Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA

Transkript

1 Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, CENIA, SEKM, VODA

2 Aarhuská úmluva (celým názvem Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí) je mezinárodní smlouva, mezi jejíž hlavní pilíře patří: Zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti Aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se životního prostředí Zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí

3 Pollutant Release and Transfer Registers PRTR Seznamy nebo databáze znečišťujících látek jejich úniků a přenosů. PRTR zahrnují informace o únicích látek do ovzduší, vody a půdy, stejně jako o přenosech odpadů ke zpracování nebo odstranění. Látky a jejich úniky (přenosy) jsou uváděny jednotlivě a jsou spojeny přímo s konkrétní provozovnou. Registry jsou zdarma veřejně dostupné.

4 Integrovaný registr znečištění (IRZ) Obsahuje informace o únicích a přenosech vybraných znečišťujících látek, které jsou každoročně ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění kritérií stanovených zákonem IPPC a příslušnými právními předpisy. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o integrované prevenci).

5 Kdo je provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006? 1. energetika; 2. výroba a zpracování kovů; 3. zpracování nerostů; 4. chemický průmysl; 5. nakládání s odpady a odpadními vodami; 6. výroba a zpracování papíru a dřeva; 7. intenzivní živočišná výroba a akvakultura; 8. živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů; a 9. ostatní činnosti.

6 V IRZ je evidováno celkem 93 různých znečišťujících látek sledovaných ve všech typech úniků a přenosů, a to podle stanovené prahové hodnoty, což je množství látky v kilogramech za jeden kalendářní rok. Rozdělení počtu sledovaných látek v jednotlivých typech úniků či přenosů je následující: v únicích do ovzduší 62 látek, v únicích do vody 71 látek, v únicích do půdy 61 látek, v přenosech v odpadních vodách 71 látek, v přenosech v odpadech 26 látek. Do IRZ je ohlašovaná také produkce odpadu předávaného mimo provozovnu, a to dle níže uvedených limitů: u nebezpečného odpadu více jak 2 t/rok, u ostatního odpadu více jak 2000 t/rok.

7 Jak přesně chápat v souvislosti s IRZ pojem úniky, přenosy a jaký je mezi nimi rozdíl? Úniky jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006 jako jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod. přesun odpadů určených k využití nebo odstranění, přesun znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny, přesun znečišťujících látek v odpadech určených k odstranění nebo využití, mimo hranice provozovny.

8 Znečištěním se rozumí jak úniky vybraných chemických látek do ovzduší, vody a půdy, tak přenosy znečišťujících látek v odpadních vodách a v odpadech, a přenosy množství odpadů, a to nebezpečných i ostatních. Stanovenou mez lze definovat jako ohlašovací práh (prahovou hodnotu), který pokud je u dané ohlašované látky či odpadů během roku překročen, vzniká ohlašovateli (provozovateli zařízení) povinnost je ohlásit do IRZ. Ohlašovací prahy jsou určeny níže uvedenými právními předpisy. Ohlašovací povinnost do IRZ plní provozovatel (fyzická nebo právnická osoba), který provozuje provozovnu (ohlašující jednotka s přiděleným identifikačním číslem, tzv. IČP), za kterou vznikají úniky a přenosy znečišťujících látek nebo přenosy odpadů, které jsou přenášeny mimo provozovnu. Hlášení do IRZ lze podat výhradně v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí ISPOP ( 3 odst. 5). Elektronická hlášení bez platného elektronického podpisu je třeba potvrdit (autorizovat). Více informací o způsobu ohlašování a přístupu do ISPOP je zveřejněno na stránkách ISPOP

9 Provozovnu lze také definovat, dle nařízení č. 166/2006/ES, jako jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě. Stejnou lokalitou se rozumí stejné místo, přičemž toto musí být posouzeno u každé provozovny. Zařízením je stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v Příloze I nařízení č. 166/2006/ES, a jakékoliv další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce související s činnostmi probíhajícími v dané lokalitě a mohly by ovlivnit emise a znečištění (Příloha I nařízení uvádí 65 činností rozdělených do 9 odvětví).

10 Integrovaný registr znečišťování Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek Protokol o PRTR -

11 CENIA, česká informační agentura životního prostředí CENIA, česká informační agentura životního prostředí je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Posláním CENIA je shromažďování, hodnocení, interpretace a distribuce informací o životním prostředí. Všechny dostupné informační zdroje, elektronické verze publikací, včetně odkazů a způsobů, jak využívat prostředků a služeb, které CENIA nabízí, jsou k dispozici na: CENIA spravuje Integrovaný systém ohlašovacích povinností ISPOP který zajišťuje plnění legislativně povinných hlášení z oblasti životního prostředí a současně poskytuje data pro průřezové environmentální informace. Datovým výstupem CENIA je Informační systém statistiky a reportingu životního prostředí - ISSaR který obsahuje přehledně zpracovaný soubor všech statistických údajů a indikátorů stavu životního prostředí. CENIA spravuje mapové služby Portálu veřejné správy které představují praktickou aplikaci dat o životním prostředí. CENIA spolupracuje se všemi poskytovateli datových zdrojů v resortu životního prostředí a s řadou vědeckých institucí i universitních pracovišť. V rámci České republiky je CENIA kontaktním místem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) - a je zapojena do Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí Eionet.

12 Úkol IRZ a CENIA 1. V průběhu roku 2014 uniklo z vaší provozovny do ovzduší 147 kg látky Benzo-a-pyren. Má vaše provozovna ohlašovací povinnost? Jaké jsou ohlašovací prahy pro tuto látku do jednotlivých složek životního prostředí? 2. Jaké množství průmyslových odpadních vod bylo vyprodukováno v Libereckém kraji v roce Kolik provozoven mělo v tomto kraji v roce 2010 povinnost ohlášení látky 1,2-dichlorethan (DCE).

13 Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) Integrovaná databáze informací o skládkách, odpadových zařízeních a starých ekologických zátěžích. Nadstavbou databáze je mapové rozhraní, které umožňuje vyhledání kontaminovaného místa v území a následný výpis detailních informací.

14 Úkol SEKM 1. Jakými látkami je kontaminována lokalita Běchovice I obalovna? 2. Charakterizujte lokalitu Bývalá slévárna Žandov.

15 Monitoring vod Aktuální monitorovací programy pro ČR: Rámcový program monitoringu Situační monitoring Kvantitativní monitoring Provozní monitoring povrchových vod

16 Hydroekologický Informační Systém (HEIS ČR) Databáze HEIS VÚV je tematicky rozdělena na tyto části: Evidence zdrojů a užívání vody, která obsahuje data z oblasti vodního hospodářství povrchových vod, podzemních vod a užívání vody, Metainformace, která informuje uživatele o realizovaných projektech a jejich řešitelích, dostupných datech, vydávaných publikacích, výzkumných zprávách apod. Subsystém "správa systému" sloužící potřebám systémového a databázového administrátora.

17 Struktura dat HEIS ČR, Zdroj: VÚV T.G.M,

18 Monitoring vod v ČHMU ČHMÚ je podle své zakládací listiny zodpovědný za provoz státních sítí sledování jakosti vody. V současné době zabezpečuje provoz státní sítě sledování jakosti vody v tocích (SSSJVT) a státní sítě sledování jakosti podzemních vod (SSSJPV). Informační systém ARROW: Webový portál ČHMÚ o stavu hydrologické situace v ČR: r/p10_0_aktualni_situace/p10_2_hydrologie/p10_2_1 _Hydrologicka_situace&last=false

19 Vodohospodářský informační portál VODA Centrální evidence vodních toků; Evidence jakosti povrchových vod v profilech provozovaných Zemědělskou vodohospodářskou správou; Evidence zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody; Evidence vybraných údajů z pravomocných rozhodnutí vodoprávních úřadů; Technická evidence jevů a vlastností na vodních tocích.

20 Informační portál voda: