VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Transkript

1 VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Lidická 25/27, Brno, Kontakt: david.janik@vukoz.cz, tel.: , fax.: Úvod Provádění monitoringu lokalit ponechaných samovolnému vývoji je součástí Dohody o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvláště chráněných územích a zajištění jejich monitoringu. Dohoda byla podepsána v roce 2002 mezi státním podnikem Lesy České republiky a Správou chráněných krajinných oblastí (dnes Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) byl podepsán společný návrh lesního závodu Konopiště (LČR, s.p.) a Správy Chráněné krajinné oblasti Blaník (AOPK ČR) o vymezení lokality Ve Studeném a jejím ponechání samovolnému vývoji. Lokalita je součástí NPR Ve Studeném, její rozloha činí 33 ha. Monitoring lokality proběhl v roce Předkládaný souhrn výsledků je stručným přehledem základních dendrometrických charakteristik monitorované lokality. 2. Metodika Metodika monitoringu dynamiky vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji vychází z řešení projektu VaV SE/610/6/02 Výzkum a shromáždění poznatků o rozšíření a stavu přírodních lesů v ČR ( sekce výzkum a monitoring/metodiky/metodika monitoringu). Sběr dat v terénu byl prováděn pomocí technologie Field-Map ( Metodický postup obsahuje šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch a šetření v tzv. jádrovém území Šetření v síti kruhových inventarizačních ploch Metodika inventarizačního šetření je založena na statistickém výběrovém šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch. Vzdálenost středů inventarizačních ploch je násobným zlomkem 2 km sítě, která byla použita při projektu národní inventarizace lesů. Vzhledem k rozloze monitorované plochy, proměnlivosti přírodních podmínek a porostních typů byla pro šetření na lokalitě Ve Studeném zvolena vzdálenost 88.5 m. Základní parametry monitoringu lokality jsou uvedeny v tabulce č.1, rozložení sítě inventarizačních ploch na obr.č. 1.. Základními jednotkami, na kterých probíhalo vlastní měření a sběr dat stromového inventáře, byly inventarizační plochy. Inventarizační plocha má tvar kruhu s poloměrem r = m a skládá se ze tří různě velkých soustředných inventarizačních kruhů. Jednotlivé inventarizační kruhy mají definovány prahové výčetní tloušťky hodnocených stromů. Strom, který svou výčetní tloušťkou odpovídá limitu soustředného kruhu, ve kterém se nachází, je považován za zaujatý strom. Je zaměřena jeho pozice na ploše a do databáze jsou vloženy odpovídající popisné atributy. Pro hodnocení obnovy se využívá kruh o poloměru r = 2 m. Volba pozice obnovního kruhu závisí na míře proměnlivosti obnovy na inventarizační ploše. Parametry soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky stromů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Vyhodnocení inventarizačního šetření bylo provedeno pomocí SW Field-Map Inventory Analyst ( Při výpočtech intervalů spolehlivosti byla zvolena hladina významnosti 0.05 (α=0.05). 1

2 tab.1 Základní parametry monitoringu lokality parametr monitoringu rozloha monitorované plochy hodnota 32.6 ha rozloha m inventarizační plochy vzdálenost středů inventarizačních ploch 88.5 m hustota vzorkování 0.8 inventarizačních 41 ploch intenzita vzorkování 6.3 % tab. 2 Parametry jednotlivých soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky poloměr kruhu (m) plocha kruhu (m 2 ) prahové výčetní tloušťky (cm) 2 12,5 < 7* 3 18,8 > ,8 > 12 12,6 499,9 > 20 *Obnovní kruh slouží pro hodnocení jedinců od 0,1 m výšky do 7 cm výčetní tloušťky s kůrou Šetření v jádrových územích Podrobné šetření jádrového území proběhlo na území s rozlohou 1 ha. Jádrové území má tvar obdélníku se stranami 50 m a 200 m. V území byly zaměřeny všechny stojící a ležící stromy s prahovou výčetní tloušťkou 70 mm, plošné zmlazení dřevin a topografické objekty. Ležící větve zaměřovány nebyly. Každému stromu bylo přiřazeno identifikační číslo, které umožní jeho budoucí opakovanou identifikaci. V jádrovém území byl zaměřen transekt 20 m x 200 m, na kterém byly u zaujatých stromů zaznamenány horizontální a vertikální korunové projekce a byl pořízen vertikální profil terénu. Výpočty porostních charakteristik jádrových území byly provedeny pomocí SW PraleStat ( vizualizace transektu pomocí SW Field-Map Data Collector ( 2

3 3. Výsledky 3.1. Výsledky inventarizačního šetření dřevinného patra Živé kmeny tab. 3 Počet živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin dřevina interval spolehlivosti Abies alba 334 (0 676) 3.5 Acer platanoides 873 ( ) 9.2 Acer pseudoplatanus ( ) 11.3 Betula pendula 64 (0 161) 0.7 Carpinus betulus ( ) 11.9 Fagus sylvatica ( ) 40.2 Fraxinus excelsior ( ) 17.7 Larix decidua 16 (0 47) 0.2 Picea abies 195 (23 367) 2.0 Pinus sylvestris 48 (0 117) 0.5 Quercus petraea 48 (0 141) 0.5 Quercus pubescens 16 (0 47) 0.2 Tilia cordata 83 (0 204) 0.9 Ulmus glabra 115 (0 235) 1.2 Celkem ( ) tab. 4 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Abies alba, Ulmus glabra tloušťkový Abies alba Ulmus glabra stupeň interval interval (cm) spolehlivosti spolehlivosti (0 47) (0 196) (0 200) (0 75) (0 209) (0 209) (0 47) (0 47) 4.8 Celkem 334 (0 676) (0 235)

4 tab. 5 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Acer platanoides, Acer pseudoplatanus tloušťkový Acer platanoides Acer pseudoplatanus stupeň interval interval (cm) spolehlivosti spolehlivosti ( ) ( ) (33 428) (0 75) (0 138) (35 283) (23 199) (4 123) (0 47) (0 159) (0 47) (0 138) (0 100) (0 47) 1.5 Celkem 873 ( ) ( ) tab. 6 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Fagus sylvatica, Carpinus betulus tloušťkový stupeň (cm) Fagus sylvatica interval spolehlivosti Carpinus betulus interval spolehlivosti ( ) (0 248) ( ) (87 644) ( ) ( ) ( ) (13 305) ( ) (0 75) ( ) (94 320) (24 167) (0 75) 0.8 Celkem ( ) ( )

5 tab. 7 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Fraxinus excelsior, Picea abies tloušťkový Fraxinus excelsior Picea abies stupeň interval interval (cm) spolehlivosti spolehlivosti ( ) (0 155) (0 47) (0 75) (0 117) (0 47) (0 141) (0 100) (0 75) (0 75) (0 47) 0.9 Celkem ( ) (23 367) tab. 8 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních dřeviny celkem tloušťkový stupeň (cm) dřeviny celkem interval spolehlivosti ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) (47 207) (0 100) 0.5 Celkem ( )

6 tab. 9 Výčetní základna živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin 2 interval spolehlivosti dřevina m Abies alba ( ) 5.5 Acer platanoides ( ) 4.1 Acer pseudoplatanus ( ) 9.2 Betula pendula 5.80 ( ) 0.6 Carpinus betulus ( ) 8.4 Fagus sylvatica ( ) 60.3 Fraxinus excelsior ( ) 5.0 Larix decidua 3.71 ( ) 0.4 Picea abies ( ) 3.8 Pinus sylvestris 6.05 ( ) 0.6 Quercus petraea 3.35 ( ) 0.3 Quercus pubescens 0.55 ( ) 0.1 Tilia cordata ( ) 1.2 Ulmus glabra 4.73 ( ) 0.5 Celkem ( ) tab. 10 Zásoba živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin 3 interval spolehlivosti dřevina m Abies alba ( ) 6.9 Acer platanoides ( ) 2.9 Acer pseudoplatanus ( ) 7.5 Betula pendula 49.4 ( ) 0.4 Carpinus betulus ( ) 5.6 Fagus sylvatica ( ) 65.3 Fraxinus excelsior ( ) 4.3 Larix decidua 52.6 ( ) 0.4 Picea abies ( ) 4.9 Pinus sylvestris 66.6 ( ) 0.5 Quercus petraea 32.2 ( ) 0.3 Quercus pubescens 3.7 ( ) 0.03 Tilia cordata 94.4 ( ) 0.8 Ulmus glabra 26.3 ( ) 0.2 Celkem ( )

7 Tlející kmeny tab. 11 Počet tlejících kmenů pro jednotlivé druhy dřevin dřevina odumřelé kmeny interval spolehlivosti Abies alba stojící 16 (0 47) 3.4 Acer pseudoplatanus ležící 16 (0 47) 1.4 stojící ležící 48 (0 117) (0 117) 4.2 Betula pendula stojící 32 (0 75) 6.7 ležící 16 (0 47) (0 100) 4.2 Carpinus betulus stojící 103 (0 248) 21.8 ležící 68 (0 175) (0 348) 14.9 Fagus sylvatica stojící 227 (76 377) 47.9 ležící 429 ( ) ( ) 56.9 Picea abies stojící ležící 32 (0 75) (0 75) 2.8 Pinus sylvestris stojící 95 (0 233) 20.2 ležící 83 (0 196) (0 386) 15.6 Celkem stojící 473 ( ) ležící 676 ( ) ( )

