Posouzení souladu konání shromáždění svolaného Erikem Lamprechtem na do Brna se zákonem shromažďovacím

Transkript

1 Posouzení souladu konání shromáždění svolaného Erikem Lamprechtem na do Brna se zákonem shromažďovacím 1. Faktický stav věci Dne bylo úřadům v Brně oznámeno konání shromáždění na 1. května 2011 s uvedeným účelem Oslava svátku práce. Svolavatelem byl pan Erik Lamprecht, předseda organizace Dělnická mládež (DM). Shromáždění se má podle svolavatele konat od hodin formou pochodu po trase park Koliště Cejl Francouzská - Milady Horákové - Příkop Bratislavská Jezuitská park Koliště. Lokalita, kterou má pochod projít, je obývána komunitou občanů převážně romskénárodnosti, v ul. Bratislavská se nachází Muzeum romské kultury. Důvodně lze předpokládat vznik napětí i střetů s místními obyvateli, ve kterých má průvod vzbudit strach. Dne vydal Magistrát města Brna, Odbor vnitřních věcí podč.j.: MMB/ /2010 rozhodnutí ve smyslu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (dále také ZPS ), ve znění pozdějších předpisů, kterým uvedené shromáždění zakázal. Konání akce v uvedených místech nedoporučil Odbor dopravy MMB z důvodu zásadního omezení drážní dopravy, narušení pravidelnosti veřejné hromadné dopravy a omezení osobní automobilové dopravy. Magistrát města Brna má za to, že účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti. Krajský soud v Brně však svým rozsudkem sp..zn. 30 A 129/ ze dne rozhodnutí Magistrátu města Brna zrušil. Důsledkem bylo zrušení zákazu pochodu ohlášeného panem Erikem Lamprechtem. Hlavním důvodem rozsudku bylo neunesení důkazního břemena Magistrátem města Brna. Soud nepovažoval za dostačující důkazy o napojení organizace Dělnická mládež na zakázanou DS, potažmo na Národní odpor. Přisvědčil však, že může být podezření, že svolavatel zastírá oznámeným nezávadným účelem skutečný závadný účel shromáždění. Proto podklady dodané soudu mohou být dle jeho názoru relevantně použity při rozpuštění shromáždění na místě, pokud se prokáže, že skutečný účel shromáždění je jiný než oznámený. Dne 12. dubna 2011 Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Magistrátu města Brna proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl zrušen zákaz pochodu ohlášeného panem Erikem Lamprechtem. NSS se shodl s Krajským soudem v Brně, že k prokázání skutečného účelu shromáždění, odlišného od účelu ohlášeného, nebyly doloženy dostatečně přesvědčivé důkazy. 2. Poznatky o skutečném účelu shromáždění V rámci krátké lhůty, kterou měl Magistrát města Brna k rozhodnutí o zákazu shromáždění nebylo reálné doložit všechny relevantní důkazy o pravděpodobném skutečném účelu oznámeného shromáždění. K dnešnímu dni však již je řada dokumentů zveřejněna (oficiální texty organizátorů, pokyny pro účastníky, mobilizační videa apod.), proto je možné lépe doložit záměry svolavatelů, podrobit je expertní analýze a získat tak cenné podklady pro případné rozhodnutí o rozpuštění shromáždění na místě samém.

