Biologická olympiáda

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 49. ročník školní rok ZADÁNÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH školní kolo kategorie D Marcela Zajíčková, Stanislav Urban, Miroslav Suk, Michaela Burešová Praha 2014

2 TEORETICKÁ ČÁST Test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná (jestliže není uvedeno jinak). 1. Klíčící pylové zrno: a) obsahuje samičí pohlavní buňky b) obsahuje samčí pohlavní buňky c) obsahuje samčí i samičí pohlavní buňky d) žádné pohlavní buňky neobsahuje 2. Podtrhni název jedné dřeviny, která není opylována větrem. 3. Pravý plod vzniká z: a) čnělky b) tyčinek c) semeníku d) okvětí 4. Plodem dubu je: a) nažka b) tobolka c) oříšek d) duběnka smrk líska jeřáb borovice 5. Pod obrázek plodů napiš rodový název dřeviny, které plody opatřené křídlem patří. Vybírej z nabídky: jasan, javor, jilm Sojka si dělá na různých místech lesa v půdě zásoby plodů. Později na některé zapomene a tím pomáhá dřeviny rozšiřovat. Jsou to zejména: a) lípy b) duby c) modříny d) jasany 1

3 7. Označ dvě vlastnosti semen a plodů, která se šíří pomocí větru. a) lehká b) opatřená háčky c) opatřená křídlem d) s dužnatým oplodím e) lepkavá 8. Na obrázku je semenáček jedné naší lesní dřeviny. Podtrhni které. habr javor jedle lípa tis 9. Uměle vysazený les, ve kterém převládá jeden druh stromů (nejčastěji smrků), se nazývá: 10. Který z uvedených druhů borovic je v našich lesích původní? Borovice: a) vejmutovka b) černá c) lesní d) limba 11. Označ jedno nesprávné tvrzení. Semenáčky listnatých dřevin: a) mají dvě dělohy b) mohou mít dělohy nad zemí i pod zemí c) mají zpravidla listy jednoduššího tvaru d) se od dospělých rostlin ničím neliší 12. V jakých orgánech (útvarech) na větvích dřevin najdeme základy budoucích letorostů, listů nebo květů? Jak se nazývá děj, při kterém se v zelených rostlinách tvoří za pomoci světelného záření z anorganických látek jednoduché cukry a jako vedlejší produkt kyslík? a) tlení b) dýchání c) fotosyntéza d) trávení 2

4 14. Na písčitém podkladu nebo přímo na pískovcových skalách převážně roste: a) smrk ztepilý b) borovice lesní c) javor mléč d) borovice kleč 15. Lišejníky jsou organizmy, z nichž některé jsou citlivé na čistotu ovzduší. Čím je tvořeno jejich tělo? a) řasami a borkou stromů b) řasami, sinicemi a mechy c) houbovými vlákny a kořeny stromů d) houbovými vlákny a řasami (nebo sinicemi) 16. Který z uvedených stromů má složené listy? a) jeřáb břek b) jasan ztepilý c) bříza bělokorá d) lípa srdčitá 17. Babyka, klen a mléč jsou druhová jména rodu: Střídáním jarního a letního dřeva vznikají letokruhy. Jak se liší jarní a letní dřevo? a) jarní je tmavší a tvrdší b) jarní je světlejší a měkčí c) letní je světlejší a tvrdší d) letní je tmavší a měkčí 19. U kterého z uvedených jehličnanů sahají kořeny obvykle nejhlouběji? a) jedle bělokorá b) modřín opadavý c) smrk ztepilý d) borovice lesní 20. Jaké látky přijímají rostliny svými kořeny z půdy? a) organické látky a kyslík b) oxid uhličitý a vodu c) anorganické látky a vodu d) organické látky, zejména škrob 21. Vyber a podtrhni správné tvrzení. Vrba jíva je jednodomá dvoudomá dřevina. 3

