1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Podání námitek Náležitosti námitek Lhůta k podání námitek...

Transkript

1 ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) OBSAH 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Podání námitek Náležitosti námitek Lhůta k podání námitek Správní poplatek za podání námitek Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Postup při řízení o námitkách Přípravná fáze Souběh námitek a připomínek

2 Rozhodovací fáze Základní kritéria posuzování námitkových důvodů xxx Pravděpodobnost záměny ( 7 odst. 1 písm. a).xxx Dobré jméno ( 7 odst. 1 písm. b) a e). xxx Všeobecně známé známky ( 7 odst. 1 písm. c) a d)... xxx Nevěrný agent ( 7 odst. 1 písm. f).. xxx Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku ( 7 odst. 1 písm. g) xxx Právo na ochranu osobnosti ( 7 odst. 1 písm. h).... xxx Práva k autorskému dílu ( 7 odst. 1 písm. i).. xxx Práva z jiného průmyslového vlastnictví ( 7 odst. 1 písm. j). xxx Nedobrá víra ( 7 odst. 1 písm. k)... xxx 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Souběh připomínek a námitek Řízení o zrušení ochranné známky Podání návrhu na zrušení ochranné známky... 13

3 3.1.1 Náležitosti návrhu na zrušení Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Přípravná fáze Rozhodovací fáze Důvody pro zrušení ochranné známky Zrušení ochranné známky z důvodu neužívání ( 31 odst. 1 písm. a) xxx Zdruhovění ochranné známky ( 31 odst. 1 písm. b).. xxx Dodatečná klamavost ochranné známky ( 31 odst. 1 písm. c).. xxx Zrušení ochranné známky na základě soudního rozhodnutí ( 31 odst. 2). xxx

4 4. Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájené z moci úřední Podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou třetí osobou Náležitosti návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Lhůta k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Správní poplatek za podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Postup při řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou Přípravná fáze Rozhodovací fáze Důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou

5 Společné zásady pro řízení o námitkách a pro řízení o zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou Náležitosti rozhodnutí Vydání rozhodnutí a nabytí právní moci rozhodnutí Meritorní rozhodnutí..xxx Procesní rozhodnutí (usnesení).xxx 5.3 Zapisování údajů v databázi Povinné zastoupení v řízení o námitkách a návrzích Překážky postupu řízení... 26

6 ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 1.1 Podání námitek Námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy ( 25 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů). Námitky včetně důkazů se podávají ve dvojím vyhotovení. V dalším platí pro podání námitek obecná pravidla o podání (viz Metodické pokyny část A) Náležitosti námitek Náležitosti námitek upravuje ustanovení 3 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách (dále jen vyhláška ) Pracovník oddělení sporných řízení určený vedoucím oddělení jako oprávněná úřední osoba přezkoumá, zda námitky obsahují: - údaje o totožnosti osoby (namítající), jež podala námitky, popřípadě náležitosti plné moci; - údaje o přihlášce, proti níž námitky směřují; - označení výrobků nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se týkají všech výrobků či služeb nárokovaných v přihlášce; - věcné odůvodnění námitek; - čeho se namítající domáhá; - podpis. Pro podání námitek je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny náležitosti námitek uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní. Pokud jde o nedostatek plné moci, je k podání řádných námitek nezbytné, aby zástupce v době podání námitek byl již oprávněn jednat za namítajícího, tj. aby na základě právního vztahu mezi namítajícím a jeho zástupcem námitky představovaly projev vůle zastoupeného. Nepředložení plné moci v otevřené lhůtě však není vadou řízení, na jejímž základě by bylo možné námitky jako věcně neodůvodněné, popřípadě podané neoprávněnou osobou, zamítnout. I v řízení koncentrovaném je nedodání plné moci procesní vadou, kterou lze zhojit dodatečným předložením plné moci. Odborný pracovník proto v případě pochybností může vyzvat zástupce k doložení důkazu, že jedná jménem účastníka řízení. S ohledem na skutečnost, že zástupce může projevit vůli zastoupeného pouze v případě, že již smlouva o zastoupení je platně - třeba ústně - sjednána, je doklad o plné moci záležitostí pouze technickou. V případě, že jsou námitky podány elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, vztahuje se elektronický podpis pouze na samotné podání námitek, tedy nikoliv na plnou moc. Proto je nutno doložit též originál plné moci. K odstranění této vady odborný pracovník stanoví přiměřenou lhůtu - se sankcí zamítnutí námitek ( 26 odst. 2 zákona) Lhůta k podání námitek Námitky je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Tuto zákonnou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (Případné vyrozumění dotčených osob činí oprávněná úřední osoba nebo oprávněná administrativní úřední osoba formou sdělení.) K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po tříměsíční lhůtě Úřad podle ustanovení 25 odst. 2 zákona nepřihlíží. Úřad v řízení o námitkách provede rovněž důkazy, které namítající přesně označil, avšak k námitkám nepředložil, pokud z označení důkazů zřejmým způsobem vyplyne, co jimi má být prokázáno. Pokud namítající nepředloží

