Jsem joudin! Tomáš Dvořák VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN. 25 Kč. MARTINA HINGISOVÁ Kokainový šok str ODVÁŽNÁ NAHOTA Atleti fotili akty str.

Transkript

1 VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU 25 Kč ČÍSLO TENIS MARTINA HINGISOVÁ Kokainový šok str. 6 7 ROZHOVORY REPORTÁŽE AUTO MOTO OUTDOOR Tomáš Dvořák ATLETIKA ODVÁŽNÁ NAHOTA Atleti fotili akty str MOTOSPORT LUKÁŠ PEŠEK Poslední závod str Jsem joudin!

2 OBSAH Reklama na správném místě! Kopnete si s námi? Foto na titulní straně: Dan Černovský Václav Prospal str Extrém na dvou kolech str Ladislav Škorpil str Alex Čejka str Vychází každou středu! Zrcadlo týdne Sedm dní v rytmu sportu Martina Hingisová Kokainový šok tenisové star Ladislav Škorpil Exkluzívní rozhovor s fotbalovým filozofem Karim Benzema Muž, který udělal z Baroše náhradníka Hokejová reprezentace Před ostrým startem do sezony Václav Prospal Začal od nuly a střílí mu to Tomáš Dvořák V Japonsku byl za joudina! Obnažení sportovci Atleti Olympu nafotili odvážný kalendář Plakát Hokejista Radek Duda Svět hvězd Katarina Wittová Lukáš Bauer Sousedi tempo nestíhají Alex Čejka Chci stavět golfová hřiště Lukáš Pešek Poslední závod v malorážkách Lewis Hamilton Muž roku se smrti nebojí Auto moto Prostorné překvapení od Hondy Extrém Cyklistický kaskadér Michal Maroši Woodkopf Příkopy viděly první veřejnou show 3

3 ZRCADLO TÝDNE ZRCADLO TÝDNE HVĚZDA MILAN BAROŠ DALŠÍ KANONÁDA! HOŘKÁ TEČKA! ZÁVODNÍK! Za Lyon nyní ve francouzské lize ani v pohárové Evropě Milan Baroš nenastupuje, přesto je o něm pořád slyšet. Naposledy minulý týden vytáhl ze svého Ferrari na dálnici mezi Lyonem a Ženevou rychlost 271 km/h, čímž vytvořil rekord tamního departmentu. K jeho smůle ho však nezměřili zkušení traťoví komisaři z motoristických okruhů, ale policie. Výsledkem je zabavení automobilu i řidičského průkazu a v dohledné době také soud. Český reprezentant si prostě z nudy vymyslel další průšvih, který opět v negativním smyslu poznamenává jeho kariéru. V jeho věku by si už mohl uvědomit, že pokud nechce kopat za pár let někde pro legraci a žízeň, musí začít pořádně dřít a nedělat blbosti. CO TAKHLE ZAČÍT MAKAT? HC SLAVIA PRAHA Znojemští orli jsou dalším týmem, který si z pražské Sazka Areny odvezl pořádný výprask. Ano, Slavia doma válcuje jednoho soupeře za druhým a jediný bod ztratila v prvním kole s Českými Budějovicemi po výhře v prodloužení. Nedělní výhra 7:0 před reprezentační přestávkou završila obdivuhodnou sérii sešivaných na vlastním ledě, kdy v posledních pěti zápasech pětkrát vyhráli při skóre 29:2!!! Mužstvo Vladimíra Růžičky naplno využívá zúženého domácího hřiště a zámořským agresivním stylem hokeje s častou střelbou nedává protivníkům oddychnout. Například nešťastné Znojmo prohrálo první třetinu na střely 1:19, což je v extralize raritou. Jak už to ale bývá, jednou slávisty někdo nachytá. KDO VYLOUPÍ SAZKA ARENU? Nečekanou zprávu si připravila pro novináře tenistka Martina Hingisová. Končím, řekla na tiskové konferenci. Dojemné, to ano, podobně jako v roce 2003, kdy uťala kariéru vinou zdravotních problémů, ale nyní s hořkou příchutí. Během Wimbledonu byly totiž v její moči nalezeny stopy kokainu, tedy látky, která je na seznamu zakázaných. Ač se někdejší světová jednička s československými kořeny brání sebevíc, že nikdy v životě žádné drogy neužívala, tuto kaňku od svého jména zřejmě již nesmaže. Výsledky testů jsou totiž průkazné a jednoznačné. Takhle si definitivní odchod z tenisových dvorců Švýcarka, jež získala 43 turnajových titulů ve dvouhře a 209 týdnů byla v čele žebříčku WTA, určitě nepředstavovala. FETOVALA NEBO NE? MARTINA HINGISOVÁ Foto: Dan Černovský, CPA, Jiří Křenek PETRA KOVÁŘE Uplynulý týden byl z pohledu českých sportovních hvězd vcelku dramatický. Martina Hingisová, pardon jestli se někdo pohorší, že ji považuji za českou sportovkyni, byla obviněna z užívání kokainu a fotbalový útočník Milan Baroš zase vyděsil francouzské policisty, když mu naměřili neuvěřitelných 271 km/h. Dva případy na první pohled spolu prakticky nesouvisející. Přesto ale cosi společného mají. Úspěšní sportovci, modly fanoušků, šlápli vedle. Martina Hingisová se sice brání, že nikdy žádnou drogu neužívala, ovšem dokázat to bude velmi těžké, ne-li nemožné. U Milana Baroše je to všechno mnohem průkaznější. Prostě se chtěl před kámošem vytáhnout a ukázat mu, co všechno jeho černé ferrari umí. Policisté ho natočili a hotovo. Martina Hingisová se rozhodla na základě kokainové aféry ukončit kariéru. Prý je zhnusená a frustrovaná. Navíc užívání kokainu je v rámci sportu těžký přečin, takže by jí stejně hrozil disciplinární trest. Milan Baroš je na tom jinak. Jednak jeho přestupek je z lidského hlediska mnohem pochopitelnější a akceptovatelný a navíc není v přímém rozporu s fotbalovými řády. Takže mu nic nebrání pokračovat ve své sportovní kariéře. Jenže má to jeden háček. Není to první průšvih velkého fotbalového talentu. Vzpomeňme si na jeho alkoholové úlety, aférky s odvážnými fotografiemi z nočních barů, případně obvinění z rasových nadávek jednomu z protihráčů a dejme to do souvislosti s jeho klesající formou. Z někdejší hvězdy Liverpoolu je nyní v Lyonu pouze náhradník a teď ho navíc čekají opletačky s policií, což jistě nikomu na klidu nepřidá. Není čas začít brzdit, Milane? Na silnici i v životě?! Tomáš Berdych přišel po prohře ve třetím kole turnaje v Paříží o možnost startovat na tenisovém Turnaji mistrů. Neznámí ozbrojenci unesli v Hondurasu bratra útočníka Birminghamu Winstona Palaciose. Ragbyoví mistři světa Jihoafričané budou mít nového kouče. Jake White opouští svůj post kvůli neshodám s vedením svazu. Trenér fotbalistů Mladé Boleslavi Zdeněk Ščasný zaplatí pokutu korun za nesportovní chování během duelu v Ostravě. Rozhodčí Jaroslav Jára si nezapíská do konce roku za chyby v duelu Gambrinus ligy Ostrava Mladá Boleslav. Start světové rekordmanky v rychrobruslení Martiny Sáblíkové v úvodu světového poháru je nejistý. Česká reprezentatka při tréninku upadla a natrhla si sval v rameni. Sesazený mistr světa formule 1 Fernando Alonso (na snímku) je vyvázán ze smlouvy s McLarenem a pro příští sezonu může zamířit kamkoliv. Celkem šest změn musel udělat trenér hokejové reprezentace Alois Hadamczik před Karjala Cupem. Čeští reprezentanti skončili na ostravském Škoda Floorball Cupu na posledním čtvrtém místě. Slovenský hokejista Milan Bartovič skončil na farmě Atlanty a měl by posílit Liberec. Český hokejový kouč Slavomír Lener byl vyhozen z lavičky Düsseldorfu. Kapitán Slavie Stanislav Vlček si poranil lýtkový sval a bude chybět zhruba dva týdny. OZVĚNY SPORTOVNÍCH TAMTAMŮ 4 5