2 A) Shromáždění nemá být oslavou svátku práce, ale srazem aktivistů a sympatizantů militantní neonacistické organizace Národní odpor s cílem hlásat národnostní nenávist Národní odpor je neregistrovaná militantní neonacistická organizace, jejíž program spočívá ve výzvách k potlačení práv a svobod jiných osob, propagaci nacionálního socialismu, útocích na územní celistvost a historickou kontinuitu ČR. Organizace stojí v pozadí násilné trestné činnosti a ilegálního hudebního rasistického průmyslu na území ČR. Podrobná charakteristika organizace Národní odpor je součástí přílohy, část 1. A.1 Roli skutečného svolavatele shromáždění plní Národní odpor K účasti na shromáždění již delší dobu vyzývají internetové stránky Národního odporu Je zde zveřejněna pozvánka, z jejíž dikce je zřejmé, že provozovatel stránek zve na vlastní akci, nikoli na akci pana Lamprechta či Dělnické mládeže. Stejně tak je zde přístupné mobilizační video, které podněcuje k účasti na akci. To potvrzuje zásadní roli Národního odporu při svolávání a organizaci shromáždění. Podrobnosti viz příloha, část 3. A.2 Oficiální stránky svolavatelů jsou registrovány na stejnou osobu jako Dalším důkazem o roli Národního odporu jako faktického organizátora shromáždění je skuečnost, že stránky svolavatelů (na kterých jsou zveřejňovány detailní pokyny pro účastníky) jsou registrovány an stejnou sosbu jako stránky Národního odporu ww.odpor.org. Podrobnosti viz příloha, část 2a. A.3 Svolavatel Erik Lamprecht je v přímém kontaktu s neonacistickou scénou Podrobnosti o přímých kontaktech Erika Lamprechta s aktivními neonacisty, včetně fotodokumentace, viz příloha, část 2b. A.4 Spolupracovníci svolavatele jsou aktivisté Národního odporu Minimálně dva další spolupracovníci Erika Lamprechta vyjadřují na veřejně přístupných dokumentech a fotkách své sympatie k Národnímu odporu a jím hlásaným myšlenkám nacionálního socialismu. Podrobnosti včetně fotodokumentace viz příloha, část 2c. Stručné shrnutí části A: Z doložených podkladů je patrno, že shromáždění směřuje k tomu, aby plnilo úlohu srazu aktivistů a sympatizantů Národního odporu. Vzhledem k cílům této militantní neonacistické organizace lze předpokládat, že uvedené shromáždění bude směřovat k výzvám popírat a omezovat osobní, politická a další práva občanů pro jejich národnost, rasu, či sociální postavení a k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů. Takové jednání by pak bylo důvodem k rozpuštění shromáždění. Proto je třeba, aby státní orgány byly na takovou eventualitu dobře připraveny.

3 B) Shromáždění svým deklarovaným zaměřením (motto, řečníci) jednoznačně směřuje k výzvě popírat základní svobody občanů pro jejich národnost a vyvolávat nenávist, což je v konfliktu s ustanoveními zákona shromažďovacího B.1 Shromáždění se má konat pod heslem "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí" Svoboda shromažďování je jako jedna ze základních občanských svobod chráněna na národní úrovni ústavními zákony ČR a na mezinárodní úrovni Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod či Mezinárodním paktem o občanských a politických právech. Svoboda shromažďovací úzce souvisí se svobodou projevu a možnost vyjádřit své názory patří k prvořadým hodnotám demokratické společnosti. Ale ani svoboda shromažďovací ani svoboda projevu není právem absolutním, neomezeným. Lze jej omezit na základě zmocnění v Listině prostřednictvím zákona (zákon o právu shromažďovacím 84/1990), jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Akce svolaná 1. května do Brna, která je svolavatelem veřejně propagována pod heslem Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí (viz pozvánka svolavatele, příloha, část 3) je svým obsahem již za hranou podmínek zákona. Zvolené heslo je výzvou k upření zákonných práv a svobod některým občanům na základě jejich národnosti. B.2 Svolavatel nabízí účastníkům vyjadřovat sympatie s tímto heslem nošením triček s potiskem Na internwetových stránkách svolavatele lze najít výzvu k podpoře hesla Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí formou zakoupení trička s uvedeným potiskem (viz příloha, část 3) a jeho viditelným nošením na shromáždění. Zákon o právu shromažďovacím ukládá za určitých podmínek zástupci městského (obecního) úřadu a v jeho nepřítomnosti veliteli zásahu policie ČR rozpustit shromáždění. Přitom k rozpuštění shromáždění dle 12 odst.5 požaduje zákon o právu shromažďovacím, aby účel shromáždění směřoval k určitým výzvám. Podle komentáře k zákonu o právu shromažďovacím cílem shromáždění jako celku musí být snaha o určité sdělení, které má podnítit k postoji či jednání, které musí mít ve shromáždění takový relevantní podíl, že utváří celkový dojem o účelu shromáždění. Nemusí se jednat jen o verbální projevy řečníků či účastníků, ale závěr o směřování shromáždění může být učiněn i z dalších znaků, jako jsou oblečení účastníků či produkce určité písně. Nošení výše uvedených triček je možno hodnotit jako projev sympatie k určitému hnutí a při závadném obsahu potisku může být naplněna skutková podstata trestného činu projevování sympatií k zakázanému hnutí, popřípadě lze toto jednání kvalifikovat jako skutkovou podstatu trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob či hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Naplnění kterékoliv výše zmíněné skutkové podstaty implikuje povinnost úřadu rozpustit shromáždění podle 12 odst.5 respektive 10 odst.1 písm. a) b) c). Rozpustit shromáždění tedy lze pokud účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů či pokud se účastníci dopouštějí násilí či hrubé neslušnosti. Hrubou neslušností je výrazné vykročení z rámce obecně vnímané mravnosti a dobrých mravů, které může spočívat ve verbálním i nonverbálním projevu. Podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp.zn. 5 Tz 89/2001 je výtržností, popřípadě hrubou neslušností ve smyslu ustanovení 358 Trestního zákona jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití. Jde zpravidla o násilný nebo slovní projev takového charakteru, že hrubě uráží, vzbuzuje obavy o bezpečnost zdraví, majetku nebo výrazně snižuje vážnost většího počtu osob současně přítomných.

