MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Analýza kvality života ve vybraném regionu Bakalářská práce Autor: Ludmila Janalíková Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2012

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu vypracovala samostatně za odborného vedení pana Doc. Ing. Jaroslava Jánského, CSc. a s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne podpis

3 Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za konzultace, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval v průběhu zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala pracovnicím kanceláře Mikroregionu Telčsko za ochotu a poskytnuté informace. Velký dík patří také všem starostům a občanům, kteří mi věnovali svůj čas a zúčastnili se dotazníkového šetření.

4 ABSTRAKT Bakalářská práce je vypracována na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu. V literární rešerši jsou vysvětleny základními pojmy týkající se dané problematiky: obec, spolupráce obcí, mikroregion, strategické plánování mikroregionu, místní akční skupina a kvalita života. Praktická část rozebírá zájmové území Mikroregionu Telčsko. Nejprve popisuje právní vznik svazku podle stanov. V dalších částech jsou charakterizovány vybrané obce z hlediska demografického, přírodního, hospodářského, technického, sociálního a kulturního. Samostatná část je věnovaná rozboru struktury rozpočtů obcí i mikroregionu. V poslední kapitole vlastní práce je provedena analýza dotazníkového šetření uskutečněného v zájmovém území. Klíčová slova: obec, dobrovolný svazek, mikroregion, kvalita života ABSTRACT The topic of this baccalaureate thesis is The Analysis of Life Quality in the Selected Region. The basic terms concerning the stated problems, such as community, cooperation of communities, microregion, strategical planning within microregion, local action group and life quality, are explained in the literary exploration of facts. The practical part analyses the special-interest area of the Telčsko microregion. First, it describes the legal inception of this covenant under rules. In other parts, there are characterized selected communities from the demographic, natural, economic, technical, social and cultural view-point. The independent part deals about the analysis of the budget structures in the single communities and in the microregion itself.the analysis of the questionnaire research realized in the interest area is presented in the very last chapter of the thesis. Key words: municipality, voluntary confederation of communitites, micro-region, quality of life:

5 OBSAH 1 ÚVOD Cíl práce a metodika Cíl práce Metodika práce LITERÁRNÍ REŠERŠE Obec Základní charakteristika obce Občan Působnost obce Kontrola výkonu samostatné a přenesené působnosti Orgány obce Majetek obce Rozpočet Příjmy obcí Výdaje obcí Program rozvoje obce Veřejné statky Forma spolupráce mezi obcemi Mikroregion Charakteristika mikroregionu Strategické plánování mikroregionů Struktura strategického plánu Vyhodnocení činnosti mikroregionů Místní akční skupina Orgány MAS Kvalita života VLASTNÍ PRÁCE Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Telčsko Předmět činnosti Orgány Mikroregionu Telčsko Zdroje příjmů mikroregionu Telčsko Hospodaření Mikroregionu Telčsko Vznik a zánik členství Zánik Mikroregionu Telčsko... 25

6 4.1.7 Kontrola Mikroregionu Telčsko obcemi Závěrečná ustanovení Vymezení a geografická poloha dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko Přírodní charakteristika oblasti Ochrana přírody Odpadové hospodářství Obyvatelstvo Obecná charakteristika obyvatelstva Vzdělanost Trh práce Pracovní příležitosti Rozdělení obyvatelstva podle hospodářských sektorů Občanská vybavenost Školství Kultura Zdravotnictví Sociální péče Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Rozpočty Příjmy rozpočtů Výdaje Saldo hospodaření Rozpočty Mikroregionu Telčsko Vyhodnocení dotazníkového šetření ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA... 63

7 1 ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá spoluprácí obcí v Mikroregionu Telčsko. V jedné z obcí zájmového území dobrovolného svazku žiji, proto bych v budoucnosti chtěla přispět k rozvoji kvality života občanů v tomto území. Moje práce hodnotí přínos zapojení obcí v Mikroregionu Telčsko na kvalitu života občanů žijících v zájmovém území tohoto svazku. Zkoumá, které projekty realizované za podpory dobrovolného svazku obcí považují občané a starostové za nejpřínosnější. Po roce 1989 došlo ke zrušení systému národních výborů a byly zřízeny obecní samosprávy a okresní úřady. Od roku 1990 tak dochází k rozdělování obcí do menších samosprávních celků. V roce 1990 bylo v České republice evidováno 4100 obcí, zatímco při sčítání lidu, domů a bytů v březnu 1991 se počet zvýšil na 5800 obcí. V současné době je počet obcí přibližně Obecní zastupitelstva se snaží řešit nedostatek finančních prostředků spojených s jejich velikostí tím, že uzavírají dohody o vytvoření spolupracujících subjektů. Zákon o obcích a další zákony povolují různé možnosti spolupráce. Spolupráce může být dlouhodobá i krátkodobá. Typickým příkladem spolupráce mezi obcemi jsou mikroregiony. Obce jsou takto schopny dosáhnout na větší množství finančních prostředků na realizaci rozvoje jejich území, a to jak ze zdrojů domácích, tak ze strukturálních fondů Evropské unie. Dobrovolné svazky obcí mohou být zakládány za účelem zlepšení technické infrastruktury území a také například ke zlepšení možností kulturního a sportovního vyžití v dané oblasti. 2 1 LOUDA, T., GROSPIČ J., VOSTRÁ L. Modernizace veřejné správy v Evropě a České republice: sborník příspěvků z workshopu s mezinárodní účastí : Praha Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 228 s. ISBN Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách Vyd. 1. Editor Černohorský J. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2010, 173 s. ISBN

8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl práce Bakalářská práce je vypracována na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu. Cílem tedy je posoudit kvalitu života občanů vybraného regionu z hlediska kvality životního prostředí, technického vybavení, občanské vybavenosti a kvality sociálních a kulturních služeb. Práce nepostihuje celý mikroregion, ale zabývá se vybranými obcemi Mikroregionu Telčsko. 2.2 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je literární rešerše, která popisuje základní pojmy týkající se dané problematiky. Vysvětleny jsou zde termíny obec, spolupráce obcí, mikroregion, strategické plánování mikroregionu, místní akční skupina a kvalita života. Ke zpracování této části bylo použito odborné literatury a platných právních předpisů zabývajících se touto tematikou. Druhá část vlastní práce se zabývá vybranými obcemi Mikroregionu Telčsko. Informace k vlastní práci byly získány zejména z internetových zdrojů, rozvojových dokumentů mikroregionu, informací poskytnutých starosty obcí a vlastních znalostí území. Práce zkoumá zájmové území Mikroregionu Telčsko, které je tvořeno 18 obcemi. Jsou to obce Borovná, Černíč, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Lhotka, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Olší, Radkov, Řásná, Telč, Vanov, Volevčice a Zadní Vydří. První kapitola vlastní práce je orientována na popis fungování dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko na základě informací ze stanov. Popsán je zde vznik dobrovolného svazku, předmět činnosti, hospodaření a podmínky zániku svazku. V další části jsou uvedeny informace o geografické poloze a administrativním zařazení zájmového území Mikroregionu Telčsko. Následující části se věnují přírodním podmínkám a ochraně přírody v zájmovém území. V rámci této kapitoly byl vypočítán koeficient ekologické stability, který je výsledkem podílu stabilních a nestabilních ploch zájmového území. Pro hodnocení struktury pozemků zájmového území byla vypracována mapa LAND USE, která je součástí příloh práce. K hodnocení přírodních podmínek a ochrany životního prostředí byly použity údaje o znečišťujících látkách 4

9 v ovzduší, produkci odpadu na osobu a výši investičních a neinvestičních výdajů na ochranu životního prostředí. Další část se zabývá charakteristikou obyvatelstva. V kapitole je vypočítán index stáří, který vyjadřuje hodnotu podílu osob starších 65 let oproti podílu osob mladších 14 let. Dále je zde použit koeficient celkové ekonomické závislosti, informující o podílu osob starších 65 let a osob mladších 14 let k osobám ve věku 15 až 64 let. Obě hodnoty jsou vypočteny pro roky 2001 a 2011 a následně jsou porovnány. Následně jsou zde vypočítány absolutní a relativní přírůstky obyvatel a průměrný koeficient růstu počtu obyvatel od roku 1991 do roku Absolutní přírůstek je vypočten: d t = y t y t-1 a relativní přírůstek k t = (y t / y t-1 ) -1 a průměrný koeficient růstů k n 1. Kapitola zahrnující informace o obyvatelstvu byla zpracována za pomoci údajů Českého statického úřadu, Regionálního informačního servisu a stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Následná část popisuje zájmové území z hlediska občanské vybavenosti a technické infrastruktury. Šestá kapitola je věnována rozpočtům obcí v letech 2008 až Hodnoty příjmů a výdajů jsou pro lepší vypovídací schopnost přepočteny na jednoho obyvatele. Příjmy jsou členěny na daňové, nedaňové, kapitálové a transfery a dotace. Výdaje jsou rozděleny na běžné a kapitálové. V grafech je znázorněn vývoj příjmů a výdajů a jejich struktura. V části věnované rozpočtům dobrovolného svazku obcí jsou informace čerpány ze závěrečných účtů a plánovaného rozpočtu mikroregionu a dále jsou graficky zpracovány. Závěrečná část se věnuje vyhodnocení vybraných otázek dotazníkového šetření. Pro dotazníkové šetření byly vypracovány dva oddělené dotazníky, jeden určený pro starosty a druhý pro občany. Dotazníky obsahovaly otevřené a uzavřené otázky. U uzavřených otázek bylo nabídnuto pět možností odpovědí, dále zde byly hodnotící otázky, kdy respondent vybral na škále známku od jedné do pěti (velmi spokojen až velmi nespokojen). Získané informace z dotazníkového šetření jsou uváděny v rámci celé vlastní práce. y n y 1 5

10 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Obec Základní charakteristika obce Pojmem obec rozumíme základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, který je omezen hranicí území obce. Obec vlastní majetek a navenek vystupuje pod svým jménem a na svou odpovědnost. Mezi její úkoly patří rozvoj území, uspokojování potřeb svých občanů a ochrana veřejného zájmu Občan Za občana obce považujeme fyzickou osobu, která je státním občanem České republiky a má v obci nahlášen trvalý pobyt. Plnoletý občan má právo volit a být volen do zastupitelstva obce, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a podávat návrhy a připomínky Působnost obce V samostatné působnosti řeší obecní samospráva podle Pekové záležitosti svého územního celku nezávisle na návodech a vnitřních předpisech ministerstev a dalších správních úřadů. Obce jsou povinny dodržovat zákony při vydávání vyhlášek. Státní orgány a kraj zasahuje do působnosti obce pouze v případě zájmu ochrany zákona. Do samostatné působnosti řadíme: - vydávání obecně závazných vyhlášek, - hospodaření s majetkem obce dle schváleného rozpočtu obce, - schvalování plánu rozvoje obce, - zakládání a rušení právnických osob, - stanovení druhů a sazeb místních poplatků, - zabezpečení veřejných služeb, - možnost být členem sdružení obcí. 3 Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online] [cit ]. Dostupné z: < 6

11 V přenesené působnosti stát deleguje jednotlivá oprávnění na orgány obce. Orgány obce se řídí obecně závaznými právními předpisy, směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními nebo rozhodnutími, které vydal krajský úřad na základě provedené kontroly. Obce v přenesené působnosti zajišťují: - vedení matrik, - rozhodování o některých sociálních dávkách, - výkon práva v oblasti životního prostředí, - vydávání cestovních a občanských průkazů, - vydávání stavebních povolení, - projednávání přestupků Kontrola výkonu samostatné a přenesené působnosti Kontrolu nad výkonem samostatné působnosti, která je svěřena orgánům obcí provádí ministerstvo vnitra. Krajské úřady kontrolují činnost přenesené působnosti svěřené orgánům obcí. Kontrolou je ověřováno, zda jsou při výkonu samostatné a přenesené působnosti správně dodržovány zákony a další právní předpisy. Na žádost starosty nebo jiného pověřeného zástupce obce je kontrolující subjekt povinen vydat doporučení na řešení nedostatků Orgány obce Zastupitelstvo obce je nejvyšší samosprávný orgán obce, zastupitelé jsou voleni v komunálních volbách, které se konají jednou za čtyři roky. Schází se nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Jednání zastupitelstva obce jsou veřejná a pro rozhodnutí musí být přítomná nadpoloviční většina členů zastupitelstva. Počet zastupitelů se liší podle počtu obyvatel obce: - do až 9 členů - od 501 do až 15 členů - od do až 25 členů - od do až 35 členů 4 PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s. ISBN

12 - od do až 45 členů - od výše 35 až 55 členů. 5 Zastupitelstvo obce má v pravomoci podle Pekové rozhodovat o věcech patřících do samostatné působnosti obce. Pravomocí zastupitelstva obce je např.: - schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, - schvalovat územní plán obce, - zřizovat a rušit příspěvkové organizace, - schvalovat program rozvoje územního obvodu, - rozhodovat o navazování spolupráce s jinými obcemi, - z obecních zastupitelů volit starostu, místostarosty a další členy rady obce, - rozhodovat o nakládání s majetkem obce, - vydávat obecně závazné vyhlášky. Rada obce je výkonný orgán obce v oblasti samostatné působnosti. Za svou činnost odpovídá zastupitelstvu obce. Veřejnost nemá na jednání rady obce přístup. V obcích, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoci starosta. Rada obce je tvořena starostou, místostarostou a dalšími členy, kteří jsou voleni ze zastupitelů obce. Počet členů je vždy lichý a činí nejméně 5 a nejvíce 11 členů a nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelů obce. V obcích s méně než 15 zastupiteli se rada nevolí. Pravomoc rady obce: - zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, - stanovuje rozdělení pravomocí v obecním úřadu, - stanovuje celkový počet zaměstnanců obce, - ukládá pokuty ve věcech samostatné působnosti obce, - přijímá a vyřizuje petice a stížnosti, - schvaluje organizační řád obecního úřadu. Starosta zastupuje obec navenek a do své funkce je zvolen zastupitelstvem obce, kterému také za svou činnost odpovídá. Svolává a řídí zasedání obecního zastupitelstva a rady obce. Starostu obce může v jeho nepřítomnosti zastupovat místostarosta, který je určen zastupitelstvem obce. Starosta je odpovědný za informování občanů o činnosti 5 Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online] [cit ]. Dostupné z: 8

13 obce, jmenuje tajemníka a je zodpovědný za včasné přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. Při zajišťování veřejného pořádku může požadovat po Policii České republiky spolupráci. Tajemník zajišťuje úkoly samostatné a přenesené působnosti, za svou činnost je zodpovědný starostovi obce. Tajemník není do své funkce volen, ale je v zaměstnaneckém poměru k obecnímu úřadu. Funkce tajemníka je vždy zřízena u pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce mohou tuto funkci zřídit dobrovolně. Odbory jsou výkonnými orgány obce. Počet odborů je určován velikostí obce, rozsahem samostatné působnosti a rozsahem přenesené působnosti. Struktura a názvy odborů nejsou zákonem stanoveny. Pro efektivní chod obce je nutné, aby všechny odbory vzájemně spolupracovaly a vyměňovaly si informace Majetek obce Právo vlastnit majetek získaly obce na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některého majetku z vlastnictví České republiky do vlastnictví obcí. Obec nakládá se svým majetkem podle platných právních předpisů jako právnická osoba. S majetkem nakládá tak, aby byl v budoucnu zvětšován. Majetkem obce je historický majetek, který obec vlastnila k , majetek obcí bývalých národních výborů, majetek, který obec získala po roce 1990 a obytné domy a pozemky. Zastupitelstvo obce může rozhodovat o pronajímání majetku, účastnit se podnikání jiných osob. Strukturu obecního majetku najdeme v účetním výkazu rozvaha. Zde je rozdělen na stálý a oběžný majetek. 7 6 PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s. ISBN Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách Vyd. 1. Editor Černohorský J. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2010, s. ISBN

