Povinnosti a odpovědnost ředitele školy

Transkript

1 DÍL 2 POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST ŘEDITELE ŠKOLY 1036 Povinnosti a odpovědnost ředitele školy OBSAH Povinnosti ředitele KAPITOLA 2 Odpovědnost ředitele KAPITOLA 3 Další odpovědnost a povinnosti ředitele školy Povinnosti ředitele Ředitel školy: a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu se ŠZ a vzdělávacími programy uvedenými v 3 ŠZ, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských slu- žeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a při- jímá následná opatření, e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro prá- ci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje, f) zajišťuje, aby osoby zákonní zástupci, zletilí žáci ( 21 ŠZ) byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdě- lávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a škol- ském zařízení. Ředitel [ 1005, 2070] školy garantuje poskytované vzdělávání ve škole, kterou řídí. To znamená, že zajišťuje naplňování mimo jiné těchto zásad: zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání A současně přijímá odpovědnost za naplňování ustanovení, že vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou. 164 ŠZ

2 ŘÍZENÍ ŠKOLY Zvyk z minulých časů v nazírání na vztah školy k veřejnosti a obráceně se projevuje na straně některých rodičů přesouváním odpovědnosti za výchovu svého dítěte na školu a přeceňováním role učitelů ve vztahu k rodině na straně druhé ŠZ 164 ŠZ KAPITOLA 2 Odpovědnost ředitele Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu v souladu s účelem, na který byly přiděleny, c) předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného ministerstvem. KAPITOLA 3 Další odpovědnosti a povinnosti ředitele školy Ředitel školy má rozhodovací zodpovědnost vykonávat ve škole státní správu, která má vztah ke správnímu řízení (SŘ) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku ( 17 odst. 3 ŠZ) a povolení individuálního vzdělávacího plánu ( 18 ŠZ), b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání ( 34 ŠZ) a ukončení předškolního vzdělávání ( 35 ŠZ), c) odkladu povinné školní docházky ( 37 ŠZ), d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy ( 39 odst. 2 ŠZ), e) přijetí k základnímu vzdělávání ( 46 ŠZ), přestupu žáka ( 49 odst. 1 ŠZ) a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu ( 49 odst. 2 ŠZ), povolení pokračování v základním vzdělávání ( 55 odst. 2 ŠZ), f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole ( 59 a následující ŠZ), vyšší odborné škole ( 93 a následující ŠZ) a v konzervatoři ( 88), g) přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání ( 66, 97 ŠZ), h) opakování ročníku po splnění povinné školní docházky ( 52 odst. 6, 66 odst. 7 a 97 odst. 8 ŠZ), i) snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb ( 123 odst. 4 ŠZ), j) podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo škol- ského zařízení ( 31 odst. 2 a 4 ŠZ), k) uznání dosaženého vzdělání ( 70 a 100 ŠZ), l) povolení a zrušení individuálního vzdělávání žáka ( 41 ŠZ). Ve všech zde uvedených případech ředitel školy postupuje podle správního řádu. Rozhodnutí učiněná ředitelem školy mimo rámec vymezený body a) až l) nepodléhají správnímu řízení.

