Doktorský studijní program Pedagogika

Transkript

1 Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Žižkovo nám. 5, Olomouc Doktorský studijní program Pedagogika Doktorský studijní program Pedagogika vychází ze Zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. a ze Studijního a zkušebního řádu Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 1. září Odborným a vědeckým garantem doktorského studijního programu je oborová rada. Cíl studia Cílem studia je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří budou schopni na základě zásad vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti řešit teoretické i praktické problémy v oblasti výchovy a vzdělávání. Absolventi studia se mohou uplatnit jako kvalifikovaní učitelé na vysokých školách, jako samostatní tvůrčí pracovníci v pedagogickém výzkumu apod. Studium je zaměřeno nejen k prohloubení metodologických znalostí absolventů v oblasti pedagogického výzkumu, ale i k rozšíření obecně teoretického rozhledu v oboru. Délka studia Standardní doba doktorského studia je 3 roky. Dobu studia může děkan fakulty ve výjimečných případech na základě zdůvodněné žádosti studenta, doporučení školitele a oborové rady prodloužit u kombinované formy o 2 roky a u prezenční formy o 1 rok. Předpoklady přijetí 1. Úspěšné absolvování uceleného vysokoškolského studia - magisterského studijního pro gramu (doloženo diplomem na oprávnění užívání titulu Mgr., PhDr., RNDr., MUDr., MVDr., MgA., Ing., Ing. arch.), 2. úspěšné vykonání přijímací zkoušky, 3. specifika pro doktorský studijní obor pedagogika: a) praxe ve výuce, výchovné práci, sociální činnosti apod. (u absolventů např. souvislá pedagogická praxe), b) předpoklady pro vědeckou, resp. tvůrčí práci doložené např. - účastí na výzkumu (i v rámci zpracování diplomové práce), aktivními vystoupeními na vědeckých konferencích, odbornou publikační činností apod.), - aktivními vystoupeními na odborných seminářích (i v rámci studentské odborné činnosti),

2 2 - odbornou publikační resp. tvůrčí činností (i metodické pomůcky, projekty apod.), c) předložení projektu disertační práce s obecně pedagogickým, resp. předmětově didaktickým zaměřením. Doporučuje se, aby zaměření disertační práce bylo v souladu s vědeckovýzkumným zaměřením pracoviště. Požadavky k přijímací zkoušce 1. Předložení soupisu publikovaných prací, aktivních vystoupení na vědeckých konferencích a dalších odborných aktivit, 2. předložení soupisu prostudované odborné literatury z oboru pedagogika, 3. prokázání základních vědomostí a ucelený přehled o oboru pedagogika, 4. specifikace okruhu osobního odborného zájmu, předpokládané oblasti vědeckého bádání a předložení rámcového projektu disertační práce. Doporučuje se, aby zaměření disertační práce bylo v souladu s vědeckovýzkumným zaměřením pracoviště. 5. aktivní znalost jednoho cizího jazyka na úrovni jazykových zkoušek v rámci vysokoškolského studia.

3 3 Studium v doktorském studijním programu Pedagogika Studium v doktorském studijním programu Pedagogika probíhá v souladu se Studijním a zkušebním řádem Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 1. září 2005 (Příloha I). Studium se skládá se ze tří částí: studijní část (přednášky, semináře, samostatné studium, zkoušky z povinných a povinně volitelných předmětů) vědecká část (vědeckovýzkumná a publikační činnost), pedagogická část (výuka na fakultě a ostatní příbuzné aktivity). Předměty studijní části individuálního studijního plánu a jejich vyučující A Povinné předměty Filozofie výchovy a vzdělávání doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph.D. doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. doc. PaedDr. Marcela Musilová, PhD. doc. PhDr. Zdeněk Novotný, CSc. Metodologie pedagogiky Pedagogická psychologie Cizí jazyk I Cizí jazyk II prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc. PhDr. Bronislava Růžičková, Ph.D. Mgr. René Szotkovski, Ph.D. doc. PhDr. Alena Petrová, CSc. doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. garantuje Centrum jazykové přípravy podle Směrnice děkana PdF UP č. 1S/2003 B Povinně volitelné předměty Student DSP Pedagogika volí (podle zaměření své disertační práce a po dohodě se školitelem) 3 povinně volitelné předměty z následující nabídky: Andragogika. PhDr. Iveta Bednaříková, Ph.D. Dítě a dětství - vývoj názorů na vzdělávání dítěte. PhDr. Eva Šmelová Enviromentální výchova na pri- PhDr. Vlasta Hrdličková, Ph.D.

