ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 4. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Hořice 4. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: MĚSTO HOŘICE EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI S MĚSTEM HOŘICE LISTOPAD 2016 VERZE 03 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno, Černá Pole, tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Mgr. Hana Trávníčková Ing. Jiří Hon koordinace projektu ÚAP, komunikace se zákazníkem koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy Ing. arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Mgr. Klára Rausová Ing. Eva Brhelová Mgr. Miroslava Baranová Jana Vaňková Bc. Tomáš Muhr koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa) horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim hygiena životního prostředí, zemědělský půdní fond a PUPFL ochrana přírody a krajiny, bydlení, hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů, GIS podpora pro vybraná témata, kompletní výkresová dokumentace, problémy, střety GIS podpora pro vybraná témata, kartogramy Mgr. Ivo Dostál Mgr. Pavel Doležal veřejná dopravní a technická infrastruktura sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Hořice Ing. Vladimír Musil podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Hořice Použitá metodika Výchozí informace právní stav Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2014 pro SO ORP Hořice ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje řešeného území SO ORP Hořice ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Vodní režim Sklonitá orná půda Povodňová charakteristika Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Hygiena životního prostředí Ovzduší Hlukové znečištění Staré ekologické zátěže Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Územní systém ekologické stability Památné stromy Indikátor - Koeficient ekologické stability krajiny (KES) SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory

4 3.5.4 SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Veřejná dopravní a technická infrastruktura Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Bydlení Základní údaje o domech a bytech Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Rekreace Turistická atraktivita Ubytovací kapacity Turisticko-rekreační zatížení Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování a jiné problémy Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace Hospodářské podmínky Daňové příjmy Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Míra podnikatelské aktivity Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hlavní změny od aktualizace Hlavní změny od aktualizace VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře

5 4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyváženost pilířů URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Závady a ohrožení v území Dopravní a hygienické závady v území Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích Problémy obcí SO ORP Hořice ZÁVĚR Hodnocení metodiky LITERATURA Příloha č. 1 Karty obcí (jen v elektronické verzi) Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice Obrázek č : Indikátor geologických rizik Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q Obrázek č : Průměrná roční imisní koncentrace PM 10 v období Obrázek č : 36. nejvyšší imisní koncentrace PM 10 v období Obrázek č : Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice Obrázek č : Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Obrázek č : Třídy ochrany zemědělského půdního fondu Obrázek č : Kategorie lesa Obrázek č : Změna výměry zemědělské půdy mezi lety Obrázek č : Silniční síť v SO ORP Hořice Obrázek č : Intenzita dopravy na silniční síti SO ORP Hořice Obrázek č : Intenzita dopravy ve městě Hořice Obrázek č : Železniční síť ve SO ORP Hořice Obrázek č : Síť cyklostezek a cyklotras ve SO ORP Hořice Obrázek č : Schéma zón IDS OREDO ve SO ORP Hořice Obrázek č : Zásobení obcí ve SO ORP Hořice plynem Obrázek č : Zásobování vodou ve SO ORP Hořice

6 Obrázek č : Odkanalizování obcí ve SO ORP Hořice Obrázek č : Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Hořice 92 Obrázek č : Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infastrukturou ve SO ORP Hořice Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Hořice mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Index stáří obyvatel v SO ORP Hořice v roce Obrázek č : Relativní změna počtu obyvatel v SO ORP Hořice v letech Obrázek č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Obrázek č : Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice Obrázek č : Turistická atraktivita obcí SO ORP Hořice Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch SO ORP Hořice Obrázek č : Turisticko-rekreační zatížení obcí SO ORP Hořice vyjádřené počtem lůžek na km Obrázek č : Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce Obrázek č : Indikátor podíl nezaměstnaných osob v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Hořice Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Tabulka č : Indikátory geologických rizik Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Výměra zemědělské půdy [ha] k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Tabulka č : Nastavení indikátoru ZPF Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2007 a Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC v obvodu ORP Hořice Tabulka č : Významné zdroje elektrické energie ve SO ORP Hořice dle typu a instalovaného výkonu v MW Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Královehradeckého kraje mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Hořice mezi lety

7 Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Hořice mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Královéhradeckého kraje k Tabulka č : Podíl věkových skupin obyvatel v roce 2015 a index stáří v obcích SO ORP Hořice 101 Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Hořice v roce 2011 (%) Tabulka č : Školy a školská zařízení v SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb ve SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Hodnocení indikátorů Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Trvale obydlené domy podle období výstavby Tabulka č : Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Tabulka č : Dokončené byty v období Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Tabulka č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2015 v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Tabulka č : Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity Tabulka č : Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Hořice Tabulka č : Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Hořice v roce Tabulka č : Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Hořice Tabulka č : Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálních rekreačních ploch a turisticko-rekreačních zatížení obcí Tabulka č : Daňové příjmy v roce 2015 (v tis. Kč) Tabulka č : Základní ukazatele nezaměstnanosti (k ) Tabulka č : Podíl nezaměstnaných osob v letech Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet subjektů podle NACE ( ) Tabulka č : Vývoj subjektů podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů (data k ) Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 153 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Hořice Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Tabulka č : Neutrálně hodnocené obce sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Tabulka č : Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

8 SEZNAM ZKRATEK AOT40 BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DPS DV EKO ENV EU EVL GIS HEIS VÚV T.G.M. HUZ CHKO CHLÚ KES KO KPÚ Ldvn MMR Mze MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NP NR OIR OKEČ ORP OZKO PLO PP PRP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC SEZ SFŽP SKO SLDB SO SO ORP expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. bonitovaná půdně-ekologická jednotka biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální dům s pečovatelskou službou daňová výtěžnost ekonomický pilíř environmentální pilíř Evropská unie evropsky významná lokalita geografický informační systém Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. hromadná ubytovací zařízení chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území koeficient ekologické stability krajiny komunální odpad komplexní pozemkové úpravy hladina hluku celodenní Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní park nadregionální objekty individuální rekreace odvětvová klasifikace ekonomických činností obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší přírodní lesní oblast přírodní památka potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností 8

9 SOC SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP sociodemografický pilíř Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 9

10 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Hořice zpracovaný v roce Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. Konečným zákazníkem celého projektu je město Hořice. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Hořice postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/ Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Jedná se o verzi 03, závěrečný dokument, který již obsahuje zapracované připomínky ke spojeným tématům, celkové zprávě i k výkresové dokumentaci včetně problémového výkresu a včetně projednání a vypořádání připomínek se starosty jednotlivých obcí SO ORP Hořice. Nedílnou součástí této zprávy je i příloha, která má za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Karty obcí (jen v elektronické verzi) Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 10

11 1.2 PODKLADY PRO ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Královéhradeckého kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje z Českého statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Hořice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP HOŘICE Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 11

12 1.4 POUŽITÁ METODIKA Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro a následně zpracování vlastního. Tento dokument je tedy textem, který zahrnuje obě části Rozboru udržitelného rozvoje území tedy podkladů pro a následně zpracování vlastního. Poznámka : nová aktualizace zákona 183/2006 uvedená v Částce 36/2016 nabývá účinnost od a současně mění celou řadu dalších zákonů. Od roku 2006 byl stavební zákon aktualizován k celkem 15x. Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok Další významnou povinností pořizovatele ÚAP je projednání dokumentu se všemi obcemi (starosty) v rámci SO ORP v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení Pořizovatel upraví územně analytické podklady podle výsledku projednání a bezodkladně je zašle krajskému úřadu Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2014 pro SO ORP Hořice Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 a posledního metodického návodu na Pořizování aktualizací územně analytických podkladů obcí a krajů z května 2016 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 až Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení 12

13 stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny, respektive účelově změněny, aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální a současně odpovídala nově vzniklým skutečnostem na základě nově vydaných zákonných předpisů (často na základě integrující se EU). Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce V aktualizaci v roce 2012 byly mnohé indikátory postaveny na předběžných výsledcích statistického vyhodnocení dat, v aktualizaci roku 2014 bylo využito již konečné verze (stejně tak jako v aktualizaci v roce 2016). Základní změna je zpracování dat ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2011, která vede k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. počet obyvatel podle místa obvyklého pobytu (vysvětlení je v u téma bydlení). 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro zachování kontinuity dokumentů byly v mnoha tématech zachovány informace z dotazníkového šetření z roku 2012 Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Podruhé zde byla zařazena ve většině témat i shrnující kapitola hlavních změn a porovnání stavu v daném tématu nejen mezi lety , ale i v letech Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Porovnání vyváženosti mezi lety 2016/2014 od roku 2014 je novou součástí tohoto hodnocení vyváženosti v souladu s požadavky MMR i porovnání této vyváženosti se stejně provedeným hodnocením v aktualizaci UAP-RURU v předcházející aktualizaci. Zde je jednoznačně vidět, jak může změna počtu indikátorů, jejich návrh nebo již jen jejich úprava podle současných zákonných norem změnit hodnocení jednotlivých pilířů a tím i celé vyváženosti. Navíc je otázkou, jestli by se měly jednou nastavené hodnoty indikátorů zachovat i pro další aktualizace (aby byl vidět trend ve vývoji, kladným i záporným směrem) a nebo nastavení naopak měnit, aby se zachovalo rozlišení mezi jednotlivými obcemi v rámci celého ORP (příkladem může být daňová výtěžnost, která se za poslední období posunula ve všech obcích do hodnocení +2, když se daňová výtěžnost vztažená na jednoho obyvatele posunula ve všech obcích nad hodnotu 9000 Kč/obyvatele, když se běžné hodnoty v roce 2008 pohybovaly nejčastěji v hodnotách od 6-9 tis Kč/obyvatele). 6. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci v první části této kapitoly jsou uvedeny problémy v území souhrnně textově podle jednotlivých oblastí - Dopravní a hygienické závady v území (dopravní závady v území, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území (sesuvná a poddolovaná území, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné území v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita území) a v další části jsou pak uvedeny systémově 13