4 B.3 Také zvolená trasa pochodu ukazuje na skutečný cíl svolavatele vzbudit v obyvatelích lokality, kteří jsou z podstatné části menšinové národnosti, strach Právě volba trasy sociálně problémovou lokalitou obývanou převážně příslušníky menšin, odhaluje skutečný záměr svolavatele. Tím je vzbudit v obyvatelích lokality, kudy vede trasa pochodu, strach. Z volby trasy je patrné, že cílem předmětného shromáždění není poklidný pochod a realizace práva shromažďovacího, ale demonstrace síly skupiny, která svým charakterem odporuje demokratickým principům právního státu. Takovéto jednání je v demokratickém právním státě nepřípustné. Základní lidská práva a svobody a právo na důstojný život jsou zaručena všem občanům bez rozdílu. Nelze při střetu dvou ústavně zaručených práv - svobody shromažďování ve spojitosti se svobodou projevu a práva na lidskou důstojnost - zvýhodňovat jedno na úkor druhého. Je potřeba uplatňovat zásadu přiměřenosti, kdy pokud je jednáním jedné skupiny výrazně ohroženo právo té druhé, je třeba ho omezit. B.4 Zveřejněná skladba řečníků na shromáždění ukazuje na záměr svolavatele vyzývat k omezování práv a svobod občanů Na akci vystoupí řečníci, jejichž dřívější veřejné vystupování směřovalo, ať již přímo či nepřímo, k výzvám omezovat osobní a politická práva občanů pro jejich národnost. Dle údajů na internetových stránkách půjde například o: předsedu soudem rozpuštěné Dělnické strany Tomáše Vandase, nyní předsedu Dělnické strany sociální spravedlnosti, který již několikrát stál pro své výroky před soudem. Místopředsedu rozpuštěné DS a stávající DSSS Jiřího Štěpánka, který byl společně s Martinem Zbelou a Petrem Kotábem odsouzen minulý rok za své projevy na prvomájové demonstraci Dělnické strany v roce Z důvodu tvrzeného porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces se v řízení pokračuje a další líčení je svoláno na 10. května dalšími řečníky mají být zástupci německých a rakouských stran známých svými nevybíravými výpady proti občanům jiných národností - zástupce rakouské krajně pravicové strany NVP Gunter Rehak, člen předsednictva bavorské pobočky německé NPD Robin Siener, nebo zástupkyně NPD ze saského Chemnitzu Katrin Kohlerová Stručné shrnutí části B Na základě výše uvedených indicií (hlavní motto shromáždění, výzvy k jeho prezentaci na oděvu účastníků, zvolená trasa, skladba řečníků) lze dovozovat, že shromáždění je připravováno tak, aby se přímo na místě odchýlilo od původně oznámeného účelu shromáždění a sloužilo k propagaci rasové a národnostní nesnášenlivosti a šíření výzev k omezování a popírání práv a svobod občanů na základě jejich národnosti, rasy či etnické příslušnosti. Tímto by byl dán zákonný důvod k rozpuštění shromáždění na místě. 3. Závěr Zákon o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb., ve znění pozdějších změn, předpokládá možnost rozpuštění shromáždění na místě, pokud se odchýlí od svého oznámeného účelu takto: 12 (5) Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle 10 odst. 1.

