ZÁKLADNÍ ŠKOLA V NOVÉ VČELNICI ALMANACH K 50. VÝROČÍ OTEVŘENÍ NOVÉ ŠKOLY

Transkript

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA V NOVÉ VČELNICI ALMANACH K 50. VÝROČÍ OTEVŘENÍ NOVÉ ŠKOLY

2 2 S t r á n k a

3 SLOVO ÚVODEM... 4 HISTORIE ŠKOLSTVÍ V NOVÉ VČELNICI... 5 PRVNÍ ČTVRTSTOLETÍ ZE ŠKOLNÍ KRONIKY... 6 OBDOBÍ VELKÝCH ZMĚN ŠKOLA DNES ÚSPĚCHY V SOUTĚŽÍCH V POSLEDNÍCH 15-TI LETECH ŠKOLNÍ DRUŽINA PARTNERSKÉ ŠKOLY ZAJÍMAVOSTI Z PADESÁTILETÉ HISTORIE VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE SLOVO ZŘIZOVATELE ŠKOLY SPORTOVNÍ TRADICE MOJE VZPOMÍNKA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLU VZPOMÍNKA NA JITŘENKU ZÁVĚR PŘÍLOHY S t r á n k a

4 Slovo úvodem Jubilea jsou příležitostí k pozastavení, k zamyšlení Padesát let v životě školy je pouze zlomkem jejího nekonečného života. Je to ale zajisté výročí, které si zaslouží připomenout veřejnosti její historii, jak si po celá ta léta vedla, kteří absolventi prošli jejími dveřmi, kteří učitelé v ní působili, co všechno se za 50 let v jejích zdech událo. Je těžké obsáhnout obětavost a úsilí všech, kteří byli součástí jejího života. Je nemožné zaznamenat množství drobných i těch větších každodenních úspěchů, ale i proher a zklamání. Byly to také roky poznamenané ideologií jedné vládnoucí strany. Poděkování a uznání patří bývalým i současným zaměstnancům, rodičům a všem, kteří pomáhali a pomáhají vychovávat mladou generaci. Ať se naší škole a nám všem daří ke spokojenosti dětí i jejich rodičů a nás všech. Historie má být paměť minulosti, zrcadlo budoucnosti a usměrňovatelka přítomnosti. J. A. Komenský 4 S t r á n k a

5 Historie školství v Nové Včelnici První zmínka o škole v Nové Včelnici je z roku Císař Josef II. v tehdejším Novém Etynku založil faru s kaplanstvím a školu. Nejprve se vyučovalo v jedné třídě, od roku 1823 byla zřízena třída druhá a obě byly umístěny do budovy pozdější obecné školy, kde se pravidelně vyučovalo až do roku 1964 (do roku 2012 byly některé prostory využívány ještě pro školní dílny a cvičnou kuchyni). Škola se postupně rozšiřovala. Když v roce 1908 přesáhl počet žáků 400, měla už 6 tříd. V letech byla založena měšťanská škola, která byla umístěna v adaptované budově bývalého hostince Nechyba. Zde se rovněž vyučovalo až do roku V roce 1953 byly zákonem o jednotné škole obě školy obecná i měšťanská spojeny ve všeobecně vzdělávací osmiletou školu. V roce 1959 ji nahradila základní devítiletá škola a od roku 1976 základní škola. Naprosto nevyhovující prostory v budovách obecné a měšťanské školy vedly k rozhodnutí výstavby pavilonů nové školy, které pak byly otevřeny S t r á n k a

6 První čtvrtstoletí ze školní kroniky Přání několika pokolení bylo splněno 23. srpna 1964 slavnostním otevřením nové školy. I když stavba nebyla komplexní chyběla tělocvična, dílny a školní stravovna byl školní rok zahájen ve 2 pavilonech s 395 žáky ve 14 třídách. Ve škole učilo 19 učitelů a ředitelkou byla Marie Tomasová. Dostavba školy se stala úkolem pro další generaci. Škola také nesla název ZŠ 20. výročí SNP. Během 60. a 70. let byly postupně rušeny málotřídní a jednotřídní školy v okolních vesnicích a žáci přecházeli do školy v N. Včelnici. Nejvyšší stav žactva byl jednoznačně zaznamenán v 80. letech, kdy byl kolem 500. Ve školním roce dokonce 560 žáků. Důvodem byl příliv obyvatel, kteří byli zaměstnáni v uranovém průmyslu. Na tento počet žáků nebyla škola projektována a potýkala se v té době s prostorovými potížemi. Vybavenost školy Škola měla i odborné učebny, vybavené způsobem odpovídajícím tehdejší době. Učitelé ve výuce používali nástěnné obrazy, mapy, diapozitivy, filmy, zpětné projektory. Později se objevily gramofony, magnetofony a rádia s přehrávačem vybavení třídy 6 S t r á n k a

7 Učitelé a žáci Řada pedagogů vykonávala výchovnou činnost s dětmi i o prázdninách. Stanovalo se, pořádaly se putovní tábory (např. Šumava, Prachovské skály, Orlické hory, Slovensko). Působili i jako pionýrští vedoucí (N. Řadov, NDR). Učitelé se s žáky zúčastňovali veřejně prospěšných prací sběr brambor, úprava zeleně ve městě. Povinně se také zapojovali do oslav všech výročí během roku. Pionýr a Junák Při škole působila pionýrská organizace, jejímiž členy byla naprostá většina žáků. Pod vlivem změněné politické situace začal v letech vedle této organizace pracovat Junák, jehož činnost byla po dvou letech zastavena. Zájmové kroužky Na škole byla v nabídce vždy řada zájmových kroužků od sportovních, přes technicky či umělecky zaměřené. Disponovaly kvalitními vedoucími z řad veřejnosti i z řad učitelů. Děti tak trávily volný čas podle svých zájmů pěvecký soubor Jitřenka vedený D. Orthovou 7 S t r á n k a

8 Školní družina a školní klub Družina pro mladší a později i školní klub pro starší děti neměly v nové škole speciální prostory pro svou činnost. Jejich mimoškolní výchova se realizovala ponejvíce ve třídách po vyučování. Pracovaly zde 2, po nárůstu žáků i 5 vychovatelek. Kurzy plavání a lyžování Zhruba po deseti letech od otevření školy začali žáci pravidelně jezdit na plavecký výcvik. Nejdříve do bazénu v Jihlavě, pak do Českých Budějovic a do Tábora. Na lyžařské kurzy se jezdilo do Krkonoš lyžařský kurz Jánské Lázně Spartakiády Pravidelně po 5 letech se ve škole nacvičovalo na spartakiádu. Konala se vystoupení na oblastní úrovni a škola vždy posílala cvičence i na celostátní vystoupení do Prahy. Učitelé se také účastnili jako cvičenci. 8 S t r á n k a

9 Škola a sport Sport měl ve škole vždy své místo. Rok po slavnostním otevření byla škola vybrána do celostátního průzkumu tělesné výkonnosti mládeže, jehož podklady měly sloužit ke změně osnov tělesné výchovy. Možná zde jsou počátky velmi dobré sportovní tradice. Je nesporné, že se škola nesmazatelně zapsala výkony svých žáků a žákyň hlavně v lehké atletice do povědomí všech, tomuto sportu oddaných příznivců. Nejvydatnější byly roky , když z řad žáků bylo 18 držitelů krajských rekordů. V Poháru rozhlasu mezi venkovskými školami žákyně i žáci měli vždy dobré umístění. Triumfu dosáhly ml. a st. žákyně ve školním roce , když zvítězily v celostátním kole a probojovaly se do mezinárodní soutěže. Prvního místa ve finále Poháru rozhlasu dosáhly st. žákyně ještě ve školním roce Z ostatních sportů je třeba zmínit gymnastiku, lední hokej, volejbal, fotbal a basketbal. Tělocvična a školní jídelna byla uvedena do provozu tělocvična. Nevyhovující podmínky, které trvaly řadu let, skončily pozvánka k slavnostnímu otevření tělocvičny 9 S t r á n k a