4 4 mární škole. Evaluace práce školy. prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc. Klima školy a problémy její humanizace. Mezilidská a pedagogická komunikace. doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph.D. PhDr. PaedDr. Václav Klapal, Ph.D. Organizační formy výuky. doc. PhDr. Libuše Podlahová, Dr. Pedagogická komunikace na primární škole. Pedagogicko psychologická diagnostika. Pedagogicko psychologické poradenství. Reformní hnutí v pedagogice, alternativní školy. Sexuální výchova v mateřské a primární škole. Sociální dovednosti v profesi učitele. prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc. doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. doc. PhDr. Josef Konečný, CSc doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph.D. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D. doc. PaedDr. Marcela Musilová, Ph.D. Školský management. Mgr. Michaela Prášilová, Ph.D. Technologie vzdělávání. RNDr. Evžen Růžička, CSc. Teorie a tvorba didaktických testů. prof. PhDr. Miroslav Chráska, CSc. Učitelská profese - teorie a praxe. doc.phdr. Drahomíra Holoušová,CSc. Vyučovací proces na primární škole. Didaktika anglického jazyka, morfologie současného anglického jazyka. Didaktika anglického jazyka, strukturní a funkční analýza anglických. textů ve srovnání s češtinou. Didaktika anglického jazyka, současný anglický jazyk ve světle sociolingvistiky. Didaktika anglického jazyka, lingvistické směry 20. století. Didaktika českého jazyka, česká a světová literatura pro děti a mládež. Didaktika českého jazyka, česká literatura od osvícenského klasicismu po vznik české moder- prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc. doc. PhDr. Libuše Hornová doc. PhDr. Libuše Hornová doc. PhDr. Alena Lenochová, CSc. doc. PhDr. Libuše Hornová doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc. Mgr. Milan Polák, Ph.D. PdF UP v Olmouci

5 5 ny. Didaktika českého jazyka, morfologická charakteristika současného českého jazyka. Didaktika českého jazyka, stylistická charakteristika současného českého jazyka. Didaktika českého jazyka, základní vývojové tendence v české literatuře 20. a počátku 21. století. Didaktika matematiky, geometrie. Didaktika matematiky, algebra a teoretická aritmetika. Didaktika matematiky, matematická analýza. Didaktika matematiky, teorie množin. Didaktika technické a informační výchovy, informační technologie. Didaktika technické a informační výchovy, odborný základ výuky o materiálech. Didaktika technické a informační výchovy, odborný základ výuky technologie. doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc. doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc. Mgr. Milan Polák, Ph.D. doc. PhDr. Bohumil Novák, CSc. doc. RNDr. Tomáš Zdráhal, CSc. doc. RNDr. Jitka Laitochová, CSc. doc.doc. PhDr. Bohumil Novák, CSc. doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D. doc. PaedDr. Jiří Kropáč,CSc. doc. PaedDr. Jiří Kropáč,CSc. Didaktika technické a informační výchovy, technické systémy elektrotechnického charakteru. Ing.-Paed. Čestmír Serafín, Dr. Sociální pedagogika a sociální andragogika. Sociální pedagogika a sociální patologie. Sociální pedagogika a pedagogika volného času. prof. PhDr. Blahoslav Kraus, CSc. prof. PhDr. Blahoslav Kraus, CSc. PaedDr. Monika Žumárová, CSc. PdF UHK v Hradci Králové PdF UHK v Hradci Králové PdF UHK v Hradci Králové Náboženská pedagogika a katechetika. Didaktika výchovy k občanství, evropská integrace. Didaktika výchovy k občanství, doc. dr. Ludvík Dřímal, Th.D. Mgr. David Hampl, Ph.D., CMTF UP Olomouc

6 6 filozofie. Didaktika výchovy k občanství, etika. doc. PhDr. Zdeněk Novotný, CSc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., Didaktika výchovy k občanství, politologie. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., Didaktika výchovy k občanství, sociologie pro pedagogy. doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D. Vědeckovýzkumná a publikační činnost Publikace pěti odborných statí v odborných pedagogických časopisech nebo sbornících (označených mezinárodním číselným kódem). Aktivní vystoupení na třech odborných konferencích, z toho alespoň jednou v zahraničí. Zpracování dvou recenzí aktuálních pedagogických publikací. Pedagogická činnost Student prezenční formy DSP Pedagogika může být školitelem (po dohodě s vedoucím příslušné katedry) pověřován pedagogickými činnostmi souvisejícími s výukou. Kreditový systém v doktorském studijním programu Pedagogika Studium v DSP Pedagogika se skládá ze tří částí: studijní část (přednášky, semináře, samostatné studium, zkoušky z povinných a povinně volitelých předmětů), vědecké část (vědeckovýzkumná a publikační činnost), pedagogická část (výuka a ostatní příbuzné činnosti) - viz příloha. Z povinných 180 kreditů, které jsou nezbytné pro absolvování doktorského studijního programu, musí být 50 kreditů za absolvování disciplín (přednášek, seminářů, konzultací, povinných a povinně volitelných zkoušek) akreditovaných v rámci doktorského studijního programu, minimálně 50 kreditů za vědeckovýzkumnou a publikační činnost a maximálně 20 kreditů za pedagogické a ostatní příbuzné aktivity. Za úspěšné absolvování státní doktorské zkoušky získává student 20 kreditů a za úspěšnou obhajobu disertační práce v souladu se Studijním a zkušebním řádem Pedagogické fakulty UP získává 40 kreditů. Disciplíny, realizované v rámci doktorského studijního programu, se dělí na skupinu povinných (A) a povinně volitelných (B). Student doktorského studijního programu musí získat 35