3 DÍL 3 Koncepce, plánování KONCEPCE, PLÁNOVÁNÍ OBSAH Plány školy Plán školy Cestou k minimalizaci neefektivních postupů v řízení školy je vytvoření efektivního systému plánování. Plán vždy zobrazuje rámec a rozvrh úkolů, které rozpracovávají záměry managementu. V tomto smyslu kvalitní plán vytváří prvotní podmínku k celkovému zlepšení školy, zamezuje pronikání nepodstatných každodenních činností do priorit, zvyšuje efektivitu využívání lidských, materiálních a ekonomických zdrojů. Princip participační konstrukce a přijetí plánu přispívají ke zkvalitňování personálních vztahů, zainteresovanosti zaměstnanců a klimatu školy [ 2275, 2405, 2550]. Dobře zpracovaný plán má vliv na informovanost a umožňuje účinnější provádění kontroly. [ 1200, 3665] Vyhláška MŠMT ČR stanovuje koncepci rozvoje školy a cíle v ní obsažené jako výchozí materiál pro vlastní hodnocení školy. Tím se koncepce rozvoje školy stává zásadním manažerským materiálem školy. Na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy se podle ŠZ podílí školská rada. Koncepce rozvoje školy je vyjádřením manažerského záměru ředitele školy na několik let dopředu zpravidla na čtyři roky. Je to nejvýznamnější konstrukční dokument školy [ 4005, 4230]. Je to záměr, který zásadně ovlivňuje perspektivu školy. Proto zpravidla bývá požadován při konkurzním řízení na místo ředitele. Předpoklady pro vytvoření koncepce rozvoje školy: zisk informací o dosavadním stavu rozvoje školy zisk informací o vnitřním a vnějším prostředí školy znalost technologií tvorby strategického plánu schopnost předvídat vývoj a trendy Obsah koncepce rozvoje školy by měl být logicky vázán na obsah vlastního hodnocení školy [ 4070], protože vlastní hodnocení je prováděno ve vztahu k cílům stanoveným v koncepci vyhl. č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Jednotlivé oblasti, z nichž je vystavěna koncepce rozvoje školy: rozvoj podmínek ke vzdělávání personálních podmínek, zajišťování ekonomických zdrojů, materiálně-technického zázemí práce a její kulturnosti, podmínek pro vyučování odpovídající cílům vzdělávání a školnímu vzdělávacímu programu, hygienických podmínek ve škole 9

4 ŘÍZENÍ ŠKOLY rozvoj kvality vzdělávacího procesu a výsledků vzdělávání žáků či studentů především ve vztahu k realizovanému školnímu vzdělávacímu programu rozvoj podpůrné, poradenské a konzultační služby školy žákům, zákonným zástupcům rozvoj spolupráce se žáky a s rodiči rozvoj vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob či institucí, které mají vztah ke vzdělávání rozvoj lidských zdrojů kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků rozvoj informačního systému, prezentace školy, public relations rozvoj kvality výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům angažovanost školy k zajištění podpory vzdělávání Otázky k tvorbě koncepce rozvoje školy: Kde jsme? = analýza současného stavu Kam chceme dojít? = cílová hodnota Co dělat, aby se to podařilo? = zajištění dosažení cílů Podařilo se to? = stanovení kritérií ke zhodnocení 1088 Konstrukce koncepce rozvoje školy by měla být jasná, srozumitelná a zkonkretizovaná. Vyjadřuje směřování managementu školy. Vzhledem k současnému stylu řízení by měla být diskutovaným materiálem s mírou participace na jeho přípravě. Nicméně odpovědnost za kvalitu jeho tvorby, realizaci a vyhodnocení nese ředitel. Atributy kvalitní koncepce rozvoje školy: je vypracována na zřetelně vymezené časové období vychází z analýzy zjištěného stavu z vyhodnocení předcházející koncepce má jasně zformulované reálné cíle cíle postihují školu ve všech oblastech obsahuje strategii k dosažení cílů je stanoven časový harmonogram je stanovena úloha a odpovědnost na tvorbě se podílelo více spolupracovníků včetně školské rady (podle školského zákona) s koncepcí byli seznámeni pracovníci školy a byla projednána se zřizovatelem Operativní úkony mohou ředitele odvést od dlouhodobého strategického rozvoje školy k utápění v malichernostech a stagnaci. Úskalím v koncepčním uvažování může být také jisté přeceňování materiálně-technických podmínek nebo nedostatek fi nančních prostředků. Ředitel se může snadno stát správcem budov. Přes důležitost rozvoje zázemí pro práci je nejvýznamnější personální rozvoj školy a s ním zlepšování kvality vzdělávání Roční plán školy Oblasti vesměs kopírují koncepci rozvoje školy. Je rozpracováním koncepčních idejí pro daný rok v jednotlivých oblastech. Roční plán by měl být vytvořen s potřebným předstihem a předložen pracovníkům k diskusi, doplnění. Plán by měl být jasný, přehledný a reálný z hlediska stanovených cílů. 10

5 KONCEPCE, PLÁNOVÁNÍ Někteří ředitelé si kromě ročního plánu školy zpracovávají osobní roční plán, který je harmonogramem činností ředitele. Přílohou koncepce rozvoje školy, případně ročního plánu školy může být Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který je požadován ZPP. Zákon naznačuje jeho strukturu. Prioritou je program řešení ke splnění kvalifikačních požadavků, vzdělávání k výkonu funkcí ve škole a specializovaných činností, oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků především ve vztahu k potřebám rozvoje kvality vyučování, případně program samostudia. Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je povinným dokumentem [ 4005], podle něhož ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků. Plán stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání přihlíží ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. Měsíční (týdenní, denní) plán Krátkodobý plán je výčtem aktuálních úkolů s vymezením, koho se týká, čí odpovědnosti, termínem a případně kontrolou nebo vyhodnocením realizace. Ve své podstatě se jedná o rozvrh úkolů, pravidelných činností v zájmu nezapomenout na určitý úkon nebo úkol. Jsou to informace např. o termínech porad, pedagogických rad, schůzkách s rodiči, které ze svého diáře předkládá vedoucí pracovník svým podřízeným. Jde o úřední výkon, je vždy zapotřebí zvážit efektivitu publikování plánů v intervalu dnů Plán musí být vždy smysluplný. Plán je prostředkem k usnadnění práce, k orientaci, k tomu, aby management neztratil souvislost s dlouhodobým záměrem. Negativním dopadem předimenzovaného krátkodobého plánování a informování může být snížená hodnota vlastní odpovědnosti a samostatnosti pracovníka. 11

6 ŘÍZENÍ ŠKOLY DÍL 4 Školní vzdělávací program učební plán OBSAH Školní vzdělávací program KAPITOLA 2 Učební plán, učební osnovy KAPITOLA 3 Hodnocení a autoevaluace školy a 5 ŠZ Školní vzdělávací program Východiskem konstrukce školního vzdělávacího programu [ 1140, 1145, 4050, 4073] (dále jen ŠVP ) je právní vymezení ŠZ o rámcových vzdělávacích programech a o školních vzdělávacích programech. Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují strukturu ŠVP s vymezením konkrétních cílů vzdělávání, jeho obsahu a časového rozvržení. ŠVP vymezuje materiální, personální a ekonomické podmínky vzdělávání a další okolnosti uskutečnění ŠVP. ŠVP chápe učivo jako prostředek k osvojení očekávaných výstupů, což jsou konkrétně zpracované dílčí cíle vzdělávání. ŠVP musí/by měly svým obsahem naplňovat tzv. klíčové kompetence vzdělávání, k jejichž dosažení se předpokládá uplatňování nových strategií ve vzdělávání. Klíčové kompetence svým zaměřením vycházejí z koncepce celoživotního učení. Obecně jsou stanoveny tyto kompetence (souhrn schopností, vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní rozvoj a uplatnění): kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence občanské kompetence pracovní Pro realizaci ŠVP jsou stanoveny vzdělávací oblasti: jazyk a jazyková komunikace (český jazyk a literatura, cizí jazyky) matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět (společenskovědní a přírodovědná oblast na 1. stupni základní školy) člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) člověk a příroda (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) umění a kultura (hudební výchova, výtvarná výchova, případně dramatická výchova)

