ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek)

Transkript

1 Obsah a ČÁST G2 ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) OBSAH 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Podání námitek Náležitosti námitek Lhůta k podání námitek Správní poplatek za podání námitek Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Postup při řízení o námitkách Přípravná fáze Souběh námitek a připomínek Rozhodovací fáze Základní kritéria podobnosti označení Kritéria všeobecné známosti a dobrého jména namítané ochranné známky Všeobecně známá známka Známka s dobrým jménem Společné zásady pro posuzování dobrého jména a všeobecné známosti známky Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Podání připomínek Náležitosti připomínek Lhůta k podání připomínek Správní poplatek za podání připomínek Oprávněné osoby k podání připomínek Odůvodnění připomínek Postup při řízení o připomínkách Přípravná fáze Souběh připomínek a námitek Rozhodovací fáze Řízení o zrušení ochranné známky Podání návrhu na zrušení ochranné známky Náležitosti návrhu na zrušení Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Přípravná fáze Rozhodovací fáze Důvody pro zrušení ochranné známky Návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou... 19

2 b Obsah 4.2 Podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Náležitosti návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Lhůta k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Správní poplatek za podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Postup při řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Přípravná fáze Rozhodovací fáze Důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou Společné zásady pro řízení o námitkách a pro řízení o zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou Náležitosti rozhodnutí Vydání rozhodnutí a nabytí právní moci rozhodnutí Zapisování údajů v databázi Povinné zastoupení v řízení o námitkách a návrzích Překážky postupu řízení Řízení závislá na výsledku řízení o prioritně starších namítaných přihlášek Řízení závislá na výsledku řízení o zrušení namítané ochranné známky a řízení o prohlášení namítané ochranné známky za neplatnou u prioritně starších ochranných známek Řízení závislá na výsledcích řízení o mimořádných opravných prostředcích Řízení závislá na výsledcích soudních řízení... 26

3 Metodické pokyny - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek)

4 1 ČÁST G2 ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 1.1 Podání námitek Námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy ( 25 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů). Námitky včetně důkazů se podávají ve dvojím vyhotovení. V dalším platí pro podání námitek obecná pravidla o podání (viz Metodické pokyny část A bod...) Náležitosti námitek Náležitosti námitek upravuje ustanovení 3 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách (dále jen vyhláška ) Pracovník oddělení sporných řízení určený jako oprávněná úřední osoba vedoucím přezkoumá, zda námitky obsahují: údaje o totožnosti osoby (namítající), jež podala námitky; údaje o přihlášce, proti níž námitky směřují; označení výrobků nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se týkají všech výrobků či služeb nárokovaných v přihlášce; věcné odůvodnění námitek; čeho se namítající domáhá; podpis. Pro podání námitek je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny náležitosti námitek uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní Lhůta k podání námitek Námitky je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Tuto zákonnou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (Případné vyrozumění dotčených osob činí oprávněná úřední osoba nebo oprávněná administrativní úřední osoba formou sdělení.) K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po tříměsíční lhůtě Úřad podle ustanovení 25 odst. 2 zákona nepřihlíží Správní poplatek za podání námitek Podle ustanovení 25 odst. 2 zákona spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek, a to ve lhůtě 3 měsíců po zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Není-li správní poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Výše správního poplatku je stanovena v Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení správního poplatku spolu s námitkami neomezuje povinnost k placení na tentýž den, jako je podání námitek; to by ve většině případů bylo i technicky neuskutečnitelné. Účelem tohoto je, aby namítající zaplatil správní poplatek kdykoli ve stanovené tříměsíční lhůtě k podání námitek. Po uplynutí této lhůty, nebude-li správní poplatek namítajícím zaplacen, se námitky budou považovat za nepodané. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že po uplynutí lhůty k podání námitek Úřad k zaplacení správního poplatku za jejich podání nevyzývá. O námitkách považovaných za nepodané se nezahajuje řízení. Námitky lze projed-

5 2 nat pouze za předpokladu, že dojde ke splnění obou podmínek podání, tj. k zaplacení správního poplatku a vlastnímu podání námitek do 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. U plateb kolkovou známkou je dnem platby buď den vylepení kolku na podání osobně v Úřadu, v případě zaslání podání provozovatelem poštovních služeb, nebo jinou oprávněnou osobou, den, kdy bylo podání s vylepeným kolkem předáno k poštovní či obdobné přepravě. U faxového a ového podání vylepený kolek sleduje pohyb faxového podání, tj. podání s vylepeným kolkem (u u v naskenované podobě) se považuje za zaplacené za předpokladu, že je do 5 dnů doručen originál podání s vylepeným kolkem. U ového podání opatřeného elektronickým podpisem, kde neplatí povinnost do 5 dnů doručit originál podání, tento způsob platby nepřichází v úvahu. Nezaplacené námitky se založí do spisu s poukazem na to, že se považují za nepodané a namítající se vyrozumí o tom, že se námitky považují za nepodané z důvodu nezaplacení nebo pozdního zaplacení správního poplatku za jejich podání (viz Metodické pokyny část A) Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Námitky mohou podat pouze oprávněné osoby, taxativně vyjmenované v ustanovení 7 odst. 1 zákona o ochranných známkách. Námitky podané podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a), b), e) a f) zákona o ochranných známkách může podat rovněž přihlašovatel ochranných známek v těchto ustanoveních uvedených ( 7 odst. 2 zákona). Oprávněné osoby a důvody k podání námitek podle ustanovení 7 zákona o ochranných známkách jsou následující: a) vlastník starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; b) vlastník starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu; c) vlastník starší všeobecně známé známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší všeobecně známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se přihlašované označení a všeobecně známá ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; d) vlastník starší všeobecně známé známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna, avšak jde o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky nebo službami a vlastníkem všeobecně známé ochranné známky; e) vlastník starší ochranné známky Společenství, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu;