7 7 kreditů za absolvování 5 povinných disciplín (A) a 15 kreditů za absolvování 5 povinně volitelných disciplín (B). Student doktorského studijního programu může získat některé kredity i na jiné fakultě včetně zahraniční (tzv. transfer kreditů), jestliže na ni byl vyslán v rámci plnění svého individuálního studijního plánu a jestliže tato fakulta má kreditní systém studia. O přiznání těchto kreditů rozhoduje proděkan Pedagogické fakulty UP pro vědu, výzkum a zahraniční styky. Studentovi doktorského studijního programu se doporučuje, aby před svým vysláním na jinou fakultu konzultoval se svým školitelem a proděkanem pro vědu, výzkum a zahraniční styky Pedagogické fakulty UP možnost přiznání kreditů. Jestliže student doktorského studijního programu absolvuje přednášky nebo semináře na jiné fakultě, k posouzení kreditů musí předložit sylaby těchto přednášek nebo seminářů podepsané jejich garantem. Absolvování disciplíny zapíše předseda zkušební komise nebo garant do indexu a do systému studijní agendy STAG (zapsání výsledku zkoušky do indexu může provést také příslušný referent oddělení vědy a výzkumu). V případě výsledku neprospěl má student doktorského studijního programu možnost přihlásit se u garanta disciplíny na zkoušku ještě jednou. Pokud student doktorského studijního programu získá minimální počet kreditů (40) v doporučené struktuře, postupuje do vyššího ročníku. Zápis do vyššího ročníku organizačně zajišťuje referát vědy, výzkumu a zahraničních styků. Pokud student doktorského studijního programu nezíská požadovaný počet kreditů z pedagogické činnosti (může se týkat především studentů doktorského studijního programu studujících v kombinované formě studia), je možné aby získal zbývající počet kreditů z vědeckovýzkumné a publikační činnosti. Za první akademický rok musí student doktorského studijního programu získat nejméně 40 kreditů a za druhý akademický rok taktéž nejméně 40 kreditů. Jestliže tento počet nezíská, školitel v hodnocení za akademický rok navrhne ukončení studia. Na státní doktorskou zkoušku se může student doktorského studijního programu přihlásit, pokud získal minimálně 80 kreditů. K obhajobě disertační práce se může student doktorského studijního programu přihlásit, pokud získal minimálně 140 kreditů. Příloha I

8 8 STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU (Studijní a zkušební řád UP v Olomouci) Doktorský studijní program 1) Studium v doktorském studijním programu (dále jen doktorské studium ) sleduje a hodnotí oborová rada doktorského studijního programu (dále jen oborová rada DSP ) ustanovená podle 47 odst. 6 zákona a čl. 11 odst. 6 až 8 Statutu. 2) Doktorské studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Školitele na návrh oborové rady DSP jmenuje a odvolává děkan. 3) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení, které schvaluje oborová rada DSP. Formy doktorského studia 1) Doktorské studium se uskutečňuje v těchto formách: a) prezenční, b) distanční, c) kombinace prezenční a distanční formy. 2) Prezenční forma doktorského studia je uskutečňována obvykle na pracovišti školitele, nebo jiném určeném pracovišti (dále jen školicí pracoviště"). 3) Distanční forma doktorského studia je uskutečňována převážně mimo školicí pracoviště a především na základě samostatné přípravy studenta. 4) Kombinace prezenční a distanční formy doktorského studia znamená, že časově vymezená část doktorského studia probíhá formou prezenční a jiná časově vymezená část doktorského studia probíhá formou distanční. Obě formy doktorského studia se vzájemně nepřekrývají a práva a povinnosti studenta doktorského studia jsou odvozeny od příslušné formy doktorského studia. 5) Standardní doba doktorského studia ve všech jeho formách je podle 47 odst. 2 zákona 3 roky. 6) Doba studia podle individuálního studijního plánu může být děkanem prodloužena oproti standardní době doktorského studia: a) u prezenční formy doktorského studia na základě zdůvodněné žádosti studenta a stavu rozpracování disertační práce maximálně o 1 rok, pokud je žádost doporučena studentovým školitelem a předsedou oborové rady DSP, b) u distanční a kombinované formy doktorského studia maximálně o 2 roky za podmínek uvedených v písmenu a), 7) Doba přerušení doktorského studia se do doby doktorského studia nezapočítává. 8) Nejpozdější termín pro obhajobu disertační práce ve všech formách doktorského studia je 8 let od přijetí do doktorského studia (maximální doba doktorského studia + maximální doba případného přerušení studia), pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. 1) Oborová rada DSP zejména: Oborová rada doktorského studijního programu