7 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM UČEBNÍ PLÁN člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) člověk a svět práce Části jednotlivých oblastí je možné v programu různým způsobem integrovat se zachováním stanovených pravidel pro ŠVP. Do povinné součásti vzdělávání jsou začleněná průřezová témata, která reprezentují aktuální okruhy problematiky současného života: osobnostní a sociální výchova výchova demokratického občana výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech multikulturní výchova enviromentální výchova mediální výchova 1135 Podle rámcových vzdělávacích programů postupují školy od 1. září 2007 s účinností stanovenou od 1. ročníku a od 6. ročníku základního vzdělávání, respektive od 7. ročníku základního vzdělávání pro žáky s upraveným vzdělávacím programem pro žáky se zdravotním postižením. K přechodu na rámcový vzdělávací program vydalo MŠMT podklady ke změně učebních plánů vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září Management tvorby ŠVP [ 1110, 1145, 4050, 4073]: příprava Analýza školy s vyhodnocením pozitivních a negativních stránek, vysvětlení a pochopení principů struktury, obsahu a cílů RVP; řešení konstrukce učebního plánu, interdisciplinárních vazeb předmětů a řešení průřezových témat konstrukce Stanovení základního a rozšiřujícího učiva jednotlivých předmětů podle RVP ve vztahu k očekávaným výstupům; rozdělení učiva a průřezových témat do jednotlivých ročníků včetně mezipředmětových vazeb s možností ověřování dosažení závazných očekávaných výstupů a vazbou na realizaci ve vzdělávacím procesu; zpracování systému autoevaluace ŠVP a vazby programu na hodnocení výsledků vzdělávání žáků. administrace Porovnání vytvořeného ŠVP s RVP, projednání ŠVP s pedagogickou radou a jeho předložení školské radě k vyjádření ( 168 ŠZ), dokončení ŠVP, jeho vydání a zveřejnění. korekce Úprava a inovace ŠVP na základě evaluace např. po prvním roce jeho realizace. ŠVP musí být zpracován s vědomím kontinuálního vzdělávání každého žáka. Proto musí být konstruován a realizován pro celý učební cyklus (čtyř nebo pětiletý podle stupně vzdělávání). Nejdůležitější zásady stanovené pro zpracování školního vzdělávacího programu: je zpracováván v souladu s RVP pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje vzdělávání je vytvářen jako relativně stálý materiál, jehož případné změny v učebním plánu a v učebních osnovách nesmí negativně zasáhnout do vzdělávání žáků v určitém započatém cyklu 13

8 ŘÍZENÍ ŠKOLY zajišťuje rovnoprávný přístup ke vzdělávání pro všechny žáky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem umožňuje např. realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky mimořádně nadané, pokud to vzdělávání těchto žáků vyžaduje vede k naplňování zákonem předepsaných cílů vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky a z konkrétních potřeb žáků 1145 Struktura ŠVP [ 1110, 1140, 4050, 4073] a obsah jednotlivých částí Identifikační údaje název vzdělávacího programu předkladatel název a adresa školy, jméno ředitele, kontakty zřizovatel název a adresa, kontakty Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu stručná charakteristika školy (základní údaje o škole úplnost a velikost školy, její umístění, materiální, prostorové, technické a jiné podmínky; charakteristika žáků a pedagogického sboru; mezinárodní spolupráce, dlouhodobé projekty apod.; způsoby spolupráce se školskou radou, rodiči žáků nebo zákonnými zástupci, místními i regionálními partnery, pedagogicko-psychologickými poradnami a jinými institucemi) charakteristika školního vzdělávacího programu (společné výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy, kterými chce škola směřovat k cílům vzdělávání, a tím k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků; zaměření školy ve shodě s potřebami a zájmy žáků; společné postupy a organizační zajištění potřebné pro uskutečňování výchovných a vzdělávacích strategií školy; konkrétní informace o zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných) 1150 KAPITOLA 2 Učební plán, učební osnovy Učební plán je výčet povinných a povinně volitelných vyučovacích předmětů s hodinovými dotacemi v jednotlivých ročnících; celkové počty hodin v jednotlivých ročnících a celkové počty vyučovacích hodin 1. a 2. stupně. Učební plán je rozpracováním učebních osnov podle jednotlivých oblastí a podle jednotlivých předmětů a ročníků dle podmínek školy a podle zadání vzdělávacího programu. Ředitel školy má pravomoc stanovit počty hodin jednotlivých předmětů a volit nepovinné a volitelné předměty. Omezení pravomoci je dáno dodržením součtu hodin v jednotlivých předmětech v celém průběhu školní docházky a počtem hodin, které může mít žák týdně v jednotlivém ročníku. 14