6 3 ČÁST G2 f) vlastník ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky podle článku 6 septies Pařížské úmluvy (dále jen obstaravatel ) na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil; g) uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky; z titulu označení užívaného v obchodním styku je možno poskytnout rovněž ochranu obchodní firmě namítajícího, ovšem pouze za splnění i ostatních podmínek, jinými slovy řečeno, namítající musí prokázat výrobu, prodej či poskytování shodných výrobků a služeb pod namítanou obchodní firmou v potřebném místním a časovém rozsahu. h) fyzická osoba, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osoba oprávněná uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti; i) osoba, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno; j) vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena; k) ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. 1.2 Postup při řízení o námitkách Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje podání námitek do databáze SyPP (dále jen databáze ), a to včetně adresy namítajícího a jeho zástupce a vyžádá si příslušný spis z oddělení rejstříků. Je-li poplatek uhrazen v zákonné lhůtě, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování spisu a spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Není-li poplatek uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vyznačí námitky v databázi jako nepodané a zašle o tom sdělení namítajícímu. Poté spis předá zpět do oddělení rejstříků. Po zaevidování pohybu převzetí námitek v databázi zašle administrativní pracovník oddělení sporných řízení námitky k vyjádření přihlašovateli se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může oprávněná úřední osoba (administrativní), popř. administrativní pracovník oddělení sporných řízení na žádost přihlašovatele dvakrát prodloužit, zpravidla o jeden měsíc. V případě druhého prodloužení lhůty se do usnesení Úřadu o prodloužení lhůty uvede, že další lhůta již nebude poskytnuta. V případě, že přihlašovatel přesto požádá o další prodloužení lhůty, lze tuto lhůtu prodloužit jen se souhlasem vedoucího oddělení sporných řízení (dále jen vedoucí oddělení ). Další lhůta je poskytnuta jen v odůvodněných případech, např. neukončené dědické řízení, smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvede poučení: Nevyjádříte-li se k námitkám ve stanovené lhůtě, bude o námitkách na základě ustanovení 26 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, rozhodnuto podle obsahu spisu. Po uplynutí lhůty k vyjádření k námitkám, předá administrativní pracovník) spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení Souběh námitek a připomínek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativní pracovník zaslány

7 4 přihlašovateli k vyjádření. Po vrácení dodejek o administrativní pracovník spis postoupí vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele. Odborný pracovník připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu části F2 Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamenává oprávněná úřední osoba(příp. administrativní pracovník) do databáze Rozhodovací fáze Zamítnutí námitek U podaných námitek odborný pracovník opětovně přezkoumá, zda byly podány oprávněnou osobou; v zákonné tříměsíční lhůtě od data zveřejnění přihlašovaného označení ve Věstníku Úřadu; zda jsou věcně odůvodněny a doloženy doklady, které umožňují jejich projednání; a zda a kdy byl zaplacen správní poplatek za podání námitek. Jestliže námitky nesplňují kteroukoli z uvedených podmínek a jde-li o vadu odstranitelnou, může ji namítající doplňujícím podáním odstranit do konce zákonné lhůty, tedy do tří měsíců od zveřejnění ve Věstníku. Nejsou-li vady podání namítajícím odstraněny do konce zákonné tříměsíční lhůty od data zveřejnění přihlašovaného označení, odborný pracovník rozhodnutím námitky zamítne ( 26 odst. 2 zákona o ochranných známkách). Pokud jde o nedostatek plné moci, je k podání řádných námitek nezbytné, aby zástupce v době podání námitek byl již oprávněn jednat za namítajícího, tj. aby na základě právního vztahu mezi namítajícím a jeho zástupcem námitky představovaly projev vůle zastoupeného. Nepředložení plné moci v otevřené lhůtě však není vadou řízení, na jejímž základě by bylo možné námitky jako věcně neodůvodněné, popřípadě podané neoprávněnou osobou, zamítnout. I v řízení koncentrovaném je nedodání plné moci procesní vadou, kterou lze zhojit dodatečným předložením plné moci. Odborný pracovník proto v případě pochybností může vyzvat zástupce k doložení důkazu, že jedná jménem účastníka řízení. S ohledem na skutečnost, že zástupce může projevit vůli zastoupeného pouze v případě, že již smlouva o zastoupení je platně - třeba ústně - sjednána, je doklad o plné moci záležitostí pouze technickou. K odstranění této vady odborný pracovník stanoví přiměřenou lhůtu - se sankcí zamítnutí námitek ( 26 odst. 2 zákona). Zastavení řízení o námitkách Oprávněná úřední osoba zastaví řízení o námitkách (rozhodnutím ve formě usnesení, které se oznamuje), pokud odpadl důvod podání námitek ( 26 odst. 1 zákona). K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud je řízení o napadené přihlášce ochranné známky pravomocně zastaveno, a to na základě jejího zpětvzetí přihlašovatelem, nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky buď na základě podaných připomínek nebo jiných námitek. K zastavení řízení o námitkách dochází rovněž tehdy, když přihlašovatel na základě námitek omezí, respektive zúží rozsah nárokovaného seznamu výrobků nebo služeb, a to přesně podle požadavku namítajícího. Dnem doručení takového vyjádření Úřadu je takto podaným námitkám v plném rozsahu vyhověno. Za tohoto právního stavu věci nejsou již námitky věcně na místě, a proto odborný pracovník vydá rozhodnutí o zastavení řízení o námitkách (ve formě usnesení, které se oznamuje) dle ustanovení 26 odst. 1 zákona. Usnesení o zastavení řízení o námitkách, doplněná poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. K náležitostem rozhodnutí viz část A Metodických pokynů. Pokud vezme namítající své námitky zpět, odborný pracovník řízení o námitkách zastaví ( 26 odst. 3 zákona). Tato. usnesení o zastavení řízení, doplněná poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu.

