zajištění radiační ochrany ( prováděcí vyhláška k atomovému zákonu ). Novelizována pod č.307/2002 Sb. - Vyhláška č.146/97 Sb. Státního ústavu jaderné bezpečnosti kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků. Novelizována pod č.315/2002 Sb.. - Vyhláška č.142/97 Sb. Státního ústavu jaderné bezpečnosti o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi. - Směrnice Rady 97/43 EURATOM o radiační ochraně ve vztahu k lékařským expozicím - Metodický pokyn "Indikační kriteria pro zobrazovací metody" - Věstník MZ ČR 11/ Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. - Zákon č. 260/2001 Sb. - změna zákona č.20/ zdravotnická dokumentace, zdravotní registry - Zákon č. 343/1992 Sb. - novela zákona č.97/1974 Sb. o archivnictví - Zákon č.277/2003 Sb. o technických požadavcích na výrobky. - Nařízení vlády č. 25/2004 Sb. o technických požadavcích na zdravotnické prostředky ( ruší předchozí nařízení vlády č.181/2001 Sb. a č.336/2001 Sb.- harmonizace s EU ) - Zákon č.58/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů. - Vyhláška MZ ČR č.49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení.. - Metodický návod MZ CR o technických, personálních a věcných požadavcích na vybavení pracovištˇposkytujících zvláštˇ specializované radiodiagnostické výkony - Věstník MZ CR částka 5, Zákon č. 40/2004 o veřejných zakázkách 22

23 - Zákoník práce č. 65/1965 Sb., poslední novelizace č. 46/2004 Sb. - Vyhláška MZ ČR č. 372/2002 Sb. - mamografický screening - Doporučený standard při poskytování a vykazování výkonů screeningu nádorů prsu v České republice. Věstník MZ ČR částka 11, Doporučený standard pro sběr dat a vedení auditu mamografického screeningu v České republice. Věstník MZ částka 12, Vyhláška MZ ČR č.134/1998 Sb. - seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami s pozdějšími změnami a doplňky, viz též Věstník MZ ČR 11/ Nařízení vlády č.252/92 Sb. o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách. - Vyhláška min. zdravotnictví a min. zahraničních věcí č.75/1967 Sb. o dodatkové dovolené - Vyhláška MZ ČR č. 316/2000 Sb. kterou se stanoví náležitosti závěrečné zprávy o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku - Vyhláška MZ ČR č. 105/2002 Sb. - znalecké komise - Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví - Zákon č.79/1997 Sb. o léčivech, ve znění novely zákonem č. 129/2003 Sb. - Nařízení vlády č.480/2000 Sb. o ochraně před neionizujícím zářením ( prováděcí nařízení k zákonu č.258/2000 o ochraně veřejného zdraví ). - ČSN EN , 2.vydání 2003 : Zvláštní požadavky na bezpečnost diagnostických přístrojů využívajících magnetické rezonance. - Zákon č.111/1998 Sb. vysokoškolský zákon - Vzdělávání v radiologii v Evropě - překlad doporučení Evropské radiologické asociace a Evropské školící charty UEMS - MZ ČR Zákon č.285/2002 Sb. o darování, odběrech a transplantací tkání a orgánů ( transplantační zákon ) - Vyhláška MZ ČR č. 479/2002 Sb., kterou se stanoví odborná způsobilost lékařů zjišťujících smrt a lékařů provádějících vyšetření potvrzující nevratnost smrti pro účely odběru tkání nebo orgánů určených pro transplantaci - Metodický pokyn Radiologické společnosti ČLS JEP ze dne o angiografickém stanovení mozkové smrti Metodický pokyn k předkládání žádostí o dotace na zdravotnickou techniku. Věstník MZ ČR, částka 4, ČSN Rentgenová zařízení a pracoviště - ČSN EN Zdravotnické elektrické přístroje - všeobecné požadavky na ochranu před zářením u diagnostických rentgenových zařízení - ČSN EN Hodnocení a provozní zkoušky lékařských obrazových informací - ČSN Zdravotnické rentgenové přístroje - symboly pro obsluhu - ČSN Clony hloubkové rentgenových zdravotnických přístrojů - ČSN EN Hodnocení a provozní zkoušky při zpracování lékařských obrazových informací - ČSN IEC 788 Lékařská radiologie terminologie 23