5 10 (1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě: a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; c) jinak porušovat ústavu a zákony. Z výše uvedených důkazů (podrobnosti viz příloha) vyplývá, že lze důvodně předpokládat, že shromáždění oznámené Erikem Lamprechtem se svým obsahem může podstatně odchýlit od oznámeného účelu a naplnit tak skutkovou podstatu důvodů k rozpuštění shromáždění uvedených v 10 odst. 1 zákona shromažďovacího. A to především, že bude směřovat k výzvě: popírat nebo omezovat práva občanů pro jejich národnost a rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z důvodů národnosti jinak porušovat ústavu a zákony. Je nepochybné, že po orgánu státní správy je spravedlivé žádat, aby účel shromáždění zkoumal nikoli pouze formálně, ale aby v souladu s principy dobré správy objasnil skutečný účel shromáždění, tedy postupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Správní orgán má nadto povinnost šetřit práva a oprávněné zájmy osob, kterých se jeho činnost, resp. nečinnost dotýká. V daném případě je povinen zohlednit práva všech osob, které by mohly být dotčeny konáním předmětného shromáždění. Zároveň je správní orgán povinen respektovat lidskou důstojnost, tj. nepřispívat k tomu, aby byla některými skupinami veřejně pošlapávána. Proto požadujeme, aby v případě zaznamenání jakýchkoliv výše uvedených projevů na místě shromáždění (např. přihlášení se k účelu shromáždění uvedeného v pozvánce účastníkům či k ideám hlásaným Národním odporem a jeho internetovými stránkami a to verbálním či písemným projevem nošením triček či transparentů apod.) bylo shromáždění z výše uvedených důvodů na místě rozpuštěno. Upozorňujeme, že úřady mají v takovém případě povinnost konat. V Brně dne 28. dubna 2011 za iniciativu BRNO Blokuje Jiří Koželouh mluvčí iniciativy mluvci@brnoblokuje.cz Příloha: Militantní organizace Národní odpor a její podíl na svolání a organizaci shromáždění v Brně

6 Militantní organizace Národní odpor a její podíl na svolání a organizaci shromáždění v Brně 1. Charakteristika Národního odporu Neregistrovaná neonacistická organizace Národní odpor (dále NO) vznikla v roce 1999 z pražské odnože české pobočky militantní neonacistické organizace Blood and Honour. Ministerstvo vnitra řadí tuto organizaci mezi nebezpečné militantní pravicově extremistické uskupení, které představuje nebezpečí pro vnitřní bezpečnost ČR. Národní odpor funguje na principu tzv. leaderless resistance (odpor bez vůdce). Znamená to, že skupina je organizována do malých regionálních buněk, které realizují program uskupení a zejména se dopouštějí násilí vůči ostatním lidem v jednotlivých městech a vesnicích. Samotný NO ve svém manifestu zdůvodňuje tuto svoji taktiku takto: Jsme hnutím bez vůdce. Důvod je jednoduchý. Nejvyšší z nejvyšších padl a jeho nástupce se z popela historie stále ještě nevynořil. Je však jasné, že ON přijde. Musí přijít. Národní odpor je součástí mezinárodního neonacistického hnutí, které je postaveno na myšlence nadřazenosti bílé rasy (white race supremacy), čímž překonává zjevné ideologické nedostatky ve vztahu k ideologii hitlerovského nacionálního socialismu, který Čechy jako příslušníky slovanské rasy považoval za méněcenné. Nejintenzivnější vztahy udržují aktivisté NO s představiteli německé neonacistické scény. Veřejné aktivity Národního odporu oslavil přední německý neonacista, člen německé neonacistické politické strany NPD Christian Worch. Sám byl stíhán za několik násilných trestných činů, aktivizoval militantní neonacistickou scénu, když založil ideovou platformu Anti-antify. V roce 2004 v bavorském Wunsiedelu podpořilo více než 120 aktivistů NO největší setkání neonacistů k uctění nacistického zločince Rudolfa Hesse. Akci pořádala NPD a na podiu přednesli zástupci evropských Blood and Honour divizí oslavné projevy k tomuto spolupracovníkovi Adolfa Hitlera. - Jednotliví aktivisté NO se dopouštěli a dopouštějí násilí (útoky v Českých Budějovicích, Karlovy Vary, Světlá nad Sázavou, Jeseníku a Praze). Otevřeně se k násilí hlásí také samotná organizace ústy svého bývalého mluvčího Petra Kalinovského. Skutečnost, že NO neváhá využít násilí k dosažení svých vizí vyplývá z již citovaného Manifestu NO: Naše cesta je cestou revolucionářů. Přestože máme částečný respekt k jiným lidským bytostem, jsme si vědomi nutnosti nesmiřitelnosti vůči zhoubným ideologiím a jejich nositelům. Z tohoto pohledu tudíž neexistuje prostředek války, který bychom odmítali.. Ano, i my toužíme po míru. Ale věčný mír může nastat teprve po definitivním vítězství naší revoluce. Velký den se zrodí teprve z potoků krve poražených. Ta doba musí být blízko, naše hodina přichází!!!