8 5 ČÁST G2 Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se nevyjádřil Jestliže se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, odborný pracovník rozhodne o námitkách podle obsahu spisu ( 26 odst. 3 zákona). Nově tedy, na rozdíl od řízení podle původního zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, v důsledku nečinnosti přihlašovatele rozhoduje o námitkách odborný pracovník, a tím i o napadené přihlášce ochranné známky, meritorně, tj. ve věci samé, ne pouze formálně, respektive procesně. Proto odborný pracovník v takovém případě zkoumá věcný rozsah námitek a jejich opodstatněnost. Je třeba upozornit, že stejně se postupuje i v případě, že námitky směřovaly pouze proti části nárokovaného seznamu výrobků nebo služeb. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se vyjádřil Vyjádří-li se přihlašovatel k námitkám, odborný pracovník posoudí námitky ve vztahu k přihlašovanému označení i k vyjádření přihlašovatele z věcného hlediska. Při věcném posuzování námitek mohou při vyhotovení rozhodnutí v oddělení sporných řízení nastat tyto varianty: Zamítnutí námitek Námitky jsou odborným pracovníkem shledány jako věcně neopodstatněné, tím přihlašované označení nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob a námitky se rozhodnutím zamítnou (26 odst. 4 zákona). Zamítnutí přihlášky v celém rozsahu nebo pro rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu Námitky mohou směřovat proti celému nárokovanému seznamu výrobků a služeb nebo jen proti jeho konkrétní části. Řízení o námitkách se řídí dispoziční zásadou, neboť jde o správní řízení, které je zahajováno na návrh účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že takový úkon je v dispozici účastníka řízení, je předmětem rozhodování jen to, co je aktuálně předmětem řízení, tedy to, co předmětem řízení činí ten, kdo podal návrh (namítající). Směřují-li tedy námitky pouze proti části výrobků a služeb přihlášeného označení, posuzuje odborný pracovník pouze tuto část a ostatními, námitkami nenapadenými výrobky a službami se nezabývá. Odborný pracovník rozsah námitek i nárokovaný rozsah výrobků a služeb věcně posoudí. Rozhodne-li podle petitu námitek, vyhoví jim zcela; uzná-li pouze část požadovaného omezení, vyhoví námitkám pro určitý rozsah výrobků a služeb (26 odst. 5 zákona) (rozhodnutí). Souběh více námitek Řízení o námitkách se zahajuje ihned po podání prvních námitek. V případě, že dojde k souběhu více námitek, přicházejí v úvahu tyto varianty dalšího postupu: Odborný pracovník vypracuje rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky nebo pro určitý rozsah výrobků a služeb u těch námitek, které směřují proti celému nebo většímu rozsahu nárokovaného seznamu výrobků a služeb a jeví se jako opodstatněné. Po právní moci tohoto rozhodnutí se u druhých a dalších námitek vydá rozhodnutí o jejich zastavení (ve formě usnesení), protože odpadl důvod pro jejich projednání ( 26 odst. 1 zákona); Směřují-li každé z podaných námitek proti celému nárokovanému seznamu výrobků a služeb napadené přihlášky ochranné známky nebo proti jeho shodné části a přitom jsou všechny námitky shledány odborným pracovníkem jako věcně opodstatněné, spojí odborný pracovník z důvodu hospodárnosti řízení ( 6 a 8 správního řádu) všechny námitky do jednoho řízení a vyhotoví pro všechny