9 9 a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací a jejich změny, b) navrhuje složení přijímacích komisí, c) navrhuje školitele, d) projednává rozsah požadavků nutných ke státní doktorské zkoušce, e) navrhuje děkanovi předsedu a členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, f) navrhuje děkanovi předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce, g) navrhuje oponenty disertační práce, h) nejméně jednou za rok hodnotí průběh doktorského studia. 2) Oborová rada DSP se schází, rozhodne-li tak její předseda, nejméně však jednou za rok. 3) Mezi zasedáními oborové rady DSP zastupuje radu její předseda. Školitel studenta doktorského studia 1) Školitelem studenta doktorského studia (dále jen školitel ) může být pouze profesor nebo docent, popřípadě významný odborník v daném oboru. 2) Školitel je jmenován děkanem na návrh oborové rady DSP. 3) Školitel navrhuje téma doktorského studia a sestavuje se studentem doktorského studia individuální studijní plán. Školitel vede studenta doktorského studia v průběhu jeho studia odborně i organizačně, provádí kontrolu plnění studentových studijních povinností a oborové radě DSP předkládá každoroční hodnocení doktorského studia studenta. Školitel dále vede studenta doktorského studia při zpracovávání disertační práce. Školitel má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho doktorského studia. 4) V případě prokázaného neplnění povinností školitele uvedených v odstavci 3, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan na návrh oborové rady DSP školitele odvolat a jmenovat nového. Student doktorského studia 1) Přijatý uchazeč o doktorské studium se stává dnem zápisu do doktorského studia studentem UP a členem akademické obce UP a fakulty, na níž je do doktorského studia zapsán. 2) Student doktorského studia přestává být studentem UP a členem akademické obce UP a fakulty, na které je zapsán do doktorského studia: a) dnem složení státní doktorské zkoušky a dnem obhájení disertační práce podle 47 odst. 4 a 55 odst. 1 zákona, b) ukončením doktorského studia podle 56 zákona. 3) Za ukončení doktorského studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona se považuje: a) ukončení doktorského studia rozhodnutím děkana v průběhu akademického roku na návrh oborové rady DSP po projednání se školitelem a studentem doktorského studia, neplní-li student doktorského studia požadavky na něj kladené a vyplývající z doktorského studijního programu, b) ukončení doktorského studia rozhodnutím děkana po uplynutí maximální doby doktorského studia, pokud tato doba nebyla prodloužena podle čl. 25 odst. 8, 4) Na rozhodování podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se vztahuje 68 zákona. 5) Osoba, na kterou se vztahují skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3, je povinna se nejpozději do 30 dnů od ukončení doktorského studia dostavit na příslušné oddělení fakulty k uzavření svého výkazu o studiu, pokud ze závažných důvodů nepožádá příslušné oddělení fakulty o prodloužení tohoto termínu. 6) Při ukončení doktorského studia podle 56 zákona je příslušné oddělení fakulty povinno

10 10 vystavit bývalému studentovi doktorského studia doklad o zkouškách, které v doktorském studiu vykonal. Individuální studijní plán doktorského studia a kontrola výsledků doktorského studia 1) Individuální studijní plán doktorského studia je zaměřen na vědeckou práci, řešení problému výzkumu nebo konkrétní cíl tvůrčí nebo umělecké činnosti. 2) Individuální studijní plán doktorského studia navrhuje a popřípadě každý rok upřesňuje školitel spolu se svým studentem doktorského studia. Individuální studijní plán doktorského studia a jeho případné úpravy schvaluje po projednání v oborové radě DSP její předseda. 3) Individuální studijní plán doktorského studia stanoví: a) časovou a obsahovou posloupnost studijních aktivit, formu studia těchto studijních aktivit a způsob ověřování studijních výsledků studenta doktorského studia (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci) v souladu se studijním programem, včetně státní doktorské zkoušky, b) rámcově vymezené téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti studenta doktorského studia v oblasti výzkumu, vývoje nebo teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění; rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce, c) případné studium a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních. 4) Vykonání jednotlivých zkoušek se zaznamenává do studentova výkazu o studiu zápisem prospěl. Součástí výkazu o studiu je školitelem potvrzený záznam o splnění dalších předepsaných povinností, jakož i periodické hodnocení studenta školitelem. Četnost hodnocení stanoví čl. 27 odst. 3. 5) Součástí doktorského studia je prokázání způsobilosti komunikovat v rámci studovaného studijního oboru v cizím jazyce typickém pro daný obor. 6) Pracovní režim a termín prázdnin studenta doktorského studia podléhá jeho dohodě se školitelem. 7) Student doktorského studia má právo zúčastnit se výuky libovolného předmětu vyučovaného na fakultě bez ohledu na předběžné znalosti, avšak za podmínky, že jeho přítomnost nenaruší probíhající výuku. Změna formy doktorského studia Děkan může vyhovět písemné žádosti studenta doktorského studia, obsahující doporučení jeho školitele, o změnu formy doktorského studia uvedené v čl. 25 odst. 1. Přerušení doktorského studia 1) Student doktorského studia může požádat formou písemé žádosti, obsahující vyjádření jeho školitele, děkana o přerušení doktorského studia. Děkan vydá v této věci rozhodnutí. 2) Celková doba přerušení doktorského studia nesmí překročit dobu tří let. Zanechání studia