14 3.1.7 Rozpočet Je to základní nástroj hospodaření obce za určité období, který informuje, jak obec dosáhne svých cílů. Před zpracováním rozpočtu musí organizace přesně naplánovat, jaké investiční činnosti hodlá realizovat a poté začne se sestavováním rozpočtu. Do rozpočtu obec zahrnuje plánované příjmy a výdaje, které jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Rozpočet zahrnuje také informace o zdrojích těchto příjmů. V průběhu daného období slouží jako podklad ke kontrole plánovaného stavu peněžních prostředků a zobrazuje efektivnost řízení obce. Základní typy rozpočtů: - programový rozpočet zachycuje plánované výnosy a náklady nezávisle na skutečných peněžních tocích, důraz klade především na přehlednost, - zdrojový rozpočet vypracovává se ke každému projektu, zobrazuje, z jakých zdrojů bude financován určitý náklad na danou činnost, - rozpočet peněžních toků počítá se skutečnými příjmy a výdaji organizace v daném období a sestavuje se pro oblast provozní, investiční a finanční. 8 8 REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN

15 Tab. č. 1 Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Příjmy Běžné: Výdaje Běžné (neinvestiční) - daňové - mzdy a platy - svěřené daně - pojištění za zaměstnance - sdílené daně (části DPH, DPFO, - materiálové DPPO) - místní poplatky - energie - správní poplatky - nájemné - nedaňové - sociální dávky - poplatky za služby - výdaje na municipální podniky - příjmy z pronájmu majetku - sankce za porušení rozpočtové kázně - příjmy od O. S., P. O. - placené pokuty - zisk z obecních podniků - placené úroky - dividendy, přijaté úroky - ostatní (např. poskytnuté dary) - dotace - transfery - dotace vlastní O. S. a jiným subjektům - neúčelové - neinvestiční příspěvky P. O. - účelové - výdaje na sdružování finančních prostředků Kapitálové Kapitálové (investiční) - z prodeje - dlouhodobého nemovitého a - na pořízení DHM a DNM movitého majetku - z prodeje akcií a majetkových podílů - nákup cenných papírů - kapitálové dotace transfery - účelové - neúčelové (získané z rozpočtu kraje, jiné obce apod.) - na kapitálové poskytnuté dotace O. S. a různým subjektům - přijaté úvěry - na investiční příspěvky P. O. - příjmy z emise komunálních obligací - na investiční půjčky poskytnuté různým subjektům - přijaté splátky půjček - splátky úvěrů Ostatní - doplňkové - přijaté sankční pokuty Ostatní Zdroj: KADEŘÁBKOVÁ, J. MATES, P. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4 vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN Rozpočet obce by měl vycházet rozpočtového výhledu. Zákon č. 250/2000 Sb. udává obcím povinnost sestavovat rozpočtový výhled na následujících 2 až 5 let. Rozpočtový výhled je využíván jako podklad pro střednědobé a dlouhodobé finanční plánování, lepší kontrolou nad budoucím hospodařením, k urychlení komunikace s bankami o získání úvěrů a úspoře času na vytváření ročního rozpočtu. Základními dokumenty pro jeho sestavení jsou nejčastěji uzavřené smluvní vztahy. Rozpočtový výhled je využíván v souvislosti s pořízení dlouhodobého majetku, při plánování finančně 11

16 náročných oprav nemovitostí apod. a financováním organizace. Výhledový rozpočet je sestavován na základě vyhodnocení příjmů a výdajů minulých let s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji inflace, daní a v neposlední řadě k potřebám financování obce Příjmy obcí Příjmy obcí v České republice můžeme rozdělit do kategorií návratných a nenávratných veřejných příjmů. Získání nenávratných veřejných příjmů neznamená pro samosprávu nutnost jejich zpětné úhrady. Do veřejného rozpočtu přichází od státu, občanů nebo firem. Typickým příkladem nenávratného příjmu jsou daně, uživatelské poplatky nebo jiné dotace od státu. Mezi návratné veřejné příjmy řadíme finanční prostředky získané jako úvěry finančních institucí, návratné finanční výpomoci od státu, které jsou často bezúročné, případně nízkoúročené půjčky a půjčky od dalších subjektů veřejné správy. K zajištění dostatečné likvidity spojené s běžnou činností jsou samosprávou nejčastěji využívány krátkodobé úvěry. Dlouhodobé a střednědobé úvěry jsou využity zejména pro investiční akce. Jako další finanční zdroj může územní samosprávě posloužit emise dluhových cenných papírů Výdaje obcí Plánované výdaje jsou výdaje, které lze poměrně přesně naplánovat. Do těchto výdajů se řadí financování školských zařízení, financování dopravy, platy zaměstnanců veřejné správy a také zákonné transfery. U některých nemandatorních výdajů lze omezit jejich rozsah s ohledem na velikost očekávaných příjmů. Z dlouhodobého hlediska tento postup však není udržitelný. Neplánované výdaje mají mimořádný a neočekávatelný charakter. Jedná se například o náklady spojené s likvidací následků živelné pohromy. Do neplánovaných výdajů 9 LORENC, J., KAŠPÁRKOVÁ, J. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. Polešovice: M Lordy, 2010, s. ISBN PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN

17 zahrnujeme dále sankce za porušení právních předpisů. Při plánování rozpočtu je nutné na tyto neplánované výdaje pamatovat a v rozpočtu vytvářet rezervy Program rozvoje obce Program rozvoje obce koordinuje střednědobé i dlouhodobé veřejné a soukromé aktivity demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na katastrálním území obce. Cílem je organizovat všeobecný rozvoj obce tak, aby obec prosperovala. Na program rozvoje obce navazuje územní plán, který stejně jako program rozvoje obce, schvaluje zastupitelstvo. Tyto dva dokumenty by měly být podkladem pro sestavení rozpočtu obce. Úkolem programu rozvoje obce je: - definovat společné zájmy obce, občanů a podnikatelů, - optimalizovat územně-technické a sociálně-psychologické podmínky pro rozvoj bydlení a podnikání v obci, - plánovat vynakládání veřejných investic v obci, - koordinovat účelné alokace běžných veřejných výdajů k utváření stabilních podmínek pro bydlení a podnikání, - vymezit dlouhodobé záměry hospodářské, ekologické a sociální politiky obce. Program rozvoje obce by měl sloužit především jako základ pro zpracovávání konkrétních podnikatelských a dalších investičních záměrů obce, sestavení obecního rozpočtu, sestavování nebo pozměňování územního plánu obce, posuzování plánů a programů z pohledu obce Veřejné statky Podle Provazníkové jsou to služby, které jsou důležité a užitečné pro celou společnost a neprocházejí trhem. Veřejné statky tvoří vhodné podmínky pro sociálně ekonomický rozvoj obcí a měst. Je pro ně charakteristická nedělitelnost spotřeby pro jednotlivé 11 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN KADEŘÁBKOVÁ, J. MATES, P. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4 vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN

18 občany, nelze nějakého občana nebo skupinu občanů vyloučit ze spotřeby těchto statků a vykazují nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího jedince. Čisté veřejné statky můžeme označit statky kolektivní spotřeby. Spotřeba čistých veřejných statků je ve většině případů automatická. Typickými znaky těchto statků jsou nedělitelnost spotřeby a nekvantifikovatelnost podílu. Užití jedním spotřebitelem neubírá možnost spotřebovávat statek dalším uživatelům. Jejich užití si spotřebitel ani nemusí uvědomit, možnost spotřeby není závislá na placení poplatků za jejich odebírání. Mezi tyto statky řadíme například národní obranu či veřejné osvětlení. U smíšených veřejných statků můžeme rozlišovat dělitelnou kvantitu, u které je možno přesně určit, jak velký díl veřejného statku občan spotřeboval. Tyto statky jsou oceněny cenou, kterou je občan povinen za poskytnuté statky zaplatit. Kvalita smíšených veřejných statků s vyšší spotřebou začíná klesat. Spotřeba těchto statků je většinou dobrovolná. Jedinec sám rozhodne, zda bude statků využívat nebo může být spotřeba přikázaná státem v právních předpisech. Poplatky za veřejné služby neodpovídají cenám na trhu, nemají za cíl tvořit zisk. Na financování veřejných statků se podílí veřejné rozpočty. Zabezpečování veřejných statků může být prováděno prostřednictvím neziskových organizací, státních a komunálních podniků, spoluprací se soukromoprávními neziskovými organizacemi i ziskovým sektorem, případně založením společného podniku. Při vytváření veřejných statků musí být dbáno na vysokou efektivnost a hospodárnost výroby Forma spolupráce mezi obcemi Galvasová uvádí, že se jedná o smlouvu mezi dvěma a více obcemi ke splnění konkrétního úkolu. Obce tuto smlouvu uzavírají na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí být vždy písemná a předem ji musí projednat a schválit zastupitelstvo obce. Vyšší forma spolupráce obcí je smluvně dojednaný vznik dobrovolného svazku obcí, který má za úkol prosazovat společné zájmy. Svazek obcí může být založen za jedním 13 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. Praha: Grada, 2009, s. ISBN

19 nebo více účely. Působnost činnosti dobrovolného svazku je omezena pouze na záležitosti, které paří do samostatné působnosti obcí a činnosti pro ochranu a prosazování společných zájmů obcí. Navázání pevnější spolupráce obcí je příčinou založení právnické osoby podle zvláštního právního předpisu. Nejčastěji jsou zakládány akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Tyto právnické osoby zabezpečují například dopravu, správu bytových domů nebo obecních lesů. Důvodem spolupráce mezi obcemi je efektivnější využívání jejich prostředků k dosažení obecních cílů a tím rozvoje jejich území. Subjekty spolupráce předpokládají, že si nejméně jeden z nich polepší a ostatní zůstanou alespoň na stejné úrovni. Cíle obecní spolupráce: - zabezpečit investiční akce přesahující možnosti jedné obce nebo projekty, které se realizují na katastrálních územích více obcí, - podílet se na projektech, které souvisí s rozvojovými aktivitami, které mají přispět k zaměstnanosti, vzdělanosti a tím zvyšovat konkurenceschopnost regionu Mikroregion Charakteristika mikroregionu Mikroregion je dobrovolný svazek obcí, který je založen na základě zákona 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Mikroregion je tvořen zejména venkovskými obcemi. Území mikroregionu je vymezeno přírodními, geografickými a historickými souvislostmi a sociálně ekonomickými vztahy. Za mikroregion se dále považuje zájmové sdružení právnických osob se soukromoprávními subjekty podle občanského zákoníku. Je to sdružení obcí s různou formou právní subjektivity. Cílem jednotlivých členských obcí je společný rozvoj katastrálního území mikroregionu. Orgány mikroregionu jsou 14 GALVASOVÁ, I. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007, s. ISBN

20 volené orgány, schvalují strategický plán a podílejí se na realizaci společných projektů a řešení společných regionálních problémů Strategické plánování mikroregionů Strategický plán rozvoje mikroregionů dle Škrabala odpovídá aktuálním potřebám rozvoje daného území. Dokument by měl být vytvořen v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a být v souladu s rozvojovými dokumenty krajů, státu a Evropské unie. Tento dokument se snaží řešit problémy, které jsou společné pro více členských obcí. Strategický plán vede mikroregion ke zlepšování životního prostředí a zlepšení socio-ekonomických podmínek života v obci. Při vytváření dokumentu je třeba naplánovat čerpání finančních a materiálních zdrojů tak, aby bylo dosaženo největšího užitku. Při přípravě strategického plánu je nutné zapojit co nejširší laickou i odbornou veřejnost, abychom získali co nejpodrobnější informace o potřebách daného území Struktura strategického plánu Analytická část Situační analýza - obsahuje informace o současném stavu území, upozorňuje na největší problémy a nevyužitý potenciál území a vyzdvihuje jedinečnost území. Obvyklá struktura situační analýzy: - informace o koncepčních dokumentech, - poloha a přírodní podmínky (klimatické a geologické podmínky, využití krajiny), - obyvatelstvo a osídlení (struktura obyvatelstva, rozvojové osy), - občanská vybavenost (školství, zdravotnictví, kultura, sport), - doprava a technická infrastruktura (elektrická energie, dopravní obslužnost), - ekonomika (cestovní ruch, městské a obecní rozpočty, trh práce), - životní prostředí (voda, chráněná území, ekologická stabilita krajiny). 15 LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ,L. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 7 s. ISBN

21 SWOT analýza komplexní hodnocení území pomocí: - silných stránek - výrazných pozitiv regionu, - slabých stránek výrazných negativ regionu, - příležitostí - využitím silných stránek, - ohrožení ohrožení silných stránek. Strategická část Vize charakterizuje cíl, kterým směrem se má mikroregion ubírat, určuje oblasti rozvoje, na které se má při svém rozvoji zaměřit. Oblasti rozvoje většinou opisuje rozvojové oblasti definované SWOT analýzou. Priority - určují několik klíčových oblastí rozvoje, které jsou významné pro většinu obcí. Při zformulování priorit se určí i strategické cíle, které popisují konečný stav území. Opatření jsou to jednotlivé kroky směřující k uskutečnění priorit mikroregionu. Aktivity - jedná se o jednotlivé aktivity vedoucí k realizaci opatření. Implementační část Akční plán je pravidelně obnovován, po vyhodnocení realizace aktivit je doplněn o aktuální dodatek ke strategii. Obsahuje popis realizovaných aktivit, určuje odpovědnost realizátorů, určuje přesné termíny dokončení činností. Organizační struktura popisuje řízení rozvoje z pohledu rozhodovací a výkonné struktury. Systém financování pro uskutečnění strategického plánu je nutné využívat nejen vlastních zdrojů mikroregionu, ale využít zejména vnější finanční zdroje. Vyhodnocování strategie vyhodnocení probíhá po realizaci porovnáním strategického plánu se skutečností a po uplynutí aktuálního období dochází k monitoringu realizace opatření. Výsledky monitoringu jsou obsaženy ve výroční zprávě, která je k nahlédnutí na úřední desce. 17

22 Aktualizace strategického plánu reaguje na pozitivní i negativní vývoj uplynulého kalendářního roku Vyhodnocení činnosti mikroregionů Stav a vývoj mikroregionů můžeme podle Škrabala hodnotit dle indikátoru pro hodnocení jejich efektivity. Oblasti indikátorů: - popisné indikátory (popis území), - managementové indikátory (hodnotí finanční hospodaření), - indikátory dopadu managementu mikroregionu (vychází z priorit mikroreginou), - ekonomické indikátory (vyčíslují ekonomické faktory fungování managementu) Místní akční skupina Vzniká na základě programu LEADER a má vlastní právní subjektivitu. Na území České republiky to mohou být občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů a zájmová sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním cílem je posílení spolupráce obcí neziskovým a podnikatelským sektorem. Hustota obyvatel nesmí přesáhnout 120 obyvatel na km² a počet obyvatel je omezen na interval od do obyvatel. Území je podle základních principů fungování MAS geograficky, ekonomicky a sociálně homogenní. Hlavním úkolem místní akční skupiny je navrhovat strategický plán regionů. MAS je z poloviny tvořena orgány veřejné správy a zbývající členové jsou zástupci neziskového 16 ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S., NOVÁK. J., TŘEBÍCKÝ, V. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Přerov EURO-PRINT PŘEROV s. r. o., 2006, 69 79, ISBN ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S., NOVÁK. J., TŘEBÍCKÝ, V. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Přerov EURO-PRINT PŘEROV s. r. o., 2006, s. ISBN

23 sektoru a podnikatelské sféry. Dotace jsou v tomto programu rozděleny na základě dohody mezi členy místní akční skupiny Orgány MAS Členská schůze je nejvyšší orgán, každý člen má pouze jeden hlas a má právo hlasovat pouze za jeden subjekt. Z každé schůze je pořizován zápis a platné rozhodnutí je dosaženo souhlasem nadpoloviční většiny. Do zápisu z členské schůze má právo nahlédnout každý člen místní akční skupiny. Působnost členské schůze MAS zahrnuje schvalování plánu činnosti MAS, schvalování ročního rozpočtu, rozhoduje o jednotlivých aktivitách, rozhoduje o nabytí a využití majetku a výši členských příspěvků. Výkonná rada se skládá minimálně ze 3 členů. Volí a odvolává předsedu a místopředsedu. Výkonnou radu je nutné svolat nejméně jednou za rok. Usnesení lze přijmout pouze se souhlasem nadpoloviční většiny přítomných. Prošetřuje podněty a návrhy členů a pravidelně informuje o činnosti místní akční skupiny. Do kompetencí výkonné rady patří schvalování směrnic hospodaření, sestavování rozpočtu, jmenování dalších orgánů, rozhodování o rozšíření působnosti MAS a rozhodování o přijetí nových členů. Dozorčí rada zajišťuje kontrolu činnosti místní akční skupiny a za svou práci je zodpovědná členské schůzi. Má minimálně 3 členy a z těchto členů určuje předsedu dozorčí rady. Člen dozorčí rady nemůže zároveň zastávat funkci člena výkonné rady. Dozorčí rada vykonává dohled nad dodržováním stanov a obecně závazných předpisů, prověřuje stížnosti, formuluje návrhy opatření k nápravě nedostatků, provádí kontrolu hospodaření, účtů a majetku a zpracovává písemnou zprávu o výsledku kontroly. Předseda a místopředseda zastupují MAS navenek. Předseda vykonává funkci statutárního zástupce, v případě jeho nepřítomnosti ho v jeho funkci zastupuje místopředseda. Oba tito členové jsou voleni a odvoláváni výkonnou radou. Mají za úkol svolávat členskou schůzi a výkonnou radu, jednají jménem MAS, řídí její chod 18 Místní akční skupiny. EAgri: Venkov [online] [cit ]. Dostupné z: 19

24 v nepřítomnosti managera a udělují plnou moc třetí osobě k zastupování a jednání jménem MAS. Manager je najatý k řízení a zajišťování chodu místní akční skupiny. Mezi managerem a ostatními pracovníky je smluvní vztah Kvalita života Podle Rogersona bylo vyvinuto mnoho metodologických technik na měření kvality života. Základní ukazatele pro měření kvality života jsou problémy životního prostředí a zdravotní stav jedince. Dle Rogersona musí dodavatelé zboží a služeb již při výrobě klást důraz na oddělení kvality života jedince a kolektivu. V posledních letech místní i státní úředníci hovoří o otázkách, které se pojí k hodnocení ukazatele zdravotní péče. Vztah mezi koncepčními pohledy jsou rozdílené, za základní ukazatele jsou však považovány zdravotní stav jedince a zdravotní politika daného státu. Monitorování kvality života slouží k zjištění aktuálního stavu obyvatelstva, zlepšování kvality života nebo k vývoji technik hodnocení kvality života. 20 Marans upozorňuje na to, že se při zkoumání kvality života musíme zabývat jak subjektivním rozměrem, tak také objektivní realitou. Zkoumat kvalitu života by podle něj měli zejména představitelé měst a obcí při vypracování a schvalování územních plánů. Ve svých průzkumech se dotazuje například na: - spokojenost s životem v jejich městě, - pocit bezpečí obyvatel města, - využití veřejné dopravy, - jak často obyvatelé navštěvují parky, - jak jsou lidé spokojeni s ochranou přírody a ochranou přírodních zdrojů, - jak docílit pocitu sounáležitosti občanů s obcí. 19 Místní akční skupina Mikroregionu Telčsko. Telcsko.cz [online] [cit ]. Dostupné z: http: // 20 ROGERSON, R. J. Environmental and health-related quality of life: Conceptual and methodological similarities. Soc Sci Med, 1995, roč. 41, č. 10, s

25 Marans poukazuje na to, že by se průzkum kvality života měl provádět i opakovaně. Lidé pracující na územních plánech tak mohou získat zpětnou vazbu, která jim poskytne důležité informace, které využijí pro další zkvalitnění života v obci či městě. 21 Podle Světové zdravotnické organizace je kvalita života definována tím, jak jedinec vnímá svoji pozici v životě v kontextu své kultury, hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Kvalitu života každé osoby dále ovlivňuje její fyzický a zdravotní stav, osobní vztah k životnímu prostředí. Důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu života, je kvalita zdravotní péče v daném státě. 22 Podle Křivohlavého se lidé zajímají o kvalitu života velmi dlouhou dobu, první zmínky se objevují již v antice. Vědci se zabývali dvěma okruhy otázek. První byl duchovní náboženský život, kde byl dobrý život dáván do protikladu k životu spojenému s vychytralostí. Druhým byl filozofický zájem, kde byl dobrý život dáván do protikladu k špatnému životu. V současné době hodnotíme statické pojetí kvality života, které posuzuje stav k určitému časovému okamžiku. Naopak u dynamického pojetí kvality života zkoumáme vývoj v určitém časovém období. 23 Křivohlavý dále upozorňuje, že při zkoumání rozsahu kvality života zkoumáme vždy jen jednu ze čtyř dílčích oblastí. Jako první rozlišuje makro-rovinu, která se zaměřuje na kvalitu života větších společenských celků (států, kontinentů). Na této rovině se kvalitou života zabývá politika ve spojitosti s ochranou před hladomorem, terorismem a také například investicemi do infrastruktur státu. Mezo-rovina se zabývá menšími sociálními skupinami, jako jsou školy, nemocnice a podniky. V této oblasti řeší otázky sociálního klimatu a vzájemných vztahů mezi jednotlivci. 21 MARANS, R. W. Understanding environmental quality through quality of life studies: the 2001 DAS and its use of subjective and objective indicators. Landscape and Urban Planning,2003, roč. 65. s VAĎUROVÁ, H. MÜHLPACHR, P., Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. Masarykova univerzita, s. ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Kvalita života: Vymezení pojmu a jeho aplikace v různých vědních disciplínách s důrazem na medicínu a zdravotnictví. In: Kvalita života. Kostelec nad Černými lesy: IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky, ISBN

26 Osobní rovina se zaměřuje na život jednotlivce. Jednotlivec zde hodnotí kvalitu vlastního života, ovlivňují ho zde jeho přesvědčení, očekávání, a představy. Fyzická rovina spočívá v pozorování a porovnávání chování druhých lidí. Takto zjištěné údaje nejsou doporučeny k definování kvality života. 24 Kvalita života podle Frka záleží na možnosti uspokojování základních potřeb. Na zajišťování základních biologických potřeb a jistoty má tak vliv zejména množství peněžních prostředků. Možnost seberealizace je závislá nejvíce na osobních dispozicích, peníze můžeme označit jako prostředek rozvoje. Estetické potřeby jsou peněžními prostředky ovlivněny pouze ve velmi malé míře, což dokazuje následující obrázek. 25 Obr. č. 1 Rozlišení potřeb Zdroj: FRK, Bergama, Engel (1988) in KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002, 164 s. ISBN FRK, V. Kvalita života a kvalita pracovného života. In: Kvalita života a ľudské práva v kontextoch. Prešov: AKCENT Print Prešov, 2002, 437s. ISBN

27 4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Telčsko Závazná smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí ve smyslu 46 odst. 2 písm. b) zákona 128/2000 Sb. o obcích v platném znění byla sepsána v Telči 17. července Smlouva byla vyhotovena pro každou zakládající obec, pro registrační úřad, kterým je Krajský úřad kraje Vysočina v Jihlavě, a jedna pro Mikroregion Telčsko. V tomto roce byla smlouva podepsána 43 obcemi, v dalších letech se k dobrovolnému svazku přidalo ještě dalších šest obcí. V současné době má Mikroregion Telčsko 49 členských obcí. Jsou to tyto obce: Telč, Bohuslavice, Borovná, Černíč, Červený Hrádek, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Hodice, Horní Myslová, Hostěnice, Jindřichovice, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panenská Rozsíčka, Pavlov, Radkov, Rozseč, Růžená, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Třeštice, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec Předmět činnosti Mikroregion Telčsko směřuje svou činnost: - ke zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky mikroregionu, - k rozvoji cestovního ruchu na území mikroregionu, - ke zvýšení kvality sociálního prostředí a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu, - ke zlepšování dopravní infrastruktury mikroregionu, - ke zvýšení kvality technické infrastruktury mikroregionu, - k plnění cílů Strategického plánu rozvoje Miroregionu Telčsko v podobě schválené členskou schůzí Mikroregionu Telčsko Orgány Mikroregionu Telčsko Členská schůze je nejvyšším orgánem Mikroregionu Telčsko, její jednání řídí předseda nebo jím pověřený předsedající. Tvoří ji statutární nebo zplnomocnění zástupci členů svazku, každý při hlasování disponuje jedním hlasem. Schází se dle potřeb, minimálně však jednou v kalendářním roce. Usnášeníschopná je v případě, že se schůze zúčastní nadpoloviční většina počtu všech členů. Z každé schůze je pořizován zápis, který podepisují předseda a místopředseda. 23

28 Do působnosti členské schůze spadá například: - schvalovat základní priority činnosti svazku a posuzovat realizaci přijatých usnesení, - schvalovat realizaci projektů, - schvalovat změny a doplnění stanov, - schvalovat rozpočty a roční uzávěrky svazku, - stanovit výši ročního členského příspěvku a termín jeho splatnosti. Rada je volena členskou schůzí na základě návrhů skupin obcí. Musí být svolána minimálně dvakrát v kalendářním roce, dle potřeby se koná i častěji. Usnesení může být přijato v případě přítomnosti nadpoloviční většiny členů rady. Rada může být odvolána pouze členskou schůzí. Pravomocí rady je sestavení rozpočtu a plánu činnosti Mikroregionu Telčsko. Tyto dokumenty předává ke schválení členské schůzi. Dalším úkolem rady je zadávání zakázek přesahujících Kč a schvalování personálního obsazení. Předseda má funkci statutárního zástupce svazku. Je volen členskou schůzí ze starostů členských obcí nebo zplnomocněných zástupců. Podmínkou je, že musí být současně členem rady. Jeho odvolání má v pravomoci členská schůze. Předseda má odpovědnost za správu majetku a v jeho kompetenci je nakládání s finančními prostředky Mikroregionu Telčsko. Dozorčí rada plní funkci kontrolního orgánu. Vykonává dohled nad hospodařením mikroregionu, její členové mají právo nahlížet do dokladů týkajících se činnosti svazku. Jednání dozorčí rady musí být svoláno nejméně dvakrát za rok. Z jednání dozorčí rady je nutné vyhotovit zápis, který informuje o průběhu jednání a o přijatých rozhodnutích. Dozorčí rada je složena nejméně ze třech členů, které volí členská schůze. Každý člen dozorčí rady má k dispozici při jednáních jeden hlas, v případě rovnosti počtu hlasů rozhodne hlas předsedy dozorčí rady Zdroje příjmů mikroregionu Telčsko Příjmy Mikroregionu Telčsko jsou tvořeny členskými příspěvky obcí (nevratné), výnosy z vlastní činnosti, dary, dotacemi a dalšími peněžními i nepeněžními příspěvky. Výši ročních členských příspěvků obcí schvaluje členská schůze, jsou evidovány jako majetek svazku a jsou použity k vlastní činnosti Mikroregionu Telčsko. 24

29 4.1.4 Hospodaření Mikroregionu Telčsko Hospodaření se řídí zákonem č. 250/2000 Sb. v platném znění, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na každý kalendářní rok je sestavován a schvalován rozpočet, kterým se řídí hospodaření svazku. Účetnictví informuje o stavu a pohybu majetku, struktuře příjmů a výdajů. Účetnictví se řídí platnými postupy pro účtování územních samosprávných celků a obcí. Závěrečný účet mikroregionu a zpráva o výsledcích hospodaření za uplynulý rok musí být do 30. června následujícího roku projednána členskou schůzí. Po přijetí opatření k nápravě nedostatků a schválení členskou schůzí musí být bez odkladů poskytnut k nahlédnutí zastupitelstvům všech členských obcí Vznik a zánik členství Pro vstup do Mikroregionu Telčsko je nutné, aby obec sídlila na území Mikroregionu Telčsko a předložila písemnou přihlášku se všemi náležitostmi. Poté je její žádost projednána nejvyšším orgánem mikroregionu (členskou schůzí). V případě schválení musí nová členská obec uhradit stanovený příspěvek. Zánik členství může mít různé podoby vystoupení z mikroregionu, zánik mikroregionu nebo zánik členské obce případně vyloučení z mikroregionu. Vystoupit mohou obce vždy k 31. prosinci každého roku, čemuž musí předcházet písemná výpověď odeslaná nejpozději 2 měsíce před tímto datem. Obec může být vyloučena, poškozuje-li závažným způsobem zájmy Mikroregionu Telčsko. Podnět k vyloučení dává Rada mikroregionu, o zániku členství rozhodne členská schůze svým usnesením Zánik Mikroregionu Telčsko Mikroregion může zaniknout rozhodnutím nejvyššího orgánu. Ke zrušení je nutné získat souhlas většiny přítomných zástupců členů Mikroregionu s rozhodujícím hlasem. Úplnému zániku předchází likvidace. Členská schůze určí likvidátora a způsob vyrovnání závazků. Likvidační zůstatky budou přerozděleny členským obcím podle počtu občanů, kteří mají v obci trvalé bydliště. 25

30 4.1.7 Kontrola Mikroregionu Telčsko obcemi Kontrolu hospodaření mikroregionu zajišťuje zvolená dozorčí rada. Dále má každá členská obec právo na informace o realizaci konkrétních akcí. Obce kontrolují, jakým způsobem je využíván majetek vložený do svazku, zda je hospodařeno v souladu se zák. č. 250/2000 Sb. a dalšími platnými zákony a jak orgány mikroregionu dodržují své kompetence. Občané členských obcí Mikroregionu Telčsko mají právo navštěvovat zasedání členské schůze a být informováni o jejím průběhu prostřednictvím zápisů. Dále má každý občan mikroregionu právo podávat písemné návrhy Závěrečná ustanovení - změny a doplnění stanov musí schválit členská schůze, musí být podány písemně číslovaným dodatkem, - doplňky a změny musí být zaregistrovány u Krajského úřadu v Jihlavě Vymezení a geografická poloha dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko Mikroregion Telčsko leží v kraji Vysočina. Průměrná nadmořská výška mikroregionu činí 570 m. Na území mikroregionu se nachází nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořice, která měří 836,5 m a tvoří dominantu území. Mikroregion Telčsko se rozkládá se na území o velikosti ha. Zájmové území mikroregionu Telčsko zabírá ha. Za centrum miroregionu je označováno historické město Telč. Je to jediné větší sídlo, které dnes čítá více než pět ticích obyvatel a má statut města. V zájmovém území mikroregionu se dále nachází jedna obec (Mrákotín), která má statut městyse. Mikroregion má převážně venkovský charakter, nejvíce jsou zde zastoupeny drobné vesničky do dvou set obyvatel. Zájmové území mikroregionu je vzdušnou čarou vzdáleno asi 17 km od hranic se sousedním Rakouskem. Krajské město Jihlava leží 30 km severně od Telče. 26 Kapitola 4.1 je zpracována podle Stanov dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko (2003) 26

31 Zájmové území Mikroregionu je na severu ohraničeno katastrálním území obce Mysliboř, na jihu je to území obce Zadní Vydří. Nejvýchodnější bod zájmového území mikroregionu najdeme na území obce Dyjice, nejzápadnější místo je v katastrálním území obce Mrákotín. Z hlediska příslušnosti ke statistickým jednotkám pro potřeby Evropské Unie zaujímá zájmové území Mikroregionu Telčsko jihozápadní část NUTS II Jihovýchod, jižní část NUTS III kraje Vysočina resp. jižní část NUTS IV okresu Jihlava. Všechny obce zájmového území spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působností Telč. Na obrázku č. 2 je patrné umístění dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko v rámci České republiky a kraje Vysočina. V příloze č. 1 je celé území Mikroregionu Telčsko a je zde vyznačeno 18 obcí zájmového území. Obr. č. 2 Poloha Mikroregionu Telčsko Zdroj: Strategický plán MAS Telčsko V příloze č. 2 je zobrazena velikostní struktura obcí zájmového území. Největší obcí rozlohou i počtem obyvatel je město Telč. Naopak nejmenší rozlohu z obcí zájmového území má Lhotka, ale nejméně obyvatel mají Volevčice. 27

32 4.2.1 Přírodní charakteristika oblasti Nadmořská výška oblasti se pohybuje od 400 do 600 m. Nejvyšším místem zájmového území je Javořice s nadmořskou výškou 836,5 m, naopak nejnižší místo v zájmovém území je hladina řeky Moravské Dyje pod obcí Černíč Klimatické podmínky Lidově je oblast zájmového území označována jako Moravská Sibiř. Dle Quitta je klima velmi homogenní, většina území se nachází v mírně teplé oblasti MT 5 a MT 3. Nejvyšší části v okolí vrchu Javořice a Hradiska se však nachází v chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy mírně teplé, mírně suché, zvláště na jihovýchodě. V hlubších údolích často dochází k lokálním inverzím. V oblasti se nachází teplé výslunné i chladné stinné svahy. Průměrné roční teploty vzduchu vystupují na hodnoty mezi 6 až 7 ºC. Průměrný roční úhrn srážek v centru mikroregionu je 617 mm Vodstvo Největší plochu mikroregionu odvodňuje řeka Moravská Dyje, do které se vlévá Telečský potok, dále říčka Myslůvka, která pramení u Míchova vrchu a Vyderský potok pramenící u Mysletic. Menší odvodňovací význam pak má Třešťský potok, na kterém byl vybudován Velkopařezitý rybník. Oblast je protkána mnoha dalšími drobnými vodními toky nižšího významu. V zájmovém území mikroregionu se nachází mnoho rybníků a malých vodních nádrží. Největší plochu zabírá rybník Žibřid (23 ha), který se rozkládá u Mrákotína. Druhý největší je Smíchov (20 ha). Oba rybníky slouží především k chovu ryb. V blízkosti obce Řásná se rozkládá již zmíněný Velkopařezitý rybník, který je využíván zejména k rekreaci. Známá je soustava telčských rybníků, které měly v minulosti úkol chránit město NEKUDA, V. Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2005, s. ISBN

33 Ovzduší Tab. č. 2 Ukazatel REZZO 1-4 v kraji Vysočina v tunách Rok Tuhé znečišťující látky Podíl na emisích ČR v % SO 2 Podíl na emisích ČR v % NO x Podíl na emisích ČR v % CO Podíl na emisích ČR v % ,0 8, ,9 1, ,5 5, ,2 5, ,3 8, ,8 1, ,3 5, ,7 5, ,2 8, ,9 1, ,5 5, ,2 5,6 Zdroj: Tab. č. 3 Ukazatel REZZO 1-3 v okrese Jihlava v tunách Rok Tuhé znečišťují cí látky SO 2 Podíl na emisích kraje v % NO x Podíl na emisích kraje v % CO Podíl na emisích kraje v % ,5 282,7 10,6 637,4 26, ,3 20, ,8 295,3 10,9 612,2 30, ,8 19, ,8 307,6 11,5 634,6 32, ,6 21,0 Pozn.: Emise hlavních znečišťujících látek v rámci okresů nezahrnuje emise tuhých znečišťujících látek z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel. Zdroj: Stav znečištění ovzduší je v zájmovém území označován stupněm č. 1 - nezávadné ovzduší. V mikroregionu se nenachází žádné větší průmyslové zdroje znečišťující ovzduší. Za nepříznivých podmínek v zimních měsících však může krátkodobě dojít k vyššímu stupni znečištění z důvodů spalování tuhých paliv a inverznímu rázu počasí Land Use Popisuje plochu zájmového území podle způsobu využití jeho pozemků. Struktura pozemku bude popsána na katastrálním území Telč, protože se jedná o centrum mikroregionu, které zaujímá největší plochu. Největší zastoupení v území má zemědělská půda, zabírá 75 % z celkové plochy zkoumaného území. Z toho je 85,4 % orné půdy, 3,5 % zahrad a 10,8 % trvalých travních porostů. Na zbývající velice malé části území jsou ovocné sady. Je patrné, že území je velice intenzivně využíváno k zemědělství. Nejčastěji pěstované plodiny v této oblasti jsou řepka olejka, obiloviny, kukuřice a brambory. Zemědělská plocha je obhospodařována Zemědělským družstvem Telč a dalšími drobnými zemědělci. Lesní půda je zastoupena pouze z 9 %. Vodní 29

34 plochy zabírají 3,3 % zkoumaného katastrálního území. Zastavěná plocha činí 79 ha, což je také asi 3 % území. Podíl lesní půdy se v zájmovém území Mikroregionu Telčsko zvyšuje v severozápadní a východní části území. Například 70 % katastrálního území obce Řásná zaujímají lesy. V oblasti Javořických vrchů jsou lesy zvláštního určení. V zájmovém území převažují zejména smrkové monokultury, které zabraňují stabilizaci ekosystémů krajiny. Pro posílení ekologické stability by bylo vhodné zvýšit rozmanitost druhové skladby lesních porostů. Příloha č. 3 zobrazuje využití pozemků v zájmovém území. Koeficient ekologické stability, který je součástí tabulky č. 4, je vypočítán jako podíl ekologicky stabilních a labilních ploch. Mezi ekologicky stabilní plochy, které se nachází v zájmovém území, řadíme zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, vodní plochy a lesní půdu. Ekologicky nestabilní je orná půda, zastavěné plochy a ostatní. Podle tohoto hodnocení lze rozdělit krajinu do tří typů: - Krajinný typ A Tvorba, do hodnoty 0,399 se území hodnotí jako nestabilní, které je nadprůměrně využíváno, s jasně viditelným narušením přírodních struktur. Území s hodnotou Kes od 0,4 do 0,899 je označeno jako málo stabilní a intenzivně využívané. - Krajinný typ B Údržba, Kes od 0,9 do 2,99, jedná se o běžnou kulturní krajinu, kde jsou technické objekty umístěny relativně v souladu s přírodními prvky. Krajinný typ C Ochrana, Kes nad 2,9, v území převažují přírodní prvky, území je stabilní. 28 Z tab. č. 4 je patrné, že 72,2 % obcí zájmového území spadá do krajinného typu A Tvorba. Nadprůměrně je katastrální území využíváno v Telči a Zadním Vydří. Intenzivně je využíváno území v 11 obcích zájmového území. Běžnou kulturní krajinou se vyznačují obce Borovná, Dyjice, Mrákotín a Olší. Kes dosahující hodnot krajinného typu C dosahuje pouze obec Řásná, kde je nejvyšší podíl lesní půdy. 28 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje Dostupné z: stredisko/stanoviska-a-metodiky/uzemne-analyticke-podklady/metodicky-navod-1b pdf. 30

35 Celková Výměra Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Kes Tab. č. 4 Struktura využití pozemků v ha Obec Borovná ,16 Černíč ,45 Dyjice ,35 Horní Myslová ,47 Hostětice ,71 Kostelní Myslová ,56 Krahulčí ,69 Lhotka ,88 Mrákotín ,76 Mysletice ,53 Mysliboř ,45 Olší ,47 Radkov ,41 Řásná ,61 Telč ,30 Vanov ,53 Volevčice ,49 Zadní Vydří ,39 Celkem x Zdroj: &voa=tabulka&go_zobraz=1&verze= Ochrana přírody Na území mikroregionu se nachází velké množství registrovaných významných krajinných prvků spadajících do obecné ochrany přírody a území se zvláště chráněnými druhy národního významu. Registrovaný významný krajinný prvek se nachází například v obci Olší, kde je předmětem registrace mokřadní a rašeliništní společenstvo. V Zadním Vydří je registrován významný krajinný prvek v Kopcích. Předmětem registrace jsou suché a kyselé trávníky mělkých půd a křoviny v kázcích. V mikroregionu jsou definovány prvky nadregionálního, regionálního i místního významu územního systému ekologické stability krajiny. Nadregionální význam má biocentrum 80 Pařezitý-Roštejn. Místní části ÚSES jsou vymezeny schválenými a vydanými územními plány obcí. Do zvláštní ochrany přírody v zájmovém území mikroregionu patří přírodní památka Černičský rybník (Černíč), předmětem ochrany je malý průtočný rybník s rákosovými 31

36 porosty. Horní Nekolov (Mrákotín), předmětem ochrany jsou společenstva smrkových bučin v nejvyšších místech Jihlavských vrchů. Míchova skála, jedná se o osamocený skalní útvar zachovávající ukázky projevů tropického zvětrávání v třetihorách a následného mrazového zvětrávání granidu. Ve zkoumaném území se nalézají také přírodní rezervace, což jsou menší územní soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Jsou to Luh u Telče, Mrhatina, Štamberk a kamenné moře a Velký Pařezitý rybník. Přírodní rezervace Luh u Telče je ukázkou listnatého lesa nacházejícího se ve vyšších polohách. Mrhatina se nachází v katastru obce Řásná a představuje přirozenou vegetaci v Jihlavských vrších. Štamberk a kamenné moře zasahují do katastrálního území Lhotky a Řásné, předmětem ochrany jsou bukové porosty na skalách v blízkosti zříceniny hradu. Velký Pařezitý rybník se rozkládá v katastrálním území obce Řásná, chráněnou složkou je komplex oligotrofního rybníka, mokřadní olšiny a rašeliništní březiny. Do soustavy Natura 2000, jako evropsky významné lokality, jsou zapsány oblasti U Borovné a V Kopaninách. Na obou místech se vyskytuje žába kuňka ohnivá. Na zkoumaném území se nachází několik památných stromů, jeden z nich je v obci Práskolesy, které jsou místní částí obce Mrákotín. Další památné stromy jsou v Telči v lipové aleji, která spojuje zámecký park s přírodní rezervací Luh u Telče Odpadové hospodářství Produkce komunálního odpadů na občana v kraji Vysočina činila v roce ,3 kg, v roce 2009 se zvýšila na 339,9 kg a v roce 2010 opět klesla na 301,6 kg. 30 Průměrná produkce na obyvatele v České republice činila 305 kg v roce 2008, 315 kg v roce 2009 a v roce 2010 se produkce zvýšila na 317 kg na občana Oficiální stránky města Telč [online] [cit ]. Dostupné z: 30 Ekologie. ČSÚ v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z: 31 Produkce komunálního odpadu. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: http: // 32

37 Ve všech obcích zájmového území mikroregionu probíhá sběr odpadu. Občané mají možnost třídit odpad na plasty, papír, sklo a ostatní odpad. Obecní úřady pořádají několikrát do roka svoz nebezpečného odpadu. Služby Telč, spol. s r. o. provozují sběrový dvůr komunálního odpadu. Na toto místo mohou občané bezplatně uložit komunální odpad, který však nesmí obsahovat nebezpečné složky. Nebezpečné složky odpadu je možno odložit na sběrném dvoře společnosti Tesco Jindřichův Hradec, s. r. o. Poplatky za likvidaci komunálního odpadu jsou zvlášť určené v každé obci vyhláškou. Jejich výše se velice liší. Například v obci Zadní Vydří je to 100 Kč za osobu starší 18 let, v Telči a Mrákotíně poplatek činí 500 Kč za osobu. V Olší občané poplatky za likvidaci odpadu neplatí žádné. Mikroregion Telčsko v současné době realizuje projekt Kompostéry, na který získal finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí. Cílem tohoto projektu je zapůjčení plastových kompostérů do domácností a docílit tak snížení množství odpadu ukládaného na skládky. Do tohoto projektu se zapojilo 15 z 18 obcí zkoumaného území, což je 83 %. Pouze v obcích Hostětice, Olší a Zadní Vydří neměli občané o zapojení do projektu zájem. I přes všechny snahy obecních zastupitelů, jak občanům usnadnit odkládání odpadů, stále často dochází ke vzniku černých skládek, odkládání odpadu v příkopech a na okrajích lesů. Tento problém je v některých obcích řešen zapojením obce a jejích obyvatel do každoroční akce Čistá Vysočina. Úklid probíhá k příležitosti oslavy dne Země. Odpadky jsou sesbírány a vytříděny, poté jsou zdarma svezeny Krajskou správou a údržbou silnic. Tab. č. 5 Investice na ochranu životního prostředí v kraji Vysočina Ukazatel (v tis. Kč) Investice Neinvestiční náklady Zdroj: Tab. č. 5 zobrazuje vývoj investičních nákladů na ochranu životního prostředí kam je řazeno například pořízení šetrnějších výrobních zařízení snižujících nežádoucí produkci znečišťujících látek a monitoring množství a škodlivosti znečišťujících látek. Z tabulky je zřejmé, že velikost těchto výdajů ovlivnila také světová hospodářská krize, která v roce 2009 snížila investiční výdaje oproti předcházejícímu roku o 30,5 %. 33

38 Neinvestiční náklady se v roce 2009 snížily pouze o 8,9 %. Tyto náklady jsou využívány k financování provozu zařízení k ochraně životního prostředí. Celkové výdaje za Českou republiku na ochranu životního prostředí v roce 2010 činily mil. Kč. 4.3 Obyvatelstvo Obecná charakteristika obyvatelstva V roce 2011 bylo v Mikroregionu Telčsko obyvatel, v zájmovém území to bylo 9 050, což je 59,1 %. Průměrná hustota osídlení v mikroregionu je 46 obyvatel na km², což je o 85 obyvatel na km² méně, než je celorepublikový průměr. V centru mikroregionu (Telč) žije 37 % procent obyvatel celého mikroregionu respektive 63,2 % zájmového území. Z celkového počtu obyvatel zájmového území mikroregionu tvoří 49,6 % muži a 50,4 % ženy. Obec zájmového území mikroregionu má průměrně 504 obyvatel. Většina obcí této hodnoty zdaleka nedosahuje, 44 % obcí nemá ani 100 stálých obyvatel. Je to například obec Kostelní Myslová s 53 obyvateli, Horní Myslová s 87 obyvateli. Vůbec nejmenší počet osob s trvalým pobytem mají Volevčice (42). Průměrnému počtu obyvatel se nejvíce přibližuje obec Krahulčí s 680 obyvateli. Krahulčí společně s Mrákotínem jsou jediné obce, které přesahují 600 obyvatel. Pouze město Telč má více než tisíc obyvatel. Počet obyvatel Telče je 5722, tato hodnota tak velice navyšuje průměr celého mikroregionu. V příloze č. 4 jsou uvedeny informace o počtu obyvatel v jednotlivých obcích zájmového území Mikroregionu Telčsko. Na rozmístění obyvatelstva má vliv mnoho faktorů. Je to například rozmístění zdravotnických a sociálních zařízení a kvalita dopravní infrastruktury. V zájmovém území mikroregionu má výraznou převahu obyvatelstvo druhé biologické generace ve věku let. Podíl produktivního obyvatelstva je 69 %. Počet obyvatel ve věkové skupině do 14 let činí 14 %. Téměř 17 % tvoří obyvatelstvo třetí biologické generace ve věku 65 a více. Z přílohy č. 5 je patrné, že v zájmovém území mikroregionu žije o 1,8 % více osob ve věku nad 65 let než je průměr České republiky. Ve zkoumaném území je podíl obyvatel v produktivním věku 69,1 %, pro ČR činní tento ukazatel 70,6 %. Na tento stav má pravděpodobně vliv stále častější stěhování se z venkovských oblastí do měst za 34

