Č. zak.: 2/ Jíloviště veřejná kanalizace kanalizační řád

Transkript

1 ING. IVAN FIALA PROJEKTY, Lečkova 1521/15, Praha 11 tel.: , , fax: , e mail: projekty@iol.cz IČO: DIČ: JÍLOVIŠTĚ KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU KANALIZAČNÍ ŘÁD Schváleno oddělením vodního hospodářství (vodoprávním úřadem) při odboru životního prostředí Městského úřadu Černošice dne..pod č.j. nabytí právní moci dne 1/38

2 OBSAH : str. 1. Úvod Identifikační údaje Cíl kanalizačního řádu Schválení kanalizačního řádu Důležité kontakty Základní pojmy Předpisy a normy Popis území Popis veřejné kanalizace Odvodňované území Stoková síť Čistírna odpadních vod Producenti odpadních vod Bilance množství a jakosti odpadních vod Recipient Charakteristické údaje Ovlivnění odtokem vyčištěných OV z ČOV Podmínky pro vypouštění do stokové sítě Látky, které nejsou odpadními vodami Přípustné limity Povinnosti při provozu veřejné kanalizace Povinnosti producentů Povinnosti provozovatele Povinnosti při výskytu havarie Způsob a četnost kontroly Stanovení jakosti Stanovení množství Kontrola dodržování kanalizačního řádu Doklady Přehledná situace (samostatná příloha) 11. Technologické schéma čistírny odpadních vod (samostatná příloha) 2/38

3 1. ÚVOD Tento kanalizační řád pro obec Jíloviště je vyhotoven na základě Zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ( Zákon č. 274/2001 Sb.) a příslušné prováděcí vyhlášky (č. 428/2001 Sb., 24 ve znění vyhl. 146/2004 Sb. a vyhl. 515/2006 Sb.). Zohledňuje požadavky vodoprávního úřadu, který dne svým rozhodnutím vydal povolení k trvalému užívání rekonstruovaného vodního díla : čistírna odpadních vod Jíloviště (910). Rozhodnutí nabylo právní moci dnem Stanovuje nejvyšší přípustnou míru znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu (dále jen veřejná kanalizace - VK) a další podmínky pro vypouštění vyčištěných odpadních vod do jejího recipientu, kterým je potok Haďák Jílovišťský potok - levostranný přítok Vltavy. Jeho ustanovení jsou povinná pro všechny vlastníky nemovitostí, ze kterých jsou odpadní vody odváděny do veřejné kanalizace, pro jejího vlastníka a provozovatele a byla stanovena na základě následujících zásad: a) Vlastník a provozovatel veřejné kanalizace nesmí překročit limity povolené rozhodnutím vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod z ČOV do jejího recipientu. b) Ochránit recipient před nadměrným znečištěním a to nejen toxickými látkami, ale i neúměrnými koncentracemi látek charakteristických pro běžné splaškové odpadní vody. c) Ochránit pracovníky provozovatele před zdravotním poškozením. d) Prodloužit životnost stokového materiálu. e) Snížit množství balastních vod. f) Vlastník musí v co nejkratší době zajistit úpravu stokové sítě na oddílný kanalizační systém. 3/38

4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Jíloviště kanalizace pro veřejnou potřebu ROZSAH: stoková síť tlaková splašková 2,03 km stoková síť gravitační částečně jednotná 3,24 km počet přípojek 250 ks počet napojených obyvatel 550 osob kapacita čistírny odpadních vod 700 EO VLASTNÍK: PROVOZOVATEL: RECIPIENT: SPRÁVA RECIPIENTU: SPRÁVA POVODÍ : VODOPRÁVNÍ ÚŘAD: obec Jíloviště, Středočeský kraj Pražská 81 Jíloviště (PSČ : ) IČO : zastoupená starostou p. Ing. Karlem Dostálkem tel : mob.: Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Identifikační číslo : Mostníkovská 255, PSČ Beroun ředitelka : Ing Eva Krocová zástupce odpovědný za provoz: Mgr. Jiří Paul, autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, technický ředitel VaK - mob : potok Haďák, Jílovišťský - levostranný přítok Vltavy Q 355 = 0,5 l/s pro říční km Číslo hydrologického pořadí : Lesy České republiky s.p., Oblastní správa toků Benešov, Pracoviště Dobříš Lesní 1014, PSČ : Dobříš Povodí Vltavy s.p. Grafická 36, PSČ : Praha 5 Městský úřad Černošice odbor životního prostředí jako místně příslušný vodoprávní úřad Podskalská 19, PSČ : Praha 2 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE PRAHA : Dittrichova 329/17, Praha 2 * /38

5 1.2. CÍL KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Cílem vydání KŘ je specifikovat takové podmínky pro odvádění odpadních vod z obce, které vytvoří předpoklady pro dlouhodobě správnou funkci její veřejné kanalizace. Správnou funkcí veřejné kanalizace se rozumí: - bezpečné, průběžné a plynulé odvádění a zneškodňování (čištění) odpadních vod z celého území obce včetně případné komerční zóny či průmyslových objektů, - snížení ohrožení jakosti vodního toku a podzemní vody dosahováním maximální účinnosti při čištění odpadních vod, - optimální využívání kapacitních možností stokové sítě - dosažení optimálního zdravotně vyhovujícího pracovního prostředí pro pracovníky provozovatele kanalizace a vhodné životní podmínky pro obyvatele obce. Dodržováním KŘ se zabrání poškozování stokové sítě a případné devastaci čistírny odpadních vod, kterou je veřejná kanalizace vybavena. KŘ dále určuje podmínky, které musí vlastník a provozovatel zařízení dodržet, aby nedošlo k nadměrnému zatěžování recipientu, a to jak po stránce kvality, tak i kvantity. Za tím účelem KŘ stanoví nejvyšší přípustné míry znečištění a množství odpadních vod vypouštěných jednotlivými producenty do veřejné kanalizace a stanovuje látky, které nesmí do veřejné kanalizace proniknout. Kanalizační řád vychází z požadavků vodoprávního úřadu a z technických možností veřejné kanalizace existující v době uvedení do trvalého provozu. Schválením se KŘ stává závazným předpisem pro vlastníka veřejné kanalizace, jejího provozovatele a pro všechny uživatele veřejné kanalizace. Za uživatele kanalizace se považují zejména producenti odpadních splaškových vod, kterými jsou vždy majitelé nemovitostí, ze kterých jsou splašky do stokové sítě čerpáním nebo gravitací odváděny. V případě nedodržování KŘ je možno všechny zúčastněné právní subjekty i podnikatelské osoby (fyzické i právní) sankcionovat dle VZ hl. XII. 5/38

6 1.3. SCHVÁLENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Kanalizační řád byl schválen rozhodnutím oddělení vodního hospodářství (vodoprávního úřadu) při odboru životního prostředí Městského úřadu Černošice dne.pod č.j.:... Nabytím právní moci, ke kterému došlo dne se tento Kanalizační řád stal závazným pro vlastníka a provozovatele veřejné kanalizace obec Jíloviště a Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Závazný je i pro všechny majitele napojených nemovitostí. dne: dne: za vlastníka obec Jíloviště Ing Karel Dostálek, za provozovatele Ing Eva Krocová, starosta ředitelka VaK Beroun a.s. Schválený Kanalizační řád vytváří právní prostředí a zákonný předpis pro trvalé užívání veřejné kanalizace obce. Odpovědnost konkrétních producentů odpadních vod zakotví provozovatel v jednotlivých smlouvách o odvádění odpadních vod, které je povinen uzavřít se všemi vlastníky odvodňovaných nemovitostí. V případě, že se změní podmínky, za kterých byl KŘ schválen, zajistí vlastník kanalizace jeho změnu nebo doplnění. 6/38

7 Schválený Kanalizační řád byl dne.doplněn (změněn) rozhodnutím vodoprávního úřadu při odboru ŽP pod č.j.: Úprava spočívá..... Schválený Kanalizační řád byl dne.doplněn (změněn) rozhodnutím vodoprávního úřadu při odboru ŽP pod č.j.: Úprava spočívá Schválený Kanalizační řád byl dne.doplněn (změněn) rozhodnutím vodoprávního úřadu při odboru ŽP. pod č.j.: Úprava spočívá Schválený Kanalizační řád byl dne.doplněn (změněn) rozhodnutím vodoprávního úřadu při odboru ŽP pod č.j.: Úprava spočívá /38

8 1.4. DŮLEŽITÉ KONTAKTY. Vlastník kanalizace pro veřejnou potřebu Obec Jíloviště Pražská 81 PSČ Jíloviště zastoupená starostou p. Ing Karlem Dostálkem tel/fax : mob : Projektant stokové sítě a podružných výtlaků: Ing. Ivan Fiala PROJEKTY Lečkova 1521, Praha 415 tel : , mob: fax : projekty@iol.cz čistírny odpadních vod stavební část : Ing. Ivan Fiala PROJEKTY Lečkova 1521, Praha 415 tel : , mob: fax : projekty@iol.cz čistírny odpadních vod technologická část : REC.ing.spol.s r.o. Náchod E. Krásnohorské 875, Náchod Tel/fax : , recing@recing.cz Provozovatel : Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Mostníkovská 255, PSČ Beroun ředitelka : Ing Eva Krocová mob. : odpovědný zástupce : Mgr. Jiří Paul mob. : vedoucí provozu VS : Jan Kolář mob. : vedoucí dispečer VaK : Petr Wilham mob. : technolog VaK : Ing Jan Soukup mob. : obsluha ČOV Šťastný mob. : Pražská 110,Jíloviště tel. : Pohotovostní služba pro ohlašování poruch a mimořádných událostí : V pracovní době: mob. : V mimopracovní době: mob.: /38

9 Krajská hygienická stanice Dittrichova 329/17, Praha 2 * fax : Vodoprávní úřad oddělení vodního hospodářství při odboru životního prostředí MěÚ Černošice tel.: Podskalská 19, Praha 2 havarijní linka tel. : Stavební úřad OÚ Mníšek pod Brdy tel. : Dobříšská 56, Mníšek pod Brdy Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Na břehu 267/1a, Praha 9 * oddělení ochrany vod Wolkerova 40/11, Praha 6 * havarijní linka zelená linka Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava * Grafická 36, Praha 5 fax.: havarijní linka tel. : dispečink tel. : Správce recipientu : Lesy České republiky s.p., Oblastní správa toků Benešov, pracoviště Dobříš Lesní 1014, Dobříš tel./fax : Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Podbabská 30, Praha 6 tel : Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, Praha 4 tel : /38

10 1.5. ZÁKLADNÍ POJMY Veřejná kanalizace ( též VK nebo kanalizace pro veřejnou potřebu) - je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních a srážkových vod vč. všech souvisejících objektů na stokové síti a čistírnu odpadních vod, odtokové potrubí vyčištěné odpadní vody až po výústní objekt do recipientu. Veřejná kanalizace je vodní dílo; bylo zřízeno pro veřejnou potřebu a provozuje se ve veřejném zájmu. Vlastník veřejné kanalizace - je samosprávný subjekt město nebo obec, v jehož majetku jsou všechny objekty kanalizace pro veřejnou potřebu. Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebních pozemků, na kterých vznikají (nebo mohou vznikat) odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Provozování veřejné kanalizace - je souhrn činností umožňující plynulé odvádění a čištění odpadních vod (není jím správa majetku veřejné kanalizace ani její rozvoj). Provozovatel veřejné kanalizace - je právní subjekt, který má povolení krajského úřadu vydané na základě oprávnění provozovat volnou živnost Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu., dle zákona č. 455/1991 Sb. (Živnostenský zákon) a jeho případných novel při současném plnění kvalifikačních předpokladů pro osobu odpovědnou za provozování stokové sítě a ČOV (vedení ČOV nebo jednatel společnosti): středoškolské vzdělání (s maturitní zkouškou) v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v oboru příbuzném (např. chemicko technologická škola) a min. 4 roky praxe v oboru vodovodů a kanalizací. Kvalifikační předpoklady osoby odpovědné za provoz jsou uvedeny dle 6 Zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Odpadní vody - jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných zařízeních, pokud mají změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Přípojka (kanalizační přípojka), (KP) též podružný výtlak (u tlakové kanalizace) - je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí po vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. KP není vodním dílem. Musí být provedena jako vodotěsná, při svém zaústění do stoky VK nesmí zmenšovat její průtočný profil a na opačném konci musí být opatřena šachtou umožňující kontrolu jejího stavu a pročištění. Zřizuje ji zpravidla na své náklady majitel odvodňované nemovitosti, je též jejím vlastníkem a jako její majitel zabezpečuje její opravy a údržbu na svůj náklad. Část přípojky uložené pod veřejným statkem udržuje a opravuje provozovatel VK na své náklady. Na základě vzájemných dohod mezi vlastníkem VK a majiteli odvodňovaných nemovitostí a s přihlédnutím ke specifice tlakové kanalizace lze vlastnictví u tohoto systému upravit tak, že čerpací agregát vč. výtlačného potrubí (podružný výtlak) a elektrorozvodné skříně je ve vlastnictví majitele VK. Oprava přípojky - je odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození vlastního potrubí a objektů na něm a to pouze za účelem uvedení do původního nebo provozuschopného stavu.pokud by se však jednalo o totální poškození, či úpravy vylepšující (měnící) funkci a technické vlastnosti, pak se jedná o rekonstrukci. 10/38

11 Předčistící zařízení - je zařízení náležející k vnitřním kanalizaci a upravující odpadní vodu na kvalitu, povolenou tímto Kanalizačním řádem pro vypouštění do veřejné kanalizace. Za jeho provoz, provozuschopnost, údržbu a opravy zodpovídá v plném rozsahu a na své náklady vlastník nemovitosti. Správce vodních toků - jsou právnické osoby zřízené státem, které spravují významné toky (podniky Povodí). Správu drobných vodních toků jsou oprávněny vykonávat: - obce, jejichž územím protékají, - fyzické nebo právnické osoby, jimž drobné toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, - stát svými organizačními složkami k tomu určenými ( např. Zemědělská vodohospodářská správa - ZVHS, LESY ČR s.p., Vojenské újezdy). Výkon státní správy v oblasti odvádění a vypouštění odpadních vod - zabezpečují vodoprávní úřady (Městské-obecní úřady, Městské-obecní úřady s rozšířenou působností, kraje, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství) a Česká inspekce životního prostředí. Odběratel služby odvádění a zneškodňování odpadních vod ( nebo též PRODUCENT odpadních vod) - je majitel nemovitosti, která je kanalizační přípojkou napojena na veřejnou kanalizaci a odvádí buď splaškové nebo průmyslové odpadní vody (případně při podnikatelské činnosti i srážkové dešťové vody). Havárie - je mimořádně závažné zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových, podzemních a odpadních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, radioaktivními zářiči a odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti podzemních nebo povrchových vod v ochranných pásmech vodních zdrojů. Za havárii se též považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě, použití a odkládání těchto látek, pokud mají za následek vniknutí do VK. Pro producenta odpadních vod se za havárii považuje vniknutí zakázaných látek dle kap. 3 tohoto KŘ do stokové sítě jeho přípojkou a překročení sjednaných ( případně tímto KŘ povolených) limitů. Pro provozovatele veřejné kanalizace se dále za havárii považuje poškození stavební části stokové sítě a ucpávky průtočného profilu na stokové síti a přípojkách. Původce havárie - je právnická nebo fyzická osoba, na jejímž zařízení (např. výrobním, skladovacím, dopravním) vznikly závady nebo poruchy, které havarijní stav zapříčinily, nebo která přímo svým počínáním havárii způsobila. Údržba veřejné kanalizace - soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Oprava veřejné kanalizace - občasná činnost, kterou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních 11/38

12 materiálů, dílů, součástí nebo technologiích, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Opravou se nezískává nová (delší) životnost Technické zhodnocení - jsou veškeré nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace. Rekonstrukce - jsou zásahy do objektů, které nají za následek změnu jeho účelu nebo technických či výkonových parametrů ( např. zvětšení profilu potrubí, či kapacity ČOV). Modernizace - jsou zásahy do technologických objektů, které mají za následek rozšíření jejich vybavenosti nebo použitelnosti, zpravidla moderními technickými přístroji. Obnova - je rozsáhlá výměna částí objektů (vymezených samostatně ve vybraných údajích majetkové evidence - VÚME), případně jako inventárně vymezený majetek vlastníka, za účelem zachování dobrého stavebního stavu celku při získání nové (delší) životnosti stavby. Obnovou nedochází k technickému zhodnocení (nemění se žádné parametry stavby), ale je možné je provádět souběžně s technickým zhodnocením, jehož hodnota pak navýší hodnotu daného hmotného investičního majetku. Závadné látky - jsou látky, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových a podzemních vod. Každý, kdo s nimi zachází ve větším rozsahu, je povinen zabránit jejím vniknutím do povrchových a podzemních vod, jakož i do veřejné kanalizace. Typy vzorků (dle NV č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb. př. č. 4, tab. 1) Typ A směsný vzorek dvouhodinový (SV) - vzorek získaný sléváním 8. dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Typ B směsný vzorek dvacetičtyřhodinový (SV 24 S) - vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin (používá se při velikosti zdroje znečištění EO). Typ C směsný vzorek dvacetičtyřhodinový (SV 24 U) - vzorek získaný sléváním 12 objemově úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin (používá se při velikosti zdroje znečištění > EO). Přípustné koncentrace ukazatelů znečištění emisní standardy - p při stanovení dle typu vzorku A nebo B, příp. C mohou být překročeny v povolené míře a četnosti, kterou udává NV č. 229/2007 Sb. (v př. č. 5) Nejsou to roční průměry! - m při stanovení dle typu vzorku A jsou nepřekročitelné! - průměr při stanovování ukazatele N celk a P celk dle typu vzorku (A, B, C) se jedná o aritmetické průměry koncentrací za posledních 12 kalendářních měsíců a jsou nepřekročitelné. Roční počet vzorků stanoví vodoprávní úřad. Základní rozbor - obsahuje koncentrační hodnoty v mg/l následujících ukazatelů: Biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů BSK 5 Chemická spotřeba kyslíku zjištěná dichromanovou metodou - CHSK Cr Nerozpuštěné látky NL Reakce vody ph 12/38

13 Rozbor na dusík a fosfor - obsahuje koncentrační hodnoty v mg/l následujících forem dusíku (N) a fosforu (P): Amoniakální dusík N- NH 4 + Celkový anorganický dusík N anorg Celkový dusík N celk Celkový fosfor P celk Označení pro jednotlivé ukazatele znečištění: Poznámka: V závorce <..> jsou uvedeny zkratky používané v neplatné ČSN BSK 5.. biochemická spotřeba kyslíku (za 5 dnů) CHSK Cr. chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou ph.. reakce vody NEL nepolární uhlovodíky (ropné látky) < NU > PAL tenzidy aniontové < PAL A > PCB polychlorované bifenyly RAS rozpuštěné anorganické soli AOX adsorbované organické látky halogeny (perchlorethylen < PCE >, trichlorethylen < TCE >) TOX toxicita (hydrobiologický ukazatel) SL.. salmonely PT.. patogenní mikroorganismy PAU polychlorované (polycyklické) aromatické uhlovodíky RL.. rozpuštěné látky KNK.. zásadová neutralizační kapacita (alkalita) ZNK zásadová neutralizační kapacita (acidita) NL nerozpuštěné látky EL extrahované látky SA sacharidy P celk.celkový fosfor NH + 4 amonné ionty NO 2 dusitany NO 3 dusičnany N celk celkový dusík Cl 2 chlor aktivní (zbytkový) Cl -. chloridy 2- SO 4. sírany PO 3-4. fosforečnany Ag. stříbro Hg. rtuť Cd. kadmium Zn zinek Cr VI chrom šestimocný Pb. olovo Ni.. nikl Fe.. železo Al... hliník Cu.. měď 13/38

