ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: Odbor rostlinných komodit MZe. Autorka: Bc. Irena Buchtová MZe. Ředitelka odboru: Ing.

Transkript

1

2 ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Český hydrometeorologický ústav, Praha Český statistický úřad, Praha Generální ředitelství cel, Praha Ministerstvo financí, Praha Ministerstvo zemědělství, Praha Státní zemědělský intervenční fond, Praha Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno Zelinářská unie Čech a Moravy, Olomouc Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu, Praha Fruit and Vegetable Markets, London Rynek owoców i warzyw, Polsko Situačná a výhľadová správa, VÚEPP Bratislava Odbor rostlinných komodit MZe Autorka: Bc. Irena Buchtová MZe Ředitelka odboru: Ing. Eva Divišová MZe Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na síti Internet na adrese: http: // Vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17, Praha 1 internet: info@mze.cz ISBN , ISSN , MK ČR E Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, p. Libušín, typo.jj@volny.cz

3 PROSINEC 2007 SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA ZELENINA

4 2 OBSAH Úvod Souhrn Zásahy státu a opatření EU u komodity zelenina Světový a evropský trh Pěstování zeleniny v ČR Skladovací kapacity v zelinářství ČR Zpracovatelský průmysl v ČR Spotřeba zeleniny v ČR Cenový vývoj zeleniny v ČR Zahraniční obchodse zeleninou v ČR Přehledy o užití zeleniny Přílohy: - č. 1 - Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny zeleniny č. 2 - Přehledy zahraničního obchodu ČR se zpracovanou zeleninou č. 3 - Porovnání fi nančního vyjádření produkce zeleniny v ČR č. 4 - Důležité kontakty... 64

5 ÚVOD A SOUHRN 3 ÚVOD Cílem této Situační a výhledové zprávy je informovat o situaci v sektoru zelenina, dále o změnách a základních pravidlech, týkajících se společné organizace trhu u komodity zelenina. Předkládaná zpráva navazuje na Situační a výhledovou zprávu, která byla vydaná v prosinci roku Použité informace jsou zpracovány podle dostupných informací k měsíci říjnu 2007, není-li uvedeno jinak. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních pracovištích Zemědělských agentur MZe ČR, na pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále je rovněž k dispozici na internetové adrese: navigace zemědělská výroba, publikace. SOUHRN Klimatické podmínky v Evropě v roce 2006 velmi negativně ovlivnily produkci zeleniny nejen pro čerstvou spotřebu, ale i pro zpracovatelský průmysl. V ČR došlo ve druhé polovině března po dlouhé, nebývale tuhé zimě s vydatnou sněhovou pokrývkou k náhlému oteplení a tání sněhu, což spolu s vydatnými dešti způsobilo lokální záplavy. Tyto skutečnosti se promítly do zpoždění termínů prvních výsevů a výsadby zeleniny. Další průběh počasí (letní tropické počasí následované obdobím s nízkými teplotami a srážkově bohaté) negativně ovlivnil jak výnosy, tak i kvalitu sklízené zeleniny. Po výrazném omezení pěstování zeleniny v roce 2005 se pěstební plochy v roce 2006 opět zvýšily o 29 % na celkových ha. I přes toto navýšení byla celková sklizeň zeleniny meziročně vyšší pouze o 7 % a dosáhla 291,6 tis. t. V roce 2006 se v porovnání s předchozím rokem zvýšila především produkce okurek, rajčat, papriky, salátů, kedluben a celeru. Počasí v Evropě se během roku 2007 vyznačovalo extrémními výkyvy. Zima byla velmi mírná s malým počtem dní se sněhovou pokrývkou a teplotně nadprůměrná. Nedostatek dešťových srážek v jarním období působil značné problémy již při přípravě půdy. Velmi nepříznivý vliv na výnosy i kvalitu mnoha druhů zeleniny mělo dlouhé období sucha a vysoké teploty. Letní měsíce s tropickými teplotami znamenaly pokles výnosů i tam, kde byly plochy pod závlahou. Ceny zemědělských výrobců zeleniny byly v roce 2006 výrazně vyšší než v roce 2005 téměř u všech sledovaných druhů zeleniny. K největšímu meziročnímu nárůst došlo u CZV cibule, červeného hlávkového zelí, celeru, papriky, petržele a hlávkové kapusty. K výraznějšímu poklesu CZV došlo pouze u ředkviček, kedluben s natí a rajčat. Průměrné spotřebitelské ceny sledovaných druhů zeleniny zaznamenaly za rok 2006 zvýšení, výjimku představovaly pouze ceny melounů, paprik a rajčat, které se v porovnání s rokem 2005 mírně snížily. Nejvýraznější nárůst spotřebitelských cen nastal u cibule, celeru, česneku a bílého hlávkového zelí. Ani v roce 2006 se nezastavil trend ve zvyšování dovozu zeleniny do ČR. Záporné saldo zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou se v porovnání s předchozími roky výrazně zvýšilo a dosáhlo 6,4 mld. Kč. Objem dodávek čerstvé zeleniny meziročně vzrostl o 11 % a dosáhl 519,0 tis. t. Nejvýrazněji vzrostl dovoz salátů, cibule, salátových okurek, mrkve, papriky, rajčat a hlávkového zelí, k poklesu došlo u dovozů melounů, póru, růžičkové kapusty a česneku. Dodávky zeleniny ze zemí EU v objemu 478,6 tis. t představovaly 92% podíl na celkovém objemu dovozu čerstvé zeleniny. Největším dodavatelem bylo opětovně Španělsko (102,5 tis. t), dále Polsko (80,5 tis. t), Nizozemsko (79,9 tis. t), Německo (58,3 tis. t) a Maďarsko (37,6 tis. t). Vývoz a reexport čerstvé zeleniny se v roce 2006 meziročně zvýšil z 55,2 tis. t na 66,8 tis. t, přičemž do zemí EU bylo vyvezeno 62,4 tis. t, tj. 93 %. Největší objemy směřovaly na Slovensko, do Německa, Maďarska, Ruska, Rakouska a Polska.

6 4 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ EU U KOMODITY ZELENINA Do této kapitoly je zahrnuto: 1. Regulace podnikání a obchodu uvnitř EU 2. Vnější obchodní politika EU 3. Daňová politika 4. Dotační politika 5. Státní zemědělský intervenční fond opatření v rámci SOT 6. Reforma společné organizace trhu s ovocem a zeleninou 7. Právní předpisy ČR vztahující se ke komoditě zelenina 8. Kontrola jakosti zeleniny a zeleninových výrobků 1. Regulace podnikání a obchodu uvnitř EU V rámci Evropské unie, jejímž členem se od stala i Česká republika, nejsou pro pohyb zboží stanovena žádná cla ani kvóty. Pro dovozy zboží ze zemí, které nejsou součástí ES, platí společný celní sazebník. Vzhledem k neexistenci hraničních kontrol a celního řízení mezi státy EU vznikla povinnost evidovat daňové a statistické údaje. Nesplnění této povinnosti je sankcionováno. Statistikou vnitřního obchodu se zabývá systém INTRASTAT (informace na Povinnost vykazovat data pro Intrastat v ČR se týká osob registrovaných nebo identifikovaných v ČR k DPH. Zpravodajskými jednotkami se tak stávají i právnické osoby, jako např. veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy apod., které jsou podle zákona o DPH osobami identifikovanými k dani. Povinnost vykazovat data však nevzniká osobě, která není v ČR registrována k DPH a nemá tak povinnost podávat přiznání k DPH. Povinnost vykazovat data vzniká také zpravodajským jednotkám, které jsou osobami registrovanými k DPH v jiném členském státě a v ČR nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu nebo i zahraniční osoby s daňovou povinností k DPH v ČR, pokud se registrovaly k DPH a DIČ jim přidělil Finanční úřad pro Prahu 1. Vykazovat data pro Intrastat jsou povinny osoby, jejichž hodnota zboží přesáhne v období jednoho kalendářního roku osvobozující hodnotový práh 2 mil. Kč při přijetí zboží z jiné členské země EU a 4 mil. Kč při odeslání zboží do jiné země EU. Základní nařízení Evropské unie a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91. b) Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92. c) Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání množství a údajů o zvláštních pohybech zboží. d) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů.

7 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 5 e) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů. Příloha I pro rok 2007 = v nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87; f) Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy. Základní právní předpisy České republiky související s obchodem - Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě ČR, - Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES (změna vyhláškou č. 563/2006 Sb.), - Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2. Vnější obchodní politika EU EU je celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO. Hlavní deklarovanou snahou WTO je odstraňování obchodních bariér. EU má společný celní kodex a společný celní sazebník. Pro dovozce je celní sazebník v podobě tzv. TARIC (Integrovaný tarif Evropského společenství, vydávaný v souladu s Nařízením Komise EHS č. 2658/87. Distribuce TARICu probíhá v aktuální elektronické podobě na adrese nebo na adrese a 1x ročně je vydáván v Úředním věstníku EU. Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi charakterizuje velký počet preferenčních dohod, meziregionálních iniciativ a jiných významných ujednání. Existují i samostatná obchodní ujednání o obchodu s některými zemědělskými výrobky. Privilegované jsou vztahy s geograficky a historicky nejbližšími partnery: - s členskými státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které zahrnuje Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Další významnou oblastí, kde má EU sjednány dohody typu zóny volného obchodu, je oblast Středomoří (Maroko, Palestina, Tunisko, Jordánsko, Libanon, Egypt, Alžírsko). Neméně důležitá z hlediska zemědělských komodit je dohoda o spolupráci se skupinou afrických, karibských a tichomořských rozvojových zemí (AKT). Významné jsou rovněž preferenční dohody s Tureckem, Izraelem a Chorvatskem, dále s Běloruskem, Čínou, Chile, Mercosurem (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay), Švýcarskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Makedonií, Gruzií, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Mexikem, Moldávií, Ruskou federací, Republikou San Marino, JAR, Jižní Koreou, Sýrií, Turkmenistánem, Ukrajinou a Uzbekistánem. S vyspělými mimoevropskými zeměmi, jako je Austrálie, Kanada, Japonsko, Korejská republika, Hongkong, Tchaj-wan, Nový Zéland, Singapur a USA, probíhá obchod EU na základě smluvních celních sazeb. Na některé vybrané zemědělské výrobky existují komoditní preferenční ujednání.

8 6 Druhy zeleniny, na které se při dovozu ze třetích zemí do EU vztahují předepsané vstupní ceny rok 2007 KÓD KN Popis Rajčata čerstvá, chlazená Okurky salátové a nakládačky čerstvé, chlazené konec února ke zpracování 1) a ostatní ke zpracování 1) a ostatní ke zpracování 1) a ostatní Tykve, cukety Artyčoky Pramen: Nařízení Komice (ES) č. 1549/2006 Poznámka: * celní kvóta WTO, 1) pozdějších předpisů (viz čl. 291 až 300) Vstupní cena v EUR/100 kg 84,6 112,6 72,6 72,6 52,6 62,6 62,6 67,6 67,5 110,5 48,1 48,1 68,3 68,3 60,5 48,8 41,3 69,2 41,3 48,8 82,6 65, ,3 Celní sazba smluvní v % 8,8* 8,8* 8,8* 14,4* 14,4* 14,4* 8,8* 8,8* 12,8* 12,8* 12,8* 16,0 16,0 12,8* 12,8* 12,8 12,8 12,8 12,8 12,8 10,4 10,4 10,4 10,4 zařazení do této podpoložky podléhá podmínkách dle NK (EHS) č. 2454/93, ve znění

9 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 7 Přehled celních kvót WTO při dovozu zeleniny do zemí EU Kód KN Popis Výše kvóty Celní sazba Ostatní podmínky Rajčata 472 t 12 % Česnek t 9,6 % Mrkev, vodnice a tuřín t 7 % Okurky salátové od t Valorické clo sníženo na 2,5 % Sladká paprika 500 t 1,5 % Sušená cibule t 10 % Rozdělení mezi dodavatelské země: - Argentina t - Čína t - ost. třetí země t Houby rodu Agaricus -prozatímně konzervované -připravené nebo konzervované t 12 % 23 % Množství vyjádřeno v odkapané hmotnosti Houby rodu Agaricus -prozatímně konzervované -připravené nebo konzervované t 12 % 23 % Maniokové kořeny t 6 % Maniokové kořeny Marantové, salepové apod. kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu Pramen: Nařízení Komise (ES) č. 1549/ t 6 % Přiděleno Číně Množství vyjádřeno v odkapané hmotnosti. V mezích max. množství 21 mil. t pro každé čtyřleté období. Přiděleno Thajsku jako dodavatelské zemi. Rozdělení mezi dodavatelské země: - Indonésie t - ost. země GATT s výjimkou Thajska t - Čína t - ost. země, nečleny GATT t z čehož t je druhu používaného k lidské spotřebě, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti do 28 kg, buď čerstvý a celý, nebo bez slupky a zmrazený, též ve formě plátků 3. Daňová politika Zákonem č. 235/2004 Sb. (poslední změna zák. č. 319/2006 Sb.), o dani z přidané hodnoty, jsou od upraveny daně na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem. Snížené sazbě DPH (tj. 5 %) podléhá kapitola 07 celního sazebníku jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy a kapitola 20 přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin.

10 8 4. Dotační politika Realizaci podpůrných programů v roce 2007 lze rozdělit do následujících skupin: A) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007 na základě 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin Účelem je zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem. 3.a) Biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin do výše 70 % u zeleninových druhů z prokázaných nákladů na pořízení bioagens a biopreparátů a na odborný servis u biologické ochrany, 3.d) Podpora šlechtění zaměřeného na vyšší odolnost proti škodlivým biotickým a abiotickým činitelům a odpovídající kvalitu výsledné produkce, do výše 90 % prokázaných vyjmenovaných nákladů. Vyhodnocení dotačního programu rok 2006 Na DP 3. a) bylo vyplaceno 1 683,7 tis. Kč a na 3. d) ,5 tis. Kč. 9. A. b. - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu - 9.A.b.1) - Publikace doporučovaných odrůd a souvisejících informací, poskytované pěstitelům zdarma. Subjektem je pěstitelský svaz. Podpora do výše 80 % prokázaných přímých nákladů. - 9.A.b.2. - Pořádání výstav pěstovaných rostlin. Subjektem je vystavovatel nebo pěstitelský svaz. Výše podpory: fixní částka podle rozhodnutí MZe podle významu pořádané výstavní akce. - 9.A.b.3 - Podpora pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou veřejnost. Subjektem je pořadatel (se souhlasem MZe). Podpora do výše 60 % prokázaných přímých nákladů, avšak max. výše podpory na jedno školení či seminář nepřesáhne částku Kč. - 9.A.b.4. Podpora zajištění samostatných odrůdových zkoušek registrovaných odrůd polních plodin po jejich registraci, za účelem zajistit získání a šíření informací o pěstitelských vlastnostech registrovaných odrůd polních plodin. Subjektem je osoba zajišťující samostatné zkoušky odrůd po registraci, která vykonává tuto činnost na základě smlouvy s ÚKZÚZ, pro účely poskytování informací zemědělské veřejnosti. Výše podpory do výše ,- Kč na 1 odrůdu ozimých plodin, do výše ,- Kč na 1 odrůdu jarních plodin po předání výsledků zkoušek ÚKZÚZ. Vyhodnocení dotačního programu rok 2006 V rámci DP 9.A.b. bylo čerpáno celkem 426,3 tis. Kč. 9. F. Podpora poradenství v zemědělství Účelem je pomoc zemědělským podnikům při plnění zákonných požadavků a správné zemědělské praxe, šíření informací o opatřeních Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a o aktuálních problémech při realizaci společné zemědělské politiky. Výše dotace je do 100 % prokázaných nákladů, max. 500 tis. Kč.