14 problémy po jednotlivých obcích tak, jak požadovalo MMR v roce 2012 zpracování problémů rozdělených na problémy urbanistické, dopravní a hygienické, ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola zabývá. 7. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky, její klady i zápory. 8. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. Problémům a střetům byly přiřazeny jednoznačné kódy a tyto kódy jsou současně uvedeny i v tabulkové části problémy po obcích v této dokumentaci. 14

15 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP HOŘICE Tabulka č : Základní údaje o obcích SO ORP Hořice Obec Počet obyvatel Katastrální výměra (ha) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Bašnice ,6 Bílsko u Hořic ,1 Boháňka ,0 Borek ,3 Bříšťany ,2 Cerekvice nad Bystřicí ,1 Červená Třemešná ,0 Dobrá Voda u Hořic ,3 Holovousy ,3 Hořice ,3 Chomutice ,3 Jeřice ,2 Lískovice ,7 Lukavec u Hořic ,1 Miletín ,2 Milovice u Hořic ,8 Nevratice ,6 Ostroměř ,0 Petrovičky ,1 Podhorní Újezd a Vojice ,8 Rašín ,7 Rohoznice ,0 Sobčice ,4 Staré Smrkovice ,3 Sukorady ,5 Tetín ,5 Třebnouševes ,4 Úhlejov ,4 Vřesník ,1 SO ORP Hořice ,2 Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

16 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Severní část území SO ORP Hořice tvoří Krkonošské podhůří, které zvolna přechází do Jičínské pahorkatiny, která tvoří střední část území. Jižní část území spadá do geomorfologického celku Východolabská tabule. Krkonošské podhůří je geomorfologická jednotka (celek) v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1247 km 2. Tvoří předěl mezi nejvyšším českým pohořím a mírně zvlněnou Českou tabulí. Jde o velmi členitou vrchovinu se střední nadmořskou výškou 463 m. Nejvyšším vrcholem celého celku je Hejlov s 835 m n. m. ve Vysocké hornatině (mimo území SO ORP). Rozkládá se v povodí Labe, Úpy a Jizery. Plošně nejrozsáhlejším podcelkem je Podkrkonošská pahorkatina, jejíž osou protéká Labe se stromkovitě se sbíhajícími přítoky. Toto území je značně zvrásněno. Podkrkonošská pahorkatina je členitá pahorkatina, místy charakteru vrchoviny. Jihovýchod a částečně jih Krkonošského podhůří omezuje Zvičinsko kocléřovský hřbet. Ten budují slabě metamorfované horniny (fylity) prvohorního stáří, vystupující nad okolní sedimenty permokarbonu a svrchní křídy. Jičínská pahorkatina představuje členitou pahorkatinu na východě Severočeské tabule; nejvyšší horou je Sokol, 562 m n. m. Na svrchnokřídových hornatinách byl vytvořen strukturní a tektonický reliéf sedimentárních stupňovin, kuest, hřbetů, kotlin a brázd, s pískovcovými skalními městy. Člení se na Turnovskou (mimo území SO ORP) a Bělohradskou pahorkatinu. Podloží tvoří jemnozrnné sedimenty svrchní křídy (slínovce, písčité slínovce a spongilitické vápnité prachovce) bělohorského souvrství, místy překryté sprašovými hlínami. Niva potoků a kotlinka rybníka Povolír jsou vyplněny holocenními písčitohlinitými uloženinami. Východolabská tabule se nachází na severozápadě Východočeské tabule, nejvyšší horou je Na šancích s nadmořskou výškou 352 m n. m. Jde o plochou pahorkatinu na svrchnokřídových jílovcích, slínovcích a spongilitech a kvartérních sedimentech říčních teras, spraší a vátých písků, která je zemědělsky intenzivně využívaná. Člení se na Cidlinskou a Chlumeckou tabuli a Pardubickou kotlinu (mimo ORP Hořice). Reliéf je mírně zvlněný, tvořený plochými kopci s táhlými, většinou mírně skloněnými svahy všech světových orientací. 16

17 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Hořice Zdroj: Mapový server ČGS (2016) Legenda ke geologické mapě Barva ID Název Časové období 6 hlína, písek, štěrk Kvartér - holocén 9 slatina, rašelina, hnilokal Kvartér - holocén 12 písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment Kvartér 13 kamenitý až hlinito-kamenitý sediment Kvartér 16 spraš, sprašová hlína Kvartér - pleistocén 24 písek, štěrk Kvartér - pleistocén 48 karbonát sladkovodní Kvartér - pleistocén 169 bazaltoid Paleogén, neogén - eocén, oligocén, miocén 190 bazanit, (brekcie bazaltická) Paleogén, neogén - eocén, oligocén, miocén 281 jílovec vápnitý, slínovec, prachovec vápnitý Mezozoikum - svrchní křída - coniac, santon 17

18 Barva ID Název Časové období 290 jílovec vápnitý, slínovec, prachovec Mezozoikum - svrchní křída - turon, coniac 297 slínovec, vápenec Mezozoikum - svrchní křída - turon 302 slínovec, jílovec vápnitý Mezozoikum - svrchní křída - turon 307 slínovec písčitý, jílovec spongilitický Mezozoikum - svrchní křída - turon 315 pískovec křemenný, jílovitý, glaukonitický Mezozoikum - svrchní křída - cenoman 330 aleuropelit, pískovec, aleuropelit s vápencem Paleozoikum - spodní perm - autun 332 aleuropelit, pískovec, arkóza, tuf, tufit, vápenec Paleozoikum - spodní perm - autun 354 pískovec, pískovec arkózový, slepenec, prachovec, jílovec Paleozoikum - svrchní karbon - westphal, stephan 358 ignimbrit ryolitový, ryolit Paleozoikum - spodní perm - autun 878 fylit paleozoikum až proterozoikum 880 fylit paleozoikum až proterozoikum 882 fylit paleozoikum až proterozoikum 883 fylit paleozoikum až proterozoikum 886 kvarcit paleozoikum až proterozoikum 888 metarkóza paleozoikum až proterozoikum 889 metarkóza paleozoikum až proterozoikum 890 pískovec, droba metamorfovaná paleozoikum až proterozoikum 18

19 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP se nachází pouze několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o ložiska stavebního kamene pískovce (na třech ložiscích probíhá v současné době povrchová těžba a na dalších probíhala těžba v minulosti) a ložisko štěrkopísků. Pro těžbu je vymezen také dobývací prostor na území obcí Podhorní újezd a Vojice a Ostroměř. Dle Surovinové politiky Královéhradeckého kraje je velký potenciál z hlediska kraje v těžbě křídových pískovců na Hořicku. Tabulka č : Výhradní ložiska nerostných surovin v SO ORP Hořice Číslo Název Obec ložiska ložiska Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Podhorní Újezd a Vojice, Ostroměř Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Podhorní Újezd a Vojice Boháňka Podhorní Újezd Podhorní Újezd Votuz Podhorní Újezd Boháňka a Hořice Hořice a Červená Třemešná Zdroj: Data ÚAP (2016) Podhorní Újezd- Obecnice Boháňka- Skála Mlázovice- Podhorní újezd Chloumek- Boháňka Hořice- Smolník Subregistr Těžba Organizace Nerost bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní bilancované ložisko výhradní evidované nevýhradní ložisko evidované nevýhradní ložisko neschválené prognózní ložisko evidované nevýhradní ložisko současná povrchová současná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dosud netěženo dosud netěženo současná povrchová Kámen Ostroměř s.r.o. Kámen Ostroměř s.r.o. Plocha (ha) pískovec 7,15 pískovec 9,35 ČGS pískovec 11,65 ČGS pískovec 2.79 Neuvedena pískovec 3,1 Lesy ČR pískovec 0,1 Neuvedena pískovec 33,1 Lesy ČR štěrkopísek 1,73 Pro ochranu ložisek nerostných surovin jsou také vyhlášena čtyři chráněná ložisková území. Jejich přehled je uveden v tabulce. Tabulka č : Chráněná ložisková území v SO ORP Hořice Číslo Obec Název ložiska CHLÚ Podhorní Újezd a Vojice Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka Boháňka Hořice Zdroj: Data ÚAP (2016) Votuz Podhorní Újezd I Boháňka Březovice Surovina Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Plocha (ha) 7,8 20,7 1,3 13,6 19