11 11 1) Student doktorského studia, který se rozhodne zanechat doktorského studia, je povinen oznámit tuto skutečnost písemně děkanovi. Student doktorského studia může učinit toto oznámení kdykoliv v průběhu svého studia. 2) Student doktorského studia, který se rozhodne studia zanechat, přestává být studentem dnem, kdy bylo jeho písemné prohlášení o zanechání studia doručeno děkanovi. Přihláška ke státní doktorské zkoušce 1) Přihlášku ke státní doktorské zkoušce opatřenou vyjádřením školitele podává student doktorského studia po splnění všech studijních povinností svého individuálního studijního plánu prostřednictvím příslušného oddělení fakulty. 2) Na základě doporučení oborové rady DSP rozhodne děkan o konání státní doktorské zkoušky. Rozhodnutí děkana se oznámí do 30 dnů ode dne podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce předsedovi oborové rady DSP, školiteli a studentovi doktorského studia. Bylo-li rozhodnutí děkana záporné, musí oznámení o tomto rozhodnutí obsahovat jeho zdůvodnění. Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku 1) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně tří dalších členů. Nejméně jeden člen zkušební komise musí být osobou stojící mimo akademickou obec UP. 2) Právo zkoušet studenty doktorského studia při státní doktorské zkoušce mají pouze profesoři, docenti, odborníci schválení pro tento účel vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo"). 3) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku jmenuje na návrh oborové rady DSP děkan. Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku z významných odborníků v daném oboru. Školitel není členem zkušební komise. Státní doktorská zkouška 1) Státní doktorskou zkouškou prokazuje student doktorského studia své odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilost osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta doktorského studia. 2) Státní doktorské zkoušce musí být po celou dobu jejího konání přítomna nadpoloviční většina členů zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda. 3) Státní doktorská zkouška je veřejná, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 4. 4) Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku průběh vykonané státní doktorské zkoušky. 5) Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku rozhodne veřejným hlasováním o klasifikaci vykonané státní doktorské zkoušky, přičemž klasifikační stupně jsou prospěl(a)"

12 12 nebo neprospěl(a)". K dosažení klasifikace prospěl(a)" je zapotřebí většiny hlasů všech přítomných členů zkušební komise. 6) Státní doktorská zkouška je neúspěšná, pokud je student doktorského studia u této zkoušky ohodnocen kvalifikačním stupněm neprospěl(a). 7) Byla-li státní doktorská zkouška neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku studenta doktorského studia s podmínkami, které tato komise stanovila pro její opakování. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat nejvýše jednou. Disertační práce 1) Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta doktorského studia nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační prací prokazuje student doktorského studia svoji schopnost pracovat samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky. 2) Disertační práce je psána v českém jazyce. Pokud by měla být disertační práce psána v jiném než českém jazyce, je k tomu třeba předchozího souhlasu oborové rady DSP. 3) Disertační práce obsahuje zejména následující části: a) přehled aktuálního stavu problematiky, která je předmětem disertace, včetně odkazů na použité prameny, b) cíle disertační práce, c) popis vlastního řešení, d) původní výsledky a jejich uplatnění v zejména veřejně oponovaných publikacích a projektech, e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo praxi, f) seznam publikovaných prací studenta doktorského studia, včetně případných citací, g) seznam použité literatury, h) zvláštní prohlášení uvedené v úvodu disertační práce o duševním vlastnictví, popřípadě autorských právech, i) anotace, a to zpravidla v anglickém a některém dalším světovém jazyce. 4) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky pro její vypracování určuje oborová rada DSP. 5) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu řešeného větším pracovním kolektivem, musí obsahovat vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student doktorského studia je autorem té části disertační práce, kterou sám předkládá, jakož i stanovení podílu studenta doktorského studia na celkovém výzkumném projektu. 6) K disertační práci musí být přiložen autoreferát, nebo uveden odkaz na jaké webové adrese lze autoreferát nalézt. Autoreferát slouží k informování ostatní vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích disertační práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertační práce, a to podle členění a v pořadí uvedeném v odstavci 3. Autoreferát je napsán ve stejném jazyce jako disertační práce a jeho přílohou je jednostránkový abstrakt v anglickém a některém dalším světovém jazyce. V případě, že disertační práce a autoreferát je napsán v jiném než českém jazyce, je přiložen souhrn v českém jazyce. 7) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti jmenovaní předsedou oborové rady DSP. Oponenti mají ve zkušební komisi pro státní doktorskou zkoušku hlasovací právo, jsou-li do ní jmenovaní děkanem. Oponentem může být pouze profesor nebo docent, popřípadě významný odborník v příslušném oboru. Oponentem nemůže být školitel, konzultant, popřípadě jiný zaměstnanec, který se na disertační práci podílel. Jeden oponent může být aka-

