Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

Transkript

1 Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Úvod Území ORP Jihlava bylo v rámci hodnocení vyváženosti územních podmínek v Územně analytických podkladech kraje Vysočina zařazeno mezi území s vysokou soudržností obyvatel a dostatečně rozvinutou ekonomickou základnou a s nižší intenzitou zemědělské výroby. Tento profil se potvrdil i při podrobnější analýze sociodemografických podmínek, bydlení, cestovního ruchu, hospodářských podmínek a životního prostředí v rámci zpracování ÚAP ORP Jihlava. Základní jednotkou hodnocení vyváženosti územních podmínek ORP Jihlava byla obec. Hodnocení bylo rozšířeno i o aktuální informace získané z podrobnější analýzy území jednotlivými specialisty, které doplnily běžně dostupné statistické podklady. Kromě toho byly využity další hodnotící materiály analytického charakteru. Všechny použité informace jsou zpracovány v tabulkových přílohách. Do kartografické podoby byla převedena všechna celková hodnocení pilířů. Údajovou základnu tvoří vybrané dostupné statistické údaje z různých časových úseků posledního desetiletí viz údaje u ukazatelů (časové informační řady, údaje publikované za obce Českým statistickým úřadem, údaje publikované krajskou reprezentací kraje Vysočina aj.). V některých případech vychází hodnocení z posledního uskutečněného sčítání lidu, domů a bytů v ČR v roce Dále byly využity veřejně dostupné údaje z Agentury ochrany přírody a krajiny a agentury CENIA a údaje z podkladů poskytnutých zpracovatelem. Indikační význam údajů ve vztahu k sledované hodnotě území je potom upřesněn váhovým hodnocením. Hodnocení bylo založeno na stanovení pořadí ve vybraných ukazatelích a jejich sumarizaci. U těch ukazatelů, kde hrozilo ovlivnění výsledků velikostí obce, byl využit přepočet na 1000 obyvatel. Tento způsob svým způsobem zmírní působení populační velikosti obcí a lépe odrazí jejich vnitřní podmínky. Na druhé straně ovšem i některé velké obce mají jen průměrné hodnocení a naopak jiné malé obce s příznivým pořadím upozorní na svůj rozvojový potenciál. Sumarizace pořadí v jednotlivých ukazatelích roztřídila obce do 5 kategorií podle výsledného pořadí. Tab. Vyhodnocení územních podmínek Regresivní vývoj územních podmínek obce Mírně regresivní vývoj územních podmínek obce Stabilizovaný vývoj územních podmínek obce Mírně progresivní vývoj územních podmínek obce Progresivní vývoj územních podmínek obce 1

2 A. Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj Jako ukazatele hospodářského rozvoje byly sledovány tyto charakteristiky 1. Velikost obce k (počet obyvatel, zdroj ČSÚ) 2. Polohová atraktivita vyjádřená ohodnocením dopravní dostupností polohy v rozvojové oblasti, rozvojových osách, nebo mimo rozvojové osy a oblasti (zdroj vlastní hodnocení 2012) 3. Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů v období na 1000 obyvatel středního stavu obyvatelstva v průměru za rok (zdroj ČSÚ a vlastní propočty 2012) 4. Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v roce 2012 (zdroj ČSÚ) 5. Vývoj výměry zastavěných ploch vypočtený jako index vývoje výměry zastavěných ploch v období let Místní pracovištní systém a funkční urbanizovaná území. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. (zdroj MMR) 7. Počet ubytovacích zařízení v obci v roce 2011 (zdroj ČSÚ) 8. Přírodní a kulturně historické předpoklady cestovního ruchu (zdroj vlastní průzkum) Výsledky hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj Nejpříznivější podmínky pro hospodářský rozvoj má jednoznačně Jihlava a dále Jamné, Bílý Kámen, Střítež, Brtnice, Kozlov, Zbinohy, Dolní Cerekev, Ždírec. Ve většině z těchto obcí jsou příznivé podmínky způsobeny efektem kumulace rozvojového potenciálu. Důvodem je dobrá dopravní dostupnost a vysoká míra rozvojových ploch. Pozitivní vliv je také vnímán v dobrém na pojení na místní pracovištní systém, kterým je na území ORP Jihlava pouze město Jihlava. Mezi obce s velmi slabým ekonomickým potenciálem náleží obce: Hrutov, Arnolec, Švábov, Horní Dubenky, Brtnička. Problémem těchto obcí je vedle malé populační velikosti také zpravidla odlehlejší poloha a málo rozvinutá ekonomická základna. Přitom v těchto obcích není až tak vyhrocený problém nezaměstnanosti kromě Brtničky a zvláště pak Rybného, což je jedním z pozitivních důsledků právě nižší míry nezaměstnanosti. 2

3 B. HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ Jako ukazatele soudržnosti společenství obyvatel území byly sledovány: 1. Počet obyvatel v obcích k (zdroj ČSÚ) 2. Hustota zalidnění k vypočtená jako podíl počtu obyvatel na celkové rozloze obce (zdroj vlastní výpočet) 3. Index vývoje počtu obyvatel v období (zdroj ČSÚ) 4. Změna počtu obyvatel v období na 1000 obyvatel středního stavu, saldo migrace (zdroj ČSÚ) 5. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel přirozenou měnou v období (zdroj ČSÚ) 6. Podíl obyvatel ve věku 0 14 let v roce 2011 (zdroj ČSÚ) 7. Podíl obyvatel 65 let a více v roce 2011 (zdroj ČSÚ) Výsledky vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství Nejpříznivější rozvojové podmínky mají obce: Bílý Kámen, Luka nad Jihlavou, Velký Beranov, Brzkov, Malý Beranov, Rantířov, Jihlava, Kamenice, Měšín, Rančířov, Dobronín, Plandry, Polná a Třeštice. Příznivý potenciál je vedle hustoty zalidnění ovlivněn příznivě vysokým podílem mladé generace, nízkého salda migrace a dalšími ukazateli. Problémem je pak zejména vysoký podíl obyvatel se stářím více jak 65 let (Luka nad Jihlavou, Jihlava, Polná, Kamenice) Úroveň bydlení je zde většinou příznivá. Obce s nejslabší mírou soudržnosti jsou Horní Dubenky, Arnolec, Hojkov, Švábov, Brtnička, Otín. Kromě ukazatele přirozené měny obyvatel vycházely tyto obce v porovnání spíše na dolní hranici hodnocení. Všechny zmiňované obce krom Brtničky mají spíše průměrnou nezaměstnanost, Brtnička ji má vyšší. U většiny těchto obcí dochází k postupnému vysidlování. 3

4 Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Úvod Hodnocení životního prostředí na úrovni obcí je na rozdíl od ostatních pilířů udržitelného rozvoje obtížnější, schází dostatečné množství statistických dat, přírodní jevy jsou obtížněji statisticky vyhodnotitelné. Kvalita životního prostředí je tak obtížněji vyhodnotitelná na úrovni obcí i na úrovni ORP. Většina informací ze statistik je dostupná pouze na úrovni okresu. Do hodnocení tohoto pilíře tak vstupují i data ze samotné aktualizované geodatabáze ÚAP. C. Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Faktory vybrané pro hodnocení příznivého životního prostředí tak z větší části vychází z geodatabáze ÚAP a je doplněna daty statistickými. sestávajících se z dále uvedených dílčích ukazatelů, ovlivňujících životní prostředí: 1. Podíl plochy všech dobývacích prostor a chráněných ložiskových území na území obce (zdroj GDB ÚAP) 2. Kvalita ovzduší - překročení imisních limitů v roce 2010 (zdroj GDB ÚAP ČHMÚ) 3. Přírodní potenciál - podíl ploch chráněných dle z. č. 114/1992 Sb. na celkové rozloze obce (zdroj GDB ÚAP) 4. KES koeficient ekologické stability (zdroj ČSÚ) 5. Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (zdroj ČSÚ) 6. Podíl nejkvalitnějšího ZPF na celkové rozloze obce (zdroj GDB ÚAP) 7. Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (zdroj ČSÚ) 8. Výskyt ekologických rizik na území obce (GDB-ÚAP) 9. Zdroj znečištění na území obce (GDB-ÚAP) Výsledky vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí Z hlediska míry znečištění ovzduší jsou jednoznačně nejvíce zatížena území větších sídel (co do počtu obyvatel i celkové rozlohy), kde jsou zastoupeny sledované faktory (zdroje emisí, průchod silnice I. třídy). Z hlediska ukazatele ekologické stability krajiny je možno konstatovat, že severovýchodní část území ORP se vyskytují spíše obce s relativně nižším indexem ekologické stability, tedy krajinou relativně méně stabilní - antropogenní. Je to dáno nižším zastoupením lesů a ekologicky stabilnějších pozemků, vyšším podílem orné půdy. Celkový průměrný index ekologické stability území ORP je 1,1, tedy z hlediska celorepublikového se 4

5 jedná v celku vyvážená krajina. Plochy s KES nižším než 1,0 by bylo z hlediska celorepublikového koeficientu ekologické stability možno hodnotit již jako intenzívně zemědělsky využívanou krajinu. Bílý Kámen, Kaliště, Bítovčice, Zbinohy, Horní Dubenky, Otín, Cejle jsou obce s nejvyšším indexem ekologické stability zájmového území ORP Jihlava. Je zde dosahováno hodnot nad 2,0. Míru přírodního potenciálu určuje do velké míry zastoupení přírodních prvků. V případě ORP Jihlava dochází k určitému zkreslení tohoto ukazatele v důsledku velké rozrůzněnosti velikostí (rozloh) obcí. U plošně větších obcí existuje větší počet prvků ZCHÚ nebo registrovaných VKP nebo prvků regionálního ÚSES aj., tedy mezi obce s vyšší mírou přírodního potenciálu spadají kromě obcí s jednoznačně kvalitním přírodním prostředím také plošně největší obce zájmového území. Vyšší míry přírodního potenciálu je dosahováno spíše na západním okraji území ORP Jihlava, pás obcí jihovýchodně až východně od Jihlavy spadá do území s nižší mírou přírodního potenciálu převážně z důvodu neexistenci ploch se zájmy ochrany přírody a dále pak s nižším zastoupením lesů nebo kvalitních půd. Celkové hodnocení stavu životního prostředí konstatuje, že dobrý stav se nachází převážně v jihozápadní části území ORP Jihlava, částečně pak také v jižní a severozápadní části hodnoceného území. Obce s nejvyšší kvalitou životního prostředí z území ORP Jihlava jsou: Jamné, Vílanec, Cejle, Bílý Kámen, Kaliště, Horní Dubenky, Hladov, Zbilidy, Plandry. Mezi obce s relativně nejnižší kvalitou životního prostřed v rámci ORP Jihlava náležejí: Kozlov, Pavlov, Střítež, Velký Beranov, Puklice, Věžnice (Ji), Zhoř, Vysoké studnice. 5

6 B SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V OBCÍCH TYPOLOGIE OBCÍ 1. Svodný kartogram souhrnného vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území v obcích 2. Komentář souhrnného vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území v obcích

7 Komentář souhrnného vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) Úvod Posouzení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí je zpracováno na základě metodického pokynu ÚÚR do svodného kartogramu. Souhrnný stav územních podmínek se pro každý pilíř URÚ označilo při vyhovujícím stavu (pozitivní souhrnné konstatování SWOT analýz pilíře) znaménkem + ; při nevyhovujícím stavu (negativním souhrnném konstatování SWOT analýz pilíře) znaménkem -. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek +/- se podle metodického sdělení každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ a graficky se zařazení vyjádří v kartogramu příslušnou barvou a indexem, jak uvádí tabulka. Tab. Kartogramy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ ÚAP jednotlivých krajů a obcí. kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí územní podmínky pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Z H S dobrý stav špatný stav vyjádření v kartogramu Z, H, S žádné 2 a Z, H S S 2 b Z, S H H 2 c H, S Z Z 3 a Z H, S H S 3 b H Z, S Z S 3 c S Z, H Z H žádné Z, H, S Generalizace kategorií pilířů URÚ 1 5 pro účely celkového hodnocení v jednotlivých dílčích pilířích pro životní prostředí, sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Regresivní vývoj územních podmínek obce Mírně regresivní vývoj územních podmínek obce Stabilizovaný vývoj územních podmínek obce Mírně progresivní vývoj územních podmínek obce Progresivní vývoj územních podmínek obce 1

8 Následuje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií, které jsou kombinacemi různých v úvahu přicházejících hodnocení + / - v jednotlivých pilířích viz následující vysvětlivky. Celkové hodnocení obcí z hlediska vyváženosti pilířů URÚ 1 velmi dobré hodnocení - obce s pozitivním hodnocením všech tří pilířů URÚ 2a, 2b, 2c převážně kladné hodnocení - obce s pozitivním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo negativním hodnocením třetího pilíře 3a, 3b, 3c spíše špatné hodnocení obce s negativním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo pozitivním hodnocením třetího pilíře (částečně oslabená území) 4 špatné hodnocení - obce s negativním hodnocením všech tří pilířů URÚ (oslabená území) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO JEDNOTLIVÉ PILÍŘE URÚ A VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ÚZEMÍ - ZAŘAZENÍ OBCÍ DO JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ: kód obec Pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) kartogram životní prostředí hospodářství soudržnost spol. kategorie Arnolec a H S Batelov OK Bílý Kámen OK Bítovčice OK Boršov OK Brtnice OK Brtnička NO Brzkov c Z H Cejle OK Cerekvička-Rosice OK Čížov c Z Dlouhá Brtnice OK Dobronín c Z Dobroutov b H Dolní Cerekev c Z Dudín OK Dušejov c Z Dvorce OK Hladov b H Hodice OK Hojkov a S Horní Dubenky a H S Hrutov c Z H Hubenov a S Hybrálec OK Jamné OK 2

9 kód obec Pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) kartogram životní prostředí hospodářství soudržnost spol. kategorie Jersín c Z Jezdovice OK Ježená a H S Jihlava c Z Jihlávka a H S Kalhov b H Kaliště a S Kamenice c Z Kamenná OK Kněžice a H S Kostelec OK Kozlov b Z S Luka nad Jihlavou c Z Malý Beranov OK Měšín c Z Milíčov a H S Mirošov b H Nadějov c Z Opatov b Z S Otín a H S Panenská Rozsíčka b H Pavlov c Z Plandry OK Polná c Z Puklice c Z Rančířov OK Rantířov OK Rohozná OK Růžená OK Rybné c Z Smrčná OK Stáj a H S Stonařov c Z Střítež c Z Suchá b H Šimanov OK Švábov a H S Třešť OK Třeštice OK Ústí c Z H Velký Beranov c Z Větrný Jeníkov OK Věžnice b Z S 3

10 kód obec Pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) kartogram životní prostředí hospodářství soudržnost spol. kategorie Věžnice OK Věžnička b H Vílanec OK Vyskytná nad Jihlavou OK Vysoké Studnice c Z Záborná c Z Zbilidy OK Zbinohy c Z Zhoř c Z Ždírec a S Výsledky celkového hodnocení obcí z hlediska vyváženosti pilířů URÚ Obce s pozitivním hodnocením všech tří pilířů URÚ ŽP, HR, SS. Do této kategorie patří následující obce Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Boršov, Brtnice, Cejle, Cerekvička-Rosice, Dlouhá Brtnice, Dudín, Dvorce, Hodice, Hybrálec, Jamné, Jezdovice, Kamenná, Kostelec, Malý Beranov, Plandry, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Růžená, Smrčná, Šimanov, Třešť, Třeštice, Větrný Jeníkov, Věžnice, Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou, Zbilidy. Obce s převážně pozitivním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo negativním hodnocením třetího pilíře Do této kategorie patří obce Hojkov, Hubenov, Kaliště, Ždírec, Dobroutov, Hladov, Kalhov, Mirošov, Panenská Rozsíčka, Suchá, Věžnička, Čížov, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Jersín, Jihlava, Kamenice, Luka nad Jihlavou, Měšín, Nadějov, Pavlov, Polná, Puklice, Rybné, Stonařov, Střítež, Velký Beranov, Vysoké Studnice, Záborná, Zbinohy, Zhoř. Obce s negativním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo pozitivním hodnocením třetího pilíře (částečně oslabená území) Do této kategorie patří obce Arnolec, Horní Dubenky, Ježená, Jihlávka, Kněžice, Milíčov, Otín, Stáj, Švábov, Kozlov, Opatov, Věžnice, Brzkov, Hrutov, Ústí. Obce s negativním hodnocením všech tří pilířů URÚ (oslabená území) Do této kategorie spadá pouze obec Brtnička. 4

11 Závěr k rozboru udržitelného rozvoje území ORP Jihlava Hodnocení URÚ bylo prováděno na základě vstupních dat získaných od ČSÚ v rámci poskytnutých dat pro pravidelnou aktualizaci ÚAP k Do hodnocení vstupovala aktualizovaná geodatabáze od poskytovatelů dat a metadat pro jevy ÚAP k datu Hodnocení bylo také doplněno o empirické výpočty zpracovatelů aktualizace. Pro hodnocení bylo převzato podkladů z Kraje Vysočina a na základě jejich doplnění vznikla Metodika pro hodnocení URÚ v ORP Jihlava, která je součástí tištěné verze aktualizace UAP ORP Jihlava jako samostatná příloha na Úřadu územního plánování v Jihlavě. Do hodnocení dále vstupovala územně plánovací dokumentace obcí ve správním obvodu ORP Jihlava, místní šetření a průzkumy, dotazníkové šetření se starosty obcí. Jednotlivé pilíře jsou doplněny o dílčí svodné kartogramy, které jednoznačněji doplňují informaci o postavení obce ke svému okolí. Většina kartogramů je tvořena na základě vstupních či výpočetních hodnot dílčích hodnotících kritérií pilířů. Svodné dílčí kartogramy jsou součástí internetové prezentace karet obcí aktualizace ÚAP vyvěšené na stránkách města Jihlavy v sekci územního plánování. Každá obec má vygenerovanou svou kartu obce, v které je zobrazena SWOT analýza, která má přímou návaznost na rozbor udržitelného rozvoje území každé obce. 5