4 SKANDÁL SKANDÁL Hingisová Na zprávu o pozitivním kokainovém nálezu reagovala Martina pláčem. Já jsem nevinná!!!! Jak vlastně kokain na člověka působí? A může sportovcům pomoci ke zlepšenému výkonu na hřišti. Britský odborník James Hurdley se domnívá, že nikoliv. Kokain je stimulant, který povzbuzuje nervový systém. Ovšem v případě sportu, jakým je například tenis je tato stimulace, řekl bych až kontraproduktivní. Osoba, která požije kokain je sice velmi nabuzená, ovšem klesá u ní schopnost krátkodobé koncentrace na určitý úkon a to je právě v případě tenisu velmi důležité, uvedl. Bez ohledu na tato jeho slova jsou zde i další aspekty, které z kokainu rozhodně nečiní látku, která by měla pomáhat k lepším sportvním výsledkům. Jedním duchem na kurtě, zareagoval na celou kauzu John McEnroe, který ve Wimbledonu působil v roli televizního komentátora. Většina tenisového světa však věří, nebo lépe řečeno chce věřit, křehké Čechošvýcarce. Jak znám Martinu, tak by si nikdy něco podobného nevzala. Nevím, co za tím vším je, ale představa, že by fetovala je naprosto absurdní, zastala se jí například někdejší slovenská tenistka Karin Habšudová. Otázka tedy zní, kde je pravda a odpověď na ní se bude hledat jen velmi těžko. Každopádně skvrna pochybností, jež ulpěla na do té doby zcela neposkvrněném štítě Martiny Hingisové již zpátky vzít nejde. Je mi jedno, co si lidé o mě myslí. Jen já sama vím, že jsem neudělala nic špatného a to je pro mě rozhodující... Foto: Isifa, ČTK, archiv Kokainový šok tenisové star! Sportovní svět je v šoku. Jedna z nejvýraznějších postav ženského tenisu posledních let, MARTINA HINGISOVÁ, byla pozitivně testována na kokain. Stalo se tak letos ve Wimbledonu, kde byly ve vzorcích její moči nalezeny stopy drogy. Někdejší světová jednička ohlásila konec kariéry. Miloš Stažený 6 Zpráva, která na konci minulého týdne obletěla svět, šokovala úplně všechny. Čechošvýcarka Martina Hingisová byla pozitivně testovaná na kokain! Dopigová laboratoř ve Wimbledonu nalezla ve vzorcích někdejší světové jedničky stopy kokainu. Jakkoliv se slečna Hingisová brání, výsledky testů jsou naprosto průkazné a jednoznačné. Navíc v případě kokainu je prakticky vyloučené, aby se tato látka zaměnila za nějakou jinou, tvrdí jeden z předních britských odborníků na toxikologii James Hurdley. Hingisová se však i přes to stále brání a tvrdí, že nikdy žádné drogy neužívala. To obvinění je naprosto absurdní a obludné. Nikdy jsem žádné drogy neužívala. O své nevině jsem stoprocentně přesvědčená a i když je mi jasné, že budu jen stěží dokazovat svou čistotu, jsem připravená bojovat tak dlouho, dokud své jméno neočistím, prohlásila v bezprostřední reakci na šokující nález sedmadvacetiletá tenistka. Ostatně i proto si najala množství právníků a biochemických odborníků, kteří se snaží zjistit, jak je možné, že se v její moči objevily stopy zakázané látky. Existuje celá řada věcí, které nejsou tak zcela průkazné a navíc podle našich informací, nebylo se vzorky zacházeno tak, jak by mělo. To všechno jsou věci, které chceme v zájmu naší klientky prozkoumat a uvést na pravou míru, nechal se slyšet jeden z právníků Hingisové, která s médii raději vůbec nekomunikuje. Moji právníci mi poradili, abych veškeré věci spojené s tou kauzou raději sama vůbec nekomentovala. Nechávám to na nich, řekla. Další sportovní hříšníci Diego Maradona argentinská fotbalová modla na drogách ujížděla opakovaně. Poprvé byl na kokain pozitivně testován v roce 1991 v Itálii. Marco Pantani Vítěz Tour de France z roku 1998 musel skončit cyklistickou kariéru kvůli dopingu. Před třemi lety se předávkoval kokainem a zemřel. Karel Nováček českému tenistovi byly na French Open v roce 1995 nalezeny ve vzorcích stopy kokainu. Užití drogy popřel. Tomáš Enge automobilový závodník měl v roce 2002 pozitivní test na marihuanu. Nicméně svou tenisovou kariéru se rozhodla ze dne na den ukončit. Je to pro mě stále obtížnější a fyzicky velmi vyčerpávající se držet v tenisové špičce. A teď ještě navíc tohle. Opravdu nemám sílu, a to především psychickou, pokračovat dál, prohlásila kategoricky. Jsem frustrovaná a naštvaná. Končím! Uzavřela se tak jedna z nejpozoruhodnějších kapitol světového ženského tenisu. Rodačka z Košic se na velké tenisové scéně objevila již ve svých čtrnácti letech a za dva roky nato triumfovala na svém prvním grandslamovém turnaji. Celkem na prvním místě světového tenisového žebříčku figurovala 209 týdnů a za svou kariéru stihla získat 43 turnajových titulů ve dvouhře a 37 ve čtyhře. Jenom tenisem vydělala přes 400 milionů korun. V roce 2003 však nečekaně ohlásila konec kariéry s odkazem na přetrvávající zdravotní problémy. Dva roky si užívala volna, ale nakonec se k tenisu stejně vrátila. I přes skeptické hlasy některých odborníků se dokázala opět propracovat mezi nejlepší světové hráčky a letos ji v pořadí WTA patřila sedmá příčka. A do toho najednou kokainový skandál. z nich je vcelku rychlý ústup účinků této drogy, který je provázen s velmi nepříjemnými stavy deprese a roztěkanosti. Nechci se pasovat do role nějakého soudce, ale když si vzpomenu na to, jak Martina hrála svůj poslední zápas ve Wimbledonu, říkal jsem si, že tohle přece není ona. Přišlo mi, jako by ani chvílemi nebyla Kokain (v chemickém názvosloví benzoylekgoninmetylester) je práškovitá, bílá, krystalická hmota nejrozšířenější jako droga. Jde o alkaloid keře Koka pravá (starý český název Rudodřev koka). Crack je volná báze kokainu vznikající smícháním s alkalickým činidlem (nejčastěji sodou, ale používá se např. i vápno nebo prášek do pečiva), dále pak s éterem nebo méně častým čpavkem a následnou tepelnou úpravou. Na výrobu 1 kg kokainu je třeba kg lístků. Kokain byl poprvé vyroben německým chemikem Albertem Niemannem v roce V roce 1862 byla zahájena komerční výroba v německém městě Darmstadt firmou Merck. Kokain působí na centrální nervový systém jako stimulant, jeho požití způsobuje pocity euforie, neúnavnosti, hyperaktivitu, zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence. Dochází také ke zvýšení sexuálního zájmu a potěšení ze sexu. To je ale vzápětí následované hlubokým propadem (což ovšem vede k touze drogu znovu použít). Zvyšuje totiž chvilkově produkci dopaminu a serotoninu, po odeznění účinků však klesá pod původní úroveň. Tím způsobuje trvalou návykovost a poškozuje mozek. Nebezpečí návykovosti je extrémní. Slavní uživatelé: Sigmund Freud Jim Morrison Adolf Hitler Hugo Haas Co je to kokain? 7

5 FOTBAL Někomu neuškodí FOTBAL ani sex o poločase Foto: CPA Ladislav Škorpil I když bude fotbalový zápas nudný, pokud ho zhodnotí on, můžete si být jisti, že se pobavíte. LADISLAV ŠKORPIL totiž není jen zkušeným trenérem, ale také osobitým a poutavým glosátorem. Ostatně když nedávno přebíral tehdy v ligové tabulce poslední Slovan Liberec, poznamenal: Výchozí pozice je dobrá. Když se totiž koukám dolů, už pod námi nikdo není. Anna Hartmanová echo: Působíte dojmem muže, který nikdy neztrácí nadhled. Sedí to, nebo zdání klame? U všeho je pravda vždycky někde uprostřed. Absolutní klid u trenéra není možný. Musí se však pragmaticky nutit do klidu. Aby byl trenér schopen v zápase rozumně vystřídat a reagovat na vývoj hry změnou taktiky, tak to bez nadhledu nejde. echo: Musíte se do klidu nutit i mimo hřiště? Vzhledem k tomu, že narazit na blbce není výjimečnou záležitostí, někdy spíš platí opak, záleží na četnosti blbců. O klid zas pak není takový problém přijít. echo: Co vás dokáže v civilním životě nadzvednout? Takových možností je v životě spousta. Začneme třeba nevěrou vlastní ženy, pokud na ní partneři nejsou vzájemně domluvení, a tudíž se pak z nevěry stává vlastně věra. echo: Umíte na jeden den úplně vypnout od fotbalu? Snažím se o to svým širokým spektrem činností. To byl také jeden z důvodů mého vstupu do komunální politiky. Je to práce v jiném prostředí a jiných problémech, což potřebuji. echo: Proč? Když to vezmu celoživotně, tak je strašně důležitá psychická regenerace. A u trenérů ještě víc než u hráčů. Mně se celkem dařilo dostati se do tohoto trenérského věku Doma mi nemají co vyčítat. Karty byly dávno rozdány... v poměrně slušném stavu právě díky psychické regeneraci, která spočívala v jiné práci. Já jsem vždy de facto regeneroval prací. echo: Je práce radního Hradce Králové účinná regenerace? Ale jo. I když poslední zasedání zastupitelstva mě unavilo víc než zápas se Slavií. echo: Co jste řešili? Zvýšení poplatků za komunální odpad, regeneraci Benešovy třídy, a tak dále. Bylo toho hodně. echo: Nevyčítá vám rodina už ten váš fotbal? Jako doma, jestli mi ho vyčítají? echo: Ano. Doma mi nemají co vyčítat. Protože echo: Tam nejste. To je taky dobře řečené (směje se). Ale je to všechno otázka výchovy. Než jsem došel do svatební síně, což bylo v roce 1970, tedy už třicet sedm roků zpět, tak předtím byla moje manželka čtyři roky v záběhu. A když se chtěla po dvou měsících vdávat, tak jsem jí řekl: Se mnou budeš mít dvě výhody. Jednak se hned tak nevdáš, což jsem těmi čtyřmi roky splnil, a jednak budeš mít soboty a neděle na domácí práce, protože nebudu kvůli fotbalu doma. A v týdnu to není o moc lepší. Takže u nás byly karty rozdány dávno napřed. echo: A od té doby se ctí. No jistě. Tradice se přece musí udržovat (usmívá se). echo: Zbývá vám čas na záliby? To souvisí s tou psychickou regenerací. V souvislosti s mojí činností na magistrátu jsem pochopitelně účasten různých vernisáží, divadelních představení. Zkrátka kulturních akcí. echo: Prý jste milovníkem divadla. Je to pravda? Ano. Navštěvuji dokonce i amatérské soubory, které hrají v Hradci Králové. echo: Máte oblíbený žánr? Ne. Ale je-li mně samotnému vlastní humor, tak mám samozřejmě sklon k tomuto žánru i na úrovni divadla. Nejsem však v tomhle až tak vybíravý. Divadlo vidím jako komplexní cestu za poznáním. Protože poučit se je možné z čehokoli. Takhle jsem se díval i na knížky, když jsem v raném mládí hodně četl. echo: Z jaké divadelní hry jste se hodně poučil? Třeba z té poslední u ochotníků z Kostelce nad Orlicí. Soubor se jmenoval Černí šviháci a hra»bílí andělé pijí tesavelu«. Víte, co byla tesavela za socialismu? echo: Ne. Za socialismu šlo o vermut, který měl konkurovat cinzanu. Samozřejmě to ale byl proti cinzanu patok. No a v té hře, která byla o fotbale, vzal tesavelu jako motivační prvek. Hráčům říkal, že jestli nevyhrají, tak ji budou za trest chlastat. echo: Vy jste někdy zkoušel ochotničit? Ne, ale moje máti, které je už čtyři roky na pravdě boží, ano. V mládí hrála ochotnické divadlo. echo: Jaký druh humoru je vám nejbližší? Situační. Jeho klasickým představitelem je Bolek Polívka. Prostě mu to sepne a padá to z něj jako po másle. Ale ono to takhle padalo i z Wericha nebo Buriana. O nich se říkalo, že na jevišti nepotřebují ani texty. Čekali na Nejen úspěšným fotbalovým trenérem je Ladislav Škorpil. Dost času mu zabírá i práce radního v Hradci Králové. nahrávku a dokázali z ní zasmečovat. To je mi blízké. echo: Měl jste možnost se s Polívkou setkat osobně? I když jsem ho na jevišti viděl zblízka, tak osobně bohužel ne. echo: Mohlo by to být zajímavé setkání. Kdyby si mě pozval do Bolkovin (směje se). Jenže já vím o Polívkovi, ale Polívka neví o mně. echo: Sám jste ve fotbale pověstným glosátorem. Poslední výrok, který vzbudil pozornost, byl ten, kterým jste nabádal hráče k tomu, aby všechno dělali naplno. V kabině jste jim říkal: Když koučuji, tak koučuji a když souložím, tak souložím. Předpokládám, že tahle»hláška«z vás taky vypadla hned. Ano. To nešlo připravit. Odpovídal jsem bezprostředně na otázky, které mi lidé posílali během on-line rozhovoru. Jedna fanynka se ozvala s dotazem, jestli při koučování stíhám sledovat ženy v hledišti a jestli dávám přednost brunetám nebo blondýnám. Tak jsem jí odpověděl, že se má všechno dělat pořádně a zbytek už znáte. echo: Co tomu výroku říkala rodina? Ta je na to zvyklá a je na to i průběžně cvičená. echo: Jak? Kdysi dávno jsem na otázku, jaké pohybové aktivity a sportovní discipliny vykonávám, odpověděl: Ze všech sportovních disciplin už mi zbyla jediná: sexuální stařecká poloha v leže na boku. Jeden můj přítel pak, potkaje na ulici moji ženu, na ni řval: Na kterým boku? echo: I s hráči mluvíte otevřeně o sexu? Proč by ne, to je součást života. A jim je tahle součást nepochybně blízká. echo: Ve světě sportu se vedou už dlouho debaty o tom, zda se má sportovec před výkonem zdržet sexuálních aktivit nebo nikoli. Co doporučujete vy? Samozřejmě, že tento problém není nový ani pro mě. Já jsem ho vstřebával už od svého raného trenérského věku. V sedmdesátých letech hrál Hradec Králové v Handlové o přeborníka republiky žáků. Já jsem se tam jel podívat a večer před zápasem se vedly u vína ty- 8 9