11 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 9 9. H. - Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí Podporován je marketing a propagace vystavovatelů z ČR, jejich výrobků případně služeb na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí. Předmětem dotace je částečná úhrada nájmu výstavní plochy bez vybavení subjektů účastnících se české národní expozice, organizované pod gescí MZe v době od do , do výše 50 % prokázaných nákladů na úhradu nájmu výstavní plochy, max. do výše 100 tis. Kč na žadatele a na veletrh či výstavu. 10. D. - Podpora evropské integrace nevládních organizací Podporován je vstup, členství, zastoupení členství a činnost českých stavovských agrárních nevládních organizací v mezinárodních nevládních organizacích ke zlepšení jejich efektivnosti a odborné úrovně činnosti. 13. A. - Podpora zpracování zemědělských produktů zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu Účelem dotace je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků na evropském trhu, hlavně s ohledem na jakost, nezávadnost a dohledatelnost výrobků. Zabezpečení funkčnosti a účinnosti jakostních systémů (včetně integrované prevence a omezování znečištění). Subjektem je výrobce potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jehož podíl tržeb z vlastní výroby potravin je vyšší než 50 %. Výše dotace je stanovena do 40 % prokazatelně vynaložených nákladů dle předloženého projektu, max. do 10 mil. Kč na subjekt a projekt. Minimální hodnota projektu je 1 mil. Kč. Dotaci lze poskytnout pro: a) modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, b) zavádění nových technologií, c) zlepšení a racionalizaci postupů zpracovávání zemědělských produktů, d) investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských výrobků, e) zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí, f) zavádění technologií souvisejících s dohledatelností potravinářských výrobků. B) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod na polních kulturách a zvěři způsobených povodněmi roku 2006 (na základě usnesení vlády č. 607 ze dne ) Z.1. Zmírnění škod na polních kulturách a zvěři způsobených povodněmi roku 2006 Předmětem dotace byly zničené či poškozené plochy polních kultur, uhynulé kusy zvěře. Výše dotace byla stanovena Ministerstvem zemědělství jako propočtená výše škody dle normativních nákladů na jeden ha plochy polních kultur (s výjimkou luk a pastvin) a na základě výše škod uvedených v protokolu o zjištěných škodách. V roce 2006 v rámci tohoto dotačního programu bylo vyplaceno celkem 95,7 mil. Kč.

12 10 C) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Investiční programy Podpory podnikání jsou zaměřené zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizace, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (aktuální informace Pro rok 2007 byly vyhlášeny tyto programy: C.1. Program Zemědělec Cílem je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce Podpory investuje zejména strojního zařízení, vybavení či technologických celků, přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti. C.2. Program Půda Cílem je podpořit nákup nestátní zemědělské půdy, včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic) za účelem hospodaření (provozování zemědělské výroby) na této půdě. C.3. Podpora pojištění Účelem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám a částečná kompenzace pojistného, vynaloženého na zemědělské pojištění. Předmětem podpory je úhrada nákladů prokazatelně vynaložených na platbu pojistného u pojištění plodin a hospodářských zvířat. Za plodiny se nepovažují lesní porosty a lesní školky. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění plodin pro případ: - krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu. Výše podpory: - až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin pro rok 2007; - až do 35 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin pro rok Pro účely poskytování podpory se speciálními plodinami rozumí: - trvalé kultury vč. školek, tj. réva vinná, chmel, ovoce (meruňky, jablka, hrušky, třešně, višně, broskve, rybíz, angrešt, ořechy, mandloně, kdoule, švestky, slívy, ryngle, maliny, ostružiny), - jahody, - konzumní zelenina (celer, mrkev, petržel, pastinák, křen, ředkvička, ředkev, kedlubny, kapusta, květák, zelí, cibule, česnek, pažitka, pór, cukety, okurky, paprika, rajčata, salát, špenát, kopr, brokolice), - okrasné rostliny vč. školek, - přadné rostliny (len a konopí). D) Jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS) Jednou z hlavních kategorií finančních podpor do českého zemědělství jsou po vstupu ČR do EU přímé platby, poskytované na hektar obhospodařované zemědělské půdy. Tyto podpory jsou vypláceny v systému SAPS (Single Area Payment Scheme), tj. zjednodušeným systémem plateb. V roce 2004 byla tato výše na úrovni 25 % přímých plateb zemí EU 15, v roce 2005 dosáhla úrovně 30 % a v roce 2006 to bylo 35 %. Od roku 2006 se do přímých plateb, hrazených EU, řadí také oddělená platba za cukr. Žadatel je povinen splnit podmínky stanovené nařízením vlády č. 47/2007 Sb. a příslušnými evropskými nařízeními.

13 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 11 Podmínky: - minimální výměra zemědělského podniku je 1 ha, minimální výměra půdního bloku 0,5 ha - registrace půdních bloků/dílů půdních bloků v evidenci tzv. LPIS - dodržování podmínek dobré zemědělské a environmentální praxe po celý kalendářní rok na všech půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků vedených v evidenci na žadatele V roce 2006 činila sazba na zemědělskou půdu Kč/ha (v roce Kč/ha, v roce Kč/ha). Klasifikace kultur (dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění): Zelinářské zahrady Zelinářskou zahradou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstuje ovoce, zelenina a okrasné, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny pro potřebu uživatele zelinářské zahrady a jeho osob blízkých. Orná půda Ornou půdou se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem, zemědělské plodiny a která není travním porostem. E) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) V novém sedmiletém programovacím období byl na podporu rozvoje venkova jako součásti společné zemědělské politiky EU ustaven zvláštní finanční nástroj Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, tzv. EAFRD. Legislativa upravující pravidla financování z tohoto fondu vyžadovala, aby členské země zpracovaly strategii pro rozvoj venkova a vlastní program s konkrétními cíli intervencí pro období let Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro roky , vyjádřené nařízením Rady ES č. 1698/2005, s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. Dále navazuje na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky, a na rozhodnutí Rady 2006/144/ES, o Strategických pokynech Společenství pro rozvoj venkova: programové období NSPRV ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími evropským strategickým směrům, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost; ochrana přírody, životního prostředí a krajiny; rozvoj a diverzifikace venkovského života) a ose LEADER. Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Podpora v rámci osy I směřuje ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a vytvoření silného a dynamického zemědělsko-potravinářského odvětví. K tomuto cíli jsou v ose I nastavena opatření převážně investičního charakteru (např. modernizace zemědělských podniků, zvyšování hodnoty zemědělských a potravinářských produktů, nebo investice do lesů), ve kterých je k získání podpory nutné předložit projekt. Opatření osy I navazují na podpory z předcházejícího programovacího období Vzhledem k zájmu žadatelů o finanční prostředky z operačního programu a velmi obdobným podmínkám nastaveným v Programu rozvoje venkova se dá v novém období předpokládat úspěšné čerpání podpor osy I.

14 12 Opatření osy I: I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.4 Pozemkové úpravy I.2.1 Seskupení producentů I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny Podpory v ose II se zaměřují na zlepšování životního prostředí a krajiny s cílem vytvořit multifunkční zemědělské a lesnické systémy prospěšné životnímu prostředí, přírodě a krajině. Osa směřuje zejména k uplatňování zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí ve venkovské krajině, k zastavení úbytku biodiverzity, k ochraně vody a půdy a ke zmírňování změn klimatu. K tomu přispěje také rozvoj ekologického zemědělství a plné zavedení požadavků správného hospodaření tzv. cross compliance. Bude podpořeno hospodaření v méně příznivých oblastech k vyrovnání příjmů s produkčními oblastmi a k předcházení fenoménu opouštění půdy, zachování péče o krajinu i pracovních míst. Podpory v ose II představují víceletý závazek žadatelů a budou vypláceny v tzv. nárokovém režimu, tzn. po splnění podmínek stanovených v příslušném nařízení vlády. Opatření osy II navazují na podpory vyplácené v předcházejícím programovacím období z HRDP. Opatření osy II: II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2 Platby v rámci oblastí Natura 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3 Agroenvironmentální opatření dle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření pro období : ekologické zemědělství - sazba 564 EUR/ha, jde-li o zeleninu nebo speciální byliny na orné půdě v systému ekologického zemědělství, integrovaná produkce zeleniny (zákaz aplikace přípravků na ochranu rostlin obsahující stanovené účinné látky, vedení záznamů o denním vývoji teploty a vlhkosti vzduchu, sledování výskytu škodlivých organismů, zajištění rozborů vzorků půdy a plodiny, dodržovat max. povolené limity hnojení dusíkem, minimální počet výsevu/výsadby zeleniny, apod.) - sazba 440 EUR/ha orné půdy, na které žadatel bude plnit podmínky stanovené v nařízení. V roce 2007 se k tomuto systému pěstování zeleniny přihlásilo 70 pěstitelů s celkovou plochou ha.

15 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 13 Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa III směřuje ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Cílem podpor je vytvoření různorodých pracovních příležitostí a podmínek pro atraktivní život na venkově. Opatření nastavená v ose III (např. diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání podniků a jejich rozvoje, cestovního ruchu, základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, obnova a rozvoj vesnic) jsou investičního charakteru a předpokládá se předkládání a výběr projektů. Osa IV - Leader Průřezově doprovází opatření I. a II. osy specifická osa IV Leader. Jejím cílem je iniciovat vytváření a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitřního rozvojového potenciálu venkova. Metoda Leader umožní spojit cíle konkurenceschopnost, životní prostředí a kvalitu života a diverzifikaci hospodářství na venkově. Integrovaný přístup pomůže chránit a rozvíjet místní přírodní a kulturní dědictví, zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí, podporovat výrobu specialit, cestovní ruch, obnovitelné zdroje energie a investovat do nich. Metodu Leader uplatňují tzv. místní akční skupiny, které s využitím přirozeného vnitřního potenciálu mikroregionů pomáhají realizovat projekty k naplnění místní strategie. Technická pomoc Technická pomoc je potřebná na podporu aktivit nezbytných pro monitoring a hodnocení řízení a realizace PRV a pro zdokonalování opatření obsažených v tomto Programu. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupů a materiálů nezbytných pro proces administrativy od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatření. Rozdělení národních finančních prostředků z EAFRD, roční průměr (mld. Kč) Osy Veřejné zdroje celkem EAFRD ČR Podíl na osy (z EAFRD) Osa I 3,11 2,33 0,78 22,39 Osa II 7,19 5,75 1,45 55,20 Osa III 2,35 1,76 0,59 16,93 Osa IV 0,65 0,52 0,13 5,00 Technická pomoc 0,07 0,05 0,02 0,48 Celkem 13,37 10,41 2,96 100,00 Pramen: Národní strategický plán, prosinec 2006 F) Národní program podpory potravin KLASA Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KLASA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Samostatné oddělení pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu. Značka smí být udělena pouze po splnění všech podmínek stanovených v Pravidlech pro udělování národní značky KLASA. Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její udělení odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská potravinářská inspekce.

16 14 Do srpna 2007 byla udělena značka KLASA celkem výrobkům od 205 výrobců, z tohoto počtu získalo toto ocenění 45 produktů jak z čerstvého ovoce a zeleniny, tak i výrobků z nich. Více informací o tom, jak získat značku KLASA, o pravidlech pro její udělování, grafický manuál značky KLASA včetně seznamu již oceněných výrobků lze nalézt na internetových stránkách 5. Státní zemědělský intervenční fond opatření v rámci Společné organizace trhu (SOT) Výkonným orgánem pro opatření v rámci SOT pro sektor ovoce a zeleniny v ČR je SZIF (zákon č. 256/2000 Sb., v platném znění). Provádí veškeré úkony, spojené s oběhem finančních prostředků vázaných na rozhodovací proces, týkající se finančního vztahu producentské sféry s institucemi EU, včetně vydávání vývozních a dovozních licencí a všech intervenčních opatření sektoru ovoce a zeleniny (stahování zboží z trhu, poskytování vývozních subvencí). Informace lze získat na webových stránkách: a) Registrace předběžně uznaných skupin producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů; poskytování finančních podpor pro pěstitele ovoce a zeleniny Finanční prostředky může SZIF vyplácet pouze registrovaným (uznaným) organizacím producentů (OP) nebo sdružením organizací producentů (SOP), případně předběžně uznaným skupinám producentů, které předložily žádosti o uznání nebo předběžné uznání. OP/SOP a skupiny producentů ovoce a zeleniny musí být registrované nebo předběžně registrované na základě NR č. 2200/96 a NK č. 1432/2003. Podmínky pro vyplácení podpor jsou stanoveny články 15 a 16 NR (ES) č. 2200/96 a v NK (ES) č. 1433/2003. V roce 2006 byly v ČR čtyři registrované organizace producentů s operačním programem, a to: CZ FRUIT, odbytové družstvo, Praha; JIHOFRUKT, družstvo, Velké Bílovice; Odbytové družstvo LITOZEL, Bohušovice n. Ohří; Jihomoravská zelenina, družstvo, Velké Bílovice, a pět předběžně registrovaných skupin producentů s plánem k dosažení uznání: EB Fruit, odbytové družstvo ovocnářů, Holovousy; ZN FRUIT, družstvo, Hodonice, Družstvo producentů rajčat, Podivín; Východočeská zelenina družstvo producentů zeleniny, Synkov- Slemeno; Odbytové družstvo Polabí, Přerov nad Labem. V roce 2007 (do data vydání této zprávy) se rozšířil počet registrovaných OP na pět, kdy podmínky registrace splnilo Odbytové družstvo EKO-ODBYT, Slaný. Celkový počet předběžně registrovaných skupin producentů vzrostl na sedm, neboť předběžná registrace byla nově udělena skupinám: Družstvo BRAMKO CZ, Semice; Družstvo OZC Jizera, Předměřice nad Jizerou; Odbytové družstvo Ovoce Český ráj, Praha; zároveň zaniklo družstvo ZN FRUIT, Hodonice. V roce 2005 činila finanční podpora pro pěstitele zeleniny v rámci tohoto opatření celkem Kč. V roce 2006 dosáhla finanční podpora Kč.

17 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 15 b) Vydávání licencí pro čerstvé ovoce a zeleninu Při dovozu čerstvého ovoce a zeleniny ze třetích zemí není většinou zapotřebí dovozní licence. Vývoz čerstvého ovoce a zeleniny podléhá předložení licence pouze tehdy, chce-li vývozce nárokovat příslušnou vývozní subvenci. V rámci Společenství existuje u komodity zelenina kvóta na dovoz česneku ze třetích zemí se sníženým clem. Pro dovoz v rámci této kvóty musí dovozce předložit dovozní licenci. V roce 2006 byly vydány licence na dovoz 551,4 t česneku ze třetích zemí. c) Stahování zboží z trhu Jednou z funkcí registrovaných OP je zodpovědnost za stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu a za jeho případné charitativní využití nebo za jeho ekologicky přijatelné zničení. OP mohou dělat tuto službu nejen pro své členy, ale také za úplatu pro neorganizované ovocnáře a zelináře. Paušální sazba je stanovena v NK (ES) č. 103/2003 a týká se květáku a rajčat (z ovoce meruněk, broskví, nektarinek, hrušek konzumních a jablek konzumních). Režim stahování zboží z trhu je velmi kritizován mnohými členskými státy EU, neboť jeho nadměrná komplikovanost zapříčiňuje naprostou neefektivnost. Po vstupu reformy SOT v platnosti ( ) přestane být stahování zboží z trhu ve stávající podobě prováděno. d) Poskytování finanční podpory na ovoce a zeleninu určené ke zpracování Podpory v odvětví zpracovaného ovoce a zeleniny jsou určeny producentům EU, kteří dodávají rajčata, broskve nebo hrušky ke zpracování na určité výrobky, uvedené v příloze I NR (ES) č. 2201/96. Jednou z podmínek pro získání podpory je členství v registrované OP, prostřednictvím které se uskutečňují veškeré obchodní a finanční transakce. OP musí uzavřít smlouvu o zpracování s rovněž registrovaným zpracovatelem. V ČR je dosud registrován jeden zpracovatel broskví a tři zpracovatelé rajčat. V marketingovém roce 2005/06 byla předložena žádost o vyplacení podpory na ,9 t rajčat, což činilo při sazbě podpory 34,50 EUR/t celkovou částku Kč. V marketingovém roce 2006/07 byla předložena žádost o vyplacení podpory na t rajčat, což činilo při sazbě podpory 34,50 EUR/t celkovou částku Kč. V marketingovém roce 2007/08 byla předložena žádost o vyplacení podpory na 9 709,7 t rajčat, což činilo při sazbě podpory 34,50 EUR/t celkovou částku Kč. e) Vydávání licencí pro výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny Při dovozu zpracovaného ovoce zeleniny ze třetích zemí není většinou zapotřebí dovozní licence. Vývoz podléhá předložení licence pouze tehdy, chce-li vývozce nárokovat příslušnou vývozní subvenci (licence se předkládá celnímu orgánu při proclení). V rámci Společenství existuje kvóta na dovoz konzervovaných hub a konzervovaných mandarinek se sníženým clem. Pro dovoz v rámci kvóty musí dovozce předložit dovozní licenci. f) Vývozní subvence pro ovoce a zeleninu a pro výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny O vývozní subvence se musí požádat v zemi, ve které se podává vývozní prohlášení, a to i v případě, že je vývozní licence vydána v jiném členském státě.