39 vzděláním a širší nabídkou pracovních míst. Z oblasti odcházejí zejména mladí lidé, kteří později zakládají své rodiny mimo mikroregion. S tímto souvisí i nižší podíl dětské složky v zájmovém území ve srovnání s krajem Vysočina a územím celého státu. Tato tendence se týká celého území. Tab. č. 6 Vývoj věkové struktury zájmového území Obec Index stáří 2001 Koeficient celkové závislosti 2001 Celkem Počet obyvatel 2010 v tom ve věku a více let Index stáří 2010 Koeficient celkové závislosti 2010 Borovná 244,4 53, ,9 65,4 Černíč 165,0 54, ,7 53,3 Dyjice 45,7 60, ,0 50,5 Horní Myslová 68,2 74, ,1 35,9 Hostětice 126,7 33, ,5 50,0 Kostelní Myslová 183,3 100, ,6 43,2 Krahulčí 37,8 48, ,5 39,6 Lhotka 108,3 44, ,7 44,3 Mrákotín 71,7 44, ,5 39,5 Mysletice 39,3 43, ,6 44,4 Mysliboř 73,2 46, ,2 44,0 Olší 111,1 46, ,0 26,1 Radkov 61,1 61, ,7 48,7 Řásná 75,7 48, ,0 43,1 Telč 108,3 38, ,1 59,3 Vanov 81,3 48, ,6 45,1 Volevčice 128,6 40, ,0 68,0 Zadní Vydří 110,0 67, ,4 86,7 Zájmové území 78,3 48, ,3 44,7 Zdroj: Vlastní zpracování Průměrný věk obyvatelstva v zájmovém území je 41,3 roků. Průměrný věk mužů je 40,2 let, žen 42,5 let. Toto potvrzuje obecný fakt, že muži se dožívají nižšího věku než ženy. Nejvyšší průměrný věk vykazuje obec Volevčice, kde žije 28 % obyvatel starších 65 let. Důvodem, že mladí lidé odcházejí z obce, může být špatné dopravní spojení, přímo v obci se nenachází zastávka veřejné dopravy. Naopak nejnižší hodnotu průměrného věku (37,4) vykazuje obec Mysliboř. Stárnutí populace je popsáno pomocí indexu, který je vypočten jako podíl počtu obyvatel ve věku 0-14 let a počtu obyvatel věku 65 let a více. Index podává informaci o podílu osob starších 65 let a dětí do 14 let. Hodnoty indexu převyšující 100 upozorňují na stárnutí populace. Tabulka č. 6. porovnává index stáří v roce

40 a V roce 2010 dochází u dvanácti obcí zájmového území ke stárnutí populace, v roce 2001 to bylo v devíti obcích. Nejvyšší hodnota indexu stáří je v obci Volevčice, kde se index zvýšil o 111. Vyšší hodnota je zapříčiněna přesunem obyvatel do skupiny straších 65 let a migrací obyvatelstva. V celém zájmovém území došlo v pozorovaném období také ke stárnutí populace. Tabulka č. 6 obsahuje informace o koeficientu celkové ekonomické závislosti ekonomicky neaktivního obyvatelstva ve věku do 14 let a straších 65 let na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Tento koeficient se v zájmovém území v roce 2010 dosáhl hodnoty 44,7. V tab. č. 7 jsou zobrazeny absolutní a relativní přírůstky obyvatel v obcích zájmového území. Absolutní přírůstky jsou vypočteny za desetileté období. Absolutní změna v roce 2001 oproti roku 1990 byla v obci Borovná mínus deset obyvatel. Absolutní přírůstek v roce 2010 oproti roku 2001 byl opět záporný mínus 3 obyvatele. V Telči docházelo také k celkovému úbytku obyvatelstva. Největší přírůstky zaznamenala obec Krahulčí. V této tabulce je dále vyjádřen i relativní přírůstek a průměrný koeficient růstu. Tab. č. 7 Absolutní a relativní přírůstky obyvatelstva Obec Absolutní přírůstek Průměrný koeficient Relativní přírůstek v % celkový růstu celkový Borovná ,93-10,10-3,37-13,13 Černíč ,93-5,06-8,00-12,66 Dyjice ,01 1,49 0,74 2,24 Horní Myslová ,97-5,43 0,00-5,43 Hostětice ,97-5,56-0,74-6,25 Kostelní Myslová ,88-1,45-22,06-23,19 Krahulčí ,15 11,11 19,30 32,55 Lhotka ,99-10,00 8,64-2,22 Mrákotín ,99-0,43-0,76-1,18 Mysletice ,99 6,67-8,59-2,50 Mysliboř ,97-2,62-3,14-5,68 Olší ,98-1,64-3,33-4,92 Radkov ,07 11,17 2,62 14,08 Řásná ,04 10,50-2,00 8,29 Telč ,97 0,07-5,47-5,41 Vanov ,96-4,26-4,44-8,51 Volevčice ,86-1,75-25,00-26,32 Zadní Vydří ,00-7,14 7,69 0,00 Zájmové území , ,56-3,03-2,49 Zdroj: ČSU, vlastní zpracování 36

41 V příloze č. 6 jsou uvedeny informace o pohybu obyvatelstva v pozorovaném období. Přirozený přírůstek obyvatelstva je vypočten jako rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých. Saldo migrace je určeno rozdílem mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v dané obci. Hodnoty jsou pozorovány v letech 1992 až Rok 1992 byl zvolen jako výchozí, protože část obcí se v tomto roce osamostatnila od Telče Vzdělanost Graf č. 1 znázorňuje vzdělanostní strukturu obyvatel starších 15 let zájmového území mikroregionu. Údaje vychází z výsledků sčítání lidu z roku Nejpočetnější skupina obyvatel čítající 41,4 % získala výuční list, což je o 3,4 % více než je celorepublikový průměr. Druhou největší skupinou obyvatel jsou lidé se základním vzděláním - 25 %. Úplného středoškolského vzdělání zakončeného maturitní zkouškou dosáhlo 22 % obyvatel. Podíl občanů s vysokoškolským vzděláním činil 6,9 %, v porovnání s údaji za Českou republiku je to 2 % méně. Nejvyšší procento vysokoškoláků na počet obyvatel je v obci Zadní Vydří, kde podíl činí 11,9 %, v Telči je podíl vysokoškoláků 8,6 %. Nejnižší hodnota je zaznamenána v obci Hostětice - 0,8 %, v absolutním vyjádření je to pouze 1 vysokoškolsky vzdělaný občan. Bez vzdělání je v zájmovém území 0,2 % občanů, za celý stát je údaj velmi podobný - 0,4 %. Graf č. 1 Struktura vzdělanosti v zájmovém území Mikroregionu Telčsko 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Bez vzdělání Základní Vyučení Maturita Vyšší odborné Vysokoškolské Nezjištěné Zdroj: vlastní zpracování Trh práce Vývoj na trhu práce je ovlivňován ročním obdobím. Při výpočtu průměrné roční nezaměstnanosti se procento nezaměstnaných významně zvyšovalo v období od 37

42 listopadu do března. Vývoj nezaměstnanosti v průběhu roku 2011 je zobrazen v příloze č. 7. Počet obyvatel v produktivním věku se v pozorovaných letech v mikroregionu mírně zvyšoval. V roce 2011 bylo v zájmovém území ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). Vývoj průměrné nezaměstnanosti v letech 2007 až 2011 je zachycen v tabulce č. 8. Nezaměstnanost zájmového území Mikroregionu Telčsko v celém pozorovaném období převyšovala nezaměstnanost kraje. Nejvyšší nezaměstnanost v rámci mikroregionu ve zkoumaném období přinesly roky 2009 a Na toto zvýšení měla bezpochyby vliv světová hospodářská krize, která zasáhla všechny světové ekonomiky. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenal mikroregion v roce Výkyvy průběhu nezaměstnanosti celého mikroregionu kopíruje krajskou nezaměstnanost. Nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2011 registrují obce Kostelní Myslová (18 %) a Mysletice (16,9 %). Za zvýšením nezaměstnanosti v těchto obcích stojí finanční potíže mysletické firmy na zpracování dřeva. Firma byla nucena postupně propustit většinu svých zaměstnanců, kteří pocházeli převážně z těchto obcí. V Kostelní Myslové byla v roce 2010 vůbec nejvyšší hodnota průměrné roční míry nezaměstnanosti, kdy se vyšplhala až na 22,7 %, čímž převýšila průměr mikroregionu o 8,9 %. Naopak nejnižší hodnoty v roce 2011 jsou zaznamenány v Zadním Vydří (3,4 %) a Mysliboři (7,2 %). V Zadním Vydří jsou v celém pozorovaném období nejnižší hodnoty. Podle zjištění v obci nežije žádná osoba, která by byla dlouhodobě nezaměstnaná. Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi obcí s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností v roce 2011 je 14,6 %. 38

43 Tab. č. 8 Průměrná nezaměstnanost v letech Obec Borovná 3,9 3,2 5,8 9,4 7,5 Černíč 10,2 6,3 9,2 6,9 7,3 Dyjice 5,7 6,2 10,7 17,1 16,7 Horní Myslová 7,7 9,4 8,8 10,3 9,5 Hostětice 7,2 6,0 12,0 8,2 11,9 Kostelní Myslová 15,0 12,7 13,8 22,7 18,0 Krahulčí 7,1 5,7 9,7 11,9 9,4 Lhotka 11,1 8,3 20,8 18,4 15,9 Mrákotín 8,4 7,7 11,8 13,1 13,2 Mysletice 6,6 3,5 5,4 10,4 16,9 Mysliboř 5,6 3,8 6,9 8,7 7,2 Olší 11,7 12,8 14,3 10,2 13,0 Radkov 7,0 5,0 11,4 14,5 12,9 Řásná 5,5 5,9 10,8 9,9 7,8 Telč 7,2 6,3 10,0 11,7 10,9 Vanov 11,1 10,4 14,5 17,0 11,8 Volevčice 5,6 7,2 12,2 11,5 11,7 Zadní Vydří 0,4 0,4 4,5 1,1 3,4 Mikroregion 7,6 7,7 13,4 13,8 10,9 Kraj 5,6 6,3 10,3 10,7 9,4 Zdroj: Pracovní příležitosti Celkový počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v roce 2001 činil v zájmovém území 4521 lidí. Sídlem s největším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva je Telč, kde má nahlášeno trvalé bydliště 64,7 % EAO z celkového počtu zájmového území. Další obcí s významnějším počtem EAO je Mrákotín s 10 %. Ostatní obce zájmového území se podílí na celkovém počtu EAO asi z jedné čtvrtiny. Nejmenší podíl EAO bychom našli v obci Zadní Vydří, jehož podíl je pouze 0,5 %. Průměrný počet EAO v zájmovém území je 251 občanů na obec. V současné době se stále rozšiřuje trend vyjíždění za prací do větších center. V zájmovém území Mikroregionu Telčsko se toto týká 27,4 % obyvatel. Na tuto skutečnost má také vliv stále se snižující počet zaměstnanců v zemědělské výrobě, která v minulosti poskytovala zaměstnání přímo v místě trvalého bydliště. V obcích je stále nízký počet podnikatelských subjektů, které poskytují pracovní příležitosti. 39

44 Poměrně velká část obyvatel zájmového území vyjíždí za prací do jiného kraje. V těsném sousedství zájmového území, ale již na území Jihočeského kraje, se nachází velký zaměstnavatel TRW - DAS, a. s., vyrábějící náhradní díly pro osobní automobily. Podle starostů obcí jejich občané využívají k dopravě do zaměstnání z 53,3 % vlastního osobního automobilu, veřejnou dopravu využívá 46,7 % občanů, z toho 26,7 % autobusovou a 20 % vlakovou. V zájmovém území Mikroregionu Telčsko se v roce 2010 nacházelo celkem 1813 podnikatelských subjektů. Největším zaměstnavatelem v zájmovém území mikroregionu je Krahulík - Masozávod Krahulčí, a. s. V roce 2010 zaměstnával 473 osob. Mezi významnější firmy lze zařadit Telčskou strojírenskou, a. s. se 106 zaměstnanci v roce Největší zaměstnavatelé v oblasti zemědělské prvovýroby jsou Zemědělské družstvo Telč s 93 zaměstnanci. Do kategorie od 50 do 99 zaměstnanců spadá firma KRATOCHVÍL J & M, spol. s r. o. Telč, vyrábějící pracovní oděvy. Obchodní společnost SATES ČECHY s. r. o., zabývající se výstavbou silnic a dálnic, zaměstnávala ve sledovaném roce 99 zaměstnanců. Velkým počtem pracovních míst v zájmovém území disponují základní školy v Telči a Městský úřad Telč. Jmenované instituce spadají do kategiorie od 50 do 99 zaměstnanců. V Hostěticích sídlí firma Exte spoj, s. r. o., počet zaměstnanců se pohybuje okolo 55 osob. 32 Zejména v Telči se počet volných míst pravidelně každý rok významně zvyšuje s nástupem turistické sezóny. Subjekty podnikající v cestovním ruchu přijímají sezónní zaměstnance Rozdělení obyvatelstva podle hospodářských sektorů Rozmístění EAO podle hospodářských sektorů znázorňuje příloha č. 8 Největší podíl na zaměstnanosti v zájmovém území podle sčítání lidu a bytů v roce 2001 má průmysl, ve kterém pracuje 44,8 % EAO. Do současné doby se procento pracujících v tomto odvětví 32 Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online] [cit ]. Dostupné z: 40