20 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Ve sledovaném území se nachází pouze malé množství lokalit, které jsou evidovány jako poddolované nebo sesuvné. Ve významnějším množství se sesuvy nacházejí pouze na území obcí Hořice (více bodových sesuvů, plošné o rozsahu 3,2 ha), Lukavec u Hořic (celkem 8,1 ha a zasahuje bezprostředně k zástavbě mezi domy č. p. 29 až 99) a Ostroměř (3,4 ha ve svahu nad silnicí u Dolního Mezihoří). Jediné poddolované území po těžbě paliv je evidováno v obci Podhorní Újezd a Vojice a je bodového rozsahu. Podle dotazníkového šetření (2012) se nachází jeden sesuv neznámého rozsahu také v poli nad hřbitovem v Holovousech a pole je proto ZD obhospodařováno vhodnými plodinami. Další sesuv se podle dotazníků nachází u hřbitovní zdi v obci Lískovice. Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP (2016) 20

21 3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytují žádné sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č : Indikátory geologických rizik Obec Plocha obce (km 2 ) Indikátor Bašnice 6,12 2 Bílsko u Hořic 2,07 2 Boháňka 9,48 2 Borek 6,36 2 Bříšťany 3,69 2 Cerekvice nad Bystřicí 8,30 2 Červená Třemešná 6,55 1 Dobrá Voda u Hořic 5,81 2 Holovousy 9,27 2 Hořice 21,48 0 Chomutice 10,49 2 Jeřice 6,94 2 Lískovice 9,24 2 Lukavec u Hořic 8,63-2 Miletín 8,93 2 Milovice u Hořic 3,32 2 Nevratice 3,27 2 Ostroměř 12,32 0 Petrovičky 1,94 2 Podhorní Újezd a Vojice 6,91 2 Rašín 2,19 2 Rohoznice 8,96 2 Sobčice 3,64 2 Staré Smrkovice 5,21 2 Sukorady 5,51 2 Tetín 2,81 2 Třebnouševes 6,25 2 Úhlejov 4,11 2 Vřesník 3,

22 Obrázek č : Indikátor geologických rizik Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

23 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Rozvoj obcí není omezen výskytem sesuvných a poddolovaných území výskyt těchto území je nízký. Vzhledem k nízké míře těžby nerostných surovin zde nejsou střety mezi zájmy ochrany životního prostředí a zájmy pro těžbu nerostných surovin. Ložiska nerostných surovin mají zajištěnu ochranu vymezením chráněných ložiskových území. PŘÍLEŽITOSTI Využití prostředků z dotačních programů na obnovu území dotčeného těžbou. SLABÉ STRÁNKY Omezení rozvoje obce Lukavec u Hořic výskytem sesuvných území v bezprostřední blízkosti. Výskyt sesuvných území v katastrech obcí Hořice a Ostroměř. HROZBY Problémy k řešení Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Určení vhodného využití sesuvných území (Lukavec u Hořic, Hořice, Ostroměř). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice) Hlavní změny od aktualizace 2012 Nová ložiska v minulém přehledu nebyla: Boháňka-Skála, Podhorní Újezd 1, Chloumek- Boháňka, Hořice-Smolník. Největší je Chloumek-Boháňka (33 ha) Upřesněna lokalizace sesuvů v textu Hlavní změny od aktualizace 2014 V území SO ORP Hořice nedošlo z hlediska geologie a nerostných surovin k žádné významné změně. Sestaveny nové mapy. 23

24 3.2 VODNÍ REŽIM Všechny vodní zdroje na území SO ORP Hořice zasahují do povodí Labe. Území SO ORP Hořice zaujímá 193 km 2 oblasti povodí. Z hlediska geomorfologických poměrů je celé povodí Horního a středního Labe tvořeno provincií České vysočiny. Tvárnost jejího povrchu byla ovlivněna dlouhotrvajícím destrukčním vývojem a předtřetihorními tektonickými procesy, které se projevily na dnešním uspořádání terénu s pohořími na okrajích území. Celé území povodí je dále děleno převážně do tří subprovincií, které se svým charakterem značně liší. Jedná se o subprovincii Krkonošsko-jesenickou, Česko-moravskou a Českou tabuli. Zájmová oblast leží na rozhraní Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule. Největší vodohospodářský význam má Krkonošsko-jesenická subprovincie v severní a východní části území, pokrývající téměř 30 % plochy oblasti povodí. Je významnou středoevropskou pramenní oblastí s nadprůměrnými srážkami a odtoky. Střední část oblasti povodí je tvořena Českou tabulí s podprůměrnými hydrologickými charakteristikami a poměrně vydatnými zdroji podzemních vod. Tato soustava kryje více než 57 % celkové plochy povodí. Hydrogeologické poměry v oblasti povodí Horního a středního Labe jsou heterogenní a z pohledu managementu podzemních vod složité a významné. Na souvrství svrchní křídy a sedimenty říčních náplavů jsou vázány důležité zdroje podzemních vod s vhodnými podmínkami pro významnější odběry. Povodí Horního a středního Labe má charakter kotliny, v jejímž středu se rozkládá křídová pánev s pokryvem čtvrtohorních sedimentů. Kotlinu ohraničují horská pásma krystalinika, která při úpatí přecházejí v permokarbonské pánve zasahující pod křídu. Zájmovou oblast tedy tvoří hydrogeologické rajóny křídové pánve a permokarbonských pánví. Křídová pánev pokrývá hlavní část oblasti povodí. Ve výplni pánve se nacházejí až 4 vrstevní kolektory značného plošného rozsahu s živým oběhem podzemních vod. Proto v rajonech křídové pánve jsou vodohospodářsky nejvýznamnější zdroje podzemních vod, které umožňují velké soustředěné vodárenské odběry. Podle stylu zvodnění lze křídové rajóny rozdělit do čtyřech skupin centrální, východní, jižní a západní. Zájmové oblast se řadí do východní skupiny, kde jsou křídové vrstvy vytvarovány do systému zlomových vrás. Strukturní zdvihy a zlomy dělí tuto část pánve do dílčích pánví s uzavřeným artéským oběhem vody. V permokarbonských pánvích je podzemní voda rozptýlena do velkého počtu neurčitě ohraničených puklinových kolektorů. Oběh vody není v pánvi souvislý, ale je rozčleněn do jednotlivých zlomových ker. Proto rajony nejsou vodohospodářsky tak významné jako mladší sedimenty. Oblast povodí Horního a středního Labe odtokově vystihuje profil Brandýs nad Labem. Zde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok Labe ( ) 101m 3.s -1, což odpovídá specifickému odtoku dlouhodobého průměrného průtoku 7,7 l.s -1.km -2. Místní rozdíly ve srážkách způsobují značné rozdíly ve specifických odtocích v dlouhodobém průměru. Zatímco v povodích jako je Horní Labe, Úpa, Orlice, Jizera, Smědá, Lužická Nisa a Stěnava přesahují specifické odtoky 10 l.s -1.km -2 (v menších hydrologických jednotkách l.s -1.km -2 ) klesají v nížinách až pod 3 l.s -1.km -2 (např. Brslenka, Mrlina a Mratínský potok). V horských oblastech - zejména Krkonoších a Orlických a Jizerských horách se tvoří převážná část odtoků, nížinné oblasti jsou odkázány na přítoky z těchto oblastí. Klimatické poměry oblasti povodí se mění v závislosti na morfologické pestrosti a nadmořské výšce. Srážky jsou v oblasti povodí velmi nerovnoměrné v závislosti na nadmořské výšce a orografickém členění. Průměr srážek v celém povodí dosahuje hodnoty 705 mm. V nejvyšších nadmořských výškách oblasti povodí dosahuje roční průměr srážek až mm a naopak v nížinách je roční průměr srážek do 600 mm. Značné rozdíly jsou i v hustotě říční sítě. Průměrná hustota v oblasti povodí je 0,7 km/km 2 (tedy mírně nad celostátní průměr). Ve SO ORP Hořice jsou 3 hydrologické povodí 3. řádu Bystřice, Cidlina po Bystřici a Labe od Metuje po Orlici. Hlavními vodními toky ve SO ORP jsou Javorka, Bystřice, Trotina, Králický potok, Bašnický potok a další. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch - především Dobrovodský rybník, Temnik, Bubnovka, Smrkovec, Cukrovarský rybník, Nadýmák, Zákopský rybník, Bahník, Mlýnský rybník, Povolír, Rákosník, Vlčínek a Boháňka I. 24