14 1.6. PŘEDPISY A NORMY Provozování, vlastnictví a využívání veřejné kanalizace k odvádění odpadních vod z jednotlivých odvodňovaných pozemků se kromě konkretních pravidel a zásad uvedených v tomto dokumentu řídí i obecně platnými právními předpisy (zákony, vládními nařízeními a prováděcími vyhláškami k zákonům) a technickými normami ČSN, TNV, ON, ČSN ISO a ČSN EN), které jsou pro všechny zúčastněné právní subjekty ( provozovatel, vlastník a majitelé odvodňovaných nemovitostí) závazné. Týkají se konkretních situací nejen při provozu VK, ale i pro kontrolní, rekonstrukční a rozvojovou činnost vlastníka a provozovatele. Pro provoz této VK platí zejména dále uvedené právní předpisy a technické normy.pokud by došlo k novelám právních dokumentů je povinností vlastníka, aby podle závažnosti nově upravených předpisů a po posouzení nutnosti vodoprávním úřadem zabezpečil přepracování nebo doplnění tohoto KŘ. Jako nedílná součást tohoto seznamu se považuje i seznam právních předpisů a norem, které jsou uvedeny ve schváleném Provozním řádu ČOV Jíloviště v kap Právní předpisy - Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů vodní zákon (VZ) v platném znění - Zákon č. 274/2001Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů o vodovodech a kanalizacích (ZVK) - Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých zákonů (ZO) - Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. (VVK) - Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech - Vyhláška č. 293/2002 Sb. o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (vč. RS 07/2002 o opravě tiskových chyb a změněnou vyhl. č. 110/2005 Sb. ) - Vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě - (změněnou vyhl. č. 504/2004 Sb.) - Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů (OVZ) - Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - ve znění zákona č. 68/2007 Sb. - Vyhláška č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci upravená vyhl.č. 619/2004 Sb. - Vyhláška č.255/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie - Vyhláška č.256/2006 Sb. o podrobnostech systému prevence závažných havárií - Vyhláška č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně - Vyhláška č. 432/2001 Sb. o dokladech žádostí o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádřeních vodoprávního úřadu - Vyhláška č. 195/2003 Sb.a vyhláška č, 620/2004 Sb. kterými se mění vyhl. č. 432/2001 Sb. o dokladech k žádosti o rozhodnutí vodoprávního úřadu - Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) Technické normy TNV ČSN TNV Názvosloví kanalizací Názvosloví jakosti vod Odběrné a výpustné objekty na vodních tocích 14/38

15 ČSN Ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropy a ropných látek silničními vozidly ČSN Orientační tabulky rozvodné vodovodní sítě TNV Bloky vodovodních potrubí TNV Svařování vodovodního a kanalizačního potrubí z plastů TNV Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí TNV Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení ČSN Žumpy ČSN Stokové sítě a kanalizační přípojky ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek č. 1 Všeobecně a definice č. 2 Požadavky (756110) č. 4 Hydraulické výpočty z hlediska ochrany životního prostředí č. 5 Sanace č. 6 Čerpací stanice č. 7 Provoz a údržba ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí (756111) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení (756114) ČSN EN Bezvýkopové provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení (756115) ČSN Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací ČSN EN 773 Všeobecné požadavky na stavební dílce hydraulicky provozovaných (756302) tlakových stok a kanalizačních přípojek ČSN EN Všeobecné požadavky na stavební dílce pro opravy (756304) a renovace venkovních stok a kanalizačních přípojek ČSN Odolnost kanalizačních trub proti vysokotlakému proplachování ČSN EN Všeobecné požadavky na stavební dílce pro bezvýkopové ( bezrýhové) (756305) technologie stok a kanalizačních přípojek ČSN Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel ČSN EN Čistírny odpadních vod č.11:požadované všeobecné údaje (756403) ČSN EN Čistírny odpadních vod č.14:dezinfekce (756403) ČSN Odvádění a čištění odpadních vod ze zdravotnických zařízení ČSN EN Odlučovače lehkých kapalin (např. oleje a benzinu) (756510) č.2 : volba velikosti, instalace, provoz a údržba ČSN Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek ČSN EN Lapáky tuku č.2 : Výběr jmenovitého rozměru, osazování, (756553) obsluha a údržba ČSN EN Posuzování stavu venkovních systémů stokových sítí (756901) a kanalizačních přípojek č.1 : Všeobecné požadavky č.2 : Kódovací systém pro vizuální prohlídku ČSN EN Řízení a kontrola postupů čištění ve stokách (756902) a kanalizačních přípojkách č. 1: čištění stok ČSN Zkoušky vodotěsnosti stok TNV Zkoušky kanalizačních objektů a zařízení TNV Provozní řád kanalizace TNV Obsluha a údržba stok TNV Obsluha a údržba čistíren odpadních vod ČSN EN Jakost vod odběr vzorků (757051) č. 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků č. 2 : Pokyny pro způsoby odběru vzorků 15/38

16 ČSN EN ISO 5667 č. 3 : Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi ČSN ISO 5667 č. 6 : Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků (757051) č. 8 : Pokyny pro odběr vzorků srážek č.10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod č.13: Pokyny pro odběr vzorků z čistíren a úpraven vod č.14: Pokyny pro zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulaci s nimi TNV Jakost vod. Požadavky na jakost vody dopravované potrubím ČSN Jakost vod kontrola jakosti povrchových vod ČSN Jakost vod klasifikace jakosti povrchových vod ČSN Chemický a fyzikální rozbor kalů (jednotlivá stanovení) TNV Stanovení zahušťovacích a odvodňovacích vlastností kalů ČSN EN Charakterizace kalů Stanovení ph (758010) TNV Hygienizace kalů v čistírnách odpadních vod ČSN Názvosloví odpadů ČSN EN Charakterizace odpadů Názvosloví (838001) č. 1 Názvy a definice vztahující se k materiálu č. 2 Názvy a definice vztahující se k nakládání s odpady Poznámka : kompletní seznam norem pro stanovení jakosti odpadních vod není uveden, protože veškeré rozbory musí provozovatel (případně vlastník VK) zadávat u akreditované laboratoře, která je povinna metodiku jimi stanovenou respektovat. 2. POPIS ÚZEMÍ 2.1. CHARAKTER OBCE Samotná obec Jíloviště je situována západně od obce Vrané nad Vltavou na levém břehu Vltavy při silnicí č. 4 Zbraslav - Milín Strakonice. Velikost dotčeného území je cca 82 ha při délce pruhu osazeného hlavními stokami A 0,9 km a B 1.0 km. Charakter zástavby : rodinné domky izolované v zahrádkách a několik objektů rekreačních (chaty), ubytovací komerční budovy hotelového typu KONFIGURACE TERÉNU Obec je umístěna na výškově poměrně složitém terénu místy nevhodném pro gravitační odvodnění s výškovým rozdílem 35,0 m ( 480,00 515,00 m n.m.). Několik povrchových odvodňovacích příkopů společně s potokem Haďák zajišťují odvádění dešťových vod východním směrem do Vltavy. 16/38