8 tab. 12 Výčetní základna tlejících kmenů pro jednotlivé druhy dřevin dřevina odumřelé kmeny m 2 interval spolehlivosti Abies alba stojící 1.36 ( ) 2.5 ležící 1.36 ( ) 0.8 Acer pseudoplatanus stojící ležící 8.19 ( ) ( ) 5.0 Betula pendula stojící 2.63 ( ) 4.8 ležící 1.44 ( ) ( ) 2.5 Carpinus betulus stojící 1.83 ( ) 3.4 ležící 1.70 ( ) ( ) 2.2 Fagus sylvatica stojící ( ) 73.6 ležící ( ) ( ) 78.8 Picea abies stojící ležící 5.77 ( ) ( ) 3.5 Pinus sylvestris stojící 8.58 ( ) 15.7 ležící 3.08 ( ) ( ) 7.2 Celkem stojící ( ) ležící ( ) ( )

9 tab. 13 Zásoba tlejících kmenů pro jednotlivé druhy dřevin dřevina odumřelé kmeny m 3 interval spolehlivosti Abies alba stojící 19.1 ( ) 4.8 ležící 19.1 ( ) 1.8 Acer pseudoplatanus stojící 0.0 ležící 40.2 ( ) ( ) 3.9 Betula pendula stojící 15.3 ( ) 3.8 ležící 15.7 ( ) ( ) 3.0 Carpinus betulus stojící 3.5 ( ) 0.9 ležící 3.9 ( ) ( ) 0.7 Fagus sylvatica stojící ( ) 67.3 ležící ( ) ( ) 77.3 Picea abies stojící 0.0 ležící 33.4 ( ) ( ) 3.2 Pinus sylvestris stojící 92.0 ( ) 23.2 ležící 12.7 ( ) ( ) 10.1 Celkem stojící ( ) ležící ( ) ( )

10 Obnova tab. 14 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0.1 m 0.5 m dřevina interval spolehlivosti Acer platanoides ( ) 8.2 Acer pseudoplatanus ( ) 42.7 Carpinus betulus 633 ( ) 0.1 Fagus sylvatica ( ) 43.8 Fraxinus excelsior ( ) 4.5 Picea abies 633 ( ) 0.1 Ulmus glabra ( ) 0.6 Celkem ( ) tab. 15 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0.5 m 1.3 m dřevina interval spolehlivosti Acer pseudoplatanus ( ) 34.0 Fagus sylvatica ( ) 66.0 Celkem ( ) tab. 16 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě > 1.3 m (výčetní tloušťka < 7 cm) dřevina interval spolehlivosti Acer pseudoplatanus ( ) 7.1 Fagus sylvatica ( ) 16.7 Fraxinus excelsior ( ) 76.2 Celkem ( )

11 3.2. Výsledky šetření v jádrovém území tab. 17 Počet kmenů, výčetní základna a zásoba v jádrovém území (1 ha) živé stromy odumřelé stromy celkem dřevina stojící ležící celkem ks Abies alba m 2 m 3 ks Acer 2 m platanoides m 3 ks Acer 2 m pseudoplatanus m 3 ks Carpinus 2 m betulus m 3 ks Fagus 2 m sylvatica m 3 ks Picea abies m 2 m 3 ks Salix sp. m 2 m 3 ks Ulmus glabra m 2 m 3 ks Celkem m 2 m

12 Obrazové přílohy obr. 1 Síť inventarizačních ploch a umístění jádrového území 12

13 obr. 2 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Acer platanoides, Acer pseudoplatanus obr. 3 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Carpinus betulus, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior 13

14 obr. 4 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Abies alba, Picea abies, Ulmus glabra obr. 5 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních dřeviny celkem 14

15 obr. 6 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Fagus sylvatica obr. 7 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Carpinus betulus 15

16 obr. 8 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Fraxinus excelsior obr. 9 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Abies alba 16

17 obr. 10 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Acer platanides obr. 11 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Acer pseudoplatanus 17

18 obr. 12 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Picea abies obr. 13 Počet jedinců přirozeného zmlazení pro jednotlivé druhy dřevin a výškové třídy obnovy Pozn.: JV Acer platanoides, KL Acer pseudoplatanus, HB Carpinus betulus, BK Fagus sylvatica, JS Fraxinus excelsior, SM Picea abies, JLD Ulmus glabra; VTL - výčetní tloušťka v 1.3 m 18

19 obr. 14 Poškození přirozené obnovy pro jednotlivé druhy dřevin Pozn.: JV Acer platanoides, KL Acer pseudoplatanus, HB Carpinus betulus, BK Fagus sylvatica, JS Fraxinus excelsior, SM Picea abies, JLD Ulmus glabra 19

20 obr. 15 Mapa jádrového území 20

21 obr. 16 Transekt v jádrovém území 21