25 Obrázek č : Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

26 Obrázek č : CHOPAV Východočeská křída ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2016 Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zaujímá severní část území SO ORP a konkrétně se dotýká území 16 obcí (Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Lukavec u Hořic, Miletín, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Tetín, Úhlejov a Vřesník). Ve 23 obcích ve SO ORP Hořice se nachází podzemní zdroje vod (Bašnice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Ostroměř, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník). Ochranná pásma vodních zdrojů jsou vyhlášena ve 21 obcích SO ORP (Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Třebnouševes a Vřesník).V obcích Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Holovousy, Hořice a Lískovice se nachází vrty ČHMÚ. Ochranná pásma těchto vrtů jsou v obcích Borek, Cerekvice nad Bystřicí, Holovousy, Holovousy, Hořice, Hořice, Lískovice, Ostroměř a Úhlejov. (viz. následující tabulky a obrázek). Z dotazníkového průzkumu v roce 2012 vyplývá, že problémy s kvalitou a kvantitou pitné vody mají v obcích Bříšťany, Podhorní Újezd a Vojice (pouze v minulosti problém s dusičnany) a Tetín a individuálně by mohl nastat problém s kvantitou pitné vody při dlouhotrvajícím suchu v obci Úhlejov. V obci Cerekvice nad Bystřicí mají problém s kvalitou pitné vody (vysoké koncentrace železa a občasný zákal). 26

27 Tabulka č : Podzemní zdroje vod, prameny a vrty ČHMÚ ve SO ORP Hořice Obec Označení vodního zdroje Název vodního zdroje Bašnice st. AGP Jičín/Bašnice Boháňka vodní zdroj Boháňka vodní zdroj Votuz Borek st. Bezník Bříšťany Tomášova studna Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí vrt 1 ČEPRO vrt 2 ČEPRO vodní zdroj Třebovětice Červená Třemešná vrt Červená Třemešná st Červená Třemešná vrt MS-5C ZD Miletín/Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic vodní zdroj Dobrá Voda Hořice vrt B5 Hořice, Březovice vrt B4 Hořice, Březovice vodní zdroj Březovice vrt B2a Hořice-Březovice vrt B2 Hořice-Březovice vodní zdroj Březovice vrt HV1 Libonice vrt L2 Libonice Vrt K2 Libonice-Karosa vrt B 1 Chlum Chomutice st. AGRO Chomutice/Chomutičky st. AGRO Chomutice/Chomutičky st. AGRO Chomutice/Chomutičky Jeřice vodní zdroj Dolní Černůtky vrt Jeřice Lískovice vodní zdroj Lískovice vrt ZEAS Podhorní Újezd/Tereziny Dary Lukavec u Hořic vrt Lukavec zdroj vody pro betonárku Lukavec studna Lukavec st. ZEPO Bělohrad/Lukavec Miletín vrt M1 Miletín Milovice u Hořic vodní zdroj Milovice studna M1 Milovice studna M3 Milovice studna M2 Milovice Ostroměř So-studna s čerpací stanicí Sylvárův Újezd vrt ZEAS Podhorní Újezd/Domoslavice vodní zdroj Domoslavice vrt OS1 Ostroměř vrt ZEAS Podhorní Újezd/Ostroměř 27

28 Obec Označení vodního zdroje Název vodního zdroje vrt OS1a Ostroměř Petrovičky Vrt HV-4 Petrovičky Vrt HV-5 Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice vrt HPÚ 1 Podh. Újezd st. ZEAS Podhorní Újezd/Vojice vodní zdroj Bukovka Podh. Újezd Rohoznice st. ZD Miletín/Rohoznice st. S2 Rohoznice st. S1 Rohoznice Staré Smrkovice vodní zdroj Staré Smrkovice vrt 3 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 2 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice vrt 1 AGRO Chomutice/Staré Smrkovice 5212_28 Vrt Staré Smrkovice (dle dat KHK) Sukorady obecní studna Sukorady Třebnouševes monitorovaná studna Ostrov st.1 AGROM Třebnouševes st.2 AGROM Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Třebnouševes monitorovaná studna Vinice vrt HB1 Třebnouševes Úhlejov pravděpodobný zdroj vody Úhlejov pravděpodobný zdroj vody Úhlejov st. ZD Miletín/Lukaveček Vřesník vrt Vřesník studna Vřesník Zdroj: Data ÚAP,

29 Tabulka č : Ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Obec Stupeň ochrany Výměra (ha) Bílsko u Hořic 2b 8,20 Boháňka 2b 6,14 2b 261,61 2b 414,98 2b 6,14 2b 261,61 Bříšťany 1 0,50 2a 0,21 2b 1,20 Cerekvice nad Bystřicí 1 0,66 2a 7,92 2b 32,87 2b 206,21 1 0,14 1 0,14 2b 63,43 2b 7,92 2b 0,66 2b 206,21 Dobrá Voda u Hořic 1 0,11 2a 1,64 2b 9,56 Holovousy 2b 0,01 2b 337,52 Hořice 1 1,00 1 0,00 2a 1,95 1 2,50 2a 7,53 2b 24,95 2a 0,75 2a 0,59 1 0,01 1 0,01 2b 0,00 2b 1173,54 2b 2,50 2b 7,53 2b 24,95 2b 0,00 2b 0,00 Chomutice 2a 5,61 Jeřice 1 0,60 29

30 Obec Stupeň ochrany Výměra (ha) 2a 3,25 2b 48,17 1 0,10 2a 6,51 2b 15,83 2a 0,01 2b 15,54 2b 85,42 2b 7,04 2b 0,01 2b 85,42 Lískovice 2b 2,52 Lukavec u Hořic 2b 13,93 Miletín 1 0,28 Milovice u Hořic 1 0,02 1 0,26 1 0,00 2a 5,79 2b 38,82 1 0,03 Nevratice 2a 5,71 Ostroměř 2a 0,40 2b 11,62 1 0, , ,94 Podhorní Újezd a Vojice 1 0, ,72 Rohoznice 1 0,04 1 0,01 Sobčice 2 1,13 Staré Smrkovice 2a 67,62 2b 5,04 2b 8,64 Třebnouševes 2b 29,94 1 0,01 Vřesník 1 0,01 Zdroj: Data ÚAP,

31 Obrázek č : Podzemní zdroje vod, vrty a prameny ČHMÚ a ochranná pásma vodních zdrojů ve SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, 2016 V Tetíně a Vřesníku jsou stanovena ochranná pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. V Tetíně jde o 0,1 ha a ve Vřesníku 13,9 ha Sklonitá orná půda Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 31

32 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec plocha orné půdy (ha) 32 plocha sklonité orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Bašnice 355,2 0,0 0,0 Bílsko u Hořic 134,6 0,0 0,0 Boháňka 304,6 5,6 1,8 Borek 202,7 53,5 26,4 Bříšťany 216,9 0,0 0,0 Cerekvice nad Bystřicí 490,6 3,4 0,7 Červená Třemešná 229,9 2,6 1,1 Dobrá Voda u Hořic 398,0 0,0 0,0 Holovousy 270,6 4,0 1,5 Hořice 868,5 49,0 5,6 Chomutice 868,3 0,0 0,0 Jeřice 481,8 7,1 1,5 Lískovice 503,6 0,0 0,0 Lukavec u Hořic 323,8 5,3 1,6 Miletín 444,6 4,5 1,0 Milovice u Hořic 359,9 0,6 0,2 Nevratice 179,8 0,0 0,0 Ostroměř 630,3 5,7 0,9 Petrovičky 43,2 1,5 3,4 Podhorní Újezd a Vojice 346,6 10,7 3,1 Rašín 79,1 0,5 0,6 Rohoznice 558,1 15,6 2,8 Sobčice 343,8 0,0 0,0 Staré Smrkovice 293,0 0,1 0,0 Sukorady 168,4 0,0 0,0 Tetín 134,7 7,8 5,8 Třebnouševes 516,4 7,7 1,5 Úhlejov 113,8 31,8 28,0 Vřesník 58,9 12,9 21,9 Celkový součet 9919,6 229,7 2,3 Zdroj: Data ÚAP, 2016 Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Borek a to téměř 53,5 ha. Toto množství činí 26,4 % veškeré orné půdy na území obce. Větší množství svažité orné půdy se ještě nachází na území obce Hořice (49,0 ha) a Úhlejov (31,8 ha). V těchto obcích je prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Z dotazníků z roku 2012 vyplývalo, že v obcích Vřesník, Třebnouševes, Tetín a Staré Smrkovice KPÚ v daném období probíhaly. V obcích Jeřice a Rašín byly KPÚ dokončeny, v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Nevratice a Bříšťany byly KPÚ zahájeny a v obci Dobrá Voda u Hořice měli o KPÚ zažádáno a v Holovousech mají o KPÚ zájem. Přívalové srážky podle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Staré Smrkovice, Ostroměř, Miletín, Chomutice, Holovousy (problém i s vodní erozí), Dobrá Voda u Hořic a Bílsko. Naopak po vybudování odvodňovacího příkopu kolem horní části obce Bašnice už problémy s přívalovými srážkami v této obci nemají.