17 3. POPIS VEŘEJNÉ KANALIZACE Veřejná kanalizace sestává ze stokové sítě (gravitační a tlakové) a čistírny odpadních vod a to v rozsahu, který uvádí vlastník kanalizace ve vybraných údajích z majetkové evidence V a K kanalizační stoky a čistírna odpadních vod (viz př. č. 3 a 4 vyhl. 428/2001 Sb.). Veřejná kanalizace je zakončena výústním objektem z ČOV do recipientu, kterým je vodoteč Háďák Jílovišťský potok. U systému tlakové kanalizace jsou čerpací agregáty s příslušenstvím (zejména pak výtlačná potrubí podružné výtlaky) nedílnou funkční součástí veřejné stokové sítě, protože vytvářejí provozní tlakové prostředí umožňující dopravu splašků do čistírny odpadních vod ODVODŇOVANÉ ÚZEMÍ Odvodňované území náleží jednomu katastrálnímu území Jíloviště. Ve výškově poměrně složitém terénu s výškovým rozdílem cca 35,0 m umožňuje systém gravitační stokové sítě v kombinaci s tlakovou kanalizací řádné odvádění všech odpadních vod komunálního charakteru z celého území obce do jedné čistírny odpadních vod a zajistit jejich vyčištění STOKOVÁ SÍŤ V obci je realizován dvojí systém odvádění splaškových vod : gravitační a tlaková kanalizace. Veřejná část kanalizačního systému je umístěna převážně do veřejných komunikačních ploch Trubní síť gravitační kanalizace Podstatou gravitačního systému stokových sítí je odvedení splaškových vod z domácnosti gravitačním (samospádovým) potrubím od odvodňované nemovitosti až do ČOV plynule a časově neomezeně, takže není nebezpečí nekontrolovatelného a neusměrňovaného vyhnívání OV v průběhu průtoku stokovou sítí do čistírny. Na gravitační stokové sítí jsou umístěny dvě přečerpací stanice odpadních vod : v Baxově ul. z 1 bytového domu a v prostoru Močidel na gravitační stoce od 4 obytných domů v ulici. Do stoky v ul. Pražské bude postupně omezován přítok dešťových vod. Pokud nebude dosaženo výrazného omezení v přítoku balastních a dešťových vod do stokové sítě nebude umožněno napojování dalších nemovitostí 17/38

18 Stoky Jedná se o gravitační stokovou síť dnes již převážně oddílné - splaškové kanalizace umístěné v jednotlivých ulicích, kde materiál, délka a profil trubního materiálu je uveden v následující tabulce: Název Charakter* Délka [ m ] dle DN x5.8 celkem A 743,7 185,1 928,8 A 1 O 95,2 95,2 A 2,2-1 61,0 134,1 195,1 A 3, ,8 113,8 A rv 110,0 110,0 A 4 85,9 85,9 B 1.033, ,0 B 1, ,6 26,5 95,1 B 2 O 65,0 65,0 C O 904,8 904,8 C 1, ,1 243,1 C 2, ,8 348,8 C 3 O 215,5 215,5 D O 240,0 240,0 E 71,0 71,0 Gravitační síť celkem 3.366, ,6 134, ,1 * J jednotná, O oddílná Trubní síť tlakové kanalizace Podstatou tlakového systému stokových sítí je odvedení splaškových vod z domácnosti gravitačním (samospádovým) potrubím pouze do domovní čerpací jímky (ČJ), kde dochází k jejich časově omezené kumulaci a potom k přečerpání do veřejné stokové sítě. Touto sítí se umožní transport čerpaných OV až do čistírny (ČOV) na principu přetlaku ve veřejné stokové síti vytvářeného jednotlivými čerpadly umístěnými v čerpacích jímkách. Sběrná (čerpací) jímka (ČJ) Každá nemovitost má pouze splaškové vody svedeny gravitačním potrubím vnitřní kanalizace do domovní sběrné jímky. Do této jímky nesmí být odváděny jiné vody než splaškové (nutno vyloučit na př. dešťové, drenážní, z bazénů a pod.). V objektu, který je tvořen plastovou nádobou zpravidla o obsahu 1 m 3, je osazeno čerpadlo s drtičem (desintegrátorem) ovládané automaticky plovákovými spínači dle výšky hladiny v akumulačním prostoru. Parametry čerpadla: Q = 0,8 l/s (48 l/min), H = 50 m, N = 1,5 kw -pro rodinný dům. Pro bytové domy a provozní budovy : Q = 5,0 l/s ( 300 l/min), H = 39 m, N = 3,55 kw 18/38

19 Výtlačné potrubí od čerpadla (podružný výtlak) je z PE 40 x 3,7. Na uliční větev je napojeno pomocí navrtacího pasu. Součástí technologického zařízení ČJ je rozvaděč, který zajišťuje přívod elektrické energie k čerpadlu, plovákovým spínačům a k signalizaci poruchy. Signalizace poruchy je optická nebo zvuková. Přívod NN od centrálního domovního rozvaděče a pojistkového panelu zpravidla kabelem CYKY 5 x 2,5 mm V (vč. jističe 16A-D u rodinného domu nebo 3 x 20 A u bytových domů a provozních budov) není součástí kanalizační přípojky. Kabely mezi rozvaděčem pro ČJ a jímkou jsou uloženy do chránícího potrubí, které umožňuje případnou výměnu čerpadla bez provádění výkopových zemních prací. Je obecně závazné, aby ve všech jímkách byla osazena čerpadla stejného typu a výkonů. Odchylky lze realizovat pouze po předchozím společném souhlasu provozovatele a vlastníka veřejné kanalizace. Počet čerpacích jímek : 150 ks Stokové tlakové větve Jedná se o oddílnou veřejnou kanalizaci odvádějící pouze splaškové vody a to v tlakovém režimu. Provozní tlaky se pohybují v rozmezí 0,3 0,5 MPa (30 50 m vodního sloupce). Veřejná tlaková stoková síť je větevná, materiál PE o profilech a délkách uvedených přehledně v následující tabulce: Větev Délka dle profilů [m] - materiál : PE Celkem 40 x 3,7 50 x 4,6 63 x 5,8 75 x 6,9 [m] A 209,4 154,5 165,7 529,6 A 1,2,3 488,5 488,5 C 2-2,3,4 312,7 312,7 C 3 96,6 81,4 178,0 Výtlaky* Celkem ,2 235,9 165, ,8 * podružné výtlaky od ČS jednotlivých nemovitostí do uliční větve, délka je uvedena přibližně. V realizovaném rozsahu umožňuje trubní síť odkanalizování pro všechny nemovitosti umístěné v obci. Potrubí je položeno 1,5 1,6 m od rostlého terénu. Při pokládce byla respektována zásada, že kanalizační potrubí je umístěno níž, než stávající potrubí vodovodní a v případě souběhu je jejich vzájemná osová vzdálenost min 70 cm. Hnědé potrubí je opatřeno výstražnou folií hnědé barvy a identifikačním vodičem. Osazeny jsou orientační tabulky (dle vodárenské normy ČSN ) umožňující provozovateli snadné a pohotové vyhledávání všech ovládacích prvků (viz Provozní řád ). 19/38

20 Na poklopech a krytech zemních zákopových souprav umožňujících ovládání regulačních armatur je vyznačení KANAL. Objekty: - Jímka pro odvzdušnění Pro zabezpečení optimální funkce TSS jsou na nejvyšších místech osazeny odvzdušňovací a zavzdušňovací ventily včetně uzavírací armatury. Umístěny jsou v betonové jímce 1,2 x 0,9 m a instalované 50 cm stranou na odbočce od vlastního potrubí. Výška jímky 1,6 1,8 m. Počet: 5 ks. - Kontrolní, vstupní šachta (koncová) Každá větev je zakončena trubním vývodem umožňujícím zkoušku vodotěsnosti a čištění potrubí tlakovou vodou nebo vzduchem. Počet šachet: 17 ks. Uzávěr svislé trouby tvoří jednak šoupě se zákopovou soupravou, jednak zaslepovací příruba s vnějším závitem. Horní část zákopové soupravy a zaslepovací příruba jsou kvůli manipulaci osazeny a chráněny betonovým válcem ø 600 mm a těžkým litinovým kanalizačním poklopem ø 600 mm do vozovky s těžkým provozem. - Sekční uzávěr Na jednotlivé větve jsou v místě odbočení osazeny sekční uzávěry, ovládané pomocí zemní zákopové soupravy, které umožní jejich případné vyřazení z provozu. - Výtlačné potrubí z ČJ Pro jednotlivé odvodňované nemovitosti jako propojení s uliční stokovou větví slouží výtlačné potrubí PE 40 x 3,7 v délce potřebné k napojení na čerpadlo instalované v ČJ bez spojky. Nad potrubí ve výši 30 cm je umístěna výstražná folie. Počet : 150 ks v celkové délce cca 3,0 km 3.3. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD. Oplocený objekt ČOV je umístěn v jižní části katastru obce Jíloviště na pozemcích p.č. 252/3, 253/1, 253/2.při západní straně komunikace III.tř Kozárovice Orlík nad Vltavou a na levém břehu recipientu, kterým je částečně zatrubený meliorační příkop ústící po 250 m do Strašného potoka. Areál čistírny je zpřístupněn ze sousední komunikace III. tř. samostatným sjezdem. Kapacita technologického zařízení biologické čistírny je 700 EO a je určeno pro zneškodňování splaškových odpadních vod z intravilánu obce. Čištění odpadních vod probíhá biologickým způsobem jako nízkozatěžovaná aktivace s aerobní stabilizací kalu v železobetonové nádrži (biologickém reaktoru). V původní nádrži jsou betonovými přepážkami a nerezovými vestavbami vytvořeny prostory : aktivační, denitrifikační, dosazovací saparační a prostor pro zahuštění a akumulaci přebytečného kalu. Technologické zařízení je schopno plynule reagovat na změny látkového a hydraulického zatížení v rozsahu % instalované kapacity. Mechanické předčištění odpadních vod je umožněno pomocí hrubých česlí, horizontálního lapáku písku a odlehčovacího objektu. V nádrži biologického čištění je osazen provzdušňovaný česlicový koš. Mechanicky předčištěná odpadní voda je svedena do denitrifikační části. V denitrifikační části je umístěno ponorné míchadlo, které udržuje aktivovaný kal ve vznosu. Z denitrifikačního prostoru aktivovaný kal přechází prostupem ve stěně do aktivační nitrifikační nádrže. Zde jsou na dně osazeny provzdušňovací prvky. 20/38

21 K oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné vody dochází v dosazovací nádrži dortmundského typu. Ze dna dosazovací nádrže je kal přečerpáván hydropneumatickým čerpadlem (mamutkou) zpět do denitrifikační části. Konstrukčním provedením nádrže reaktoru a vhodně voleným recirkulačním poměrem je vytvořen hydraulický systém nucené recirkulace biomasy v systému. Udržování směsi ve vznosu v aktivační nádrži, jakož i dodávka potřebného množství kyslíku do čistícího procesu je zabezpečena pneumaticky vháněním vzduchu dmychadly přes provzdušňovací prvky jemnobublinné aerace. K zahuštění přebytečného kalu slouží prostor kalové zahušťovací nádrže. Zahuštěný kal je dále přečerpáván do akumulační kalové nádrže. Z čistírny se přebytečný kal odváží v tekuté formě cisternami k dalšímu zpracování (kompostování) na základě uzavřených smluv provozovatele nebo je odvodňován na lince strojního zahuštění kalu na jiné ČOV provozovatele, která je tímto zařízením vybavena. Při likvidaci kalu se plně respektuje Zákon č. 185/2001 Sb. Ochranné pásmo ČOV je kružnice o průměru 20 m se středem ve středu zděného objektu. V terénu není vyznačeno informačními tabulkami Stavební část Čistírna odpadních vod je v nepravidelném pětiúhelníkovém oploceném a uzavřeném areálu v těsném sousedství místní komunikace. Je zastřešená. Půdorysný rozměr je 8,0 x 8,0 m, výška vč. podzemní části je 9,5 m. Výška od upraveného terénu k hřebeni je 4,2 m. Podzemní část výšky 4,8 m tvoří žb. nádrže se strojním vybavením. Nadzemní část je zděná (porotherm a příčkovky), zastřešená sedlovým krovem. Objekt je vybaven přípojkou NN, elektroinstalací, hromosvodem a studnou jako zdrojem užitkové vody. Příjezdná komunikace je asfaltová na násypu. Odpad vyčištěné vody je vyveden do recipientu potrubím z PVC DN 200 v délce 52 m zakončený v šachtě Technologická část Základní koncepce instalace jednotlivých technologických prvků spočívá v jejich soustředění do kompaktní čistící linky. Jednotlivé technologické prvky ČOV : 1) Mechanické předčištění 2) Biologický reaktor a. Denitrifikační část (DN) b. Aktivační nitrifikační část (AN) c. Dosazovací část (S) d. Zahušťovací kalová nádrž (ZKN) e. Akumulační kalová nádrž (AKN) 3) Měrný objekt, odtok vyčištěné vody do recipientu 4) Elektrorozvaděč,dmychadla, čerpadla (umístěno v provozní budově) Mechanické předčištění. Odpadní vody přitékají na ČOV převážně oddílnou splaškovou kanalizací nejprve na mechanické předčištění, které se sestává z hrubých česlí, horizontálního lapáku písku a odlehčovacího objektu. Za lapákem písku a hrubými česlemi je napojeno potrubí havarijního obtoku čistírnou. V případě nutnosti odstávky ČOV je možné hradítkem uzavřít nátok na biologický stupeň. Z objektu hrubého předčištění je odpadní voda odváděna kanálem šířky 40 cm na jemné mechanické předčištění, které je zajištěno provzdušňovaným perforovaným košem (velikost otvorů 15 mm, provedení nerez ocel), který je umístěn jako vestavba v denitrifikační části biologického reaktoru. Mechanicky předčištěná voda natéká gravitačně na biologické čištění. 21/38

22 Biologický reaktor 700 EO. Biologický reaktor tvoří betonová nádrž, která je upravena jako sdružený objekt biologického čištění. Ocelovými a železobetonovými přepážkami jsou vytvořeny hydraulicky samostatné prostory : denitrifikační nádrž, aktivační (nitrifikační) nádrž, dosazovací nádrž, zahušťovací kalová nádrž a akumulační kalová nádrž. Celkové rozměry : Půdorys 13,0 x 17,3 m Výška - 4,35 m Užitná výška 3,5 m Užitný objem 605,4 m 3 a) Denitrifikační prostor.. Denitrifikační nádrž DN slouží k biologickému odstranění dusíkatého znečištění z odpadní vody za nepřítomnosti vzdušného kyslíku. Do prostoru nádrže je přivedena odpadní voda a vratný kal z dosazovací nádrže. Míchání suspenze kalu je zajištěno pomocí ponorného míchadla Flygt SR (P i = 105 kw, 400 V), které je osazeno na vodící tyči z nerez oceli. Ovládání míchadla lze provádět buď ručně z místa v ovládací skřínce nebo z RMS buď ručně nebo automaticky ( v automatickém provozu je míchadlo uváděno v činnost časovým spínačem). Na RMS je signalizován chod a porucha míchadla. Půdorys 12,05 x 3,50 m Užitný objem 147,0 m 3 Instalovaný příkon motoru míchadla 1,5 kw Z denitrifikace odtéká směs vody a biologického kalu prostupem 500 x 500 mm v dělící příčce potrubím do aktivační nádrže AN. b) Aktivační nitrifikační prostor. Nitrifikační nádrž zabírá rozhodující objem biologického reaktoru. V nitrifikační nádrži dochází k biologické oxidaci organických látek a k nitrifikaci přítomných amonných iontů. Pro zajištění dodávky vzduchu (pro biologický proces čištění a pro udržování suspenze aktivovaného kalu ve vznosu) slouží provzdušňovací systém jemnobublinné aerace. Zdrojem vzduchu jsou Rootsovy dmychadla Kubíček 3D28A-050P (jednootáčkové, režim 1 kus provozní, 1 ks rezerva, Pi motoru = 5,5 kw, Q vzd = 3,1 m 3 /min, 400 V, 40 kpa). Soustrojí dmychadel obsahuje: sací filtr, tlumič sání, agregát dmychadla, řemenový pohon s krytem, pružné uložení s kotevními šrouby, tlumič výtlaku, zpětnou klapku, pryžový kompenzátor, pojistný ventil a jednootáčkový elektromotor. Napojení a ovládání dmychadel je z rozvaděče RMS. Dmychadla pracují v režimu s možností volby provozního čerpadla a automatického záskoku v případě jeho poruchy. V automatickém režimu chod dmychadla je řízen spínacími hodinami. Elektrický rozvaděč indikuje poruchu a světelnou signalizaci chodu a poruchu dmychadel. Vzhledem k hlučnosti jsou dmychadla umístěna v uzavřeném objektu dmychárny. Z dmychárny je k reaktoru vyvedeno přívodní vzduchové potrubí DN 70, které je ukončeno rozdělovacím vzduchovým objektem. Z něho jsou vyvedeny jednotlivé svody DN 1 k provzdušňovacím elementům a hydropneumatickým čerpadlům. Na každém svodu je osazen kulový uzavírací ventil. Provzdušňovací systém tvoří 7 ks liniových provzdušňovacích prvků ATE 65 Kubíček, které jsou umístěny na dně nitrifikační nádrže. Provozní koncentrace sušiny aktivovaného kalu se udržuje na hodnotách 3,0 6,0 kg/m 3. Stáří kalu se předpokládá vyšší než 20 dní (aktivace s nitrifikací a aerobní stabilizací kalu). Půdorys 12,05 x 8,25 m Užitný objem 344,4 m 3 Hladina 3,5 m Množství dodávaného vzduchu 3,1 m 3 22/38

23 Z nitrifikační nádrže AN natéká aktivovaný kal potrubím DN 250 do uklidňovacího válce dosazovací nádrže. c) Dosazovací prostor. Dosazovací nádrž dortmundského typu je vystrojena zařízením z oceli tř 17. Má tvar obráceného komolého jehlanu se čtvercovou základnou o rozměrech 4,2 x 4,2 m s nátokem aktivační směsi do středového uklidňovacího válce.z hladiny je odtok vyčištěné vody odváděn přes pilovitou přelivnou hranu do odtokového potrubí vyústěného v recipientu. Dosazovací nádrž je navržena tak, že při maximálním očekávaném průtoku odpadní vody činí hodnota zatížení separační plochy nerozpuštěnými látkami 3 6 kg/m 2.hod. Ve spodní, zúžené části pod dosazovacími nádržemi jsou umístěna sání hydraulickopneumatického čerpadla (mamutka PVC DN 150). Tím je zabezpečeno přečerpávání vratného kalu z dosazovací nádrže zpět do denitrifikační části reaktoru. Součástí technologického vystrojení dosazovací nádrže jsou i zařízení na stahování plovoucích nečistot z hladiny a uklidňovacího válce. Půdorys 4,2 x 4,2 m Užitný objem 40,5 m 3 Plocha separace 17,6 m 2 Vyčištěná voda odtéká z dosazovací nádrže odtokovými žlaby opatřenými pilovitou přelivnou hranou do odtokového potrubí a přes měrný objekt do recipientu. d) Zahušťovací kalová nádrž. Nízkozatěžovaná aktivace použitá na tomto objektu zabezpečuje simultánní aerobní stabilizaci kalu bez nutnosti dodatečné anaerobní stabilizace kalu ve vyhnívacích nádržích. Přitom stáří kalu cca 30 dní zabezpečuje úplnou jeho stabilizaci. Tento objekt umožňuje gravitační zahuštění přebytečného aktivovaného kalu. Na potrubí vratného kalu z dosazovací nádrže do denitrifikační nádrže je umístěna odbočka DN 100 s uzavírací armaturou umožňující přepouštění přebytečného kalu do zahušťovací kalové nádrže. Zahuštěný kal je ze zahušťovací nádrže přečerpáván do kalové akumulační nádrže pomocí kalového čerpadla (HCP BF-21 AUF P i = 0,75 kw, 230 V), které je osazeno na vodící tyči z nerez oceli a je opatřeno lanem k jeho vertikálnímu polohování. Půdorys 4,28 x 2,03 m Užitný objem 35,6 m 3 Instalovaný příkon motoru čerpadla 0,75 kw Odsazená kalová voda přepadá prostupem ve stěně do nitrifikační nádrže AN nebo je do této nádrže přečerpávána pomocí čerpadla. e) Akumulační kalová nádrž. Akumulační kalová nádrž (AKN) je vybavena sacím potrubím DN 100 s koncovkou pro možnost odvozu zahuštěného přebytečného kalu cisternovým vozem. Uskladněný kal zahuštěný na cca 5 % sušiny je odvážen k dalšímu odvodnění na sítopásovém lisu na nejbližší ČOV tímto zařízením vybavené, případně k zemědělskému využití. Půdorys 4,38 x 4,0 m Užitný objem 60,0 m Měrné objekty. Vyčištěná voda z dosazovací nádrže odtéká odtokovým potrubím do měrných šachet, ve kterých je umístěn Parshallův žlab P 3 s ultrazvukovou vyhodnocovací jednotkou ELA, která je osazena ve velínu. Měrný žlab je umístěn jako vestavba jednak do měrné šachty, která je umístěna na odtokovém potrubí z ČOV do recipientu, jednak do šachty, která je umístěna za dosazovací nádrží. Ta první původní - měří množství vody vyčištěné i množství vody, které je za deště odlehčováno za hrubým předčištěním mimo čistírenskou technologii 23/38