18 16 Hlavní nařízení ES o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou Registrace organizace producentů a sdružení organizací producentů, stahování zboží z trhu Nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 Nařízení Komise (ES) č. 1432/2003 Nařízení Komise (ES) č. 103/2004 Poskytování dočasných finančních podpor pěstitelům ovoce a zeleniny Nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 Nařízení Komise (ES) č. 1433/2003 Nařízení Komise (ES) č. 1943/2003 Licence pro čerstvé ovoce a zeleninu Nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 Nařízení Komise (ES) č. 565/2002 Nařízení Komise (ES) č. 1870/2005 Nařízení Komise (ES) č. 179/2006 Vývozní subvence pro čerstvé ovoce a zeleninu Nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 Nařízení Komise (ES) č. 565/1980 Nařízení Rady (ES) č. 386/1990 Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 Nařízení Komise (ES) č. 2090/2002 Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 Záruky pro čerstvé ovoce a zeleninu Nařízení Komise (ES) č. 2220/1985 Nařízení Komise (ES) č. 565/2000 Nařízení Komise (ES) č. 1961/2001 Nařízení Komise (ES) č. 1433/2003 Dovozní licence pro banány Nařízení Rady (ES) č. 404/1993 Nařízení Komise (ES) č. 896/2001 Nařízení Komise (ES) č. 2014/2005 Nařízení Komise (ES) č. 219/2006 Nařízení Komise (ES) č. 566/2006 Sektor zpracovaného ovoce a zeleniny: Nařízení Rady (ES) č. 2201/1996 Nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 Kontrolní systém ovoce a zeleniny Nařízení Rady (ES) č. 1148/2001 Nařízení Komise (ES) č. 408/ Reforma společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Od ledna 2007 byly formálně zahájeny práce na přípravě reformy sektoru ovoce a zeleniny s předpokládanou účinností k , kdy by mělo nabýt platnost nové základní nařízení Rady, stanovující zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny, které by měnilo směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení č. 827/68, 2200/96, 2201/96, 2826/2000, 1782/2003 s 318/2006 a nařízení (ES) č. 2202/96 by bylo zrušeno. Vzhledem k významným rozdílům v podmínkách činnosti sektoru ovoce a zeleniny v členských státech EU, reforma předpokládá zvýšenou roli státu v řešení vlastních národních specifik. V praxi se bude jednat především o vytvoření národní strategie rozvoje sektoru stanovením priorit, specifických podmínek a kontrolního systému tak, aby odpovídaly obecným principům stanovených legislativou EU. Hlavní cíle reformy: - posílit tržní orientaci a zvýšit konkurenceschopnost sektoru - snížit výkyvy příjmů zemědělců - posílit schopnost producentů řešit krize - snížit zatížení životního prostředí - podpořit spotřebu ovoce a zeleniny - posílit předvídatelnost a kontrolu veřejných financí - soulad s pravidly WTO - zjednodušit vedení a zpřísnit kontrolu

19 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 17 Hlavní body změn a) Organizace producentů (OP) a jejich operační programy: - ruší se sedm kategorií OP, bude umožněno zakládat jednodruhové OP a je povoleno členství ve více OP zároveň, - podpora poskytovaná na operační programy OP v nových členských státech vzroste z 50 % uskutečněných výdajů na 60 % (při zachování stropu podpory 4,1 % obchodované produkce), - operační programy budou povinně obsahovat 10 % výdajů na opatření podporující technologie šetrné k životnímu prostředí nebo alespoň dvě opatření agro-envi, - OP budou moci do svých operačních programů zahrnout (a čerpat podporu na) opatření, která podporují spotřebu ovoce a zeleniny, - v současné době EK pracuje na změnách prováděcích pravidel k registracím OP a SP, operačním fondům, operačním programům, plánům k dosažení uznání, - členský stát je povinen připravit národní strategii pro operační programy, - řešení v podobě stahování zboží z trhu na komunitární úrovni je zrušeno, zodpovědnost za kvalitní plánování produkce a případné řešení krize je přesunuta na OP v rámci jejich operačního programu, přičemž na toto opatření může být vyčleněna maximálně 1/3 výdajů. Na distribuci zdarma však bude poskytnuta 100% podpora do výše 5 % produkce (souvisí se zvýšením opatření na spotřebu ovoce a zeleniny), b) Podpora pro předběžně uznané skupiny producentů zvýšena na dvojnásobek (pro 1., 2., 3., 4. a 5. rok fungování skupiny se bude vyplácet paušálně 10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % hodnoty obchodované produkce), c) Ovoce a zelenina určené ke zpracování plochy, na nichž se pěstuje ovoce a zelenina určená ke zpracování (v případě ČR rajčata), budou začleněny do režimu jednotné platby, čímž dojde k decouplingu této podpory. d) Vývozní subvence na ovoce a zeleninu přestanou být vypláceny. 7. Legislativa ČR vztahující se ke komoditě zelenina Následující přehled právních předpisů zahrnuje výběr právních předpisů, týkajících se komodity zelenina: Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů - prováděcí předpisy: 155/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2007, 101/2007 Sb., kterou se mění vyhl č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhl. č. 368/2005 Sb. a 497/2005 Sb., 473/2006 Sb., kterou se mění vyhl. č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejích použití (ve znění vyhl. 402/2006 Sb.). 467/2006 Sb., kterou se ruší vyhl. č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejích kontroly a hodnocení, 400/2006 Sb., kterou se mění vyhl. č. 158/2004 Sb., o stanovení max. přípustného množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhl. č. 68/2005 Sb.,

20 18 293/2006 Sb., kterou se mění vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhl. č. 187/2005 Sb., 211/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhl. č. 210/2004 Sb., o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu, 127/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhl. č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin, 459/2005 Sb., kterou se mění vyhl. č. 211/2004 Sb., o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků, ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 611/2004 Sb., a 238/2005 Sb.), 431/2005 Sb., kterou se mění vyhl. č. 304/2004 Sb., o stanovení druhů a podmínek použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, ve znění vyhl. č. 152/2005 Sb., 366/2005 Sb., o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny (ruší vyhl. 326/1997 Sb., 44/2000 Sb., 160/2002 Sb.), 270/2005 Sb., kterou se mění vyhl. č. 54/2002 Sb., o stanovení zdravotních požadavků na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění vyhl. č. 318/2003 Sb., 650/2004 Sb., kterou se mění vyhl. č. 157/2003 Sb., o stanovení požadavků pro čerstvé ovoce a zeleninu, zpracované ovoce a zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin, 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost, 446/2004 Sb., o požadavcích na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky (ruší vyhl. č. 53/2002 Sb., 233/2002 SB., 306/2004 Sb.), 320/2004 Sb., kterou se mění vyhl. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování SZPI, 305/2004 Sb., o stanovení druhů kontaminujících a toxikologicky významných látkách a jejich přípustné množství v potravinách, 289/2004 Sb., kterou se mění vyhl. č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína apod., 211/2004 Sb., metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vorků (změny vyhl. č. 459/2005 Sb., 238/2005 Sb., 611/2004 Sb.), 161/2004 Sb., kterou se mění vyhl. 147/1997 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhl. 196/2002, 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu, Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 62/2000 Sb., 307/2000 Sb., 128/2003 Sb., 85/2004 Sb., 317/2004 Sb., 94/2005 Sb., 441/2005 Sb., 230/2006 Sb., 409/2006 Sb. - prováděcí předpisy: 81/2007 Sb., kterým se mění NV č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění NV č. 542/2004 Sb., 119/2005 Sb., 515/2005 Sb., 351/2006 Sb.), 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření,

21 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 19 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, 48/2007 Sb., kterým se mění NV č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy, ve znění NV č. 144/2006 Sb., 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků, pocházejících z půdy uvedené do klidu, 257/2006 Sb., kterým se mění NV č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o systém poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky, ve znění vyhl. č. 99/2005 Sb., 88/2006 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství, 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy, 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti u zemědělského podnikatele, 247/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny, 241/2005 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění NV č. 121/2005 Sb., 510/2005 Sb., 159/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek poskytování a propadnutí záruk pro zemědělské výrobky, 505/2000 Sb., o stanovení podpůrných programů k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, ve znění NV č. 500/2001 Sb. a 203/2004 Sb. Zákon č. 30/2006 Sb., úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zák. č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - prováděcí předpisy: 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. - prováděcí předpisy: 493/2006 Sb., kterou se mění vyhl. č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění vyhl. č. 662/2004 Sb., 247/2005 Sb. a 244/2006 Sb., 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče, 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin (ve znění vyhl. č. 371/2006 Sb., 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobu zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech SZIF. Zákon č. 32/2006 Sb., úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů (změny zák. č. 147/2002 Sb., 149/2002 Sb., 219/2003 Sb., 554/2005 Sb., 377/2005 Sb.).

22 20 Zákon č. 316/2006 Sb., úplné znění zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva sadby pěstovaných rostlin, jak vyplývá ze změn provedených zákona č. 444/2005 Sb. a 178/2006 Sb. - prováděcí předpisy: 384/2006 Sb., stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, 206/2004 Sb., stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění vyhl. č. 581/2006 Sb., 332/2006 Sb., o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu (ruší vyhl č. 147/2004 Sb.), 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd (změna vyhl. č. 125/2007 Sb.) Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů - prováděcí předpisy: 124/2006 Sb., kterou se ruší vyhl. č. 95/2006 Sb., o stanovení seznamu odpadů, na které se vztahuje postup podle 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (změna vyhl. č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb.), 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (změna vyhl. č. 504/2004 Sb.), 381/2001 Sb., o stanovení Katalogu odpadů, Seznamu nebezpečných odpadů (změna vyhl. č. 503/2004 Sb.), 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (změna vyhl. č. 502/2004 Sb.). Zákon č. 156/1998 Sb., zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů (č. 317/2004 Sb., 444/2005 Sb., 553/2005 Sb.) - prováděcí předpisy: 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva ve znění vyhl. č. 401/2004 Sb., č. 209/2005, 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhl. č. 399/2004 Sb., č. 476/2000 Sb., 473/2002 Sb., 91/2007 Sb., 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků ve znění vyhl. č. 477/2000 Sb., č. 400/2004 Sb., 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv ve znění vyhl. č. 475/2000 Sb. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů (č. 274/2003 Sb., 94/2004 Sb., 237/2004 Sb., 257/2004 Sb., 444/2005 Sb., 66/2006 Sb.) - prováděcí předpisy: 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence, 116/2002 Sb., o způsobu označování vratných zálohovaných obalů. Zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (změny zákony č. 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 186/2006 Sb., 342/2006 Sb.), a jeho prováděcí předpisy. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zák. č. 521/2002 Sb., 92/2004 Sb., 186/2004 Sb., 695/2004 Sb., 180/2005 Sb., 385/2005 Sb., 444/2005 Sb., 212/2006 Sb., 222/2006 Sb., 230/2006 Sb., 186/2006 Sb.), a jeho prováděcí předpisy.

23 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 21 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (změny č. 123/1998 Sb., 100/2001 Sb.). Zákon č. 435/2006 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (jak vyplývá ze změn provedených zák. č. 521/2002 Sb., 437/2004 Sb., 695/2004 Sb., 444/2005 Sb. a 222/2006 Sb. Některé další související předpisy právního řádu ČR: Vyhláška č. 456/2005 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků ve znění vyhl. č. 468/2006 Sb. (ruší vyhl. č. 570/2004 Sb. a 463/2002 Sb.). Nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění NV č. 468/2000 Sb., 492/2004 Sb., 100/2005 Sb., 324/2006 Sb. Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností ve znění NV č. 491/2004 Sb., 100/2005 Sb. a 324/2006 Sb. Vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 8. Kontrola jakosti a) Výsledky kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny V roce 2006 bylo inspektory SZPI zkontrolováno celkem šarží čerstvé zeleniny, tj. o 9 % méně než v roce Požadavkům právních předpisů nevyhovělo celkem 680 šarží, tj. 26 %. Bylo zkontrolováno celkem šarží původem ze zahraničí a 882 z tuzemska, vyšší podíl nevyhovujících byl zjištěn u dovezené zeleniny. Značné rozdíly ve výsledcích kontroly byly zjištěny v závislosti na konkrétním místě řetězce výroba obchod, ve kterém kontrolovaná osoba provádí svoji činnost. Nejvíce závad bylo zjištěno v maloobchodě, kde nevyhovělo celkem 34 % kontrolovaných šarží (v roce 2005 to bylo 35 %, v roce 2004 to bylo 33 %). Nejčastěji byla kontrolována zelenina plodová; celkem bylo zkontrolováno šarží, z toho požadavkům právního předpisu nevyhovělo 28 %. Problematickou skupinou byla zelenina cibulová. Mezi nejčastější závady patřilo nedodržení minimálních požadavků na jakost danými obchodními normami. Jednalo se především o nečerstvost, nepevnost a znečištění zeminou. Z celkových výsledků kontrol vyplynulo, že těmto požadavkům nevyhovělo 27,5 % šarží, tzn. že každá přibližně čtvrtá kontrolovaná šarže zeleniny neodpovídala základním minimálním požadavkům. Dále byly u zeleniny zjišťovány nedostatky spočívající ve výskytu plísní a hnilob. Takto bylo poškozeno 20 % kontrolovaných šarží. Nedostatečně bylo označeno 15 % kontrolovaných šarží. Z hlediska výskytu cizorodých látek byly vyhodnoceny jako nevyhovující 4 šarže z celkem 578 kontrolovaných. Nevyhověla jedna šarže pastináku (překročení hygienického limitu obsahu kadmia) a dále 3 šarže obsahem reziduí pesticidu paprika (dicofol), špenát (procymidon) a mrkev (ethion).

24 22 Počet kontrolovaných šarží čerstvé zeleniny za rok 2006 Zelenina Výroba Maloobchod Velkoobchod Ostatní Celkem celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Cibulová 8 0, ,2 51 3,9 8 0, ,2 Kořenová 11 0, , ,5 1 0, ,1 Košťálová 9 0, ,1 91 1,1 0 0, ,1 Listová 5 0, ,0 61 1,6 0 0, ,5 Lusková 1 0, ,3 8 0,0 0 0, ,0 Plodová 10 0, , ,3 5 0, ,2 Řapíkatá 0 0, ,0 0 0,0 0 0, ,0 Ostatní 0 0, , ,0 0 0, ,0 CELKEM 44 0, , ,4 14 0, ,3 Původ zboží ČR 28 0, , ,0 4 0, ,9 Třetí země 0 0, , ,1 0 0, ,5 EU mimo ČR 16 0, , ,9 10 0, ,6 Původ neuveden 0 0, , ,0 0 0, ,8 Pramen: SZPI Výsledky rozborů čerstvé zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě za rok 2006 Zelenina Počet analýz analytika mikrobiologie cizorodé látky senzorika značení celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Cibulová 24 25,0 86 7,0 34 0, , ,4 Kořenová 6 16, , , , ,8 Košťálová 7 71, ,4 69 0, , ,7 Listová 4 0, ,4 86 1, , ,3 Lusková 1 100,0 0 0,0 13 0,0 6 33,3 5 0,0 Plodová 12 0, , , , ,1 Řapíkatá 0 0,0 0 0,0 0 0, ,0 0 0,0 Ostatní 0 0, ,0 0 0, ,0 0 0,0 CELKEM 54 24, , , , ,1 Pramen: SZPI Certifikace produktů Další činnost, kterou inspektoři SZPI provádějí v rámci kontroly jakosti čerstvé zeleniny, je certifikace produktů dle nařízení Komise (ES) 1148/2001, o kontrole shody čerstvého ovoce a zeleniny s obchodními normami. Certifikace se provádí při jejich dovozu či vývozu do třetích zemí. Vydávání certifikátu o shodě pro čerstvé ovoce a zeleninu (nebo na zpracování) je prováděno podle zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI, v platném znění. V každém případě, kdokoliv dováží nebo vyváží čerstvé ovoce a zeleninu (včetně čerstvých žampionů, lískových a vlašských ořechů ve skořápce) do třetích zemí, je povinen tuto skutečnost nahlásit na příslušný inspektorát SZPI, neboť bez certifikátu nemůže být daná šarže proclena. V roce 2006 bylo inspektory SZPI vystaveno celkem certifikátů (v roce ) při dovozu čerstvého ovoce a zeleniny a 243 pro vývoz do třetích zemí (v roce ). Mimo certifikace čerstvého ovoce a zeleniny bylo vystaveno celkem 126 certifikátů na zpracování v ČR, jednalo se převážně o dovoz zeleniny na zpracování, či o dovoz švestek.

25 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 23 b) Výsledky kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny za období od ledna do září 2007 V uvedeném období bylo zkontrolováno celkem šarží čerstvé zeleniny, tj. o 9 % více v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Zastoupení nevyhovujících dosáhlo u zeleniny z dovozu podílu 35 % (tj. o o 34 % více v porovnání se stejným obdobím roku 2006). U tuzemské zeleniny dosáhl podíl nevyhovujících šarží 32 % (v roce 2006 to bylo 27 %). Nejvíce závad je stále zjišťováno v maloobchodech. Nejčetnější frekvence porušení ustanovení právních předpisů je v obchodní síti zjišťována u zeleniny cibulové. Počet kontrolovaných vzorků čerstvé zeleniny za I. IX. měsíc roku 2007 Zelenina Výroba Maloobchod Velkoobchod Ostatní Celkem celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Cibulová 8 12, , ,6 1 0, ,0 Kořenová 1 0, ,5 84 3,6 1 0, ,4 Košťálová 4 0, ,1 40 2,5 2 0, ,6 Listová 2 50, ,9 58 5,2 0 0, ,9 Lusková 0 0, ,0 6 0,0 0 0, ,5 Plodová 11 18, , , , ,3 Řapíkatá 0 0,0 7 28,6 1 0,0 0 0,0 8 25,0 Ostatní 0 0, ,0 0 0,0 0 0, ,0 CELKEM 26 15, , ,3 5 20, ,5 Původ zboží ČR 20 5, ,0 96 5,2 3 0, ,9 Třetí země 0 0, ,5 52 3, , ,4 EU mimo ČR 4 25, , ,6 1 0, ,1 Původ neuveden Pramen: SZPI 2 100, , ,0 0 0, ,8 c) Výsledky kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti zpracované zeleniny V roce 2006 bylo inspektory SZPI zkontrolováno celkem 305 vzorků zpracované zeleniny (tj. o 36 % méně než v předchozím roce). Jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 89 vzorků (tj. 29 %), z toho bylo 34 šarží tuzemských. Z hlediska jednotlivých skupin náležela k nejproblematičtějším skupina sterilované zeleniny, skupina chlazené upravené zeleniny a skupina zmrazené zeleniny. Porovnáním výsledků kontroly zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování u vzorků kontrolovaných ve výrobě, velkoobchodech a maloobchodech lze konstatovat, že četnost závad je stále nejvyšší v maloobchodní síti. Počet kontrolovaných vzorků zpracované zeleniny v roce 2006 Původ Výroba Velkoobchod Maloobchod Jiné* Celkem zboží celkem nevyh. % celkem nevyh.% celkem nevyh.% celkem nevyh. % celkem nevyh. % ČR 43 9,3 16 6, , ,4 Jiný než ČR 10 30,0 7 28, , ,3 CELKEM 53 13, , , ,1 Pramen: SZPI Poznámka: * restaurace, přeprava, suroviny Při kontrole chemických požadavků na zdravotní nezávadnost byly zjištěny tři nevyhovující vzorky sterilované zeleniny 1 pro vyšší obsah sacharinu a 2 pro vyšší obsah oxidu siřičitého než povolují limity. Jednalo se sterilované okurky z Německa a sterilované tuzemské zelí.

26 24 Z hlediska mikrobiologických ukazatelů nevyhověly 3 vzorky zpracované zeleniny tuzemské výroby (plíseň viditelná okem). Při kontrole jakostních požadavků (dle vyhlášky č. 157/2003 Sb., ve znění vyhl. č. 650/2004 Sb.) nevyhovělo 6 vzorků kečupů a rajčatových protlaků (nižší refraktometrická sušina). Jednalo se o 5 tuzemských výrobků a 1 výrobek z Polska. Při senzorickém hodnocení byla zjištěna neodpovídající konzistence, vzhled nebo chuť u 7 vzorků zpracované zeleniny. Jednalo se o 4 tuzemské vzorky zmrazené zeleniny, 1 vzorek zmrazené zeleniny z Německa a o 2 vzorky tuzemské upravené chlazené čerstvé zeleniny. Nedostatky v označování byly zjištěny celkem u 38 vzorků (většinou chybějící označení, neúplné značení). Z toho se jednalo o 8 tuzemských vzorků sterilované zeleniny, o 8 vzorků mléčně kvašené a chemicky konzervované zeleniny (původem z tuzemska, z Polska, z Maďarska a ze Slovenska) a 22 vzorků upravené chlazené čerstvé zeleniny (původem z tuzemska, Nizozemska, Rakouska a Polska). Z dalších zjištěných nedostatků stojí za zmínku nedodržení podmínek skladování u 13 vzorků zmrazené zeleniny (z tuzemska a z Německa), u vzorků mléčně kvašené zeleniny z tuzemska, Polska a ze Slovenska a také u 2 vzorků upravené chlazené čerstvé zeleniny z tuzemska a Polska. Výsledky rozborů zpracované zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě v roce 2006 Ukazatel Počet rozborů analytika mikrobiologie cizorodé látky senzorika označování Celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Zelenina 34 17, ,8 93 5, , ,4 Pramen: SZPI d) Výsledky kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti zpracované zeleniny za I. IX. měsíc roku 2007 V tomto období bylo zkontrolováno celkem 284 vzorků. Jako nevyhovující bylo vyhodnoceno 88 vzorků, z toho 51 tuzemských. Z hlediska jednotlivých skupin náležela k nejproblematičtějším skupina upravené chlazené čerstvé zeleniny a skupina zmrazené zeleniny. Porovnáním zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování lze konstatovat, že četnost závad je stále nejvyšší v maloobchodní síti. Počet kontrolovaných vzorků zpracované zeleniny za I. IX. měsíc roku 2007 Původ Výroba Velkoobchod Maloobchod Jiné* Celkem zboží celkem nevyh. % celkem nevyh.% celkem nevyh.% celkem nevyh. % celkem nevyh. % Tuzemsko 46 0,0 2 0, ,2 1 0, ,5 Jiná než ČR 3 0,0 8 0, ,2 1 0, ,6 CELKEM 49 0,0 10 0, ,4 2 0, ,9 Pramen: SZPI Poznámka: * restaurace, přeprava, suroviny Při kontrole chemických požadavků na zdravotní nezávadnost byly jako nevyhovující z hlediska kontaminujících látek vyhodnoceny 2 vzorky zeleninových protlaků (vyšší obsah acesulfamu K a vyšší obsah kyseliny sorbové a benzoové než povolují limity), 1 vzorek sterilované zeleniny (vyšší obsah oxidu siřičitého). Jednalo se kečupy původem z EU a o sterilované kysané zelí z Polska. Mikrobiologickým požadavkům ve znaku plísně viditelné okem nevyhověly celkem 3 vzorky upravené chlazené čerstvé zeleniny (z tuzemska, Maďarska, Thajska) a 1 vzorek tuzemské sterilované zeleniny.

27 ZÁSAHY STÁTU A OPATŘENÍ U KOMODITY ZELENINA 25 Při kontrole jakostních požadavků nebylo zjištěno žádných závad. Při senzorickém hodnocení bylo 17 vzorků zpracované zeleniny hodnoceno jako nevyhovující z důvodu neodpovídajícího vzhledu, konzistence nebo chuti. Jednalo se o 2 vzorky tuzemské sterilované zeleniny, 4 vzorky mléčně kvašené zeleniny (z tuzemska, Slovenska, Rakouska) a o 11 vzorků zmrazené zeleniny (z tuzemska, Polska, Slovenska). Mezi zjištěné nedostatky v označování patřily chybějící údaje, např. označení data použitelnosti, podmínky uchování nebo označení výrobce. Jednalo se o 2 vzorky zmrazené zeleniny z Německa, 4 vzorky sterilované zeleniny (z Polska a Německa), 3 vzorky mléčně kvašené zeleniny z Polska a tuzemska, 2 vzorky chemicky konzervované zeleniny z Thajska či o 3 vzorky zeleninových protlaků ze Slovenska a Polska. Z dalších zjištěných nedostatků stojí za zmínku nedodržení podmínek skladování u 34 vzorků zmrazené zeleniny (tuzemské, z Polska, ze Slovenska, Číny), u 6 vzorků mléčně kvašené zeleniny (tuzemské, z Polska, ze Slovenska), u 2 vzorků chemicky konzervované zeleniny (z tuzemska a Rakouska), u 10 vzorků tuzemské upravené chlazené čerstvé zeleniny a u 4 vzorků tuzemských hotových jídel ze zeleniny. Výsledky rozborů zpracované zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě za I. IX. měsíc roku 2007 Ukazatel Počet rozborů analytika mikrobiologie cizorodé látky senzorika označování celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. celkem % nevyh. Zelenina 41 12,1 54 7,4 59 5, , ,1 Pramen: SZPI

28 26 SVĚTOVÝ A EVROPSKÝ TRH Produkce cibule Světová produkce cibule v roce 2005 dosáhla 58 mil. t, z toho 35 mil. t se vyprodukovalo v Asii (z toho 19 mil. t v Číně), 10 mil. t v Evropě, 8 mil. t v Americe a 5 mil. t v Africe. Produkce Oceánie (Austrálie a Nového Zélandu) je relativně nízká (cca 400 tis. t), ale tyto dvě země hrají hlavní roli ve světovém obchodu s cibulí. V roce 2006 byla sklizeň cibule v mnoha pěstitelských zemích nižší než v roce Pěstební plochy se v některých zemích snížily, a to např. v Novém Zélandu, Austrálii, Tasmánii a Chile. V kombinaci s všeobecným zvýšením celkového obchodu s cibulí v posledních letech dala tato situace velkou příležitost ostatním producentským zemím vstoupit na světový trh s cibulí. Hlavními exportními zeměmi (mimo evropských) jsou Indie, Čína, USA, Mexiko, Egypt, Argentina a Nový Zéland. Indie, kde se sklizeň cibule uskutečňuje třikrát do roka, zaujala první místo v exportu cibule a nahradila tak Nizozemsko. V roce 2007 se zdejší produkce cibule odhaduje o 24 % vyšší než v roce Dodává cibuli zejména do Bangladéše, Malajsie, arabských zemí, do zemí jihovýchodní Afriky a od roku 2003 také do zemí EU (zejména do Řecka). Třetím světovým exportérem cibule je Čína, která vyváží hlavně do Japonska, zvyšují se dodávky do zemí východního Ruska. Dalšími odběrateli je Jižní Korea, Vietnam a Malajsie. Argentina exportuje celkem tis. t cibule, z toho 80 % do Brazílie. Exporty do Evropy jsou zpravidla prováděny přes belgické přístavy. Od poloviny května 2007 byly dodávky třetinové v porovnání se stejným obdobím roku Hlavní destinací pro vývoz cibule z Nového Zélandu je Evropa a Japonsko. Dalšími dovozci cibule z oblasti jižní hemisféry je Chile a Jižní Afrika. Evropa má v importu cibule dominantní postavení, země EU dovážejí kolem 1,25 mil. t cibule ročně, z toho 1 mil. t činí intraunijní obchod a 250 tis. t představuje dovoz ze třetích zemí. Dalším významným importérem cibule je Rusko, které dováží cibuli zejména z Nizozemska, dále z Kazachstánu, Uzbekistánu a Číny. Malajsie, s objemem dovozů kolem 470 tis. t, je nyní třetím největším importérem po Rusku. Významní světoví exportéři cibule (v tis. t) Země Indie Nizozemsko Čína Egypt USA Mexiko Argentina Španělsko Nový Zéland Turecko Pramen: GTA, KCB, USDA, FAO, Fruit and Vegetable Markets Významní světoví importéři cibule (v tis. t) Země Rusko Malajsie Japonsko USA Velká Británie Německo Brazílie Pramen: GTA, KCB, USDA, FAO, Fruit and Vegetable Markets

29 SVĚTOVÝ A EVROPSKÝ TRH 27 Produkce zeleniny v zemích EU Produkce mrkve Situace na trhu EU s mrkví se v posledních letech výrazně změnila. I přes pokles pěstebních ploch v letech docházelo k nadprodukci mrkve. Během sezóny 2004/05 vedla nadměrná úroveň nabídky k extrémnímu poklesu cen mrkve v celé Evropě. Největší podíl na nadprodukci mělo Německo, které bylo jejím největším producentem. Nižší produkce mrkve v roce 2005 nastala v důsledku 6% redukce ploch. Pokles sklizně v roce 2006 však byl v první řadě výsledkem poklesu hektarových výnosů vlivem nepříznivých klimatických podmínek. I přes uspokojivé výsledky v posledních dvou letech z pohledu producentů mrkve není v roce 2007 očekáván v tomto sektoru výrazný vzestup. Produkce salátových okurek Produkce salátových okurek je v EU většinou koncentrována do skleníků dvou hlavních producentských zemí Nizozemska a Španělska. Dalšími významnými producenty okurek je Řecko a Francie. Na rozdíl od Nizozemska se produkce okurek ve Španělsku zvyšuje. Tyto dvě země jsou rovněž hlavními exportéry této zeleniny, v roce 2006 Nizozemsko exportovalo přes 340 tis. t a Španělsko 390 tis. t okurek, a to především do Německa. Produkce zeleniny ve vybraných státech Německo Zelinářství se v Německu v posledních letech trvale rozvíjí. Polní zelenina na nekrytých plochách se v roce 1992 pěstovala na 82,4 tis. ha, v roce 2004 již na 110,4 tis. ha a v roce 2006 plochy dosáhly 111 tis. ha. Největší nárůst ploch byl zaznamenán u ledového salátu a chřestu, naopak plochy červeného, bílého a čínského zelí, květáku a kapusty se snižují. Jedním z důvodů rozšiřování produkce zeleniny je odbourávání tržní podpory rostlinných produktů na základě reformy společné zemědělské politiky (zejména u komodity obiloviny), což vede stále více zemědělců ke hledání alternativní produkce. Etablovaní pěstitelé zeleniny se snaží udržet úroveň konkurenční schopnosti svého podniku plochy výnosných druhů zeleniny rozšiřují, zatímco plochy ztrátových druhů redukují. Například plochy hlávkového salátu každoročně klesají, zatímco pěstování ledového salátu a zejména chřestu se rozšiřuje. Rakousko Produkce zeleniny dosáhne v roce 2007 pravděpodobně objemu t, tj. meziroční 4% zvýšení. Tento nárůst je způsoben zejména rozšířením ploch zeleného hrášku. Velmi nepříznivý vliv na výnosy mnoha druhů polní zeleniny v roce 2007 mělo sucho a vysoké teploty. Produkce plodové zeleniny se meziročně zvýšila o 11 % na t zejména díky pokračujícímu trendu expanze produkce papriky, okurek a rajčat jednak ze skleníků, ale rovněž díky pokračující modernizaci pěstebních metod. Celková produkce košťálové a listové zeleniny bude cca t. Produkce luskové, kořenové a cibulové zeleniny je odhadována na t.