33 V roce 2016 byla vypracována Studie odtokových poměrů k.ú. Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice (Šindlar s.r.o.), ve které je zpracována problematika vodní a větrné eroze a povodňová problematika. Z analytické části této studie vyplývá: V řešeném území bylo identifikováno 27 (z celkových 41) erozně ucelených celků ohrožených vodní erozí, což je dáno sklonitostí terénu a výskytem půd s vysokým faktorem erodovatelnosti půdy. Ve většině území se nevyskytují půdy ohrožené vodní erozí. Problémy působí rychlý odtok při tání sněhu (na Rybničném potoce v Třebověticích), přívalové srážky ohrožují především SV část obce Cerekvice nad Bystřicí), povodněmi je ohrožena JV část obce Třebovětice a J okraj obce Cerekvice nad Bystřicí). Bylo stanoveno 5 kritických profilů (Propustek pod místní komunikací u rybníka v Cerekvici nad Bystřicí, zaústění silničních příkopů do dešťové kanalizace v Cerekvici nad Bystřicí, silniční propustky u hřbitova v Cerekvici nad Bystřicí, dráha soustředěného odtoku v nové zástavbě v lokalitě Za Pekárnou v Cerekvici nad Bystřicí a hráz rybníka v Třebověticích. V rámci této studie byl navržen komplexní systém protierozních a protipovodňových opatření spolu s opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí v ploše povodí i na vodních tocích: Navrženo 50 ploch k aplikaci ochranných osevních postupů. V místech, kde ochranné osevní postupy nejsou možné, jsou navrženy trvalé travní porosty (6 ploch). Ke stabilizaci trvalým travním porostem a kamenným záhozem bylo navrženo 6 drah soustředěného odtoku. Za účelem přerušení drah odtoku bylo navrženo 16 technických opatření. Proti větrné erozi byla navržena aplikace agrotechnických postupů a doplnění liniové zeleně. Klíčovým opatřením v rámci návrhu protipovodňových a vodohospodářských opatření je víceúčelová vodní nádrž Třebovětice. Mezi další navrhovaná protipovodňová opatření patří rekonstrukce stávající nádrže v Třebověticích, revitalizace Bystřice a Rybničního potoka nad Třebověticemi, jeho úprava v intravilánu Třebovětic a pod Třebověticemi Povodňová charakteristika Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Hořice zasahují záplavové území Q 100 čtyř vodních toků Bašnický potok, Bystřice, Lužanka a Javorka. Záplavové území Q 100 Bašnického potoka zasahuje 76,7 ha do území obcí Bašnice, Bříšťany, Milovice u Hořic a Petrovičky. Záplavové území Q 100 Bystřice zasahuje 283,9 ha do území obcí Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Hořice, Jeřice, Miletín a Rohoznice. Záplavové území Lužanky zasahuje 10,8 ha do území obcí Nevratice a Staré Smrkovice. Záplavové území Q 100 Javorky zasahuje 327,5 ha do území obcí Holovousy, Chomutice, Lukavec u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice. V obcích Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Jeřice, Miletín, Rohoznice, Chomutice, Nevratice, Ostroměř, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Z informací pracovníků městských a obecních úřadů vyplývá, že povodněmi ohrožují toky Javorka (obce Ostroměř, Holovousy, Sobčice, Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice) a Bystřice (obce Rohozice, Miletín, Hořice, Jeřice a Cerekvice nad Bystřicí). V obcích Staré Smrkovice, Nevratice a Cerekvice nad Bystřicí jsou v záměrech protipovodňová opatření. 33

34 Podle dotazníků z roku 2012 ohrožují povodně obce Cerekvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic (Dolní Dobrá Voda), Ostroměř a Holovousy. V Ostroměři hrozí i vodní eroze. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 v ZÚ (ha) % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ z celkového ZÚ Bašnice Bašnický potok 12,5 0,5 1,3 Bílsko u Hořic Boháňka Bystřice 0,3 - - Borek Bříšťany Bašnický potok 39,4 0,03 0,1 Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 78,6 0,6 0,6 Červená Třemešná Bystřice 12,2 0,03 0,1 Dobrá Voda u Hořic Holovousy Javorka 14,5 0,2 0,2 Hořice Bystřice 28,1 4,0 0,9 Chomutice Javorka 73,3 3,3 4,6 Jeřice Bystřice 43,1 3,9 7,1 Lískovice Lukavec u Hořic Javorka 2,6 - - Miletín Bystřice 69,5 3,3 5,1 Milovice u Hořic Bašnický potok 7,4 - - Nevratice Javorka 27,3 1,5 6,4 Lužanka 10,7 6,5 27,8 Ostroměř Javorka 34,3 7,2 5,5 Petrovičky Bašnický potok 17,4 - - Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Bystřice 52,2 13,6 20,0 Sobčice Javorka 44,5 4,5 12,0 Staré Smrkovice Javorka 131,0 7,3 16,5 Lužanka 0,1 0,004 0,01 Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj: Data ÚAP,

35 Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP,

36 Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových území ve SO ORP Hořice Obec vodní tok plocha aktivní zóny (ha) plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) % plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ Bašnice Bašnický potok 1,3 0,3 0,8 Boháňka Bystřice 0,1 - - Bříšťany Bašnický potok 1,5 - - Cerekvice nad Bystřicí Bystřice 59,6 0,5 0,6 Červená Třemešná Bystřice 9,2 0,03 0,1 Holovousy Javorka 12,5 0,2 0,2 Hořice Bystřice 17,0 2,0 0,5 Chomutice Javorka 26,6 1,9 2,6 Lužanka Jeřice Bystřice 30,3 1,3 2,4 Lukavec u Hořic Javorka 0,2 - - Miletín Bystřice 58,2 2,0 3,0 Milovice u Hořic Bašnický potok 0,2 - - Nevratice Javorka 8,7 - - Lužanka Ostroměř Javorka 21,0 1,8 1,4 Petrovičky Bašnický potok 0,5 - - Rohoznice Bystřice 26,5 8,1 11,9 Sobčice Javorka 25,3 2,2 5,9 Staré Smrkovice Javorka 101,7 5,7 12,8 Lužanka Zdroj: Data ÚAP, 2016 V Hořicích je stanoveno území určené k rozlivům povodní o výměře 0,9 ha. Podle dotazníkového průzkumu z roku 2012 měli v obci Chomutice vypracovanou projektovou dokumentaci na poldr a měla by začít I. etapa realizace Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v žádné obci ze SO ORP Hořice nejsou nerizikové vodní útvary. Na celém území obcí Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Bašnice, Sukorady, Třebnouševes, Rašín, Milovice u Hořic, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Holovousy, Lískovice a Hořice jsou vyhodnoceny vodní útvary povrchových vod jako potencionálně rizikové. Na celém území obcí Úhlejov, Nevratice, Staré Smrkovice, Sukorady, Bříšťany a Petrovičky a částečně v obcích Borek, Vřesník, Miletín, Tetín, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Ostroměř, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic a Třebnouševes jsou vodní útvary podzemních vod hodnoceny jako nedosažení dobrého stavu (viz. následující obrázky). 36

37 Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podsložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, celá složka stavu je klasifikována jako nevyhovující Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. 37

38 Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012 Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

39 Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Hořice nachází zranitelné oblasti (viz. následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Boháňka, Rohoznice a Jeřice. Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Hořice Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

40 3.2.4 Indikátory Sklonité orné pozemky Celkem se v SO ORP Hořice nachází 229,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Hořice (9919,6 ha) tyto nevhodné pozemky činí pouze 2,3 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 12 obcích (Bašince, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Opačná situace panuje v obcích Borek, Hořice a Úhlejov, kde je větší množství svažitých orných pozemků a je třeba navrhnout vhodná opatření vedoucí ke snížení rizika vzniku lokálních povodní a snížení vodní eroze na zemědělské půdě. Hodnocení indikátoru vodní režim: -2 na území obce se nachází více než 45 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 15 29,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 14,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 Na území SO ORP Hořice jsou stanovena záplavová území Q 100 v obcích Bašnice, Boháňka, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Petrovičky, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Ve všech těchto obcích, vyjma Boháňky, Lukavce u Hořic, Milovic u Hořic a Petroviček, zasahují záplavová území do zastavěného území. Hodnocení indikátoru záplavové území Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce ,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce 40

41 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Sklonité orné pozemky Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnoty [%] Bašnice 0,0 2 1,3 1 Bílsko u Hořic 0,0 2-0 Boháňka 5,6 1 Mimo ZÚ 2 Borek 53, Bříšťany 0,0 2 0,1 1 Cerekvice nad Bystřicí 3,4 1 0,6 1 Červená Třemešná 2,6 1 0,1 1 Dobrá Voda u Hořic 0,0 2-0 Holovousy 4,0 1 0,2 1 Hořice 49,0-2 0,9 1 Chomutice 0,0 2 4,6 1 Jeřice 7,1 1 7,1 0 Lískovice 0,0 2-0 Lukavec u Hořic 5,3 1 Mimo ZÚ 2 Miletín 4,5 1 5,1 0 Milovice u Hořic 0,6 2 Mimo ZÚ 2 Nevratice 0,0 2 34,2-2 Ostroměř 5,7 1 5,5 0 Petrovičky 1,5 1 Mimo ZÚ 2 Podhorní Újezd a Vojice 10,7 1-0 Rašín 0,5 2-0 Rohoznice 15,6 0 20,0-1 Sobčice 0,0 2 12,0-1 Staré Smrkovice 0,1 2 16,5-1 Sukorady 0,0 2-0 Tetín 7,8 1-0 Třebnouševes 7,7 1-0 Úhlejov 31, Vřesník 12,9 1-0 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

42 Obrázek č : Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2016 Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

