Plán péče pro přírodní památku Hustopeče - Štěrkáč

Transkript

1 Plán péče pro přírodní památku Hustopeče - Štěrkáč na období Jiří Schneider Alice Kozumplíková Miroslava Pazderová Újezd u Tišnova, 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, , p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny jschneider@ .cz,

2 Zadavatel: Zlínský kraj Zlín, tř. T. Bati 21, PSČ právnická osoba zřízená státem dle zákona č. 374/1997 Sb. IČO: DIČ: CZ Zhotovitel: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Újezd u Tišnova 7, IČ: DIČ CZ Spolupracovnice: Ing. Alice Kozumplíková Ing. Miroslava Pazderová Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, , p. Dolní Loučky Organizační poradenství v oblasti ochrany přírody a krajiny jschneider@ .cz,

3 Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a a druhy a způsoby využití pozemků Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ Hlavní předmět ochrany PP současný stav Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie Geologie a pedologie Klima Hydrologie Biota Popis lokality - současný stav Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody b) lesní hospodářství e) myslivost g) rekreace a sport i) jiné způsoby využívání Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání

4 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Seznam příloh

5 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kód NATURA: kategorie ochrany: název území: přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Vsetín obec s rozšířenou působností: Valašské Meziříčí obec s pověřeným obecním úřadem: obec: Kelč katastrální území: Němetice 5

6 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: , Němetice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 586/22 orná půda /3 orná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda /2 orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda orná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /1 orná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha dobývací prostor orná půda ostatní plocha neplodná půda Celkem

7 Ochranné pásmo: Katastrální území: , Němetice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 583 orná půda /21 orná půda /22 orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda /1 orná půda /1 orná půda /1 orná půda /1 orná půda /1 orná půda /2 orná půda /3 orná půda ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha neplodná půda /2 ostatní plocha neplodná půda orná půda ostatní plocha neplodná půda /1 orná půda /1 ostatní plocha dobývací prostor /3 ostatní plocha neplodná půda /5 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené ostatní plocha neplodná půda /1 ostatní plocha ostatní komunikace /5 ostatní plocha ostatní komunikace orná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda Celkem

8 1.4 Výměra území a a druhy a způsoby využití pozemků Druh pozemku lesní pozemky ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 0,1211 zamokřená plocha trvalé travní porosty orná půda 0,2881 2,2343 rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 10,7329 5,4281 neplodná půda 3,9760 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 11,0210 7,7834 ostatní způsoby využití 6, Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000 evropsky významná lokalita: CZ Hustopeče - Štěrkáč Nadregionální 1.6 Kategorie IUCN III přírodní památka 8

9 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ Předmětem ochrany je druh významný z hlediska evropského společenství lesák rumělkový Hlavní předmět ochrany PP současný stav Druhy název druhu lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Nízká početnost, s příznivým stavem populace (Veselý, Moravec 2010) stupeň ohrožení dle vyhl. č. 395/1992 Sb. / červený seznam ČR silně ohrožený 2 / ohrožený (EN) popis biotopu druhu Larvy se vyvíjejí v hnijícím vlhkém, černohnědě zabarveném lýku pod uvolněnou borkou padlých či zlomených listnatých stromů nebo ulomených silných větvích. Hlavní hostitelské rostliny jsou buk, osika a další topoly, duby i jiné listnáče. Ke svému vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Pravděpodobně mu vyhovují zapojené porosty, tedy zástin a vyšší relativní vlhkost. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování příznivého stavu biotopu pro udržení a posílení populace lesáka rumělkového. 9

10 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie Systém: Alpsko himalájský Provincie: Západní Karpaty Subprovincie: Vnější Západní Karpaty Oblast: Západobeskydské podhůří Celek: Podbeskydská pahorkatina Podcelek: Příborská pahorkatina Okrsek: Valašskomeziříčská kotlina Přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč se dle geomorfologického členění řadí do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Příborská pahorkatina a okrsku Valašskomeziříčská kotlina. Jedná se o úzké aluvium řeky Bečvy v Podbeskydské pahorkatině. Vnější Západní Karpaty tvoří geomorfologickou soustavu mladých vrásozlomných flyšových pohoří vyvrásněných v průběhu alpínského vrásnění ve třetihorách. Valašskomeziříčská kotlina je charakteristickou průtoční sníženinou v kvartérních říčních sedimentech v nadloží flyšových hornin, s akumulačním reliéfem široké údolní nivy a zbytky říčních teras. (Demek, 2006) Geologie a pedologie Z geologického hlediska je předmětné území čtvrtohorního stáří. Geologický podklad lokality je tvořen většinou říčními sedimenty o mocnosti 4-5m, štěrkopísky překrytými nivními hlínami. Půdními typy jsou fluvizem glejová a glejová půda typická. Na menší části území jsou půdotvorným substrátem spraše, sprašové a polygenetické hlíny. Půdy zde tvoří sprašové hnědozemě, které jsou místy mírně podmáčené v mělkých údolích. Luvisoly vznikaly pod původními dubohabrovými lesy. 10