9 6 účastníky řízení jediné společné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky nebo pro určitý rozsah výrobků a služeb; Směřují-li každá z podaných námitek (podaných jinými namítajícími) proti jinému druhu výrobků a služeb z nárokovaného seznamu napadené přihlášky ochranné známky a jsou-li věcně opodstatněné, provede odborný pracovník u každých námitek samostatné řízení a vydá samostatná rozhodnutí o zamítnutí přihlášky pro určitý rozsah výrobků a služeb; Jsou-li všechny námitky věcně neoprávněné, provede odborný pracovník u všech námitek samostatné řízení a vypracuje samostatná rozhodnutí, kterými se příslušné námitky zamítají. 1.3 Základní kritéria podobnosti označení U námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a g) zákona odborný pracovník zkoumá otázku shodnosti nebo podobnosti, zda existuje pravděpodobnost záměny namítané ochranné známky nebo namítaného označení s označením přihlašovaným. Je-li shodnost nebo podobnost nebo pravděpodobnost záměny shledána, posuzuje u námitek podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a), c), d) a g) zákona dále otázku shodnosti nebo podobnosti namítaných výrobků a služeb s nárokovaným seznamem výrobků a služeb napadené přihlášky ochranné známky. Není-li shodnost nebo podobnost nebo pravděpodobnost záměny odborným pracovníkem shledána, otázku shodnosti nebo podobnosti namítaných výrobků a služeb s nárokovaným seznamem výrobků a služeb napadené přihlášky ochranné známky neposuzuje a námitky rozhodnutím zamítne. Totéž platí v opačném případě, tj. při dostatečně věcné odlišnosti výrobků a služeb u namítaného a přihlašovaného označení není rozhodná otázka vzájemné shodnosti nebo podobnosti nebo pravděpodobnost záměny těchto označení. I v tomto případě odborný pracovník námitky rozhodnutím zamítne. Míru podobnosti přihlašovaného označení se známkou namítanou zkoumá odborný pracovník u slovních a kombinovaných ochranných známek z vizuálního, fonetického a významového hlediska, u obrazových známek pak z hlediska vizuálního a významového. Zaměnitelně podobná jsou tedy označení vyvolávající podobný vjem vizuální, fonetický nebo významový. Pro konstatování zaměnitelné podobnosti dostačuje přitom i podobnost pouze v jediném ze zkoumaných hledisek, ale je možné, že jedno z posuzovaných hledisek převáží nad ostatními. Např. významové hledisko v případě LACINA x LUČINA (viz O ). Plně tedy postačuje, jestliže porovnávaná označení mají například stejnou výslovnost, a to při rozdílném způsobu jejich psaní. Podobná jsou rovněž ta označení, která mají sice různé grafické provedení, avšak mají pro českého spotřebitele snadno postřehnutelný stejný nebo podobný význam. Jako příklad lze uvést přihlašované označení tvořené vyobrazením Švejka a slovní ochrannou známku Švejk. Obecně se při posuzování podobnosti označení vychází ze znění nebo provedení namítané ochranné známky a přihlašovaného označení jako celku. Vliv na posouzení zaměnitelnosti může mít i to, že namítající má vybudovánu známkovou řadu, vykazující určitý společný prvek nebo část a jestliže přihlašované označení takový prvek obsahuje, i když je doplněn dalšími rozlišujícími prvky. V tomto případě by se totiž spotřebitel mohl snadno domnívat, že přihlašované označení je dalším z této řady namítajícího, čímž by nemohlo plnit svou rozlišovací funkci. U kombinovaných označení, resp. ochranných známek, je ve většině případů dominantní jejich slovní prvek. Jejich úplná, příp. částečná shodnost (například u jednoho slovního prvku v případě, že je jich více) nebo jejich podobnost má vliv na konstatování zaměnitelnosti namítaného a přihlašovaného označení jako celku. 1.4 Kritéria všeobecné známosti a dobrého jména namítané ochranné známky U námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. b), c), d) a e) zákona zkoumá odborný pracovník mimo jiné otázku všeobecné známosti či dobrého jména namítané ochranné známky.

10 7 ČÁST G Všeobecně známá známka Shromáždění PU a Valné shromáždění WIPO v roce 2000 v Ženevě schválilo Společné doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých známek, ze kterého by členské státy měly vycházet při posuzování všeobecné známosti známek. Rovněž další výklad vychází z tohoto doporučení. Podstatným znakem tvořícím charakteristiku všeobecně známé známky, je samotný důvod zavedení její ochrany, a tím byla snaha poskytnout ochranu známkám, které z nějakého důvodu nebyly registrovány nebo přihlášeny na území některého ze smluvních států Pařížské unijní úmluvy (dále jen PUÚ ). Mělo tak být zabráněno zjevným pokusům o legalizaci takových známek na trhu, které se snažily těžit z rozlišovací způsobilosti známek cizích subjektů. Všeobecně známé známky ve smyslu ustanovení čl. 6bis PUÚ tak byly a jsou především známky na území daného státu neregistrované, kterým je nutno poskytnout účinnou ochranu proti jejich zneužívání. Zjednodušeně řečeno jde o to, nahradit absenci registrace, jako formálního předpokladu ochrany, jiným rovnocenným požadavkem, kterým je v daném případě právě všeobecná známost. Jsou-li námitka nebo návrh na prohlášení ochranné známky za neplatnou podány pro kolizi s všeobecně známou známkou, zkoumá odborný pracovník ve smyslu článku 6 bis PUÚ, zda jde o reprodukci, napodobení či překlad známky, o níž je v České republice obecně známo, že je již známkou patřící třetí osobě. Zákon v souladu se závazkem z Dohody TRIPS neomezuje přitom okruh oprávněných osob na ty, které mají bydliště či sídlo na území členského státu PUÚ. Další velmi důležitá zásada platící pro ochranu všeobecně známých známek je, že dle platné právní úpravy je všeobecně známá známka vždy chráněna primárně pro ty výrobky a služby, pro které se stala všeobecně známou. TRIPS v čl. 16 odst. 2 pouze stanoví, že při určování, zda je známka všeobecně známá, bude člen brát zřetel na to, zda je známá v příslušném okruhu veřejnosti, včetně známosti u dotyčného člena, získané jako důsledek propagace této známky. Za ochrannou známku všeobecně známou, se přitom pokládá ochranná známka, kterou znala podstatná část potenciálních spotřebitelů. Jak velká je ona podstatná část spotřebitelů, závisí na okruhu osob, na které je průzkum šetření o známosti směřován a na tzv. relevantním okruhu veřejnosti. Dle Společného doporučení týkajícího se ustanovení o ochraně všeobecně známých známek, vydaného Shromážděním PU a Valného shromážděním WIPO v roce 2000 v Ženevě může relevantní část veřejnosti zahrnovat, ale nemusí být nutně omezena pouze na: skutečné nebo potencionální spotřebitele daného typu výrobků a služeb osoby činné v distribučních kanálech daného typu výrobků a služeb obchodní kruhy zabývající se danými výrobky a službami, V souladu s principem teritoriality jsou všeobecně známé známky chráněny na národní bázi každého jednotlivého státu. Samotný čl. 6bis PUÚ hovoří o známce, o které je podle posudku úřadu země zápisu nebo užívání tam všeobecně známo.... Z toho plyne i základní požadavek, aby byla známka všeobecně známá na daném území, kde je její všeobecná známost namítána. Dle čl. 3 odst. 1 Společného doporučení Shromáždění PU a Valného shromáždění WIPO požívá všeobecně známá známka ochrany v členském státě minimálně od chvíle, co se tam stala všeobecně známou. Shrneme-li výše uvedené, lze dospět k následujícím faktorům, které mohou pomoci při posuzování všeobecné známosti známky: jakékoliv okolnosti, ze kterých lze usoudit, že se jedná o všeobecně známou známku, míru znalosti a uznání v relevantním okruhu veřejnosti, doba, rozsah a geografický rozsah (dosah) užívání ochranné známky,