5 22. Zakroužkuj písmeno listu olše lepkavé. A B C D 23. Jakým způsobem se nejčastěji rozšiřují semena našich jehličnanů v přírodě? a) prostřednictvím živočichů b) pomocí větru c) pomocí vody d) pomocí aktivního pohybu 24. Rozkladači (destruenti): a) přeměňují anorganické látky v látky organické b) přeměňují organické látky v látky anorganické c) aktivně loví jiné živočichy d) žijí uvnitř nebo na povrchu jiných živých organizmů 25. Pařez mohutného stromu je samostatným ekosystémem, poskytuje útočiště řadě organizmů. Podtrhni dva z nich, které na tomto místě rozhodně nebudou žít. bělásek, dutohlávka, chvostoskok, pestřenka, stonožka, tesařík, václavka 26. Co je to duběnka? a) plod dubu b) dřevokazná houba c) hálka na listech dubu d) název pro dubovou borku 27. Do seznamu hmyzu, jehož larvy žijí ve dřevě stromů nebo pařezů, se omylem dostal(a): a) bekyně mniška b) pilořitka velká c) tesařík dubový d) lýkožrout smrkový 28. Napiš celý název (rodové i druhové jméno) jednoho z našich obojživelníků, kterého můžeme často objevit na stromech a keřích:. 4

6 29. Který z uvedených ptáků nehnízdí v dutinách či štěrbinách stromů? a) strakapoud velký b) brhlík lesní c) šoupálek krátkoprstý d) sojka obecná 30. K čemu slouží oplocenka? a) k zabránění vstupu do sadu b) k ochraně porostu proti poškození zvěří c) jako opora rostoucích stromů d) k ochraně porostu proti plevelům 31. V dutinách starých stromů hnízdí a) dudek chocholatý b) kos černý c) čejka chocholatá d) káně lesní 5

7 PRAKTICKÁ ČÁST Určování přírodnin 1) Urči 15 předložených rostlin a hub

8 2) Urči 15 předložených živočichů

9 PRAKTICKÁ ČÁST Laboratorní úkol Pupeny na větvích listnatých stromů bývají na povrchu chráněné jednou, dvěma nebo větším počtem dřevnatých pupenových šupin. Uvnitř pupenů jsou základy orgánů z dělivého pletiva pro následující vegetační období (základy větví, základy listů, základy květů). Pupeny listové obsahují pouze základy listů, pupeny květní pouze základy květů, pupeny smíšené obsahují listové i květní základy. Koncové pupeny obsahují navíc i vzrostný vrchol (základ letorostu). Úkol: Pozoruj a zkoumej pupeny listnatých stromů. Pomůcky a materiál: větvičky 4 různých druhů listnatých stromů (= loňské letorosty s pupeny) označené písmeny A až D, školní určovací klíč (v příloze), lupa, tužka Postup: 1. Urči s pomocí přiloženého školního určovacího klíče 4 druhy listnatých stromů (A až D) podle pupenů na jejich větvičkách. Postup v klíči při určování každého druhu zaznamenej. Např.: A: 1b, 5b, 6b, 7b, 11b, 12b, 13b vrba jíva 2. Z předložených 4 větviček vyber podle vlastní volby 3 větvičky s nápadně odlišnými tvary pupenů. Od každého vybraného druhu nakresli tužkou jeden dobře vyvinutý postranní nebo koncový pupen včetně listové jizvy po loňském (odpadlém) listu na větvičce pod pupenem. Nákres proveď do předznačených rámečků tak, že zachytíš nejen tvar pupenu a jeho připojení k větvičce, ale i šupiny a další povrchové struktury na pupenu. V listové jizvě vyznač rozmístění listových stop po cévních svazcích (žilkách). Nezapomeň připsat pod nákres písmeno vzorku a určený druh stromu. 3. Do závěru napiš, které vlastnosti pupenů na větvích listnatých stromů ti pomohly při určení druhu listnaté dřeviny. Uveď dvě. (V čem jsou pupeny různých druhů listnatých stromů odlišné?) Vypracování: 1. Určení listnatých stromů podle pupenů na letorostech. A. postup určení: druh: B. postup určení: druh: 8