11 Ohrožení půd okyselením atmosférickými srážkami, vodní erozí a hutněním není v zájmovém území významné. (Culek, 1996) Klima Přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč náleží dle Quittovy klasifikace (1971) do mírně teplé oblasti MT10. Tato oblast se vyznačuje delším sušším létem, dlouhým a mírně teplým jarem a mírným podzimem. Zima je kratší s krátkou sněhovou pokrývkou. Daná oblast je vystavována větrům, které mají negativní vliv na půdní erozi. Dle automatizované meteorologické stanice ve Valašském Meziříčí byla zjištěna průměrná roční teplota 7,9 C a průměrné roční srážky dosáhly hodnoty 780mm. Vegetační doba, tj. počet dnů nad 10 C se pohybuje kolem 163 dnů. Pomocí výpočtu Langova dešťového faktoru, tj. podíl průměrného ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty vzduchu, bylo klima oblasti klasifikováno jako humidní. Stanice Valašské Meziříčí Nadmořská výška m n.m. Průměrná teplota Průměrné srážky roční IV - IX roční IV - IX 0 C mm Langův faktor (oblast) 302 7,9 14, hum. 163 Vegetační doba /nad 10 0 C/ dnů Charakteristiky MT10 Počet letních dnů Počet dnů nad10 0 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu

12 Prům. teplota v říjnu 7-8 Počet dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Hydrologie PP spadá do povodí řeky Bečvy a to do hydrologického povodí Bečvy od soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy po ústí, do dílčího povodí Bečvy od Jasenického potoka po Juhyni (Hydrologický atlas ČSSR). Biota Listnaté lesy (tvrdý i měkký luh) v aluviu řeky Bečvy a okolních svahů s typickými společenstvy. Dominují dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba křehká (Salix fragilis) a topol kanadský (Populus x canadensis). Místy invazní druhy rostlin. Z biogeografického hlediska (Culek, 1996) je PP součástí provincie středoevropských listnatých lesů, karpatské podprovincie a hranického bioregionu. Zastoupené biochory: 3BC Erodované plošiny na slínitém flyši 3. v.s. 3Nk Užší kamenité nivy 3. v.s. Dle fytogeografického členění (Hejný, Slavík, 1987) se jedná o oblast mezofytikum, obvod Karpatské mezofytikum, fytogeografický okrsek 76. Moravská brána a Moravská brána vlastní. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří Střemchová jasenina - Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae (Neuhaslová, Z. et al., 1997). Území PP Hustopeče-Štěrkáč je součástí přírodní lesní oblasti (PLO) 34 Hornomoravský úval. 12

13 Popis lokality - současný stav Přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč je ukázkou moziaky tvrdého a měkkého luhu Je součástí většího komplexu břehových a doprovodných porostů řeky Bečvy. Lesní porost je rozvolněný, prostorově strukturovaný, s větším množstvím tlejícího dřeva (ležícího i stojícího). Díky mrtvému dřevu je zde možný vývoj silně ohroženého lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Možným ohrožením se může stát lesní hospodaření, které je v okolí této lokality intenzivní. Je proto nutné ponechat starou dřevní hmotu (padlé kmeny, zlomy) na místě. 13

14 2.3Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v PP kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. / červený seznam ČR popis biotopu druhu, další poznámky lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) Nízká početnost, s příznivým stavem populace (Veselý, Moravec 2010) silně ohrožený 2 / ohrožený (EN) Larvy se vyvíjejí v hnijícím vlhkém, černohnědě zabarveném lýku pod uvolněnou borkou padlých či zlomených listnatých stromů nebo ulomených silných větvích. Hlavní hostitelské rostliny jsou buk, osika a další topoly, duby i jiné listnáče. Ke svému vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Pravděpodobně mu vyhovují zapojené porosty, tedy zástin a vyšší relativní vlhkost. Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus Jako hostitelské dřeviny lesáka rumělkového lze označit ty, na kterých byl zaznamenán výskyt jeho larev, především topoly (Populus spp.), ale i javory (Acer spp.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a duby (Quercus spp.). Dále se uvádějí dřeviny, na nichž byli zjištěni dospělci, jsou to topoly, vrby (Salix spp.), jírovec maďal, javory, borovice lesní (Pinus sylvestris), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jabloně (Malus spp.) a duby. Vyvíjí se také v buku lesním (Fagus sylvatica), jilmech (Ulmus spp.), jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior), v třešni višni (Prunus cerasus) a jejich kultivarech, v jedli bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilém (Picea abies). Druh dřeviny proto není s největší pravděpodobností pro vývoj brouka podstatný, nejdůležitějším faktorem je zřejmě stav podkorního substrátu (Vávra & Drozd 2005, Horák 2007, 2008 in Veselý, Moravec 2010). Vývoj larev probíhá ve vlhkém, tmavě hnědém substrátu tlejícího dřeva pod starší borkou stojících či zlomených stromů a trvá zpravidla dva roky. Kuklí se od poloviny července do konce srpna v podkorních kukelních kolébkách z lýka (Horák 2007). Imága se líhnou ještě v brzkém podzimu (na přelomu srpna na září), zpravidla opouštějí kukelní kolébku a vyhledávají zimní úkryty pod borkou nebo ve dřevě, převážně starých stojících suchých pahýlů nebo zlomů, někdy i pod odchlípnutou borkou živých stromů. Aktivita imág probíhá v našich klimatických poměrech za teplých jarních dnů od poloviny dubna až do první poloviny května. Velmi jednotlivě lze 14

15 nalézt imága až do července (Vávra & Drozd 2005, Horák 2007 in Veselý, Moravec 2010). 2.4 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Lokalita je součástí nadregionálního biokoridoru ÚSES, vázaného na řeku Bečvu a přilehlou část její nivy. Speciální ochrana přírody nebyla dosud na lokalitě uplatňována. b) lesní hospodářství Lesní hospodářství je spíše extenzivního, přírodě blízkého charakteru. Jeho intenzita se odvíjí od drobné vlastnické držby a rovněž od faktu, že parcely nejsou vedeny jako lesní pozemky (a nevztahují se na ně ustanovení lesního zákona). Lesní biotopy jsou z hlediska české legislativy skupinami dřevin rostoucími mimo les. Z hlediska potenciálních negativních vlivů v blízké budoucnosti lze předpokládat, že by se v případě nedobré ekonomické situace mohl zvýšit tlak na využití tlejícího dřeva a suchých stromů. e) myslivost Škody zvěří se na ploše výrazně neprojevují. g) rekreace a sport Rekreační využití lokality je okrajové s minimální intenzitou. Lokalita se nachází mimo vyznačené turistické stezky a významné rekreační cíle. i) jiné způsoby využívání Lokalita se nachází v bezprostřední blízkosti řeky Bečvy. Na jejich okrajích lze proto předpokládat požadavek vodohospodářů k odstraňování tlejícího dřeva, aby nedocházelo k jeho splavení do řeky při povodních. V letech na několika pozemcích v k.ú. Milotice n. Bečvou a k.ú. Zámrsky byla nezákonně firmou Revita Bečva s.r.o. navážena zemina, přičemž došlo k rozšíření cest na úkor lesních porostů na území PP. Dále společnost prováděla těžbu štěrkopísku, při které došlo ke změně charakteru původních biotopů, neboť část dříve zemědělsky využívané půdy byla změněna na vodní plochu, zbylá část byla poškozena pojezdy techniky při převozu vytěženého štěrkopísku a zeminy, čímž došlo na uvedených pozemcích k poškození PP a škodlivému zásahu do VKP (les a údolní 15

16 niva) bez závazného stanoviska orgánu ochrany přírody. Svým zásahem společnost způsobila zásadní změnu dochovaného stavu přírody v předmětném území, a tím narušila jeho ekologickou stabilitu (Awwadová 2008 in Veselý, Moravec 2010). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny zlínského kraje (ARVITA P spol. s r. o.) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Plán oblasti povodí Moravy Územní plány dotčených obcí (viz kap. 1.2) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích Základní údaje o nelesních segmentech jsou uvedeny v tabulce T2 v příloze. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na území PP Hustopeče-Štěrkáč dosud nebyla cíleně realizována péče z hlediska ochrany přírody. Současný stav lokality je dán běžným způsobem a intanzitou hospodaření. Je proto žádoucí udržovat podíl tlejícího dřeva, příp. jej zvýšit tak, aby nedošlo ke snížení stability porostů dřevin. Současně je nutné kontrolovat a limitovat aktivity spojené s těžbou štěrkopísku. Především ty, které by vedly k poškozování porostů dřevin. Porosty dřevin jsou z hlediska věku převážně dospělé, stejnověké. Bude proto nutné zajistit jejich pozvolnou obnovu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na území PP Hustopeče-Štěrkáč nedochází ke kolizi zájmů ochrany přírody. 16