43 3.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým popř. zanedbatelným množstvím sklonité orné půdy území 12 obcí (Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Chomutice, Lískovice, Nevratice, Sobčice, Sukorady, Milovice u Hořic, Rašín a Staré Smrkovice). PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). Vypracovaná Studie odtokových poměrů k.ú. Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice s navrženým komplexním systémem protierozních a protipovodňových opatření spolu s opatřeními k ochraně a tvorbě ŽP v ploše povodí i na vodních tocích. SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích především na území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. Nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemošná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice. Na území obcí Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území. Stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů v obcích Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice. HROZBY Narušení vodních zdrojů, pramenů, vrtů či ochranných pásem v obcích Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník. Narušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Riziko lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obcí Borek, Hořice a Úhlejov. 43

44 3.2.6 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Borek, Hořice a Úhlejov. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku). Jedná se o obce Bašnice, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Miletín, Nevratice, Ostroměř, Rohoznice, Sobčice a Staré Smrkovice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání Bašnice, Bílsko u Hořice, Boháňka, Borek, Bříšťany, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Úhlejov a Vřesník (zdroje podzemních vod, vrty, prameny, ochranná pásma vodních zdrojů). V Tetíně a Vřesníku dbát na nenarušení ochranného pásma II. stupně pro Lázně Bělohrad. Dbát na nenarušení CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Bílsko u Hořice, Tetín, Vřesník, Sobčice, Úhlejov, Borek, Červená Třemešná, Podhorní Újezd a Vojice, Cerekvice nad Bystřicí, Lukavec u Hořic, Miletín, Rohoznice, Holovousy, Boháňka, Ostroměř a Hořice. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech obce Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Miletín, Rohoznice, Boháňka, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Ostroměř, Sobčice, Podhorní Újezd a Vojice, Chomutice, Nevratice, Staré Smrkovice, Holovousy, Bílsko u Hořic, Dobrá Voda u Hořic, Rašín, Lískovice, Bašnice, Milovice u Hořic, Třebnouševes a Hořice, kde jsou rizikové útvary povrchových a podzemních vod, pokud ještě tato opatření nebyla realizována. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti Boháňka, Cerekvice nad Bystřicí, Jeřice a Rohoznice (stanoveny zranitelné oblasti pro koncentrace dusičnanů) Hlavní změny od aktualizace 2012 Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Stejně jako v roce 2012 byla v rámci této kapitoly sledována problematika chráněných oblastí přirozené akumulace vod, zdrojů pitné vody a jejich ochranných pásem, sklonité orné půdy, povodňové charakteristiky (záplavové území Q 100 v souvislosti se zastavěným územím obcí, aktivní zóny záplavového území Q 100 v souvislosti se zastavěným územím obcí a území zvláštní povodně pod vodním dílem) a stav povrchových a podzemních vod (celková rizikovost povrchových vod, celková rizikovost podzemních vod a zranitelné oblasti). Také stejně jako v roce 2012 byly v rámci Vodního režimu stanoveny 2 indikátory plocha sklonité orné půdy a záplavové území Q100. Změny oproti roku 2012 jsou následující: Záplavové území Q 100 není na toku Lužanka v obci Chomutice. Aktivní zóna záplavového území není na toku Lužanka v obcích Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. V hodnocení indikátorů nedošlo k žádným významným změnám (o 2 stupně). 44

45 Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým výkresem Hlavní změny od aktualizace 2014 V rámci této kapitoly byla sledována stejná problematika jako v roce K významným změnám oproti roku 2014 nedošlo. Nově byly shrnuty výsledky Studie odtokových poměrů k.ú. Cerekvice nad Bystřicí a Třebovětice. Ani v hodnocení indikátorů nedošlo k žádným významným změnám (o 2 stupně). Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. 45

46 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární průmyslové a technologické zdroje, doprava, zemědělství a plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky. Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů) Kvalita ovzduší a znečištění ovzduší Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů, jsou následující: SO 2, PM 10, NO 2, benzen As, Cd, benzo(a)pyren a O 3. Při hodnocení dat za rok 2010 nebyly s výjimkou polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V případě B(a)P se jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). S výjimkou troposférického ozónu nebyly překročeny imisní limity pro ochranu zdraví lidí pro další jiné znečišťující látky. V roce 2012 byla provedena změna metodiky a od daného roku jsou uváděny pětileté průměrné koncentrace za období , a nejnověji Tyto údaje jsou mnohem lépe vypovídající. V aktuálním období jsou z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické pouze polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako B(a)P. Imisní limity pro polétavý prach jsou v tomto období s přehledem dodržovány. Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Od roku 2010 do roku 2014 k tomuto překročení již nedošlo. Dle dotazníkového šetření z r bylo mírné (většinově) znečištění ovzduší uváděno u těchto obcí Bašnice, Bílsko u Hořic, Bříšťany, Cerekvice, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Hořice, Jeřice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Rašín, Rohoznice, Sukorady, Sobčice, Tetín, Třebnouševes a Úhlejov. Většinou se jednalo o znečištění ovzduší z vytápění domácností, z dopravy nebo 46

47 ze zemědělství, případně z průmyslové výroby. Kvalita ovzduší je obecně z velké části závislá také na meteorologických podmínkách. Obrázek č : Průměrná roční imisní koncentrace PM 10 v období Zdroj: ČHMÚ,

48 Obrázek č : 36. nejvyšší imisní koncentrace PM 10 v období Zdroj dat: ČHMÚ,

49 Obrázek č : Průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v období Zdroj dat: ČHMÚ, Hlukové znečištění Dle dotazníkového šetření z r bylo v několika obcí SO ORP Hořice uváděno hlukové znečištění. Jedná se o obce Bašnice, Holovousy, Miletín, Milovice u Hořic, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice a Sukorady v převážné míře byla uvedena jako hlavní zdroj hluku doprava Staré ekologické zátěže V rámci dat ÚAP je vedena vrstva starých ekologických zátěží. Jedná se o staré skládky odpadů, ale také o bývalé benzínové stanice nebo bývalé průmyslové podniky nebe jejich části. Jejich přehled je uveden v následující tabulce a přehledné mapě. Při zpracování územních plánů je nutné zjistit stav dané lokality, přičemž by uvedené informace měly být postupně aktualizovány. 49

50 Tabulka č : Staré ekologické zátěže na území SO ORP Hořice Obec Katastrální území SEZ Zdroj informací Borek Borek u Miletína Želejov - Žlábky databáze SEKM, úkol OODp Borek Borek u Miletína skládka Bezník dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Hořice Hořice v Podkrkonoší U Josefa databáze SEKM, úkol OODp ČEZ Distribuce, a.s. Hořice Hořice Libonice (Libonice) databáze SEKM, úkol FNM Hořice Hořice v Podkrkonoší DAHER KARBOX s.r.o. databáze SEKM, úkol FNM Hořice Hořice v Podkrkonoší ZEZ Hořice-Jesva s.r.o. databáze SEKM, úkol OEŠ Lískovice Lískovice u Ostroměře Hořice - Lískovice databáze SEKM, úkol OODp Lukavec u Hořic Lukavec u Hořic Saxa databáze SEKM, úkol OODp Miletín Miletín skládka Miletín dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Milovice u Hořic Milovice u Hořic Unipetrol, a.s. ČS PHM Milovice databáze SEKM, úkol FNM Nevratice Nevratice Skládka Nevrátice databáze SEKM, úkol OODp Ostroměř Domoslavice polní letiště Hořice databáze SEKM, úkol SA Sobčice Sobčice Skládka Sobčice databáze SEKM, úkol OODp Úhlejov Chroustov u Miletína skládka Chroustov dle ČGS databáze SEKM-skládky ČGS Vřesník Vřesník u Tetína Skládka Vřesník databáze SEKM, úkol OODp Zdroj: Data ÚAP, 2016 Dále jsou v území uváděny 2 lokality typu brownfields nevyužité sklady v Rašíně a ruina zámku v Lískovicích. Další 2 plochy, které byly v předchozích ÚAP uváděny jako brownfields areál bývalého mlýna v Sobčicích a areál cukrovaru v Bašnici, jsou již navrhovány k obnově. Mlýn Sobčice byl zbourán a v návrhu UP je plocha vedena jako SV - smíšené obytné venkovské. Cukrovar Bašnice byl také zbourán a v ÚP je plocha vedena jako plocha VL - výroba a skladování, lehký průmysl. V dotazníkovém průzkumu v r byly staré ekologické zátěže identifikovány v obcích Bašnice (bývalý cukrovar), Hořice, Miletín (králíkárny), Milovice u Hořic (areál zemědělského družstva), Nevratice (stará skládka) a Sukorady (objekt ZD Bašnice). 50

51 Obrázek č : Staré ekologické zátěže v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Na základě nových dat byly upraveny původní indikátory pro překračování imisních limitů v oblasti ochrany ovzduší. Hodnoceno bylo období 5 let v období , hodnoceno bylo pouze překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 překročeny více než dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu -1 překročeny dva imisní limity pro ochranu zdraví lidí bez zahrnutí ozonu 0 překročen jeden imisní limit pro ochranu zdraví lidí s výjimkou ozonu 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví s výjimkou přízemního ozonu 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity pro ochranu zdraví obyvatel 51

