Ejk 680/2006. II. Soud v řízení podle 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. ř. s. vychází pouze ze

Transkript

1 Ejk 680/2006 I. Registrační úřad v procesu projednání a registrace Kandidátních listin podle 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění, rozhoduje bez možnosti diskrece a musí registrovat kandidátní listinu, jsou-li splněny zákonné podmínky ( 21 nebo 22 cit. zákona). II. Soud v řízení podle 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. ř. s. vychází pouze ze skutkových zjištěních vztahujících se k náležitostem kandidátní listiny. (Podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 31 Ca 161/ ) mal Autorka považuje za vhodné zveřejnění ve Sbírce rozhodnutí. Návrh právní věty: k 21, 22, 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů k 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 soudního řádu správního I. Registrační úřad v procesu projednání a registrace kandidátních listin podle 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, rozhoduje bez možnosti diskrece a musí registrovat kandidátní listinu, jsou-li splněny zákonné podmínky ( 21 nebo 22 cit. zákona). II. Soud v řízení podle 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. ř. s. vychází pouze ze skutkových zjištěních vztahujících se k náležitostem kandidátní listiny. (Podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 31 Ca 161/ ) mal Autorka považuje za vhodné zveřejnění ve Sbírce rozhodnutí.

2 31 Ca 161/ U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Jany Jedličkové v právní věci navrhovatele Občanské demokratické strany, se sídlem Praha 1, Jánský Vršek 13, Oblastního sdružení Zlín, se sídlem ve Zlíně, Zarámí 92, za účasti 1) Magistrátu města Zlína, se sídlem Zlín, náměstí Míru 12 a 2) Občansko demokratického sdružení Zlín, se sídlem ve Zlíně, Mladcová, Nadhumení 304, o ochraně ve věcech registrace podle 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s., t a k t o : I. Návrh na zrušení registrace kandidátní listiny politické strany Občansko demokratické sdružení Zlín (ODSZ) pro volby do Zastupitelstva města Zlína, konané ve dnech 20. a , s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem podaným u Krajského soudu v Brně dne , doplněným podáním ze dne , doručeným soudu , se navrhovatel domáhal ochrany proti registraci Občansko demokratického sdružení Zlín, se zkratkou ODSZ, pro volby do zastupitelstev měst a obcí v říjnu Podle názoru navrhovatele došlo ke zneužití názvu a zkratky dlouhodobě registrované parlamentní strany s cílem poškodit ODS v nadcházejících volbách. K výzvě soudu doplnil navrhovatel návrh podáním prakticky shodného obsahu, kdy požádal Krajský soud v Brně o zrušení registrace Občansko demokratického sdružení Zlín, se zkratkou ODSZ pro volby do zastupitelstev měst a obcí v říjnu 2006 s tím, že sdružení ODSZ záměrně zneužívá názvu a zkratky dlouhodobě registrované parlamentní strany (ODS), což považuje za protiprávní. Vzhledem k tomu, že se Občansko demokratické sdružení Zlín dosud prezentuje pouze svým názvem, vychází navrhovatel z této skutečnosti. K podání doložil další doplňovací materiály, a to rozhodnutí Magistrátu města Zlína ze dne , čj. MMZL63504/2006/OKP/R72, zápis z jednání ODS Zlín ze dne se zápisem o výsledku hlasování, a stanovy navrhovatele. K návrhu na zahájení řízení se dne vyjádřil registrační úřad Magistrát města Zlína, který uvedl, že Občansko demokratické sdružení Zlín je řádně registrovanou politickou stranou, jeho registrace proběhla dle 23 zákona č. 491/2001 Sb., dne , což doložil kopií rozhodnutí o registraci ODSZ. Vzhledem k tomu, že podaná kandidátní listina nevykazovala žádné vady, byla zaregistrována. K obsahu podání navrhovatele dále uvedl, že se jedná o problematiku spojenou s registrací politické strany v kompetenci Ministerstva vnitra ČR. Soudu byly předloženy spisové materiály k volbám do Zastupitelstva města Zlína, a to kandidátní listiny Občansko demokratického sdružení Zlín i Občanské demokratické strany, protokol o převzetí kandidátní listiny obou uvedených politických subjektů, prohlášení kandidátů, výpis z rejstříku politických stran a rozhodnutí o registraci volební strany Občansko demokratické sdružení Zlín a rozhodnutí o registraci kandidátní listiny volební strany navrhovatele.