7 důkazy na výzvu Úřadu, nese procesní odpovědnost za to, že správní orgán neměl možnost potřebný poznatek z ní učinit Správní poplatek za podání námitek Podle ustanovení 25 odst. 2 zákona spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek, a to ve lhůtě 3 měsíců po zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Není-li správní poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Výše správního poplatku je stanovena v Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení správního poplatku spolu s námitkami neomezuje povinnost k placení na tentýž den, jako je podání námitek; to by ve většině případů bylo i technicky neuskutečnitelné. Účelem tohoto je, aby namítající zaplatil správní poplatek kdykoli ve stanovené tříměsíční lhůtě k podání námitek. Po uplynutí této lhůty, nebude-li správní poplatek namítajícím zaplacen, se námitky budou považovat za nepodané. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že po uplynutí lhůty k podání námitek Úřad k zaplacení správního poplatku za jejich podání nevyzývá. O námitkách považovaných za nepodané se nezahajuje řízení. Námitky lze projednat pouze za předpokladu, že dojde ke splnění obou podmínek podání, tj. k zaplacení správního poplatku a vlastnímu podání námitek do 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. U plateb kolkovou známkou je dnem platby buď den vylepení kolku na podání osobně v Úřadu, v případě zaslání podání provozovatelem poštovních služeb, nebo jinou oprávněnou osobou, den, kdy bylo podání s vylepeným kolkem předáno k poštovní či obdobné přepravě. U faxového a ového podání vylepený kolek sleduje pohyb faxového podání, tj. podání s vylepeným kolkem (u u v naskenované podobě) se považuje za zaplacené za předpokladu, že je do 5 dnů doručen originál podání s vylepeným kolkem. U ového podání opatřeného elektronickým podpisem, popřípadě podání doručeného prostřednictvím datových schránek, kde neplatí povinnost do 5 dnů doručit originál podání, tento způsob platby nepřichází v úvahu. Nezaplacené námitky se založí do spisu s poukazem na to, že se považují za nepodané a namítající se vyrozumí o tom, že se námitky považují za nepodané z důvodu nezaplacení nebo pozdního zaplacení správního poplatku za jejich podání (viz Metodické pokyny část A) Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Námitky mohou podat pouze oprávněné osoby, taxativně vyjmenované v ustanovení 7 odst. 1 zákona o ochranných známkách. Námitky podané podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a), b), e) a f) zákona o ochranných známkách může podat rovněž přihlašovatel ochranných známek v těchto ustanoveních uvedených ( 7 odst. 2 zákona). Oprávněné osoby a důvody k podání námitek podle ustanovení 7 zákona o ochranných známkách jsou následující: a) vlastník starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou;

8 b) vlastník starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu; c) vlastník starší všeobecně známé známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší všeobecně známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se přihlašované označení a všeobecně známá ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; d) vlastník starší všeobecně známé známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna, avšak jde o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky nebo službami a vlastníkem všeobecně známé ochranné známky; e) vlastník starší ochranné známky Společenství, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu; f) vlastník ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky podle článku 6septies Pařížské úmluvy (dále jen obstaravatel ) na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil; g) uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky; h) fyzická osoba, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osoba oprávněná uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti; i) osoba, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno; j) vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena; k) ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.

9 1.2 Postup při řízení o námitkách Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje podání námitek do databáze SyPP (dále jen databáze ), a to včetně adresy namítajícího a jeho zástupce a vyžádá si příslušný spis z oddělení rejstříků. Je-li poplatek uhrazen v zákonné lhůtě, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování položky a tu předá oddělení rejstříků, které ji založí do spisu a celý spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Není-li poplatek uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vyznačí námitky v databázi jako nepodané a zašle o tom sdělení namítajícímu. Poté spis předá zpět do oddělení rejstříků. Po zaevidování pohybu převzetí námitek v databázi zašle administrativní pracovník oddělení sporných řízení námitky k vyjádření přihlašovateli se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může vedoucí oddělení sporných třízení (dále jen vedoucí oddělení ) na žádost přihlašovatele usnesením prodloužit zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení. Lze ji rovněž prodloužit i v případě, že s tím druhý účastník řízení souhlasí. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvede poučení: Nevyjádříte-li se k námitkám ve stanovené lhůtě, bude o námitkách na základě ustanovení 26 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, rozhodnuto podle obsahu spisu. Po uplynutí lhůty k vyjádření k námitkám, resp. po doručení vyjádření předá administrativní pracovník spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení Souběh námitek a připomínek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po obdržení vyjádření, resp. uplynutí lhůty k vyjádření administrativní pracovník spis předá vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele. Oprávněná úřední osoba připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu části F2 Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamenává oprávněná úřední osoba (příp. administrativní pracovník) do databáze a do spisu Rozhodovací fáze Zamítnutí námitek nedostatky podání U podaných námitek oprávněná úřední osoba opětovně přezkoumá, zda byly podány - oprávněnou osobou;