11 8 doba, rozsah a geografický dosah propagace známky včetně reklamy nebo veřejné známosti a prezentace, na veletrzích a výstavách výrobků a služeb, na které se známka vztahuje, doba a geografický rozsah registrace nebo přihlášky k registraci, které dokládají užívání a uznání známky, zaznamenané úspěšné prosazování práv ze známky, zejména rozsah ve kterém byla známka uznána jako všeobecně známá příslušnými autoritami, hodnota asociovaná se známkou. Výslovně irelevantní by měly zůstat faktory jako: užívání ochranné známky na území členského státu (stačí její známost na daném území), podmínka její registrace nebo podání přihlášky k registraci či ochraně v teritoriu, důkazy o ochraně v jiných zemích nebo o všeobecně známosti v jiných zemích, o její registraci nebo podání přihlášky k registraci či ochraně důkazy o všeobecné známosti známky v široké veřejnosti daného členského státu, speciálně kvantitativní omezení známosti, například dané procenty (větší než 50 %, alespoň 30 %, apod.) Známka s dobrým jménem Dobrým jménem (dobrou pověstí) ochranné známky se rozumí zejména její schopnost vyvolávat u spotřebitelů důvěru v produkty touto známkou označené. Významnými kriterii v tomto ohledu jsou zejména obchodní hodnota známky, její dobrá pověst získaná v důsledku intenzivní, soustavné a většinou také dlouhodobé propagace známky. Důležitým kriteriem je skutečnost, že známka je užívána pro výrobky dobré pověsti a mimořádné kvality a s tím související umístění známky v prestižních žebříčcích ochranných známek a podobné důkazy svědčící o vysoké hodnotě známky a její vysoké známosti. V řízení o námitkách podle ustanovení 7 odst. 1 písm. b) a d) zákona i v řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou podle ustanovení 32 odst. 3 zákona zkoumá odborný pracovník nejen fakt, zda byly předloženy dostatečné důkazy o dobrém jménu namítané ochranné známky u spotřebitelů na území České republiky, ale i zda by užívání přihlašovaného označení nebo napadené ochranné známky mohlo těžit z dobré pověsti namítané ochranné známky nebo jí bylo na újmu, popřípadě, zda užívání této známky ve vztahu k přihlášeným či chráněným výrobkům a službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky a službami a vlastníkem všeobecně známé známky. Není přitom rozhodující, zda k poškození dobré pověsti ochranné známky s dobrým jménem již došlo, ale pro výrok o zamítnutí přihlašovaného označení nebo o prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou je dostačující potencionální možnost. Pokud by mohla veřejnost výrobky s přihlašovaným označením nebo napadenou ochrannou známkou spojovat s vlastníkem namítané ochranné známky s dobrým jménem, šlo by o těžení z její dobré pověsti. Přihlašované označení nebo napodobená ochranná známka jsou považovány za konfliktní s ochrannou známkou s dobrým jménem (nebo se všeobecně známou známkou s dobrým jménem) bez ohledu na výrobky či služby, zejména pokud tato známka nebo její podstatná část představuje reprodukci, imitaci, překlad nebo transliteraci takové známky a současně její užití bude naznačovat spojení mezi výrobky či službami a jejím vlastníkem, a bude tak moci ohrozit jeho zájmy nebo užití takové známky může poškodit nebo oslabit nekalým způsobem rozlišovací způsobilost ochranné známky s dobrým jménem nebo všeobecně známé známky s dobrým jménem nebo z ní těžit. Za dostačující důkaz o dobrém jménu se obecně pokládá, když známku zná většina z dotazovaného vzorku náhodně vybraných občanů. Jestliže však uvedené šetření směřuje pouze na relevantní okruh spotřebitelů (viz výše), je nezbytné, aby uvedenou ochrannou známku znala minimálně většina. Postačujícím důkazem o dobrém jménu ochranné známky rozhodně není pouze skutečnost, že tato ochranná známka byla prohlášena za proslulou podle ustanovení 18 dříve platného zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, před právem přednosti přihlašovaného označení. Dovolávat se ochrany proslulé