6 FOTBAL hle řeči, za přítomnosti doktorů týmů. No a jeden slovenský lékař na tohle téma pronesl: Všechno je o adaptaci organismu, takže jestli je ten hráč na sex zvyklý, může ho i o poločase. echo: Fotbalisté musí před utkáním dodržovat životosprávu. Vy také? Ten pojem je relativní. Protože představa, co se skrývá pod pojmem dodržování životosprávy, je u každého jiná. echo: Jaká je u vás? Já nemám určenou ani hodinu večerky, ani množství alkoholu, které můžu před utkáním vypít. Zato mám vypěstovaný pocit odpovědnosti. Aby k utkání byl člověk schopen nastoupit v plné síle. Ne že na lavičce usne. echo: Působíte otcovsky. Svěřují se vám hráči s osobními problémy? Tohle nevyplývá z toho, že někdo nabude dojmu, že můj výraz je otcovský. echo: A z čeho tedy? Je to dané tím, že s otcem se dostávají do kontaktu i v méně příjemných situacích. Zatímco tady se jedná o zájmovou činnost a člověk je jim bližší. Ale samozřejmě, že mezi dospělými se už trenér stává i nepřítelem. Je to dané rozporem, že v týmu jsou hráči základní sestavy, jejich náhradníci a ná hradníci náhradníků. To rozkastuje i vztah. echo: Volají vám hráči o radu i mimo trénink? Není to běžné. Pokud se trénují puberťáci, tak ti stejně všechno vědí nejlíp. A pokud se trénují dospělí, tak mají svých rádců dost. Dneska je tolik manažerů echo: Taháte si osobní potíže na stadion? Nebo se už za ta léta trénování od nich dokážete při práci oprostit? To jsme zase u toho souložení. Když má člověk dělat něco pořádně, tak by se měl umět koncentrovat na práci. echo: Řeknete si třeba kvůli zvýšené teplotě, dneska na lavičku nepůjdu a zalezete radši do postele? Tohle neřeším, protože nejsem nemocný. echo: Jak to děláte? Jednoduše. Už třicet let se každé ráno sprchuji studenou vodou. Pokud bych tak neučinil, cítil bych se neprobuzený. Otužování šlo přirozenou cestou, protože matka mě nutila každé ráno mýt se do půli těla studenou vodou. Z toho vznikl návyk jako čištění zubů. A zhruba ve třiceti jsem si řekl: Když se můžeš mýt do půl těla, to už se můžeš rovnou celej osprchovat. Výsledek je ten, že jsem ještě v říjnu plaval na Opaťáku. Voda měla asi sedmnáct stupňů. Už třicet let se ráno sprchuji studenou vodou... echo: Vypadáte jako švihák. Jste chlap, který o sebe dbá? Tak to pro tohle já nic nedělám. Mám na to vlastně jedinou metodu že se zošklivím. echo: To znamená? Ladislav Škorpil má v sobě vypěstovaný pocit odpovědnosti. K utkání musí nastoupit v plné síle, aby na lavičce neusnul. Stačí se týden neholit. Když se pak oholíte, hned vypadáte krásně. Nebo stačí nejít tři měsíce k holiči. Já k němu chodím tak jednou za dva měsíce, když už jsem hodně zarostlý. Pak se nechám ostříhat nakrátko a všichni mi říkají: Človeče, tys omládnul. Takže cesta ke krásnu vede přes dílčí nebo krátkodobé zošklivění se. echo: Ve vašem případě lze však říct, že mládnete i fotbalem. Nebo ne? Nevím, jestli se dá fotbalem výrazně mládnout. Ale je pravda, že z mých vrstevníků už snad nikdo netrénuje. Všichni jsou úplně hotoví. echo: Zřejmě neměli dostatečnou psychickou regeneraci. No jistě. Takže ještě něco k té psychické regeneraci dodám. Jednou před Vánoci mi volal novinář Jarda Šálek a ptal se mě právě na tuhle problematiku. Říkal mi, že přede mnou se obrátil na Jozefa Vengloše, ale ten mu neporadil. Starší trenéři mu zase na anketní otázku, jak bojovat proti trenérskému stresu, odpověděli shodně: Chlastat. echo: Co jste odvětil vy? Že na to každý člověk musí jít vlastní cestou. echo: Po jaké jdete vy? Zopakuji to, co jsem řekl i jemu: Vím, ale nepovím. 10

7 FOTBAL FOTBAL Karim Benzema Francouz s alžírskými předky je rozeným střelcem. Lacombe prohlásil: Připomíná mi Zidana zamlada. Slavný kouč moc dobře věděl, o čem mluví. Zidana totiž vedl v juniorce Cannes, stejně jako třeba Vieiru. Benzemu s daleko slavnějším krajanem pojí nejen jistá herní podobnost na trávníku, ale i jeho původ. Stejně jako»zizou«totiž má alžírské předky z kmene Kabylů. Narodil se v Lyonu a od útlých školních let sedával v kabině tamního Olympique. V 16 letech podepsal profesionální smlouvu. Běhal jsem jak bezhlavé kuře. Ale pomalu jsem si získal respekt starších. Juninho, Govou a Wiltord se mnou strávili spoustu času, moc mi pomohli, vzpomíná. Rok po podpisu kontraktu debutoval v prvnímu týmu a na jeho premiéru nezapomenou především v Norsku. Svým gólem přispěl k prohře Rosenborgu Trondheim v Lize mistrů 2:1. To už byl čerstvým mistrem Evropy hráčů do 17 let. Foto: Isifa Karim Benzema Nebezpečný kříženec Ruku na srdce: kdo ho před sezonou znal? V Čechách jméno KARIM BENZEMA příliš fotbalových fanoušků vůbec neregistrovalo. Ale to se během pár měsíců změnilo. Z několika důvodů. Protože Benzema patří do francouzské reprezentace. Protože je s 11 brankami ve 12 zápasech suverénně nejlepším střelcem francouzské ligy. A hlavně proto, že kvůli němu v Lyonu vysedává Milan Baroš pouze na lavičce náhradníků. Luděk Bolek Kouč Alain Perrin totiž většinou vyznává hru s jediným klasickým útočníkem. A posaďte Benzemu, když je nejlepší v lize Baroš je v klubové hierarchii až třetím, čtvrtým útočníkem a na plac se moc často nepodívá. Jen z tribuny tak sleduje, jak nakrátko ostříhaný mladík ničí jednoho soupeře za druhým. A jak Lyon vytáhl po slabém začátku do vedení v tabulce. Je to Zidane Devatenáctiletý útočník vyvolává v expertech nejrůznější představy. Když v 16 letech nastřílel v zápase, kde hrál proti o dva roky starším soupeřům, čtyři góly Sochaux, tehdejší trenér poražených Guy nebo Kaká? Jako střelec se prý narodil. Už jako dítě jsem byl schopný trefit branku i se zavřenýma očima, holedbá se. Každopádně zatím nikomu nedal příliš důvodů o svých střeleckých schopnostech pochybovat. Francii dotáhl k evropskému zlatu i v osmnáctkách, s Lyonem už získal tři tituly. Při svém debutu v reprezentaci letos v březnu rozhodl svou brankou o výhře v přípravě nad Rakouskem 1:0. Svou lehkostí ohromil fotbalový svět. I když ještě nedosáhl jejich úrovně, Karim je mix Zidaneho a Kaká, prohlásil Marco Simone, bývalý skvělý útočník Monaka a italské reprezentace. Stoper Lyonu Anderson to vidí jednoduše: Do pár let bude jedním z nejlepších útočníků světa. Benzema se zatím s raketovým nárůstem popularity vyrovnává stejně dobře jako s přísným hlídáním soupeřových obránců. Lidé se o mně začínají dozvídat a já doufám, že tohle bude moje sezona, říká. V Lyonu doufají v totéž: má to být Benzema, kdo jim vystřílí sedmý titul v řadě. A pak asi jen těžko odolá francouzský klub tlaku movitých zájemců. V posledních dnech se oficiálně přihlásil AC Milán i Real Madrid. Hrát za Real je můj sen, a to ne kvůli Zidanovi. Líbí se mi jejich bílý dres. Když jsem byl dítě, řekl jsem mámě: Uvidíš, jednou budu hrát za Real. Tenkrát se mi smála, líčí Benzema. Jeho maminka by mu už měla pomalu začít věřit inzerce 12 13

