Rámcový vzdělávací program. pro obor vzdělání praktická škola jednoletá

Transkript

1 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá

2

3 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá C/

4 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá AUTORSKÝ KOLEKTIV Celková gesce přípravy dokumentu: Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková, Jan Tupý Celková koncepce dokumentu a koordinace jeho přípravy: Eva Brychnáčová, Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková, Jan Tupý Autoři a konzultanti jednotlivých částí dokumentu (VÚP): Eva Brychnáčová, Eva Fišerová, Marie Málková, Monika Sopková, tým odborných didaktiků VÚP Externí spolupracovníci a poradci: Pracovní tým ředitelů praktických škol jednoletých, koordinátoři, učitelé a ředitelé pilotních škol, kteří ověřovali tvorbu školních vzdělávacích programů. Odborní poradci: Miroslava Bartoňová, Jarmila Pipeková, Marie Vítková, Jaroslava Zemková Odbor 28 MŠMT ČR 2

5 Obsah ÚVOD... 5 ČÁST A VYMEZENÍ RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁNÍ PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ SYSTÉM KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ SPECIFICKÉ PRINCIPY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁNÍ PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ (DÁLE JEN RVP PRŠ 1)... 8 ČÁST B CHARAKTERISTIKA OBORU VZDĚLÁNÍ ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ V PRAKTICKÉ ŠKOLE ZPŮSOB UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A DOKLAD O DOSAŽENÉM STUPNI VZDĚLÁNÍ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA ČÁST C POJETÍ A CÍLE STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ POJETÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ CÍLE STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KLÍČOVÉ A ODBORNÉ KOMPETENCE ŽÁKA KLÍČOVÉ KOMPETENCE ODBORNÉ KOMPETENCE PRO VŠECHNA ZAMĚŘENÍ ŠKOLY ODBORNÉ KOMPETENCE PODLE ZAMĚŘENÍ ŠKOLY OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Jazyková komunikace MATEMATIKA Matematika INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Informační a komunikační technologie ČLOVĚK A SPOLEČNOST Společenskovědní základy UMĚNÍ A KULTURA Výtvarná výchova Hudebně pohybová výchova Dramatická výchova ČLOVĚK A ZDRAVÍ Výchova ke zdraví Tělesná výchova Zdravotní tělesná výchova ODBORNÉ ČINNOSTI Rodinná výchova Práce v domácnosti PRŮŘEZOVÁ TÉMATA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVA VÝCHOVA PRO VSTUP DO SVĚTA PRÁCE RÁMCOVÝ UČEBNÍ PLÁN POZNÁMKY K RÁMCOVÉMU UČEBNÍMU PLÁNU

6 ČÁST D ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO USKUTEČŇOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ MATERIÁLNÍ PODMÍNKY PERSONÁLNÍ PODMÍNKY ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY HYGIENICKÉ A BEZPEČNOSTNÍ PODMÍNKY A OCHRANA ZDRAVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S KOMBINACÍ POSTIŽENÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S VÍCEČETNÝM POSTIŽENÍM ZÁSADY PRO ZPRACOVÁNÍ ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁSADY STANOVENÉ PRO ZPRACOVÁNÍ ŠVP PRŠ STRUKTURA ŠVP PRŠ 1 A OBSAH JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ SLOVNÍK POUŽITÝCH POJMŮ

7 ÚVOD Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá je určen pro žáky s těžkým stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem, kteří ukončili základní vzdělávání v základní škole speciální podle vzdělávacího programu určeného pro tuto skupinu žáků (Rámcový vzdělávací program pro základní školu speciální, Díl II), případně dobíhajícího Vzdělávacího programu pomocná škola a Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy. Praktická škola jednoletá doplňuje a rozšiřuje žákům teoretické i praktické dovednosti získané v průběhu povinné školní docházky. Za předpokladu respektování individuálních zvláštností a schopností žáků je vzdělávací proces zaměřen na rozvoj komunikačních dovedností a dosažení nejvyšší možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob. Poskytuje přípravu na osvojení manuálních dovedností a jednoduchých činností využitelných v oblastech praktického života, které absolventům usnadní integraci do společnosti. Cílem vzdělávání v praktické škole jednoleté je především zvýšení kvality života absolventů, kterým se v rámci jejich individuálních schopností nabízí možnost uplatnit se přiměřeným výkonem v chráněných pracovištích a při pomocných pracích v různých profesních oblastech. 5