10 Ve školním roce se mohli žáci stravovat už v nové školní jídelně. Multifunkční spojovací chodba mezi školou a tělocvičnou byla uvedena do provozu v roce Nová koncepce To byl název pro úpravu školních osnov v ZDŠ, která se proměnila v ZŠ. Učitelé se po několik let školili v zavádění změn a postupně byla nová koncepce zaváděna od školního roku Co dnes žáci neznají Vyučování ve škole bylo i v sobotu. Ve šk. roce byla 1x za 14 dní volná sobota a od roku se přešlo na 5-ti denní pracovní týden. Sběr druhotných surovin a sběr léčivých bylin patřily k povinnostem žáků. Nejlepší byli odměňováni věcnými cenami. Kuriozity Z důvodů chřipkové epidemie byly v roce 1970 od 1. do 18. ledna vyhlášeny celostátní prázdniny Mimořádné prázdniny v důsledku nedostatku paliv a energie vyhlásilo ministerstvo školství i v roce 1979 od 8. do 28. ledna. Autorita školy Škola v Nové Včelnici byla a je respektovanou institucí. Svými výsledky vždy patřila mezi nejlepší na okrese. Už v r byla jako jediná na okrese vyznamenána Čestným uznáním MŠ za velmi dobrou práci. Žáci školy se vždy zúčastňovali a zúčastňují různých naukových olympiád a soutěží a vždy se umisťují na předních místech v rámci okresu, probojovávali se i do krajských i republikových soutěží. Tím přispívají k dobrému jménu školy a dobře reprezentují i práci pedagogů. Období velkých změn Počítače, interaktivní tabule, tiskárny, kopírky to vše je dnes samozřejmým vybavením škol, důsledek vývoje a technického pokroku ve společnosti. V oblasti jako je školství nelze na tento trend nereagovat. Vývoj je 10 S t r á n k a

11 to postupný, ale neobyčejně rychlý, kladoucí na všechny zúčastněné velké nároky. Ani naše škola nemohla jít jinou cestou. Byla a je to cesta náročná, ale nutná. Změny ve společnosti po listopadu 1989 ovlivnily celé školství. Postupně docházelo ke změnám obsahu výuky u některých předmětů, potřeba znalosti cizích jazyků byla nezbytná, a tak žáci dostali možnost volby cizího jazyka již od 3. třídy. Do praxe je uveden nový školní řád, respektující Úmluvu o právech dítěte. Jednotné učebnice se stávají minulostí, škola a učitelé mají možnost výběru, nabídka výukových materiálů je velmi pestrá a rok od roku větší. Od poloviny 90. let se začínají v osnovách uplatňovat volitelné předměty a ředitel školy může rozhodovat o hodinových dotacích u některých předmětů. Postupně se mění osmiletá docházka na devítiletou. Žáci jsou vedeni k větší samostatnosti, výuka neprobíhá pouze ve školních třídách, žáci získávají nové zkušenosti při exkurzích, naučných programech, zpracovávají projekty na různá témata. Počítačová gramotnost je samozřejmostí. Prostřednictvím srovnávacích testů má škola možnost zjistit, jak si vede ve vzdělávání žáků na celostátní úrovni. V současné době škola už ve všech třídách pracuje podle svého vlastního vzdělávacího programu. V roce 2010 se naše škola zapojila do projektu EU peníze školám a získala finanční dotaci na projekt Zlepšení kvality výuky na ZŠ v operačním 2007 počítačová učebna II. stupně 11 S t r á n k a

12 programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na základě tohoto projektu byly finanční prostředky využity na vybavení školy počítačovou, audiovizuální a prezentační technikou a učebními pomůckami. V rámci projektu se také učitelé dále vzdělávali, bylo možné některé vyučovací hodiny dělit na menší skupiny, žáci 5. a 6. tříd absolvovali preventivní programy třída I. stupně Od roku 2002 je škola právním subjektem. Nedochází ke změnám pouze v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti provozní. Postupem času dochází k menším či rozsáhlejším úpravám ve školních budovách, z těch větších nutno zmínit nově vybavenou plynovou kotelnu, rekonstrukci šaten, podlah, zakoupení nového školního nábytku, výměnu oken. Vzhledem k úbytku tříd byly uvolněny prostory i pro cvičnou kuchyni a školní dílny, takže výuka už kompletně probíhá ve školních budovách. Mohly být i nově zařízeny další odborné učebny. Školní družina získala své stálé prostory, včetně nově vybudovaného hřiště. Snahou školy vždy bylo vytvářet žákům kvalitní kulturní a moderní prostředí a to se daří cvičná kuchyně 12 S t r á n k a

13 Škola dnes Za 50 let prodělala naše škola obrovský vývoj jak po stránce materiální, tak i v oblasti výchovně vzdělávací. Přesto se najde něco, co mají tyto roky společné cílem veškerého našeho snažení byl vždy žák a snaha ho co nejlépe vzdělat. Naučit nejen triviální číst, psát a počítat, ale nabídnout další poznatky, vědomosti a dovednosti. Tak jak se vyvíjí celá naše společnost a ovlivňuje naše žití, promítá se vše i do života školy. Každý školní rok je specifický a přesto jsou školní roky v něčem stejné. Během deseti školních měsíců se s pravidelností opakuje řada činností, které jsou v průběhu roku doplněny o exkurze, kulturní a vzdělávací pořady a dle aktuálních potřeb o další akce. Když jsme v roce 1987 dostali první tři počítače a byl založen počítačový kroužek, netušili jsme, že za několik let budeme mít počítačovou učebnu. V současné době máme tyto učebny již dvě, vybavené celkově 35 počítači, které slouží výhradně výuce. Pořídili jsme 4 interaktivní tabule, které účelně využíváme při výuce. Máme řadu výukových programů pro všechny vyučovací předměty. Většina učeben je vybavena moderní technikou k poslechu i prezentaci. Nově byla zrekonstruována učebna fyziky a chemie tak, aby odpovídala současným potřebám učebna fyziky po rekonstrukci 13 S t r á n k a

14 . Máme novou cvičnou kuchyni a moderně vybavené prostory školní družiny. V posledních letech probíhá postupná výměna herních prvků na hřišti školní družiny. Disponujeme nadstandardními podmínkami pro výuku tělesné výchovy. A že jich umíme využít, dokazují naši žáci svými výsledky ve sportovních soutěžích. Samotné materiální vybavení nezaručuje kvalitu výchovně vzdělávacího procesu. Výsledky naší vzdělávací práce si pravidelně ověřujeme v celostátních projektech typu Kalibro nebo Scio. V posledních dvou letech jsme se zúčastnili i celostátního ověřování úrovně znalostí žáků pátých a devátých tříd, které organizuje Česká školní inspekce. Ve srovnání s výsledky jiných škol si naši žáci vedou většinou velmi dobře. Během posledních padesáti let se několikrát měnily koncepce vzdělávání, vzdělávací programy a osnovy. Školy prošly mnoha experimenty za zmínku stojí například zavádění množin v osmdesátých letech. Měnila se i délka školní docházky z devíti let na osm a zase zpět na devět. Jeden čas byl pátý ročník součástí druhého stupně. Velká změna nastala k , kdy se všechny školy staly právními subjekty. Ta největší změna v systému vzdělávání přišla od , kdy byly zrušeny jednotné osnovy a všechny základní školy začaly vyučovat podle vlastních školních vzdělávacích programů. Tomu ovšem předcházela zdlouhavá a složitá příprava, do které byli zapojeni všichni učitelé. Školy získaly poměrně velkou volnost v oblasti vzdělávání, ale na druhé straně se ukázala i řada problémů. Ať byly koncepce nebo vzdělávací programy jakékoliv, vždy ale nakonec záleželo na učiteli. Naše škola měla vždy štěstí na kvalitní pedagogický sbor, o čemž svědčí dlouhodobě velmi dobré vzdělávací výsledky naší školy. Našim žákům nabízíme řadu mimoškolních aktivit zájmové kroužky, poznávací zájezdy, výměnné pobyty, účast v soutěžích a jiné. Činnost školy pravidelně prezentujeme v Novovčelnickém zpravodaji. Spolupráci s rodiči a veřejností považujeme za nedílnou a důležitou součást naší práce. Velmi si vážíme dobré spolupráce se zřizovatelem. Díky jeho podpoře a různým projektům se nám daří vytvářet pro výchovně vzdělávací práci odpovídající materiální podmínky. Velmi dobré vztahy máme i s rodičovským sdružením a školskou radou. V jubilejním roce naši školu navštěvuje 227 žáků v 10 třídách. Konečně se zastavil úbytek dětí a po 9 letech máme opět dvě první třídy. Ve škole vyučuje 16 pedagogů, o provoz se stará 8 provozních zaměstnanců včetně školní jídelny. Do školní družiny je přihlášeno kolem 70 dětí a pro- 14 S t r á n k a