12 9 ČÁST G2 ochranné známky bez ohledu na výrobky a služby se lze až do pouze dle ustanovení 23 odst. 3 zákona č. 174/1988 Sb. ve spojení s ustanovením 42 odst. 3 zákona 137/1995 Sb. a 52 odst. 9 zákona Společné zásady pro posuzování dobrého jména a všeobecné známosti známky Při uplatnění námitky všeobecné známosti nebo dobrého jména namítané ochranné známky je především nezbytné, aby s ní přihlašované označení bylo shodné nebo zaměnitelně podobné, respektive, aby bylo ve smyslu článku 6 bis PUÚ její reprodukcí, napodobením nebo překladem. Proto je na navrhovateli, aby prokázal, že namítaná ochranná známka je známkou s dobrým jménem, popř. všeobecně známou. Nestačí pouhé konstatování v námitkách nebo v návrhu, že ta která známka je známka natolik všeobecně známou nebo mající dobré jméno, že to není nutné dokazovat. Odborný pracovník posuzuje zejména stupeň známosti nebo rozpoznání známky mezi spotřebitelskou veřejností, dobu trvání, rozsah a zeměpisnou oblast užití známky, její propagaci, včetně reklamy, inzerce nebo prezentace na veletrzích či výstavách. Odborný pracovník rovněž přihlíží k úspěšnosti vymáhání práv spojených se známkou a k rozsahu, v jakém byla známka uznána soudem za všeobecně známou. Tyto faktory jsou vodítkem při určování všeobecné známosti nebo dobrého jména (nejsou však předpokladem pro toto určení), neboť odborný pracovník zkoumá každý případ individuálně a může pokládat za relevantní i faktory jiné. Dobré jméno nebo všeobecnou známost ochranné známky lze tedy dokládat nejen výsledky průzkumu o obecném povědomí spotřebitelské veřejnosti o vžitosti konkrétního označení pro konkrétního výrobce či poskytovatele služeb, ale i dřívějším pravomocným rozhodnutím soudu v jiné věci, podle něhož soud určil, že použití ochranné známky s dobrým jménem nebo všeobecně známé známky s dobrým jménem je nekalosoutěžním jednáním, zejména pak parazitováním na dobré pověsti či klamavým označováním. Dalším významným argumentem na podporu všeobecné známosti nebo dobrého jména známky jsou doklady o druzích a množství výrobků označených touto známkou, které byly umístěny na trh v České republice. V této souvislosti je vhodné přiložit i doklady o procentuálním podílu těchto výrobků na trhu v porovnání s podíly ostatních značkových výrobků téhož druhu. Jako důkaz lze použít i doklady o propagaci výrobků, zejména uvádějící druh reklamního prostředku, rozsah a frekvenci reklamy a rozsah publika touto reklamou ovlivněného. Z dokladu však musí být zřejmé, že propagována je právě známka, jejíž dobré jméno, popř. všeobecná známost, je dokazována, respektive zboží touto známkou označené. Dalším pramenem mohou být různé encyklopedie, rozsah reklamní a inzertní činnosti s celostátní účinností, sponzorování uměleckých či sportovních akcí, u nichž je velká pravděpodobnost sledování širokou veřejností.

13 10 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Institut připomínek, zakotvený v ustanovení 24 zákona, upravil řízení v případě podání, dříve nazvaných jako námitky mimo ustanovení 9 zákona č. 137/1995 Sb., které poukazovaly na zápisnou nezpůsobilost zveřejněné přihlášky ochranné známky. Toto nové ustanovení dává každému možnost vyjádřit se k zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku. 2.1 Podání připomínek Připomínky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy. Obecné požadavky na podání připomínek jsou obdobné jako obecné požadavky na podání námitek, viz bod 1.1. části G 2 Metodických pokynů a podání obecně, viz část A Metodických pokynů Náležitosti připomínek upravuje ustanovení 2 vyhlášky Odborný pracovník přezkoumá, zda připomínky obsahují: jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování fyzické osoby nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo právnické osoby (údaje o totožnosti), která uplatnila připomínky; údaje o čísle spisu přihlášky včetně údajů o totožnosti přihlašovatele (údaje o přihlášce); věcné odůvodnění připomínek; podpis Lhůta k podání připomínek Připomínky mohou být podány kdykoliv do zápisu ochranné známky do rejstříku. Oddělení sporných řízení se zabývá pouze připomínkami, které jsou doručeny Úřadu od zveřejnění přihlášky ochranné známky do vydání rozhodnutí o námitkách nebo připomínkách v oddělení sporných řízení Správní poplatek za podání připomínek Za podání připomínek se neplatí žádný správní poplatek Oprávněné osoby k podání připomínek Každý může do doby zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku podat písemné připomínky k zápisu ochranné známky do rejstříku. Osoba, která podala připomínky, se však nestává účastníkem řízení o přihlášce ochranné známky ( 24 odst. 1 zákona) Odůvodnění připomínek Připomínky mohou být založeny zejména na důvodech podle ustanovení 4 nebo 6 zákona. Nelze je však podat z důvodů zakotvených v ustanovení 7 zákona ( 24 odst. 3 zákona). 2.2 Postup při řízení o připomínkách Přípravná fáze Po zaevidování došlých připomínek v oddělení vstupním a poplatkovém, a to včetně adresy podatele připomínek a jeho zástupce do databáze jsou připomínky neprodleně postoupeny do oddělení rejstříků,

14 11 ČÁST G2 jehož administrativní pracovník je i s příslušným spisem neprodleně předá do oddělení sporných řízení, je-li řízení vedeno v oddělení sporných řízení. Po zaevidování přijetí připomínek v databázi administrativní pracovník zašle připomínky k vyjádření přihlašovateli se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření je možno na žádost přihlašovatele dvakrát prodloužit, zpravidla o jeden měsíc. V případě druhého prodloužení lhůty se v usnesení uvádí, že další lhůta již nebude poskytnuta. V případě, že přihlašovatel přesto požádá o další prodloužení lhůty, lze tuto lhůtu prodloužit jen se souhlasem vedoucí oddělení. Další lhůta je poskytnuta jen v odůvodněných případech Souběh připomínek a námitek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po vrácení dodejek spis postoupí vedoucí oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele k námitkám či připomínkám. Odborný pracovník připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu části G 2 Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamená administrativní nebo odborný pracovník do databáze Rozhodovací fáze Nedostatky podání připomínek Odborný pracovník přezkoumá, zda připomínky obsahují náležitosti, které jsou stanoveny v 2 vyhlášky. Jestliže připomínky nesplňují kteroukoli z uvedených náležitostí, může ji podatel připomínek na základě zprávy Úřadu doplňujícím podáním odstranit. Do poučení administrativní pracovník nebo odborný pracovník uvede, že pokud vytčený nedostatek ve výzvě nebude podatelem připomínek ve stanovené lhůtě odstraněn, Úřad k připomínkám nepřihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek. Sdělení k připomínkám U podaných připomínek odborný pracovník především přezkoumá, zda nebyly podány z důvodů stanovených v 7 zákona, neboť to je zákonem výslovně vyloučeno. Pokud odborný pracovník zjistí, že připomínky jsou založeny na důvodech uvedených v ustanovení 7 zákona, zašle podateli připomínek pouhé sdělení, že vzhledem k tomu, že jsou připomínky založeny na důvodech stanovených v 7 zákona, nebude k nim při rozhodování o zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku přihlédnuto. Pokud jsou připomínky, založené zejména na důvodech podle ustanovení 4 nebo 6 zákona, posouzeny jako neoprávněné, podatel připomínek se o této skutečnosti vyrozumí sdělením, ve kterém odborný pracovník uvede, z jakých důvodů nebyly shledány připomínky jako oprávněné (nevydává se žádné rozhodnutí). Sdělení k připomínkám se zasílá jejich podateli na dodejku, přičemž po jejím vrácení do spisu se celý spis, pokud nebyly podány námitky či jiné připomínky, postoupí do oddělení rejstříků. V případě, že ještě neuplynula tříměsíční lhůta k podání námitek, oddělení rejstříků vyčká se zápisem přihlášky ochranné známky až do uplynutí tříměsíční lhůty. V případě, že lhůta k podání námitek již uplynula, přihlášku ochranné známky zapíše do rejstříku ochranných známek. Zamítnutí přihlášky v celém rozsahu nebo pro rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu Odborný pracovník na základě připomínek posoudí, zda přihlašované označení není vyloučeno ze zápisu podle ustanovení 4 nebo 6 zákona. V případě oprávněnosti připomínek zpracuje odborný pracovník

15 12 zprávu o výsledku posouzení podaných připomínek a zašle ji přihlašovateli k vyjádření s poučením, že pokud přihlašovatel nevyvrátí výsledek posouzení zápisné způsobilosti přihlášeného označení, bude přihláška ochranné známky zamítnuta. V souladu s ustanovením 24 odst. 2 zákona musí být přihlašovatel o výsledku posouzení připomínek, které vede k zamítnutí přihlášky ochranné známky, informován zprávou Úřadu a musí mu být dána možnost vyjádřit se k důvodům zamítnutí. Pokud přihlašovatel nevyvrátí uvedené skutečnosti ve stanovené lhůtě nebo neodstraní překážky, které brání zápisu ochranné známky do rejstříku (například omezením rozsahu ochrany), odborný pracovník vyhotoví rozhodnutí o zamítnutí přihlášky, které se na vědomí zašle sdělením i podateli připomínek.

16 13 ČÁST G2 3. Řízení o zrušení ochranné známky Řízení o zrušení ochranné známky provádí oddělení sporných řízení na návrh třetí osoby, a to na základě ustanovení 31 zákona, nebo zrušení ochranné známky provede podle ustanovení 31 odst. 2 zákona na žádost oprávněné osoby, a to na základě soudního rozhodnutí. Návrh na zrušení ochranné známky může podat kdokoliv a nemusí prokazovat právní zájem na zahájení řízení. 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy ( 34 odst. 1 zákona). Pro podání návrhu na zrušení je možné použít formulář Úřadu. Návrh na zrušení včetně důkazů se podává ve dvojím vyhotovení. K obecným požadavkům na podání, viz část A Metodických pokynů Náležitosti návrhu na zrušení upravuje ustanovení 10 vyhlášky Odborný pracovník oddělení sporných řízení přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; podpis. Z návrhu musí být zejména patrné, o jaké zákonné ustanovení se návrh opírá a zda navrhovatel požaduje úplné zrušení napadené ochranné známky či zda žádá pouze o zrušení pro určitý rozsah výrobků a služeb. V tomto případě je nutno, aby byl v návrhu uveden přesný rozsah výrobků a služeb, včetně tříd mezinárodního třídění výrobků a služeb, pro které má být ochranná známka zrušena Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Ustanovení 13 odst. 1 zákona ve vztahu k ustanovení 31 odst. 1 písm. a) zákona upřesňuje podmínky pro nakládání s pojmem pětiletého neužívání ochranné známky jejím vlastníkem. Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně ( 14 a 31), ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Lhůtu pěti let neužívání ochranné známky je však nutno vztahovat na období pěti po sobě jdoucích let předcházejících podání návrhu na zrušení ochranné známky. Pokud bylo užívání ochranné známky prokazatelně započato či obnoveno 3 měsíce před podáním návrhu na zrušení ochranné známky a současně navrhovatel prokáže, že vlastník ochranné známky začal s užíváním ochranné známky teprve poté, co se dozvěděl, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, nelze takové užívání uznat a k takovému užívání se nepřihlíží. Ustanovení 31 odst. 1 písm. b), c) zákona - lhůta není stanovena. Ustanovení 31 odst. 2 zákona - lhůta je stanovena do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb.