8 Poznámka: Pokud jsou v textu dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka apod. 6

9 Část A 1 Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání praktická škola jednoletá 1.1 Systém kurikulárních dokumentů V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v Zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů, které jsou tvořeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené školským zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Pro jednotlivé obory vzdělání se vydávají RVP, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), které představují školní úroveň. Každá škola si podle příslušného RVP vytváří ŠVP a podle něj uskutečňuje vzdělávání. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. STÁTNÍ ÚROVEŇ RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP) RVP PV RVP ZV RVP ZV-LMP RVP G RVP GSP RVP OV RVP PRŠ OSTATNÍ RVP RVP ZŠS ŠKOLNÍ ÚROVEŇ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP) Graf Systém kurikulárních dokumentů Legenda: RVP PV Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP ZV příloha: RVP ZV-LMP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením; RVP ZŠS Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální; RVP G Rámcový vzdělávací program pro gymnázium; RVP GSP Rámcový vzdělávací program pro gymnázium se sportovní přípravou; RVP OV Rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání; RVP PRŠ Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání praktická škola; Ostatní RVP rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon Rámcový vzdělávací program pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání, RVP JŠ Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, případně další. 7

10 1.2 Specifické principy Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání praktická škola jednoletá (dále jen RVP PRŠ 1) RVP PRŠ 1: svým pojetím koncepčně navazuje na Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS); specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli absolventi praktické školy dosáhnout; vymezuje očekávané výsledky vzdělávání na úrovni, kterou by si žáci měli osvojit v průběhu středního vzdělávání; zařazuje jako součást středního vzdělávání průřezová témata; umožňuje uplatňování speciálně pedagogických metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání a míru podpůrných opatření, s jejichž pomocí mohou žáci dosahovat výsledků, které odpovídají jejich maximálním možnostem; stanovuje základní vzdělávací úroveň pro absolventy praktické školy, kterou škola musí respektovat ve svém ŠVP; podporuje přípravu na společenské a pracovní uplatnění, na celoživotní vzdělávání; umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků s mentálním postižením a souběžným dalším zdravotním postižením. Vzdělávací proces se přizpůsobuje úrovni psychických a fyzických schopností žáků. Vzhledem k variabilitě schopností, úrovni vědomostí a dovedností je nezbytné při vzdělávání respektovat pedagogické zásady, zásady přiměřenosti učiva a názornosti a uplatňovat individuální přístupy odpovídající osobnostním specifikům žáků za přispění podpůrných opatření. Rámcový vzdělávací program musí odpovídat nejnovějším poznatkům pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaných žáků. Podle těchto hledisek může být RVP PRŠ 1 upravován, stejně jako podle potřeb společnosti a zkušeností s realizací školních vzdělávacích programů. 8