8 HOKEJ Jednoznačný cíl: uspět! Alois Hadamczik by určitě z příštího mistrovství světa nechtěl přiletět smutný podobně jako v květnu z Moskvy. Když pomineme nepovedené přáteláky s Německem v období extraligových příprav, začíná reprezentační hokejová sezona tento týden. Kouč ALOIS HADAMCZIK vyrazil se svým výběrem na první turnaj série Euro Hockey Tour do Finska. Už tam se budou všichni snažit prolomit neúspěchy posledních let v neoficiálním mistrovství Evropy a zároveň zahnat myšlenky na loňskou sezonu, v níž národní tým neuspěl. Lukáš Vrkoč Tým pro Karjala Cup HOKEJ Brankáři: Tomáš Duba (HC Sparta Praha), Milan Hnilička (Bílí Tygři Liberec). Obránci: Miroslav Blaťák (Ufa, Rusko), Petr Čáslava (Čerepovec, Rusko), Josef Hrabal (Čerepovec, Rusko), Angel Krstev (HC Bílí Tygři Liberec), Josef Melichar (Linköping, Švédsko), Filip Novák, Vladimír Sičák (oba HC MOUNTFIELD České Budějovice), Lukáš Zíb (Bílí Tygři Liberec). Útočníci: Jaroslav Bednář (HC Slavia Praha), Leoš Čermák (HC Bílí Tygři Liberec), Roman Červenka (HC Slavia Praha), Štěpán Hřebejk (HC MOUNTFIELD České Budějovice), Zbyněk Irgl (Jaroslavl, Rusko), Jaroslav Kudrna (Magnitogorsk, Rusko), Petr Kumstát (HC Energie Karlovy Vary), Jan Marek (Magnitogorsk, Rusko), Tomáš Netík (HC Sparta Praha), Tomáš Rolinek (HC Moeller Pardubice), Václav Skuhravý (HC Energie Karlovy Vary), Josef Straka (Čerepovec, Rusko), Václav Varaďa (Langnau, Švýcarsko). Už je to půl roku, co museli fandové hokeje strávit brzké vyřazení na mistrovství světa. Trenér Hadamczik ustál na lavičce reprezentace ostrou kritiku a soustředí se, aby se neopakoval loňský rok, který jeho týmu na rozdíl od toho předešlého nevyšel. Snažím se vždy pracovat svědomitě, to znamená tak, jako před velkými turnaji v Turíně, Rize i Moskvě. Ale někdy je to těžké. Na papíře máte napsanou soupisku a pak se vám vymění celé mužstvo, protože je někdo zraněný, nebo jiný nečekaně postoupí v play off NHL, říká kouč národního týmu a vrací se tak k situaci z jara, kdy mu ze zámoří chodila jedna omluvenka za druhou. Přitom je obecně známo, že bez nejlepších hráčů ve světovém hokeji neuspějete, dodává. Podle Hadamczika je problémem fakt, že se po poslední výluce NHL situace s uvolňováním hráčů na velké turnaje změnila. Kluby si vynutily lékařské prohlídky, bez jejichž bezproblémového absolvování nelze na světovém šampionátu startovat. Vůbec to není o tom, že by hráči reprezentovat nechtěli. Chtějí, ale když jim to zaměstnavatel nepovolí, máme smůlu jako například v případu Tomáše Kaberleho, který sice odehrál za Toronto konec sezony, ale pak najednou nebyl způsobilý. A to nepomůžou ani dobré vztahy našich funkcionářů se zámořskými manažery, vysvětluje pětapadesátiletý kouč, co český tým sráží. O špatné komunikaci podle něho pak může hovořit leda někdo slabší, na koho se ve výběru nedostalo. Parta nestačí Výhled na novou hokejovou sezonu, která vyvrcholí premiérovým šampionátem v Kanadě, může být podobný jako v té minulé. Přitom nejde o žádné strašení fanoušků. Hlavní problém je, že máme sedmdesát procent skvělých hráčů v zahraničí. Bez nich je opravdu těžké uspět. Můžete vytvořit Příležitost mezi tyčemi dostane na Karjala Cupu i sparťan Tomáš Duba. Foto: Dan Černovský (2), CPA (2) 14 15

9 HOKEJ Zbyněk Irgl přijel reprezentovat nově z Ruska. hned několik. Zapojit mladé je ale také těžké. Vždyť ti nejlepší jsou také za mořem a hrají po farmách, hořekuje Hadamczik. A tak se v dalším průběhu EHT můžeme snad těšit alespoň na nováčky, kteří už nejmladší nejsou. Třeba na libereckého Plodka se svými parťáky z útoku Klimentou s Víškem. Musí ale prokázat dlouhodobou výkonnost. Budu je sledovat a pokud formu udrží, mají šanci stejně tak jako třeba třinecký gólman Vojtek, dává příslib hokejistům, na které by se mohlo dostat pro neoblíbený turnaj v Rusku. Kdo dostane šanci? V sérii Euro Hockey Tour chceme uhrát co nejlepší výsledek, protože reprezentujeme Českou republiku a v posledních letech se nám tolik nedařilo, vyhlašuje trenér před Karjala Cupem, který se v Helsinkách koná tento týden. Snažil se pro něj vybrat důrazné typy hráčů. Uvidíme, jak se nám povede už první turnaj a pak v pokračováni ligy, kdo dále dostane šanci. Sledovat potenciální adepty reprezentace pro průběh sezony i její vyvrcholení v Quebeku a Halifaxu bude Alois Hadamczik bedlivě. Domácí extraligu navštěvuje už nyní poctivě každý týden a i na NHL, jíž teď monitoruje v televizi, se vypraví. Zatím však rozhodně nemůže vědět za kým, protože nelze odhadnout, jaký tým se dostane nebo nedostane do play off, nebo zda se někdo nezraní. Zvažuji, že bychom během jedné z cest zkontrolovali zázemí v kanadských městech, kde se bude šampionát hrát. Abychom věděli, do čeho půjdeme, plánuje kouč. systém i partu, ale to na nejlepší týmy stačit nebude. A to se vůbec nechci vymlouvat, pokračuje Alois Hadamczik. Pro první turnaj Euro Hockey Tour vsadil na zkušenost a do týmu přizval jediného nováčka. Tým se tedy zdá zkušený a mohl by uspět. Jenže je to zkreslující. Podívejte se na náš kádr. Nejzkušenější hráč v něm má šedesát startů za národní tým, kdežto třeba u Finů je pět šest hráčů, kteří už nasbírali stovku. Na ligové poměry máme slušný tým, na mezinárodní ne, protože startů na mistrovství světa je tam prostě málo. Zajímavé bude mimo jiné sledovat, dostanou-li šanci ukázat své umění neokoukané tváře s příslibem do budoucna. V prvních kolech extraligy se jich objevilo Jízdní řád reprezentace v sezoně 2007/ srpna: přátelsky ČR Německo (2:4) 30. srpna: přátelsky ČR Německo (4:2) listopadu: Karjala Cup (Finsko, Helsinky) 11. prosince: přátelsky ČR Slovensko prosince: Channel One Cup (Rusko, Moskva) února: LG Hockey Games (Švédsko, Stockholm) 9. dubna: přátelsky Švýcarsko ČR 11. dubna: přátelsky Švýcarsko ČR dubna: Česká pojišťovna Cup (Liberec) května: mistrovství světa v Kanadě (Quebec, Halifax). Skvělé výkony v extralize dostaly do týmu i slávistu Jaroslava Bednáře. Společnost mu bude dělat parťák z útoku Roman Červenka. 16

10 NHL NHL Václav Prospal v Hluboké nad Vltavou a k tomu poctivě trénoval v zaběhnutých kolejích. Nevím, co se loni dělo. Každý rok trénuji stejně a doufám, že navážu na ten předchozí. Teď ovšem začínám na nule a to mi může pomoci, říkal před sezonou Václav Prospal. Kdyby se mi ale povedlo pokračovat ve výkonech z play off, nezlobil bych se, dodal ještě. Právě v loňském Stanley Cupu v šesti zápasech nasbíral pět bodů a patřil k oporám Lightnings v neúspěšné sérii s New Jersey. Jenže to měl čtyři asistence, branky spoluhráčům připravoval a ukázal, že umí prodat ocenitelné služby... Nyní je jeho bilance opačná převládají góly a v rolích dvorních nahrávačů jsou slavnější kolegové Vincent Lecavalier, Martin St. Louis nebo Brad Richards, kteří už v NHL stihli posbírat individuální trofeje. Minulý rok něměl Vinny štěstí, promarnil spousty dobrých příležitostí. Moc dobře ale vím, co v něm je. Jeho nahrávky jsou skvělé a odhodlání má. To je bez debat, pochválil Čecha Lecavalier. Byť je Prospal technickým hráčem, i ránu přijmout umí. Miluje góly Jak vidno, i král střelců se může splést a přehlédnout, že je Prospal také výborným střelcem, což v úvodu soutěže dokázal. Vždyť loni za 82 zápasů skóroval jen čtrnáctkrát a nyní měl po desíti zápasech zásahů devět. Konečně se mu daří to, co má tak rád. Miluje střílení gólů a je jedno, jestli je dá v zápase nebo jen tak na tréninku. Vždy se mu ústa rozzáří od ucha k uchu a jeho úsměv je vidět i v poslední řadě na tribuně, všiml si odborník z Tampa Bay Tribune. Má pravdu, o Prospalových prožitcích vědí i fandové v Čechách nebo kolegové z Jágr Teamu, za který o hokejových prázdninách často nastupoval a vždy rád skóroval. Chmurné vzpomínky na loňskou sezonu se tedy»vinnymu«daří zatím zahánět na jedničku a je velmi pravděpodobné, že nebude muset opakovat slova z listopadu 2006, kdy novinářům v zámoří říkal, jak je zklamán vlastními výkony. Je to frustrující. Nenávidím, když musím hrát bez seběvdomí, které mi teď opravdu chybí. Potřebuju nějakou jiskru, která by mě vysvobodila. Nyní má Prospal bodový účet rozjetý hodně slušně a při udržení formy by mohl atakovat osobní rekord, který má hodnotu 80 bodů za 25 branek a 55 asistencí. Byla by rozhodně škoda, kdyby se tato sezona pokazila a známý srdcař musel v létě znovu přemýšlet, co že bylo před rokem špatně a proč Foto: Isifa (2), Archiv Začal na nule a střílí Jako v pohádce si musí připadat útočník Tampy Bay Lightnings VÁCLAV PROSPAL v úvodu nové sezony NHL. Zatímco loni se touto dobou trápil a bojoval s důvěrou trenéra Blesků, letos pálí do sítí soupeřů jeden puk za druhým a patří rozhodně k nejlepším hráčům mužstva. Na jihu Čech, odkud»vinny«pochází, by se jistě nezlobili, kdyby forma vydržela třeba až do konce ročníku. Lukáš Vrkoč He is baaaaacccccckkkkk, hlásá titulek jednoho ze zámořských blogů v souvislosti s osobou dvaatřicetiletého centra. Ano, Václav Prospal je zpátky a ve formě. Za mořem si nemohli nevšimnout, že se mu opět daří. Zvláště když probíhající sezona působí v ostrém kontrastu s tou poslední, kdy se nad ním velmi vážně vznášela hrozba trejdu z oblíbené a prosluněné Floridy někam jinam. Prvních deset zápasů sezony se»vinnymu«opravdu povedlo. Skóroval devětkrát, z toho čtyřikrát v přesilové hře, čímž dokázal kouči Johnovi Tortorellovi, že s ním může do ofenzivních plánů směle počítat tak, jak si přál před startem ligy: Potřebujeme, aby měl lepší rok než ten minulý. A myslím si, že se mu to povede, protože dostane od začátku šanci hrát v útoku s Lecavalierem mu to a St. Louisem, plánoval trenér Tampy před sezonou. Jak se hned v úvodu ukázalo, ruku měl šťastnou, protože se zejména dvojici Prospal-Lecavalier daří. Totožný trénink Rodák z Českých Budějovic ovšem nedělal během letní přípravy nic speciálního oproti minulému roku, který mu nakonec nevyšel. Odpočíval s rodinou, věnoval se oblíbenému golfu, zejména Jihočeský rodák se v Tampě letos proměnil v kanonýra

11 ATLETIKA Tomáš Dvořák ATLETIKA Čamrda dojuchal a byl za joudina! Podzim, a tak hurá do Tater. To je heslo mnoha atletů a tradičně mezi nimi ani letos nechyběl TOMÁŠ DVOŘÁK. Ze Slovenska si sice přivezl pořádnou rýmu a kašel, ale mohl si říct, že má za sebou začátek přípravy na další sezonu. Kolikátou už? Desetibojař, jehož sbírka medailí ze světových klání se sice už nějaký ten rok nerozrůstá, stále závodí s chutí a rád by proháněl i příští rok daleko mladší soupeře. Chuť do atletiky mu nevzalo ani poslední mistrovství světa v Ósace, které pro něho mělo hořkou pachuť. Ze závodníka se v Japonsku proměnil vinou zranění v pouhého diváka. Anna Hartmanová echo: Jak s odstupem času vzpomínáte na svůj v uvozovkách výlet do Japonska? S odstupem času stejně jako při samotném šampionátu. Jsem naštvaný, že jsem tam jel. I když termín výlet si rozhodně představuju jinak, navíc do Ósaky bych jako turista určitě nejel. Do Japonska možná, ale v jinou dobu a jinam. Navíc já, jak říkáte výletník, jsem jako jediný na žádném výletě nebyl. Byl jsem zavřený na hotelu a léčil nohu. echo: Už v Praze před odletem jste řešil, jestli do letadla nasednout. Byl to hodně velký vnitřní boj? Já jsem hlavně trouba, protože jsem si nechal vemluvit, abych jel. Ač jsem dost zkušený závodník, na tohle moje zkušenosti nestačily. Jednoduše jsem tam jet neměl. Jenže mě všichni ujišťovali, že obstřik, který jsem ještě v Praze dostal, zabírá stoprocentně. Pak mi teda doktor řekl, že v pětadevadesáti procentech. No a já byl samozřejmě mezi těmi pěti, kterým nepomůže. Štve mě, že jsem se nechal zviklat. Ale všichni atleti jsou v podstatě blázni, kteří věří, že ta bolest nakonec ustoupí. A já nejsem jiný, jsem prostě joudin. echo: Kdy poprvé jste začal svého rozhodnutí litovat? Nejspíš druhý den po příletu. Do té doby byly indicie veskrze pozitivní, přesně jak mi to doktoři říkali. Po obstřiku to bolelo a bolelo, ale když jsem v Ósace vylezl z letadla, vůbec jsem nevěděl, že nějaký problém mám. Byl jsem nadšený, lítal jak čamrda po hotelu a jako dvacetiletý pitomec juchal, že mě nic nebolí. Druhý den už to ale tak růžově nevypadalo a já hned začal řešit, jestli nemůžu odletět zpátky. Nešlo to, navíc mi všichni říkali, že přijedou doktoři a bude to dobrý. No a třetí den mi v tom jeblo. Pak jsem dostal zákaz pohybu, po pěti dnech na hotelu jsem to zkusil, a to byla konečná. echo: Kolikrát jste v Ósace propotil tričko? Teda myslím na tréninku, ne vlhkostí? Kromě těch čtyř dnů na hotelu, kdy jsem stejně posiloval, tahal lanče, jsem na stadion cho- Foto: Dan Černovský (3), CPA (1) 20 21

12 ATLETIKA ATLETIKA Na Dukle je Tomáš Dvořák stále veden jako závodník, přesto sbírá zkušenosti jako trenér. dil. Cítil jsem se silný, vrhal jsem, zkoušel i oštěp, ale nemohl jsem se rozběhnout. A bez toho desetiboj dělat nejde. echo: Jak těžké bylo říct konečné slovo»nestartuju«? Jiná možnost nebyla. Šel jsem na kontrolní ultrazvuk, který ukázal, že je to ještě horší než v Praze. A bylo vymalováno. echo: Nebylo potřeba zajít po tom rozhodnutí třeba na panáka? Nechci říct, že podobné situace zvládám, ale dokážu se s tím vyrovnat. A nic takového jako alkohol k vysvobození nepotřebuju. echo: Desetiboj na mistrovství světa jste nakonec sledoval v hledišti. To asi nebylo nic lehkého. Dívá se na to strašně, zvlášť když závodníci odpadávají jako švestky. Ne že bych se zabýval tím, jestli bych byl takovej nebo onakej, ale myslím, že kdybych zazávodil standardně, určitě bych udělal lepší výkon než ten, s kterým jsem se na mistrovství nominoval. echo: Ostatní atleti se vás asi snažili spíš povzbudit. Přesto, našel se někdo, kdo vám vaši cestu»omlátil o hlavu«? Na nikoho takového jsem nekápnul. Jen jsem se tam dostal do situace, která se pak trochu obrátila proti mně. Zrovna když jsem šel novinářům oznámit, že závodit nebudu, tak jsem potkal Kravčenka. Říkal, že má nemocného trenéra, tak jsem mu povídal, že mu závod klidně odkaučuju. To jsem řekl i do novin a hned se ozvaly hlasy, že tím kaučováním bych šel proti svým. Ale myslím, že žádný desetibojař to takhle nebere. Kravčenko to navíc vyřešil za všechny tím, že dvakrát ulil na stovce a mohl jít za mnou na tribunu. echo: Určitě jste i vy zaslechl názor, že nevíte, kdy odejít, že vaše jméno ztrácí hodnotu. Co vy na to? Na svém jméně jsem nikdy nelpěl. Říkám si, co je komu do toho. Mě ten sport baví, nemám potřebu končit. Navíc jsem teď i motivační element pro svoje svěřence. Už dřív jsem ale řekl, že když se někdo z nich dostane na moji úroveň, tak klidně ustoupím. Pokud by třeba někdo z mých kluků splnil limit na olympiádu a já měl lepší výkon, tak mu přenechám místo. echo: Takže i dál budete zvládat dvojroli trenér závodník? Když už něco s klukama natrénuju, tak si rád i zazávodím. Teda když budu zdravý. echo: Předpokládám, že plat trenéra bez špičkového závodníka není kdovíjaký. Nebo se mýlím? Já jsem ale na Dukle stále vedený jako závodník. Nemůžu počítat s tím, že vychovám olympijského vítěze, ale já to neřeším. Jsem asi pakoš, nevím, jestli to někdy řešit budu. Mě trénovat baví, tak trénuju. echo: Takže pokles životní úrovně rodině nehrozí? On zase tak velký rozdíl mezi platem závodníka a trenéra není. Určitě bychom ale ani s tím, co mám teď, nevyžili. Musím se otáčet. echo: Prozradíte jak? Třeba mi nedělá problém zúčastnit se Miss aerobik. Nejsou to velké peníze, určitě nejsem obchodník, ale každá koruna do rodinné pokladničky se hodí. echo: Vy byste se zřejmě neztratil nikde vaříte, zahradničíte, Živit se rukama? Ani to by Tomášovi problémy nedělalo! Desetibojaře Dvořáka sport stále baví. Ještě nemá potřebu končit kariéru. tančíte, stříháte kolegům vlasy. Je činnost na kterou byste byl nemehlo? Počkejte, zeptám se manželky... Tak prý umím všechno. Jen snad kojit ne. Ale i to jsem s flaškou zvládnul. echo: Nelákalo by vás živit se rukama? Jedna věc je, že mě něco baví, ale druhá, kdybych se tím měl živit. Kdyby ale na něco podobného došlo, problémy by mi to nedělalo. echo: V kuchyni si libujete, prozradíte váš oblíbený recept? Nemám nic, co bych vařil nejradši. A když se zeptám holek, co by chtěly udělat, tak prohlásí, že palačinky. A to není zrovna můj nejoblíbenější recept. A že bych si vymýšlel něco sám pro sebe, to ne. Já se nejradši odbydu chlebem se sádlem a škvarkama. echo: A co zahrada, máte tam nějaké nejoblíbenější místo? Teď mám nejradši kout, kde buduju letní kuchyni. Těším se, že to bude místo, kde udělám něco dobrého nebo si umíchám drink a budu se koukat, jak to na zahradě všechno krásně kvete. echo: V poslední době o vás vyšla knížka. Znamená to tečku za sportem s medailemi na krku? S medailemi na krku určitě. I když, kdoví, co bude, až se potkám s veteránskou kategorií. echo: Vy tedy nepatříte k těm, kteří tyto sportovce»neberou«? Podle mě jsou hodní respektu. A já neříkám, že mezi nimi jednou nebudu závodit

13 ATLETIKA Na o hota z atletických válů Atletika Libor Žilka dělá krásná těla, to věděli už v antickém Řecku. Však se také diváci při starověkých hrách mohli kochat nahotou. A dneska? Na samotných stadionech uvidíte nahá těla snad jen díky exhibicionistům. Pohled na propracované svaly se ale tentokrát rozhodli dopřát atleti, kteří nafotili lehce erotický kalendář pro příští rok. Anna Hartmanová Petr Svoboda Nápad není úplně originální, už před časem přišli s něčím podobným atleti Dukly. Však taky úspěch toho jejich kalendáře byl pro nás inspirací, říká trenér Luděk Svoboda, který za celým projektem stojí. Jen jsme to chtěli pojmout trochu odvážněji, dodává sprinterský kouč, kterému se pro fotky podařilo zlákat pětici závodníků. Desetibojař Josef Karas, překážkář Petr Svoboda a sprinter Libor Žilka, to byl základ. S klukama jsme při soustředění na Kanárech jen tak z legrace nafotili nějaké akty pro naše webové stránky. Byli nabušení z posilovny, tak proč to nevyužít, prozrazuje Svoboda. Zprvu chtěli s fotografem Richardem Navarou fotit v nějaké pěkné lokalitě venku, ale nakonec zkusili pár snímků ve fotoateliéru a všichni byli výsledkem nadšení. Zároveň si ale uvědomovali, že pánským složením modelů přilákají jen určitou skupinu lidí. Chtělo by to Josef Karas a Martina Dostálová Martina Dostálová a Iveta Mazáčová ještě nějaké holky, došli svorně k logickému závěru a oslovili dvě mladé sprinterky Ivetu Mazáčovou a Martinu Dostálovou. U té první byla reakce jednoznačná: Šla jsem do toho hned, bez přemlouvání, vzpomíná Mazáčová, ale trenér Svoboda se smíchem dodává: Po chvíli jí to došlo a začala se ptát, jestli bude jako fakt nahá. A ještě jí v hlavě strašilo, že se ke kalendáři dostanou třeba i lidi v jejím rodném městě. To Dostálové chvíli trvalo, než kývla. Když člověk neví, do čeho jde, váhá, to je přece normální, vysvětluje sprinterka. Focení trvalo u každého téměř tři hodiny a lehké to rozhodně nebylo. Jsme zvyklí na dřinu, ale pozice nebyly zrovna nejpohodlnější. Dalo mi to zabrat víc než závody, tvrdí Dostálová, jejíž fotka s Karasem jistě vzbudí hodně ohlasu. Styděli jsme se oba, ale Martina byla přece jen mojí oporou, přiznává devětadvacetiletý desetibojař, který s nápadem na společný akt přišel. Viděl jsem něco podobného v Bratislavě, tam měl na fotce chlap na ramenou nádhernou holku. Tak jsme to zkusili taky. Karas měl asi jako jediný s podobnou prací zkušenosti z minula. Ještě když jsem byl v Kanadě, stál jsem kvůli penězům jako model kreslířům. A vzpomínám si, že jsem se strašně styděl, že jsem tak hubený. Výsledek nadchnul všechny, včetně fotografa, kterému ostatně atletika není cizí. Vždyť roky reprezentoval ve vrhu koulí. Všichni jsou to sportovci, takže se umějí pohybovat, dokážou vyjádřit, co po nich chci, říká Navara. Atleti taky doufají, že jim kalendář pomůže k vylepšení finanční situace. Vždyť jen soustředění na Kanárech vyjde jednoho na třiadvacet tisíc. Snad se nějaké korunky podaří nastřádat, přeje si Svoboda. Foto: Richard Navara 25

14 Foto: Dan Černovský Radek Duda

15 SVĚT HVĚZD SVĚT HVĚZD Ledová královna Je krásná, talentovaná a pracovitá. To vše Katarinu Witt předurčovalo k tomu, aby se stala nejúspěšnější krasobruslařkou historie. Za svou dlouhou kariéru se KATARINA WITT stala dvojnásobnou olympijskou vítězkou, čtyřnásobnou mistryní světa a šestinásobnou mistryní Evropy. To se žádné její kolegyni nepovedlo. Své soupeřky porážela elegancí a precizností. Jak dnes sama říká, za vším se však skrývalo spousta dřiny. Petra Kousalová la opět velkým zážitkem. Nakonec skončila sedmá, Za svůj návrat však získala ocenění»golden Camera«. Foto: Isifa, Archiv (3) CARMEN Narodila se 3. prosince 1965 ve Staakenu, kousek od západního Berlína. Její talent se projevoval do dětství, kdy se krasobruslení se začala věnovat. Na brusle si poprvé stoupla v pěti letech a učarovaly jí, milovala hudbu, tanec a krásné oblečky. Navštěvovala specielní sportovní školu pro nadané děti, kterou reprezentovala na národních soutěžích. Tady si jí v devíti letech všimla trenérka německé reprezentace Jutta Müllerová a vzala ji pod svá křídla. Dětství pod Juttiným vedením bylo čistým drilem a mým nejbolestivějším zážitkem, vzpomíná dnes. Přesto na ni nedá dopustit. Zlaté roky Její talent se pod přísnou trenérkou rychle rozvíjel a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Svůj první velký úspěch zaznamenala v roce 1980, kdy jako patnáctiletá skončila druhá na německém mistrovství. O rok později si už titul ujít nenechala, stejně jako sedm následujících let. Doma přemožitelku nenacházela a stejně tak tomu bylo i v Evropě a ve světě. Nejúspěšnější pro Katarinu byl jistě rok 1984, kdy vyhrála všechny čtyři nejprestižnější soutěže. Stala se mistryní Německa, Evropy i světa a k tomu přidala prvenství na olympijských hrách v Sarajevu. Poslední medaili si však musela vybojoval. Ve svém programu předvedla tři nádherné trojité skoky a rozhodčí ji upřednostnili před favorizovanou Rosalynn Sumnersovou. Jediným, komu se podařilo zastavit nadvládu ledové královny, byla Debi Thomasová na mistrovství světa v roce Obě krasobruslařky pak svedly lítý boj Wittová s bruslením končí. Poslední představení by měla mít v prosinci. na olympijských hrách v Calgary. Tomuto památnému souboji se říkalo»bitva Carmen«, protože obě dvě si nezávisle na sobě vybraly hudbu z Bizetovy opery. Role Carmen se stala jedním z nejproslulejších představení Katariny, která precizním a procítěným výkonem obhájila zlatou olympijskou medaili. Stala se tak teprve druhou krasobruslařkou, které se to povedlo. Nejúspěšnější krasobruslařka historie v akci. Profesionální kariéra Po nezapomenutelném zážitku v Calgary se Katarina vydala na profesionální dráhu. První tři roky strávila s Brianem Boitanem. Se svou úspěšnou show»witt and Bolano Skating«vyprodali newyorskou Medison Square Garden. Objevila se pak v mnoha dalších přestaveních jako například Holiday on Ice nebo Jerry Maguire. Účinkovala i ve filmu Carmen on Ice, kde za svou roli získala cenu Emmy. Pokus o návrat V roce 1994 bylo profesionálům povoleno zúčastnit se olympijských her v Lillehammeru. Katarina tančila na píseň»where Have All the Flowers Gone«, která byla věnovaná lidem v Sarajevu a její jízda by- Vánoce ne ledě Po olympiádě v Lillehammeru se znovu vrhla do profesionálního kolotoče. Vystupovala v dalších show, vydala svůj životopis a věnovala se i práci televizní komentátorky. Stejně jako na ledě, i v profesionálním životě je velmi pečlivá a pracovitá. V roce 1998 šokovala veřejnost svými nahými fotkami pro časopis Playboy. Toto číslo se stalo druhým nejprodávanějším v historii magazínu (po vydání s Marilyn Monroe). V roce 2005 zavítala Katarina se svou show Vánoce na ledě i do Prahy, 18. prosince vystoupila se svými hosty v T-Mobile aréně. Spolu s ní se předvedli její neméně slavní kolegové jako Alexej Jagudin, Josef Sabovčík nebo Povilas Vanagas. Českým divákům se tak naskytla nečekaná šance zhlédnout velkolepou podívanou. Dlouho byla pro české diváky nedostižným jménem. Dostali jsme ji sem díky shodě náhod, s agentem Katariny jsme spolupracovali na pražském vystoupení River Dance, vypráví Robert Porkert, šéf agentury Interkoncerts, který měl akci na starosti. Konec kariéry Letos v dubnu oznámila novinářům, že s bruslením končí. Je to pro mě stále náročnější. Každý den zvládnout tvrdé tréninky je v mém věku velmi těžké. Ráda dělám všechno naplno a u bruslení už to nejde, uvedla své důvody. Poslední představení by měla mít v prosinci. Nezbývá než jen smeknout klobouk a popřát hodně štěstí

16 LYŽOVÁNÍ LYŽOVÁNÍ Foto:Dan Černovský, ČTK Lukáš Bauer Sousedi tempo nest Sportovci jsou zvyklí v tréninku i závodech překonávat sami sebe, ale někdy to ta jejich tělesná schránka nevydrží. LUKÁŠ BAUER ví, že běžky už v zimě nejednou místo svištění v bílé stopě zůstaly stát v koutě a on jako jejich majitel si pak letní přípravu»zpestřil«třemi důkladnými návštěvami doktorů. Poprvé se už na jaře zbavil mandlí, podruhé operaci neuniklo zlobivé koleno a jako třešničku na dortu si nechal stříbrný olympijský medailista ještě vytrhnout zuby moudrosti. Anna Hartmanová echo: Máte za sebou letní přípravu, o které se zdaleka nedá říct, že byla obvyklá. Kolik vám v tréninkovém deníku chybí oproti minulým rokům kilometrů? To se přesně spočítat nedá, já si navíc vedu tréninky v hodinách. A letos je jich tam tak o pětinu míň, takže to zase tak výrazný rozdíl není. echo: Dá se říct, že jste už od zimy šel z jedné zdravotní lapálie do druhé. Která byla nejhorší? Všechno to vypadá tak, že prapříčinou všeho byly krční mandle. S těmi jsem měl problémy už od prosince, celou sezonu jsem to hrnul před sebou. Takže bylo jasné, že se z jejich odstranění na jaře stejně nakonec nevyvlíknu. S kolenem jsem si myslel, že pomůže cvičení, že bolest odezní. Nestalo se, takže se mi ani s ním operace nevyhnula. echo: A zuby moudrosti? To beru už jenom jako takovou»maličkost«, která skoro na každého někdy přijde. echo: Koleno už dalo pokoj? Na devětadevadesát procent je íhají v pořádku, i když občas se samozřejmě ozve. echo: Jste pacient, který doktory poslechne na slovo, nebo se ženete do tréninku i přes jejich zákaz? Pokud je problém menší, tak se snažím naskočit zase rychle do tréninku. Tentokrát to ale došlo tak daleko, že jsem byl měsíc a půl v zimě mimo závodění, takže jsem věděl, že kdybych se chtěl honem, honem vrátit, tak by se mi to mohlo jenom vymstít. echo: Jak přežíváte nicnedělání? Když víte předem, že vás čeká měsíc bez pohybu, tak se na to psychicky připravíte a není to problém. To byl případ mandlí. Čtrnáct dní bolely, nemohl jsem jíst, ale pak už to bylo v pohodě. S kolenem jsem se po týdnu mohl pohybovat, i když na nějaký těžký trénink to samozřejmě nebylo. Na kole ale jezdit šlo, jen bylo nepříjemné, že jsem docela dlouho cítil bolest. Pár týdnů trvalo, než se všechno v noze dalo do kupy. echo: Co doma, neříkala si manželka už abyste zase trénoval. Bylo s vámi k vydržení? Doma si paradoxně užívali, že jsem oproti jiným rokům byl víc s nima. Myslím, že i manželka byla ráda, že mám na rodinu konečně trochu víc času. Ale ona je v tomhle tolerantní, ví, že trénovat musím. Protože mě to baví, i kvůli tomu, že nás to živí. echo: Asi i ratolesti jste si víc vychutnal. To jednoznačně. O to těžší bylo teď na podzim vyrazit na soustředění. Máme malé děti, je na nich vidět, jak se strašně rychle mění, jak rostou. I když musím samozřejmě přiznat, že někdy jsem byl ze srdce rád, když konečně usnuly. Ale užíval jsem si to. echo: Zapojil jste je do tréninku? Jako že bych běhal s kočárkem, to ne, ale na delší procházky jsem s nima rád vyrazil. echo: Teď už se vám určitě v hlavě honí lyžařské myšlenky. Můžete trénovat naplno? To už jsem mohl vlastně od začátku srpna, jen jsem kvůli zubům nemohl odjet na ledovec, bral jsem tři dny antibiotika. Plán se ale jenom trochu pozměnil, místo přípravy na sněhu jsem ji absolvoval na suchu. echo: Žijete na Božím daru, chce se vám z tak kouzelného místa vůbec odjíždět na soustředění? Určitě bych bral, kdybych mohl celou zimu trénovat doma. Když tady ale na přelomu října a listopadu napadne sníh, nevydrží to. Už to beru jako takovou samozřejmost, každoroční rituál. Přijde listopad a jede se na měsíc do Skandinávie. Ne že bych z toho byl nadšený, ale od sezony 97-98, kdy jsem se dostal do dospělé reprezentace, nic jiného na podzim neznám. A vím, že bez toho by to v přípravě nešlo. echo: Doma si ale určitě někdy zatrénujete. Samozřejmě, vždyť na»božáku«jsou ideální tréninkové podmínky. Teda, když je sníh, kterého jsme si ani tady vloni moc neužili. Mezi závody, na Vánoce, to tady naběhám hodně kilometrů. Buďto v areálu mého domovského oddílu Slovan Karlovy Vary na Jahodové louce nebo hned za hranicemi v německém lyžařském středisku. echo: Stane se někdy, že jen tak pro radost připnete se sousedy běžky a jedete se projet? Většinou na Silvestra odpoledne, to vyrážíme na krušnohorskou magistrálu. Jinak si vyjedu tak nanejvýš s klukama z oddílu. Sousedům ve stopě přece jen ujíždím, na moje tempo nemají. echo: Nadcházející sezona postrádá vrchol v podobě olympiády nebo světového šampionátu. Berete ji jako odpočinkovou? Tak to rozhodně ne. Podruhé se pořádá Tour De Ski. Pro mě to bude premiéra a absolvovat osm závodů v deseti dnech, to je určitě velká výzva pro každého lyžaře. Navíc se bude v Liberci konat Lukáš Bauer jak ho známe v bílé stopě. závod Světového poháru jako generálka na mistrovství světa. Rád bych nastoupil do všech závodů, a i když bude rozjezd možná trochu těžší, doufám, že budu mít z ježdění radost. echo: Jste typ závodníka, který si dává před sezonou cíle? Asi předsevzetí, že chci jezdit dobře, by nestačilo. Samozřejmě jsou mým cílem stupně vítězů, ale už nějaký čas razím zásadu, že každé umístění ve Světovém poháru do desátého místa je úspěch. echo: Je nějaký závod, na který se vyloženě těšíte a naopak? S odporem snad nepojedu žádný, i když uvidíme, jak se bude sezona vyvíjet. A těším se do Liberce. Snad si příroda ten sněhový odpočinek vloni vybrala a závod se uskuteční. Ani to celozimní hledání trochy sněhu se snad opakovat nebude

17 GOLF GOLF Alex Čejka Golf je adrenalin! Pokud se detailně podíváte na americkou PGA, tak je jasné, komu může český fanoušek golfu fandit. Ano, máte pravdu, je to Němec českého původu ALEX ČEJKA. Je pravda, že měl problém se získáním licence pro příští rok, ale opět dokázal, že když o něco opravdu jde, je schopen zahrát skvělé výsledky. Doba, kdy stačilo několik desítek tisíc dolarů je pryč, výkony jsou u mnoha hráčů vyrovnané a profesionální golfista potřebuje i notnou dávku štěstí, aby se vešel mezi 125 nejlepších, kteří mají možnost se elitní americké PGA Tour zúčastnit. Navíc, o tom jestli se vejdete do zmíněného čísla, rozhoduje absolutní vydělaná částka v sezoně, to znamená, že nemusí stačit třeba ani půl milionu dolarů, aby si golfista mohl oddychnout. Petr Bürger Můžete nám říci, kdy jste se dostal poprvé ke golfu a kdo vás k němu přivedl? Je to už dávno, myslím, že mi byly dva nebo tři roky. Narodil jsem se v Mariánských Lázních a tam také začal dělat první golfové kroky. Celá rodina už se golfu věnovala, včetně dědy a babičky. Prakticky každý den jsme chodili na hřiště, buď na golf, nebo když bylo špatné počasí, tak dědeček hrál šachy, nebo kulečník. Už tehdy jsem dostal jednu hůl..dlouhou hůl a začal jsem to zkoušet. Kdy jste se rozhodl, že se budete golfem živit? To už jsme byli v Německu. Myslím, že mi bylo tak sedmnáct když jsem se rozhodl pro golfovou kariéru. Škola se mi nijak zvlášť nelíbila, otec mě sice tlačil, abych ji dodělal, ale já jsem prostě chtěl vyrazit do světa a žít svůj vlastní život. Takže jsem se v sedmnácti letech stal profesionálním hráčem. A vyšlo to Předpokládám, že vaším vzorem byl Bernard Langer, že? Bylo to samozřejmě tím, že jsme bydleli v Německu. Langer vyhrával turnaje a byla to velká světová hvězda. Myslím, že tenkrát byl třetí, nebo čtvrtý na světě. Vyhrál i major turnaje a vždycky přijel na německé mistrovství German Open, kde jsem měl možnost ho sledovat a obdivovat. A samozřejmě dalším vzorem byl pro mne Steve Ballesteros. Ti dva mě docela inspirovali. Tenkrát nebyly takové možnosti jako dnes. Jacka Nicklause jsem neznal, nikdy v životě jsem ho neviděl, jen jsem o něm četl v knížkách. Nebo jsme se koukali na stará videa. Ale když vidíte Langera nebo Ballesterose zblízka a chodíte s nimi na turnaje, je to úplně něco jiného. Bylo to moc zajímavé a hodně mě to chytlo. Nervy mám při každém turnaji. Je to adrenalin... Působíte v profesionálním golfu už mnoho let. Procestoval jste prakticky celý svět a proto by mne zajímalo, které hřiště patří mezi vaše oblíbené? No přirozeně to je Valderrama. Na tu mám krásné vzpomínky. V Evropě je to jedno z nejkrásnějších hřišť. V Americe mám také rád Augustu, kde se hraje Masters. To je nejenom nejhezčí turnaj, ale i nejhezčí hřiště, na kterém jsem v životě hrál. Ty zelené barvy na Augusta National tam to je úplně jiná zelená, než na ostatních hřištích. Máte trému, když stojíte na významném turnaji na prvním odpališti? To je asi velký tlak, nebo ne? Samozřejmě. Já už jsem sice sedmnáct let profík, ale každý týden je jiný. I když trénuji a snažím se dát do přípravy i hry 100 %, jsem vždycky každý čtvrtek nervózní. Pokaždé je to sice jiný turnaj, jiná runda, ale ten tlak zůstává. A já se snažím hrát co nejlíp. Golf je těžký sport. Jednou to jde, jednou to nejde. Ovšem nervy mám při každém turnaji. Ale řeknu to tak - je to hezký adrenalin. Máte nyní kartu na evropskou i americkou PGA Tour. Jak hodláte rozdělit svůj nabitý program mezi tyto dvě série? Za poslední léta jsem hrál hodně turnajů. Myslím, že to bylo přes třicet ročně. Tento rok jsem trochu změnil plán. Samozřejmě, že jsem se soustředil na Ameriku, ale hrál jsem i v Evropě, naposle- Foto: Archiv 32 33