10 C. postup určení: druh: D. postup určení: druh: 2. Nákresy pupenů vybraných listnatých stromů. písmeno: druh: písmeno: druh: písmeno: druh: Závěr: Pupeny různých druhů listnatých stromů se od sebe liší:

11 Školní klíč k určení některých listnatých dřevin podle pupenů 1 a) postranní pupeny (listové jizvy) vstřícně postavené na větévce.. 2 b) postranní pupeny (listové jizvy) střídavě postavené na větévce a) barva pupenů černá nebo tmavě hnědá.. 3 b) pupeny jiné barvy a) koncový pupen velmi lepkavý od pryskyřice jírovec maďal Pupeny mají tmavě hnědou barvu a lesklý povrch. Tvar pupenů je vejčitě kuželovitý a jsou zakončené tupě hrotitým vrcholem. Obvykle jediný koncový pupen je pupen smíšený, je nápadně velký (často přes 20 mm dlouhý) a má povrch silně lepkavý od pryskyřice. Postranní pupeny jsou menší, vstřícně postavené, méně lepkavé, k větévce přisedají bez stopky a od větévky odstávají. Loňské letorosty poměrně tlusté. b) koncový pupen nelepkavý jasan ztepilý Pupeny mají černou barvu a na povrchu jsou sametově lesklé - pýřité. Tvar pupenů je polokulovitý a jsou zakončené tupou špičkou. Koncový pupen je větší, špičatější a nápadně čtyřhranný (4 šupiny). Drobné postranní pupeny jsou vstřícně postavené a k větévce široce přisedají. Loňské letorosty tlusté. 4 a) pupeny žlutozelené, koncový větší než postranní javor klen Pupeny jsou žlutozelené a na povrchu lysé. Tvar pupenů je vejčitý a jsou zakončené špičkou. Vrcholový pupen je velký (7 až 15 mm dlouhý, s 6 až 8 páry šupin) a po jeho stranách jsou přitisklé 1 až 2 výrazně menší náhradní postranní pupeny. Malé postranní pupeny jsou na větévce vstřícně postavené, přisedlé a od větvičky odstávají. b) pupeny skořicově purpurové až červené javor mléč Pupeny jsou skořicově červené a na povrchu lysé. Mají vejčitý tvar zakončený tupou špičkou. Koncový pupen je velký (6 až 10 mm dlouhý, s 6 až 8 páry šupin) a po jeho stranách jsou přitisklé 1 až 2 výrazně menší postranní pupeny. Malé postranní pupeny jsou na větévce vstřícně postavené, přisedlé a k větvičce přitisklé. 5 a) postranní pupeny s nápadnou stopkou olše lepkavá Pupeny jsou hnědé až hnědofialové a povrch pupenů je lysý, modravě ojíněný a poněkud svrasklý. Mají protáhle vejčitý tvar se zaobleným vrcholem. Koncový pupen je stejně velký jako pupeny postranní (cca 10 mm). Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené a připojené nápadnou stopkou. b) postranní pupeny bez stopky (přisedlé) a) pupeny pokryté bílými chlupy jeřáb ptačí Pupeny jsou černofialové a povrch pokrývají typické bílé chlupy. Pupeny mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený špičkou. Koncový pupen je větší než poměrně velké postranní pupeny (často přes 10 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené a k větévce přitisklé. b) pupeny hladké a) vrchol pupenů zašpičatělý, ostře špičatý nebo hrotitý.. 8 b) vrchol pupenů tupě špičatý, tupý nebo zaoblený