13 13 demickým pracovníkem UP. 8) Oponent disertační práce je povinen na předloženou disertační práci samostatně vypracovat písemný posudek, a to nejpozději do 6 týdnů od doručení disertační práce a jmenovacího dekretu. Nemůže-li oponent písemný posudek na disertační práci vypracovat, je povinen tuto skutečnost oznámit do 15 dnů ode dne doručení listiny o svém jmenování oponentem. 9) Posudek oponenta disertační práce musí obsahovat zejména: a) zhodnocení významu disertace pro příslušný obor, b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle, c) stanovisko k výsledkům disertační práce a k původnímu konkrétnímu přínosu předkladatele disertační práce, d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k uspořádanosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce, e) vyjádření k publikacím studenta doktorského studia, f) jednoznačné vyjádření, zda předloženou disertační práci doporučuje či nedoporučuje k obhajobě. Podmínky k vyhlášení obhajoby disertační práce 1) Student doktorského studia může na příslušné oddělení fakulty podat žádost o obhajobu své disertační práce. K žádosti musí být přiloženo vyjádření školitele, zda obhajobu této disertační práce doporučuje vyhlásit nebo nikoliv. K žádosti je rovněž nutno přiložit disertační práci a autoreferáty v počtu stanoveném oborovou radou DSP, případně v elektronické podobě. 2) Příslušné oddělení fakulty zkontroluje splnění formálních náležitostí žádosti o obhajobu disertační práce, vykonání státní doktorské zkoušky (pokud již proběhla), a poté ji postoupí děkanovi. 3) Disertační práce musí být vystavena nejméně 14 dnů před vykonáním její obhajoby na místě uvedeném v autoreferátu (obvykle na příslušném oddělení fakulty). Na stejném místě a ve stejné lhůtě jsou rovněž k nahlédnutí oponentské posudky k disertační práci. 4) Předseda komise pro obhajobu disertační práce navrhne děkanovi po obdržení všech oponentních posudků na předloženou disertační práci termín a místo konání obhajoby disertační práce. Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do 30 dnů po obdržení posudků od všech oponentů disertační práce. 5) S oponentskými posudky a navrhovaným termínem obhajoby předložené disertační práce je příslušné oddělení příslušné fakulty povinno seznámit studenta doktorského studia a jeho školitele bez zbytečného odkladu. 6) Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student doktorského studia jsou pozváni k obhajobě disertační práce nejpozději 20 dnů před konáním obhajoby. Ke všem pozváním musí být přiloženy oponentní posudky na disertační práci a autoreferát, nebo odkaz na umístění na webových stránkách. 7) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou podle pokynů předsedy oborové rady DSP zveřejněny na místě uvedeném v autoreferátu, a na oznámení o vyhlášení obhajoby disertační práce. 8) Student doktorského studia může vzít disertační práci a žádost o její obhajobu zpět kdykoliv v průběhu přípravného řízení její obhajoby, nejpozději však pět pracovních dnů před termínem obhajoby. Komise pro obhajobu disertační práce

14 14 1) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh oborové rady DSP. Školitel není členem komise. 2) Komise pro obhajobu disertační práce musí mít nejméně pět členů s hlasem rozhodujícím. Komisi tvoří předseda, místopředseda a další významní akademičtí a vědečtí pracovníci fakulty, UP, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť, popřípadě i jiní významní odborníci z praxe. Nejméně dva členové komise s hlasem rozhodujícím pro obhajobu disertační práce musí být osobami stojícími mimo akademickou obec. Obhajoba disertační práce 1) Průběh obhajoby disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu disertační práce. 2) Podmínkou pro vykonání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin členů z celkového počtu všech členů komise pro obhajobu disertační práce po celou dobu konání obhajoby disertační práce. 3) Školitel je povinen zúčastnit se obhajoby disertační práce, není však členem komise pro obhajobu disertační práce. 4) Obhajoba disertační práce je veřejná; hodnocení obhajoby disertační práce je neveřejné. 5) Při obhajobě disertační práce je student doktorského studia představen členům komise pro obhajobu disertační práce a požádán o přednesení stručného referátu o výsledcích disertační práce; následuje přečtení oponentských posudků na předloženou disertační práci, vyjádření školitele a rozprava. Student doktorského studia je povinen na oponentské posudky na místě reagovat, jakož i zodpovídat případné další dotazy členů komise pro obhajobu disertační práce. 6) Hodnocení obhajoby disertační práce se koná za přítomnosti členů komise pro obhajobu disertační práce a školitele. Právo účastnit se hodnocení má i předseda oborové rady DSP, předseda kolegia oboru a děkan. O tom, zda student doktorského studia svoji disertační práci obhájil, či neobhájil, rozhodují členové komise v tajném hlasování. Každý ze členů komise pro obhajobu disertační práce má jeden hlas; k přijetí rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů komise. Klasifikační stupně jsou prospěl(a)" nebo neprospěl(a)". 7) Výsledek hodnocení obhajoby disertační práce oznámí předseda komise pro obhajobu disertační práce ihned studentovi doktorského studia. Student je povinen podepsat prohlášení, že ho předseda s výsledkem obhajoby seznámil. 8) Studentovi, který disertační práci neobhájil, sdělí předseda komise pro obhajobu disertační práce současně s hodnocením disertační práce i možnosti přepracování disertační práce. 9) O průběhu obhajoby disertační práce a o výsledku této obhajoby se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda komise pro obhajobu disertační práce a přítomní členové. Kopie podepsaného zápisu obdrží student, děkan a předseda oborové rady DSP do 7 dnů od obhajoby. Originál zápisu je uložen na příslušném oddělení fakulty. 10) Student doktorského studia může opakovat obhajobu disertační práce po jejím přepracování nejvýše jednou, nejdříve však po uplynutí půl roku od její první obhajoby. 11) Pokud student doktorského studia svoji disertační práci neobhájil, má právo podat v této věci zdůvodněné námitky děkanovi, a to do 30 dnů po obdržení rozhodnutí komise pro obhajobu disertační práce o výsledku obhajoby. O podání námitek je student doktorského studia povinen informovat oborovou radu DSP. Děkan může požádat oborovou radu DSP o návrh nových oponentů disertační práce.