24 Kromě toho byl dodatečně druhá, novější vestavba - zainstalován měrný žlab pro měření objemu vody, která proteče celým technologickým zařízením. Měrný objekt je typu PARS 3. Provoz čistírny je plně automatizován a proto má obsluha zařízení charakter převážně kontrolní a dozorové činnosti. Kontroluje se zejména čistota přepadových hran a plynulý průtok v měrných objektech. Obsluha zajišťuje odvoz přebytečného kalu a další činnosti, které jsou detailně obsaženy v Provozním řádu veřejné kanalizace čistírna odpadních vod. Na ČOV je instalováno dálkové hlášení poruch na dispečink provozovatele Základní technologické parametry Objemy nádrží : reaktoru 605,4 m 3 aktivace 344,4 m 3 denitrifikace 147,0 m 3 dosazovací nádrže 40,5 m 3 A + DN + DON 531,9 m 3 kalová nádrž 60,0 m Množství a charakter přiváděných odpadních vod ČOV je navržena pro zpracování splaškových odpadních vod přiváděných gravitační i tlakovou oddílnou kanalizací z izolované zástavby rodinných domků. Výhledový počet napojených obyvatel bude 700 osob. Z objektů základní občanské vybavenosti se uvažují pouze splaškové vody ze sociálního zařízení, restauračního a ubytovacího zařízení. Uvažovaná specifická produkce odpadních vod pro nejbližší období ( 160,0 l/osobu.den vč. základní občanské vybavenosti) a látkového znečištění (0,06 kg BSK 5 /osobu.den) vychází z hodnot změřených v provozu již realizovaných systémů tlakové kanalizace obdobného charakteru. MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD EO BILANČNÍ UKAZATEL m 3 / den m 3 / rok m 3 / hod l / sec. Průměrné denní množství Q 24 97, ,1 1,13 Maximální denní množství Q max 146,6 6,1 1,70 Maximální hodinový přítok Q h max 14,8 4,11 LÁTKOVÉ ZATÍŽENÍ PŘI PRUTOKU Q 24 (97,7 m 3 /den ~ m 3 /rok): UKAZATEL PŘÍTOK NA ČOV ÚČINNOST ČOV ODTOK Z ČOV KONCENTRACE přítok odtok * kg / den t / rok % kg / den t / rok mg / l BSK 5 36,0 13,14 96,0 1,44 0, (25) CHSK Cr 72,0 26,28 91,9 5,83 2, (90) NL 33,0 12,05 95,6 1,45 0, (25) * hodnota vzorku p ( m ) 24/38

25 3.4. PRODUCENTI ODPADNÍCH VOD Na veřejnou kanalizační síť vzhledem k charakteru osídlení jsou napojeny pouze obytné objekty a ubytovny hotelového typu, z nichž do VK odtékají pouze splaškové odpadní vody Obyvatelstvo Výhledový počet napojených obyvatel 600 osob stále bydlících, dále pak v letní sezoně z rekreačních objektů a z hotelů vyjádřených celkovým znečištěním 700 EO. Kromě obytné zóny je v obci základní občanská vybavenost s produkcí splaškových vod pouze ze sociálního zařízení Dovoz vody z žump a jiných stokových sítí. Na ČOV se neuvažuje s tím, že by provozovatel dovážel fekálními vozy též odpadní vody, které jsou shromažďovány v žumpách, případně v jiných akumulačních prostorách u stokových sítí, které dosud nejsou zakončeny ČOV BILANCE MNOŽSTVÍ A JAKOSTI ODPADNÍCH VOD Obyvatelstvo Předpoklady pro rozsah znečištění : - Přepočet BSK 5 pro určení EO 60 gr / osobu / den - Počet trvale bydlících obyvatel ve výhledu 600 osob - Produkce splaškových OV z domácností: 130 l /os.den - Produkce splaškových vod z objektů základní občanské vybavenosti a ubytovacích objektů 30 l/os.den - Koeficient denní nerovnoměrnosti k d = 1,5 - Koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h = 2,4 - Denní průměrné množství Q 24 = 97,7 m 3 /den - Denní maximální množství Q max = 146,6 m 3 /den - Hodinové maximální množství Q hod = 14,8 m 3 /hod - Produkce znečištění : Ukazatel gr / osobu.den kg / den t / rok B S K ,0 13,14 C H S K Cr ,0 26,28 N L 55 33,0 12,05 N Celk 11 6,6 2,41 N NH 4 6,0 3,6 1,31 P celk 2,5 1,5 0,55 25/38

26 4. RECIPIENT 4.1. Charakteristické údaje Název recipientu : Jílovišťský potok Č. hydrologického povodí : Správce toku : Lesy ČR, s.p. oblastní správa toků Benešov pracoviště Dobříš Třída : IV. Údaje jsou uvedeny k profilu cca 500 m jižně od zástavby : Plocha povodí (A) : 1,77 km 2 Průměrná výška srážek (P a ) : 623 mm/rok Průměrný roční průtok (Q a ) : 2,0 l/s M-denní průtok Q 355 : 0,5 l/s Q 180 : 1.5 l/s Q 90 : 2,5 l/s N leté průtoky Q 1 : 0,6 m 3 /s Q 5 : 2,0 m 3 /s Q 50 : 5.8 m 3 /s Kvalita vody v recipientu nad přítokem vyčištěných odpadních vod z ČOV zjištěná rozborem vzorku ze dne laboratoří VaK, Beroun : Ukazatel Koncentrační hodnota mg / l B S K 5 3,1 C H S K Cr 42,5 N L 41,0 N N H 4 0,03 N anorg. 1,2 P celk. 0,06 p H 6, Ovlivnění recipientu odtokem vyčištěných OV z ČOV Kvalita vody v recipientu pod přítokem vyčištěných odpadních vod z ČOV (koncentrační hodnoty při přítoku z ČOV Q 24 = 1,13 l /sec, a průtoku v recipientu Q 355 = 0,5 l /sec.) UKAZATEL nad vyústěním z odtok z pod vyústěním z imisní standard dle NV 229/2007 Sb., kterým se mění NV 61/2003 Sb. (př. č. 3 - C 90 ) x ČOV mg / l BSK 5 3,1 15,0 11,35 6,0 CHSK Cr 42,5 60,0 54,63 35,0 NL 41,0 15,0 10,71 30,0 N NH 4 0,03 5,0 3,48 0,5 N anorg 1, ,23 7,5 x hodnota, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 10 % (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90 %) 26/38