45 snižovalo. V posledních letech docházelo k omezování objemu výroby ve většině společností, některé průmyslové firmy v oblasti dokonce zanikly. Současným trendem je snižování počtu pracovních míst v zemědělství a lesnictví. Stálý rozvoj zemědělské techniky a snaha o minimalizaci pracovních nákladů významně snižuje potřebu lidských zdrojů. Dalším důvodem úbytku pracovních míst v zemědělství, konkrétně v živočišné výrobě, je snižování stavu hospodářských zvířat. Toto je také jeden z důvodů, proč dochází k vystěhování venkovského obyvatelstva do měst. Podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství je 14 %. Vyšší podíl obyvatel pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství je v malých obcích. V Zadním Vydří pracuje polovina EAO v tomto odvětví, naopak nejnižší hodnota (4,1 %) byla zjištěna v Krahulčí. V Krahulčí má naopak vysoké zastoupení zaměstnanost v průmyslu (71 %), v obci je totiž situována firma podnikající v oblasti potravinářského průmyslu. Ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno 12 % EAO, poté následuje obchod 9,6 %, stavebnictví je zde zastoupeno 8,4 %. Nejnižší hodnoty jsou zjištěny v oblasti dopravy (6 %), zaměstnanci veřejné správy zaujímají pouze 4,9 %. 4.4 Občanská vybavenost Školství V mikroregionu jsou zastoupeny všechny stupně školských zařízení. Pro děti v předškolním věku jsou v zájmovém území mikroregionu zřízeny 4 mateřské školy. Předškolní zařízení jsou situována v Mrákotně, Krahulčí, Telči a Radkově. Školská zařízení se soustřeďují zejména do Telče, kam dojíždějí děti z okolních vesnic. V Telči jsou dvě úplné základní školy, součástí Základní školy Telč na Hradecké ulici je i základní škola praktická. Základní škola Hradecká v Telči získala již podruhé titul Škola udržitelného rozvoje 1. stupně. Jde o ocenění za environmentální výchovu mládeže. Základní škola s ročníky od 1. do 5. třídy se nachází v Mrákotně a Krahulčí. Nejmladší děti jsou tak ušetřeny komplikovaného dojíždění. Volnočasové aktivity zajišťují základní umělecká škola a dům dětí a mládeže s širokým spektrem zájmových činností. Obě zařízení se nalézají v Telči. Do roku 2004 se v Telči nacházely dvě střední školy, v tomto roce však byly sloučeny pod jeden subjekt. Vzniklo tak Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč. Gymnázium poskytuje osmiletý a čtyřletý studijní obor. Střední odborná škola 41

46 vyučuje obor Ekonomika a podnikání. Školu navštěvují zejména studenti, kteří žijí na území mikroregionu. Zájemci o střední školu technického zaměření mohou volit střední školu v 10 km vzdálených Dačicích nebo dojíždět do Jihlavy, kde jsou i školy uměleckého zaměření. V Telči se v současnosti nalézá stálé pracoviště Masarykovy univerzity Brno, kde probíhá výuka ve studijním programu Univerzita třetího věku. Stavební fakulta Českého vysokého učení technického ve svém dlouhodobém záměru počítá s výukou a školící činností v městě Telči. K těmto účelům byly již vystavěny objekty vysokoškolských kolejí a laboratoří Kultura Pro region je jednou z nejvýznamnějších akcí letní hudební festival Prázdniny v Telči, který se koná v první polovině srpna. Po celé dny probíhá na různých místech města doprovodný program i pro nejmladší návštěvníky. Do Telče a celého mikroregionu každoročně přivede mnoho návštěvníků. Dalším hudebním festivalem, tentokráte vážné hudby, je Česko-francouzská hudební akademie. V červenci do města přiláká spoustu návštěvníků akce Balóny nad Telčí. Populární folklorní soubor Podjavořičan vystupuje na řadě akcí v průběhu roku a v červenci pořádá tradiční Horácký jarmark v Telči. Během roku jsou na historickém náměstí pořádány různé historické rekonstrukce a oslavy významných událostí týkajících se historie města. Za nejvýznamnější akci posledních let můžeme považovat Dolnorakouskou zemskou výstavu, která probíhala od dubna do listopadu roku 2009 v rakouských městech Horn a Raabs, na našem území v Telči. Výstava napomohla ke zviditelnění Mikroregionu Telčsko a posílení příhraniční spolupráce. Kultura v ostatních obcích mikroregionu je soustřeďována zejména do obcí, které mají kulturní zařízení. Zde jsou pořádány společenské plesy, taneční zábavy, ale například i vepřové hody. Dalšími kulturními akcemi, které se těší velkému zájmu občanů, jsou výlovy obecních rybníků, poutě, pálení čarodějnic a masopustní průvody. V letních měsících obce pořádají různé sportovní turnaje, velice populární jsou soutěže dobrovolných hasičů. Podle dotazníkového šetření se obyvatelé nejčastěji zapojují do fotbalových, nohejbalových a tenisových soutěžních klání. 42

47 Stále oblíbenější se stává silvestrovský výstup na Javořici, který se v roce 2011 konal již po čtrnácté. Z několika obcí v mikroregionu vedou různě náročné trasy na nejvyšší vrchol Vysočiny. Pochod pořádá Klub českých turistů a výtěžek z akce je použit na podporu handicapovaných občanů. Výstupu se pravidelně účastní i hejtman Kraje Vysočina, který na vrcholu pronáší novoroční přípitek. Pod patronátem MAS Telčsko v loňském roce proběhla akce Hry bez hranic Telčska Jednalo se o zábavné sportovní odpoledne, ve kterém soutěžily týmy jednotlivých obcí. Soutěžní družstva byla složena z občanů obcí a členů obecních zastupitelstev. Jednotlivé soutěžní disciplíny prověřovaly sportovní zdatnost, odhad a znalost území Mikroregionu Telčsko. Sportovní odpoledne bylo poté zakončeno posezením s občerstvením a hudebním doprovodem. Vedení mikroregionu věří, že se do letošního ročníku zapojí další občané a pomohou tak navázání nových kontaktů nejen mezi obecními zastupiteli. V zájmovém území mikroregionu funguje 8 veřejných knihoven a v deseti obcích se nacházejí kulturní domy Zdravotnictví V Telči se nachází poliklinika s praktickými lékaři pro děti i dospělé. Působí zde i mnoho odborných oddělení, například stomatologické, gynekologické, oční, chirurgické. Obyvatelé nejjižnějšího cípu zájmového území mikroregionu dojíždějí za zdravotní péčí do Dačic. Lékařská pohotovost v Telči byla před několika lety zrušena. Nemocniční zařízení se v zájmové oblasti nenachází. Do roku 2005 poskytovala kompletní nemocniční péči pro zájmové území Mikroregionu Telčsko Nemocnice Dačice. Postupně však došlo ke zrušení jednotlivých oddělení. Nejbližší nemocnice se v současné době nachází v Jihlavě. Tento fakt může mít negativní vliv na kvalitu života některých obyvatel. V Telči se nachází pouze výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. Obyvatelstvo proto musí za akutním ošetřením dojíždět do Jihlavy nebo Jindřichova Hradce Sociální péče Celoroční ústavní péče pro staré obyvatele mikroregionu je soustředěna do Telče, kde se nachází domov důchodců s kapacitou 60 osob. Dalším zařízením je dům s pečovatelskou službou, který zajišťuje speciální služby pro své obyvatele. V objektu je 43

48 celkem 33 bytových jednotek. Zaměstnanci domu s pečovatelskou službou poskytují speciální péči svým klientům i v okolních obcích. Pečovatelskou službu zajišťuje oblastní charita Jihlava. 4.5 Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Obecným problém zájmového území je, jako v celé České republice, špatný stav vozovek. Obce trápí nedostatek finančních prostředků na jejich opravy a udržování. Pro zájmové území mikroregionu je nejvýznamnější silnice I. třídy č. 23, která prochází přímo centrem mikroregionu, vede z Českých Budějovic přes Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč do Brna. Pro obyvatele mikroregionu mají větší význam silnice II. třídy. Silnice II. třídy č. 406 prochází celým mikroregionem od severu k jihu. Tato komunikace je intenzivně využívána občany dojíždějícími do krajského města. Další významnější spojnicí je silnice II. třídy č. 112 (Řídelov Vanůvek Volevčice Telč Dyjice Zvolenovice Nová Říše Knínice), která protíná mikroregion od severu k jihu. Regionální význam mají také silnice II. třídy č. 403 na trase (Brtnice Stonařov Telč). Další veřejné komunikace mají spíše místní význam, propojují jednotlivé rozdrobené obce mikroregionu. Autobusovou dopravu na území všech obcí mikroregionu zabezpečuje především firma ICOM TRANSPORT Jihlava a. s. Další významný dopravce na trase Telč Jihlava je Radek Čech - Autobusová doprava s. r. o. Autobusové spojení je zajištěno do všech členských obcí mikroregionu, avšak počet spojů se stále snižuje. Každým rokem jsou rušeny méně využívané linky. Pokud obec trvá na jejich zachování, musí se podílet na jejich financování. Regionální význam má jednokolejná železniční trať č. 203 z Kostelce přes Telč do Slavonic, která prochází mikroregionem od severu k jihu. Tento spoj hojně využívají zaměstnanci společnosti Kostelecké uzeniny, a. s., která je významným zaměstnavatelem kraje. Správa železniční dopravní cesty počítá s opravou trati, Kostelec Waidhofen an der Thaya, která byla funkční do roku Její realizace však postupuje velice pomalu kvůli politickým neshodám. 44

49 4.5.2 Technická infrastruktura Technická vybavenost obcí je velice rozdílná. V sedmi obcích zájmového území chybí obecní vodovod. Nedostatečná je i kvalita soustavy kanalizační sítě, která je opět vybudována jen ve větších obcích. Čistírna odpadních vod je v provozu v Telči, v Mrákotíně a Krahulčí. V Krahulčí se jedná o biologickou čističku odpadních vod v podobě soustavy biologických rybníčků. Telč a některé další obce v zájmovém území jsou zásobovány pitnou vodou z nádrže Nová Říše. Pouze asi 62 % obcí je plynofikováno. Většina obyvatel v malých obcích stále využívá k získávání tepla tuhá paliva, což negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší hlavně v období inverze. V roce 2005 byl zahájen projekt SOMTNET, který přivedl kvalitní bezdrátový přístup k internetu. Projekt byl realizován postupně ve třech fázích a nyní připojuje k internetu 40 obcí mikroregionu. Přístup k bezdrátovému připojení v ostatních obcích zabezpečují jiná občanská sdružení Rozpočty Rozpočet má povinnost sestavovat každá obec. Rozpočet informuje o hospodaření obce za jeden kalendářní rok. Z rozpočtu obce lze zjistit, jaká je struktura celkových příjmů a výdajů obce Příjmy rozpočtů Příloha č. 9 zaznamenává příjmy obcí přepočtené na občana. Za pozorované období přinesl rok 2010 do rozpočtů obcí zájmového území v absolutním vyjádření nejvíce finančních prostředků. Největší podíl na celkových příjmech zájmového území má město Telč, v roce 2010 jeho podíl příjmů činil 81,6 %, v absolutním vyjádření je to Kč. Nejnižší příjmy má naopak Olší s příjmy Kč, podíl na celkových příjmech zájmového území je 0,2 %. Největší nárůst příjmů rozpočtu ve sledovaném období zaznamenala Kostelní Myslová, která získala v roce 2010 dotaci na rekonstrukci místní komunikace. Vyšší podíl 33 Kapitola 4.5 je zpracována podle Strategického rozvojového plánu MAS Mikroregionu Telčsko (2008) 45

50 Procentní podíl příjmů zaznamenala také obec Hostětice, která podle jeho starosty dotace využila také na opravy místních komunikací a obec Černíč, kde byly finanční prostředky poskytnuty na obnovu veřejného prostranství a opravu silnice. Obecně nejvyšší příjmy z dotačních titulů v pozorovaných třech letech přichází do města Telč. Jak říká Černý, v Telči dochází k nejefektivnějšímu využívání peněz z evropských fondů. Město získalo v letech 2007 až milionů Kč k uskutečnění realizace 13 projektů. Peníze získané z dotací byly použity například na vybudování moderního dopravního terminálu a také na dostavbu základní školy. 34 V ostatních obcích převládají zejména daňové příjmy. Nedaňové příjmy, které jsou tvořeny poplatky za služby nebo příjmy z pronájmu obecního majetku mají na celkové příjmy menší vliv. Kapitálové příjmy, které jsou tvořeny zejména z prodeje nemovitostí, získaly v roce 2010 pouze některé obce zájmového území. Jsou to obce Hostětice, Krahulčí, Mrákotín, Mysliboř, Řásná, Vanov a Telč. Strukturu příjmů v roce 2010 zaznamenává graf č. 2. Graf č. 2 Struktura příjmů zájmového území mikroregionu Telčsko v roce % 80% 60% 40% 20% 0% Borovná Černíč Dyjice Horní Myslová Hostětice Kostelní Myslová Krahulčí Zdroj: www. mfcr.cz, vlastní zpracování Lhotka Mrákotín Mysletice Mysliboř Olší Radkov Řásná Vanov Telč Volevčice Zadní Vydří Daňové Nedaňové Kapitálové Dotace Nejvyšší průměrné příjmy na občana v zájmovém území v roce 2010 vykazovala již zmíněná Kostelní Myslová s částkou Kč. Nejnižší hodnotu průměrných příjmů zaznamenalo Krahulčí, které získalo v roce 2010 pouze Kč na občana. Porovnání 34 ČERNÝ, I. Telč krásná i praktická. Edotace.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 46

51 celkové výše příjmů na občana v pozorovaném období dokresluje graf č. 3. Důvodem zvýšení příjmů na občana je ve většině obcí, jak bylo již dříve zmíněno, příjem dotace. Graf č. 3 Vývoj příjmů obecního rozpočtu v přepočtu na občana v Kč Borovná Černíč Dyjice Horní Myslová Hostětice Kostelní Myslová Krahulčí Lhotka Mrákotín Mysletice Mysliboř Olší Radkov Řásná Telč Vanov Volevčice Zadní Vydří Zdroj: www. mfcr.cz, vlastní zpracování Celkové průměrné příjmy na občana zájmového území činily v roce Kč, v roce 2009 se zvýšily na Kč a v roce 2010 narostly až na Kč. Vývoj průměrných příjmů a výdajů v zájmovém území je zobrazen v příloze č Výdaje Výdaje obcí můžeme rozdělit na běžné a kapitálové. Běžné výdaje jsou vydávány na vzdělání, bydlení, školství nebo také údržbu veřejného prostranství. Kapitálové výdaje mají investiční charakter, peněžní prostředky jsou použity na budování například kanalizace, nového vodovodu nebo nákup budov. V následujícím grafu č. 4 je patrné, že nejvyšší podíl kapitálových výdajů za rok 2010 zaznamenal Mrákotín, kde probíhala výstavba čističky odpadních vod a rozsáhlá oprava kanalizační sítě. V Mysleticích probíhala podle starosty obce rekonstrukce kulturního domu a oprava silnice. Obec Zadní Vydří vykupovala pozemky, na kterých leží místní komunikace. Žádné kapitálové výdaje nevykazuje v roce 2010 Borovná, Lhotka a Vanov. Průměrné výdaje na občana mají v zájmovém území v roce 2010 stejně jako příjmy rozdílnou hodnotu. Nejvyšší výdaje na občana registruje Telč, která na jednu osobu vydá Kč. Jako obec s nejnižšími výdaji na občana se opět eviduje Krahulčí 47

52 s absolutním výdajem na osobu Kč. Struktura výdajů obcí na občana v pozorovaném období jsou uvedeny v příloze č. 11. Graf č. 5 zobrazuje vývoj průměrných výdajů na občana v pozorovaných letech. Nejvyšší výkyv je zaznamenán v roce 2009 v Kostelní Myslové a Hostěticích, kde byla realizována oprava místních silnic. Průměrné obecní výdaje na občana byly nejvyšší v roce V roce 2008 jejich hodnota činila Kč, v roce 2009 dosáhly hodnoty Kč a v roce 2010 opět poklesly k Kč. Graf č. 4 Struktura výdajů zájmového území Mikroregionu Telčsko rok 2010 Zdroj: www. mfcr.cz vlastní zpracování Graf č. 5 Vývoj výdajů obecního rozpočtu v přepočtu na občana v Kč Borovná Černíč Dyjice Horní Myslová Hostětice Kostelní Myslová Krahulčí Lhotka Mrákotín Mysletice Mysliboř Olší Radkov Řásná Telč Vanov Volevčice Zadní Vydří Zdroj: www. mfcr.cz vlastní zpracování 48