15 15 Řádné ukončení doktorského studia 1) Student doktorského studia, který vykonal státní doktorskou zkoušku a obhájil disertační práci, je absolventem doktorského studijního programu. Na žádost absolventa vyhotoví fakulta potvrzení o ukončení studia. 2) Absolventu doktorského studijního programu vydá UP vysvědčení o státní doktorské zkoušce a vysokoškolský diplom, ve kterém je uvedeno jeho jméno a příjmení, název doktorského studijního programu, název studijního oboru a přiznaný akademický titul. Vysokoškolský diplom se předává absolventům slavnostním způsobem při promoci. Vysokoškolský diplom podepisují děkan a rektor. Vysvědčení o státní doktorské zkoušce, které obdrží absolvent na příslušném oddělení děkanátu fakulty, je doklad o vykonané státní doktorské zkoušce a jejích součástech a obhajobě disertační práce s uvedením tématu disertační práce. Fakulty mohou dále vydat osvědčení se jménem školitele a vědeckého pracoviště, na němž byla disertační práce vypracována. 3) Dnem řádného ukončení doktorského studia je den, kdy byla studentem doktorského studia úspěšně obhájena disertační práce. Příloha II

16 16 STUDIJNÍ PLÁN DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU PEDAGOGIKA akad. rok 2008/09 A povinné předměty Zkratka K Garant Cizí jazyk I CJP/XCJI 7 dr. Gill Cizí jazyk II KPG/XCJII 7 Prof. Chráska (uznává) Filozofie výchovy a vzdělávání KPG/XFVV 7 Doc. Grecmanová Metodologie pedagogiky KPG/XMEPD 7 Prof. Chráska Pedagogická psychologie KPS/XPEDP 7 Doc. Petrová B povinně volitelné předměty Zkratka K Garant Didaktika AJ, souč. AJ ve světle sociolingvistiky KAJ/XDISO 5 Doc. Hornová Didaktika AJ, lingvistické směry 20. století KAJ/XDILI 5 Doc. Hornová Didaktika AJ, strukturní a funkční analýza. KAJ/XDITA 5 Doc. Hornová Didaktika AJ, morfologie současného AJ KAJ/XDIMO 5 Doc. Hornová Didaktika ČJ, morfologická charakteristika současného ČJ KČJ/XMOSČ 5 Doc. Krobotová Didaktika ČJ, stylistická charakteristika současného ČJ KČJ/XSSČJ 5 Doc. Krobotová Didaktika ČJ, základní vývojové tendence v české literatuře KČJ/XVTČL 20. a počátku 21. století 5 dr. Polák Didaktika ČJ, česká literatura od osvícenského klasicismu KČJ/XLOKM po vznik české moderny 5 dr. Polák Didaktika ČJ, česká a světová literatura pro děti A mládež KČJ/XČSLD 5 Doc. Řeřichová Didaktika matematiky, geometrie KMT/XDMG 5 Doc. Novák Didaktika matematiky, matematická analýza KMT/XDMA 5 Doc. Laitochová Didaktika matematiky, teorie množin KMT/XDMT 5 Doc. Novák M Didaktika matematiky, algebra a teoretická aritmetika KMT/XDMAT 5 Doc. Zdráhal Andragogika KPG/XANDR 5 dr. Bednaříková Evaluace práce školy KPG/XEPSK 5 Prof. Chráska Klima školy a problémy její humanizace KPG/XKSPH 5 Doc. Grecmanová Mezilidská a pedagogická komunikace KPG/XMPDK 5 dr. Klapal Náboženská pedagogika a katechetika KPG/XNPDK 5 Doc. Dřímal Organizační formy výuky KPG/XOFV 5 Doc. Podlahová Reformní hnutí v pedagogice, alt. Školy KPG/XRHAS 5 Doc. Grecmanová Sociální dovednosti v profesi učitele KPG/XSDPU 5 Doc. Musilová Sociální pedagogika a pedagogika volného času KPG/XSPVC 5 dr. Žumárová Sociální pedagogika a sociální andragogika KPG/XSPSA 5 Prof. Kraus Sociální pedagogika sociální patologie KPG/XSPSP 5 Prof. Kraus Technologie vzdělávání KPG/XTEVZ 5 dr. Růžička Teorie a tvorba didaktických testů KPG/XTTDT 5 Prof. Chráska Učitelská profese teorie a praxe KPG/XUPTP 5 Doc. Holoušová Školský management KPG/XSMAN 5 dr. Prášilová Pedagogicko psychologická diagnostika KPS/XPPDI 5 Doc. Konečný Pedagogicko psychologické poradenství KPS/XPPPO 5 Doc. Konečný Dítě a dětství vývoj názorů na vzdělání KPV/XDDVN 5 Doc. Šmelová