10 - v zákonné tříměsíční lhůtě od data zveřejnění přihlašovaného označení ve Věstníku Úřadu; - zda jsou věcně odůvodněny a doloženy doklady, které umožňují jejich projednání; - a zda a kdy byl zaplacen správní poplatek za podání námitek. Jestliže námitky nesplňují kteroukoli z uvedených podmínek a jde-li o vadu odstranitelnou, může ji namítající doplňujícím podáním odstranit do konce zákonné lhůty, tedy do tří měsíců od zveřejnění ve Věstníku. Doložení dokladů, jimiž má být proveden důkaz, je namítající povinen učinit nejpozději ve lhůtě stanovené Úřadem. Nejsou-li vady podání namítajícím odstraněny do konce zákonné tříměsíční lhůty od data zveřejnění přihlašovaného označení, oprávněná úřední osoba rozhodnutím námitky zamítne ( 26 odst. 2 zákona o ochranných známkách). Zastavení řízení o námitkách Úřad usnesením zastaví řízení o námitkách, pokud odpadl důvod podání námitek ( 26 odst. 1 zákona). K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud je řízení o napadené přihlášce ochranné známky pravomocně zastaveno, a to na základě jejího zpětvzetí přihlašovatelem, nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky buď na základě podaných připomínek nebo jiných námitek, nebo došlo k prohlášení namítané ochranné známky za neplatnou, k jejímu zrušení nebo zániku, k převodu či přechodu namítané známky na přihlašovatele, omezení seznamu přihlášky ochranné známky v souladu s požadavkem namítajícího na zamítnutí přihlášky. Dnem doručení takového vyjádření Úřadu je takto podaným námitkám v plném rozsahu vyhověno. Za tohoto právního stavu věci nejsou již námitky věcně na místě, a proto oprávněná úřední osoba vydá rozhodnutí o zastavení řízení o námitkách (ve formě usnesení, které se oznamuje) dle ustanovení 26 odst. 1 zákona. Usnesení o zastavení řízení o námitkách, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. K náležitostem rozhodnutí viz část A Metodických pokynů. Pokud vezme namítající své námitky zpět, oprávněná úřední osoba řízení o námitkách zastaví ( 26 odst. 3zákona). Toto usnesení o zastavení řízení, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se nevyjádřil Jestliže se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, odborný pracovník vypracuje návrh rozhodnutí o námitkách podle obsahu spisu ( 26 odst. 3 zákona). Odborný pracovník tedy v takovém případě zkoumá věcný rozsah námitek a jejich opodstatněnost. Stejně se postupuje i v případě, jestliže námitky směřovaly pouze proti části nárokovaného seznamu výrobků nebo služeb. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se vyjádřil Vyjádří-li se přihlašovatel k námitkám, odborný pracovník posoudí námitky ve vztahu k přihlašovanému označení i k vyjádření přihlašovatele z věcného hlediska.

11 Při věcném posuzování námitek mohou při vyhotovení rozhodnutí v oddělení sporných řízení nastat tyto varianty: - Meritorní zamítnutí námitek Jsou-li námitky odborným pracovníkem shledány jako věcně neopodstatněné, nezasahuje přihlašované označení do zákonem chráněných starších práv třetích osob a námitky se rozhodnutím zamítnou (26 odst. 4 zákona). - Zamítnutí přihlášky v celém rozsahu nebo pro rozsah výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu Námitky mohou směřovat proti celému nárokovanému seznamu výrobků a služeb nebo jen proti jeho konkrétní části. Řízení o námitkách se řídí dispoziční zásadou, neboť jde o správní řízení, které je zahajováno na návrh účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že takový úkon je v dispozici účastníka řízení, je předmětem rozhodování jen to, co za předmět řízení navrhl namítající. Směřují-li tedy námitky pouze proti části výrobků a služeb přihlášeného označení, posuzuje odborný pracovník pouze tuto část a ostatními. Odborný pracovník rozsah námitek i nárokovaný rozsah výrobků a služeb věcně posoudí. Rozhodne-li podle petitu námitek, vyhoví jim zcela; uzná-li pouze část požadovaného omezení, vyhoví námitkám pro určitý rozsah výrobků a služeb (26 odst. 5 zákona). - Souběh více námitek Řízení o námitkách se zahajuje ihned po podání prvních námitek. V případě, že dojde k souběhu více námitek, mohou být o nich vydána rozhodnutí samostatná nebo je lze spojit do jednoho rozhodnutí, vždy s přihlédnutím k aspektům jednotlivých případů. 1.3 Základní kritéria posuzování námitkových důvodů Pravděpodobnost záměny ( 7 odst. 1 písm. a) U přihlašovaného označení existuje pravděpodobnost jeho záměny na straně veřejnosti tehdy, když je shodné nebo natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti a zároveň se vztahuje na shodné či podobné výrobky nebo služby, že spotřebitel může být uveden v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků nebo služeb. Za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace přihlašovaného označení s prioritně starší ochrannou známkou. Pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou znamená vyvolání představy o souvislosti přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou, tzn. že slouží zejména k definování rozsahu nebezpečí záměny. Pravděpodobnost záměny se u ochranné známky posuzuje z hlediska shodnosti nebo podobnosti vizuální, fonetické a sémantické, přičemž každému z těchto hledisek může být přisouzena jiná váha v závislosti na okolnostech jednotlivých případů. Obecně je při zkoumání shodnosti nebo podobnosti nutno vzít v úvahu, že každá ochranná známka, resp. přihlašované označení se zásadně posuzuje jednak jako celek a jednak z hlediska jednotlivých prvků, které ji tvoří. Nelze však jednotlivé prvky, ať již slovní, grafické nebo obrazové,