17 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Péče o živočichy Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus Pro přežití populací lesáka rumělkového je nutno zajistit kontinuální výskyt substrátu vhodného pro vývoj druhu, tj. zachovat na dané lokalitě co nejvyšší počet starých stromů a starého dřeva k přirozenému rozkladu. Výjimkou je případná likvidace stromů napadených tracheomykozami. Vhodné je maloplošné hospodaření s ponecháním vybraných stromů (jednotlivě či ve skupinách) v souvislém porostu na dožití (ca 50/10ha). Odvoz ci likvidace přirozenou cestou padlých ci zlomených stromů (např. i stromů pokácených bobrem), stejně jako dalších forem starého odumřelého dřeva jsou možné jen ve velmi omezené míře (Marhoul, Turoňová 2008). Porosty dřevin jsou z hlediska věku převážně dospělé, stejnověké. Bude proto nutné zajistit jejich pozvolnou obnovu Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území je uveden v tabulce T2 v příloze. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je dle 37 odst. 2 zákona 114/1992 Sb. v platném znění nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bude geodeticky zaměřeno s vyhotovením geometrického plánu. V terénu bude označeno pruhovým značením a 4 cedulemi se státním znakem a pruhovým značením v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 17

18 Vyhlášení území jako maloplošného zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není turisticky zatěžováno, další zpřístupňování pro veřejnost však není vzhledem k rozloze a charakteru lokality žádoucí. V území se doporučuje umístit informační tabule s odůvodněním ochrany. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území U vstupu do PP umístit informační tabuli o území. Na lokalitě je možné s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody zadávat ke zpracování odborné práce a specializované průzkumy. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Navrhuje se provedení celkového botanického a entomologického průzkumu, a dále provedení monitoringu populace lesáka rumělkového s vyhodnocením, zda nastavený způsob hospodaření je pro populace těchto druhů dlouhodobě vhodný. 18

19 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Informační cedule 4 ks ,- Pruhové značení m ,- Inventarizační průzkumy 3 ks ,- Geodetické zaměření lokality m ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy Péče o mladé kultury vyžínání buřeně (4 x , ,- 0,2 ha) Péče o mladé kultury oplocenky (4 x 150 m) , ,- Dosadby dřevin (4 x 0,2 ha) , ,- Údržba značení a infotabule 3 000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 19

20 4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN BUČEK, A., LACINA, J., Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN CULEK, M. et al., Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN DEMEK, J. et al., Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN DEYL, M., HÍSEK, K., Naše květiny. Praha, Academia, 690 s. ISBN X. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. CHYTRÝ, M. et al., Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA Ministerstvo životního prostředí, Praha MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL.., Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha PLÍVA, K. et al., Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství QUITT, E., Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s VESELÝ, J., MORAVEC, J.: Inventarizační průzkum EVL Hustopeče-Štěrkáč z oboru koleopterologie (lesák rumělkový). Mott MacDonald Praha, spol. s r. o

21 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL evropsky významá lokalita HS - hospodářský soubor HÚL - hospodářská úprava lesů LHE - lesní hospodářská evidence LHO lesní hospodářské osnovy LHP - lesní hospodářský plán MZCHÚ maloplošné vzláště chráněné území n-pp navrhovaná přírodní památka n-pr navrhovaná přírodní rezervace OP ochranné pásmo OPRL - oblastní plán rozvoje lesů PLO - přírodní lesní oblast PP přírodní památka PR - přírodní rezervace r-vkp registrovaný významný krajinný prvek SLT - soubor lesních typů STG - skupina typů geobiocénu ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněné území 21

22 Seznam příloh Tabulky: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 Překryv s ÚSES 22

23 Příloha T2 k bodům 2.4.2, a a k bodu Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění 6,76 Porosty dřevin charakteru měkkého luhu. Dřevinnou Maloplošnými (do 0,2 ha) obnovními prvky pozvolna 1 listopad - únor 1 x 3 roky A skladbu tvoří převážně topol kanadský, vrby, dub obovovat porost. Podstatnou část dřevní hmoty, letní, jasan ztepilý. Porosty jsou místy rozvolněné, včetně stojících stromů ponechat na místě k zetlení. často s vyvinutým keřlvým patrem (např. hloh, bez) Na obnovenýh kotlících pečovat o mladé kultury (oplocení, vyžínání, příp. dosadby). Neumisťovat a odstraňovat deponie materiálů. Sanovat důsledky dopravních aktivit B 2,49 Vodní plocha, zatopená štěrkovna V deceniu možno ponehat bez zásahu C 1,80 Porosty dřevin charakteru měkkého luhu. Dřevinnou skladbu tvoří převážně topol kanadský, vrby, dub letní, jasan ztepilý. Porosty jsou místy rozvolněné, často s vyvinutým keřlvým patrem Maloplošnými (do 0,2 ha) obnovními prvky pozvolna obovovat porost. Podstatnou část dřevní hmoty, včetně stojících stromů ponechat na místě k zetlení. Na obnovenýh kotlících pečovat o mladé kultury (oplocení, vyžínání, příp. dosadby). 2 listopad - únor 1 x 3 roky naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 23