3 Účastník řízení Občansko demokratické sdružení Zlín navrhl zamítnutí návrhu. Ve svém vyjádření uvedl, že se nejedná o řádný návrh. Návrh byl podán neoprávněnou osobou, není patrné, kdo jej jménem navrhovatele podepsal, o jakou registraci se jedná a není zřejmé, co navrhovatel navrhuje. Vyjádřil přesvědčení, že registrací jeho volební strany nedošlo k porušení jakéhokoliv ustanovení právního řádu a prohlásil, že návrh považuje za šikanózní projev, jemuž by soud neměl poskytovat právní ochranu. Poukázal na řádně vzniklou politickou stranu registrací u kompetentního orgánu, která byla provedena v souladu se zákonem, název strany se liší od názvu a zkratky jakékoliv jiné strany či hnutí vyvíjející činnost na území České republiky a nemůže jít o zaměnitelnost. Nemůže proto obstát námitka navrhovatele, že jde o zneužití názvu a zkratky dlouhodobě registrované parlamentní strany s cílem poškodit navrhovatele v nadcházejících volbách. S ohledem na blízké programové cíle navrhovatele a účastníka řízení 2) jako demokratických pravicově orientovaných politických stran lze návrh považovat za pokus o odstranění potenciálního konkurenta na politickém poli. K vyjádření připojil Stanovy strany. V dané věci se soud musel zabývat nejprve tím, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu posouzení námitek uplatněných v návrhu na zahájení řízení. Jak vyplývá z ust. 59 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění, proti odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, nebo proti provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce se může volební strana, která podala kandidátní listinu pro volby do zastupitelstva obce (a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát) do dvou pracovních dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního předpisu. Z obsahu správního spisu bylo najisto postaveno, že navrhovatel podal jako volební strana kandidátní listinu pro volby do Zastupitelstva města Zlína pro volby konané ve dnech 20. a a je proto aktivně legitimován k tomu, aby se ve věci provedení registrace domáhal soudní ochrany. Pokud jde o dodržení zákonem stanovené lhůty k podání takového návrhu, pak ze spisového materiálu vyplynulo, že dvoudenní lhůta vyplývající ze shora uvedeného zákonného ustanovení byla rovněž dodržena. Rozhodnutí o registraci bylo vyvěšeno na úřední desce dne a bylo tedy navrhovateli cestou právní fikce doručeno dne Žaloba u soudu byla podána dne (do 16. hod), takže jde o návrh podaný v otevřené lhůtě. Vzhledem ke shora uvedeným zjištěním tedy Krajský soud v Brně jako soud věcně i místně příslušný dospěl k závěru, že předmětný návrh na zahájení řízení lze připustit k meritornímu projednání, a to přesto, že navrhovatel plně nevyhověl výzvě soudu k odstranění vad podání a nedoložil soudu všechny požadované náležitosti. Přesto však soud dospěl k závěru, že z obsahu podání lze dovodit, čeho se navrhovatel u soudu domáhá a v jakém typu řízení a že tedy zjištěné nedostatky podání nebrání soudu ve věci meritorně rozhodnout. Navrhovatel se domáhá soudní ochrany ve věci registrace, v níž správní orgán registroval kandidátní listinu a domáhá se vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiného politického subjektu. Jde tedy o řízení podle části třetí hlavy druhé dílu čtvrtého s. ř. s. (soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda) a to podle 89 odst. 1 písm. c) a odst. 4 s. ř. s. Návrh je odůvodněn obavou ze zaměnitelnosti označení dvou politických subjektů.

4 Podle 23 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., v platném znění, registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti podle 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje (event. není-li k ní přiložena petice, petice bez potřebného počtu podpisů v případech zákonech vyžadovaných) je povinen registrační úřad vyzvat, a to písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu (nebo nezávislého kandidáta) nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listině odstranit zmocněnec volební strany (nezávislý kandidát) i bez výzvy registračního úřadu. Z odst. 2 tohoto ustanovení pak vyplývají důsledky pro případ neodstranění vad kandidátních listin. Podle 23 odst. 3 citovaného zákona registrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne a) o registraci kandidátní listiny splňující náležitosti podle tohoto zákona, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána podle 21 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle 22 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2; v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce, odmítne registrační úřad tu kandidátní listinu, která neobsahuje náležitosti podle 22 odst. 1 písm. i), obsahují-li tyto náležitosti všechny kandidátní listiny, odmítne všechny. Ze shora citovaného ust. 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., v platném znění, tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece registrovat kandidátní listiny, jsou-li jinak splněny zákonné podmínky. A contrario pouze pro případ, kdy jsou splněny zákonné podmínky, registrační úřad kandidátní listinu politického subjektu odmítne pro porušení 21 nebo 22 citovaného zákona. Registrační úřad tudíž nemá žádné oprávnění v procesu projednání a registrace kandidátních listin posuzovat otázku možné zaměnitelnosti politických subjektů, resp. zneužití názvu již zavedené dlouhodobě registrované parlamentní strany s politickým subjektem jiným, jak tvrdí navrhovatel. V těchto intencích je pak povinen postupovat i soud, který je ve své činnosti vázán zákonem a nemůže se nikterak odchýlit od zákonem stanovené dikce. Rozhodnutí soudu v tomto řízení o registraci kandidátní listiny jiného politického subjektu (odlišného od navrhovatele) tak musí vycházet pouze ze skutkových zjištění vztahujících se k náležitostem kandidátní listiny (event. též přihlášky) a jejím případným vadám, pro něž by nemělo dojít k registraci kandidátní listiny a pro něž by tudíž měla být registrace kandidátní listiny odmítnuta. Toto však v dané věci soud nezjistil a ostatně ani sám navrhovatel se toho výslovně nedomáhá. Na tomto místě soud znovu zdůrazňuje podstatu projednávané věci, jíž je registrace kandidátní listiny jinak již registrované politické strany politická strana Občansko demokratické sdružení Zlín byla registrována Ministerstvem vnitra České republiky dne , čj. VS-5179/SDR/1-06. Na základě uvedených skutečností lze tedy konstatovat, že registrační úřad postupoval v souladu se zákonem, dospěl-li k závěru, že politický subjekt Občansko demokratické sdružení Zlín splnil všechny zákonem požadované náležitosti k registraci jeho kandidátní listiny. Ust. 23 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., v platném znění, je ustanovení kogentním a registrační úřad postupoval bezezbytku tak, jak mu to ukládá zákon, takže jeho postupu nelze ničeho vytknout. Tento závěr soudu je plně v souladu s účelem a smyslem registračního řízení, v jehož rámci jsou přezkoumávány toliko formální náležitosti kandidátních listin.

5 Obiter dictum soud k námitce zaměnitelnosti politických subjektů, jíž se navrhovatel dovolává, uvádí, že navrhovatel sám především přes poučení a výzvu soudu nepředložil nic na podporu svého tvrzení o možné zaměnitelnosti politických stran ODS a ODSZ v průběhu nadcházející soutěže politických stran ve volbách (např. soudem požadované volební materiály obou politických subjektů, logo obou stran, jejich veřejná prezentace apod.). I kdyby tomu tak bylo, pak ani v případě, kdy by navrhovateli bylo možno přisvědčit ohledně zneužití názvu a zkratky dlouhodobě registrované parlamentní strany s cílem poškodit navrhovatele, nemohl by soud, vázán ve své rozhodovací činnosti dikcí předmětného zákona o volbách, konstatovat jinak, než učinil a z důvodu případně možné zaměnitelnosti těchto dvou politických subjektů voliči, registraci zrušit, neboť pro takový postup by nebyly splněny zákonné předpoklady. Spor o možnou zaměnitelnost politických subjektů by byl nepochybně sporem složitým s množstvím skutkových a právních otázek, které by nebylo možno zjednodušením redukovat pouze na otázku, zda jsou dva politické subjekty (ODS a ODSZ) dle svého označení zaměnitelné jen podle použité zkratky. Takový spor by zcela přesahoval předmět řízení ve věci registrace kandidátní listiny. V obecné rovině lze však konstatovat, že navrhovatel může subjektivně pociťovat jako poškození svých práv z důvodu porušení principu čestnosti a poctivosti následné volební kampaně jednání svého politického protivníka porušujícího pravidla fér vedené politické soutěže. Nicméně v řízení na ochranu ve věcech registrace je soudní ochrana primárně zaměřená na případy rozhodnutí o odmítnutí překážky k registraci či odmítnutí registrace kandidátní listiny, které by mohlo být nezákonnou přihláškou svobodné soutěže politických stran, event. politické plurality. Je-li kandidátní listina již registrována, pak je na svobodné úvaze voličů, zda politický subjekt zvolí či nikoli. Tato koncepce soudní ochrany je zcela odpovídající teoretické konstrukci pasivního volebního práva, založeného na individuálním přístupu, jehož cílem je umožnit svobodnou soutěž politických sil ve smyslu čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Není pochyb o tom, že rozhodne-li se určitý politický subjekt vykonat své pasivní volební právo a utkat se v rámci svobodné soutěže politických sil se svými politickými soky, pak by měl v této soutěži bojovat sám za sebe a mělo by být v jeho zájmu bojovat v mezích pravidel, zejména v souladu s principy čestnosti a poctivosti volební kampaně. Výkon pasivního volebního práva však v sobě neobsahuje subjektivní právo zpochybňovat pasivní volební právo jiného politického subjektu ( právo na politického soupeře ), když pasivní volební právo jednoho politického subjektu končí tam, kde začíná totéž právo subjektu jiného. Jakkoli soud v tomto řízení nemá žádné oprávnění hodnotit otázku fér vedeného politického boje politickým protivníkem navrhovatele a navrhovatel nemůže být při uplatněné argumentaci se svým návrhem úspěšný, nic mu nebrání, bude-li se subjektivně cítit poškozen jednáním svého politického protivníka v průběhu volební kampaně, domáhat se ochrany svých práv v jiném řízení, příp. až v řízení o neplatnost voleb návrhem podaným např. za podmínek 90 s. ř. s. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem neshledal soud návrh na zahájení řízení důvodným, a nezbylo mu proto, než usnesením tento návrh zamítnout. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( 53 odst. 3 s. ř. s., a contrario, 104 odst. 1 s. ř. s.).

6 V Brně dne JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Eva Kloudová