15 voz zajišťují dvě vychovatelky. Naše škola vyučuje podle vlastního školního vzdělávacího programu Škola pro život. Nabízíme řadu nepovinných předmětů a zájmových kroužků, které jsou zaměřené především na sportovní aktivity, rozvoj jazykových a uměleckých dovedností. Ti nejlepší žáci nás vždy reprezentují v okresních soutěžích. Jak je uvedeno v samostatné kapitole, dlouhodobě nejvýraznějších úspěchů dosahujeme ve sportovních soutěžích, dále v matematické a zeměpisné olympiádě. Dále žákům nabízíme lyžařský a plavecký výcvik, poznávací zájezdy, kulturní představení, řadu exkurzí (v poslední době například do prostor České televize v Praze nebo na pražské Letiště Václava Havla v Ruzyni). Nedílnou součástí výuky se staly různé projekty a projektové dny, kdy se žáci věnují určitému tématu. Věříme, že se nám podaří obnovit i výměnné pobyty v bavorském Neuöttingu návštěva České televize Kavčí hory Praha Přejme si, aby naši školu žáci navštěvovali rádi, aby zde nacházeli uplatnění pro své zájmy, cítili se dobře mezi spolužáky a byli dobře připraveni pro další život. 15 S t r á n k a

16 Máme radost z toho, když se naši bývalí žáci po letech do školy vracejí a na školní roky rádi vzpomínají. Mgr. Jaromír Hrbek, ředitel školy Úspěchy v soutěžích v posledních 15-ti letech Naše škola má stále pověst školy s významnou sportovní tradicí, zvláště v atletice. A naši žáci to stále potvrzují. V posledních 15 letech byla vždy minimálně dvě naše družstva každý rok na stupních vítězů. Ať už to byl Pohár rozhlasu nebo atletický čtyřboj. Mladší děvčata vyhrála okresní kola těchto soutěží 13 x a krajská kola 3 x. Starší děvčata byla úspěšná 6 x v okrese a 4 x v kraji. Zúčastnili jsme se i celostátních finále. Mezi největší opory našich družstev patřila kromě jiných děvčata Naďa Zikmundová, Monika Brusová, Kateřina Kršková a Dita Poslušná. Velmi dobře si vedou i naši nejmladší atleti. Okresní kolo atletické všestrannosti vyhráli 3 x a rovněž 3 x naše družstvo postoupilo do celostátního finále Kinderiády v Praze. Naši žáci pravidelně vozí medaile i z okresních kol přespolního běhu. Dařilo se nám i v míčových hrách. Družstvo žáků prvního stupně stálo 8 x na stupních vítězů v okresním kole ve vybíjené, z toho 3 x vyhrálo. Ve volejbalu naše družstvo 3 x vyhrálo okresní kolo. Žáci školy se také pravidelně zúčastňují naukových olympiád a soutěží. I v této oblasti jsme byli v posledních 15 letech úspěšní. Mezi téměř pravidelně obsazované patří okresní kolo matematické, zeměpisné a jazykové olympiády, kde má škola vždy své zástupce a nejlepší řešitele. Mezi nejúspěšnější patřili Marcel Šebek, Luboš Fejko, Stanislava Šebková, Karin Hambalíková, Kateřina Doležalová, Matěj Poláček, Martin Voráček, Vlastimil Dvořák, Radek Dvořák, Martin Nebeský, Sandrik Bednář, Tomáš Mařík, Zuzana Kricnerová, Kateřina Kršková a Jan Šprincl. Tito žáci se v okresních kolech umístili na místě. Někteří pak reprezentovali okres i v krajském kole. Družstva našich žáků byla několikrát úspěšná i v okresních kolech dopravní a zdravotnické soutěže. 16 S t r á n k a

17 Všem žákům, kteří naši školu úspěšně reprezentovali a šířili tak její dobré jméno, patří poděkování, stejně jako i učitelům a vedoucím zájmových kroužků za přípravu žáků na tyto soutěže družstvo mladších a starších žákyň, vítězky okresního a krajského kola Poháru rozhlasu, čtyřboje a účast v republikovém kole Školní družina Školní družina má v soustavě našeho základního školství již tradičně svoje místo. Její činnost se řídí Školním vzdělávacím programem pro školní družinu Škola hrou, který se během roku realizuje a který je pro vychovatelky závazný. Naši školní družinu navštěvuje každým rokem kolem 70 žáků mladšího školního věku. Ve škole musí řada z nich mimo vyučování trávit větší část dne, a proto je činnost zaměřena i na odpočinek a rekreaci. Již 14 let má družina ve škole svoje vlastní prostory vybavené moderním nábytkem, počítači s internetem a spoustou zajímavých her. Děti si mohou hrát i na oploceném hřišti vybaveném novými herními prvky. 17 S t r á n k a

18 Poznatky dětí se obohacují různými aktuálními besedami (ČČK, policie, ZOO stanice), či návštěvami výstav (v J. Hradci, Kamenici nad Lipou). Rozvoj zručnosti a estetické cítění se prohlubují ve výtvarných činnostech s netradičními materiály a technikami. Zdařilé výrobky se používají k výzdobě školních prostor. Děti se s vychovatelkami každoročně připravují i na veřejná vystoupení (školní karneval, pohádkový les, vánoční besídka). Oblíbená je i kouzelní noc ve ŠD se stezkou odvahy nebo cvičení s hudbou v tělocvičně, kterou je možné v případě nepříznivého počasí využívat. K tradicím patří i kratší výlety během roku (Aquapark v Jihlavě, solná jeskyně). Zajímavý byl výlet do krokodýlí ZOO v Protivíně, trochu adrenalinu zažily děti v lanovém parku. Školní družina nezapomíná i na okolí Nové Včelnice, které děti poznávají při hrách v přírodě a při pravidelných vycházkách. Naší snahou je spokojenost dětí, aby zde našly zázemí, získaly nové poznatky a prožily i nevšední zážitky vybavení školní družiny 18 S t r á n k a

19 Partnerské školy ZŠ Banská Bystrica, Okružná Slovenská republika Během 27 let vzájemné spolupráce se uskutečnilo celkem 24 společných akcí. Většinou se jednalo o výměny žákovských nebo 1984 zájezd učitelů na Slovensko pedagogických kolektivů. Učitelé si předávali zkušenosti, uskutečnily se vzájemné hospitace, společné výlety i sportovní akce. Žákovské kolektivy poměřily své síly ve sportovních utkáních, proběhla i vystoupení na školních akademiích při výročích škol. Dokonce se i uskutečnil společný lyžařský výcvik našich a slovenských žáků v Nízkých Tatrách. Thomas Müntzer Oberschule Gehren DDR V uvedeném období zástupci našich pedagogů navštívili 3 x družební školu v Gehren, stejně jako němečtí učitelé naši školu. Kromě vzájemné výměny zkušeností došlo i na společné výlety a sportovní klání. Proběhlo i několik sportovních utkání žáků obou škol, skupina našich žáků byla i na letním prázdninovém táboře v Gehren. 19 S t r á n k a

20 Max Fellermaier Volksschule Neuötting BRD od roku 1992 Od roku 1992 se uskutečnilo celkem 14 vzájemných týdenních výměn žáků, jejichž hlavním cílem bylo poznávání života v cizích zemích, získání dalších jazykových dovedností, seznámení se s regionem, životem v rodinách a navazování nových přátelství. Proběhla vzájemná sportovní utkání a vystoupení na kulturních akcích. Naši učitelé navštívili německou školu čtyřikrát. Zajímavé bylo seznámení se systémem německého školství a účast ve vyučovacích hodinách na německé škole. Němečtí učitelé pak měli možnost poznat i naši školu hrad Burghausen Zajímavosti z padesátileté historie u příležitosti 50. výročí vzniku naší republiky vysadili u školy žáci narození v roce 1958 pamětní lípu s tím, že v roce 2018 se u této lípy sejdou. V roce 1999 byl k lípě umístěn pamětní kámen. 20 S t r á n k a

21 navštívili naši školu a se žáky besedovali sportovci Dukly Praha fotbalista Josef Masopust, koulař Jiří Skobla a Václav Kozák olympijský vítěz ve veslování. V roce 1976 byla na škole zřízena zubní ordinace. Zrušena byla v roce V letech 1982 a 1987 naši školu navštívili manželé Zátopkovi, kteří předali našim atletům pohár za vítězství v celostátním kole Poháru rozhlasu. V roce 1987 byly na školu pořízeny ve spolupráci s rodičovským sdružením ZV ROH Partex první 3 počítače Atari. V roce 1994 jsme vybudovali první počítačovou učebnu. Ve školním roce 1995/96 ze školy nevyšli žádní absolventi. Součástí základní školy se stal devátý ročník, pátý ročník opět připadl k prvnímu stupni. V roce 1998 byla škola připojena na internet. V letech 2001 a 2003 školu navštívil mistr světa v desetiboji Tomáš Dvořák. Tomáš Dvořák na návštěvě ve škole 21 S t r á n k a

22 získala škola právní subjektivitu a stala se příspěvkovou organizací Města Nová Včelnice. V letech 2003 až 2010 byla součástí školy i mateřská škola. V roce 2007 díky soutěži vyhlášené Deníky Bohemia a iniciativě paní Kateřiny Kopáčkové žáci 2. A vyhráli zájezd do Disneylandu v Paříži. Ten se pak uskutečnil v květnu roku V roce 2009 byla naše škola zapsána do České knihy rekordů. Žáci školy zhotovili draka dlouhého 490,58 m s ocasem z podzimního listí, které bylo našito na dlouhý kaloun. S nápadem přišla paní Paarová, vedoucí kroužku dovedných rukou natažení draka na stadionu v N.Včelnici Nejvyšší počet žáků ve škole byl ve školním roce 1983/1984 a to 560 dětí v 19 třídách. Naopak nejnižší počet ve školním roce 2011/ žáků v 10 třídách. 22 S t r á n k a

23 Počet žáků novovčelnické školy v letech Výstavba a rekonstrukce 1976 vybudováno dětské hřiště u pavilonu 1. stupně 1976 otevřena nová tělocvična 1986 rekonstrukce střechy na školních pavilonech výstavba nové školní jídelny výstavba multifunkční chodby mezi školou, jídelnou a tělocvičnou 1993 plynofikace školy 1996 kompletní výměna rozvodů vody a rekonstrukce sociálního zařízení 2000 rekonstrukce atletického stadiónu 2002 rekonstrukce odborné učebny fyziky a chemie 2003 a 2007 rekonstrukce šaten 2007 výměna osvětlení ve všech učebnách i společných prostorech 2008 rekonstrukce plynové kotelny výměna oken 2011 částečné zateplení školní jídelny a rekonstrukce světlíku 23 S t r á n k a

24 2012 opouštíme prostory v budově bývalé školy, školní dílny a cvičná kuchyně se stěhují do nově zrekonstruovaných prostor ve školních pavilonech Slovo zřizovatele školy Otevření budovy nové školy v Nové Včelnici před 50 lety znamenalo pro město významnou historickou událost. Podařilo se vyřešit dlouhodobě nevyhovující podmínky pro zabezpečení základní školní výuky v našem městě. Výstavbou dvou nových školních pavilonů byl dán základ moderní škole, ke které později přibyl atletický stadion, tělocvična, školní jídelna a samozřejmě moderní vybavení. Od roku 2002 má škola vlastní právní subjektivitu jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Město Nová Včelnice. Město přispívá na provoz školy ročně nemalou částkou. Z mého pohledu škola s těmito penězi hospodaří velice dobře. Stačí si ji prohlédnout uvnitř, ale už i vnější vzhled ukazuje na pečlivou starost o budovu. I okolí školy nám mohou jiná města závidět. Také já jsem bývalým žákem této školy, ale od té doby, se však mnoho změnilo. Tabule, křída a houba jsou nahrazeny moderním multimediálním vybavením, místo pera, tužky a sešitu používají děti v některých předmětech počítače. Tehdy moderní promítací přístroj, kterým byla škola vybavena, dnes patří jenom do muzea. Pamatuji si, že na obědy jsme chodili do školní jídelny, která byla tehdy v místním zámku. Dnes má škola moderní školní jídelnu, zatímco zámek nám vesele chátrá. Na hodiny tělocviku jsme za našich dob v zimě chodili cvičit do sálu hotelu Jelen, v současnosti je k dispozici pěkná tělocvična a atletický stadion. Ve srovnání s jinými i většími školami má naše škola velmi dobrou úroveň, což se projevuje ve výsledcích dětí ve vědomostních a sportovních soutěžích. Město je na svou školu hrdé. Zastupitelé ji chápou jako důležitou součást našeho města a významný nástroj vzdělávání a výchovy nových generací. Přál bych si, aby i nadále dokázala naše škola vychovávat takové žáky, kteří se v životě neztratí a s láskou a s vděčností si vzpomenou na své učitele. Ing. Karel Dvořák, starosta města 24 S t r á n k a