12 vyjmout a posuzovat odděleně, aniž by bylo přihlédnuto k celkové kompozici a grafické úpravě všech prvků, případně i k barevnému provedení porovnávaných označení. Při posuzování shodnosti nebo podobnosti označení je dále nutno zohlednit okruh subjektů, u nichž ochranná známka může dojem záměny vyvolat, přičemž rozhodující je hledisko běžného spotřebitele, tj. toho, komu jsou výrobky nebo služby určeny, a dále všechny relevantní faktory, které mohou nasvědčovat existenci nebo neexistenci pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Shodnými či podobnými výrobky nebo službami jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky a v důsledku toho mohou, pokud by byly označovány shodnými či podobnými ochrannými známkami, vyvolat u průměrného spotřebitele mylnou představu o tom, že pocházejí od téhož výrobce nebo poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze podobné výrobky a služby zařadit do jedné skupiny nebo oblasti spotřeby. Při posuzování podobnosti výrobků a služeb je dále třeba vzít v úvahu řadu aspektů, včetně povahy výrobků a služeb, jejich funkčního určení, obvyklého původu, způsobu a místa prodeje či poskytování. Přitom shodnost nebo podobnost výrobků popř. služeb není nutně podmíněna příslušností do téže známkové třídy, neboť mezinárodní třídění bylo vytvořeno zejména pro administrativní účely a při posuzování shodnosti a podobnosti výrobků a služeb má pouze pomocný charakter Dobré jméno ( 7 odst. 1 písm. b) a e) Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 441/2003 Sb. musejí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou ochrannou známkou (viz bod 1.3.1), dobré jméno namítané ochranné známky v České republice, resp. na území Evropských společenství (Evropské unie), možný zásah do starších práv vyplývajících z namítané ochranné známky s dobrým jménem v podobě nepoctivého těžení z její rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či v podobě jejich újmy. Závěr o možnosti nepoctivého těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či o možnosti hrozící újmy je výsledkem správního uvážení Úřadu, které však může učinit pouze na základě důkazů předložených nebo označených namítajícím. Důkazy musí svědčit o tom, že namítaná ochranná známka měla dobré jméno již přede dnem podání přihlášky napadeného označení a v den podání přihlášky tento stav trval. Za relevantní důkazy lze v tomto případě považovat např. veřejné průzkumy trhu, kladné reference z nezávislých zdrojů, reklamu v tisku a sdělovacích prostředcích (rozhlas, televize), masový prodej, přehledy o prodeji určitých výrobků nebo služeb, sponzorování uměleckých či sportovních akcí, u nichž je velká pravděpodobnost sledování širokou veřejností apod. Při hodnocení, zda má ochranná známka dobré jméno se prolínají dva faktory, a to určitý stupeň známosti ochranné známky mezi veřejností a určité očekávané dobré vlastnosti výrobků nebo služeb, které jsou ochrannou známkou označovány. Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost tuto známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává. Známost ochranné známky širokou veřejností, její spojování v podvědomí spotřebitelů s tradičně dobrými vlastnostmi výrobků anebo úrovní poskytovaných služeb, zejména schopnost ochranné známky vyvolat ve veřejnosti důvěru v jí označené zboží v souvislosti, v níž je ochranná známka užívána, jsou skutečnosti, z nichž vyplývá, že ochranná známka má dobré jméno. Vybudovat si dobré jméno lze jen skutečným užíváním ochranné známky v souvislosti s výrobky nebo službami. Než se tedy ochranná známka dostane do podvědomí spotřebitelů a získá si jejich hodnocením dobré jméno,