53 4.6.3 Saldo hospodaření Na konci každého období obce zjišťují saldo příjmů a výdajů. Rozpočet obce může být přebytkový nebo schodkový. V případě, že příjmy převyšují výdaje, vykazuje rozpočet přebytek finančních prostředků. V případě, že výdaje převyšují příjmy, je rozpočet deficitní. Při schodkovém rozpočtu je nutno čerpat dodatečné finanční zdroje, například čerpání úvěrů od bankovních institucí. Při přebytkovém rozpočtu dochází ke splácení půjčených finančních prostředků, případně vytváření finanční rezervy. Následující tabulka č. 9 zobrazuje vývoj výsledků hospodaření jednotlivých obcí v letech 2008 až 2010 v přepočtu na jednoho obyvatele. V roce 2008 se do schodkového rozpočtu dostaly pouze čtyři obce: Mrákotín, Radkov, Řásná a Telč. V dalším rozpočtovém období skončilo s kladným saldem pouze sedm obcí zájmového území, což bylo 38 % z celkového počtu obcí zájmového území. V roce 2010 se situace obcí zlepšila a deficitní hospodaření evidovaly pouze tři obce: Mrákotín, Olší a Řásná. Po všechny pozorované roky hospodařil Mrákotín se schodkem. Jen 28 % obcí vykazovalo v sledovaném období přebytkové rozpočty. Tab. č. 9 Výsledky hospodaření obcí zájmového území Mikroregionu Telčsko na občana v Kč Obec Borovná Černíč Dyjice Horní Myslová Hostětice Kostelní Myslová Krahulčí Lhotka Mrákotín Mysletice Mysliboř Olší Radkov Řásná Vanov Telč Volevčice Zadní Vydří Zdroj: www. mfcr.cz vlastní zpracování 49

54 4.6.4 Rozpočty Mikroregionu Telčsko Rozpočty mikroregionu popisují strukturu příjmů a výdajů a výsledek hospodaření dobrovolného svazku obcí Příjmy rozpočtů Každá členská obec má povinnost uhradit členský poplatek. Tento poplatek je stanoven na 15 Kč za osobu s trvalým pobytem v obci. Položka nedaňových příjmů se v roce 2010 skládá z 93 % z dotací, 7 % reprezentují výnosy za služby. Kapitálový příjem byl tvořen přijatými finančními prostředky na projekt informačně orientačního značení města Telč. Přijaté transfery představují z 54 % členské příspěvky od obcí. Další součástí jsou dotace z ministerstva místního rozvoje a převody mezi vlastními bankovními účty. Nejvyšší příjmy dobrovolný svazek obcí vykazuje v roce Pro rok 2012 se očekávají příjmy ve výši Kč. Nejvýznamnější složkou těchto příjmů jsou členské příspěvky ve výši Kč a příjem finančních prostředků na projekt GWRR značení cyklotras v částce Kč. Výdaje jsou plánovány na Kč. V roce 2012 vedení mikroregionu také počítá s opakovaným čerpáním úvěru ve výši Kč a hrazením splátky úvěru v hodnotě Kč. Tab. č. 10 Příjmy mikroregionu Telčsko v Kč Položka Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Zdroj: Rozpočty mikroregionu Výdaje Mikroregionu Telčsko Tato část je zaměřena na výdaje mikroregionu Telčsko v pozorovaných třech letech. Nejvyšší výdaje zaznamenal dobrovolný svazek v roce 2009, bylo to Kč, naopak nejnižší v roce 2010, kdy výdaje dosáhly pouze Kč. V dalším textu budou podrobněji rozebrány významné položky výdajů v jednotlivých pozorovaných letech. 50

55 Graf č. 6 Výdaje Mikroregionu Telčska 2008 Výdaje na platy 42,7% 0,5% 25,2% Neinvestiční nákupy 31,6% Neinvestiční transfery Značení cyklotras Zdroj: Závěrečný účet Mikroregionu Telčsko 2008 Celkové výdaje se v roce 2008 zastavily na částce Kč. Největší podíl na celkových výdajích mají neinvestiční transfery, kde jsou zaznamenávány převody mezi vlastními rozpočtovými účty a platby daní. Další významnou položkou výdajů jsou neinvestiční nákupy - 31,6 %. Do neinvestičních nákladů zahrnujeme náklady na pořízení propagačních materiálů, náklady na reprezentaci a například poplatky za poradenské služby. Jednou čtvrtinou se na celkových výdajích podílejí platy a platby zákonných pojištění zaměstnanců mikroregionu. Kapitálové výdaje byly v tomto roce velmi nízké, pouze Kč, a byly vydány z důvodu dodatečného navýšení nákladů na označení cyklotras vedoucích mikroregionem. Graf č. 7 Výdaje Mikroregionu Telčska 2009 Výdaje na platy 7,4% 6,9% 16,2% Neinvestiční nákupy 69,6% Neinvestiční transfery Nůžkové stany Zdroj: Závěrečný účet mikroregionu Telčsko V roce 2009 se rozložení výdajů změnilo. Celkové výdaje byly Kč. Snížil se celkový vliv nákladů na platy zaměstnanců mikroregionu a to o 9 % oproti předcházejícímu roku. Naopak se zvýšily výdaje v oblasti propagace mikroregionu a nákupu drobného majetku. Do kapitálových výdajů jsou zahrnuty náklady na konstrukci nůžkových stanů ve výši 6,9 % celkových výdajů. Tyto stany mikroregion nabízí k zapůjčení svým členským obcím. 51

56 Graf č. 8 Výdaje Mikroregionu Telčska % 29% Výdaje na platy Neinvestiční nákupy 53% Neinvestiční transfery Zdroj: Závěrečný účet Mikroregionu Telčsko 2010 V roce 2010 celkové výdaje činily Kč. Procentní podíl nákladů na zaměstnance dosáhl 29 %. Výdaje označené jako neinvestiční nákupy zahrnovaly opět například poradenské služby, propagaci, placené úroky a služby pošt. Kapitálové výdaje nebyly v tomto roce v rozpočtu mikroregionu zaznamenány. Závěrečný účet za rok 2011 bude k dispozici až po 30. červnu letošního roku. Plánované výdaje rozpočtu 2012 jsou Kč. Největší výdajová položka bude sloužit k financování projektu Fuwa, jehož cílem je vytvoření systému optimálního nakládání s odpady v kraji Vysočina. Patnáct procent rozpočtu bude využito na splácení čerpaných úvěrů. Zbylých 8 % prostředků bude rozděleno na splácení bankovních úroků, financování projektu spisové služby a zajištění chodu kanceláře mikroregionu. Graf č. 9 Plánované výdaje Mikroregionu Telčsko % 3% 3% 2% Bankovní poplatky úroky Provoz kanceláře Spisová služba Ginis 77% Projek Fuwa Splácení úvěru Zdroj: Plánovaný rozpočet Mikroregionu Telčsko

57 Tab. č. 11 Struktura příjmů a výdajů Mikroregionu Telčsko v tis. Kč Příjmy Výdaje Rok Saldo daňové nedaňové kapitálové dotace celkem běžné kapitálové celkem ,00 431,66 0, , , ,26 9, ,18 206, ,00 639,17 0,00 646, , ,43 158, , , , ,12 293,40 415, ,14 698,68 0,00 698, ,46 Zdroj: Závěrečné účty Mikroregionu Telčsko 2008, 2009, 2010 Tabulka č. 11 porovnává příjmy a výdaje mikroregionu ve sledovaných letech. Je zřejmé, že dobrovolný svazek obcí hospodařil v roce 2009 se schodkem ve výši Kč. V roce 2008 a 2010 skončilo hospodaření přebytky. Přepočet příjmů na jednoho občana mikroregionu činil v roce Kč, v roce 2009 to bylo pouze 84 Kč a v roce 2010 se příjem opět zvýšil na 130 Kč. Výdaj na osobu v roce 2008 byl 131 Kč, v roce Kč a v roce 2010 pouze 46 Kč. 4.7 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo provedeno u starostů a občanů obcí zájmového území. Dotazník pro občany je v příloze č. 12 a dotazník pro starosty je v příloze č. 13. Oba dotazníky obsahovaly otevřené i uzavřené otázky. Dotazníky byly rozeslány všem starostům zájmového území prostřednictví ové zprávy. Takto odpověděli pouze tři starostové, z obce Horní Myslová, Mysliboř a Mrákotín. Zbylí starostové byli znovu telefonicky požádáni o vyplnění dotazníků nebo o případnou osobní návštěvu. Dotazníkového šetření se nakonec zúčastnilo 15 starostů, což je 83 %. Dotazníkové šetření u občanů probíhalo z části formou rozhovoru a z části opět vyplněním dotazníků. Dotazníkového šetření se tak zúčastnilo celkem 65 obyvatel zájmového území, kdy bylo množství dotazníků v jednotlivých obcích zohledněno celkovým počtem obyvatel. Odpovědi na kladené otázky: Jak hodnotíte zapojení Vaší obce do Mikroregionu Telčsko? U této otázky měli respondenti možnost volit odpověď na škále od jedné do pěti, přičemž jednička znamenala velmi spokojen a pětka velmi nespokojen. 53

58 Graf č. 10 Hodnocení zapojení do Mikroregionu Telčsko 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 46,7% 20,3% 40,0% 31,3% 13,3% 45,3% 10,0% 0,0% 3,1% Starostové Občané Zdroj: Dotazníkové šetření Které projekty realizované Mikroregionem Telčsko považujete pro Vaši obec za nejpřínosnější? Vyznačení sítě turistických tras bylo odpovězeno v 26,1 %, nejčastěji starostové zmiňovali cyklistické a běžkařské trasy. Dvacet dva procent směřovalo k projektům přispívajícím k ochraně životního prostředí. Třikrát byl uveden projekt Somtnet, administrativní pomoc a organizace kulturních akcí v zájmovém území. Pro občany je podle šetření nejpřínosnější Somtnet zabezpečující připojení k vysokorychlostnímu internetu, tato odpověď se objevila u 21,7 % responndentů. Třináct procent občanů uvedlo značení sítě tras. Shodně 7,2 % občanů uvedlo projekty na ochranu životního prostředí (kotle na biomasu, kompostéry, výsadba stromů) a vybudování dětských koutků. Zmíněny byly projekty podporující přeshraniční spolupráci. Téměř polovina (43,5 %) občanů uvedla, že žádné projekty podporované Mikroregionem Telčsko nezná. Jak napomáhá kraj k rozvoji Vaší obce? Tato otázka byla položena pouze starostům obcí zájmového území. V 60 % bylo odpovězeno, že kraj poskytuje peněžní prostředky z programu obnovy venkova, 33 % procent starostů odpovědělo, že nijak nepomáhá. Starosta Telče uvedl pomoc při vzdělávání zaměstnanců města. 54

59 Je prováděna osvěta ve Vaší obci k akcím organizovaných mikroregionem, a jakým způsobem? Graf č. 11 Způsob předání informací o akcích organizovaných mikroregionem 50,0% 43,8% 40,0% 30,0% 20,0% 18,8% 12,5% 18,8% 10,0% 0,0% Úřední deska SMS Místní zpravodaj Zdroj: Dotazníkové šetření Existují ve spolupráci s krajem dlouhodobě nějaké problémy? Pokud ano, tak jaké? Jako bezproblémovou hodnotí spolupráci s krajem 67 % starostů, 33 % starostů uvedlo existenci problému. Starosta Kostelní Myslové si stěžoval na rušení autobusových spojů, Mrákotínský starosta zmiňoval problém s vymezením nového přírodního parku Javořická vrchovina. Dále starostové uváděli přílišné administrativní zatížení obcí. Využívá Vaše obec dotace z Evropských fondů? Pokud ano, tak jaké projekty realizovala za finanční pomoci Evropských fondů? Podle dotazníkového šetření využívají dotace z Evropských fondů 4 obce. Starostové uvedli, že peněžní prostředky byly využity na úpravu veřejného prostranství, opravy budov obecních úřadů, pořízení kotlů na biomasu, výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod, dostavbu školy a opravu komunikací. 55

60 Hodnotíte Vaši obec jako atraktivní pro zájemce o bydlení? Graf č. 12 Hodnocení atraktivnosti obce z hlediska zájemců o bydlení 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 53,1% 46,7% 26,7% 26,6% 20,0% 7,8% 9,4% 6,7% 3,1% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne Starostové Občané Zdroj: Dotazníkové šetření Jaké jsou důvody pro přistěhování či vystěhování obyvatel z obce? K této otázce se vyjádřili všichni starostové. Jako důvod pro přistěhování vidí 33 % starostů pěknou a neporušenou přírodu, 26 % uvedlo klidné prostředí, dostatečně dostupnou občanskou vybavenost zmínilo také 26 % starostů a 13 % starostů považuje za pozitivum nízké náklady na bydlení. Nejčastěji zmiňovaným důvodem pro vystěhování obyvatel z obcí zájmového území je v 46,7 % nedostatek pracovních příležitostí, 33,3 % starostů uvedlo jako důvod pro vystěhování špatnou dopravní obslužnost obcí, 20 % odpovědí souviselo s nedostatkem ostatních služeb v celém zájmovém území. Zjištěné důvody pro přistěhování u občanů se velice podobají výsledkům šetření u starostů. Za největší problém zájmového území občané považují nedostatek pracovních příležitostí (58,8 %) a špatnou dopravní obslužnost (25,6 %). Na nedostatečnou občanskou vybavenost si ve svých odpovědích stěžuje 9,8 % občanů, kritizují nedostatečnou kapacitu mateřských školek a vysokou vzdálenost nemocničních zařízení. Téměř šest procent občanů vidí problém v nedostatku služeb a nedostatečné možnosti kulturního vyžití. 56

61 Hodnotíte Vaši obec jako atraktivní pro investory? Graf č. 13 Hodnocení atraktivnosti obce z hlediska investorů 70,0% 60,0% 50,0% 60,0% 46,9% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 6,7% 17,2% 13,3% 23,4% 20,0% 12,5% 0,0% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne Starostové Občané Zdroj: Dotazníkové šetření Z odpovědí občanů i starostů je jasně vidět, že zájmové území není vnímáno jako příliš atraktivní pro možnost rozvoje podnikání. Dotazovaní, kteří se přiklonili k odpovědi spíše ano, uváděli možnost využití jejich obce v rámci cestovního ruchu. Jste spokojeni se sportovním a kulturním zázemím ve Vaší obci, do jakých aktivit se občané nejčastěji zapojují? Šedesát procent starostů a 71,1 % občanů je spokojeno se sportovním a kulturním zázemím v obci. Občané se nejvíce zapojují do kulturního dění v rámci tanečních zábav, plesů, účastní se koncertů a setkání rodáků. Ze sportovních aktivit jsou u občanů nejvíce oblíbený fotbal, nohejbal, volejbal a hokej. Hodnotíte veřejnou dopravu ve Vaší obci jako dostatečnou? Graf č. 14 Hodnocení veřejné dopravy 50,0% 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 46,7% 40,0% 15,6% 13,3% 6,7% 6,7% 2,2% 2,2% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne Starostové Občané Zdroj: Dotazníkové šetření 57