7 Prvomájové shromáždění Národního odporu v Brně se zvrhlo v bitku s policií, která patřila k největším střetům mezi extremisty a policií v Česku. Tehdejší tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný plánovaný pochod rozpustil těsně před začátkem, a to kvůli chování účastníků a symbolice Národního odporu na transparentech a oděvech účastníků. Shromáždění po rozpuštění skončilo střetem extremistů s policií. Zákaz, k němuž dal odborné stanovisko politolog Miroslav Mareš, neonacisté nerespektovali a nerozešli se. Policisté je proto začali vytlačovat ulicí Bašty, kde se průvod formoval. Demonstranti útočili kameny a plastovými tyčemi, na nichž původně měli vlajky. Několikrát se jim podařilo policii přetlačit, jejich odpor zlomilo až vodní dělo a těžkooděnci, kteří vytlačili neonacisty přes Petrov na Nové sady, kde se po dalších střetech později rozešli. Sedm organizátorů akce pak brněnské soudy odsoudily. Je zjevné, že obvinění svou účastí na shromáždění hnutí Národní odpor aktivně propagovali a podporovali ideály hlásané hnutím Národní odpor tím, že se zúčastnili průvodu, skandovali hesla, případně nesli transparenty, stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Jindřichem Urbánkem. Prvomájovou akcí se zabýval také Nejvyšší správní soud. S konečnou platností potvrdil, že shromáždění extrémní pravice a neonacistů z Národního odporu bylo rozpuštěno oprávněně. Soudci tehdy zamítli kasační stížnost dalšího z organizátorů Filipa Hanáka, který si stěžoval na údajně nezákonný postup Úřadu městské části Brno-střed. Organizátoři akce polemizovali s výkladem pojmu neonacismus a zopakovali též častou obhajobu, že Národní odpor ve skutečnosti neexistuje jako soudržné a činné hnutí. S tím však Nejvyšší soud nesouhlasil. "Není pochyb o tom, že Národní odpor je skutečně hnutím, byť decentralizovaným do různých buněk, jehož členové o sobě vědí, vzájemně se setkávají a společně pořádají akce, kterých se zúčastňují," uvedli soudci v rozhodnutí. NO se otevřeně hlásí k ideologii nacionálního socialismu, a to jednak prostřednictvím webových stránek veřejných vystoupení a pořádáním koncertů otevřeně neonacistických kapel. A za druhé nepřímo používáním symboliky (ozubené kolo na webu NO, kombinace barev (trojkombinace černá-bílá-červená, tzv. schwarz-weiß-rot) a sloganů (Odpor Svobodný! Odpor Národní! Odpor Sociální!) jasně odkazujících k hitlerovskému Německu. NO veřejně oslavuje wehrmacht a waffen SS. Vztah NO k nacionálnímu socialismu vystihuje toto prohlášení zveřejněné na Ovšem pokud během tohoto procesu nastanou hospodářské problémy, pak je možné vše. Je možné, že náš lid, nespokojen se situací, se sjednotí pod autoritářským režimem nového vůdce a nastolí nový řád, vytvoří nový svět. Pak nastane nová éra nacismu. Součástí ideologie NO je otevřený antisemitismus v klasické i moderní podobě. Na již zaniklé podobě webu NO byly publikovány antisemitské karikatury. Současné webové stránky obsahují desítky článků zaměřených proti osobám židovského/domněle židovského původu. Na stránkách NO byl publikován seznam veřejně aktivních osob židovského původu. Aktivista NO zdůvodňuje, proč nemá Židy rád: Při studii historie jsem nenašel jedinou podobnou skupinu, která by tak negativně ovlivňovala lidskou civilizaci. Vždyť i první a druhá světová válka by nevznikly, nebýt Židů, jejich kapitálu a revoluce. A ptám se. Proč je mám mít rád?