13 vyžaduje to delší souvislé časové období, které může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. Protože jde o vlastnost ochranné známky, kterou jí připisují spotřebitelé, není neměnná v čase. To znamená, že je vždy nutné ji znovu prokázat, a nelze ji naopak konstatovat jen na základě správní úvahy Úřadu nebo ji zařadit do kategorie notoricky známých skutečností. Namítající také musí odůvodnit, v čem spatřuje nepoctivé těžení z dobrého jména či rozlišovací způsobilosti své ochranné známky nebo v čem spatřuje újmu na nich. Zásah do starších práv namítajícího pak Úřad může konstatovat pouze tehdy, pokud se tvrzené skutečnosti podaří navrženými důkazy prokázat Všeobecně známé známky ( 7 odst. 1 písm. c) a d) U námitek podaných na základě ustanovení 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona je za oprávněnou osobu k podání námitek označen vlastník starší všeobecně známé známky. Všeobecně známou známkou je podle zákona takové označení, které svou ochranu nabylo nikoliv zápisem do rejstříku, ale získáním všeobecné známosti v důsledku svého užívání. Je to známka natolik silná, která se vžila pro výrobky nebo služby svého vlastníka v příslušném okruhu veřejnosti tak, že má rozlišovací způsobilost, a to i přesto, že nebyla formálně zapsána do rejstříku ochranných známek. Tuto skutečnost je třeba prokazovat vždy v každém konkrétním řízení. Jedná se o známky nezapsané pro území státu, v němž jsou namítány, avšak bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zapsané v jiném státě. Ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) je takové označení chráněno jako ochranná známka v každé smluvní zemi, v níž je pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby všeobecně známé. Všeobecně známá známka není automaticky chráněna pro všechny výrobky nebo služby, nýbrž pouze pro ty, pro které se stala v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou. Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. c) zákona je tedy nezbytné, aby byly kumulativně splněny následující podmínky: prokázaná všeobecná známost starší namítané známky, shodnost či podobnost napadeného označení se starší všeobecně známou známkou, shodnost či podobnost výrobků či služeb, na něž se napadené označení a všeobecně známá známka vztahují a existence pravděpodobnosti záměny (včetně pravděpodobnosti asociace) na straně veřejnosti (viz bod 1.3.1). Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. d) zákona musejí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou známkou, všeobecná známost této namítané známky a její dobré jméno v České republice a dále, že by užívání napadeného označení ukazovalo na vztah mezi výrobky nebo službami nesoucími toto označení a vlastníkem všeobecně známé známky s dobrým jménem. Všeobecně známá známka s dobrým jménem tak může zabránit zápisu jiného označení pouze pro takové výrobky nebo služby, které by ukazovaly na vztah k vlastníkovi všeobecně známé známky s dobrým jménem (hodnocení dobrého jména viz bod 1.3.2) Nevěrný agent ( 7 odst. 1 písm. f) Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. f) zákona může vlastník či přihlašovatel ochranné známky

14 zapsané či přihlašované v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, podat námitky proti zápisu ochranné známky, která byla přihlášena jeho zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem ve smyslu článku 6septies Pařížské úmluvy. Zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem se v tomto případě rozumí jakákoli osoba (většinou obchodní zástupce), která vlastníka či přihlašovatele (namítajícího) zastupovala na základě plné moci nebo ze zákona. Jestliže namítající tvrdí, že přihlašovatel byl fakticky jeho zástupcem (agentem) a že podal napadenou přihlášku ochranné známky v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a svým jednáním naplnil skutkovou podstatu tzv. nevěrného agenta, je třeba, aby namítající takový vztah mezi sebou a přihlašovatelem prokázal. Sankce zamítnutí přihlášky ochranné známky nenastane, jestliže přihlašovatel svoje jednání řádně zdůvodní. Zmíněné ustanovení je třeba použít nejen tehdy, jsou-li jednotlivá označení shodná, ale i tehdy, pokud označení přihlašované zástupcem nebo jednatelem v podstatě zobrazuje starší ochrannou známku mírně upravenou, doplněnou nebo omezenou tak, že to podstatně nemění její rozlišovací způsobilost. Ustanovení 7 odst. 1 písm. f) zákona předpokládá, že namítající je vlastníkem či přihlašovatelem ochranné známky v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace. S ohledem na slovo jiné lze usuzovat, že se jedná o jinou zemi či stát než Českou republiku Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku ( 7 odst. 1 písm. g) Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. g) zákona je namítající obecně povinen prokázat, že své nezapsané či jiné označení aktivně užíval v obchodním styku před podáním shodné nebo podobné napadené přihlášky ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky či služby (hodnocení shodnosti nebo podobnosti označení a výrobků nebo služeb viz bod 1.3.1) a dále překonání tzv. místního dosahu nezapsaného či jiného označení. Užívání namítaného označení je třeba doložit v takovém rozsahu, aby Úřad mohl konstatovat, že by napadené označení v případě svého zápisu do rejstříku ochranných známek mohlo zasahovat do starších práv namítajícího. Nezapsané či jiné označení by mělo být aktivně užíváno před podáním napadené přihlášky ochranné známky. Pojem místní dosah nelze vykládat pouze ve smyslu územním (geografickém), ale zejména ve smyslu rozsahu užívání co do jeho kvantity a kvality (např. ekonomické postavení nezapsaného či jiného označení na trhu). To znamená i s ohledem na množství předložených dokladů a jejich relevanci. Doklady lze považovat za průkazné tehdy, jestliže se na nich současně vyskytuje nezapsané či jiné označení v souvislosti s výrobky nebo službami (resp. tyto skutečnosti vyplývají ve spojení s jinými doklady) a je na nich uvedeno datum, které musí být dřívější než datum podání napadené přihlášky, nebo je takové datum z dokladů patrné. Překonání místního dosahu vyžaduje zpravidla delší časové období, které ovšem může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. Podle shora uvedeného ustanovení se z hlediska posouzení, zda je starší namítané označení či napadená přihláška ochranné známky, porovnává na jedné straně právo uživatele nezapsaného či jiného označení, u něhož musí být prokázáno (důkazní břemeno je tedy na straně namítajícího), že je s ohledem na jeho užívání v obchodním styku starší, a na straně druhé tzv. právo přednosti přihlašovatele k napadenému označení, které počíná dnem podání jeho napadené přihlášky. Skutečnost, zda bylo před podáním přihlášky napadeného označení toto označení užíváno přihlašovatelem, není obvykle z hlediska námitkového řízení podle shora uvedeného ustanovení rozhodná. Nezapsané označení lze účinně namítat i za předpokladu, že