17 Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Odborný pracovník zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, tzn. že navrhovatelem může být kdokoliv, s výjimkou zrušení dle ustanovení 31 odst. 2 zákona, kdy je osobou oprávněnou zahájit řízení pouze účastník soudního sporu. 3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje návrh na zrušení do databáze jako návrh na zrušení, a to včetně adresy navrhovatele a jeho zástupce, a vyžádá si příslušný spis z archívu. Návrh na zrušení je považován za podaný až po zaplacení správního poplatku. Jestliže navrhovatel nezaplatí správní poplatek do 1 měsíce od doručení návrhu do Úřadu, oddělení vstupní a poplatkové sdělí písemně navrhovateli, že návrh se považuje za nepodaný. V případě dodatečného uhrazení poplatku, bude návrh považován za podaný dnem uhrazení tohoto poplatku. Pokud poplatek není uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vrátí spis do archívu. Po uhrazení správního poplatku administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování spisu a předá příslušný spis do oddělení sporných řízení. Administrativní pracovník oddělení sporných řízení po zaevidování převzetí návrhu na zrušení v databázi zašle návrh k vyjádření vlastníku napadené ochranné známky se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může administrativní pracovník, popř. odborný pracovník, na žádost vlastníka napadené ochranné známky dvakrát prodloužit, zpravidla o jeden měsíc. V případě druhého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvede, že další lhůta již nebude poskytnuta. V případě, že vlastník přesto požádá o další prodloužení lhůty, lze tuto lhůtu prodloužit jen se souhlasem vedoucího oddělení. Další lhůta je poskytnuta jen v odůvodněných případech, např. neukončené dědické řízení, smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvádí poučení: Nedojde-li k vyjádření ve stanovené lhůtě, bude o návrhu na zrušení ochranné známky v souladu s ustanovením 34 odst. 3 zákona rozhodnuto podle obsahu spisu. Po uplynutí lhůty k vyjádření administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o zrušení ochranné známky až do rozhodnutí zaznamenává administrativní pracovník nebo odborný pracovník do databáze Rozhodovací fáze Zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky Odborný pracovník přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; podpis. Odborný pracovník ověří, zda návrh na zrušení ochranné známky obsahuje všechny formální náležitosti. V záporném případě vyzve sdělením navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků, přičemž mu stanoví

18 15 ČÁST G2 přiměřenou, zpravidla jednoměsíční lhůtu, a upozorní ho na sankci zastavení řízení o návrhu v případě neodstranění těchto nedostatků ( 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Odborný pracovník zastaví rozhodnutím ve formě usnesení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky dle ustanovení 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pokud odpadl důvod podání návrhu na zrušení ochranné známky. K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud se vlastník vzdá práv k jeho ochranné známce ( 30 zákona) nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, a to na základě dříve podaného návrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou. Odborný pracovník řízení o návrhu na zrušení ochranné známky zastaví rozhodnutím ve formě usnesení ( 66 odst. 1 písm. a) správního řádu) rovněž, pokud navrhovatel vzal návrh na jeho zahájení zpět. V takovém případě zašle odborný pracovník před vydáním rozhodnutí ve formě usnesení dotaz na příslušné účastníky řízení, aby uvedli případné vážné důvody, které brání zastavení řízení ( 66 odst. 1 písm. a) správního řádu). Usnesení o zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí vlastníku ochranné známky a navrhovateli. (Další náležitosti rozhodnutí viz část A Metodických pokynů.) Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky - vlastník se k návrhu nevyjádřil Pokud se vlastník napadené ochranné známky k návrhu na její zrušení nevyjádří, není to na překážku vydání rozhodnutí ve věci. Podle ustanovení 34 odst. 3 zákona nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu. Po marném uplynutí lhůty k podání tohoto vyjádření tudíž vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky. Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení - vlastník se k návrhu vyjádřil Po vyjádření vlastníka napadené ochranné známky vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení, v němž zohlední veškeré podstatné argumenty navrhovatele i vlastníka napadené ochranné známky. Při věcném posuzování návrhu na zrušení ochranné známky mohou při vyhotovení rozhodnutí nastat tyto varianty: Zrušení ochranné známky v celém rozsahu výrobků nebo služeb nebo v rozsahu výrobků nebo služeb, pro které je důvod zrušení V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení ochranné známky jsou shledány oprávněnými, vydá oddělení sporných řízení rozhodnutí o zrušení napadené ochranné známky. Ochranná známka může být také zrušena pouze ve vztahu k určitým výrobkům či službám. Toto zrušení může vyplývat buď z návrhu, kterým je odborný pracovník vázán, dále že vlastník ochranné známky prokázal její užívání jen pro část výrobků nebo služeb a nebo s ohledem na skutečnost, že ochranná známka ztratila rozlišovací způsobilost jen ke konkrétnímu výrobku či ke konkrétní službě. Jedná se o tzv. zrušení ochranné známky pro určitý rozsah výrobků a služeb ( 31 odst. 3 zákona). Účinky rozhodnutí o zrušení nastávají ex nunc, tj. okamžikem, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci. To nastává v případech, kdy důvod pro zrušení ochranné známky nastal po jejím zápisu do rejstříku, tj. v případě, kdy se ochranná známka stala v důsledku činnosti či nečinnosti svého vlastníka označením obvyklým ( 31 odst. 1 písm. b) zákona) nebo nebyla v České republice užívána po dobu nejméně pěti let před zahájením řízení o zrušení ochranné známky a vlastník její neužívání řádně nezdůvodní ( 31 odst. 1 písm. a) zákona), či pokud ochranná známka může v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby vést ke klamání veřejnosti ( 31 odst. 1 písm. c) zákona).