8 V neposlední řadě se cílem NO stávají jeho domnělí političtí odpůrci z řad anarchistů. Na stránkách NO je otevřeně vyzýváno k jejich likvidaci. Byl zde také zveřejněn odkaz na tzv. redwatch, tedy webové stránky se seznamem jmen a adres osob, které pravicoví extremisté považují za své nepřátele. V současnosti jsou aktivní skupiny Národní Odpor Brno, Krušnohoří, Olomoucko, Praha, Sever, Slezsko, Svitavsko, Vysočina a České Budějovice. Každoročně se tyto buňky setkávají na na tradičních demonstracích (1. 5.) a příležitostně také na neonacistických koncertech. - Z výše uvedeného je patrné, že neregistrovaná organizace Národní odpor směřuje k potlačení práv a svobod jiných osob, propaguje nacionální socialismus, útočí na územní celistvost a historickou kontinuitu ČR, stojí v pozadí násilné trestné činnosti a ilegálního hudebního rasistického průmyslu na našem území. - Veřejná shromáždění využívá k demonstraci síly, zastrašování veřejnosti, zejména příslušníků menšin, propagaci svých myšlenek, popírání, schvalování, zpochybňování nebo ospravedlňování nacistického genocidia, získávání nových sympatizantů a aktivistů. - Demonstrace Národního odporu představují významné ohrožení vnitřní bezpečnosti ČR a bezprostředně zasahují do práv a svobod jejích obyvatel.

9 2. Vztah Národního odporu, Dělnické mládeže a Dělnické strany sociální spravedlnosti a jejich podíl na organizaci shromáždění v Brně Ačkoliv se po rozpuštění Dělnické strany v roce 2010 Nejvyšším správním soudem od násilného pravicového extremismu a neonacismu snaží bývalý předseda Vandas v nástupnické Dělnické straně (sociální spravedlnosti) distancovat, veřejně přístupné zdroje ukazují něco jiného. Nejde jen o to, že na shromáždění DSSS pravidelně jezdí velká část neonacistů. Představitelé a organizátoři brněnského pochodu z mládežnického křídla DSSS- Dělnické mládeže (DM), kteří prvomájové shromáždění nahlásili, k neonacistické scéně reprezentované nejvíce právě Národním odporem přímo patří. Důkazy o přímém propojení svolavatele shromáždění Erika Lamprechta, organizace Dělnická mládež, jejímž je předsedou, a neonacistického Národního odporu, je možné obstarat z veřejně dostupných zdrojů. a) Internetové stránky organizátorů shromáždění a neonacistického Národního odporu byly registrovány stejnou osobou Výpis registrace domén neonacistických stránek: odpor.org: Created On:14-Apr :04:42 UTC Last Updated On:18-Mar :02:10 UTC Expiration Date:14-Apr :04:42 UTC Registrant Name:Pavel Oulehla Registrant Organization:Pavel Oulehla Registrant Street1:Podebradska 13 prvni-maj.cz: registered: :48:15 changed: :09:19 expire: name: Pavel Oulehla address: Podebradska 13 address: Hranice na Morave address: b) Svolavatel brněnského prvomájového shromáždění Erik Lamprecht je v přímém kontaku se strukturami nástupnické organizace rozpuštěné Dělnické strany i neonacistickou scénou Foto: zleva Jiří Dudák, Milan Hroch, Erik Lamprecht v Galerii Vaňkovka.

10 Tato fotografie z loňské předvolební agitace Dělnické strany (sociální spravedlnosti) v brněnském nákupním centru Vaňkovka ukazuje dohromady ohlašovatele shromáždění Erika Lamprechta, tajemníka a člena předsednictva Dělnické mládeže Jiřího Dudáka a správce webu Milana Hrocha. Svolavatel Lamprecht, žijící v Brně, patří k skupině Cheeky Boys, dorostenecké organizace fotbalových hooligans Johny Kentus Gang (JKG). Ti jsou na své násilnické aktivity patřičně hrdí a neváhají zprávy o nich vystavovat na svém webu a napadat jedince s odlišnými názory, vzezřením či barvou pleti. 1 Níže uvedená fotografie ukazuje Erika Lamprechta (spolu s členem předsednictva a tajemníkem DM Jiřím Dudákem) ve společnosti hajlujících neonacistů. E. Lamprecht s úsměvem v první řadě uprostřed v bílé mikině (J. Dudák třetí zleva v druhé řadě s čepicí). c) Také další organizátoři shromáždění jsou aktivisty neonacistického Národního odporu Dalším z organizátorů shromáždění je tajemník Dělnické mládeže Jiří Dudák, který se osobně účastnil jednání svolavatele Lamprechta se zástupci Magistrátu města Brna dne Veřejně dostupné fotografie Jiřího Dudáka dokládají jeho osobní účast na setkáních Národního odporu, např

11 Na svém webovém profilu na stránkách Dělnické mládeže 2 má Jiří Dudák umístěnou fotografii v tričku Národního odporu: Další, opět veřejně dostupné fotografie Jiřího Dudáka, tentokrát v části oděvu používaného německými nacistickými jednotkami za druhé světové války nebo jeho fotografie pod vlajkou s hákovým křížem: 2

12 Na následující fotografii je Jiří Dudák vyfocen ve společnosti Herberta Schweigera, posledního žijícího člena Hitlerovy ochranky, obdivovatele konečného řešení židovské otázky, revizionisty a nacistického publicisty. Dalším členem brněnské DM, u kterého je možné uvést a ukázat veřejné doklady o jeho sympatiích

13 k nacismu, je správce webu k pochodu neonacistů 1. Máje v Brně a kandidát Dělnické strany Milan Hroch (jak ukazuje např. článek a videoreportáž MF DNES 3 z loňského zatýkaní předních neonacistů) Také díky jeho osobě existuje v Brně výrazné personální propojení Dělnické mládeže a ilegálního militantně neonacistického Národního odporu. Hroch byl také loni mezi zadrženými pravicovými extremisty. 4 Osmnáct z nich poté obvinil soud z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Proč právě Milan Hroch ukazuje následující fotografie (M. H. druhý zprava). Zde M.H. v tričku Národního odporu: M.H. s transparentem Národního odporu na demonstraci v Praze v r. 2008: 3 c=a090609_110019_krimi_pei 4 c=a100113_120651_krimi_jba

14

15 3. Pozvánka : První máj - Brno uveřejněná na webu Národního odporu Kamarádi, kamarádky. Tak jako každý rok nebude i tento výjimkou. I letos se uskuteční shromáždění, které je pro nacionalisty stěžejní. Čeká nás tradiční oslava svátku práce, tentokrát pod mottem "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí". Z dlouhodobého pohledu na vývoj pronárodního hnutí je zřejmé, že tento vývoj podléhá určitým fázím cyklického charakteru. Nahoru, dolů, vzestup, pád... To je zapříčiněno mnoha faktory, z nichž nejvýznamnější je vliv Systému a jeho represí na stěžejní pilíře národní opozice. Loňský 1. Máj byl kupříkladu zcela jasným důkazem toho, že se naše hnutí nachází ve fázi stagnace nebo spíše útlumu. Co zapříčinilo tento stav? Trocha historie První Máj brněnská ulice Bašty pod gotickou dominantou chrámu sv. Petra a Pavla je plná nacionalistů. Policisté je napadají, brutálně bijí a shromáždění se vymyká kontrole. Reakcí na toto bezpráví bylo utužení opozičních struktur, oživení internetu a celkové zintenzivnění pronárodní činnosti ve všech směrech. Důvod? Systém svou represí ukázal nejen legitimitu našeho odporu, ale také podtrhl význam a vliv hnutí na celospolečenské úrovni. Výsledkem byla také první várka politických vězňů, kteří byli odsouzeni za obyčejné slovní spojení. Kdo sledoval tuto kauzu, viděl, jak "demokratický" režim bez skrupulí ukázal svou totalitní tvář. Pomyslnou vzestupnou křivku hnutí pak zpomalily (zastavit ji totiž nelze) až další vlny represí,

16 kterých jsme byli svědky v nedávné době. Politické procesy, razie a domovní prohlídky, systémový a mediální nátlak na veřejnost... To vše mělo pronárodní hnutí srazit na kolena a v očích veřejnosti z něj vytvořit nepřítele číslo jedna, tedy někoho, vůči komu je jakákoli represe legitimní. Ale ani to se Systému zcela nepodařilo. Naštěstí přibývá lidí, kteří kriticky hodnotí systémové mediální informace, lidí, kteří si informace svobodně a aktivně získávají, konfrontují je a přehodnocují. Pro Systém nejnebezpečnější společenská skupina vymykající se tupému a tvárnému stádu. A potvrdilo se z mnoha indicií, že tato skupina na příkladech represí, politických procesů a vůbec na praxi Systému obecně, odsoudila tento Systém jako celek. Tzv. demokracie se v očích této skupiny projevila jako demokratůra - na lži postavený celek s totalitní praxí. I tato oběť tedy měla - jako každá jiná z idealismu plynoucí oběť - SMYSL. Smysl rozhodně ne malý, naopak - smysl nedozírný! Proto je potřeba si neustále připomínat skutečnost, že upřímná a vědomá oběť přináší určité ovoce, mnohdy takového rozměru, který se zdá našemu myšlení neobsažitelný. Přesto... Náš boj je během na dlouhou trať. A ačkoli se může zdát, že se cyklus vzestupu a pádu neustále opakuje, ušli jsme i v rámci tohoto cyklu nesmírný kus cesty. A ryzí aktivista nesmí ztrácet v žádné fázi globálního vývoje hnutí elán a nasazení. Vzhůru do ulic 1. máj je neodmyslitelně spjat s pronárodním hnutím. Je oslavou práce. Je oslavou vzájemné pospolitosti. A proto je také svátkem pro každého nacionalistu. Tento rok opět v moravské metropoli - v Brně! A čím může být právě tento rok výjimečný? O publicitu se zcela jistě postarají (a už částečně postarala) média. Trasa pochodu je totiž ohlášena v ulicích tzv. brněnského Bronxu. Kdo neví, tak toto lokální označení vzniklo právě z toho důvodu, že se v těchto místech nacházejí často nepřizpůsobiví, práce se štítící, základní hygienické návyky nedodržující, "snědší spoluobčané". No a to je pro média velmi vděčné téma. Už se značným časovým předstihem jsme totiž mohli zaregistrovat zprávy, že se jedná o provokaci s cílem vyvolat násilí mezi dvěma skupinami obyvatel - mezi tzv. Romy a tzv. extremisty. Abychom uvedli věci na pravou míru, tak: 1. Nejedná se o provokaci. Místo shromáždění a trasa průvodu je v části historického centra města Brna - tedy v lukrativní části.

17 2. Není naším cílem nikoho napadat. Chceme oslavit svátek práce a ne vyvolávat nějaké šarvátky. Ovšem svoje právo svobodně demonstrovat své myšlenky budeme vždy hájit a rozhodně si jej nenecháme nikým nelegitimně upírat. 3. Jsme zde přece doma! Neexistuje jediný důvod, proč bychom si nemohli zvolit jakékoli místo podle toho, jak se nám to zamlouvá. A jestli hrozí agrese ze strany nepřizpůsobivých? No tak od toho tu máme policii, která může namísto zavírání "samolepkových teroristů" udělat alespoň jednou něco užitečného. Dejme jí šanci... Zkrátka a dobře - Brno na 1. máje zcela jistě ožije a bude o co stát. Shromáždění nabídne zcela jistě zajímavou programovou část a pochod bude - raději to zaklepat - třešničkou na dortu, pokud vše proběhne, jak má (samozřejmě ze strany Systému). Zcela určitě je se na co těšit. Brno má laťku organizace prvních májů poměrně vysoko a určitě nebude chtít jít níž... Proto: - Apel na každého pronárodního aktivistu! - Přijď i Ty podpořit prvomájovou akci do Brna! - Pojďme Systému ukázat, že se nenecháme zastrašit! - Pojďme ukázat veřejnosti, že jsme akceschopná a živoucí alternativa dnešnímu kapitalistickému a pseudodemokratickému zlořádu! - Pojďme ukázat, že ctíme tradici a sejděme se v důstojném počtu, který jasně vypoví o reálné síle

18 našeho hnutí! První máj 2011 ve městě Brně je stěžejní akcí, která má obrovský význam pro vývoj pronárodního hnutí v Čechách i na Moravě. Pojďme společně "nakopnout" další fázi progresivního vývoje všech nacionalistů na našem území. Pojďme společně pod mottem "Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí" ukázat široké veřejnosti, že my, představitelé opozičních idejí, máme odpovědi na problémy dnešní doby. Oslavme společně 1. máj v moravské metropoli! , Brno, 13:00 Zdroje: MAREŠ, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1.vyd. Brno: Barrister&Principal, MAREŠ, M. Symboly používané extremisty na území ČR v současnosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra, 2006.