30 28 Přehled o pěstování zeleniny v Rakousku Druh zeleniny Pěstební plochy v ha Produkce v t CELKEM Z toho: - zelený hrášek zelená fazolka cukrová kukuřice květák ostatní košťálová zelenina čínské zelí - špenát mrkev okurky rajčata papriky cibule ledový salát hlávkový salát ředkvičky celer chřest křen pór Pramen: Statistik Austria, ZMP, Fruit and Vegetable Markets Maďarsko Pěstební plochy zeleniny se v roce 2006 zvýšily meziročně o 10 % na 87 tis. ha, což spolu s příznivými klimatickými podmínkami vedlo k vyššímu objemu sklizně zeleniny. Celková maďarská produkce v roce 2006 dosáhla 1,2 1,5 mil. t zeleniny. Podíl Maďarska na celkové produkci EU činil 2 3 %. Venkovní plochy vzrostly o 10 %, zatímco kryté plochy pouze o 2 %. Nejvíce vzrostly plochy hlávkového zelí a květáku, petržele a cibule a rovněž zeleného hrášku a cukrové kukuřice. Pokles produkce nastal u vodních melounů, papriky a rajčat na zpracování. Od roku 2000 výrazně poklesla výměra především u hlávkového zelí, papriky, česneku, pastináku, cibule a žampionů. Pěstební plochy některých plodin neustále kolísají, a to zejména u křenu, zelené fazolky a cukrové kukuřice pro zpracovatelský průmysl. Produkce zeleniny je určena pro domácí trh a export jak v čerstvém stavu, tak i pro zpracovatelský průmysl. V období let se situace ve zpracovatelském sektoru stabilizovala, byla podporována vyšší produkce zejména cukrové kukuřice, okurek nakládaček, zelených fazolí, rajčat a křene. Zpracovatelský průmysl (tj. produkce koncentrátů, sušené, zmrazené, konzervované zeleniny apod.) hraje významnou roli nejen na domácím trhu, ale též na trhu východní Evropy. Po vstupu do EU muselo Maďarsko čelit konkurenci polské zeleniny jak konzumní tak i zpracované. Maďarští producenti ovoce a zeleniny ztrácejí v současné době pozice na domácím trhu, protože se import těchto komodit stále zvyšuje (mezi roky 2003 a 2006 z 64 mil. EUR na 105 mil. EUR, tj. o 64 %). Hlavním důvodem je nabídka levného zboží ze zahraničí. Exporty kolísaly během stejného období na úrovni mezi mil. EUR. Po vstupu Maďarska do EU v roce 2004 se začal stupňovat dovoz ovoce a zeleniny ze středomořských členských států. Dovozy zeleniny z této oblasti dosáhly v roce 2006 celkem 17 mil. EUR, z toho většina pocházela ze Španělska. Přesto hlavním dodavatelem Maďarska zůstalo Nizozemsko, odkud byla v roce 2006 dovezena zelenina za více než 17 mil. EUR. Vzhledem k tomu, že

31 SVĚTOVÝ A EVROPSKÝ TRH 29 spotřeba zeleniny se v Maďarsku zvýšila v období 2003 až 2006 jen o 10 %, ztratili maďarští výrobci zeleniny při stoupajících dovozech svou pozici na domácím trhu, kde stále větší vliv získávají zahraniční firmy. Doma vypěstovaná zelenina, především raný salát, rajčata a zelená paprika, byla postupně vytlačována z domácího trhu importovanými produkty a občas byly importy karotky, kedluben, ředkviček, cibule a česneku vyšší než exporty. Největší dovozní položkou mezi zeleninou byla v roce 2006 rajčata, jejichž dovoz činil asi 16 mil. EUR. Polsko V roce 2006 celková sklizeň polní zeleniny klesla meziročně o 8 % na 4,4 mil. t. Výrazný byl zejména pokles produkce cibule, vyšší sklizeň byla jen u květáku, rajčat a okurek. Výroba zmrazené zeleniny se zvýšila s výjimkou výroby rajčatového koncentrátu. V roce 2007 se předpokládá, že celková produkce polní zeleniny meziročně vzroste na cca 4,8 mil. t. Zvýší se produkce zejména mrkve, cibule a salátových okurek. Produkce zelí se očekává nižší o 3 % oproti roku 2006 z důvodu nízkých výnosů kvůli trvalému suchu. Produkce polní zeleniny a zeleniny z krytých ploch Druh zeleniny Zelenina polní celkem Pěstební plochy v tis. ha Produkce v tis. t * * 207,7 222,1 223,5 225, , , , ,0 - z toho: zelí 32,3 35,0 33,9 29, , , , ,0 květák 10,2 11,1 11,6 11,7 205,7 204,3 211,8 215,0 cibule 36,5 34,7 34,9 37,0 865,7 714,1 590,2 780,0 mrkev 30,4 33,2 32,5 33,0 927,9 929,0 833,2 925,0 řepa salátová 14,0 14,9 15,4 15,3 356,9 356,0 340,6 355,0 okurky 19,9 20,6 20,9 21,5 255,9 257,5 271,9 280,0 rajčata 12,1 13,2 13,4 13,5 212,7 232,4 246,7 245,0 ostatní 52,3 59,4 60,9 64,0 720,4 772,0 724,2 800,0 Kryté plochy v ha 5 467, , , ,0 673,8 673,0 712,0 730,0 - z toho: rajčata 2 419, , , ,0 369,6 369,0 405,0 420,0 okurky 1 310, , , ,0 208,0 211,0 220,0 220,0 ostatní 1 738, , , ,0 96,2 93,0 87,0 90,0 Pramen: Rynek owoców a warzyw, IERIGŽ, Polsko Poznámka: * odhady Export čerstvé zeleniny z Polska v roce 2006 citelně zeslábl. Podle údajů ZMP se tento vývoz ve srovnání s relativně vysokou úrovní roku 2005 snížil téměř o jednu pětinu na 377 tis. t, přičemž do zahraničí bylo prodáno menší množství prakticky všech druhů zeleniny s větším významem pro polský zelinářský sektor. Cibule, která tvoří jednu třetinu polského vývozu čerstvé zeleniny, se za rok 2006 vyvezlo o 10 % méně než v předchozím roce. Vývoz hlávkového zelí silně poklesl už v minulých letech. Po snížení o třetinu v roce 2005 došlo v roce 2006 k dalšímu omezení exportu zelí o polovinu. Vývoz mrkve byl v roce 2005 na úrovni roku 2003 a 2004, ale v následujícím roce 2006 klesl o 44 %. Také ve vývozu rajčat, která jsou druhou nejdůležitější exportní zeleninou, se neudržela vysoká úroveň vývozu z roku 2005.

32 30

33 BAREVNÁ PŘÍLOHA - VÝSTAVA PODZIMNÍ FLORA - HORTIKOMPLEX 31

34 32 Na rozdíl od exportu se import čerstvé zeleniny zvýšil o 34 % na 240 tis. t. Polsko nakupovalo v zahraničí především rajčata, papriky, okurky, cibuli a mrkev, a to ve větším množství než v roce Rajčata pocházela hlavně ze Španělska, cibule a mrkev se dovážela převážně z Nizozemska. Slovensko V roce 2006 produkce zeleniny z celkové plochy ha dosáhla objemu t. Největší podíl na celkové produkci měla plodová zelenina ( t), košťálová zelenina ( t) a kořenová zelenina ( t). Zvýšila se sklizeň špenátu, celeru, hlávkového salátu a cuket, naopak výrazněji klesla produkce tykví, růžičkové kapusty, hrachu a fazolí. Výměra krytých ploch v roce 2006 činila 68,35 ha, z toho se zelenina pěstovala na 57,7 ha, ze kterých se sklidilo t. Kromě skleníků, u kterých výměra vzrostla meziročně o 5,2 %, klesla výrazně výměra pařenišť i fóliovníků. Objem dovozu čerstvé zeleniny si udržel i v roce 2006 rostoucí trend a oproti roku 2005 vzrostl o 29,4 % na t. Nárůst dovozů se projevil téměř u všech druhů zeleniny kromě zeleniny sušené. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u dovozu čerstvé luskové zeleniny. Vývoz vzrostl meziročně o 15,7 % na t. Největší nárůst nastal u vývozu zeleniny prozatímně konzervované, čerstvé luskové, kořenové a cibulové zeleniny. Obchod se zeměmi EU představoval v roce 2006 u dovozu 88 % a u vývozu 99 %. Rumunsko Zemědělství zaujímá důležitou pozici v ekonomice Rumunska. Zaměstnává kolem jedné třetiny pracující populace. Produkce ovoce a zeleniny reprezentuje více než 20 % farmářského sektoru. Díky příznivým klimatickým podmínkám a dobré půdě je podíl rostlinné produkce na hodnotě rumunské zemědělské produkce vyšší (kolem 60 %) než činí podíl živočišné produkce. Produkce zeleniny se podílí 11 % a ovoce 8 %. Velkou nevýhodou rumunského zemědělství je značná roztříštěnost zemědělské půdy po privatizaci. Většina producentů má k dispozici nedostatečné technické a finanční prostředky, což má negativní vliv i na úroveň hnojení a ochrany rostlin. Výjimku představují větší producentské společnosti (oficiální organizace zahrnující několik jednotlivých společností s průměrnou velikosti 450 ha stejně jako neoficiální kombinace rodinných farem s průměrnou velikostí kolem 100 ha), které produkují obilí, slunečnice, mléko a maso v širším měřítku. Menší společnosti pěstují zeleninu pro vlastní potřebu nebo pro prodej na místních tržištích, zatímco větší společnosti dodávají svou produkci na trh nebo na export, část produkce je zpracovávána. Od roku 2000 se zelinářský sektor stále rozvíjí, zvyšují se hektarové výnosy i pěstební plochy. Nejdůležitějšími zeleninovými druhy jsou rajčata, papriky, okurky, mrkev, hlávkové bílé zelí, cibule, melouny, lilek a česnek, dále též květák a pórek.

35 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČR 33 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČR Rok 2006 lze z hlediska pěstitelského hodnotit jako rok průměrný až podprůměrný. Po dlouhé, nebývale tuhé zimě s vydatnou sněhovou pokrývkou došlo v březnu 2006 k náhlému oteplení a tání sněhu, což spolu s vydatnými dešti způsobilo lokální záplavy, které se opakovaly v měsíci květnu a červnu. Po tropickém letním počasí, které v mnoha případech pozastavilo vývoj porostů, došlo v některých oblastech k zasychání plodin. Tento vývoj počasí měl negativní dopad na objem sklizně některých druhů zeleniny a zejména na kvalitu sklizené produkce. Podle údajů ČSÚ vzrostla v roce 2006 sklizňová plocha zeleniny meziročně o 29 % na celkových ha. Produkce zeleniny vykazuje meziroční nárůst téměř o 7 % na objem 291,5 tis. t. Vyšší sklizeň byla zejména u plodové zeleniny (okurky, rajčata, papriky), salátů, dále rovněž u kedluben, celeru, hrášku a fazolových lusků. Naproti tomu k výraznému poklesu produkce došlo především u cibule, hlávkového zelí, hlávkové kapusty a mrkve. Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v ČR (ha) Zelenina Celer Cibule Česnek Hrách dřeňový Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Petržel Rajčata Zelí hlávkové *3 769 *2 882 *1 965 *2 015 *1 896 *1 001 * Ostatní zelenina Zelenina celkem Pramen: ČSÚ Poznámka: údaje vždy k příslušného roku, * součet osevních ploch zelí hlávkového bílého a červeného od roku 2002 údaje bez dopočtu sektoru domácností obyvatelstva. Sklizňová plocha zeleniny v ČR (ha) Zelenina Celer Cibule Česnek Hrách dřeňový Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Petržel Rajčata Zelí hlávkové * Ostatní zelenina Zelenina celkem Pramen: ČSÚ Poznámka: * zelí hlávkové bílé a červené, od roku 2002 údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností

36 34

37 BAREVNÁ PŘÍLOHA - VÝSTAVA PODZIMNÍ FLORA - HORTIKOMPLEX 35

38 36 Celková sklizeň zeleniny v ČR (t) Zelenina Celer Cibule Česnek Hrách dřeňový Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Petržel Rajčata Zelí hlávkové* Ostatní zelenina Zelenina celkem Pramen: ČSÚ Poznámka: * zelí hlávkové bílé a červené, od roku 2002 údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností Průměrný hektarový výnos v ČR (ha/t) Zelenina Celer 16,30 15,94 14,15 20,19 22,50 20,96 20,08 Cibule 14,00 17,53 18,65 12,26 21,37 24,45 15,28 Česnek 5,11 5,31 5,24 2,50 5,79 5,22 6,17 Hrách dřeňový 3,36 4,36 3,83 3,27 5,38 5,06 4,64 Kapusta 15,80 16,72 15,43 16,43 19,38 21,29 17,51 Kedlubny 14,36 14,36 12,39 16,66 16,53 16,08 16,63 Květák 14,00 13,98 13,15 14,19 15,34 17,00 15,41 Mrkev 18,59 20,71 28,73 27,49 28,44 33,25 27,41 Okurky nakládačky 9,44 11,17 20,88 18,85 13,13 17,23 15,92 Okurky salátové 13,25 12,95 19,67 28,71 22,03 30,33 29,19 Petržel 9,89 10,19 9,46 7,11 7,65 13,17 12,91 Rajčata 15,45 16,17 31,42 27,78 26,55 30,37 24,45 Zelí hlávkové* 35,66 36,18 37,52 37,28 36,85 47,13 37,06 Pramen ČSÚ Poznámka: * zelí hlávkové bílé a červené, od roku 2002 údaje za zemědělský sektor s dopočtem sektoru domácností Vývoj pěstování zeleniny v průběhu marketingového roku 2006/2007 Ročník se vyznačoval extrémními výkyvy počasí. Zima byla velmi mírná s malým počtem dní se sněhovou pokrývkou a teplotně nadprůměrná, což podporovalo dobré přezimování všech škodlivých činitelů. V průběhu vegetace tak došlo k výskytu některých chorob (např. padlí na porostech kořenové zeleniny) a škůdců (zejména třásněnek, housenek bělásků, kyjatky hrachové). Suchá zima a nedostatek dešťových srážek v jarním období roku 2007 působily značné problémy již při přípravě půdy, které vykazovaly horší strukturu oproti jiným rokům. Ke zhoršení situace přispěl naprostý nedostatek vláhy a vysoké denní teploty v dubnu, což mělo negativní vliv na vzcházení zeleniny porosty byly velikostně nevyrovnané, nedostatečně zakořeněné. U některých plodin byla značně vysoká redukce počtu jedinců, a proto musela být řada porostů likvidována. Letní měsíce s tropickými teplotami znamenaly pokles výnosů i tam, kde byly plochy pod závlahou.