15 je užíváno více uživateli, resp. nemusí být dána výlučnost užívání tohoto označení pouze ve vztahu k jednomu z nich. Rozhodnou skutečností je důkazní síla předložených dokladů z hlediska splnění kumulativních podmínek zmíněného ustanovení Právo na ochranu osobnosti ( 7 odst. 1 písm. h) Při uplatnění námitek podle ustanovení 7 odst. 1 písm. h) zákona musí namítající doložit jednak existenci práva na ochranu osobnosti, jehož součástí je i právo na jméno (jde přitom nejen o příjmení, ale i jméno fyzické osoby) a právo na ochranu projevů osobní povahy, a jednak, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Funkcí práva na jméno je zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby. Existenci tohoto práva lze prokázat např. předložením rodného listu či jiného dokladu o narození, oddacího listu apod. Osobou oprávněnou podat námitky z hlediska ochrany osobnosti může být nejen fyzická osoba, které se přihlašované označení přímo dotýká, ale i další osoby, jimž po smrti této fyzické osoby přísluší právo na ochranu její osobnosti, tj. manželu, dětem, popř. jejím rodičům Práva k autorskému dílu ( 7 odst. 1 písm. i) Pro rozhodnutí o námitkách podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. i) zákona je především rozhodující zjištění, zda užíváním napadeného označení může být dotčeno namítané autorské dílo. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že osobou aktivně legitimovanou k uplatnění námitek podle citovaného ustanovení zákona č. 441/2003 Sb. a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, může být buď originární subjekt, tj. autor (pouze fyzická osoba, resp. fyzické osoby), nebo subjekt odvozený, na něhož přešlo nebo bylo převedeno právo toto dílo užít. Osobou, která může podat námitky z důvodu, že jí náleží práva k autorskému dílu, může tedy být nejen autor sám, nýbrž i jeho právní nástupce, případně ochranná organizace oprávněná spravovat autorská práva. Důkazy prokazující práva k autorskému dílu mohou být např. prohlášení autora o vytvoření díla společně se smlouvou o vytvoření a užití díla (včetně zadané specifikace), doklady o dřívějším užití díla a jakékoliv další potvrzující důkazy, z nichž by bylo zřejmé, co je předmětem autorského díla a komu svědčí autorská práva. Podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. je předmětem autorskoprávní ochrany dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Předmětem autorskoprávní ochrany není myšlenkový obsah sám o sobě, nýbrž jeho tvůrčí ztvárnění v objektivně vnímatelné podobě. V rámci autorskoprávní ochrany tak nejde o jedinečnost námětu či myšlenky, nýbrž o jejich jedinečné ztvárnění Práva z jiného průmyslového vlastnictví ( 7 odst. 1 písm. j) Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. j) zákona se přihlašované označení nezapíše do rejstříku ochranných známek na základě námitek vlastníka staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena. Při uplatnění těchto námitek namítající musí označit předmět průmyslového vlastnictví, jehož ochrany se domáhá, doložit existenci dotčeného práva z jiného

16 průmyslového vlastnictví platného v České republice a musí dále doložit, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Dotčené právo z průmyslového vlastnictví tedy musí v době podání námitek existovat a zpravidla být zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem nebo jiným příslušným orgánem Nedobrá víra ( 7 odst. 1 písm. k) Námitky proti zápisu přihlašovaného označení podle ustanovení 7 odst. 1 písm. k) zákona může podat ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Institut dobré víry se uplatní především ve vztahu k tzv. spekulativní ochranné známce, kterou si její přihlašovatel dává zapsat nikoliv za účelem užívání v obchodním styku, ale pouze pro dosažení zisku ze známkové transakce, popřípadě hodlá-li zneužít již získané rozlišovací způsobilosti jiné ochranné známky i pro své označení. Účelem výše uvedeného ustanovení je, aby do rejstříku ochranných známek nebyly zapisovány ochranné známky, o jejichž spekulativnosti Úřad nemůže ze své činnosti vědět. Absenci dobré víry, resp. zlou víru lze charakterizovat jako nepoctivý úmysl na straně přihlašovatele, který jedná určitým způsobem, přestože si je vědom bezprávnosti svého jednání nebo by si ho s ohledem na okolnosti měl být vědom. Pro účely posouzení dobré víry ve známkovém právu je zejména bráno na zřetel, zda osoba, která podala přihlášku ochranné známky, věděla o právu jiné osoby na shodné nebo podobné označení nebo mohla být logicky znalá takového práva v době podání této přihlášky, a zda by použití takového označení bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by neoprávněně poškodilo zvláštní charakter nebo pověst označení, které je předmětem jiného práva. Podle tohoto ustanovení je namítající povinen zlý úmysl přihlašovatele prokázat, resp. prokázat, že přihlašovatel nepodal přihlášku ochranné známky v dobré víře a doložit jakým způsobem byl dotčen ve svých právech. Podkladem pro závěr o nedostatku dobré víry je zpravidla správní úvaha Úřadu. Ta musí být založena na logické úvaze, vycházející z posouzení argumentů obou stran, jimi předložených důkazů, ostatních skutkových okolností a na správné kombinaci těchto skutečností. Proto Úřad zjišťuje následující skutečnosti zda přihlašovatel věděl nebo vzhledem k okolnostem měl vědět o existenci práva namítajícího před podáním napadené přihlášky ochranné známky, zda podáním napadené přihlášky ochranné známky došlo k poškození namítajícího a zda případně neexistuje důvod, který by jednání přihlašovatele ospravedlnil. 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku Institut připomínek, zakotvený v ustanovení 24 zákona, upravil řízení v případě podání, dříve nazvaných jako námitky mimo ustanovení 9 zákona č. 137/1995 Sb., které poukazovaly na zápisnou nezpůsobilost zveřejněné přihlášky ochranné známky. Toto nové ustanovení dává každému možnost vyjádřit se k zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku. Pro projednání připomínek i v průběhu řízení o námitkách platí metodické pokyny část F bod Přestože podatel vzal připomínky zpět, Úřad nedostatek zápisné způsobilosti přihlašovaného označení tvrzený v připomínkách musí opětovně přezkoumat, neboť se jedná o absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti. 2.1 Souběh připomínek a námitek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po uplynutí lhůty

17 k vyjádření, resp. po doručení vyjádření, spis předá vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě, a to bez ohledu na to, zda bylo doručeno vyjádření přihlašovatele k námitkám či připomínkám. Odborný pracovník připomínky neprodleně přezkoumá a postupuje podle bodu 3.7 části F Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamená administrativní nebo odborný pracovník do databáze a do spisu. 3. Řízení o zrušení ochranné známky Řízení o zrušení ochranné známky provádí oddělení sporných řízení na návrh třetí osoby, a to na základě ustanovení 31 zákona, nebo zrušení ochranné známky provede podle ustanovení 31 odst. 2 zákona na žádost oprávněné osoby, a to na základě soudního rozhodnutí. Návrh na zrušení ochranné známky může podat třetí osoba, která nemusí prokazovat právní zájem na zahájení řízení. 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy ( 34 odst.1 zákona). Pro podání návrhu na zrušení je možné použít formulář Úřadu. Návrh na zrušení včetně důkazů se podává ve dvojím vyhotovení. K obecným požadavkům na podání, viz část A Metodických pokynů Náležitosti návrhu na zrušení upravuje ustanovení 10 vyhlášky Administrativní pracovník oddělení sporných řízení přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1; podpis. Z návrhu musí být zejména patrné, o jaké zákonné ustanovení se návrh opírá a zda navrhovatel požaduje úplné zrušení napadené ochranné známky či zda žádá pouze o zrušení pro určitý rozsah výrobků a služeb. V tomto případě je nutno, aby byl v návrhu uveden přesný rozsah výrobků a služeb, pro které má být ochranná známka zrušena Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Ustanovení 13 odst. 1 zákona ve vztahu k ustanovení 31 odst. 1 písm. a) zákona upřesňuje podmínky pro nakládání s pojmem pětiletého neužívání ochranné známky jejím vlastníkem. Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně ( 14 a 31), ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Lhůtu pěti let neužívání ochranné známky je však nutno vztahovat na období pěti po sobě jdoucích let předcházejících zahájení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky.

18 Pokud bylo užívání ochranné známky prokazatelně započato či obnoveno 3 měsíce před podáním návrhu na zrušení ochranné známky a současně navrhovatel prokáže, že vlastník ochranné známky začal s užíváním ochranné známky teprve poté, co se dozvěděl, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, nelze takové užívání uznat a k takovému užívání se nepřihlíží. K podání návrhu na zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona není lhůta stanovena. Návrh na zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 2 zákona je nutno podat ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Oprávněná úřední osoba zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby. Podle ustanovení 31 odst. 2 zákona je osobou oprávněnou k zahájení řízení pouze účastník soudního sporu. 3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje návrh na zrušení do databáze jako návrh na zrušení, a to včetně adresy navrhovatele a jeho zástupce, a vyžádá si příslušný spis z archívu. Návrh na zrušení je považován za podaný až po zaplacení správního poplatku. Jestliže navrhovatel nezaplatí správní poplatek do 1 měsíce od doručení návrhu do Úřadu, oddělení vstupní a poplatkové sdělí písemně navrhovateli, že návrh se považuje za nepodaný. V případě dodatečného uhrazení poplatku, bude návrh považován za podaný dnem uhrazení tohoto poplatku. Pokud poplatek není uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vrátí spis do archívu. Po uhrazení správního poplatku administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zajistí naskenování položky a tu předá oddělení rejstříků, které ji založí do spisu a celý spis předá k řízení do oddělení sporných řízení. Administrativní pracovník oddělení sporných řízení po zaevidování převzetí návrhu na zrušení v databázi zašle návrh k vyjádření vlastníku napadené ochranné známky se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření může vedoucí oddělení na žádost vlastníka napadené ochranné známky usnesením prodloužit zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení. Lze ji rovněž prodloužit i v případě, že s tím druhý účastník řízení souhlasí. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírné řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o prodloužení lhůty se uvádí poučení: Nedojde-li k vyjádření ve stanovené lhůtě, bude o návrhu na zrušení ochranné známky v souladu s ustanovením 34 odst. 3 zákona rozhodnuto podle obsahu spisu.