11 Část B 2 Charakteristika oboru vzdělání Praktické školy umožňují střední vzdělávání žákům s různým stupněm mentálního postižení. 1 Jsou funkčním článkem systému vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, autismem a vícečetným postižením a dávají jim možnost získat střední vzdělání. Cílem vzdělávání je umožnit žákům doplnění a rozšíření teoretického i praktického vzdělání dosaženého v průběhu povinné školní docházky a poskytnout jim základní dovednosti a návyky pro výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Získané dovednosti žáci využijí v dalším vzdělávání v rámci celoživotního učení. 2.1 Organizace vzdělávání Vzdělávání v praktické škole jednoleté se uskutečňuje v denní formě vzdělávání. Vzhledem ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků je vhodné organizovat výuku tak, aby byly respektovány psychické, fyzické a sociální možnosti žáků, jejich individuální zvláštnosti a schopnosti. Ve výjimečných případech může ředitel školy délku vzdělávání prodloužit nejvýše o dva školní roky Podmínky pro přijetí ke vzdělávání v praktické škole Praktická škola je určena žákům s mentálním postižením, autismem a vícečetným postižením, kteří ukončili: povinnou školní docházku v základní škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením; povinnou školní docházku v základní škole speciální; povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání ani základy vzdělání; základní vzdělávání na základní škole a z vážných zdravotních důvodů, které jsou v kombinaci s mentálním postižením, se nemohou vzdělávat na jiném typu školy. Zdravotní požadavky: V praktické škole jednoleté se vzdělávají žáci s různými druhy a s různou mírou závažnosti zdravotního postižení. Vzhledem k tomu musí být zdravotní způsobilost žáků ke vzdělávání v odborných činnostech a oborech podle zaměření školy posouzena odborným lékařem. Na základě jeho doporučení budou na žáky stanoveny požadavky, které budou důsledně respektovat jejich individuální zvláštnosti, zdravotní stav a specifické problémy vyplývající z povahy a stupně postižení. 2.3 Způsob ukončování vzdělávání a doklad o dosaženém stupni vzdělání Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání, se skládá z ústní teoretické zkoušky z odborných předmětů a z praktické zkoušky z odborných předmětů. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 9

12 Úspěšným ukončením vzdělávacího programu žák získá střední vzdělání Uplatnění absolventa Absolventi praktické školy jednoleté se mohou v rámci svých možností a individuálních schopností uplatnit při pomocných pracích pro oblast služeb a výroby (např. ve zdravotnictví, v sociálních a komunálních službách, ve výrobních podnicích, v zemědělství), případně na chráněných pracovištích odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 10

13 Část C 3 Pojetí a cíle středního vzdělávání 3.1 Pojetí středního vzdělávání Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj žáků a poskytuje obsahově širší vzdělávání. Vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život a přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti. Obsah, formy a metody středního vzdělávání v praktické škole jednoleté jsou přizpůsobeny vzdělávání žáků se zdravotním postižením především s mentálním postižením. Vzdělávání umožňuje žákům osvojení vědomostí a dovedností potřebných k výkonu konkrétních jednoduchých činností v různých profesních oblastech i v každodenním životě a je v souladu s individuálními potřebami a psychickými i fyzickými možnostmi žáků. Důraz je kladen především na vypěstování kladného vztahu k práci, na rozvoj komunikačních dovedností, výchovu ke zdravému životnímu stylu, dosažení maximální možné míry samostatnosti a posílení sociální integrace. 3.2 Cíle středního vzdělávání Cíle středního vzdělávání vyjadřují záměr školy, k čemu má vzdělávání směřovat a o co má usilovat. Jejich naplnění závisí na míře využívání podpůrných opatření žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jejich schopnostech, možnostech, míře a stupni postižení. Vzdělávání v praktické škole jednoleté dále rozvíjí klíčové kompetence získané na úrovni základního vzdělávání a utváří odborné kompetence podle zaměření přípravy. Dosažení uvedených cílů znamená posílení předpokladů integrace žáků do společnosti. Škola ve svém ŠVP upraví cíle vzdělávání podle individuálních potřeb vzdělávaných žáků. V praktické škole jednoleté se usiluje o naplnění těchto cílů: rozšiřovat a prohlubovat u žáků poznatky získané v základním vzdělávání; upevňovat a dále rozvíjet klíčové kompetence žáků, zkvalitnit jejich vědomosti, dovednosti a formovat jejich postoje; podněcovat žáky k tvořivému myšlení; vést žáky k využívání komunikačních dovedností (případně alternativních způsobů komunikace), používat účinnou a otevřenou komunikaci a směrovat je k demokratické diskuzi; rozvíjet tělesné, duševní a specifické schopnosti a dovednosti žáků; učit žáky vnímat a chránit zdraví jako vyvážený stav duševní, fyzické a sociální pohody; rozvíjet vztahy k lidem, k prostředí a přírodě; směřovat žáky k jednání v souladu se strategií udržitelného rozvoje; vést žáky k vytváření odpovědného přístupu k plnění svých povinností a k respektování stanovených pravidel; vést žáky k vytrvalému a pečlivému přístupu k týmové i samostatné práci; směřovat žáky k osvojování si poznatků a pracovních postupů a připravovat je k vykonávání pracovních činností podle jejich schopností. 11