17 17 Environmentální vzdělávání, výchova. KPV/XEVVO 5 dr. Hrdličková Pedagogická diagnostika na primární škole KPV/XPDPŠ 5 dr. Spáčilová Pedagogická komunikace na primární škole KPV/XPKPŠ 5 Prof. Nelešovská Sexuální výchova v mateřské a primární škole KPV/XSVMP 5 dr. Rašková Vyučovací proces na primární škole KPV/XVPPŠ 5 Prof. Nelešovská Didaktika TIV, informační technologie KTE/XDTII 5 Doc. Chráska Didaktika TIV, odborný základ výuky technologie KTE/XDTIT 5 Doc. Kropáč Didaktika TIV, odborný základ výuky o materiálech KTE/XDTIM 5 Doc. Kropáč Didaktika TIV, technické systémy elektrotechnického charakteru KTE/XDTIE 5 Doc. Serafín Didaktika výchovy k občanství. Sociologie pro pedagogy KVS/XSOC 5 Doc. Skopalová Didaktika výchovy k občanství. Etika KVS/XETI 5 Dr. Staněk Didaktika výchovy k občanství. Filozofie KVS/XFIL 5 Doc. Novotný Didaktika výchovy k občanství. Politologie KVS/XPOL 5 Doc. Staněk Didaktika výchovy k občanství. Evropská integrace KVS/XEVI 5 dr. Hampl Didaktika výchovy k občanství. Společenské vědy KVS/XDID 5 Doc. Novotný Další aktivity Zkratka K Poznámka Citace vlastní práce v tuzemsku KPG/XPCIT 2 Citace vlastní práce v zahraničí KPG/XPCIZ 4 Odborný článek KPG/XPCOC 9 Poster na konferenci v zahraničí KPG/XPCPZ 5 Poster na konferenci v ČR KPG/XPCPC 2 Práce v organizačním výboru konference KPG/XPCOV 3 Práce v poradně KPG/XPECP 5 pouze u PS Recenze KPG/XPCR 5 Referát na konferenci v tuzemsku KPG/XPCRT 10 Referát na konferenci v zahraničí KPG/XPCRZ 15 Referát na odborném semináři KPG/XPCRK 3 Spoluautorství vědecké stati v tuzemsku KPG/XPCST 10 Spoluautorství vědecké stati v zahraničí KPG/XPCSZ 15 Uveřejnění odborné knihy, příručky apod. KPG/XPCK 20 Uveřejnění vědecké monografie KPG/XPCM 30 Uveřejnění vědecké stati v tuzemsku KPG/XPCCT 15 Uveřejnění vědecké stati v zahraničí KPG/XPCCZ 20 Vedení závěrečné práce KPG/XPECB 5 pouze u PS Vytvoření učebních pomůcek KPG/XPECU 5 Vyučování na vysoké škole KPG/XPECV 1 max. 10/sem. Získání a vyřešení vnitřního grantu KPG/XPCGV 10 Účast na řešení projektu FRVŠ, GAČR apod. KPG/XPCG 15 Státní doktorská zkouška KPG/XSZDZ 20 Příloha III Doporučený individuální studijní plán

18 18 doktorského studijního programu Pedagogika 1. ročník Seznámení s informačním systémem, organizací vědecké práce a možnostmi využití výpočetní techniky na fakultě a univerzitě. Shromažďování materiálů a informací k tématům zkoušek a disertační práci, vytváření potřebné databáze (trvalý úkol). Participace na vědeckovýzkumných projektech řešených na pracovišti (trvalý úkol). Vykonání zkoušky z metodologie pedagogiky. Vykonání zkoušky z filozofie výchovy a vzdělávání. Aktivní účast na odborné konferenci nebo semináři (1x). Publikace v odborném časopise nebo sborníku (1x). Vykonání zkoušky z povinně volitelného předmětu (1x). Vykonání zkoušky z cizího jazyka II. Recenze aktuální pedagogické publikace (1x). 2. ročník Vykonání zkoušky z pedagogické psychologie. Vykonání zkoušek z povinně volitelných předmětů (2x). Aktivní účast na odborných konferencích nebo seminářích (3x). Publikace v odborných pedagogických časopisech nebo sbornících (2x). Recenze aktuální pedagogické publikace (1x). Vykonání zkoušky z cizího jazyka I. Vykonání státní doktorské zkoušky. 3. ročník Publikace dílčích výsledků disertační práce v odborných časopisech nebo sbornících (2x). Aktivní účast na odborné konferenci v zahraničí. Zpracování disertační práce (termín odevzdání 30. dubna). Obhajoba disertační práce. Příloha IV Katedra pedagogiky s celoškolskou působností

19 19 Student: Školitel: Forma studia: Zahájení studia: Předpokládané ukončení studia: Téma vědeckého bádání: Individuální studijní plán a souhrnný výkaz o studiu v doktorském studijním programu Pedagogika Průběh studia Zkoušky Plánovaný termín Realizace Výsledek Povinné disciplíny Metodologie pedagogiky Filozofie výchovy a vzdělávání Pedagogická psychologie Cizí jazyk Povinně volitelné disciplíny Státní doktorská zkouška Obhajoba disertační práce Publikační činnost

20 20 Aktivní vystoupení na odborných konferencích Recenze Jiné vědecko-pedagogické aktivity datum a podpis studenta podpis školitele Katedra pedagogiky s celoškolskou působností

21 21 Výroční zpráva o činnosti v doktorském studijním programu Pedagogika Studijní rok: Student: 1. Absolvované zkoušky z povinných disciplin odborného základu: 2. Absolvované zkoušky z povinně volitelných disciplin: 3. Publikované práce: 4. Aktivní vystoupení na konferencích: 5. Recenze pedagogické publikace: 6. Jiné vědecko-pedagogické aktivity: Datum:. podpis doktoranda Vyjádření školitele k plnění individuálního studijního programu: Individuální studijní program: je - není * plněn Důvody neplnění: Návrh na úpravu individuálního studijního programu: podává se - nepodává se * Doporučuji - nedoporučuji * pokračování ve studiu * nehodící se škrtněte. podpis školitele