18 GOLF Přij si k nám pro kvalitní tričko s originálním potiskem jen za 380 Kč (cena je uváděna včetně DPH a poštovného) obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: dy na Volvo Masters ve Španělsku. Propojit se to dá, ale je to docela náročné. Sedíme v příjemném prostředí zbraslavského golfového hřiště a já vím, že sem budete jezdit častěji. Máte zde designovat jedno z hřišť Máte pravdu. Léta se snažím udělat v golfu kariéru hraním, ale designovat hřiště je pro mne výzva. Takže když jsem dostal nabídku ze zbraslavského hřiště, tak jsem ji přijal. Myslím, že je na čase zkusit něco nového. Moc se mi tady v okolí líbí a jsem přesvědčen o tom, že to bude krásné hřiště. Máme před sebou sice hodně práce, ale nebojím se toho. Hřiště bude navíc blízko centra, to je velké plus. 34 Designovat golfová hřiště je pro mě obrovská výzva... Myslíte si, že profesionální hráč může být dobrý architekt? Jak vůbec vidíte svou novou roli? Nemyslím, že profesionální hráč bude nutně i dobrým architektem. Já se musím hodně přiučit, protože architekti to vidí z úplně jiné stránky. To je právě to umění, sednout si a dát dohromady tyto dva pohledy a vykouzlit z toho něco hezkého. Všichni se prostě budeme učit, vyměňovat myšlenky a uvidíme, co z toho vznikne. Cítím, že jsme na dobré cestě. Pojďme se vrátit na americkou PGA Tour. Kdo z hráčů patří mezi vaše kamarády, či dobré známé? Musím předeslat, že americká túra je jiná než ta evropská. Řekl bych, že to není až tak friendly. V Americe je to příliš velký byznys. Tam se všechno točí kolem peněz a možná proto spolu hráči prostě nekamarádí tak jako v Evropě. Tady máme hodně malých turnajů ve Španělsku, nebo Portugalsku a je tam jen jeden hotel, kde bydlíte společně. Večer se zajde na sklenku, kde si spolu sedne deset, patnáct lidí. To v Americe není možné Na závěr bych se chtěl zeptat, jestli sledujete český golf? Abych se přiznal, moc ne. Vím jen o Jessice Kordové, protože se s Kordovými občas vidím v Americe. S Petrem docela často komunikuji a tak vím, že Jessica má šanci. Párkrát jsem s nimi hrál a tak vím, že je na správné cestě. Také Ivan Lendl má nadějné dcery. Tím, že budu teď jezdit do Čech častěji, Alex Čejka nad plány chystaného golfového hřiště na Zbraslavi. Je to jeho první zkušenost v roli stavitele hřiště. se ale s naší situací seznámím lépe. A doufám, že je pozitivní. Alex Čejka Narozen: 2 prosince 1970 Místo: Mariánské Lázně Výška a váha: 173cm, 76kg Profesionálem je od: 1989 Výhry: 11 mezinárodních turnajů, z toho 4 na Europia PGA Tour Největší: Volvo Masters 1985 US PGA: 4.místo na PGA Championchip 2003, 2. místo na The International Zájmy: rychlá auta, rybaření, kulečník. obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: Tričko uni 160g/m 2 Art.: % bavlna S - M - L - XL - XXL - XXXL obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: Dámské tričko Art.: % bavlna 10% elastan S - M - L - XL - XXL Centrum reklamy Na Maninách 881/ Praha 7 Tel.: Fax:

19 MOTOSPORT MOTOSPORT Poslední závod ko dřív dotáhnout na Talmacsiho a Faubela, ale nešlo to tak rychle, jak bych si představoval. Jinak bych závod hodnotil pozitivně. Jsem rád že jsem dokončil v čelní skupině, pokračoval v hodnocení. Ano, těsně před koncem se skupina pronásledovatelů dotáhla na bratrovražedně bojující duo a vyhrát mohl skutečně každý. Čech s dvaapadesátkou na motocyklu se ovšem nedokázal probojovat právě přes Pasiniho a s minimálním odstupem sledoval, jak Maďar Talmacsi slaví mistrovský titul. Okamžité testy Páté místo v cíli a deváté Koyamovo znamenalo pro Lukáše Peška konečnou čtvrtou pozici Chvilka odpočinku v boxech stáje Valsir Seedorf Derbi. Se svou motorkou Derbi se Lukáš Pešekve Valencii definitivně rozloučil. v šampionátu. Jsem hrozně rád, je vidět, že se postupně někam posunuji. A mám také radost, že jsme obsadili 3. místo v poháru konstruktérů, usmíval se závodník, jenž během sezony dokázal vyhrát dvě velké ceny Však také úspěchy v Číně a Austrálii společ- větším zklamáním jinak povedeného roku. Ve Valencii pro něho ovšem práce neskončila, jak by se mohlo zdát. Od zítřka už začínám pracovat na nové sezoně. Mám setkání s novým týmem, s novými mechaniky a od úterý testuji v malorážkách S naprosto čistou hlavou mohl jet LUKÁŠ PEŠEK poslední závod na stopětadvacítce v mistrovství světa silničních motocyklů. V kapse už měl přes týden smlouvu do dvěstěpadesátek a o nic nešlo. Tedy když pomineme možnost poskočit na třetí místo konečného pořadí sezony. To ale musel výrazně porazit Japonce Koyamu, což se vinou pátého místa ve Valencii nepovedlo. Lukáš Vrkoč Foto: Valsir Seedorf Derbi (4) Ještě než se pustil v průběhu tohoto týdne do testování nové aprilie, vytoužené dvěstěpadesátky, musel společně s ostatními jezdci český závodník absolvovat poslední podnik světového šampionátu Velkou cenu Valencie. Okruh se mi líbí. Je technický a jsou tady těžké zatáčky, což mám rád, hodnotil trať ve Španělsku v průběhu kvalifikace, která ho vynesla na čtvrté místo na startu 10 míst před největšího soka a třetího muže pořadí MS Japonce Koyamu. Jeho umístění vůbec neberu v potaz. Nechci se tím zatěžovat. Pojedu nejlépe, jak to půjde, a uvidím v cíli, jak dopadnou soupeři. Patnáct bodů na Koyamu je sice velká ztráta, ale vyjít to může a já to chci zkusit, zůstal v klidu. Zase ten start. Bohužel mu ale ani na okruhu Ricarda Torma nevyšel start a propadl se o několik pozic. Vpředu ujela dvojice Talmacsi Faubel bojující o titul a začínalo být jasné, že pokud se nestane něco neočekávaného, nebude moci Pešek vzhledem k systému bodování závodů Japonce jedoucího těsně za hranicí elitní desítky dohonit. Start se mi klasicky příliš nepovedl, trochu jsem se tam zamotal a propadl jsem se až někam kolem desátého místa. Jelo se mi ale velmi dobře a poměrně rychle jsem se propracoval dopředu. Stíhací jízdou jsem si ale dost opotřeboval pneumatiky, takže od půlky závodu jsem se docela klouzal, vyprávěl, co se na trati dělo. Ostré souboje sváděl zejména s Pasinim. V průběhu závodu jsem si myslel, že bychom se mohli dale- ně s domácím podnikem v Brně hodnotí jako nejlepší. Atmosféra, kterou mi fanoušci vytvořili na Masarykově okruhu byla užasná a moc jsem si závod užil, poděkoval zpětně. Naopak nejhůře se cítil v Anglii, kde se mu vůbec nedařilo a závod se pro něho stal nej- Na trati ve Valencii se Lukáš Pešek statečně rval. dvěstěpadesátku. Už se moc těším, jaké to bude. Ta motorka má mnohem větší výkon a pro mě to bude zase něco relativně nového, nastínil hned po závodě plán příštích dnů. Teprve pak bude čas na odpočinek před novou etapou Peškovy kariéry v kubatuře, kam dvojnásobný mistr světa Jorge Lorenzo přestupoval také ze čtvrtého místa ve stopětadvacítkách

20 F1 JIŘÍHO KŘENKA SVĚT MOTORŮ MUŽ ROKU 2007: Smrti se nebojím LEWIS HAMILTON (22) se mohl stát nejlepším nováčkem formule 1 všech dob. Jenže titul nakonec Britu o vlas unikl. Jak se na poslední sezonu dívá s odstupem času? A jak teď vypadá jeho soukromí? O tom vyprávěl před několika dny, to když zavítal na slavnostní banket Magazínu GQ v Mnichově, kde převzal cenu Muž roku A Echo přináší jeho postřehy. Karel Nový Lewis Hamilton Lewisi, řekněte: Udělal jste v posledním závodu chybu? Ano. Hned na začátku. Když jsem se propadl na osmé místo. Ale ani potom se váš vůz nezdál nijak rychlý. Měl jsem nějaké technické problémy. S převodovkou. Nešel mi zařadit čtvrtý rychlostní stupeň. Teď už máte po sezoně. Kam pojedete na dovolenou? Nemám ani jeden den. Budu se připravovat na další rok. Chci být nejrychlejší. Už v polovině listopadu budeme testovat v Barceloně. Těším se. S Fernandem Alonsem nemáte nejlepší vztah. Koho byste si přál k sobě do týmu? Kimiho Räikkönena? To by bylo skvělé. Ale on je u Ferrari. Je mi jedno, kdo vedle mě bude. S každým kolegou první třídy si budeme tvrdě konkurovat. S kým nejraději oslavujete svá vítězství? S bratrem Nicolasem. Je to můj nejlepší přítel, spoustu věcí jsem se od něj naučil. Třeba že každý problém se dá vyřešit. Bydlíte ve Wokingu, jihozápadně od Londýna. Nechtěl byste se přestěhovat spíš do Monaka, Rakouska nebo Švýcarska? Švýcarsko je hezké, je tam spousta sněhu. Ale já miluju Londýn. Tam mám rodiče, kamarády, restaurace, kluby. Ale také se tam platí vysoké daně. To zajímá můj management, nikoliv mě. Spíš je mrzuté, že na mě všude čekají paparazzi. Pak jdu do kina se svojí kamarádkou Britská hěvzda miluje Londýn, kde má rodinu i kamarády. Náladu kazí jen paparazzi. Foto: Jiří Křenek 38 39