12 8 a) pupeny až 20 mm dlouhé, úzce vřetenovité buk lesní Pupeny jsou skořicově hnědé, na povrchu lysé a lesklé. Mají rovný protáhle vřetenovitý tvar zakončený ostrou špičkou. Pupenové šupiny jsou vejčitě špičaté. Koncový pupen je stejně velký jako pupeny postranní (až 20 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce dvouřadě střídavé, přisedlé a od větévky se nápadně odklánějí. b) pupeny do 15 mm délky, vejčité až kuželovité a) pupeny max. 4 až 5 mm dlouhé bříza bělokorá Pupeny jsou zelenohnědé až červenohnědé, na povrchu lesklé a lepkavé. Mají vejčitý až vejčitě kuželovitý tvar zakončený poněkud zahnutou špičkou. Koncový pupen je stejně velký jako drobné pupeny postranní (4 až 5 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky odstávají. Tenké a ohebné větévky. b) pupeny delší než 5 mm a) koncový pupen mm dlouhý, postranní pupeny kratší a s vrcholem zahnutým ven topol černý Pupeny jsou až tmavohnědé, na povrchu lesklé a lehce lepkavé. Mají kuželovitý tvar zakončený ven zahnutou a ostrou špičkou. Koncový pupen je větší (12 až 15 mm dlouhý) než pupeny postranní. Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. b) koncový pupen kratší, vrchol postranních pupenů rovný topol osika Pupeny jsou světlejší - zelenavěhnědé až červenohnědé, na povrchu lesklé a lehce lepkavé. Mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený rovnou ostrou špičkou. Jsou menší než u topolu černého (5 až 10 mm dlouhé). Koncový pupen je lehce větší než pupeny postranní. Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. 11 a) okolo většího koncového pupenu jsou nahloučené nejméně 2 menší postranní pupeny dub letní Pupeny jsou světle hnědé, na povrchu lysé. Mají široce vejčitý tvar zakončený zaoblenou špičkou. Pupeny jsou poměrně drobné (do 5 mm délky). Květní pupeny jsou širší a zaoblenější než pupeny listové. Na vrcholu větvičky je větší koncový pupen a okolo něho bývají těsně nahloučené drobnější postranní pupeny. Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. b) koncový pupen je osamocený; na konci větvičky nejsou pupeny nahloučené a) mladé větvičky na konci hustě štětinovitě chlupaté líska obecná Pupeny jsou zelenavé až zelenohnědé, na povrchu hladké a lesklé. Mají ze stran mírně smáčknutý, vejčitě kulovitý tvar s tupým vrcholem. Postranní pupeny jsou asi 5 mm dlouhé, na větévce pravidelně dvouřadě střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. Samičí pupeny se samičími květy mají v předjaří na vrcholu štětičku červených blizen. b) mladé větvičky nejsou na konci štětinovitě chlupaté

13 13 a) pupeny vejčitě kulaté a na vrcholu jsou zaoblené; postranní pupeny od větve odstávají; pupen chrání pouze 2 pupenové šupiny. lípa srdčitá Pupeny mají červenohnědou až nazelenalou barvu, na povrchu jsou hladké a lesklé. Pupeny mají nápadně vejčitě kulatý tvar se zaobleným vrcholem. Jsou chráněné 2 šupinami, z nichž vnější je nápadně větší. Postranní pupeny jsou 4 až 8 mm dlouhé a na větévce jsou pravidelně dvouřadě střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. Letorost z loňského roku je tmavě červený. b) pupeny vejčitě kuželovité a na vrcholu tupě špičaté; postranní pupeny jsou k větvi přitisklé; pupen chrání 1 pupenová šupina vrba jíva Pupeny mají žlutou až červenohnědou barvu, na povrchu jsou lysé a lesklé. Mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený tupou špičkou. Listové pupeny jsou přímé (5 až 7 mm dlouhé), květní pupeny jsou širší a se zakřiveným vrcholem (asi 8 mm dlouhé). Jsou chráněné pouze 1 velkou šupinou. Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené, přisedlé a k větévce většinou těsně přitisklé. 12

14 BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 49. ročník Školní rok Zadání soutěžních úloh Školní kolo kategorie D Autoři: Ing. Marcela Zajíčková Mgr. Stanislav Urban Mgr. Miroslav Suk Mgr. Michaela Burešová Vydal: Česká zemědělská univerzita v Praze Praha