52 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v období Obec Překročení imisního limitu pro zdraví lidí Výsledné hodnocení PM 10 (roční průměr) PM 10 (24h průměr) Benzo(a)pyren (roční průměr) Ozon (O 3 ) Další látky (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Bříšťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemešná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Milovice u Hořic Nevratice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Staré Smrkovice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník Zdroj dat: ČHMÚ 2016, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r Pro celkové zhodnocení stavu a kvality ovzduší je důležité vzít v úvahu i lesnatost území a stav lesních porostů, které jsou popsány v tematické oblasti zemědělský a lesní půdní fond. Lesní porosty ovlivňují kvalitu ovzduší. Předpokládá se, že lesy např. pohlcují asi 10% emisí uhlíku. Velmi důležitá je samozřejmě také aktuální rozptylová situace, především zimní teploty. 52

53 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší v SO ORP Hořice Zdroj dat: ČHMÚ 2016, Pozn.: Data za ozón hodnocena pouze za r

54 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V pětiletém období nejsou překračovány hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro sledované látky SO 2, NO 2, benzen, kadmium, arzen, polétavý prach PM 10, nejsou překračovány ani imisní limity pro ochranu ekosystémů pro SO 2 a NO x. Relativně dobrá imisní situace na většině území SO ORP je i pro B(a)P k překročení imisních limitů došlo pouze v obcích Dobrá Voda u Hořic, Hořice a Ostroměř. Na celém území SO ORP nebyl v roce 2014 překročen cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. PŘÍLEŽITOSTI Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku. Budování moderní dopravní infrastruktury obchvaty měst a obcí, např. rychlostní komunikace R35, mohou znamenat odlehčení tranzitní dopravy, zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. SLABÉ STRÁNKY V rámci dat ÚAP jsou uváděny staré ekologické zátěže v obcích Borek, Hořice, Lískovice, Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Sobčice, Úhlejov a Vřesník. V rámci dotazníkového šetření v roce 2012 byly uvedeny nevyužívané plochy u obcí Bašnice, Hořice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice a Sukorady. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy vedoucí ke zvýšení emisní a hlukové zátěže obyvatel v obcích nacházejících se v blízkosti významných komunikací (I/35) především v Bílsku u Hořic a Ostroměři. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. 54

55 3.3.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní a hlukové zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (R35). Zajistit plochy a koridory veřejné technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale nepříznivými rozptylovými podmínkami. Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Lokalizovat staré ekologické zátěže a lokality brownfield a najít pro ně vhodné využití Hlavní změny od aktualizace 2012 Aktuální informace o ochraně ovzduší a překračování imisních limitů mapy Aktuální data o starých ekologických zátěžích Zapracována změna metodiky charakterizující kvalitu ovzduší nově uvádíme data (průměry) za období , která jsou mnohem více výstižnější. Změna výpočtu indikátorů zjednodušení a zpřehlednění, které také reagují na období Vypuštění pasáží o ochraně ekosystémů a vegetace nelze řešit v rámci územního plánování Revize a aktualizace problémů v území Hlavní změny od aktualizace 2014 Aktuální informace o ochraně ovzduší a překračování imisních limitů došlo ke zhoršení kvality ovzduší v obcích Dobrá Voda u Hořic a Ostroměř, konkrétně byl mezi lety překročen průměrný roční imisní limit pro benzo(a)pyren. Revize a aktualizace problémů v území 55

56 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území, mezi které patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky Maloplošně zvláště chráněná území v SO ORP Hořice V řešeném území se nevyskytuje žádné velkoplošně zvláště chráněné území. V SO ORP Hořice se vyskytují pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita (EVL), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Jejich největší koncentrace je severně od Hořic a pak podél vodních toků v jihovýchodní a jihozápadní části SO ORP. Oproti roku 2014 přibyla 1 nová PP PP Javorka a Cidlina Sběř PR Miletínská bažantnice - Starý dubový porost a menší rybník obklopený olšinou. Rozloha 63,6 ha, obec Miletín a Červená. Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Bystřice na základě EVL Bystřice, lokalita velevruba tupého. 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném území v obcích Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. PP Byšičky - Výsek kulturní krajiny s komplexem přírodě blízkých společenstev rybníků, mokřadních luk a lesů. Rozloha 89,9 ha, obec Lukavec u Hořic a malou část obce Vřesník (zasahuje ještě do SO ORP Jičín obec Lázně Bělohrad). Leží zároveň v EVL stejného názvu. PP Byšičky 1 na základě EVL, 17,4 ha, významná populace kuňky ohnivé a nejsilnější populace hlízovce Loeselova ve východních Čechách PP Červená Třemešná rybník na základě EVL - lokalita kuňky ohnivé, obec Červená Třemešná. PP Farářova louka - Vlhké louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 29,3 ha, obec Červená Třemešná a Hořice. PP Homolka - Jediná východočeská lokalita vstavače bledého. Rozloha 2,0 ha, obec Borek, katastrální území Bezník. PP Javorka a Cidlina Sběř- Zajištění stabilní populace velevruba tupého, modráska bahenního a dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Celková rozloha PP je 272,.87 ha, rozkládá se na území ORP Hořice, Jičín a Nový Bydžov. Překryv s EVL stejného názvu. Na Hořicku jde pouze o vodní tok Javorka, který protéká obcí Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. PP Kalské údolí - Přirozený tok Bystřice s nivními loukami a přirozenou bučinou. Rozloha 24,6 ha, obec Borek, Pecka, Vřesník, katastrální území Bezník, Kal, Vidonice a Vřesník u Tetína. PP Kazatelna - Teplomilná doubrava s výskytem ohrožených druhů rostlin. Rozloha 69,1 ha, obec Rašín a Třebnouševes. PP Lukavecký potok na základě EVL - lokalita velevruba tupého, 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. PP Nad Blatinou - Dubohabrový porost se vzácnou květenou. Rozloha 6,3 ha, obec Jeřice, katastrální území Dolní Černůtky. PP Rybník Smrkovák dle EVL, lokalita kuňky ohnivé, 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). 56

57 PP Údolí Bystřice - Slatinné louky při toku Bystřice s bohatou květenou a zvířenou. Rozloha 17,1 ha, obec Boháňka, Hořice. PP Veselský háj - Přirozená dubohabřina s teplomilnou květenou, ornitologicky významný rybník. Rozloha celkem 438,6 ha, většina plochy patří do ORP Jičín, do ORP Hořice zasahuje jen malý výběžek na hranicích obce Staré Smrkovice (8,7 ha) Evropsky významné lokality EVL Bystřice předmětem ochrany je lokalita velevruba tupého. Rozloha lokality celkem je 51,7 ha, větší část leží v SO ORP Hradec Králové. V řešeném SO ORP zasahuje do obce Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Jeřice a Rašín. EVL Byšičky - lokalita kuňky ohnivé, hlízovce Loeselova. Rozloha celkem 17,3 ha, leží v ORP Hořice a Jičín (obec Lázně Bělohrad). V řešeném SO ORP leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Červená Třemešná rybník - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha 7,3 ha, obec Červená Třemešná. EVL Javorka a Cidlina Sběř - lokalita modráska bahenního, velevruba tupého. Rozloha celkem 255,06 ha v SO ORP Hořice, Nový Bydžov a Jičín. Na Hořicku jde pouze o vodní tok Javorka, který protéká obcí Chomutice, Nevratice a Staré Smrkovice. EVL Lukavecký potok - lokalita velevruba tupého. Rozloha celkem 0,7 ha (pokračuje v SO ORP Jičín). V řešeném území leží v obci Lukavec u Hořic. EVL Miletínská bažantnice - přirozené eutrofní vodní nádrže, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny. Rozloha 69,4 ha, obec Červená Třemešná a Miletín. EVL Rybník Smrkovák - lokalita kuňky ohnivé. Rozloha celkem 6,9 ha, část zasahuje v obci Staré Smrkovice (zbytek v SO ORP Jičín, obec Vysoké Veselí). EVL Veselský háj - dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha celkem 446,4 ha, valná většina leží v sousedním ORP Nový Bydžov (v obci Smidary), malá část v ORP Jičín. S řešeným ORP Hořice tvoří v podstatě jen hranici s obcí Staré Smrkovice. 57

58 Obrázek č : Zvláště chráněná území v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V roce 2011 byly pro Královéhradecký kraj zpracovány Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR). Ty obsahují i vrstvy nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou základním zdrojem pro vymezování ÚSES na úrovni jednotlivých obcí a jejich územních plánů. Území SO ORP Hořice je zemědělskou produkční krajinou. Prochází jím několik regionálních biocenter, která jsou propojena několika regionálními biokoridory. Síť doplňují územní systémy lokální úrovně, nadregionální ÚSES se v řešeném SO ORP nevyskytuje. 58