62 Z této otázky je patrný značný rozdíl mezi hodnocením spokojenosti občanů s veřejnou dopravou. Je to dáno zejména tím, že občané a starostové obcí ležících na hlavních silnicích uváděli, že jsou s veřejnou dopravou spokojeni. Starostové a občané žijící v obcích do sta obyvatel mimo hlavní trasy většinou odpovídali, že je dopravní obslužnost v obci nedostatečná. Do těchto obcí totiž mnohdy dojíždí pouze dva spoje denně. Jste spokojeni s dostupností ostatních služeb, popřípadě jaké služby postrádáte? Graf č. 15 Hodnocení dostupnosti ostatních služeb 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 60,0% 62,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Ano Ne Nevím 8,0% Zdroj: Dotazníkové šetření Starostové Občané Občané i starostové z 60 % uvádějí, že jsou spokojeni s dostupností ostatních služeb. Možnosti ke zlepšení vidí zejména v lepším zásobování malých obchodů na vesnicích. Zároveň uvádí, že všechny potřebné služby nabízí město Telč. Jak byste ohodnotili kvalitu životního prostředí ve Vaší obci? Graf č. 16 Hodnocení kvality životního prostředí 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 60,0% 51,6% 40,0% 32,8% 9,4% 6,3% Zdroj: dotazníkové šetření Zdroj: Dotazníkové šetření Starostové Občané 58

63 Z grafu č. 16 je patrné, že životní prostředí v rámci zájmového území je vnímáno pozitivně. Starostové životní prostředí hodnotí známkou 1 a 2. Více jak polovina občanů se zvolila hodnocení 2, pouze 6,3 % občanů ohodnotilo životní prostředí známkou 4. Jakým způsobem přispívá obec k ochraně životního prostředí a která opatření obec v posledních letech realizuje? Odpovědi na tuto otázku jsou u starostů a občanů velice podobné. Padesát procent starostů a 41,9 % občanů uvedlo třídění odpadu a svoz nebezpečného odpadu. Dále respondenti uváděli vybudování ČOV, kanalizace a plynofikace. Dalším zaznamenaným opatřením realizovaným obcemi je vytápění budov obecních úřadů kotli na biomasu. Mysletický starosta uvádí pořízení fotovoltaické elektrárny na střeše kulturního domu. Dalšími zmiňovanými opatřeními byly revitalizace rybníků a péče o zeleň v obci. Tři starostové uvedli, že se jejich obec pravidelně zapojuje do akce Čistá Vysočina. Jste spokojeni s vedením Vaší obce? Graf č. 17 Hodnocení vedení obce 45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% 40,6% 28,1% 23,4% 4,7% 3,1% Zdroj: Dotazníkové šetření 59

64 Jste spokojeni s kvalitou života ve Vaší obci? Graf č. 18 Hodnocení kvality života v obci 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 66,67% 60,66% 27,87% 20,00% 13,33% 8,20% 3,28% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne Starostové Občané Zdroj: Dotazníkové šetření Graf č. 18 zobrazuje hodnocení kvality života podle dotazovaných starostů a občanů zájmového území. V čem spatřujete příležitosti ke zlepšení kvality života ve Vaší obci? Šest starostů uvedlo jako příležitost ke zlepšení kvality života pořádní většího počtu sportovních a kulturních akcí. Účast občanů na těchto akcích mohou napomoci zlepšení mezilidských vztahů v obci. Čtyři odpovědi souvisely s opravou místních komunikací. Ve dvou obcích dotazování uvádí, že by ke zlepšení kvality života v obci přispělo vybudování nového dětského hřiště a sportoviště. Tím by se obec stala více atraktivní zejména pro mladé rodiny. Další příležitost ke zlepšení kvality života vidí starosta Radkova, Krahulčí a Mysliboře v lepším zásobování obchodů s potravinami. Starosta Telče poukázal na možnosti rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. Tuto infrastrukturu by mohly využívat i místní občané. Lepší zázemí pro cestovní ruch může do oblasti přilákat další turisty, čímž bude podpořen rozvoj podnikatelských aktivit. Nejpočetnější skupina, 21,7 % občanů, uvedla podporu tvorby nových pracovních míst. Dvacet procent občanů spatřuje možnost zlepšení kvality života v rozvoji kultury a 10,9 % v podpoře sportovních akcí. Zlepšení dopravní obslužnosti některých obcí by uvítalo také 10,9 % dotazovaných, 8,7 % odpovědí se týkalo zlepšení dostupnosti nemocničních zařízení a 6,5 % odpovědí zmiňovalo zvýšení spoluúčasti občanů na dění v obci. 60

65 5 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo posoudit kvalitu života ve vybraném regionu. Jako hodnotící kritérium byly zvoleny přírodní, sociální a kulturní podmínky. Zkoumaným regionem bylo osmnáct obcí dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko. Práce hodnotí jednotlivé ukazatele z hlediska obcí zájmového území v porovnání s hodnotami kraje Vysočina a České republiky. Ve vlastní práci jsou popsány podmínky vzniku a fungování dobrovolného svazku obcí podle platných stanov. V další části je zájmové území vymezeno z hlediska geografického a administrativního. Vlastní práce se dále zabývá přírodní, kulturní a sociální charakteristikou oblasti. V části věnované obyvatelstvu jsou uvedeny informace o pohybu obyvatelstva a situaci na trhu práce v zájmovém území. Šestá část rozebírá rozpočty obcí a dobrovolného svazku. Zabývá se strukturou a vývojem příjmů a výdajů v pozorovaném období. Poslední kapitola je věnována vyhodnocení dotazníkového šetření, kterého se účastnili starostové a občané zájmového území. Přírodní prostředí je hodnoceno pomocí hodnot znečišťujících látek v ovzduší a produkce komunálního odpadu na občana. Podle zjištěných hodnot se dá přírodní prostředí hodnotit pozitivně. V zájmovém území se nenachází žádný velký znečišťovatel ovzduší. Produkce komunálního odpadu v zájmovém území je nižší než průměrná produkce za celou Českou republiku. Koeficient ekologické stability poukazuje na to, že je území silně využíváno, 72,2 % obcí je řazeno do krajinného typu A Tvorba. Velmi málo využívaná je půda pouze v obci Řásná. Životní prostředí je občany i starosty obcí zájmového území hodnoceno ve většině případů kladně. Sociální zdroje jsou nejlépe hodnoceny v oblasti školství. V zájmovém území se nachází dvě úplné základní školy, ve dvou obcích (Krahulčí a Mrákotín) se nachází základní škola od 1 do 5 třídy. Mateřská škola je zřízena ve čtyřech obcích zájmového území. Území má velký potenciál v oblasti vzdělávání díky přítomnosti odloučených pracovišť dvou vysokých škol. Dlouholetou tradici má střední školství, které je reprezentováno Gymnáziem a střední odbornou školou v Telči. Škola nabízí všeobecné středoškolské a ekonomicky zaměřené vzdělání. Tento fakt může napomoci zvyšování vzdělanosti v území, která je podle mých zjištění nižší v porovnání s Českou republikou. Ambulantní péče pro velkou část zájmového území je poskytována přímo v centru zájmového území. Sociální služby jsou zastoupeny opět v Telči, kde je domov 61

66 důchodců a dům s pečovatelskou službou. V okolních obcích je poskytována pečovatelská služba. V zájmovém území je pořádáno mnoho různých kulturních a sportovních akcí. Nejvíce kulturní akce podporuje město Telč, které se pořádáním kulturních akcí snaží do mikroregionu přilákat turisty. Patrně nejznámější je hudební festival Prázdniny v Telči. V obcích zájmového území se nejvíce občané účastní tradičních plesů, zábav, výlovů rybníků a pálení čarodějnic. Velmi oblíbenou akcí mezi občany se stala setkání rodáků. Všechny zmíněné kulturní akce napomáhají zlepšení mezilidských vztahů, které také významně ovlivňují kvalitu života. Občané se hojně zapojují do pořádání různých sportovních klání. Populární jsou fotbalové a nohejbalové turnaje. Snahou všech starostů je kulturní a sportovní zázemí obcí neustále rozvíjet. Mikroregion Telčsko je ovlivněn jedním velkým centrem, které ovlivňuje okolní drobné obce. Průměrný počet obyvatel zájmového území je 504 obyvatel, 44 % obcí však nedosahuje ani 100 obyvatel. Proto je pro tyto obce důležitá spolupráce, která jim umožňuje realizovat projekty podporující rozvoj území a tím zlepšit kvalitu života občanů. Zájmové území mikroregionu Telčsko má velký potenciál z hlediska cestovního ruchu, proto je nutné ho neustále rozvíjet a podporovat podnikatelské subjekty v této oblasti. 62

67 6 POUŽITÁ LITERATURA FRK, V. Kvalita života a kvalita pracovného života. In: Kvalita života a ľudské práva v kontextoch. Prešov: AKCENT Print Prešov, 2002, s ISBN ISBN GALVASOVÁ, I. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN KADEŘÁBKOVÁ, J. MATES, P. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4 vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Kvalita života: Vymezení pojmu a jeho aplikace v různých vědních disciplínách s důrazem na medicínu a zdravotnictví. In: Kvalita života. Kostelec nad Černými lesy: IZPE - Institut zdravotní politiky a ekonomiky, ISBN KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002, 198 s. ISBN LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ?. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. ISBN LORENC, J.,KAŠPÁRKOVÁ, J. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. Polešovice: M Lordy, 2010, 325 s. ISBN MARANS, R. W. Understanding environmental quality through quality of life studies: the 2001 DAS and its use of subjective and objective indicators. Landscape and Urban Planning,2003, roč. 65. s NEKUDA, V. Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2005, 1070 s. ISBN PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, s. ISBN PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, s. ISBN PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN ROGERSON, R. J. Environmental and health-related quality of life: Conceptual and methodological similarities. Soc Sci Med, 1995, roč. 41, č. 10, s

68 ŠKRABAL, I., NUNVÁŘOVÁ, S., NOVÁK. J., TŘEBÍCKÝ, V. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Přerov EURO-PRINT PŘEROV s. r. o., 2006, 182 s. ISBN VAĎUROVÁ, H. MÜHLPACHR, P., Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. Masarykova univerzita, s. ISBN INTERNETOVÉ ZDROJE ARISweb. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2005 [cit ]. Dostupné z: Zaměstnanost. Ministersvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z:< ČERNÝ, I. Telč krásná i praktická. Edotace.cz [online] [cit ]. Dostupné z: http: <// />. Členské obce. Mikroregion Telčsko [online] [cit ]. Dostupné z: < Ekologie. ČSÚ v Jihlavě [online] [cit ]. Dostupné z: < Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví [online] [cit ]. Dostupné z: < Místní akční skupina Mikroregionu Telčsko. Telcsko.cz [online] [cit ]. Dostupné z: < Místní akční skupiny. EAgri: Venkov [online] [cit ]. Dostupné z: < Oficiální stránky města Telč [online] [cit ]. Dostupné z: http: <// Produkce komunálního odpadu. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: < >. Regionální informační servis [online] [cit ]. Dostupné z: < Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady kraje. Ústav územního rozvoje [online] [cit ]. Dostupné z: < stredisko/stanoviska-a-metodiky/uzemne-analyticke-podklady/metodicky-navod-1b pdf>. Zaměstnanost. Ministersvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2009 [cit ]. Dostupné z: < 64

69 OSTATNÍ ZDROJE Strategický plán rozvoje Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko, 2008, aktualizace 2010 Stanovy dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Telčsko, 2003 Marketingová studie turistického regionu Telčsko závěrečná zpráva, 2007 Závěrečné účty Mikroregionu Telčsko 2008, 2009, 2010 Plánový rozpočet Mikroregionu Telčsko 2012 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV Čistírna odpadních vod EAO Ekonomicky aktivní obyvatelstvo MAS Místní akční skupina REZZO Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší REZZO 1 Velké stacionární zdroje znečišťování REZZO 2 Střední stacionární zdroje znečišťování REZZO 3 Malé stacionární zdroje znečišťování REZZO 4 Mobilní zdroje znečišťování Chemické vzorce: SO 2 Oxid siřičitý NO x Oxidy dusíku CO Oxid uhelnatý 65

70 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Tab. č. 2 Ukazatel REZZO 1-4 v kraji Vysočina v tunách za rok Tab. č. 3 Ukazatel REZZO 1-3 v okrese Jihlava v tunách za rok Tab. č. 4 Struktura využití pozemků v ha Tab. č. 5 Investice na ochranu životního prostředí v kraji Vysočina Tab. č. 6 Vývoj věkové struktury zájmového území Tab. č. 7 Absolutní a relativní přírůstky obyvatelstva Tab. č. 8 Průměrná nezaměstnanost v letech Tab. č. 9 Výsledky hospodaření obcí zájmového území Mikroregionu Telčsko na občana v Kč Tab. č. 10 Příjmy mikroregionu Telčsko v Kč Tab. č. 11 Struktura příjmů a výdajů Mikroregionu Telčsko v tis. Kč SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Rozlišení potřeb Obr. č. 2 Poloha Mikroregionu Telčsko SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Zájmové území mikroregionu Telčsko Příloha č. 2 Obce zájmového území Příloha č. 3 Mapa Land Use Příloha č. 4 Vývoj počtu obyvatelstva Příloha č. 5 Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Příloha č. 6 Pohyb obyvatelstva v zájmovém území Příloha č. 7 Vývoj nezaměstnanosti v průběhu roku 2011 Příloha č. 8 Rozmístění EAO podle odvětví Příloha č. 9/1 Příjmy rozpočtů obcí přepočtených na občana zájmového území Mikroregionu Telčsko Příloha č. 9/2 Příjmy rozpočtů obcí zájmového území přepočtených na občana Mikroregionu Telčsko Příloha č. 10 Vývoj průměrných obecních příjmů a výdajů na občana v zájmovém území Příloha č. 11 Výdaje rozpočtů zájmového území Mikroregionu Telčsko 66

71 Příloha č. 12 Dotazník pro občany Příloha č. 13 Dotazník pro starosty SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Struktura vzdělanosti v zájmovém území Mikroregionu Telčsko Graf č. 2 Struktura příjmů zájmového území mikroregionu Telčsko v roce 2010 Graf č. 3 Vývoj příjmů obecního rozpočtu v přepočtu na občana v Kč Graf č. 4 Struktura výdajů zájmového území Mikroregionu Telčsko rok 2010 Graf č. 5 Vývoj výdajů obecního rozpočtu v přepočtu na občana v Kč Graf č. 6 Výdaje Mikroregionu Telčska 2008 Graf č. 7 Výdaje Mikroregionu Telčska 2009 Graf č. 8 Výdaje Mikroregionu Telčska 2010 Graf č. 9 Plánované výdaje Mikroregionu Telčsko 2012 Graf č. 10 Hodnocení zapojení do Mikroregionu Telčsko Graf č. 11 Způsob předání informací o akcích organizovaných mikroregionem Graf č. 12 Hodnocení atraktivnosti obce z hlediska zájemců o bydlení Graf č. 13 Hodnocení atraktivnosti obce z hlediska investorů Graf č. 14 Hodnocení veřejné dopravy Graf č. 15 Hodnocení dostupnosti ostatních služeb Graf č. 16 Hodnocení kvality životního prostředí Graf č. 17 Hodnocení vedení obce Graf č. 18 Hodnocení kvality života v obci 67

72 Příloha č. 1 Zájmové území mikroregionu Telčsko Zdroj:

73 Příloha č. 2 Obce zájmového území Obec Celková Výměra (ha) Počet obyvatel v roce 2010 Borovná Černíč Dyjice Horní Myslová Hostětice Kostelní Myslová Krahulčí Lhotka Mrákotín Mysletice Mysliboř Olší Radkov Řásná Telč Vanov Volevčice Zadní Vydří Zájmové území celkem Zdroj: Vlastní zpracování

74 Příloha č. 3 mapa Land Use Zdroj: Vlastní práce