14 4 Klíčové a odborné kompetence žáka Klíčové kompetence jsou takové soubory vědomostí, dovedností a postojů, které lze široce uplatňovat v rozmanitých profesích a životních situacích. Získané kompetence umožňují žákům lépe se přizpůsobovat společenskému vývoji. Rozvíjení klíčových kompetencí získaných v průběhu školní docházky musí vycházet z osobnostních dispozic, fyzických předpokladů žáků a musí důsledně respektovat jejich individuální zvláštnosti. Při utváření klíčových kompetencí je důležitá zejména vhodná volba metod a organizačních forem výuky. Ve středním vzdělávání jsou klíčové kompetence doplněny o odborné kompetence, které neexistují izolovaně, ale navzájem se prolínají a doplňují. K jejich osvojení musí směřovat veškerý vzdělávací obsah, jehož pojetí na úrovni ŠVP by mělo vytvářet předpoklady pro efektivní využití a uplatnění osvojených vědomostí a dovedností. 4.1 Klíčové kompetence V praktické škole jednoleté je kladen důraz především na rozvíjení komunikačních dovedností a soběstačnosti v běžném životě. Formou praktických činností ve vzdělávací i praktické složce vzdělávání jsou u žáků, na úrovni jejich schopností a individuálních předpokladů, vytvářeny a rozvíjeny tyto klíčové kompetence: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikační, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Žáci získávají dovednosti za různě dlouhou dobu a na rozdílné úrovni. Kompetence k učení Žák by měl: využívat vhodné metody a techniky při učení a praktických činnostech; být motivován k rozšiřování a prohlubování svých vědomostí a dovedností; reagovat na hodnocení ze strany druhých, přijímat radu i oprávněnou kritiku; uplatňovat základní zkušenosti a postupy v pracovních činnostech. Kompetence k řešení problémů Žák by měl: rozpoznat problémy a hledat nejvhodnější způsob řešení; řešit běžné životní situace a překážky, překonávat je přiměřeně ke svým možnostem, případně za pomoci druhé osoby; dokázat přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby. Kompetence komunikativní Žák by měl: dokázat se, v rámci svých možností, srozumitelně vyjadřovat ústní, písemnou nebo jinou alternativní formou; naslouchat druhým, rozumět obsahu sdělení a adekvátně na něj reagovat; využívat pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky; využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření pozitivních vztahů a ke spolupráci s ostatními lidmi. 12

15 Kompetence sociální a personální Žák by měl: vědět o svých základních právech a povinnostech a respektovat práva a povinnosti ostatních; orientovat se v základních mravních hodnotách a uplatňovat základní pravidla společenského chování; jednat zodpovědně vůči vlastní i druhé osobě; dokázat se přiměřeně chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život podle pokynů kompetentních osob a uplatňovat osvojené dovednosti a postupy. Kompetence občanské Žák by měl: znát základní práva a povinnosti občanů, respektovat společenské normy a pravidla soužití; uvědomovat si význam zdravého životního stylu, chránit své zdraví i zdraví druhých lidí; podílet se na ochraně životního prostředí a jednat v souladu se strategií udržitelného rozvoje; rozpoznat nevhodné a rizikové chování. Kompetence pracovní Žák by měl: mít osvojeny základní pracovní dovednosti, návyky a postupy pro každodenní běžné pracovní činnosti; chápat význam práce a možnost vlastního zapojení do pracovního procesu; plnit stanovené povinnosti, být schopen spolupráce, respektovat práci svou i druhých; znát možnosti využívání poradenských a zprostředkovatelských služeb; znát a dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce i ochrany zdraví při práci. 4.2 Odborné kompetence pro všechna zaměření školy Odborné kompetence se vztahují k výkonu pracovních činností, od jejichž požadavků se odvíjejí. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventů praktické školy. Stanovené odborné kompetence by měly být dosažitelné pro většinu žáků ve všech specifických zaměřeních. Dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Žák by měl: dodržovat právní předpisy z oblasti BOZP, hygienické předpisy a předpisy požární ochrany; používat osobní ochranné pracovní prostředky podle prováděných činností; spolupodílet se na vytváření bezpečného pracovního prostředí. Usilovat o kvalitu své práce, výrobků a služeb Žák by měl: dodržovat stanovené normy a předpisy; pracovat podle instrukcí nebo návodu, případně za pomoci druhé osoby; pracovat v souladu s technologickými předpisy a uplatňovat pracovní návyky; zvolit vhodné materiály, vybrat a použít správné pracovní nástroje, pomůcky a technické vybavení podle vykonávané pracovní činnosti; spolupracovat při dosahovaní stanovených úkolů; 13

16 zkontrolovat a zhodnotit kvalitu své vykonané činnosti. Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje Žák by měl: znát význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční i společenské ohodnocení; posuzovat v pracovním procesu prováděné činnosti z pohledu jejich vlivu na životní prostředí; nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami s ohledem na životní prostředí Odborné kompetence podle zaměření školy Odborné kompetence, které jsou stanoveny podle odborného zaměření školy, charakterizují způsobilost žáka k dané pracovní činnosti. Jednotlivé školy je zpracují ve svých ŠVP podle svého praktického zaměření, ve kterém by se měly promítnout požadavky regionu. Budou na úrovni odpovídající možnostem a schopnostem žáků tak, aby absolventi byli schopni využít svých získaných manuálních dovedností pro úspěšné uplatnění v dalším životě. 14

17 5 Oblasti vzdělávání RVP PRŠ 1 vymezuje závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání jednotlivých vzdělávacích oblastí. Obsah vzdělávání je uveden formou předpokládaných výsledků vzdělávání a jim odpovídajícího učiva. Strukturován je podle vzdělávacích oblastí a vzdělávacích okruhů integrujících jak teoretické, tak praktické vzdělávání. Vzdělávací obsah v praktické škole jednoleté je rozdělen do sedmi vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím okruhem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími okruhy, od nichž se budou ve ŠVP odvíjet jednotlivé předměty. Jazyková komunikace (Jazyková komunikace); Matematika (Matematika); Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie); Člověk a společnost (Společenskovědní základy); Umění a kultura (Výtvarná výchova, Hudebně pohybová výchova, Dramatická výchova); Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova); Odborné činnosti (Rodinná výchova, Práce v domácnosti, odborné okruhy podle profilace školy). Každá vzdělávací oblast obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti, cílové zaměření vzdělávací oblasti a vzdělávací obsah vzdělávacího okruhu (výsledky vzdělávání a učivo). Charakteristika vzdělávací oblasti vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti a její návaznost na příslušné vzdělávací oblasti v základním vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti vyjadřuje, jak vzdělávací oblast a její okruhy přispívají k rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Cílové zaměření jednotlivých vzdělávacích oblastí musí škola respektovat při formulování výchovných a vzdělávacích strategií, které jsou popsány v učebních osnovách každého vyučovacího předmětu ve školním vzdělávacím programu. Jsou to vlastní postupy, které si učitelé naplánují a které podle jejich zkušeností povedou k cílenému utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Vzdělávací okruhy všeobecného vzdělávání stanovují základní požadavky především vzhledem ke stupni vzdělání. Je to propojený celek výsledků vzdělávání a učiva, které je doporučené. Vzdělávací okruhy odborného vzdělávání vymezují základní obecné požadavky na odborné vzdělání žáků. Výsledky vzdělávání vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání v praktické škole jednoleté v daném oboru dosáhnout. Jsou formulovány jako soubor činností a dovedností, které by si měl žák prostřednictvím učiva v průběhu vzdělávání osvojit a být schopen na určité úrovni prokázat. Jsou stanoveny jednotně pro všechny žáky, je však zřejmé, že kvalita jejich osvojení bude záviset také na učebních předpokladech a schopnostech každého žáka. Výsledky vzdělávání vyjadřují cílové dovednosti žáků, k nimž má výuka směřovat, kterými by škola měla žáka vybavit, ale nemůže zaručit jejich plné osvojení a uplatňování v praxi. Škola rozpracuje ve ŠVP výsledky vzdělávání a obsah vzdělávání stanovený v RVP PRŠ 1 s ohledem na požadavky nebo možnosti trhu práce, možnosti školy, zájem a studijní předpoklady žáků k získání odborných kompetencí v určité oblasti odborných činností. Získané kompetence jsou prakticky zaměřené a využitelné v běžném životě. Jsou formulovány aproximativně, neboť často není možné předem předvídat, co bude žák schopen zvládnout, aby byl daný výstup ověřitelný. Každý žák dosahuje výsledků vzdělávání v míře odpovídající jeho individuálním možnostem a schopnostem. 15

18 Ve ŠVP bude obsah vzdělávacích okruhů rozpracován v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů. Vyučovací předmět může převzít celý vzdělávací obsah jednoho okruhu vymezeného v RVP PRŠ 1, ale vzdělávací obsah jednoho vzdělávacího okruhu může být také rozdělen mezi více vyučovacích předmětů nebo je možné vzdělávací obsah více okruhů spojovat či integrovat do jednoho předmětu. Je také možné integrovat tematické celky a témata různých vzdělávacích okruhů v RVP PRŠ 1 tak, aby byly maximálně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Pokud škola využije této možnosti, musí integrace vzdělávacího obsahu ve ŠVP cíleně směřovat k rozvíjení schopnosti žáků vzájemně propojovat nabyté vědomosti a dovednosti. Učivo je doporučené v rozsahu, který odpovídá možnostem žáků s těžším zdravotním postižením, a je uvedeno jako prostředek k dosažení výsledků vzdělávání. 5.1 JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Jazykové vzdělávání v českém jazyce vede žáky k srozumitelnému jazykovému projevu a podílí se na jejich celkovém rozvoji. Cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační dovednosti žáků užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání, k rozvíjení čtenářské gramotnosti, k přijímání a sdělování informací. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Dále žáky učí zvyšovat kvalitu písma, rychlost psaní a zdokonalovat úpravu jejich psaného textu. Jazykové vzdělávání se současně podílí na rozvoji sociálních dovedností žáků. Vzdělávací oblast jazyková komunikace je realizována stejnojmenným vzdělávacím okruhem, který začleňuje tematické celky: Jazyková výchova, Komunikativní a slohová výchova a Literární výchova. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: využívání jazykových vědomostí a dovedností v běžných komunikačních situacích denního života; srozumitelnému vyjadřování; formulování vlastních požadavků; osvojení si dovednosti prakticky využívat znalostí při psaní jednoduchých zápisů; rozvíjení základních literárních poznatků; získávání poznatků obsahově souvisejících s profesní přípravou a praktickými činnostmi Jazyková komunikace Výsledky vzdělávání Žák by měl: rozlišit věty, slova, slabiky dokázat jednoduchou formou písemně komunikovat zdokonalovat úpravu psaného textu Učivo 1. Jazyková výchova popis jednoduchého textu odstraňování individuálních nedostatků písemného projevu hlavní principy českého pravopisu 16

19 uplatňovat v písemném projevu znalosti základů pravopisu českého jazyka snažit se o správnou výslovnost orientovat se v krátkém textu orientovat se v Pravidlech českého pravopisu, ve slovnících a encyklopediích přijmout ústní sdělení přiměřené složitosti sestavit odpovědi na otázky ústně a písemně komunikovat v běžných situacích zapamatovat si krátký text vyprávět podle předem dané osnovy umět uvítat, rozloučit se, představit se popsat jednoduché předměty a činnosti vztahující se k pracovním činnostem číst s porozuměním zvládnout techniku tichého čtení vyprávět jednoduchý příběh podle návodných otázek nebo obrázků dramatizovat jednoduchý příběh umět ústně formulovat dojmy z četby umět si vyhledat literaturu/četbu vyhovující individuálním zájmům, schopnostem a možnostem rozšiřování slovní zásoby, její styl, terminologie nauka o slově třídění slov, stavba slova tvarosloví, větná stavba, druhy vět mluvnické kategorie podstatných jmen a sloves práce s encyklopediemi, slovníky a Pravidly českého pravopisu 2. Komunikační a slohová výchova reprodukování kratších celků, odpovědi na otázky ústně i písemně úprava písemných projevů psaní přání, blahopřání popis předmětů a činností vyprávění vlastních zážitků požádání o informaci, podání informace seznamování a představování mimojazykové prostředky řeči gesta, mimika zdvořilostní obraty uvítání, rozloučení, představování telefonování 3. Literární výchova čtení krátkých pohádek, povídek, příběhů, veršů porozumění textu vyprávění příběhu na základě obrázků literatura pro děti, mládež, dospělé, významní spisovatelé práce s textem časopis, denní tisk, katalog, encyklopedie texty související s profesní přípravou (čtení návodů a pracovních postupů) dramatizace lidová slovesnost 5.2 MATEMATIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Matematika má žáky vybavit vědomostmi a znalostmi potřebnými v praktickém životě. Rozvíjí matematické dovednosti a geometrickou představivost, kromě funkce všeobecně vzdělávací plní i funkci průpravnou pro odbornou oblast vzdělávání. Kromě vytváření matematických představ, vědomostí, dovedností a návyků je kladen důraz na rozvíjení schopností jejich aplikace v praktických životních situacích. Vzdělávací oblast Matematika obsahuje stejnojmenný okruh. Vzdělávací obsah vzdělávacího okruhu Matematika je rozdělen do dvou tematických celků. V tematickém celku Čísla a početní operace si žáci prohlubují aritmetické operace propojené 17

20 s reálnými situacemi, učí se třídit a seskupovat data podle určitých kritérií, jejich vzájemných souvislostí a závislostí. Učí se využívat prostředky výpočetní techniky kalkulátory. V druhém tematickém celku Geometrie žáci pojmenovávají a znázorňují geometrické útvary, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: chápání a osvojování si matematických postupů, rozšiřování matematických dovedností a znalostí; používání přirozených čísel, k modelování reálných situací, počítání předmětů v daném souboru, vytváření souborů s daným počtem prvků, čtení, zapisování a porovnávání přirozených čísel; rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací; používání matematických symbolů; rozvíjení samostatnosti, vytrvalosti, koncentrace pozornosti, správnosti a účelnosti postupu při řešení úkolů; uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě (měření, porovnávání velikostí, manipulace s penězi); rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů; zdokonalování grafického projevu a základních dovedností rýsování Matematika Výsledky vzdělávání Žák by měl: číst, zapisovat, porovnávat čísla porozumět zadání matematické úlohy používat početní operace sčítání, odčítání řešit jednoduché slovní úlohy z běžného života používat jednotky délky, hmotnosti, času, objemu a měny provádět měření a vážení v praxi určit čas s přesností na půlhodiny znát a užívat základní pojem: hodina, minuta, den, týden, měsíc, rok umět číst údaje o čase v digitální podobě pracovat s kalkulátorem zvládat manipulaci s bankovkami, mincemi, platebními kartami počítat s bankovkami a mincemi Učivo 1. Čísla a početní operace celá čísla obor přirozených čísel početní operace s nulou kvantitativní vztahy, porovnávání čísel číselné řady rozklad čísla v desítkové soustavě orientace na ploše, v prostoru a v čase úlohy na orientaci na ploše, v čase, v prostoru základní fyzikální veličiny digitální měření času zápis času peníze (bankovky, mince), platební karta jednoduché slovní úlohy z praktického života práce s kalkulátorem pojem zlomku 18