59 Obrázek č : Územní systém ekologické stability v SO ORP Hořice Zdroj: Data ÚAP, Památné stromy Na území SO ORP Hořice je vyhlášeno 9 památných stromů. Jedná se o: Žižkovy lípy - Sobčice Holovouská lípa - Holovousy Lípa v Želejově - Borek Javor klen v Cerekvici Cerekvice nad Bystřicí Lípa v Podemládí - Borek Svatogothardské lípy Svatogothardská Lhota - Hořice Kleny Boháňka v Boháňce Žižkovy duby Miletín Tis obecný Hořice, areál zámečku Indikátor - Koeficient ekologické stability krajiny (KES) Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k 59

60 normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Koeficient ekologické stability krajiny (KES) byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Pro hodnocení je vytvořena škála pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudržitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudržitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní 60

61 Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice Obec KES Hodnocení indikátoru Obec KES Hodnocení indikátoru Bašnice 0,45-1 Milovice u Hořic 0,12-2 Bílsko u Hořic 0,10-2 Nevratice 0,17-2 Boháňka 1,72 0 Ostroměř 0,46-1 Borek 1,03 0 Petrovičky 2,21 1 Břišťany 0,37-2 Podhorní Újezd a 0,78-1 Vojice Cerekvice nad 0,37-2 Rašín 0,47-1 Bystřicí Červená Třemešná 1,00 0 Rohoznice 0,34-2 Dobrá Voda u Hořic 0,24-2 Sobčice 0,19-2 Holovousy 1,43 0 Staré Smrkovice 0,63-1 Hořice 0,65-1 Sukorady 1,46 0 Chomutice 0,17-2 Tetín 0,56-1 Jeřice 0,22-2 Třebnouševes 0,17-2 Lískovice 0,75-1 Úhlejov 1,56 0 Lukavec u Hořic 1,41 0 Vřesník 2,20 0 Miletín 0,60-1 SO ORP Hořice 0,6-1 Zdroj: Data ČSÚ, 2015 Obrázek č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Hořice v r Zdroj: Data ÚAP,

62 V SO ORP Hořice se nachází 29 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky málo stabilního. V rámci SO ORP mají nejvyšší stupeň ekologické stability obce Petrovičky a Vřesník (KES = 2,21 respektive 2,20). Na území Petroviček je malý podíl orné půdy z půdy zemědělské a poměrně málo ostatních a zastavěných ploch (cca 5% z celkové plochy obce). Ve Vřesníku mají hodně lesů (1/3 území) z celkové rozlohy a trvalých travních porostů (57% ze zemědělské půdy). Území mírně stabilní je v obcích Boháňka, Borek, Červená Třemešná, Holovousy, Lukavec u Hořic, Petrovičky, Sukorady, Úhlejov a Vřesník. Mezi obce s nízkým koeficientem patří Bašnice, Bílsko u Hořic, Břišťany, Cerkvice nad Bystřicí, Dobrá Voda u Hořic, Hořice, Chomutice, Jeřice, Lískovice, Miletín, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Rohoznice, Sobčice, Staré Smrkovice, Tetín a Třebnouševes. V rámci řešeného SO ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Bílsko u Hořic (KES = 0,10), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,17). Je to způsobeno vysokým podílem zemědělské půdy (88,6 %, 90,3 % a 87,6% z celkové rozlohy obcí) a z ní vysokým podílem půdy orné. U těchto 3 obcí je minimální výměra lesa, v obcích Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic les není žádný, v obci Nevratice zaujímá pouhých 4,9% z celkové rozlohy SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výskyt maloplošně zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit v obcích Staré Smrkovice, Nevratice, Chomutice, Petrovičky, Třebnouševes, Rašín, Jeřice, Cerekvice nad Bystřicí, Hořice, Miletín, Červená Třemešná, Lukavec u Hořic a Borek. Vysoká hodnota ekologické stability území v obcích Petrovičky a Vřesník V obcích Borek, Boháňka, Hořice, Sobčice, Holovousy, Miletín a Cerekvice nad Bystřicí se nacházejí památné stromy. PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení významných krajinných prvků ze zákona, případně jejich registrace. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Realizace dosud nefunkčních prvků územního systému ekologické stability a posílení ekologické stability krajiny. SLABÉ STRÁNKY Celý správní obvod SO ORP Hořice vychází jako území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Nejnižší ekologická stabilita v obcích Bílsko u Hořic (KES = 0,11), Milovice u Hořic (KES = 0,12) a Nevratice (KES = 0,17). HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. 62

63 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V obcích s nižším podílem ekologicky stabilních ploch (především Bílsko u Hořic, Milovice u Hořic a Nevratice) posilovat ekologickou stabilitu realizací prvků ÚSES, doplňováním interakčních prvků (aleje, remízky, zeleň podél vodotečí apod.) Hlavní změny od aktualizace 2012 Doplnění a aktualizace sítě chráněných území na základě implementace soustavy Natura Související úpravy textů u chráněných území Změna hodnot u koeficientu ekologické stability malé změny, přičemž u žádné z obcí nevede změna ke změně kategorie obce dle indikátorů Problémy v území beze změn! Hlavní změny od aktualizace 2014 přibyla 1 nová PP PP Javorka a Cidlina Sběř PP Veselský háj a rybník Smrkovák byla přejmenována na PP Veselský háj Úpravy textů u chráněných území, hlavně jejich rozloh a polohy. Přibyl jeden památný strom ( )- Tis obecný v areálu zámečku v Hořicích Aktualizace hodnot u koeficientu ekologické stability minimální změny, bez vlivu na hodnocení indikátoru Problémy v území beze změn 63

64 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu mezi podhůřím Krkonoš a úrodným Polabím. Zemědělství ve správním obvodu ORP Hořice obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 69 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (77,7 % ZPF), což je vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s ha (14,3 %). Půdy jsou kromě obilovin vhodné pro pěstování ovocných stromů a zeleniny, poměrně významnou kulturou jsou ovocné sady, které zaujímají 4,1 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy [ha] k Název obce Celková plocha obce Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Bašnice ,4 Bílsko u Hořic ,6 Boháňka ,0 Borek ,9 Bříšťany ,8 Cerekvice nad Bystřicí ,0 Červená Třemešná ,5 Dobrá Voda u Hořic ,5 Holovousy ,0 Hořice ,9 Chomutice ,5 Jeřice ,1 Lískovice ,1 Lukavec u Hořic ,9 Miletín ,4 Milovice u Hořic ,0 Nevratice ,7 Ostroměř ,1 Petrovičky ,7 Podhorní Újezd a Vojice ,5 Rašín ,4 Rohoznice ,9 Sobčice ,3 Staré Smrkovice ,4 Sukorady ,7 Tetín ,6 Třebnouševes ,2 Úhlejov ,4 Vřesník ,2 SO ORP Hořice ,9 Zdroj: ČSÚ,

65 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v pásu v jihozápadní části území v obcích Sobčice, Bílsko u Hořic, Boháňka a Milovice u Hořic. 65

66 Obrázek č : Třídy ochrany zemědělského půdního fondu Zdroj: ÚAP,

67 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa ORP Hořice je podprůměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 20,9 %. Lesnatost je vyšší v severní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Sukorady (55,2 %) a Boháňka (54,4 %). Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra (ha) Plocha lesa (ha) Lesnatost (%) Bašnice ,0 Bílsko u Hořic 205-0,0 Boháňka ,4 Borek ,7 Bříšťany ,5 Cerekvice nad Bystřicí ,3 Červená Třemešná ,5 Dobrá Voda u Hořic ,2 Holovousy ,0 Hořice ,5 Chomutice ,1 Jeřice ,7 Lískovice ,9 Lukavec u Hořic ,1 Miletín ,1 Milovice u Hořic 329-0,0 Nevratice ,9 Ostroměř ,6 Petrovičky ,6 Podhorní Újezd a Vojice ,7 Rašín ,7 Rohoznice ,5 Sobčice ,1 Staré Smrkovice ,0 Sukorady ,2 Tetín ,3 Třebnouševes ,2 Úhlejov ,5 Vřesník ,0 SO ORP Hořice ,9 Zdroj: ČSÚ,

68 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP, Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Hořice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č. 289/1995 Sb., 23 a Vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do přírodních lesních oblastí PLO 23 Podkrkonoší (severní část území) a PLO 17 Polabí (jižní část území), PLO 23 Podkrkonoší Tato PLO se vyznačuje místy rozsáhlými smrkovými monokulturami, které zde vznikly v důsledku mniškové kalamity. Tyto porosty 1. generace trpí často hnilobami, postupně se však přeměňují na porosty smíšené. Oblast je také specifická větším množstvím zalesněných nelesních ploch. Do této PLO patří lesy na území obcí Vřesník, Borek, Úhlejov, Tetín, Lukavec u Hořic, Červená Třemešná, Rohoznice, Boháňka, dále pak v sev. části obce Holovousy, v sv. části obce Hořice, v sv. části obce Jeřice, v sv. části obce Cerekvice nad Bystřicí, v sev. části obce Bílsko u Hořic, v sv. části obce Podhorní Újezd a Vojice, v sev. části obce Ostroměř, v sev. části obce Třebnouševes, v sev. části obce Rašín. 68