19 Po uplynutí lhůty k vyjádření, resp. po doručení vyjádření administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o zrušení ochranné známky až do rozhodnutí zaznamenává administrativní pracovník nebo odborný pracovník do databáze a do spisu Rozhodovací fáze Zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Odborný pracovník opětovně přezkoumá, zda návrh obsahuje: údaje o ochranné známce; údaje o totožnosti navrhovatele; označení výrobků nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků či služeb; věcné odůvodnění návrhu; čeho se navrhovatel domáhá; plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen), viz. bod 1.1.1; podpis. Odborný pracovník ověří, zda návrh na zrušení ochranné známky obsahuje všechny formální náležitosti. V záporném případě vyzve sdělením navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků, přičemž mu stanoví přiměřenou, zpravidla jednoměsíční lhůtu, a upozorní ho na sankci zastavení řízení o návrhu v případě neodstranění těchto nedostatků ( 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky se zastaví usnesením podle ustanovení 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pokud odpadl důvod podání návrhu na zrušení ochranné známky. K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud se vlastník vzdá práv ke své ochranné známce ( 30 zákona) nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou, a to na základě dříve podaného návrhu na zrušení nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou. Řízení o návrhu na zrušení ochranné známky se zastaví usnesením podle ustanovení 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, pokud navrhovatel vzal návrh na jeho zahájení zpět. Usnesení o zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí vlastníku ochranné známky a navrhovateli. (Další náležitosti rozhodnutí viz část A Metodických pokynů.) Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky - vlastník se k návrhu nevyjádřil Pokud se vlastník napadené ochranné známky k návrhu na její zrušení nevyjádří, není to na překážku vydání rozhodnutí ve věci. Podle ustanovení 34 odst. 3 zákona nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu. Po marném uplynutí lhůty k podání tohoto vyjádření tudíž vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky. Meritorní rozhodnutí o návrhu na zrušení - vlastník se k návrhu vyjádřil

20 Po vyjádření vlastníka napadené ochranné známky vypracuje odborný pracovník návrh rozhodnutí o návrhu na zrušení, v němž zohlední v souladu s ustanovením 50 odst. 4 správního řádu veškeré podstatné argumenty a důkazy navrhovatele i vlastníka napadené ochranné známky podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Při věcném posuzování návrhu na zrušení ochranné známky mohou při vyhotovení rozhodnutí nastat tyto varianty: - Zrušení ochranné známky v celém rozsahu výrobků nebo služeb nebo v rozsahu výrobků nebo služeb, pro které je důvod zrušení. V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení ochranné známky jsou shledány oprávněnými, vydá oprávněná úřední osoba rozhodnutí o zrušení napadené ochranné známky. Ochranná známka může být také zrušena pouze ve vztahu k určitým výrobkům či službám. Toto zrušení může vyplývat buď z návrhu, kterým je odborný pracovník vázán, dále např. z toho, že vlastník ochranné známky prokázal její řádné užívání jen pro část výrobků nebo služeb a nebo s ohledem na skutečnost, že ochranná známka ztratila rozlišovací způsobilost jen ke konkrétnímu výrobku či ke konkrétní službě. Jedná se o tzv. zrušení ochranné známky pro určitý rozsah výrobků a služeb ( 31 odst. 3 zákona). Účinky rozhodnutí o zrušení nastávají ex nunc, tj. okamžikem, kdy rozhodnutí o zrušení nabylo právní moci. Důvod pro zrušení ochranné známky nastává po jejím zápisu do rejstříku v případě, kdy se ochranná známka stala v důsledku činnosti či nečinnosti svého vlastníka označením obvyklým ( 31 odst. 1 písm. b) zákona) nebo nebyla v České republice řádně užívána po dobu nejméně pěti let před zahájením řízení o zrušení ochranné známky a vlastník její neužívání řádně nezdůvodní ( 31 odst. 1 písm. a) zákona), či pokud ochranná známka může v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby vést ke klamání veřejnosti ( 31 odst. 1 písm. c) zákona). - Zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky V případě, že důvody a důkazy obsažené v návrhu na zrušení nejsou shledány oprávněnými, vydá oprávněná úřední osoba rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení ochranné známky. Souběh návrhu na zrušení a prohlášení ochranné známky za neplatnou V případě, že jsou podány současně oba návrhy, není vyloučeno vydání jediného společného rozhodnutí o obou návrzích. Výrok takového rozhodnutí musí být rozdělen do dvou částí, a to jak je rozhodnuto o návrhu na zrušení ochranné známky a jak je rozhodnuto o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou. Přednostně je však třeba se zabývat návrhem na prohlášení ochranné známky za neplatnou a to z důvodů rozdílných účinků prohlášení ochranné známky za neplatnou a zrušení ochranné známky. V případě vyhovění návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou je ochranná známka prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc, zatímco zrušení ochranné známky je spojeno s účinky ex nunc. 3.3 Důvody pro zrušení ochranné známky