25 Sportovní tradice Když kdekoliv v okrese či v kraji zmíníte Základní školu v Nové Včelnici, mnoho lidí si ji spojuje se sportem. Jisté je, že celých padesát let mají škola a sport k sobě velmi blízko. Jak se tradice rodila? Škola byla řadu let bez tělocvičny, a proto sportovní vyžití zákonitě směřovalo k venkovním sportům. V létě to byla atletika a v zimě lední hokej. To jistě ovlivnil fakt, že jako dlouholetý učitel tělesné výchovy jsem sám tyto sporty aktivně provozoval, dovedl pro ně získat ostatní vyučující a našel úzké propojení s dynamicky se rozvíjejícími oddíly hokeje a atletiky místní tělovýchovné jednoty. Žáci školy se také aktivně podíleli na svépomocném budování a údržbě sportovišť- pěkného hokejového hřiště s přírodním ledem, stadiónu u školy i volejbalových a tenisových kurtů. Pomohli tak vytvořit solidní podmínky pro sportovní vyžití. Žáci se v uplynulých padesáti letech dokázali prosadit i v ostatních sportovních odvětvích - ve volejbale, gymnastice, fotbale či stolním tenise. Vždy záleželo na zaujetí učitelů i vedoucích sportovních kroužků. Nelze všechny jmenovat, ale stovkami hodin dobrovolné a obětavé práce všichni pomáhali sportovní tradici školy úspěšně budovat. Připomeňme si alespoň některá fakta, z nichž se sportovní tradice školy zrodila. Ukazatelem sportovní úrovně jednotlivých škol v okrese byla od roku 1962 každoroční Okresní atletická olympiáda. Žáci školy ji dokázali v konkurenci 27 škol pravidelně vyhrávat celkem pětkrát za 15 let. A to už bylo nějaké renomé. Celostátní prestižní soutěží škol byl a je Pohár rozhlasu. V okresních a krajských kolech startují každoročně stovky družstev, výkony se bodují a nejlepší kolektivy se utkávají v celostátním finále, často za účasti škol ze zahraničí. ZŠ Nová Včelnice si v této soutěži během let získala velmi dobrou pověst. Po vítězstvích v okresních a krajských kolech byla družstva školy několikrát nejlepší v celé ČSR. V roce 1979 starší žákyně (ročník narození 1965) byly nejlepší venkovskou školou v republice a ve finálovém klání v Jablonci n. Nisou předčily i školy z Erfurtu, Jablonce, Jeleni Gory, lepší byly jenom reprezentantky sportovních škol ze Žiliny a Havířova. 25 S t r á n k a

26 Oporami družstva byly Renata Pokorná, Jitka Pospíchalová a Blanka Čeňková. V roce 1982 se podařilo vyhrát tuto soutěž mladším žákyním (roč. nar. 1970) a za dva roky si děvčata vítězství zopakovala v kategorii starších žákyň. Radka Kučerová, Romana Starková, Jitka Trpáková, Iveta Hlinková, Markéta Strouhalová, Blanka Marešová a několik dalších děvčat tak vítězky Poháru rozhlasu dvakrát zažilo velmi slavnostní předávání poháru z rukou olympijských vítězů v čele s Danou Zátopovou, zástupců ministerstva školství a Čs. rozhlasu. V roce 1987 přivezli manželé Zátopkovi, Karel Kolář, Tomáš Jungwirth a další reprezentanti do Nové Včelnice hned dva Poháry rozhlasu. Před plným sálem kulturního domu je slavnostně předali mladším žákům (roč. 1974) a starším žákyním (roč. 1972). Klíčovými členy vítězných družstev tehdy byli Marek Strnad, Martin Velek, Tomáš Pospíšil a Libor Hrneček, z děvčat pak Jana Prokýšková, Eva Hroníčková, Eva Pospíšilová, Jolana Budínová a Alena Gašparovičová. Renomé škole získávali v sedmdesátých létech i mladí hokejisté. Tehdejší přebory škol v rámci SHM pravidelně vyhrávali. Několik chlapců (Mirek Dimov, Milan Kupka, Jaroslav Vaňásek) se později uplatnilo v ligových družstvech. Dlouhodobě byly a jsou uznávané výkony malých gymnastek, v posledních letech jdou kromě atletek od úspěchu k úspěchu 26 S t r á n k a

27 mladí fotbalisté, žáci I. stupně jsou pravidelně na čelných místech Kinderiády. Lze říci, že sportovní tradice školy není minulostí. Mgr. Josef Jelínek, bývalý ředitel školy Moje vzpomínka na základní školu Základní škola v Nové Včelnici byla otevřena v roce Tehdy zněl název základní devítiletá škola, protože školní docházka byla povinná devět let, jako je tomu ostatně i dnes, ale bylo období, kdy tomu tak nebylo. Náš školní ročník byl poslední, který mohl, ale nemusel do deváté třídy nastoupit. Kdo chtěl do deváté třídy nebo se z osmé třídy nedostal na školu, dojížděl do devítky do Jindřichova Hradce. Po nás přišly ročníky, které měly ve výuce tzv. množiny a ty končily již v osmé třídě. Šla jsem do první třídy v roce 1975, vešla jsem do dveří s nápisem 1. B. Do lavic se spolu se mnou usadilo dalších 18 dětí (v osmé třídě nás už bylo mnohem víc). Přivítala nás třídní učitelka Stanislava Hemberová. Dostali jsme čokoládové medaile na krk a jako poslušné ovečky jsme se odebrali před budovu školy, kde probíhalo hromadné organizované focení. Nikde žádní rodiče, jen žáci a učitelé. Aktovku jsme měli všichni stejnou, takovou tu klasickou červenou, někteří měli možná výjimečně hnědou. Holčičky měly bílé podkolenky a kraťoučkou sukýnku nebo šatičky, kluci měli slušivé tesilky a k tomu jsme všichni měli na nohou obuté pěkné bačkůrky. Na svačinu jsme měli mléko a rohlík. Každá třída měla vždy za dveřmi přepravku s mlékem v čtvrtlitrových skleněných lahvičkách a napočítané čerstvé rohlíky. O velké přestávce jsme chodili po chodbě pěkně všichni dokola a povídali jsme si. Dvakrát do roka jsme se při tělesné výchově vážili na decimálce s klasickým závažím. Na tělocvik jsme nosili všichni stejné úbory, holky modré trenýrky a bílé tričko a kluci červené trenýrky a bílé tílko. Kluci byli ostříhaní na krátko a děvčata by ani nenapadlo se namalovat nebo si barvit vlasy. Učitelé pro nás znamenali autoritu. V té době jsme jim neříkali paní učitelko a pane učiteli, nýbrž soudružko učitelko, lépe řečeno souško učitelko a soudruhu učiteli, ale myslím, že někteří z nich byli v té době opravdovými Pány učiteli. Musím říci, že my jsme na ně měli obrovské štěstí. Ve druhé třídě nás učila Marie Tomasová a ve třetí třídě pak Marie 27 S t r á n k a

28 Horáková. Obě již byly v té době v důchodu. Ve škole se zrovna potýkali s nedostatkem učitelů, tak povolali na výpomoc důchodkyně a my jsme patřily mezi ty šťastné děti, které se s nimi mohly setkat. Od čtvrté třídy až do osmé nás jako třídní učitelka vedla Jana Skuhrová. S odstupem času musím konstatovat, že nás nemohlo potkat nic lepšího. Skvělá učitelka s přirozenou autoritou. Určitě to s námi neměla vůbec jednoduché. Během čtvrté a páté třídy, k nám přibyla spousta nových žáků. Pravidlem bylo, že vždy nově příchozí žák nastoupil do áčka a další pak do béčka, tak to šlo na střídačku pořád dokola. Bylo to pro každého dost důležité, protože mezi áčáky a béčáky byly neustálé boje. Pokřik béčáci, do boje, áčáci, do hnoje, se nedá zapomenout (áčko používalo samozřejmě to samé obráceně). Shodou náhod to dopadlo tak, že do naší třídy přicházeli samí kluci, jen výjimečně dívka. Nakonec nás ve třídě bylo celkem 11 holek a 18 kluků a myslím, že si s námi naše třídní uměla poradit docela dobře a nejen ona. Takový Vojtěch Pavlovský, ten si uměl zřídit pořádek, jeho ukazovátko i mrštná ruka byly dostačující, občas někoho vyslal za dveře (i já jsem tam stála) a byl pokoj. Velmi ráda vzpomínám i na nově příchozí mladé učitele pana Jaromíra Hrbka nynějšího ředitele školy, jak ho kluci rádi provokovali při hodinách přírodopisu všetečnými otázkami typu rozmnožování a on se vždy velmi červenal Když nastoupil na školu Oldřich Dytrich, všechna děvčata z něj byla celá pryč Moc nás bavily jeho hodiny zeměpisu, kdy nás rozdělil ve třídě do několika skupinek a ty mezi sebou potom celou hodinu soutěžily, všichni jsme chtěli vyhrát, takže jsme se snažili, co to šlo. Nedá se zapomenout na tradiční houbové války o přestávkách, občas se stalo, že ránu schytal nechtěně i některý z učitelů. Já osobně jsem kvůli vyhozené houbě z okna, sbírala papírky kolem celé školy (netrefila jsem svého spolužáka, takže houba letěla oknem ven a o patro níž se z okna díval tehdejší ředitel školy Josef Jelínek, smůla no ). Jednou kluci zamířili houbou na dveře zrovna ve chvíli, kdy do nich vcházela učitelka Jiřina Kvapilová, trefa byla přesná, zajímalo by mě, jestli si na to ještě paní učitelka pamatuje Tím, že jsme měli ve třídě převahu kluků, tak si nás holky zase pěkně hýčkali. Když jsme chodili na obědy, to se chodilo ještě do zámku, tak dávali bedlivý pozor, aby nás nikdo nepředbíhal, a myslím si, že si nás i tak nějak víc považovali. Tak třeba Pavel Biernat, nynější školník, nenechal děvčata nosit ani tašku. Jezdil do školy na kole a vždycky při zpáteční cestě posbíral holkám aktovky, nandal si je na kolo a šlo se. Když měl ve škole 28 S t r á n k a