39 I/05 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČR Porovnání dlouhodobých pr m r m sí ních úhrn srážek a pr m rných m sí ních teplot vzduchu se skute ností v zeliná ských oblastech IX/07 II/05 III/05 IV/05 V/05 VI/05 VII/05 VIII/05 IX/05 X/05 XI/05 XII/05 I/06 II/06 III/06 IV/06 V/06 VI/06 VII/06 VIII/06 IX/06 X/06 XI/06 XII/06 I/07 II/07 III/07 IV/07 V/07 VI/07 VII/07 VII/07 M sí ní úhrn srážek v mm Pr m rná m sí ní teplota vzduchu ve st. C Úhrn srážek Dlouhodobý pr m r srážek Dlouhodobý pr m r teplot Teplota vzduchu roku

40 38 Kořenová zelenina Nebývale časný nástup jara umožnil provést první výsevy mrkve a petržele již v průběhu února. Tyto porosty vzcházely za příznivých povětrnostních podmínek a sklizňové zralosti dosáhly o 1 2 týdny dříve než v jiných letech. Plochy zakládané koncem měsíce března a zejména v dubnu a květnu trpěly vysokými denními teplotami. Nedostatek vláhy a teplé počasí měly za následek velikostně nevyrovnané porosty a tím i nižší podíl tržní produkce. Letní období s vysokými teplotami nad 30 o C v červnu a červenci zpomalilo růst a vývoj pozdějších porostů, které se sklízely v srpnu a září. Pro celer byly růstové podmínky velmi příznivé. Absence pozdních jarních mrazů a vyšší teploty půdy při zakládání porostů daly předpoklady pro nadprůměrnou sklizeň. Suchý a teplý průběh počasí umožnil udržet porosty kořenové zeleniny v dobrém zdravotním stavu až do července. Měsíc srpen byl charakteristický vysokým výskytem padlí jak na porostech petržele, tak později i mrkve. Avšak u pěstitelů s dobrou úrovní agrotechniky toto neznamenalo tak závažný problém. Celkově lze tento marketingový rok hodnotit jako výnosově průměrný a vzhledem k vyšším realizačním cenám v I. polovině sezóny jako pěstitelsky úspěšný. Cibulová zelenina Průběh počasí měl negativní dopad na porosty cibulové zeleniny. Suchá zima a nedostatek srážek v době vzcházení značně zredukovaly počty jedinců, a tak některé porosty byly z těchto důvodů likvidovány. Většina porostů se vyznačovala nepravidelným vývojem. V průběhu vegetace byla cibule vystavena extrémně vysokým teplotám a i na zavlažovaných plochách trpěla stresem. První sklizně začaly v pozdějších termínech než je obvyklé. Extrémně vysoké teploty v létě a na začátku podzimu oddálily sklizňovou zralost porostů pozdější cibule. Druhou polovinu sklizně zasáhly vydatné deště, které zastavily sklízení a částečně ovlivní kvalitu zbývající úrody. Porosty cibule byly vystaveny běžnému infekčnímu tlaku houbových chorob a zejména jarních škůdců; u větších pěstitelů nedošlo k výraznějším problémům. V některých oblastech trpěly porosty cibule v letním teplém počasí extrémně vysokým výskytem třásněnek. Kvalita cibule na skladování je dobrá, avšak vzhledem k tržním podmínkám bude naskladněno menší množství cibule než v minulých letech. Celkově lze tuto sezónu z hlediska pěstování hodnotit jako průměrnou, výnosově nevyrovnanou, avšak vzhledem k vyšším realizačním cenám a plynulejšímu posklizňovému odbytu jako pěstitelsky lepší než v roce Košťálová zelenina Suchá zima a jaro umožnily brzké setí raných odrůd zejména zelí a kapusty, které však předčasně dozrály. Na růstu a vývoji košťálovin, především květáku, se významnou měrou podílel nedostatek vláhy v průběhu celé vegetace a zejména extrémně vysoké teploty v červnu a červenci. Brzký nástup jara umožnil dodržet včasné termíny výsadeb a jejich plynulost. Na sklizeň nejranějších odrůd květáku v květnu plynule navazovala sklizeň dalších výsadeb. V tomto období vznikl na trhu mírný přetlak nabídky a podobná situace se opakovala na přelomu července a srpna. Z hlediska výskytu škodlivých činitelů nebyla tato sezóna mimořádná při důsledné kontrole porostů bylo možné situaci zvládnout. Průběh počasí významně ovlivnil kvalitu a výtěžnost výsadeb pekingského zelí. Vysoké teploty pravděpodobně zapříčinily zásadní poruchy v příjmu některých živin, což mělo za následek zhoršení zdravotního stavu (barevné změny uvnitř hlávek, především černání apod.), a tím i nemožnost sklizně celých partií výsadeb. Řada porostů tak nebyla sklízena. Porosty hlávkové kapusty při dostatku závlahy vykazovaly dobré výsledky. Nedostatek vláhy v průběhu jara i léta spolu s tropickými teplotami však způsobily výrazný pokles výnosů. Mírný nedostatek v nabídce této zeleniny na trhu se projevoval prakticky v průběhu celého roku.

41 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČR 39 U hlávkového zelí, přes počáteční pomalý odbyt raných odrůd, se očekává dobrá sklizeň co do množství i kvality. Určité problémy byly zaznamenány u některých odrůd (především letních) barevné změny uvnitř hlávek a také napadením některých partií třásněnkou. Plodová zelenina Horké léto bylo pro plodovou zeleninu velmi příznivé, s výjimkou keříčkových rajčat. Srážkový deficit zapříčinil jejich velmi problematické vzcházení, neboť keříčková rajčata se u nás převážně pěstují na pozemcích bez možnosti závlahy. V závislosti na výskytu oblastních srážek vzešla část osetých ploch již do konce dubna, některé porosty až v průběhu června. Sklizeň začala zhruba o týden dříve než obvykle (20. 8.), avšak vzhledem k pomalejšímu náběhu zpracovatelských kapacit část úrody nebyla sklizena. Vzhledem k tomu, že většina okurek nakládaček se u nás pěstuje pod intenzivní závlahou, bylo teplotně nadprůměrné léto pro pěstitele okurek příznivé. Sklizeň začala v polovině června, tj. asi o 14 dní dříve než v roce Díky suchému počasí nezpůsobila plíseň okurková při standardní ochraně vážnější problémy, naproti tomu počasí svědčilo škůdcům, především třásněnkám, sviluškám a mšicím. Paprika je rovněž pěstována na zavlažovaných pozemcích. Vzhledem k rychlému nástupu teplého počasí nebylo nutno porosty nakrývat a první sklizně probíhaly již v polovině července. Problém představoval vyšší výskyt škůdců (především třásněnek a lokálně i osenice). Bakterióza se vyskytovala spíše lokálně, výskyt fusariového vadnutí i phytoplazmóz byl zaznamenán ve vyšší míře. Lusková zelenina Celkově lze tuto sezónu hodnotit u luskové zeleniny jako nejhorší za posledních 5 6 let, a to zejména tam, kde nebyly porosty pod závlahou. Vlivem velkého sucha porosty velmi špatně vzcházely, bylo málo jedinců na plochu a málo nasazených zrn. Tyto porosty byly pod silným tlakem škůdců (kyjatka hrachová). Větší dešťové srážky nastaly až v polovině června, kdy byly již porosty odkvetlé a málo husté. V některých oblastech poničily porosty i kroupy. Výsledkem byla cca poloviční sklizeň oproti jiným rokům, neboť špatné, nízké a polehlé porosty se jen těžko sklízely kombajny. Listová zelenina Dominantní postavení na trhu mají v rámci této skupiny saláty, u nás v posledních letech vedle salátu hlávkového zejména salát ledový. Ostatní typy salátů (Lollo, dubáček, římský) se pěstují v menší míře, ale jsou stále více žádány trhem. Z dalších listových zelenin s malým zastoupením lze uvést např. endivii (frizér), hlávkovou čekanku (radicchio), polníček a rukolu. Časný nástup jara a následné teplotně příznivé období umožnilo velmi rané sklizně. Průběh počasí během podzimních měsíců byl rovněž příznivý a včas založené porosty se podařilo úspěšně sklidit. Větší ztráty vlivem napadení porostů plísní salátovou byly zaznamenány zejména koncem léta a na podzim. V posledních letech se stávají značným problémem housenice a housenky na rostlinách po výsadbě (pilatky, můry a předivky), tradičně se opakují problémy způsobené sáním celé řady klopušek. Tržní produkce zeleniny V ČR nejsou statisticky sledovány plochy s produkcí zeleniny tržních a netržních pěstitelů. Údaje o rozsahu a objemu produkce tržní zeleniny obsahují i údaje o pěstování meziplodin. Informace v následující tabulce jsou výsledkem šetření ZUČM.

42 40 Přehled o tržní produkci zeleniny v ČR Druh zeleniny (odhad) ha tuny ha tuny ha tuny Brokolice Celer Cibule Česnek Fazolové lusky Hrách konzumní Chřest Kapusta hlávková Kedlubny 1) Kukuřice cukrová Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika Pastinák Petržel Pór Rajčata Ředkvička 1) Řepa salátová 1) Saláty i barevné 1) Špenát Zelí hlávkové bílé a červené Zelí pekingské 1) Zelenina ostatní Celkem Pramen: ZUČM Poznámka: 1) rovněž jako meziplodina, 2) více sklizní Tržní produkce - tj. zboží, které se odbytuje do obchodní sítě nebo pro zpracovatelský průmysl Struktura zelinářských podniků Struktura zelinářských podniků podléhá průběžným změnám. Po problematickém roce 2004 výrazně klesl v roce 2005 počet pěstitelů, kteří vstupovali v uvedeném roce s produkcí zeleniny na trh. Dalším důsledkem byl rovněž výrazný úbytek pěstebních ploch tržní zeleniny zejména u středních a drobných pěstitelů. V letech 2006 a 2007 se počet pěstitelů více méně neměnil, k výraznějším změnám došlo u výměr tržní zeleniny u větších pěstitelů.

43 PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČR 41 Struktura p stitel zeleniny v R v roce Po et p stitel P stební plocha Po et p stitel P stební plocha v ha ,0-0,9 1,0-5,0 5,1-10,0 10,1-20,0 20,1-30,0 30,1-50,0 50,1-100,0 100,1 a více Celkem 0 Zp soby prodeje a odbytu p stované erstvé zeleniny v letech 2006 a 2007 Zpracovatelský pr mysl 12% Ostatní 3% Velkoobchody 14% Supermarkety a hypermarkety 71%

44 42 Struktura pěstitelů zeleniny v ČR Rozsah pěstování (ha) Počet pěstitelů Pěstební plocha (ha) * * 100,1 a více , , , , , ostatní CELKEM Pramen: ZUČM Poznámka: * předběžné údaje Podíl samozásobení domácností zeleninou v ČR v letech 2006 a 2007 činí 13,9 13,7 % na celkové produkci zeleniny s mírně klesající tendencí. Na základě výsledků šetření ZUČM se odhaduje, že v letech 2006 a 2007 v ČR samozásobitelsky produkuje čerstvou zeleninu asi 300 tisíc domácností s průměrnou pěstební plochou do 60 m 2, což představuje celkovou plochu cca ha. Způsoby prodeje a odbytu pěstované čerstvé zeleniny v ČR v letech 2006 a 2007 Supermarkety a hypermarkety Velkoobchody Zpracování Ostatní Pramen: ZUČM Všechny nadnárodní řetězce (včetně odbytových družstev/sdružení producentů) Včetně jejich dalších dodávek do supermarketů, export (včetně odbytových družstev/sdružení producentů) Konzervárny, zelárny, mrazírny apod. (včetně odbytových družstev/sdružení producentů) Vlastní export, hotely a restaurace, ZOO, přímý prodej ze dvora zákazníkům, místním výkupům, vlastní spotřeba, ztráty, apod. Podíl 71 % Podíl 14 % Podíl 12 % Podíl 3 % Rychlírenství zeleniny Situace v rychlírenství zeleniny v posledních letech spíše stagnuje. Podle vlastního šetření ZUČM je v současné době v ČR přibližně 42 ha krytých ploch pro pěstování rychlené zeleniny 19 ha skleníků (většinou typu LUR II) a 23 ha fóliovníků. Pěstují se zejména rajčata (25 ha), papriky (5 ha) a okurky (5 ha), na 7 ha se pěstuje sadba zeleniny.

45 SKLADOVACÍ KAPACITY V ZELINÁŘSTVÍ ČR, ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 43 SKLADOVACÍ KAPACITY V ZELINÁŘSTVÍ ČR Struktura skladovacích kapacit v zelinářství ČR v roce 2007 Druh skladu Počet pěstitelů Počet skladů Skladovací kapacita v t Naskladněno v t (k ) Chlazené Chlazené s řízenou atmosférou Manipulační a provizorní Větrané CELKEM Pramen: ZUČM Množství naskladněné zeleniny v t (říjen 2007) Druh naskladněné zeleniny Chlazené sklady s řízenou atmosférou Chlazené sklady Větrané sklady Manipulační sklady Celkem Cibule Hlávkové zelí Mrkev Petržel Celer Červená řepa Pekingské zelí Kapusta Pastinák Celkem Pramen: ZUČM ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR V únoru roku 2007 provedlo MZe v rámci Programu statistického zjišťování vlastní statistické šetření o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků za rok Ze zjištěných údajů lze uvést, že celkový nákup zeleniny pro zpracování původem z tuzemska činil t a zeleniny původem ze zahraničí t. Nejvyšší podíl v nákupu zeleniny pro zpracování z tuzemska tvořil nákup bílého hlávkového zelí (20,3 %). Nákup zeleniny pro zpracování v ČR za rok 2006 (t) Zelenina Nákup zeleniny původem Nákupní ceny v Kč/kg bez DPH 1) z tuzemska ze zahraničí od do Celer Cuketa * 2 3 Cibule suchá Cibule nakládačka * Červená řepa Česnek * * * * Fazolka lusky * Tabulka pokračuje

46 44 Dokončení tabulky Zelenina Nákup zeleniny původem Nákupní ceny v Kč/kg bez DPH 1) z tuzemska ze zahraničí od do Feferony Hrášek zrno * 7 9 Kopr 648 * 3 5 Křen * * * * Kukuřice cukrová * 9 15 Květák Mrkev, karotka Petržel * * * * Pastinák * * * * Okurky nakládačky Okurky salátové * 2 6 Paprika zelená Paprika červená Paprika beraní rok * Rajčata červená * 1 2 Tykev * * * * Zelí hlávkové bílé Zelí hlávkové červené Ostatní Celkem X X Pramen: MZe, Roční výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků Poznámka: 1) nákupní ceny jsou zveřejněny jako vážený aritmetický průměr cen, které uvedly jednotlivé podniky; * nelze zveřejnit z důvodu ochrany důvěrnosti údajů dle zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ze zjištěných údajů lze konstatovat, že celková výroba výrobků ze zeleniny dosáhla v roce 2006 objemu t. Nejvyšší podíl představuje výroba sterilizované zeleniny kromě salátových směsí (51,3 %). Výroba výrobků ze zeleniny v ČR za rok 2006 (t) Zeleninový výrobek Výroba v tunách Zmrazená zelenina a směsi Sterilované zeleninové směsi a saláty Sterilovaná zelenina (kromě salátových směsí) v tom okurky nakládačky zelí bílé sterilované zelí červené zelí bílé kysané hrášek zrno * kukuřice cukrová 287 Kečup * Dětská a kojenecká výživa * Ostatní Celkem Pramen: MZe, Roční výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro zpracování a o výrobě ovocných a zeleninových výrobků Poznámka: * nelze zveřejnit z důvodu ochrany důvěrnosti údajů dle zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů

47 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 45 Přehled o výrobě vybraných výrobků ve zpracovatelském průmyslu ČR (t) Název Zelenina zmrazená (kromě brambor) Zelenina (kromě okurek), ovoce nebo ořechy konzervované v octě nebo v kyselině octové Okurky konzervované octem nebo kyselinou octovou Kečup a podobné omáčky z rajčat Pramen: ČSÚ Poznámka: Publikované údaje jsou zjišťovány u organizací (právnických a fyzických osob) s převažující průmyslovou činností a s počtem zaměstnanců 20 a více. DOVOZ ZPRACOVANÉ ZELENINY Dovoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků (včetně intraunijního obchodu) v roce 2006 meziročně poklesl o 3,3 % a dosáhl objemu 121,4 tis. t. Dodávky zpracované zeleniny ze zemí EU 25 se objemem 111,5 tis. t podílely na celkovém dovozu této skupiny komodit 89 %. Mezi největší dodavatele patřilo Polsko (33,4 tis. t), následovalo Slovensko (31,4 tis. t), Itálie (14,0 tis. t), Německo (8,1 tis. t) a Belgie (5,4 tis. t). Ze třetích zemí bylo v roce 2006 dovezeno do ČR 9,9 tis. t zpracované zeleniny, zejména konzervovaná rajčata, zmrazená zelenina a zeleninové sušené směsi. Největšími dodavateli byla Čína (7,3 tis. t), Bulharsko (0,6 tis. t), Turecko (0,5 tis. t) a Indie (0,5 tis. t). Dovoz zpracované a konzervované zeleniny celkem Název Zelenina vařená, zmrazená Zelenina prozatím. konzerv * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč Zelenina sušená Zelenina konzerv. v octě nebo kyselině octové Rajčata konzerv., ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy aj. omáčky z rajčat Kukuřice konzerv. ne v alkoholu, neslazená Zelenina konzerv. jinak než v octě, nezmrazená CELKEM Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * jedná se o údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány

48 46 Dovoz vybraných skupin zpracované zeleniny v roce 2006 podle zemí Ukazatel Země Množství v t Polsko Rakousko Zelenina vařená, zmrazená Belgie Slovensko Německo Nizozemsko Itálie Čína Rajčata konzervovaná, ne v octě Španělsko Slovensko 896 Zelenina konzervovaná jinak než v octě, nezmrazená Pramen: Statistika zahraničního obchodu VÝVOZ ZPRACOVANÉ ZELENINY Polsko 333 Polsko Itálie Maďarsko Slovensko Německo Vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků (včetně intraunijního obchodu) v roce 2006 vzrostl z 37,6 tis. t na 46,6 tis. t především z důvodu nárůstu vývozu zmrazené zeleniny a zeleninových směsí. Do zemí EU 25 bylo exportováno 43,0 tis. t zpracované zeleniny, což představuje 92% podíl na celkovém objemu vývozu této skupiny komodit. Největší množství zpracované zeleniny směřovalo na Slovensko (19,8 tis. t), do Rakouska (10,4 tis. t), Polska (4,9 tis. t) a Maďarska (3,0 tis. t). Vývoz do třetích zemí v objemu 3,3 tis. t směřoval hlavně do Bulharska (883 t), Rumunska (611 t), Chorvatska (571 t), Ruska (368 t) a Ukrajiny (95,3 t), kam byla vyvezena zejména zmrazená zelenina včetně zeleninových směsí, kečupy a jiné omáčky z rajčat a okurky nakládačky. Vývoz zpracované a konzervované zeleniny celkem Název * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč Zelenina vařená, zmrazená Zelenina prozatímně konzervovaná Zelenina sušená Zelenina konzerv. v octě nebo kyselině octové Rajčata konzervovaná, ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy aj. omáčky z rajčat Kukuřice konzerv. ne v alkoholu, neslazená Zelenina konzerv. jinak než v octě, nezmrazená CELKEM Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * jedná se o údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány

49 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 47 Vývoz vybraných skupin zpracované zeleniny v roce 2006 podle zemí Ukazatel Země Množství v t Zelenina vařená, zmrazená Rajčata konzervovaná, ne v octě Zelenina konzervovaná jinak než v octě, nezmrazená Pramen: Statistika zahraničního obchodu Rakousko Slovensko Polsko Polsko Slovensko Maďarsko 176 Itálie 108 Slovensko Rumunsko 165 Polsko 143 Bulharsko 132 Stejně jako v zahraničním obchodě s čerstvou zeleninou dosahuje ČR dlouhodobě záporného salda i v zahraničním obchodě se zpracovanou zeleninou. Schodek platební bilance vykazuje meziročně neustálý nárůst a v roce 2006 dosáhl v dlouhodobém časovém horizontu nejvyšší úrovně (téměř 1,3 mld. Kč). Saldo zahraničního obchodu se zpracovanou zeleninou České republiky Jednotky * Tuny Tis. Kč Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * jedná se o údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány Podrobnější údaje o dovozu a vývozu zpracované zeleniny a zeleninových výrobků jsou uvedeny v příloze č. 2 této zprávy.

50 48 SPOTŘEBA ZELENINY V ČR Spotřeba zeleniny v roce 2006 vzrostla téměř o 5 % oproti předchozímu roku. Zvýšila se především spotřeba cibule, okurek, rajčat, hlávkového zelí a salátů. Naproti tomu klesla spotřeba melounů, kapusty, mrkve a petržele. Spotřeba zeleniny v ČR v hodnotě čerstvé (kg/osoba/rok) Rok * Spotřeba 78,0 79,5 81,1 82,2 85,3 82,9 82,1 78,7 80,0 79,8 77,8 81,4 82,5 Pramen: ČSÚ Poznámka: * odhad MZe Vývoj roční spotřeby zeleniny v hodnotě čerstvé (včetně výrobků) podle druhů na jednoho obyvatele v ČR v kg Druh zeleniny Celer 2,0 2,1 2,1 2,3 2,3 2,1 1,7 1,3 1,5 1,6 1,5 1,6 Cibule 11,2 11,4 10,6 11,6 11,0 10,6 11,2 9,9 8,8 11,5 9,3 10,0 Česnek 1,1 1,0 1,1 1,1 1,2 1,2 1,1 0,8 0,9 1,0 0,8 0,8 Fazolové lusky 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 Hrachové lusky 0,8 0,9 0,8 0,8 0,9 0,7 0,9 0,7 0,5 0,7 0,6 0,7 Kapusta 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,6 1,2 0,8 0,7 0,8 0,7 0,5 Kedlubny 2,3 2,3 2,4 2,5 2,6 2,5 2,2 1,8 1,9 1,9 2,0 2,5 Květák 4,9 4,3 4,3 4,4 4,1 3,9 3,4 3,2 3,2 3,6 2,5 2,5 Melouny 3,4 3,1 3,4 3,9 5,3 4,9 5,7 7,3 7,7 5,8 8,8 7,3 Mrkev 8,1 9,0 8,6 8,7 8,8 7,4 6,9 6,6 6,1 6,5 6,2 6,0 Okurky naklád. 4,3 4,3 4,2 3,7 3,8 2,9 3,1 3,3 2,7 1,8 2,2 2,8 Okurky salátové 4,3 6,4 6,5 6,0 6,6 6,1 5,5 5,7 5,5 4,6 6,4 7,4 Paprika zelenin. 3,8 3,2 3,3 3,8 4,0 4,0 4,3 5,1 4,8 4,6 5,1 5,4 Petržel 1,7 1,8 1,6 1,7 1,8 1,6 1,6 1,1 1,0 0,9 0,9 0,8 Rajčata 8,2 6,8 6,8 7,4 8,9 8,9 9,4 9,7 12,6 9,3 10,3 12,0 Salát hlávkový 1,4 1,0 1,0 0,8 1,0 1,1 0,9 1,0 1,2 1,3 1,4 1,7 Špenát 0,6 0,7 0,7 0,6 0,7 0,7 0,7 0,7 0,9 0,9 0,7 0,5 Zelí hlávk. bílé a červené 12,3 12,8 14,0 14,4 14,1 14,5 12,7 10,5 11,0 14,0 8,3 8,8 Ostatní zelenina 4,0 4,8 6,3 5,1 4,9 6,7 7,9 7,5 7,0 7,0 8,1 8,1 Houby 1,2 1,4 1,2 1,3 1,4 1,4 1,6 1,5 1,9 1,9 1,9 1,9 Pramen: ČSÚ Poznámka: - vyluštěná hrachová zrna CENOVÝ VÝVOJ ZELENINY V ČR Ceny zemědělských výrobců Ceny zemědělských výrobců zeleniny byly v roce 2006 výrazně vyšší než v roce 2005 (index 2006/05 dosáhl 133,7). Průměrné roční ceny vzrostly téměř u všech sledovaných druhů zeleniny. K největšímu meziročnímu nárůstu CZV došlo u cibule, červeného hlávkového zelí, celeru, papriky, petržele a hlávkové kapusty. Naproti tomu CZV klesly výrazněji pouze u ředkvičky, kedluben s natí a rajčat. Průměrné CZV za období leden říjen 2007 jsou zejména u plodové zeleniny, mrkve, petržele a cibule vyšší v porovnání s průměrnými CZV za stejné období roku Pokles naopak vykazují ceny ředkviček, salátů, špenátu a hlávkového zelí.

51 SPOTŘEBA ZELENINY V ČR, CENOVÝ VÝVOJ ZELENINY V ČR 49 Průběh cen zemědělských výrobců u vybraných druhů zelenin podle jednotlivých měsíců je uveden v příloze č. 1 této zprávy. Průměrné roční ceny zemědělských výrobců v ČR v Kč/t Druh zeleniny * Celer bez natě Cibule suchá Česnek Hrášek Kapusta hlávková 2) Kedlubny bez natě Kedlubny s natí 1) Květák Mrkev bez natě Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Petržel bez natě Pór Rajčata Ředkvička 3) Salát 4) Špenát Zelí hlávk. červené 5) Zelí hlávkové bílé 5) Pramen: ČSÚ Poznámka: 1) 6 ks = 1 kg, 2) 1 ks = 1 kg, 3) 6 svazků = 1 kg, 4) 6 ks = 1 kg, 5) 1 ks = 1 kg * průměr za období leden říjen 2007 Spotřebitelské ceny V roce 2006 se zvýšily i spotřebitelské ceny zeleniny, avšak jejich meziroční nárůst byl nižší než u CZV (index 2006/05 činil 117,4). Výrazně se zvýšila cena cibule, celeru, česneku a bílého hlávkového zelí, nejvyšší pokles spotřebitelské ceny byl zaznamenán u rajčat. Průběh spotřebitelských cen u vybraných druhů zeleniny podle jednotlivých měsíců je uveden v příloze č. 1 této zprávy. Průměrné roční spotřebitelské ceny vybraných druhů zeleniny v ČR v Kč/kg Druh zeleniny MJ * Celer kg ,06 23,53 22,46 20,60 17,26 26,20 25,93 Cibule suchá kg 11,67 10,65 11,91 13,95 13,74 12,64 7,95 12,29 16,48 Česnek kg 53,72 48, ,02 66,03 84,74 91,90 Květák kus 29,56 28,33 31,53 30,39 28,92 24,95 29,26 29,45 27,85 Melouny kg 33,94 31,39 40,33 31,30 27,57 29,70 23,21 22,91 23,95 Mrkev bez natě kg 17,57 12,83 18,02 16,73 15,46 12,35 13,08 14,41 14,46 Okurky salátové kg 34,71 38,00 37,81 40,40 38,24 36,21 36,22 37,71 37,38 Paprika zeleninová kg 56,59 59,39 66,09 60,47 65,94 70,17 58,96 57,42 67,66 Rajčata kg 39,14 42,03 37,03 41,29 36,40 33,79 38,94 35,49 39,76 Zelí bílé kg 9,61 8,64 10,18 13,39 11,26 6,42 8,49 10,34 9,87 Pramen: ČSÚ Poznámka: * průměr za období leden říjen 2007

52 50 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZELENINOU V ČR DOVOZ Dovoz čerstvé zeleniny do ČR v roce 2006 se meziročně zvýšil o 11 % na objem 519,0 tis. t. Nejvýrazněji vzrostl dovoz salátu hlávkového, cibule, salátových okurek, mrkve, papriky, rajčat a hlávkového zelí. Naproti tomu poklesl dovoz melounů, póru, růžičkové kapusty a česneku. Dovoz čerstvé zeleniny ze zemí EU dosáhl 478,6 tis. t a představoval 92% podíl z celkového objemu. Nejvíce zeleniny pocházelo ze Španělska (102,5 tis. t, tj. 11% meziroční nárůst), a to zejména rajčata, salátové okurky, papriky, melouny a květák s brokolicí. Druhým největším dodavatelem bylo Polsko (80,5 tis. t, tj. 6% meziroční nárůst), jehož hlavním vývozním artiklem do ČR bylo hlávkové zelí, květák, pekingské zelí, rajčata, cibule a okurky. Dalšími významnými dodavateli čerstvé zeleniny bylo Nizozemsko (79,9 tis. t, tj. meziroční nárůst o 25 %), Německo (58,3 tis. t, tj. téměř stejný objem jako v předchozím roce) a Maďarsko (37,6 tis. t, tj. téměř 13% meziroční pokles). V období od ledna do září 2007 bylo do ČR dovezeno celkem 408,5 tis. t čerstvé zeleniny, z toho ze zemí EU 376,0 tis. t (tj. 92 %). Největšími dovozci jsou Nizozemsko (76,1 tis. t), Španělsko (67,2 tis. t), Polsko (50,5 tis. t) a Německo (48,8 tis. t). Dovoz čerstvé zeleniny do ČR Druh * * ZELENINA v tunách v tis. Kč CELKEM Z toho: Celer hlízový Celer ne hlízový Cibule Cibule-šalotka Čekanka Česnek Fazole Fenykl hlíznatý Hrách Chřest Kapusta růžičková Kapusta hlávk., pekingské zelí, kedlubny apod Křen Kukuřice cukrová Květák a brokolice Lilek Melouny Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Tabulka pokračuje

53 ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZELENINOU V ČR 51 Dokončení tabulky Druh * * Z toho: v tunách v tis. Kč Pór Rajčata Ředkvička, řepa sal Salát hlávkový Salát ne hlávkový Špenát Tykve Zelí bílé, červené Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány VÝVOZ Vývoz a reexport čerstvé zeleniny se v roce 2006 oproti roku 2005 zvýšil na 66,8 tis. t, přičemž do zemí EU bylo vyvezeno 62,4 tis. t (tj. 93 %). Oproti předchozímu roku se zvýšil vývoz zejména okurek nakládaček, hrášku, hlávkového salátu, rajčat, hlávkového zelí a mrkve. Na Slovensko směřovalo 37,6 tis. t zeleniny, a to především rajčata, cibule, květák a brokolice, hlávkové zelí, mrkev a salátové okurky. Do Německa se vyvezlo 10,5 tis. t zeleniny, zejména okurky nakládačky, hrášek, hlávková kapusta, pekingské zelí a cibule. Třetím největším odběratelem bylo Maďarsko, kam směřovalo 5,9 tis. t, a to rajčata, cibule, hlávkové zelí, mrkev a okurky, dále Rusko, kam bylo vyvezeno 3,3 tis. t (především hlávková kapusta, pekingské zelí, kedlubny a cibule). Mezi další významné destinace vývozu zeleniny náleželo Rakousko (3,2 tis. t) a Polsko (3,2 tis. t). Za období od ledna do září 2007 bylo z ČR vyvezeno 58,5 tis. t čerstvé zeleniny, přičemž do zemí EU směřovalo 58,0 tis. t. Nejvýznamnějšími odběrateli jsou Slovensko (42,5 tis. t) a Německo (5,6 tis. t), dále Maďarsko (4,6 tis. t) a Polsko (3,5 tis. t).