29 někdo z nás průšvih, tak to vždycky Pavel vyžehlil kytičkou, protože doma měli zahradnictví. Myslím, že těch průšvihů nebylo málo, ale vždycky se vyřešily. Hlavně se do toho moc nezatahovali rodiče. Vzpomínám si, že si kluci lepili kousky zrcátek na bačkory, aby viděli holkám pod sukni. Neumím si představit, jaký skandál by z toho v dnešní době byl, nejspíš by se řešilo sexuální harašení Tehdy se o tom ani rodiče nedozvěděli a všichni to brali jako výpadek puberťáků, ono je to stejně brzy přestalo bavit, když si jich nikdo nevšímal. Nevím, jestli dnes ve školách ještě dostávají domácí úkoly, ale my jsme je dostávali. Ráno jsme se srocovali v šatně a opisovali jsme si navzájem výsledky. Občas nás některý z učitelů vypekl, že si ráno v šatně počkal a vybíral sešity s úkoly, než jsme stačili cokoli udělat. S oblibou tam takto čekával pan Hrbek. To jsme pak zase mezi sebou měli zvěda, který vyběhl před školu a hlásil, že je v šatně škodná, pak jsme museli zpátky do Palatovky a úkoly jsme dodělávali tam. Když si na to dnes vzpomenu, musím se tomu smát. Neměli jsme mobily, počítače, internet a taky jsme se domluvili. Když jsme jeli v sedmé třídě na lyžařský výcvik, většina z nás stála na lyžích poprvé. V čele s Oldřichem Šívrem jsme však odjížděli všichni jako zkušení lyžaři. V osmé třídě jsme vyrazili na závěrečný výlet do Vysokých Tater, to byla opravdu pěkná tečka za celou naší školní docházkou. Sice tam naši kluci měli drobnou potyčku s místními Romy, ale výlet to byl nezapomenutelný a opět musíme poděkovat hlavně naší třídní učitelce, že byla ochotná s námi tu cestu podniknout. Letos je to již 30 let, co jsme opustili lavice základní školy v Nové Včelnici. Pravidelně pořádáme srazy, zveme si učitele a myslím, že máme pořád na co vzpomínat. Jsem ráda, že jsme vyrůstali bez počítače, jsem ráda, že jsme měli učitele, které jsme měli, vážně si myslím, že jsme měli opravdu štěstí Vzpomínka na Jitřenku Pavlína Nebeská (roz. Machková) Školní pěvecký soubor Jitřenka byl na vrcholu slávy v 50. letech minulého století. Pod vedením Karla Melzocha dosáhl celostátního věhlasu. Když byla v roce 1964 otevřena nová škola, bylo ze souboru už jenom torzo. Pan Melzoch byl zdravotně indisponován a jeho pokračovatelkou 29 S t r á n k a

30 s podstatně menším složením souboru byla jeho žákyně Dagmar Ortová (Hlinková). Definitivně pěvecký soubor zanikl v 80. letech po té, co se D. Ortová z Nové Včelnice odstěhovala. Zaručeně tento pěvecký soubor ve své době šířil dobré jméno školy a města, o tom se nedá pochybovat. Jeho původní název byl Etynští zpěváčci, až později byl název změněn na Jitřenka. Chodit do sboru bylo pro žáky školy vyznamenání. Výběr žáků byl na panu učiteli Melzochovi a ten byl přísný. Pravidelné zkoušky se nesměly flákat, omlouvala jen nemoc. Nacvičovalo se nejen ve školním roce, ale i o prázdninách. Pan učitel zajistil pobyt třeba na Slovensku, kde jsme zpívali, ale mohli jsme se i zrekreovat. Byly to například Vyšné Hágy nebo Prievidza. Nejvíce vzpomínáme na soutěžní přehlídku v Ostravě, kde jsme se velmi dobře umístili. Jako hudební doprovod jsme měli často harmoniku nebo klavír. Zpívali jsme písně lidové, halekačky, ale i písně umělé a velmi náročné. Lidové písně sbíral sám pan učitel a upravoval je. Vystupovali jsme při různých příležitostech nejen v našem městečku, ale i v širokém okolí. V pěveckých soutěžích jsme se umisťovali na předních místech i v konkurenci s profesionálními soubory. Natáčeli jsme i v rozhlase, mohli jsme se slyšet i z rádia. Zásluhou pana učitele Melzocha jsme poznali různé kouty naší vlasti a zažili i mnoho veselých příhod. Vštípil nám lásku k hudbě a ke zpěvu. Některé z nás to ovlivnilo i při výběru povolání. Alena Cimplová (Kotková) 30 S t r á n k a

31 Závěr Nebylo našim záměrem podat vyčerpávající obraz padesátileté historie naší školy. Její život je tak pestrý, že to nejde ani uskutečnit. Snažili jsme se postihnout vývoj, kterým prošla. Pokud jste do almanachu nahlédli se zájmem a zavzpomínali na školní léta, je to pro nás odměna za vynaložené úsilí a naše práce měla smysl. Na přípravě a vydání almanachu se pod vedením Jaromíra Hrbka podílely: Jana Skuhrová, Renáta Dytrichová, Drahomíra Šímová. Celý tým zaslouží poděkování, které rovněž patří bývalým žákům a učitelům, kteří se podělili o své vzpomínky na své působení ve škole. Přílohy Pedagogický sbor při otevření školy v roce 1964 Pedagogičtí pracovníci školy v letech Provozní zaměstnanci školy v letech Zaměstnanci školy v jubilejním školním roce 2013/2014 Přehled absolventů ZŠ Nová Včelnice v letech S t r á n k a

32 Pedagogický sbor při otevření školy v roce 1964 Marie Tomasová ředitelka školy do roku 1967 (na škole do roku 1968) Ludvík Lenc zástupce ŘŠ do roku 1973 (na škole do r. 1978) Jméno Cimplová Alena 1990 Čapounová Jaroslava 1990 Hanusová Zdena 1990 Horáková Marie 1972 Hrůzová Marie 1976 na škole do roku Jelínek 1998 Josef ŘŠ Jelínková Marie 1991 Jonová Marie Melzoch Karel Mouchová Milada Pavlovský Vojtěch Jméno Petrželová Hana Popelková Jana Prokeš František Svobodová Jiřina (Rosová) Svobodný Josef Šelclová Jana (Kotyzová) Šíma Oldřich Šímová Květa Tůma Jaroslav na škole do roku , 2004/ , ZŘŠ S t r á n k a

33 Učitelé, žáci absolventi, provozní zaměstnanci Pedagogičtí pracovníci školy v letech Bašta Milan 1984 dosud Baštová Svatava Báťa Jiří Báťová Alice Bělohlávková Miluše Cyprová Dagmar Doležalová Vlasta Drbal Martin Ďupal Josef (ředitel školy) Dušková Věra Dvořák Jiří Dvořáková Blanka 1992 dosud Dytrich Oldřich Dytrichová (Koníčková) Renáta 1978 dosud (od roku 2009 zástupkyně ředitele) Falářová Milena Filáčková Zdena Hemberová Stanislava Holoubková Hana Hörnerová Alena Hrbek Jaromír 1978 dosud ( zástupce ředitele, od 1998 ředitel školy) Chmelíková Počepická Tereza 2013 dosud Chytrová Jiřina Jandáček Ladislav Jirsová Marie Kachlíková Marie Kotková (Procházková) Lenka Kovaczová (Provazníková ) Marie Kryzánková Marie Kubaláková (Vaněčková) Hana 2006 dosud Kupsová ( Sedláčková) Jindřiška Kvapilová Jiřina 1978 dosud Neugebauerová Miluše S t r á n k a

34 (zástupkyně ředitele ) Nosková Eva 1975 dosud Novotná Marie Novotná Lenka 2013 dosud Plášilová Marta 1982 dosud Podhrázská (Adamcová) Hana Podráská Anna Poláček Pavel Pospíšilová Naděžda ( vedoucí vychovatelka ŠD) Račmanová Martina Ratajová (Vopálenská) Eva Růžičková Růžena Sedláková Jitka 1987 dosud Semotánová Kateřina Skřivanová Jana Skuhrová Jana , (zástupkyně ředitele ) Skůpová Vladislava Snížek Zdeněk Sokolová Věra 1999 dosud Sudová Miroslava 1975 Svitáková Jiřina Svoboda Zdeněk Šídová Daniela Šímová Daniela 1998 dosud Šímová Drahomíra 1983 dosud Šindelářová Jaroslava 1981 dosud, (od 2008 vedoucí vychovatelka ŠD) Šívr Oldřich , Špičková Emilie Šprinclová Jitka 1992 dosud Štefl Pavel 1985 Švec Milan Trejbalová (Snížková) Eva Tučková Marie Tůma Jiří 1983 dosud Tušík Ladislav S t r á n k a

35 Vavřík Pavel 1992 Vytisková Hana Wolfová Jaroslava Zemanová Marie 1973 Zikmund Miroslav 2011 dosud Zikmundová Květa 1984 dosud Provozní zaměstnanci školy v letech Základní škola Anděrová Hana Biernat Pavel Brabcová Jana Hlinková Františka Horká Věra Chlupáč Jaroslav Klímová Jitka Krejčová Lenka Krupičková Zdena Líbalová Ivana Linsmaier Rudolf Míchalová Růžena Němcová Helena Písecká Blažena Plassová Ludmila Popovová Růžena Prokýšková Jana Prokýšek Miloš Zeman Oldřich Školní jídelna Frühbauerová Otýlie Gottwaldová Magdaléna Holická Marie Hronzová Věra Chramostová Božena Janků Božena Kršková Stanislava Kubincová Alena Míchalová Libuše Möhwaldová Zdeňka Picková Zdena Plassová Ludmila Puchnerová Libuše Pytlíková Dana Řezková Eva Říčánková Marie Sadílková Božena Smrčková Vlasta Šojslová Jana Terberová Božena Tušilová Jana Zemanová Jana 35 S t r á n k a

36 Zaměstnanci školy v jubilejním školním roce 2013/2014 Pedagogičtí pracovníci Jaromír Hrbek Renáta Dytrichová Věra Sokolová Marta Plášilová Jitka Šprinclová Jiří Tůma Lenka Novotná Jitka Sedláková Drahomíra Šímová Milan Bašta Blanka Dvořáková Květa Zikmundová Daniela Šímová Miroslav Zikmund Tereza Chmelíková Počepická Jiřina Kvapilová Hana Kubaláková Jaroslava Šindelářová Eva Nosková Marie Novotná Provozní zaměstnanci Pavel Biernat Jana Brabcová Lenka Krejčová Alena Kubincová Jana Zemanová Jana Šojslová Jana Tušilová Zdeňka Möhwaldová ředitel školy zástupkyně ředitele školy třídní učitelka I.A třídní učitelka I.B třídní učitelka II.A třídní učitel III.A třídní učitelka IV.A třídní učitelka V.A třídní učitelka VI.A třídní učitel VII.A třídní učitelka VIII.A třídní učitelka IX.A učitelka učitel učitelka učitelka učitelka (na mat.dovolené) vedoucí vychovatelka ŠD, administrativní pracovnice vychovatelka ŠD vychovatelka ŠD údržbář, topič uklízečka uklízečka uklízečka vedoucí škol. jídelny, účetní školy kuchařka kuchařka pomocná kuchařka 36 S t r á n k a

37 Během padesáti let prošlo naší školou přibližně 2230 žáků. Vzhledem k tomu, že v některých letech žáci vycházeli v osmém ročníku, v některých v devátém ročníku a byly dokonce obě možnosti, bylo poměrně složité z dostupné dokumentace vypsat všechny absolventy. Proto se omlouváme těm, kteří by se v následujících seznamech nenašli. Přehled absolventů ZŠ Nová Včelnice v letech Školní rok 1964/65 Tř. 9. A, tř. učitel Oldřich Šíma Karel Klíma, Miroslav Padruněk, Karel Picka, Miloš Prokýšek, Petr Pýcha, Pavel Rataj, Miloslav Roubík, Petr Šelepa, Oldřich Šívr, František Štefl, Jaroslav Tůma, Jaroslav Váňa, Zdeněk Vodrážka, Marie Brabcová, Marie Křížová, Libuše Míchalová, Marta Němcová, Zdeňka Plassová, Marie Popová, Drahomila Pospíchalová, Květa Rychetská, Marta Sokoltová, Hana Šteflová, Květoslava Šteflová, Zdeňka Švarcová, Milena Tučmandlová, Vlasta Urbánková, Marie Urbánková, Marie Zíková Tř. 9. B, tř. učitel Karel Melzoch Ladislav Blažek, Jan Dvořák, Jiří Fencl, Josef Horák, Jan Houška, Vlastimil Kalkus, Eduard Keist, Jan Koníček, Josef Kubů, Stanislav Pfauser, Eduard Procházka, Milan Rešl, Karel Smejkal, František Šesták, Vlasta Březinová, Marie Doležalová, Vlasta Dvořáková, Božena Hejtmanová, Lidmila Janouchová, Drahomíra Jelínková, Zdena Kučerová, Bohuslava Maříková, Lidmila Mácová, Marta Melzochová, Jaroslava Němcová, Zdena Samcová, Miluše Šojslová Školní rok 1965/66 Tř. 9. A, tř. učitel Vojtěch Pavlovský Břetislav Baláž, Milan Bednář, Zdeněk Jakeš, Jaroslav Jinoch, Milan Kolář, Jaromír Krejča, Karel Kříž, František Michálek, Karel Mysliveček, Josef Pfauser, Josef Šmíd, Jan Vališ, Jiří Vrbík, Alena Brabcová, Věra Čejnová, Hana Hemberová, Marie Holoubková, 37 S t r á n k a

38 Marie Houserová, Hana Kalkusová, Božena Klemová, Eliška Koutná, Marie Marešová, Marie Matějková, Věra Míchalová, Milena Outlá, Zdeňka Pešková, Zdeňka Spěváková, Alena Šimpachová Tř. 9. B, tř. učitel Josef Jelínek Zdeněk Blažek, Milan Holický, Milan Hůďa, Jan Jirsa, Václav Kazda, Josef Krňanský, František Kučera, Milan Kupka, Bohumil Machoň, Oldřich Matějů, Vlastimil Musil, Vratislav Nejedlý, Luděk Pána, Jaroslav Pfauser, Jan Sysel, Jiří Šašek, Vlastimil Zeman, Jaroslava Horká, Marie Hrůzová, Radmila Křivánková, Irena Matějů, Jiřina Nováková, Zdena Semotánová, Helena Spurná, Hana Sůvová, Milena Šafratová, Vlasta Šuhájková, Marie Urbanová, Vlasta Urbánková, Naďa Vodrážková Školní rok 1966/67 Tř. 9. A, tř. učitelka Alena Cimplová Jaroslav Beran, Karel Krejčů, Bohuslav Míchal, Jiří Musil, Milan Pešek, Jiří Servít, Stanislav Šilhavý, Arnošt Štefl, Jiří Urban, Josef Valda, Jaroslav Vaňásek, Hana Čejnová, Alena Holická, Růžena Houserová, Ludmila Koukalová, Marie Kupková, Božena Leitnerová, Anna Maříková, Marie Malíková, Marie Němcová, Jaroslava Radostová, Jaroslava Šojslová, Libuše Vaňásková Tř. 9. B, tř. učitel Oldřich Šíma Miroslav Dimov, Ivan Hudec, Libor Kodl, Jaromír Kudílek, Martin Lněnička, Milan Míchal, Josef Nejedlý, Luboš Peřan, Pavel Procházka, Miroslav Sokolt, Vlastimil Šebístek, Arnošt Šívr, Bohuslav Šmol, Jiří Uchytil, Anna Bednářová, Alice Dvořáková, Eliška Fenclová, Věra Houšková, Miloslava Jaklová, Hana Janouchová, Alena Kolářová, Jana Kupková, Jaroslava Líbalová, Ivana Semotánová Školní rok 1967/68 Tř. 9. A, tř. učitelka Marie Tomasová Helena Brabcová, Jaromír Brus, Zdeněk Brus, Josef Duraj, Miloš Hanus, Hana Hekrlová, Ivana Hekrlová, Alena Hochmuthová, Bohuslav Hrůza, Květuše Hulíková, Věra Chytrová, Jitka Janů, Jaro- 38 S t r á n k a

39 slav Jůn, Dana Klemová, Marie Kubínová, Věra Kučerová, Bohumil Kukačka, Josef Kukačka, Eva Líbalová, Pavel Malý, Daniela Musilová, Bohuslav Skuhra, Václav Štefl Tř. 9. B, tř. učitel Vojtěch Pavlovský Jaroslav Bednařík, Miloslava Bednářová, Alena Jinochová, Jan Keist, Vladislava Křížová, Karel Líbal, Jaromír Míchal, Milan Odvárka, Věra Pánová, Alena Parkánová, Marta Říhová, Jiřina Šimpachová, Milan Švarc, Dana Tomšů, Libuše Uchytilová, Jindřich Urban, Anděla Urbanová, Ladislav Urbánek, Jan Vaňásek Školní rok 1968/69 Tř. 9. A, tř. učitelka Jana Popelková Milan Bašta, Jaroslav Bárta, Květa Brýnová, Věra Brýnová, František Domin, Věra Durajová, Jiří Hudec, Marie Jirsová, Hana Kazdová, Hana Králová, Vladimír Krecht, Věra Kubínová, Milena Kupková, Jaroslava Míchalová, Eva Padruňková, Jiřina Peřanová, Karel Pfauser, Vlasta Samcová, Květa Svobodová, Jarmila Šeberová, Ota Šívr, Marie Šteflová, Libuše Vintrová, Milan Zdeněk, Miloslav Zdeněk, Stanislava Zikmundová Tř. 9. B, tř. učitelka Alena Cimplová Zdeňka Blažková, Jaroslava Bodláková, Květa Brabcová, Jaromír Cimpl, Ivan Dujko, Josef Holický, Bohuslav Hulík, Jaroslav Kostka, Jiří Krejča, Ludmila Kreuzerová, Jan Kubín, Lubomír Kukačka, Alena Míchalová, Ladislav Musil, Hana Pešková, Zdeněk Písecký, Jaroslava Semotánová, Anna Strašíková, František Šelepa, František Šenold, Bohumil Šimák, Jiří Vetýška, Miroslav Zadák Školní rok 1969/70 Tř. 9. A, tř. učitel Josef Jelínek Dana Bednaříková, Václav Blažek, Oldřich Doležal, Vladimír Doležal, Miroslav Dvořák, Stanislava Fialová, Jana Horáková, Jana Hrdá, Milada Hrnečková, Eva Hrůzová, Ilona Hrůzová, Dana Kantorová, Vlastimil Kolář, Vlasta Lejtnarová, Petr Lenc, Renáta Lešetická, Ladislav Lutovský, Karel Musil, Alena Němcová, Květa Raušová, Jindřiška Sedláčková, Jan Šebera, Milan Šída, Pavel Tomšů, Jaroslav Zeman 39 S t r á n k a

40 Tř. 9. B, tř. učitelka Květa Šímová Libuše Bednářová, Marta Blažková, Libuše Brabcová, Eliška Doležalová, Pavel Kříž, Josef Mařík, Jaroslav Němec, Lubomír Němec, Jan Míchal, Dana Myslivečková, Jaroslav Neužil, Vlastimil Nevoral, Hana Nováková, Věra Parkánová, Ladislav Strašík, Hana Šojslová, Jiří Šuhájek, Ladislav Švarc, Stanislav Tušil, Bohuslava Tůmová, Petr Urban, Jan Valek, Hana Vaňková, Miroslav Váňa, Věra Zemanová Školní rok 1970/71 Tř. 9. A, tř. učitel Karel Melzoch František Brus, Marie Cabáková, Zdeněk Čejna, Marie Dvořáková, Vlasta Goldírová, Marie Houšková, Stanislava Hrdá, Jiří Hron, Jaroslav Jirsa, Ladislava Kalkusová, Dana Kejvalová, Jaromír Křivánek, Jan Kupka, Zdeněk Neužil, Jiří Pfauser, Alena Pistorová, Jitka Skořepová, Helena Sokoltová, Pavel Šimák, Arnošt Šojsl, Jiří Vacek, Josef Vaňásek, Vlasta Vintrová, Oldřich Zikmund Tř. 9. B, tř. učitel Oldřich Šíma Jarmila Blažková, Helena Doležalová, Miroslav Duraj, Vlastimil Dvořák, Jana Fojtová, Pavel Holický, Jiří Hrneček, Jiří Hryzák, Alena Janků, Anna Jarošová, Květoslava Kašparů, Miloslav Kazbunda, František Kříž, Jarmila Kukačková, Čestmír Kupka, Marie Kupková, Vladimír Matějka, Eva Matějů, Stanislav Maupic, Jiří Pfauser, Milan Procházka, Hana Prokýšková, Květoslava Přibylová, Stanislav Trpák Školní rok 1971/72 Tř. 9. A, tř. učitel Ladislav Jandáček Hana Čapounová, Irena Hrnečková, Karel Hůlka, František Ježek, František Kantor, Eliška Kaštilová, Naděžda Kreuzerová, Antonín Kůrka, Jaroslava Musilová, František Plass, Jiří Rejhons, Pavel Říha, Miroslav Sedláček, Miloš Strachota, Miloš Šedivý, Jiřina Tipplová, Jana Urbanová, Dana Vrbíková, Jiří Zdeněk, Jaroslav Zikmund 40 S t r á n k a