54 52 Vývoz čerstvé zeleniny z ČR Druh * * ZELENINA v tunách v tis. Kč CELKEM Z toho: Celer hlízový Cibule Čekanka Česnek Hrách Chřest Kapusta růžičková Kapusta hlávková, pekingské zelí, kedlubny Květák a brokolice Melouny Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Pór Rajčata Salát hlávkový Ředkvička, řepa salát Zelí bílé, červené Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou je vysoce pasivní. Úhrnné pasivum v roce 2006 se v porovnání s předchozími roky výrazně zvýšilo a dosáhlo 6,4 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou Jednotky * tuny tis. Kč Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od , které budou v průběhu roku upravovány

55 PŘEHLEDY O UŽITÍ ZELENINY 53 PŘEHLEDY O UŽITÍ ZELENINY Bilance produkce a užití cibule v ČR (tis. t) Ukazatel 2002/ / / / /07 Domácí produkce celkem 63,2 43,8 77,1 61,2 45,4 z toho: tržní produkce 58,5 33,5 58,7 48,8 39,6 samozásobení 4,7 10,3 18,4 12,4 5,8 Dovoz 30,4 46,6 30,9 43,4 54,7 Celková nabídka 93,6 90,4 108,0 104,6 100,1 Dodávky na trh a zprac. průmyslu 81,5 74,1 75,4 76,5 82,0 Samozásobení 4,5 9,5 16,9 11,2 5,3 Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce 7,2 6,2 12,1 12,4 8,4 Vývoz 0,4 0,6 3,6 4,5 4,4 Celkové užití 93,6 90,4 108,0 104,6 100,1 Pramen: ČSÚ, ZUČM, Statistika zahraničního obchodu Poznámka: marketingový rok od do Bilance produkce a užití mrkve v ČR (tis. t) Ukazatel 2002/ / / / /07 Domácí produkce celkem 45,7 39,5 41,1 38,5 33,8 z toho: tržní produkce 37,4 31,9 30,8 29,0 29,2 samozásobení 8,3 7,6 10,9 9,5 4,6 Dovoz 22,3 25,8 30,1 35,8 35,3 Celková nabídka 68,0 65,3 71,2 77,0 69,1 Dodávky na trh a zprac. průmyslu 51,9 49,8 51,7 54,0 55,2 Samozásobení 8,3 6,7 9,3 8,6 4,2 Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce 6,4 6,9 5,7 7,3 1,9 Vývoz 1,4 1,9 4,5 7,1 7,8 Celkové užití 68,0 65,3 71,2 77,0 69,1 Pramen: ČSÚ, ZUČM, Statistika zahraničního obchodu Poznámka: marketingový rok od do Bilance produkce a užití hlávkového zelí v ČR (tis. t) Ukazatel 2002/ / / / /07 Domácí produkce celkem 87,2 90,0 80,6 59,3 55,9 z toho: tržní produkce 71,8 78,4 73,3 55,7 54,3 samozásobení 15,4 11,6 7,3 3,6 1,6 Dovoz 15,3 16,2 18,2 23,3 25,5 Celková nabídka 102,5 106,2 98,8 82,6 81,4 Dodávky na trh a zprac. průmyslu 79,1 87,5 75,3 71,5 72,4 Samozásobení 13,9 10,7 6,7 3,2 1,4 Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce 8,7 7,8 13,4 4,0 3,0 Vývoz 0,8 0,2 3,4 3,9 4,6 Celkové užití 102,5 106,2 98,8 82,6 81,4 Pramen: ČSÚ, ZUČM, Statistika zahraničního obchodu Poznámka: marketingový rok od do

56 54 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Cibule Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Cibule Měsíc Leden 9,35 12,04 10,61 14,98 6,62 9,09 13,72 Únor 9,52 13,12 10,80 15,77 6,23 9,27 14,63 Březen 9,50 13,53 11,46 15,79 5,83 9,76 15,19 Duben 9,62 15,30 12,77 16,34 5,76 11,10 16,87 Květen 14,50 17,98 17,22 16,44 5,84 12,49 18,96 Červen 16,22 19,47 17,59 16,21 7,39 13,92 20,14 Červenec 14,62 16,98 17,13 13,21 10,58 15,04 20,26 Srpen 13,49 15,40 14,20 10,89 10,32 13,57 18,61 Září 12,06 12,35 12,47 9,59 9,83 13,59 13,98 Říjen 11,51 10,84 12,65 8,46 9,21 13,25 12,47 Listopad 11,35 10,19 13,54 7,52 8,95 13,06 Prosinec 11,22 10,17 14,40 7,05 8,91 13,36 Průměr za rok 11,91 13,95 13,74 12,69 7,95 12,29 16,48 Pramen: ČSÚ

57 PŘÍLOHY 55 Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Květák* Měsíc Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: * 1 ks =1 kg,. průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Květák* Měsíc Leden 36,32 46,31 37,34 35,76 36,84 44,68 33,54 Únor 36,19 36,26 38,97 31,09 37,37 42,89 29,53 Březen 40,30 38,25 41,31 34,05 43,68 36,05 29,25 Duben 38,51 34,37 40,34 30,59 30,37 33,25 33,83 Květen 37,02 41,69 37,39 34,43 36,91 30,42 33,42 Červen 30,86 23,55 22,54 24,81 23,94 29,84 19,81 Červenec 21,30 18,08 18,10 13,94 24,64 16,47 22,87 Srpen 21,04 22,01 18,28 12,71 21,66 26,53 23,47 Září 24,95 24,61 20,10 13,36 17,00 23,17 28,68 Říjen 25,89 23,74 23,72 14,79 16,19 15,73 24,09 Listopad 24,51 25,74 25,72 18,91 28,51 22,32 Prosinec 41,45 30,03 23,17 34,92 34,06 32,09 Průměr za rok 31,53 30,39 28,92 24,95 29,26 29,45 27,85 Pramen: ČSÚ Poznámka: * 1 ks = 1 kg Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Mrkev Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

58 56 Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Mrkev Měsíc Leden 14,75 18,02 14,93 15,35 8,87 12,03 13,66 Únor 16,30 21,02 16,23 16,23 9,09 14,87 14,57 Březen 17,00 21,39 16,25 15,90 9,91 16,48 14,79 Duben 18,58 21,66 16,18 15,21 13,33 17,83 15,26 Květen 24,81 22,29 17,75 13,85 15,61 18,42 15,50 Červen 31,71 20,96 19,20 12,68 22,72 18,34 16,50 Červenec 27,36 15,27 17,15 12,26 18,59 15,98 15,77 Srpen 16,98 12,52 13,88 10,43 14,08 13,00 13,43 Září 13,24 12,01 12,89 9,68 12,22 11,70 12,59 Říjen 11,66 11,28 12,60 9,10 10,83 11,10 12,52 Listopad 11,32 11,62 13,63 8,70 10,73 10,75 Prosinec 12,48 12,70 14,82 8,86 10,96 12,49 Průměr za rok 18,02 16,73 15,46 12,35 13,08 14,41 14,46 Pramen: ČSÚ Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Okurky salátové Měsíc Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec..... Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Okurky salátové Měsíc Leden 57,44 94,04 42,99 58,93 39,51 62,07 48,02 Únor 41,08 80,76 58,92 50,02 64,90 69,81 54,34 Březen 37,90 53,21 54,38 43,29 64,33 43,76 42,46 Duben 46,79 38,93 43,86 43,62 39,14 33,11 46,05 Květen 33,17 29,99 33,34 37,44 40,59 31,07 39,71 Červen 26,92 24,41 28,63 28,50 29,02 28,85 31,92 Červenec 25,55 16,08 22,63 25,84 26,42 26,45 25,63 Srpen 20,89 15,21 19,10 24,24 20,90 22,11 23,45 Září 27,78 27,83 29,81 22,46 22,32 27,28 26,75 Říjen 37,05 30,60 27,63 35,87 25,72 29,59 35,45 Listopad 35,09 34,77 43,88 34,86 26,21 37,07 Prosinec 64,04 39,01 53,75 29,49 35,66 41,39 Průměr za rok 37,81 40,40 38,24 36,21 36,22 37,71 37,38 Pramen: ČSÚ

59 PŘÍLOHY 57 Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Paprika zeleninová Měsíc Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Paprika zeleninová Měsíc Leden 84,64 84,94 67,37 87,23 77,52 58,42 63,83 Únor 72,23 78,90 68,83 88,86 83,31 63,63 71,69 Březen 74,26 74,39 74,91 91,77 80,36 64,82 79,73 Duben 83,94 76,14 89,95 95,01 72,36 66,67 96,32 Květen 90,94 67,64 85,61 88,96 70,06 72,67 78,53 Červen 74,43 61,31 84,20 81,14 67,20 64,97 67,98 Červenec 58,41 55,34 62,93 62,06 44,84 58,64 57,76 Srpen 50,98 42,08 42,34 45,64 40,03 48,90 50,11 Září 42,26 41,60 45,69 41,50 39,56 48,05 50,86 Říjen 49,29 44,93 47,96 41,90 42,36 45,53 59,78 Listopad 50,37 44,24 52,55 51,45 40,76 46,17 Prosinec 61,29 54,19 68,95 66,50 49,12 50,60 Průměr za rok 66,09 60,47 65,94 70,17 58,96 57,42 67,66 Pramen: ČSÚ Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Rajčata konzumní Měsíc Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

60 58 Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Rajčata konzumní Měsíc Leden 46,68 48,83 33,86 40,21 48,36 35,82 49,27 Únor 35,90 44,13 38,21 35,03 50,29 35,86 43,45 Březen 40,24 70,23 40,38 38,39 46,64 36,02 39,39 Duben 35,53 55,09 44,98 36,89 38,59 37,84 60,30 Květen 38,11 46,15 36,24 35,54 58,81 48,51 33,94 Červen 35,38 32,42 41,35 30,49 37,57 30,25 30,26 Červenec 34,59 32,05 36,91 27,61 30,86 38,09 34,28 Srpen 30,61 23,05 22,62 22,77 29,97 29,80 28,31 Září 29,59 24,15 28,03 25,54 27,96 34,10 31,77 Říjen 40,33 44,05 39,07 28,81 34,32 33,77 46,61 Listopad 34,13 31,71 37,56 35,62 32,38 32,94 Prosinec 43,23 43,64 37,60 48,60 31,56 32,88 Průměr za rok 37,03 41,29 36,40 33,79 38,94 35,49 39,76 Pramen: ČSÚ Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Zelí hlávkové bílé Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ Poznámka: průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Zelí hlávkové bílé Měsíc Leden 7,40 10,14 10,28 8,09 4,77 9,81 7,24 Únor 7,71 14,65 11,66 7,33 4,79 11,26 7,50 Březen 7,76 16,66 11,96 6,91 5,37 12,10 7,73 Duben 8,44 20,90 15,13 6,53 7,31 12,35 8,82 Květen 15,14 26,06 19,02 6,38 7,90 13,06 12,00 Červen 19,59 21,08 16,10 7,56 11,79 14,01 13,05 Červenec 14,21 11,16 10,96 7,75 14,06 11,20 11,57 Srpen 10,22 8,06 8,79 6,44 12,69 10,06 10,79 Září 8,63 7,89 7,71 5,59 9,20 8,42 10,51 Říjen 7,50 7,34 7,86 4,95 7,61 7,68 9,45 Listopad 7,47 7,98 7,63 4,72 7,62 7,24 Prosinec 8,09 8,81 8,04 4,74 8,74 6,94 Průměr za rok 10,18 13,39 11,26 6,42 8,49 10,34 9,87 Pramen: ČSÚ

61 PŘÍLOHY 59 Příloha č. 2 Zahraniční obchod ČR se zpracovanou zeleninou Dovoz zeleniny konzervované, vařené, zmrazené (skup. 0710, 2004) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: fazole hrách chřest kukuřice cukrová luštěniny ostatní paprika rajčata špenát zelí kysané, kapary, aj zelenina ostatní zeleninové směsi Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Dovoz zeleniny prozatímně konzervované SO 2 nebo sířenou vodou, nevhodné v tomto stavu k požívání (skup. 0711) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová okurky salátové a nakládačky papriky , zelenina ostatní zeleninové směsi Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Dovoz sušené zeleniny (skup. 0712) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová mrkev rajčata zelenina ost. vč. směsí Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od

62 60 Dovoz zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové (skup. 2001) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová okurky nakládačky paprika, ne lusky paprika sladká zelenina ostatní Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Dovoz ostatních výrobků ze zeleniny Druh výrobku Rajčata konzervovaná ne v octě (skup. 2002) Šťáva z rajských jablek (skup ) Kečupy a jiné omáčky z rajčat (skup ) * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč Kukuřice konzervovaná, ne v alkoholu, neslazená (pol ) Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Dovoz zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené (skup. 2005) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: zelenina homogenizovaná zelí kysané hrách fazole vyloupané fazole ostatní chřest kukuřice cukrová artyčoky mrkev zeleninové směsi ostatní zelenina Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od

63 PŘÍLOHY 61 VÝVOZ Vývoz zeleniny konzervované, vařené, zmrazené (skup. 0710, 2004) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: fazole hrách kukuřice cukrová paprika špenát zelí kysané, kapary aj zelenina ostatní zeleninové směsi Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Vývoz zeleniny prozatímně konzervované SO 2 nebo sířenou vodou, nevhodné v tomto stavu k požívání (skup. 0711) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Okurky salátové a nakládačky Zelenina ostatní Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Vývoz sušené zeleniny z ČR (skup. 0712) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: cibule mrkev rajčata , zelenina ost. včetně směsí Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Vývoz zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové z ČR (skup. 2001) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová okurky nakládačky paprika, ne lusky paprika sladká zelenina ost Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od

64 62 Vývoz ostatních výrobků ze zeleniny Druh výrobku Rajčata konzervovaná ne v octě (skup. 2002) Šťáva z rajských jablek (skup ) Kečupy a jiné omáčky z rajčat (skup ) * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč Kukuřice konzervovaná, ne v alkoholu, neslazená (pol ) Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od Vývoz zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené z ČR (skup. 2005) Druh zeleniny * tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč tuny tis. Kč CELKEM Z toho: zelenina homogeniz zelí kysané hrách fazole vyloupané fazole ostatní kukuřice cukrová zeleninové směsi ostatní zelenina Pramen: Statistika zahraničního obchodu Poznámka: * údaje za období od

65 PŘÍLOHY 63 Příloha č. 3 Porovnání finančního vyjádření produkce zeleniny v ČR Druh zeleniny Kč/t tuny mil. Kč Kč/t tuny mil. Kč Kč/t tuny mil. Kč Kč/t tuny mil. Kč Brokolice , , , , Celer , , , , Cibule , , , , Česnek , , , ,16-35 Fazolové lusky nesled. 616 nesled. nesled. 290 nesled. nesled. 180 nesled ,60 - Hrách konzumní , , , , Chřest nesled. nesled. nesled. nesled. 930 nesled. nesled nesled ,50 - Kapusta hlávk , , , ,90 +2 Kedlubny , , , ,77-19 Kukuřice cukrová nesled nesled. nesled nesled. nesled nesled ,48 - Květák , , , ,44-16 Mrkev , , , ,65 +8 Okurky nakládačky Okurky salátové polní Paprika zeleninová polní , , , , , , , , , , , , Pastinák , , , ,47-21 Petržel , , , , Pór , , , ,43-12 Rajčata polní , , , , Ředkvička , , , ,38 +7 Řepa salátová , , , , Saláty (i barev.) , , , , Špenát nesled nesled. nesled nesled. nesled nesled ,65 - Zelí hlávkové , , , ,66 +5 Zelí pekingské , , , ,18-33 Zelenina ostatní nesled nesled. nesled. 825 nesled. nesled nesled. nesled nesled. nesled. CELKEM , , , , Pramen: ZUČM na základě vlastního šetření a propočtů 2006/05 v %

66 64 Příloha č. 4 Důležité kontakty Český statistický úřad Na padesátém 81 Mánesova Praha 10 Strašnice Praha 8 telefon: (ústředna) telefon: , Generální ředitelství cel Budějovická Praha 4 telefon: Ministerstvo zemědělství Těšnov Praha 1 telefon: Zelinářská unie Čech a Moravy Krapkova Olomouc telefon: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát (SZPI) Květná Brno telefon: Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách Praha 1 telefon: Státní rostlinolékařská správa Těšnov Praha 1 telefon: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hroznová Brno telefon: